Korintským 4: Jednota v KRISTU (1.Korintským 1:10-17) 3.5.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
1. Korintským 11. Korintským 16Filipským 2Jakubův 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Pokoj vám, bratři, sestry, vážení hosté. Když se člověk stává křesťanem, jeho život je proměněn, že? Jeho srdce je obráceno, změněno a člověk je smířen s Bohem. Pamatujete si na tu chvíli, kdy jste byli zachráněni a na tu dobu, která následovala
0:41u mě a věřím, že i u vás to bylo tak, že pak přišla nesmírná radost ze spasení, růst v lásce k Bohu, církvi a lidem. A jakoby se zdálo, že by se nemohlo nic stát, jakoby jakoby to nemohlo nic pokazit a pak člověk zřeší, lidé ho zraní a církev,
1:11ta je prý plná pokrytců. A my se ptáme otázku, proč nás Pán vůbec dává do společenství s dalšími omilostněnými, ale hříšníky? Kde, kde najít jednotu, kdy jsme každý jiný? Kde najít jednotu, když když každý dává důraz na trošku něco jiného.
1:47A v našem textu, který dnes budeme studovat, bratři a sestry, máme odpověď. Otočte si se mnou do prvního listu Korintským, do první kapitoly a dnes máme před sebou 10. až 17. verš. První list Korintským, první kapitola, 10. až 17. verš. A tak, jak ho budu číst, vás poprosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, jestli můžeme.
2:11Budu číst z prvního listu Korintským z první kapitoly od 10. verše, kde se píše toto slovo ve jménu Páně. Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste byli dokonale spojeni v tomtéž smýšlení a v tomtéž úsudku. neboť lidé z domu Chloe mi o
2:41vás, moji bratři, oznámili, že jsou mezi vámi spory. Mluvím o tom, že každý z vás říká, já jsem Pavlův, já zase Apolův, já zase Kéfův a já Kristův. Je Kristus rozdělen? Byl snad za vás ukřižován Pavel? A nebo jste byli pokřtěni v Pavlovo jméno? Děkuji Bohu, že jsem kromě Krispa a Gaja nikoho z vás nepokřtil,
3:12aby nikdo nemohl říct, že že jste byli pokřtěni v mé jméno. Pokřtil jsem ještě pánů v dům, jinak už nevím, že bych byl ještě někoho jiného pokřtil. Neboť Kristus mně neposlal křtít, ale hlásat evangelium a to ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nebyl vyprázdněn. Prvčtení Božího slova budu se modlit. Náš nebeský Otče,
3:40ukaž nám, prosím, toho dnešního dne. Na čem stojí naše jednota, na čem má být budována a v čem nesmí být ničena. Prosím tě, Pane, odstraň z mých úst všechny věci, které tam nepatří. Pokoř, prosím, dnes moje srdce na prvním místě. Prosím tě, dej nikdo z nás neodejde, nezmění tvým slovem a tvým skrze tvého ducha.
4:08Amen. Amen. Můžete se posadit. Pavel píše do Korintů, bratři a sestry, křesťanům a na začátku jsme viděli, že jim ukazuje, jaké postavení v Kristu mají, že postavení, které, které oni znají, ale které jim Pavel potřebuje připomenout k tomu, aby rozuměli, že to postavení v Kristu
4:39jim nic nemůže vzít. A nic jim ho nemůže vzít, protože nic a nikdo včetně nich samých nic nemohli přidat, ani nic nemohlo ubrat od tohoto postavení. Jeho základem je totiž Boží milost, ta nezasloužená přízeň, která nám dává vše. A skrze tuto milost, bratři a sestry,
5:09křesťané v Korintu přijímají všechny dary a my také. A nejen, že přijímáme všechny dary, ale také oni, stejně jako i my, jsme byli povoláni do společenství s Pánem Ježíšem Kristem a jsme nazváni Božími dětmi. A pán nás vyzývá i v tomto našem textu, který my čteme, abychom za tuto jednotu, kterou máme
5:40díky adopci, díky tomu, že jsme v něm bojovali, aby nám nebyla jedno. Víte, bratři a sestry, my totiž jsme spojeni v něčem daleko silnějším, než je krev. v něčem daleko silnějším, než je uvažování, než je možná jenom stejný názor. My jsme
6:10spojeni skrze Boží milost. A tak jak odpovědět na tu otázku, kde najít jednotu, když jsme každý jiný? Hlavní myšlenka tohoto textu je tato: Jednota církeve vychází z toho, kdo je její pán. A co nám zjevil? Jednota církve vychází z toho, kdo je její pán a co nám zjevil. Pavel začíná v tom 10. verši a
6:41říká:„Napomínám vás. Poté, co křesťany v Efezu Pavel povzbuzoval, potěšoval, ukazoval jim na to, kdo jsou v Kristu, jaká milost se jim dostala, potom co za ně prosil. tak na ně začíná apelovat. To slovo, bratři a sestry, které tady vidíme a je slovo, které se neustále opakuje v novém zákoně a eh
7:16studijka ho překládá napomínám vás. Králečtí ho překládají prosím vás. To slovo, které tady vidíme, je slovo parakaleo. Připomíná vám to něco? Vychází to ze slova Parakletos, kterým je označován Duch svatý v novém zákoně a znamená to pomocník. Napomínám vás, bratři a sestry, v tomto
7:48Pavlovově záměru znamená přijít k někomu, k tomu, abych mu pomohl. Když Pavel píše, napomínám vás, nechce Korintské zničit. Jeho smyslem není je ubít. Ale píše to, aby bratři a sestry jim pomohl.
8:32šli jinou cestou, než mají jí. A tak Pavel tímto slovem ukazuje, že jeho záměr je přijít k nim, aby jim pomohl navrátit se na tu cestu, kde mají jít. Církev, totiž, bratři a sestry, není o tom se prosadit nad druhého, ale společně se připodobňovat Kristu. A nevím, jak vy, ale já.
9:02s tím potřebuju pomoct. Možná vy zvládáte se připodobňovat Kristu sami, ale já jsem častokrát slepý ke svým vlastním hříchu a proto potřebuji i vás. A proto vidíme, bratře a sestry, že jsou koniští napomíná, protože jejich životy neodpovídají tomu,
9:32co jim Pán psal, co jim Pán zjevil. A já se ptám, bratře a sestro sám sebe, jak je to se mnou, jak je to s námi toho dnešního dne, když mě někdo napomíná, vnímám to jako pomoc, jako když někdo chce přijít ke mně, aby mi pomohl být podobnější Kristu a nebo to vnímám jako útok.
10:07Možná se ptáte, proč bychom měli věřit, že ten, kdo nás napomíná, to myslí dobře. Možná se vám zdá, že že ten, kdo vás napomíná, to s vámi myslí zle. Proč koreinští měli přijímat, bratři a sestry, Pavlovo napomínání? Podívejte se, jak je oslovuje. Napomínám vás, bratři. Bratři. Pavel schválně používá to tento obraz,
10:39aby ukázal postavení, které mají Korinšt vůči Bohu a které mají vůči jeden druhému v církvi. Proč máme přijímat, bratři a sestry, napomínání? Proč máme věřit, že že to s námi ten druhý myslí dobře, když nás napomíná? Protože je to náš bratr, je to naše sestra, je to člen naší rodiny, který chce, který nás miluje a chce nás připodobnit
11:06Kristu. To to chci věřit, že je motiv toho napomínání. Ale myslíme tak na sebe. Myslíme na sebe jako na rodinu.
11:36A Bůh, který je jejich otec i náš otec, nás učí v této chvíli, abychom v sobě tom smýšlení měli. Všimněte si, kdo je zdrojem toho Pavlova napomínání, bratře a sestry. Je to Pavlova doměnka? Je to Pavlova preference? Říká:„Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista.
12:07Toho Pána Ježíše Krista, skrze něhož jste byli povoláni do společenství, jak se říká ve verši devět. Pavel je nenapomíná, protože si myslí, že by to tak bylo lepší. Bratři a sestry, Pavel je nenapomíná, protože jeho vlastní styl odpovídá tady tomu. Pavel je napomíná, protože se odchýlily od pravdy zjevené v písmu. Odchýlí se od toho, kým Kristus je a co
12:36učil, aby šli za vlastním srdcem. Pavel se v této chvíli neprosazuje nad Korintské, ani jim neukazuje svoji autoritu. To by neznamen to neznamená, že že by žádnou autoritu neměl, bratři a sestry, ale ukazuje, že to, co jim říká, nevychází z jeho vlastního postavení, ale z postavení,
13:07které má díky Pánu Ježíši Kristu. A k čemu jsme tedy my ikonští volání, vybízení toho dnešního rána? Abychom všichni mluvili stejně. Tato fráze, bratři a sestry, odkazuje na ty, který kteří říkají stejné věci různými ústy. A ti, kteří říkají stejné věci různými ústý, jsou spojenci, že?
13:39Ti, kteří jsou spojeni v nějaké jednotě, říkají ty stejné věci. To slovo doslova znamená jít do do stejné skupiny, A abychom pochopili, co to, co to znamená do našich životů, Pavel nám to říká ještě ještě to stejné růz různým
14:10způsobem nebo jiným způsobem. A říká verš 10:nám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni mluvili stejně a neměli mezi sebou roztržky. Slovo roztržka odkazuje na vytrhnutí kusu látky nebo roztrhnutí dvou látek.
14:42A je to řecké slovo schism, které je tady překládáno podle mě správně. Pavel vybízí křesťany, aby nebylo nic, co by je roztrhával jednoho od druhého. co by oddělovalo jednoho bratra od druhého bratra a aby v jejich životech nebylo nic, co by stavělo hrás mezi ním a tím druhým,
15:17aby se nic nemohlo dostat mezi ně. Ale naopak vybízí je, bratři a sestry, všímejte si pořád verš 10, aby byli dokonale spojeni. Že podívejte se, jim říká, aby dávejte pozor. Chci chci vám pomoct. Prosím vás, vybízím vás, napomínám vás, aby nebylo nic, co by roztrhávalo jednoho od druhého, ale naopak, abyste byli dokonal spojeni.
15:53A jak máte být spojení, nebo v čem máte být spojeni, bratř a sestry? Máte být spojeni dokonale, neoddělitelně v tomtéž smýšlení a v tomtéž úsudku. smýšlení odkazuje na způsob myšlení, na to, jak myslíme. A tak se musíme ptát sami sebe, bratři a sestry, jak bychom tedy měli myslet, k čemu nás
16:25vede Boží slovo, abychom mysleli, abychom přemýšleli jeden o druhém, tak aby mezi nás nemohlo nic vstoupit. Otočte se se mnou do Filipských do druhé kapitoly a poslouchejte, co se píše v prvních osmi verších druhé kapitoly. Je li tedy nějaké povzbuzení v Kristu? Jei nějaké potěšení lásky? Jeli nějaké
16:56společenství ducha? Jeli nějaký soucit a slitování? Naplňte mou radost a smýšlejte stejně. Mějte stejnou lásku. Buďte jedné duše, jednoho smýšlení. Nic nedělejte ze soupeření ani z ješitnosti. Nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním
17:26zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Mějte tedy v tobě v sobě to smýšlení. Vnímejte, bratři, mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoliv byl bezpůsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se
17:53poslušným až k smrti a to smrti na kříži. Jaké máme mít smýšlení, bratři a sestry? ve kterém máme být dokonale spojeni k tomu, aby mezi námi nebyla žádná roztržka, abysme mluvili stejně. Máme mít v sobě smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Máme jeden druhého upředněňovat nad sebou.
18:26Protože pokud budeme mít takové smýšlení jeden o druhým, pak se nebude nic moct postavit mezi nás. Proč? protože upřednostním toho druhého, protože budu takto přemýšlet o svém bratru a o své sestře. Takže v takovém smýšlení máme být jednotní, spojení dokonalé a máme být spojeni v tomtéž úsudku. Slovo úsudek
18:57odkazuje na souhlas nebo v posouzení. A Pavel to odkazuje, ukazuje a říká, že nejen máme myslet stejně, ale máme také soudit stejně. Máme souhlasit s tím, co je zjevené a máme být v tom jednotní. Kdybysme to chtěli říct jinak, máme být
19:28vědotní v tom, co je zjevené a máme souhlasit spolu v tom, co je zjevené v písmu. Pavel to stejné slovo používá u Onezima, když píše Filemonovi a říká, že chce od Onezima, omlouvám se, od Filemona souhlas k tomu, aby si Onezima mohl nechat jako otrok a proto ho posílá zpátky jako služebníka, ne jako otroka. A to je tohle je to stejné slovo,
19:58souhlas. Máme rozsuzovat stejně. A ta fráze vlastně ukazuje na to vzdání se svých práv. Abychom byli v jednotě, abychom rozsuzovali stejně, častokrát musíme sami sebe
20:31Pojďme k tomu verši 11. Neboť lidé z domu Chloe mi o vás, moji bratři, oznámili, že jsou mezi vámi spory. Proč Pavel musel k tomuhle korintské vybízet? protože se o nich doslechl, že jsou mezi nimi spory, že že je něco, co se postavilo mezi ně, že je něco, co co je oddělilo jednoho od druhého.
21:01A dozvědělo se to z domu Chloe. pravděpodobně od těch, kteří cestovali mezi Efezem a Korintem a kteří mluvili k Pavlovi o roztržkách v Korintském sboru. A já jsem se musel ptát sám sebe,
21:32Korinští věděli, že písmo mluví o tom, že stojí v jednotě skrze milost. milost, která jim byla dána v Kristu Ježíši. Ale já jsem si také musel uvědomit, bratře a sestry, to, co Pavel tady píše, že na téhle straně věčnosti, na téhle straně věčnosti se hříchu nikdy kompletně nezbavíme. A když necháme hřích v našem životě se
22:01projevit, když mu dáme místo, vzniká konflikt. Když se dva nebo více lidí snaží prosadit svoji vůli, vzniká konflikt. Začínají boje a hádky. Nemůže být harmonie jednoho s druhým ve skupině a to ani v křesťanské skupině, pokud naše touhy, cíle, smysl života a myšlenky jsou
22:31řízený naším egem. Jakub čtvrtá kapitola první až druhý verš to říká takto. Odkud jsou boje a hádky mezi vámi? Zda-li ne odtud z vašich rozkoší, které bojují ve vašich údech. Dychtíte, ale nemáte. Zabíjíte a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete a nic nemáte, protože nežádáte.
23:05Spory a roztržky v Korintu, bratři a sestry, když to vidíme, nebyly vůbec záležitostí, poslouchejte pozorně, nebyly záležitostí duchovního charakteru. Vzpomínáte si na to, když jsem uváděl list Korintským, jak jsem mluvil o tom, že v Korinu bylo důležité řečnictví, že po Athénách Korint byl eh intelektuální velmocí
23:35a že řečnictví a prosazování se charmatickými vůdci bylo na delním pořádku. Umět lidi zaujmout a mít svůj styl bylo důležité. Křesťané v Korintu se neoddělovali jeden od druhého na základě doktríny. Neoddělovali se, protože vnímali jinak Krista. Neoddělovali se, protože vnímali
24:06jinak důležité kroky evangelia. Neoddělovali se, protože měli jiný pohled a nemohli se shodnout na biblické vyučování o AC D. dělali mezi sebou spory na základě stylu, osobnosti a preferencí kazatelů, které měli rádi.
24:39to velice dobře popsal, když řekl, dělali mezi sebou politické strany. Nešlo o to, že by měli pouze pouze v uvozovkách pouze oblíbeného kazatele. Šlo o to, že se pyšně prosazovali a rozdělovali se na základě příslušnosti k člověku, který jehož styl jim nejvíc seděl.
25:14Rozdíl nebyl v tom, co hlásali. Chcete-li to říct jinak, ale jak to hlásali? Ale žádný lidský vedoucí, bratři a sestry, a poslouchejte pozorně, žádný lidský vedoucí bez ohledu na to, jak nadaný je, nesmí mít loajalitu, která náleží pouze Pánu Ježíši Kristu.
25:44Ale tak Pavel píše: "Mluvím o tom". Verš 12, že každý z vás říká, já jsem Pavlovův, já zase Apolův, já zase Kéfův a já Kristův. Byl Pavel nadšený, bratři a sestry, že ve sboru v Korintu byl někdo, komu se líbil jeho styl.
26:14Pavel nebyl rád, že se ho nějaká skupina rozhodla následovat. Byl zahanben znechucen. Apollos, Apolos, bratři a sestry, pravděpodobně kvůli tomuhle odmítá do Korintů znovu jít. V první Korintským 16:17 Pavel mluví o tom, že že žádal Apolla, aby se vrátil do Korintů. A pak tam říká,"Ale nebyla tam vůle." Proč tam nebyla vůle? Protože
26:43Apolos pravděpodobně zjistil, jak zneužívají jeho jméno k rozdělení a byl znechucen tak, že odmítali jim vůbec jít sloužit. Někteří by se mohli domnívat, že ti, kteří se hlásí ke Kristu e v té čtvrté skupině, jsou jsou nejduchovnější a jsou na té správné straně, že? Ale není tomu tak.
27:19Pavel je tady uvádí, protože nechce ukázat, že jsou duchovnější než všichni ti ostatní z těch prvních tří skupin, ale že Krista používají stejným způsobem jako všechny ty tři ostatní skupiny, lidské kazatele nebo apoštoli. Oni říkali, my následujeme Krista ne kvůli tomu, že je pán, ale kvůli tomu stylu.
27:59A tak se Pavel ptá, verš 13. Je Kristus rozdělen? Je Kristus pouze spasitelem jedné skupiny v církvi? Byl za vás Pavel ukřižován nebo byli jste pokřtěni v Pavlovo jméno? Pavel zde ukazuje, bratři a sestry, že nezáleží ani tak na tom,
28:29jaký je styl kazatelů, ale na tom, co kážou. Kázali ti kazatelé sebe jako spasitele, abychom je následovali? Vůbec ne. Všichni kázali Krista ukřižovaného a vzkříšeného.
28:59Křtíme, bratři a sestry, křtím já. Křtíte vy, abyste toho člověka vzali a přidali ho do své skupiny, aby následoval vás. Je to je to frakce, kterou kterou takhlenc vytváříme. A my se ptáme, já se ptám, bratře a sestry, jak se něco takového vůbec mohlo stát? Jak se něco takového může stát?
29:32Odpovědí je nejednota. Nejednota v učení, v doktríně, v teologii. Zdá se mi, jako bychom byli, jakoby Pavel psal do Izraele za doby soudců, každý si dělal, co bylo dobré v jeho vlastním srdci, v jeho vlastních očích. A proto jim Pavel píše v 10. verši. Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista, abyste
30:03mluvili stejně, abyste měli stejné smýšlení, aby abyste byli z téhož úsudku. Zkuste si to na chvíli představit. A bratři mě omluví a a kdy když se jich dotknu, tak oni mě pak napomenou.
30:37Představte si to. Štěpán, Petr, David, Milan, Pavel, ti kážou, ti vykládají Boží slovo takovým způsobem, že ho chápu. Ti dokážou zaujmout. ti dokážou předat Boží slovo, takže konečně dokážu něco z toho pobrat. Jsou jednodušší, logičtí.
31:10Ten roman, ten se nedá poslouchat. A víte co? Já to udělám takhle. Vždycky, když tam bude Štěpán, tak já půjdu na tu biblickou. Ale jak tam nebude Štěpán nebo Pavel? Tak tam nebudu. A co řekne ještě pán, to platí. A co bude kázat někdo jiný, tomu nebudu věnovat pozornost.
31:45A když Pavel pronese něco, tak je to zákon v našem sboru, Umíte si představit, bratři a sestry, jak to tam vypadalo? Místo toho, aby měli stejné smýšlení jeden o druhém, aby aby jeden druhého upřednostňovali nad sebou,
32:23tak rozsekávají sbor. Ne kvůli chybné teologii, ne kvůli chybnému učení, ne kvůli tomu, že by někdo šel a kázal jiné evangelium, ale kvůli tomu, že někdo se jim líbil víc.
32:58Jedna jednota církve, bratře a sestry, není založená na styl ukazatele, ale je založená na Pánu Ježíši Kristu a na učení, které nám zjevil. To neznamená, že konflikty nepřijdou. To neznamená, že konflikty nebudou. Ale bratře, sestro,
33:30řekni mi, co se stane, když přijde konflikt a tvoje srdce se povýší a ty přijdeš do konfliktu s bratrem a sestrou. Pokud máš stejné smýšlení a stejný úsek, jako měl pán Ježíš Kristus, přijde chvíle, kdy přijdeš se smířit, kdy poprosíš o odpuštění a budeš činit pokání a napravíš tu jednotu, protože nestojí na tom, co se tobě líbí,
34:02ale na Pánu Ježíši Kristu. A tak to, co nám píše Pavel, bratři a sestry, neznamená, že konflikty nepřijdu. Ale on nám zučí, jak konflikty řešit. Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Myslete a buďte spojení v tom téžůsudku.
34:49a tak na to ukazuje verš 14. Děkuji Bohu, že jsem kromě Krespa a Gaja nikoho z vás nepokřtil. Umíte si představit, jak hrozná je to věta? Já děkuji svému Bohu, že jsem nikoho nepokřtil kromě pár lidí ve vašem sboru. Umíte si představit, bratři a sestry, jak velký spor to byl? Mě pokřtil Apolos, mě pokřtil Pavel, mě pokřtil
35:15ABCD a tak jdu za ním. Jo, opravdu. Jo, to je ta ten člověk za tebe byl pokřtěn nebo jsi byl pokřen v jeho jménu. Je on tvůj spasitel? Ne, mně se jenom líbí jeho styl. Aha. A proto ničíš církev, protože se ti líbí styl.
35:58To je přece hrozná věta, co Pavel tady pronáší ve 14. verši. Ale proč Pavel říká, aby nikdo nemohl říct, že byl pokřtěn v Pavlovo jménu a aby nebyla možnost náznaku toho, že by se někdo, že by Pavel učinil základ nějaké skupiny ve sboru.
36:28Ano, pokřtili ještě i Štěpánův dům. Ale jinak už Pavel neví, že by někoho pokřtil. Proč? Verš 17. Protože Kristus ho neposlal křtí, ale hlásit evangelium. Pán posílá Pavla kázat evangelium, ne křtít. a neposlal ho kázat evangelium kvůli tomu, aby činil skupiny ve sboru, ale kvůli tomu, aby lidé byli obráceni. A víte, jak to dokazuje?
36:59Že nekáže evangelium lidskou moudrostí. Bratři a sestry, nevím, jestli byl někdo vzdělaní a možná i nadanější v určitném slova smyslu než Pavel. Když přišel do Korintů a viděl tam všechny ty řečníky, mohl začít být jako jeden z nich.
37:31mohl začít evangelium obalovat krásnými řečmi a lidskou moudrostí. Mohl mohl ho logicky odůvodňovat, ale Pavel se rozhodl, že mezi nimi nechce znát nic jiného než toho Krista ukřižovaného. Aby Kristův kříž nebyl vyprázdněn. Může být Kristův kříž vyprázdněn, bratři
38:02a sestry? Může. Jak může být Kristův kříž vyprázdněn, když důvod, proč lidé uvěří, je váš styl? Víš co? Já budu následovat Krista, protože se mi líbí ten kazatel, nebo ten evangelista, nebo ta sousedka. Mám rád, jak to, jak to jak mluví hezky
38:35a proto uvěřím v Krista. A pak, když uvěřím, tak budu následovat toho člověka. Co spasí člověka, bratři a sestry? Je to schopnost je přesvědčit? Jsou to důkazy či logické argumenty, nebo je to náš naše schopnost mluvit nebo styl, kterým mluvíme? Ne,
39:08je to evangelium a nic jiného. protože Kristův kříž, jak to zpíváme, sílu má. Já se chci zeptat, bratře a sestro, jak jsme na tom my?
39:40Jak je na tom naše jednota a na čem je založená? Je založena na evangelium Pána Ježíše Krista, na tom, že on je náš Pán a že jeho slovo je to, čím se chceme řídit. Pokud ano, pak ve chvíli, kdy nás někdo napojmene, to budeme brát jako pomoc. a touhu potom, aby nás vrátil na tu cestu, ze které jsme možná sešli svým
40:10životem. A my to nevidíme. Ale pokud to budeme brát jako osobní útok, pokud si budeme chtít prosadit svoji vlastní vůli, tak vznikne spor. Spor v rodině, do které jsme byli milostí povoláni. pro hloupost a píchu.
40:45Ale co když sbor spor vznikne? Budeme dokonale spojeni v tomtéž smýšlení a úsudku? Budeme mít jednoho jeden druhého zapřednějšíhož než sebe a budeme vzájemně činit pokání? Pak pokud ano, pak jednota, ke které nás Kristus volá, bude obnovena. Pokud ale budeme držet hořkost ve vlastním srdci,
41:22a naše služba se stane neefektivní a náš sbor se rozdělí. Protože každý půjde za stylem svého vlastního srdce. Jak jsi na tom ty a jak jsem na tom já toho dnešního dne? A co ty, pokud tu sedíš a neznáš Pána Ježíše Krista?
41:54Nic nemá sílu. Nikdo nemá moc tě smířit s Bohem kromě Krista, který je ukřižován a vzkříšen. To jediné, co potřebuješ slyšet, je toto. Uvěř evangelium a budeš zachráněn.
42:25Uvěř v to, že Kristus za tebe zemřel a vstal z mrtvých a s Boží milostí budeš připojen do Božího ledu. No tak poslouchejme, co píše Pavel. Prosím vás, mluvte stejně. Protože máte stejného Pána. A to je moje modlitba pro mě i pro vás toho dnešního dne. Amen.