Kristus má klíč mých dalších dnů | Matouš 6, 19-34 | Mirek Ždych
Biblické texty v kázání
Žalm 55Žalm 94Jeremjáš 172. Korintským 6Galatským 51. Timoteovi 6
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:24Máme před sebou dnešního rána poměrně dlouhý text, celých 15 veršů. Nebudu ten text rozebírat slovo od slova, ale povšimneme si těch základních principů, které pán Ježíš v tomto textu říká, ale napřed vyprosíme požehnání.
0:55Pane Bože, Otče náš, děkujeme ti za tvé dokonalé slovo. Děkujeme za to, že nás tvoje slovo sytí tak, jako sytilo po celou dobu existence světa každého, kdo tě ctil jako svrchovanou autoritu a moc. Děkujeme za to, že jsi nás i dnes shromáždil k tomu, abychom tě směli uctívat. Děkujem, že smíme tvoje slovo otvírat. A
1:27tak tě prosíme ve jménu tvého milovaného syna a našeho Spasitele, abychom dnes byli tvým slovem nasyceni. Amen. Moji milí, budeme se spolu zamýšlet nad šestou kapitolou Matoušova evangelia. Vlastně nad celou druhou polovinou. Budeme ji číst od 19. verše až do konce
2:00kapitoly. Víte, tyhle verše patří mezi moje oblíbené, protože k těmhle k tomuhle textu jsem se upínal vždycky, když jsem procházel nějakým trápením, když jsem nevěděl, kudy dál. A tenhle text ke mně vždycky mluvil tak, jak to umí jenom Boží slovo.
2:32Vždycky mě obvinil, ale také povzbudil a potěšil. Tenhle text mi vždycky potvrdil, že Bůh, můj otec v nebi, naprosto přesně ví, čím procházím a že právě to, čím procházím, má smysl a cíl.
3:03Eh, tenhle oddíl, který budeme číst, je o Boží péči. A proto jsem si i k názvu dnešního kázání e vypůjčil název Staré křesťanské písně, kterou před více než 130 lety složil anglický anglický básník, ale také pastor Joseph Parker. Kristus má klíč mých dalších dnů. A tak prosím otevřeme šestou kapitolu
3:33Matoušova evangelia a budeme číst od 19. verše až do konce kapitoly. Pán Ježíš říká tato slova: "Nezhromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí m a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. Zhromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději
4:04neprokopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce. Lampou těla je oko. Je li-li tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla. Ale jeli-i tvé oko špatné, celé tvé tělo bude temné? Je li tedy i světlo v tobě tmou? Jak velká je potom temnota?
4:37Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů. Buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne, nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Proto vám pravím, nedělejte si starosti o svůj život, o to, co budete jíst a co budete pít, ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život víc než pokrm.
5:09A tělo víc než oděv. Pohleďte na nebeské ptáky. Nesejí, nežnou, ani nezhromažďují dostodol. A váš nebeský otec je živý, což vy nejste omnoho cennější než oni. Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat k délce svého věku jediný loket? A proč si děláte starosti o oděv?
5:40Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou, nenamáhají se, ani nepředou. A pravím vám, že ani Šalamoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíš oblékat vás, malověrní.
6:14Nepropadněte tedy starostem a neříkejte, co budeme jíst nebo co budeme pít nebo co si oblečeme, neboť to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť vás váš nebeský otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte však nejprve království Boží a jeho spravedlnost a to všechno vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti
6:45kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti každý den. má dost svého vlastního trápení. Dnešní zastavení nad Božím slovem jsem rozdělil do takových tří bodů. Slyšel jsem, že kazatelé mají vždycky
7:16tři body. V tom prvním se budem zabývat hromadějním majetku. V tom druhém budeme mluvit o zbytečné starostlivosti. A ten u toho ten třetí bod je o tom je o Božím plánu našeho zabezpečení, ale také o naší odpovědnosti.
7:54Celé Matoušovo evangelium zobrazuje Pána Ježíše Krista jako krále. A v celém tomhle takzvaném kázání nahoře, to znamená v v páté, šesté a sedmé kapitole Matoušova evangelia, e, tady pán Ježíš Kristus sám sebe představuje jako krále. Představuje své království. představuje své královské zákony a své pravomoci a ukazuje, jaká je podstata jeho
8:26království. Ta pátá kapitola mluví o pravé spravedlnosti. Šestá kapitola mluví o pokryteectví, ale potom také ukazuje pravou důvěru a oddanost. A sedmá kapitola mluví o spravedlivém soudu.
8:58V páté kapitole pán Ježíš Kristus se zaměřuje na formu a na obsah. Objasňuje náboženství farizeů. Objasňuje, že to, na čem oni lpí, je naprosto špatně. Oni lpěli na formě uctívání. Jejich modlitby, desátky i půst byly na udiv.
9:31Pán Ježíš, tak jak jsme četli v 11. kapitole Lukáše, říká, že farizeové přesně odvažují desátky z máty a kmínu, ale to důležité jim uniká. Jinde říká, že sedí komára, ale polikají velblouda. Pravé náboženství je zaměřené na na Boha, není na odiv. Je to zaměření srdce na Boha.
10:03A pán Ježíš tady ukazuje, že nic formálního a falešného v jeho království nebude. nás může vést k určité formálnosti. Ona si té formálnosti cení. Dnes prodává víc obal, než to, co je uvnitř.
10:33Kdybyste viděli, v jakých krásných krabičkách k nám chodí na obyčejné náhradní díly na auto. Dnes lidé často stejným způsobem hodnotí i vás. Nezaměřují se na vás, ale na ten obal, na to, co máte na sobě.
11:03Možná znáte starou českou písničku, která říká, že šaty dělají člověka. Moji milí, i my věřící máme občas sklon sklouznout do určité formálnosti, do zákonnictví a zamě zaměňovat důležité za naprosto nepodstatné, za podružné. A k téhle problematice se pán Ježíš Kristus vrací i v tom našem textu, kde
11:35říká, že tělo je přece víc než oděv a život je víc než pokrm. A tak si v našem textu všimneme, jak dobrý je Bůh klidem, že se stará nejenom o náš život a o naše tělo, ale stará se dokonce o všechny naše tělesné životní potřeby.
12:07A tak náš text ukazuje na dvojí nebezpečí, ve kterém se my jako věřící můžeme nacházet. ukazuje na nesprávný pohled, na hodnotu hmotných věcí a opět ukazuje na nesprávný pohled do budoucnosti. Moji milí, celý tenhle text, celé to kázání nahoře
12:38vzniklo. Pán Ježíš mluvil vlastně na samém počátku své veřejné služby. Dá se říct, že vzniklo zhruba tři roky před vznikem církve. Proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, že jsem se setkal s názorem, že tahle slova nejsou určena nám, že celé to království je věcí budoucnosti, že až někdy v budoucnu se tyhle věci odehrají a tudíž tahle slova nemůžeme
13:10věrohodně aplikovat pro naše životy. Prosím vás, komu byla ta slova původně určena? Byla určena učedníkům a zástupům, které pán Ježíš Kristus učil. V celém tom kázání nahoře pán Ježíš Kristus 17krát mluví o Otci v nebi nebo používá sousloví váš otec v nebi.
13:48Tahle slova jsou tedy určena těm, kteří mají Otce v nebi, Božímu lidu. Církev je Božím lidem. A proto věřím, že tenhle text můžeme vztáhnout na sebe teď a tady a můžeme ho také smysluplně aplikovat. A tak jsme u našeho prvního bodu. Zhromažďování pokladu na zemi je nesmysl.
14:22Moji milí, máte doma poklad? Tím nemyslím vaše manželky a děti, dokonce ani manžele. Co si představíte, když jenom slyšíte to slovo poklad? Tu truhlu plnou zlaťáků, měšec plný perela diamantů. Poklad je vždycky něco, něco, co pro nás má ohromnou nedozírnou hodnotu.
14:57Víte, kolik pohádek a knížek bylo napsáno o nálezu pokladu? Kolik filmů bylo inspirováno hledáním pokladů? Koneckonců na každém dětském táboře ten tábor končí hledáním pokladu. A tak jsou ještě dnes lidé, kteří pátrjí v mořích a oceánech a vyzdvihují vraky starých lodí a doufají, že tam najdou něco úžasného.
15:32Poklad je prostě něco, co chcete mít. někde ho najít nebo si ho nasyslit. Možná můžete mít pocit, že poklad není nic reálného, že se to nás úplně netýká. My normálně chodíme do práce. Ten poklad to je něco tak vzdáleného, ale ono to n někdy nemusí být nic hmotného. On to vůbec nemusí být ta truhla plná zlaťáků. Nemusí to být
16:04sbírka obrazů ani starožitností. On to může být třeba myšlenkový odkaz, vzdělání a já nevím co ještě. Ale vždycky je to tak, že už jenom to slovo poklad zbystří naši pozornost.
16:35Náš text mluví o pokladech dvojího druhu. O pokladech na zemi, které jsou dočasné a nestále. A naproti tomu mluví o o pokladech v nebi, které mají trvalou, věčnou hodnotu. Pan Ježíš Kristus velmi dobře znal rizika shromažďování poklédů na zemi. Proto mluví o zlodějích, molech a rzii. Víte, ono tenkrát byla jiná doba než
17:06dnes. Tenkrát bylo šatstvo opravdu ceněné. Když si vzpomenete, tak i o oděvy od souzenců římští vojáci losovali. Právě tak koroze byla v té době velmi obávaným nepřítelem všech zbraní a drahých železných nástrojů.
17:41Prosím vás, v tom 20. verši si všimněte, pán Ježíš Kristus na tomhle místě neodsuzuje touhu mít poklad. Může nám to připadat zvláštní, ale v evangeliích pán Ježíš Kristus nikde neodsuzuje bohatství jako takové. Právě tak, jako neoslavuje chudobu jako žádoucí ušlechtilost.
18:15Bratři a sestry, tenhle text vůbec nemluví o tom, že se máme všeho zříct, že si máme odříkat žít asketickým způsobem života, být chudí jako kostelní myši a z té chudoby si udělat ctnost. Tenhle text mluví o tom, že je dobré mít poklad.
18:45Ale pán Ježíš Kristus dává do kontrastu ta místa, kde naše poklady jsou. a naopak do protikladu staví poklady shromažďované v nebi, kde má všechno věčnou, věčnou hodnotu. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je nesmyslné schraňovat pozemské poklady?
19:19No prostě proto, že tady zůstanou. Apoštol Pavel píše Timoteovi a říká, že jsme si na tuhle zem nic nepřinesli a je přece jasné, že si odtud také nic neodneseme. Ty pozemské poklady tady zůstanou. My je na věčnost nevemem. Prosím vás pěkně. Viděli jste někdy fotografii Tutankamon Tutanhamonovy
19:50hrobky? Je to něco neuvěřitelného. Ta hrobka je celá ze zlata. Uvnitř je zlatý sarkofág, který váží víc než tunu. Ve zlaté pohřební komoře je sedm zlatých vozů z ryho zlata a jsou tam další opravdu desítky tun zlatých předmětů.
20:30Nevzal si ji s sebou. zůstala tady. Víte, sám jsem zkusil hromadit poklad na zemi. Pustil jsem se do podnikání a rozšiřoval jsem tu hromadu majetku. Bylo to velmi pomivé, protože to nakonec všechno zhořelo. Skutečný požár tomu všemu udělal konec.
21:01Zhodelo úplně všechno. Já jsem tenkrát zkusil být bohatý a dnes vidím, jak strašlivě nebezpečné to bylo, protože tenkrát mě to doslova pohltilo. Sežralo to mě celého. Sežralo to všechen můj volný čas, moji energii, moji myšlenky.
21:33Poslechněme si, co o majetku a bohatství říká apoštol Pavel Timoteovi. Těm, kteří jsou bohatí v nynějším věku, přikazuji, ať nesmýšlejí povýšeně a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v živého Boha, který nám všechno štědře poskytuje k požitku. Ať konají dobro, bohatnou v dobrých kucích. Jsou štědří, sdílní a tak si
22:01shromažďují pěkný základ pro budoucnost, aby se chopili skutečného věčného života. To je první Timoteva 6 17 až 19. Moji milé, moji milí, tyhle verše mohou být pokl mohou být návodem, jak si shromažďovat poklad v nebi.
22:32Mluví o nasměrování srdce ke konání dobra. Myslím, že všichni známe tu potřebu finanční podpory na chod sboru, na tištění křesťanské literatury a já nevím na co všechno, na uhlí pro někoho, kdo potřebuje a nemá. A proto některým lidem pán Bůh dává
23:02prostředky a skrze ně posílá to hmotné požehnání dál. Ale způsob nakládání s prostředky, ať už finančními nebo jinými, se netýká jenom těch bohatých. Apoštol Pavel píše v listu do Korintů o sborech v Makedonii, které až byly velmi chudé, tak s radostí podporovali práci na šíření evangelia.
23:37Musíme si uvědomit, že stejně tak, jak si to uvědomily sbory v Makedonii, že ta chvála za prostředky na téhle zemi, ať jsou jakkoli velké, patří Bohu a ne nám. Víte, pán Bůh je svrchovaným vládcem vesmíru. On všechno stvořil a na všechno vznáší právoplatný nárok. Všechno mu patří.
24:15To znamená, že my nic nemáme, že jsme jenom správci toho, co tady na zemi máme od Pána propůjčené. Jsme jenom správci. Prosím vás, když si uvědomíme tuhle pozici a přijmeme ji za vlastní, tak to musí ovlivnit a ovlivní nás náš postoj k majetku,
24:47protože nejsme majitele. I když na zvonku u dveří bytu je vaše jméno. I když v techničáku vašeho auta je vaše jméno, tak nejsme majitelé. A podle toho bychom se také k majetku měli chovat jako dobří správci.
25:17Měli bychom s ním nakládat uvážlivě. s úctou k majiteli a měla by nás to oprostit od závisti, protože jiným prostě bylo svěřeno něco jiného nám a nebo víc než nám. A tak je to v pořádku.
25:49Moji milý, Bible nás vyzývá k tomu, abychom hmotné Boží dary posílali dál. Víte, ta otázka nezní, pane Bože, kolik z toho, co je mé ti mám dát? Ta otázka zní úplně opačně. Pane Bože, kolik z toho, co je tvé, si smím ponechat pro vlastní spotřebu? Vidíte ten rozdíl?
26:21Ten 21. verš nám říká: "Nebuď tam, kde je tvůj poklad, bude i tvé srdce." Tenhle verš ukazuje ten základní princip, že naše srdce, mysl, celý náš vnitřní člověk se soustředí na to, co považujeme za nejcennější. Spojka neboť, kterou ten 21. Verš začíná, nás vrací
26:53nazpátek k těm předchozím dvěma veršům a vyvízí nás k volbě. Víte, pán Bůh nás stvořil jako uctívače. A ať chceme nebo nechceme, tak vždycky něco uctíváme, něco nebo někoho. A tak je otázka, čemu dáme přednost. Zvolíme nebe a nebo zem. Není možné mít dva různé poklady.
27:24Právě tak, jako není možné sedět na dvou židlích. 22. a 23. verš mluví o světle. My jsme opět dnes četli velmi podobné verše v Lukášově evangeliu. Možná bychom mohli mít na první pohled pocit, jako kdyby sem tyhle dva verše nepatřily, jakože mluví o něčem jiném než o pokladu.
28:02Ale právě tak jako mezi pokladem na zemi a pokladem na nebi nebčný rozdíl. Tak pán Ježíš Kristus tady vyjadřuje protiklad mezi světlem a tmou. Prosím vás pěkně, pán Ježíš Kristus tady neřeší fyzický stav oka jako orgánu zraku. Pán Ježíš Kristus tady nemluví o šerosleposti, nemluví o šedém zákalu, nemluví o
28:33slepcích s bílou holí, ani o nějaké bystrozrakosti. Vždycky, když Bible mluví o světle nebo chození ve světle, tak mluví o Bohu a chození s Bohem. Bůh je světlo a není v něm žádná tma. První Jenova 1:5. Pán Ježíš, Pán Ježíš Kristus v těchhle
29:03verších mluví o nasměrovaní naší mysli. Je li-li naše mysl zaměřena na světlo, tedy na Boha, pak fungujeme jako celek k jeho slávě. Vede nás Bůh. Jsme zaměřeni na tmu, na materiální pozemské věci,
29:33tak nás ten materialismus, ta touha po majetků doslova odvede od Boha. To zaměření na svět způsobí tmu v nás samých. 24. verš. Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů. Buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat.
30:03Nemůžete sloužit Bohu a mamonu. To je velmi radikální výrok, že? Tenhle výrok nás staví před rozhodnutí. říká, že nemůžeme mít dva různé poklady úplně odlišného druhu. S těmi našimi poklady je to buď tam a nebo tam.
30:39Neexistuje žádná střední cesta, i když by se nám možná mnohdy líbila. Vidíte ten protiklad? Vidíte ty rozevřené nůžky? Stejně tak jako neexistuje žádný svobodný otrok, tak nemůže existovat Bohu oddaný materialista. Neexistuje nevěřící křesťan. Nemůžete být duchovní a tělesní naráz, protože tělo žádá proti duchu a duch
31:08proti telu, neboť stojí navzájem proti sobě. Píše Pavel v Galatským 5:17. Jedno vylučuje druhé. A jinde Pavel píše, jaký je souzvuk Krista s Beliálem? Jaký je podíl věřícího s nevěřícím? Jaké je spojení Boží svatyně s modlami? To je druhý Korintským 6:15.
31:41A tak moji milí, ruku na srdce. Máme v našich srdcích něco, co nás spojuje s touhle zemí. Pokud ano, tak si musíme položit otázku, jakou to má trvanlivost, nebo možná lépe jakou to má hodnotu pro věčnost. Přispívá to k mému vztahu s Bohem?
32:15Nemůžete sloužit Bohu i mamonu, říká pán Ježíš Kristus. Tak jsme u našeho druhého bodu, který říká, že naše starostlivost je hříšná Bratři a sestry, všechno na světě je nejisté. Když si pustíte televizní zprávy,
32:46tak vidíte války, přírodní přírodní katastrofy, nehody, hospodářské krize, kriminalitu, nemoci a všechno to ovlivňuje naše životy. Chtěli bychom mít aspoň nějakou jistotu. Možná se bojíme nedostatku, přemýšlíme, co by se stalo, kdyby.
33:17Chtěli bychom mít nějakou pořádnou rezervu a tak přemýšlíme, jestli je nějaká světová měna pevnější než druhá. Je lepší euro nebo švýcarský frank, nebo je lepší mít svoje úspory e svěřit je nějakému fondu, ať s nimi hospodaří? A nebo je úplně nejlepší mít to v zlatě a v nemovitostech. Chtěli bychom se zajistit na stáří.
33:49Rozhlédněte se okolo sebe a zjistíte, že že je toho strašně moc, co nás všechny žene k obavám a k znosti. A přitom žijeme v bohaté Evropě. kde není úplně mnoho lidí, kteří nemají základní prostředky. Moji milí, máme kde bydlet, máme auta,
34:20často máme doma i plné lednice a mrazáky. A stejně, stejně bychom chtěli víc. Stejně máme pocit, že je to málo a máme obavy. Ten 24 a 20. verš, 25. verš nám říká: "Nedělejte si starosti, neznepokojujte se, nedělejte si starosti o svůj život."
34:55Víte, to řecké slovo, které tady apoštol Pavel používá, pardon, které pán, které tady v tom v tom překladu je v řečtině, které pán Ježíš Kristus říká, tak je merimna. A to slovo doslova znamená být tažen různými směry. Prosím vás pěkně, představte si to. všechny vaše životní okolnosti, problémy zaměstnání ve škole, zdravotní
35:21petíže, finanční tíseň, tohle všechno nás může doslova držet za ruce nohy a hlavu a tahat, trhat různými strany. Je toho strašně moc, co nás může nějakým způsobem stresovat a frustrovat, z čeho můžeme mít obavy. A tyhle okolnosti v našich životech na nás dorážejí jako příboj. Pořád to jde jako nikdy nepřestávající
35:51vlny, které ovlivňují naši duchovní stabilitu. A tak hřešíme přehnanou starostlivostí a obavami. Můžete položit otázku, proč je to hříšné? prostě proto,
36:21že naše obavy zpochybňují Boží lásku, Boží moudrost a svrchovanost i Boží moc. Jak to? způsobují svíravý pocit, že na nás pán Bůh zapomněl. že nás zrovna teď neslyší, že je někde daleko, tím zpochybňujem Boží lásku.
36:54Naše znepokojení může vyvolávat představu, že Bůh Pánbůh, že pán Bůh přesně neví, čím zrovna procházíme. My si totiž jeho pomoc představujeme jinak. My v tom problému žijeme, tak my ho přece známe nejlíp. A tím zpochybňujeme a popíráme Boží svrchovanost a moudrost.
37:25Naše přehnaná starostlivost znamená, že pochybujeme o Boží moci postarat se o naše potřeby a tím popíráme jeho moc. Víte, my bychom tu pomoc chtěli hned. Hned teď. Chybí nám trpělivost a chybí nám důvěra. Zabýváme se sami sebou, litujeme se, zabýváme se našimi pocity, které nám lžou
37:57a vyjadřují, čím je naplněné naše srdce. A už jsme to slyšeli. Bible říká, že srdce člověka je lstvé nadeše a je nevyléčitelné. To je Jeremiáš 17:9 a žalm 94:11 říká, že Hospodin zná lidská uvažování a ví, že soumarnost.
38:34Moji milí, počínáme si občas doma jako v terrariu chovaný křeček. Ten tam má takové to kolečko, do kterého vleze a běží. Běží ze všech silně je pořád na jednom jediném místě. Víte, tenkrát, když jsem ve velkém podnikal, myslíte, že to vedlo k nějaké k nějakému uspokojení a klidu? Vůbec ne.
39:05A to jsem měl zajištěnou práci s královským ziskem na několik let dopředu. Víte, 90. léta byla zvláštní doba. Tenkrát začaly krachovat takové ty obrovské mamutí podniky, jako bylo ČKD a různé velikánské kabelovny a daly se sehnat výrobní stroje doslova za zlomek pořizovací hodnoty.
39:38Tenkrát jsem objížděl ty umírající fabriky a skupoval stroje. Ne proto, že bych je potřeboval. ze strachu. Ze strachu, aby je nekoupila konkurence. Obavy, starostlivost, hromadění majetku nevedou ke klidu, nevedou k uspokojení,
40:08nevedou nikam. Je to slepá, hříčná ulička. do které se necháme s Satanem nalákat. Žádost těla, žádost očí, pýcha života. Moji milí, jsme u třetího bodu. Boží plán našeho zabezpečení a naše odpovědnost.
40:41Všimněme si toho, co říká 26. verš. Pohleďte na nebeské ptáky. Tenhle verš rozhodně neříká, že by ptáci byli lín. Viděli jste někdy pár starých starších ptáků, kteří krmí hladová hladové krky v hnízdě? Je to neuvěřitelná honička od rána do večera. I my musíme pracovat a snažit se, abychom uživili naše rodiny.
41:14Pán Bůh tady nikde neříká, že máme sedět a čekat, až před nás někdo přinese teplý talíř. Neříká, že máme žít z podpory státu. neříká, že máme být chudí a žít z milodaru. Pán Ježíš říká, že Bůh jako otec se stará o své stvoření. Ptáci jsou odkázáni na Boží dary. Nemají žádné zásoby, stodoly, sila a Bůh
41:47se stará, aby měli dost potravy, aby nezahynuli. Moji milí, i my bychom se měli spoléhat na Boží dary. A tak je tu otázka. Naše práce, naše zaměstnání jsou Boží dary, které nám pán Bůh dává, abychom my mohli nakrmit ty hladové krky, které máme doma.
42:18Prosím vás, vnímáme práci zaměstnání jako Boží dar, nebo je to povinnost, mus? 26. verš říká, že jsme cennější než ptáci. Přemýšleli jste nad tím, čím jsme cennější?
42:57Není žádný skřivan na obloze, není žádná čírka na rybníce, žádná labuť na řece. A žádný čá na poli není žádný tvor jiný na světě než člověk, za kterého umíral pán Ježíš Kristus na kříži. Moji milí, byli jsme stvořeni k Božímu obrazu a ten Boží obraz je to, čím se lišíme od ostatního tvorstva. Víte, my lidé o sobě velmi často rádi
43:26prohlašujeme, že jsme vrcholem tvorstva. Ale byli jsme tou my. My, kteří, kteří jsme zhřešili a zavrhli Boha. A kvůli našemu hříchu je doslova pokažený a porušený celý svět. Všechno na zemi je porušené naším hříchem. celé stvoření
43:57klimatem počínaje a komáří samičkou, která saje vaši krev, konče. A to nemluvím o virech a mikroorganismech, ale pán Bůh se smiloval a nezavrhl nás. Nezavrhl celé zničené stvoření. Víte, mohl to udělat. Mohl celý vesmír vzít, zmačkat do kuličky a někam zahodit.
44:31Neudělal to. Poslal to nejdražší, co měl. Poslal Pána Ježíše Krista a na něm odsoudil naše hříchy, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život. A tak právě tak, jak jsou ptáci živí z Boží milosti, tak jsme jenom z Boží milosti živí i my.
45:03Naše práce, zázemí, které máme doma, jsou darem Boží milosti k nám. Jsme plně odkázáni na Boží milost. Každá chvilka našeho života, každé naše nadechnutí je prostě dobrý dar, který dostáváme z milosti. A tak je tu další otázka. Přicházíme
45:33k tvůrci všeho s vděčností a nebo jsme víc soustředění na to, co ještě nemáme, co potřebujeme. Nezapomínáme na to, že pán Bůh je svrchovaným darcem nade vším. Vzpomeňme si, jak si, jak se k tomu staví apoštol Petr, když připomíná: "Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku,
46:03aby vás povýšil v příhodný čas. Všechnu svou starost uvrhněte na něj, neboť mu na vás záleží." 27. Verč ukazuje, jak absurdní a nesmyslné je nechávat se ovládat naší hříchnou přirozeností. Ta totiž vede jenom k touze nezávislosti na Bohu.
46:34Moji milí, na našich tělech nic zásadního nezměníme a na délce našeho života už vůbec ne. I když nám moderní farmakologie a plastická chirurgie slibují zázraky. Zemřel 36 letetý muž, kterého jsem měl kdysi v dorostu.
47:06Udělalo se mu špatně. Jel do nemocnice. Byl tam den. Ten den, kdy zemřel ještě ve 3 hodiny odpoledne, vtipkoval s vizitou, která tam přišla. A když tam o 10 minut později přišla sestra s nějakými medikamenty, tak nejjevil známky života.
47:3928 a 9. verš mluví o lidích. Jiné překlady mluví o polních sasankách. Bible kralická říká: "Považte polního kvittí." Prosím vás, tohleto, co tady pán Ježíš Kristus říká, to není o botanice. To není o tom, abysme zkoumali o jakých kytkách mluví. Pán Ježíš mluví o něčem úplně obyčejném. O tom, o čem šlapete. Po čem šlapete,
48:05když běžíte v létě po trávníku. Všichni vidíme, že je nám jasné, že mezi takovou polní kytkou a Šalamounem je přímo nebetyčný rozdíl, ale ten princip je úplně stejný jako v 96. verši. Bůh jako tvůrce se věrně stará o svoje stvoření.
48:39A proto nebuďte malomyslní, nebuďte malověrní, říká pán Ježíš Kristus v tom 30. verši. Když apoštol Pavel povzbuzuje Filipský sbor, tak píše slova, která bychom mohli považovat za určitý recept na malověrnost. O nic nebuďte úzkostliví. Ale ve všem oznamujte v Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním.
49:16Moji milí, všimněte si, až do toho 30. verše nám pán Ježíš Kristus v různých přirovnáních a metaforách ukazuje Boží péči od člověka. Bůh je naším Otcem a vlastní všechny poklady vesmíru a světa. A je to otec, který nás miluje. A protože nás miluje, tak se o nás chce starat.
49:48On nás stvořil a protože je dobrý Bůh, tak na sebe vzal odpovědnost za to, že se o nás bude starat. Ale ten způsob jeho jeho péče jsme viděli v těch minulých verších. Viděli jsme ho na příkladu ptáků a rostli. Ptákům dal zdroje a dal jim schopnosti ty zdroje najít a
50:20využívat. Rostliny nemají možnost aktivně hledat zdroje, ale pán Bůh se o ně stará. dává jim podmínky k tomu, aby mohli růst. Ten oddíl od 30. verše, od 31. verše do konce kapitoly mluví konkrétně o naší odpovědnosti.
50:50Nepropadněte tedy starostem. Řík začíná 31. verš. nepropadněte. Prosím vás, to slovo nám říká, že nás naše starosti mohou doslova paralyzovat. Když se nám nedaří naše životní potřeby uspokojovat, tak nás to může vést k malomyslnosti,
51:21k zoufalství. Znáte to. Nemůžete to pustit z hlavy. Pořád to na vás dotírá. Vymyslíte, vymýšlíte katastrofické scénáře. Vymýšlíte plán B. Ne a ne se toho zbavit. A proto nás ve 32. verši Pán Ježíš Kristus varuje před horlivým usilováním. Připomíná nám, že se nemáme chovat jako lidé ve světě.
52:04Jsme Boží vyvolení. Jsme Boží děti, Boží dědicové a spoludědicové Kristovi. Tak to píše Bible. Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. říká žalm 55:23. Tak blížíme se ke konci. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní vám bude přidáno.
52:40Od začátku dnešního textu až k tomuhle verši Pán Ježíš Kristus říká to, co nemáme dělat. Tady je zlom. Od teď nám pán Ježíš Kristus naopak říká, co dělat máme. Příslovce nejprve nám ukazují, že tohle je nejdůležitější. Prosím vás, co mám teda dělat? Jak vypadá praxe? Žijeme na týhle zemi, chodíme do zaměstnání, chodíme do škol,
53:12prostě pracujeme. Dobře, vím, třetinu života prospíme. To je zrovna doba, kdy o nic příliš neusilujeme, ale o tom nechci mluvit. Spánek, i když je důležitý, prosím vás pěkně, všechny aktivity, které děláme, naše práce, naše starost o rodinu, náš volný čas,
53:42jak to říct, všechno by to mělo být svědectvím o Kristu. Jak strašně často to neumím. Všichni známe Pavlova slova, která to dokládají. Ať tedy jíte nebo pijete a cokoliv jiného činíte, všechno čiňte k Boží slávě. Prosím vás, hledat Boží království. Co to znamená? To je strašně široký pojem. Apoštol Pavel píše list v listu efeským
54:12slova, která bychom mohli považovat za určitou definici hledání Božího království. Efezým 58 až 11. Pavel píše věřícím: "Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Tak žijte jako děti světla. Ovoce světla je veškeré dobrotě, spravedlnosti a pravde. Zkoumejte, co se líbí Pánu a nemějte
54:45žádnou účast na neplodných skutcích tmy. Bratři a sestry, zase tma a světlo, jako v našem textu ve 22. a 23. verši. Tenhle verš nám říká, že když necháme světlo, aby prozařovalo naše životy,
55:17když necháme Ducha svatého, aby svítil do našich životů, pak můžeme nést ovoce k jeho slávě. A tak dobrota, spravedlnost a pravda jsou naším podílem odpovědnosti, abychom se líbili Bohu. Zkoumejte, co se líbí Pánu. Myslím si, že tahle slova jsou určitým synonymem k hledání Božího království. A to všechno vám bude přidáno.
55:46Prosím vás pěkně, všimněte si trpného rodu slovesla a budoucího času. Jaká bude budoucnost? To, co se stane zítra a pozítří, to nezáleží na nás. Všechno má v rukou Bůh. On je stvořitelem. On je majitelem. On je pánem všeho a je pánem a stvořitelem a majitelem i té budoucnosti a toho času. Všechno vám bude přidáno.
56:21Všechno, co se děje a bude dít, je v Boží režii. Všechno vám bude přidáno. To je oznamovací věta, která nepřipouští žádnou naši aktivitu, žádnou naši spoluúčast. To je zaslíbení. To je zaslíbení, které je na Bohu a na jeho milosti. Tahle věta nám neslivuje blahobyt, ale slibuje, že za všech okolností, i
56:53kdyby byly nepříznivé, i kdybychom procházeli utrpením, tak se o nás pán Bůh postará. Nedělejte si tedy starosti kvůli zítřku. Nebo zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení.
57:28Prosím vás, tenhle známý verš končí slovy, že každý den má dost vlastního trápení. Tohle je věta, kterou říká Bůh člověku. Tohle je věta, kterou Bůh, pán Ježíš Kristus říká člověku, říká jí nám. A neříká, neříká nic o tom, že by ta trápení byla zanedbatelná,
57:58ale naopak říká, že toho trápení je dost. Prosím vás pěkně, on to ví. On přebýval mezi námi v těle. Pán Ježíš Kristus s tímhle známým veršem znovu pozvedá naše oči nahoru, nahoru k pokladům na nebi,
58:28které nevyblednou a nikdy neztratí svou hodnotu. Jako kdyby říkal: "Do budoucnosti nevidíte, tak žijte teď. Žijte přítomností. Minulost nezměníte. Budoucnost neovlivníte. Zítřek bude mít jiné starosti a jiná trápení. Trápení neutečete, protože je svázané s každým dnem na zemi.
58:58Teď, dnes konejte moji spravedlnost. Brat a sestry, díky Kristu máme Otce v nebi. To je skutečnost. A tak jemu buď za to chvála. A protože on je dobrý Bůh, tak jsou i jeho rozhodnutí dobrá,
59:30protože on je věrný Bůh, tak svá dobrá rozhodnutí nikdy nezmění. A protože je svrchovaný Bůh, tak svá dobrá rozhodnutí jistě naplní. Pane Bože, Otče náš, děkujeme za to, že jsi to ty, kdo má klíče našich dalších dnů. Děkujeme za to, že všechno v tomhle
1:00:01světě je ve tvé svrchované péči, protože tak, jak to říká ta stará píseň, kdybychom ty klíče dalších dnů měli my, tak doslova všemu hrozí pád, zánik a zmar. Děkujeme za tvou milost v našich životech. Děkujeme za tvou péči, děkujeme za tvé vedení a děkujeme za to, že víme, že nás brzy dovedeš domů do své slávy.
1:00:33Amen.