1. Janova 1, 8-10
Biblické texty v kázání
1. Janův 1Žalm 14Izajáš 64Jeremjáš 17
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:05a budeme číst od 8 do 10. verše. Kdo může, tak můžeme ke čtení tohoto písma povstat. Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je tak věrný a spravedlivý,
0:35aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj, tedy z Boha a z Pána Ježíše Krista lháře. A jeho slovo v nás není. Můžeme se posadit. [odkašlání]
1:10Je třeba také říct, že když někdo dnes řekne, že necítí žádný hřích nebo že nemá žádný hřích, tak to říká z jiných důvodů, než to říkali kdysi oponenti apoštola Jana, protože tehdy byli [odkašlání] tím gnostickým falešným učením ovlivnění i věřící v Krista.
1:43A ti se domnívali, že hmota, tedy tělo je hříšné, ale že duch je dobrý a že když a že hřích těla neznečiští lidského ducha. Jinými slovy tedy říkali, moje tělo si může hřešit, protože můj duch stále zůstává bez
2:13hříchu. To už dnes od věřících Krista asi neuslyšíte. A pokud někdo řekne, že se [odkašlání] necítí hříšný, říká to [smích] z jiných důvodů, než to říkali kdysi.
2:46Dnes ani nevěříci, tedy třeba ateisté si nemyslí, že jsou úplně morálně čistí, ale myslí si, a to se to běžně můžeme slyšet, že rozhodně nepřikročili žádný zákon, tedy světský zákon, kvůli kterému by mohly být třeba obžalování. Jsou také přesvědčeni, že nejsou o nic horší než jejich známý
3:19a naopak, že se, že jsou o mnoho lepší než někteří lidé, které znají a o kterých vědí, že ten zákon nějakým způsobem překročili. Dnes se už nepoužívá příliš slovo hřích. Je to takové náboženské slovo podle lidí. Takže opravdu
3:57špatné je to, když jednají lidé špatně. Špatná je kriminalita a zločiny, které podléhají lidským paragrafům u soudu, ale jestli existuje nějaký Bůh, tak panuje mezi lidmi přesvědčení, že oni přece něco nad nimi uznávali a že to, že by to měl uznat i pán Bůh. Bůh, že by on měl uznat, že nebyli zas až tak
4:30špatní a nemorální. Ale horší je, že dnes ani v církvích se nedívají na hřích tak přísně, jak to vidí písmo. A je to dáno tím, že nevěří plně pravdivost písma.
5:01Většinou se zvěstuje, kráže v církvích, že Bůh je přece láska. že jestli je pán Bůh taková láska, tak přehlédne i tu jejich nedokonalost, nečistotu.
5:32Navíc dnes [odkašlání] je stále ještě mnoho lidí. kteří [frknutí] jsou pokřtěni jako mimínka. A i když se ty dnes už ti lidé, kteří o tom mohou rozhodovat, se o tom dozvěděli až od svých rodičů, tak přece jenom možná stále trošičku počítají s tím, že dětský křest jim trochu může pomoci,
6:03protože převládající církvi u nás tedy římskokatolické je křest pokládána za vstup do křesťanského života. Není to víra, je to křest, ale to neodpovídá písmu. A navíc [odkašlání] ještě v tom římskokatolickém
6:38katechismu, tam je lidem dána možnost odčinit si své hříchy pobytem v očistci. Eh, [odkašlání] a ti lidé, kteří v Pána Boha nevěří, pro ně je pojem hříchu stejně nesmyslný jako odpovědnost vůči Bohu. Tedy k něčemu nad námi nic takového lidé neuznávají.
7:10Ovšem smeli produktem slepé evoluce. Máme tedy k morálce stejně neutrální postoj jako ona. Nemáme žádné právo být morálnější než evoluce. Dokonce ani žádný z druhů zvířat nežije plně morálně. Tak proč bychom se my,
7:40kteří také jen zvířaty, jen s možná lepším mozkem, měli ohlížet na nějaká morální pravidla? Ale apoštol Jan prohlašuje s autoritou, že kdo neuznává nebo dokonce jenom zpochybňuje svůj hřích, klame sám sebe.
8:17Hřích je opravdu skutečností, kterou lidé prožívají a cítí. Ale většinou ne u sebe, ale většinou u těch druhých. A lidé i když to neříkají, tak určitým způsobem říkají, věříme v něco nad námi. Třeba, tak srdci dobře cítí,
8:53že budou jednou posouzeni na věčném soudu. Lidé, když náhodou se dozví o hříchu, o posledním soudu, tak mají tendenci se obhajovat. Snaží se obhájit to, že se nějak provinili a obhajují se svým okolím.
9:26Obhajují se tím, že že žijí ve špatné společnosti, že byli špatně vychováni, že jejich rodiče taky nebyli úplně dokonalí a bezhříšní. Vůbec ty okolnosti, kterých žili, je donutily k tomu, že jsou takový, jací jsou. Ale to není pravda.
10:00Hříšné jednání každého z nás vychází z našeho hříšného srdce. Hříšné jednání zůstane vždycky hříchem. že když někdo obhajuje svoje hříšné jednání, tak klame sám sebe. I kdyby žil,
10:30bychom řekli, no tak v dané společnosti ještě docela morálně, Dokonce, dokonce neobstojí před Pánem Bohem ani ti, kteří žili třeba v klášteře,
11:00kteří vystudovali a byli přijati mezi kněze. Neznamená to, že mnohokrát nezehřešili. nejen svými skutky, ale hlavně ve svých myšlenkách, protože my lidé jsme opravdu hříšní a padlí.
11:35Takže [odkašlání] pravda Božího slova se ukáže na konci věků jako ta jediná, která obstojí před Božím soudem. Před Bohem totiž nemůže obstát jako spravedlivý nikdo, kdo nebyl očištěn krví Božího Mesiáše, Ježíše Krista. Všechny různé jiné způsoby
12:06jen klamou. Lidé se opravdu třeba domnívají, že když zapálí svíčku a někam ji postaví před nějakou sochu, před nějaký obraz, že to má nějaký význam. Jediná věc, která nás může očistit, je krev Pána Ježíše Krista. V té první písni jsme zpívali o tom, že
12:40že ten člověk, ten, který tyhlety slova napsal, tak kdysi stál před krví, před Kristovým křížem a protože prosil, tak byl očištěn. V tom devátém verši jsme četli, jestliže své hříchy vyznáváme,
13:11on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Tenhleten verš je asi nejčastěji citovaným veršem z tédleté první Janovy epištoly. Ale abychom mohli své hříchy nějak řešit, musíme nejdříve uznat,
13:43že jsme hříšni. A opravdu nejenom tak říct, no tak [frknutí] jsem hříšný jako všichni ostatní, ne? Musíme si uvědomit, že opravdu hřích je hrozná věc, která nás odděluje od Boha a že si ze své hříšnosti nemůžu pomoci
14:14žádným svým úsilím. Potřebujeme se dozvědět, že existuje stvořitel, soudce a zákonodárce a že jedině on může z naší hříšnosti něco udělat. Tohle je počátek působení evangelia, které
14:45vede opravdu k činění pokání, tedy k obratu v našem životě. Protože jen tehdy, [smích] jestliže uznáme, že jsme hříšní, tak můžeme začít uvažovat, jak to budeme řešit. Ano, nemáme a nemusíme už přinášet žádné oběti,
15:16protože ta dokonalá oběť už byla kdysi na Golgatě i za nás, za mne zástupně vykonána. Ano. Boží Mesiáš Ježíš z Nazarete trpěl a umíral i za mě. Tohle musíme osobně přijmout a prožít.
15:50Potom opravdu můžeme přicházet na svých modlitbách k němu a vyznávat mu své hříchy, [frknutí] protože on sám už za ně plně zaplatil Bohu svou svatou krví. A protože za nás zaplatil, má také pravomoc i naše hříchy plně odpustit a vymazat tak, jako by nikdy neexistovaly.
16:23Tohle může udělat jenom pán Ježíš Kristus. Opravdu nemůžeme, protože neexistuje žádný jiný způsob, jak získat odpuštění. jak být smířen s nebeským otcem, jak získat trvalý pokoj do našich srdcí a životů.
16:56že pán Ježíš je věrný a spravedlivý. Takže přemýšlejme chvíli o tom, jaký je náš zachránce pán Ježíš. četli jsme, že je věrný. Věrnost je něco, co jí my jako lidé oceňujeme. To znamená, když je někdo, [frknutí] co se týče nás, něco slíbil,
17:26tak na tom trvá. Nemění to. I kdyby se měli, kdyby se změnily třeba okolnosti, pán Ježíš opravdu je tak věrný a uvědomme si, že on vlastně ten slib, že za nás zeměře, tak udělal předvěky. zapsal i nás do té své knihy života
18:05a vytrval. Ale opravdu to nebylo kvůli nám. Protože když si trošku projdeme tím životem Pána Ježíše, tak kdo Pánu Ježíši projevil věrnost? i ti jeho učedníci utekli a my si myslíme, že jsme lepší. Nejsme, nejsme lepší než kdysi lidé byli,
18:42protože pán Ježíš už jako malé dítě musel vlastně rodiče ho sebou vzali a zachránili před smrtí museli utéct do Egypta. Potom se vrátili do Nazareta. To město nemělo moc dobrou pověst, jak asi písma víme a nemysleme si, že že oni tam Pána
19:14Ježíše přijali s otevřenou náručí. To jsou ty, co přišli z Egypta. Neměl to pán Ježíš jednoduché ani v tom Nazaretě. Také se myslím [odkašlání] docela dost věrohodně domníváme, že ten jeho pěstoun Josef brzy zemřel.
19:44Takže pán Ježíš musel převzít na několik let povinnost finančně souařskou prací zabezpečit potřeby nemalé rodiny a jako potulný kazatel ten už byl vůbec vydaný na milost a nemilost svému okolí na to, co mu kdo dal měl nějaké
20:14příb přívržence, kteří se starali o něj a o jeho učedníky, ale on neměl nic. Takže pán Ježíš jako kazatel, který putoval po té zemi, tak prožíval nejen sympatii a víru, ale často i velký odpor Židů
20:46a zvláště pak jejich vedoucích představitelů. Nakonec jimi byl ze závisti politicky obviněn jako nepřítel lidí i císaře a byl ukřižován. To byl v římské říši nejhorší a nejtěžší trest pro ty nejhorší zločince.
21:16Měl pán Ježíš nějaký důvod, aby byl nám lidem věrný? Ne, žádný takový důvod, aby nám byl věrný, to neexistuje. To, že nám byl věrný, je v tom, jaký byl. On byl věrný v plnění svého úkolu, kterému svěřil jeho nebeský otec.
21:53Pán Ježíš se už před věky tedy rozhodl být věrný. prožít v úterpách na naší hříšné zemi svůj život a hlavně za všechny naše hříchy zemřít na kříži. Byl ale slavně vzkříšen, vystoupí na nebesa a přimlouvá se za nás.
22:23a věrný v plnění svého úkolu. Pán Ježíš zůstal dodnes. Díky jemu za to. je věrný v tom, že když k němu někdo přijde a vyznává své hříchy, ať už to je poprvé, nebo posté, když k němu přijde v pokání,
22:56tak ho neodežene. a znovu ho obléká do toho čistého šatu nebeského království. Také jsme tady četli o tom, že pán Ježíš je nebo byl je nejen věrný, ale také
23:27spravedlivý. Takže uvědomme si, že Boží syn byl už od věku vždycky dokonale svatý a spravedlivý, Ale potom, co prožil na tédleté zemi,
23:57tak je jeho dokonalá spravedlnost [odkašlání] hodná ještě většího uznání a obdivu. Pán Ježíš zakusil přímé útoky a pokoušení Satanem, protože na Božího syna, který žil v porušeném lidském těle, si Satan [smích] určitě dovolil mnohem víc, než kdyby než když byl Bohem jako jeho
24:28otec v nebi. Ale je to úžasný, že pán Ježíš zůstal spravedlivý. Boží syn a vykupitel obstál i ve všem zlu, které ho neustále obklopovalo. Nikdy nezastínil své nebeské světlo svatosti a bezhříšnosti.
25:11ale zvláště v těch nepopsatelných bolestech umírání na kříži, ale myslím si, že zvláště to těžce prožíval to, když ho nebeský otec opustil. Když hříchy nás na něj byly svaleny ve chvílích [frknutí]
25:42jeho smrtelných bolestí a úzkostí, pán Ježíš pokusil pokušení a smrt, které by jako Bůh nikdy nemusel okusit. To je opravdu nepochopitelné. Ale právě proto mám, když to řeknu, tak to jako dvojnásobně spravedlivý
26:14potvrzující moc odpouštět všechny hříchy světa a dokonale je odmít. [odkašlání] V tom 10. verši čteme: Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není."
26:45Takže tenhleten verš je znovu argumentem proti gnostickému učení, které zpochybňovalo vážnost a hrůzu hříchu. Dnes už lidé mluví a přemýšlejí možná trochu jinak. Možná, že už to lidé ani tolik neříkají. že nezheřešili,
27:19ale mnohem častěji si to myslí a pánbůh to dobře ví a [odkašlání] o to víc je to nehorázná drzost, když si něco takového někdo dovolí vypustit z úst. Slovo se opravdu velice snadno vypustí z úst. Jazyk je opravdu malý út, ale dokáže
27:50zapálit velké lesy, protože když něco řekneme, tak to slovo se už nikdy nevrátí zpátky. To slovo si potom už žije vlastním a námi neovlivnitelným způsobem života a slovo dokáže zranit často víc a hlouběji než meč.
28:29Tohle by vám asi potvrdily tisíce lidí, jak hlubo se zasáhlo jediné slovo nebo věta. A lehkomyslně říct, že jsme nezhřešili, my to nijak necítíme. Má také velice dalekosáhlé důsledky, protože to opravdu neznamená jen to, že v tuto chvíli necítíme žádný hřích.
29:08ale to slovo především popírá to, co řekl a nechal v Bibli zapsat sám Bůh. Ano. Jestliže něco takového řekneme, tak to znamená pošlapání a znevážení pravdy Božího slova. Je to něco jako kdybychom řekli, že Bible není plně pravdivá,
29:45ale jestliže to řekneme, tak to má následky. Například [odkašlání] žalm 14, třetí verš. Tam je napsáno, všichni se společně odvrátili a jsou zvráceni. Není, kdo by činil dobro, není ani jednoho. A lidé si přesto myslí, že jsou poměrně dobří, ale Boží slovo mluví úplně jinak.
30:23Jeremiáš 17. kapitola, pát verš. Toto pravý Hospodin rokletý je člověk, který spoléhá na člověka. Tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od hospodina. Není to tak ono, že ji. No tak jsem se tak si žiju jinak, ne? Jestliže se odvrací od Hospodina,
30:58tak to je vážné. Bůh ho za to bude posuzovat. Izaiáš 64:5. Všichni jsme jako nečistí a všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho. Všichni jsme zvadli jako listí a naše viny nás odnášejí jako vítr.
31:36že Bůh a hřích neexistují, to znamená myslí si, že Boha ve svém životě nepotřebuje, ale dokonce i ten, kdo o Bohu ví, ale myslí si o něm falešně, že je láska, která netrstá. tak těmito svými suverenními výroky činní z boha lháře,
32:10protože pochopitelně v nikom, kdo popírá pravdu, nemůže být Boží slovo. [frknutí] Stejně jako nemohlo být v učení falešných křesťanských učitelů, kteří byli ovlivněni gnosticisem minulosti. A protože Bůh je svrchovaným pánem nadeevším, tak taková rouhavá slova nenechá nejen bez povšimnutí,
32:42ale ani bez trestu. Takže když trošku tenhleten krátký oddíl zopakujeme, tak dnes jsem mluvilo hodně o závažnosti slov a zvláště tedy o závažnosti slov, které jsou zapsány v Bibli,
33:14protože v Bibli opravdu nejsou báchorky, ale dávné skutečnosti. Nejsou v nich výroky pomýlených proroků, kteří se domnívají, že vyjadří Hospodinovi výroky.
33:46Ono Biblii opravdu nemůžeme jen tak snadno zahodit na smetiště dějin, ale je potřeba si uvědomit, že i naše slova mají váhu a budeme z nich jednou vydávat počet. A to platí nejen pro popírající slova, za kterými si stojí Bůh. Jde i o naše myšlenky.
34:23Jde o to, [odkašlání] jestli si žijeme podle svých myšlenek Celé písmo tvrdí, že jsme beznadějně hříšni.
34:59že pravda je úplně jinde. Pravda se projevila i ve sporu s učením agagnostiků. Během staletí se gnostitismus názorově rozdělil a vytratil. I dnes se občas sice objeví někdo, kdo tvrdí, že má vyšší poznání, než jaké je v Bible, nebo co se učí v církvích,
35:35ale tihleti lidé nemají pravdu, protože pravda je v písmu. Tomu můžeme opravdu věřit a na to můžeme spoléhat. Také jsem mluvil dost o jednom z nejznámějších veršů tédleté první Janovy epištoly
36:07a o tom, že nám pán Ježíš může odpouštět hříchy. A myslím, že opravdu náš Spasitel neměl žádný důvod. Byl věrný kvůli nám lidem.
36:37Zažil tu mnoho špatného od lidí. zažil tu přímé útoky od okušitele. Zakusil útoky od Židů i židovských představitelů. Takže jak to, co pán Ježíš prožil, to nemohlo být důvodem být nám lidem věrný a jeho věrnost patřila jeho nebeskému otci.
37:08Jež vůči vůli chtěl na této zemi naplnit. A v tom je pán Ježíš až dodnes nepochopitelně věrný. Pokaždé, když se pokoříme, když prosíme o odpuštění našich hříchů, tak on nám odpouští.
37:43On nás neodežene, i když ví, že to nebylo poprvé, když jsme zklamali. On je opravdu dobrý a odpouští. Jde o všem o to, abychom se pokořili, abychom k němu přišli jako pokorní hříšníci a ty on neodmítne.
38:16Takže nestačí jenom litovat, že jsme zřešili, že udělají něco špatného. To litují někdy i lidé tohodle světa. vidí důsledky svých špatných jednání. To nestačí. jedině pán Ježíš Kristus může očistit od hříchu, jak jako by nikdy nebyl.
38:50A také pán Ježíš je, ale také už od věků byl svatý a spravedlivý. A ono i v tomhletom našem těle obstála. V každém pokušení v těch našich mizerných zemských okolnostech obstal i při tom nespravedlivém soudu
39:21obstal i ve svém utrpení a v bolestech smrti. Ale opravdu to nejtěžší pro ně muselo být, když on svatý a spravedlivý, který nikdy neokusil temnotu hříchu, tak najednou na něj
39:51byly svaleny hříchy celého světa a sám se stal hřích. híchem, spravedlnost Pána Ježíše Krista zůstala neposkvrněná až do jeho hořské smrti.
40:22A proto má jako dokonale svatý Mesiáš autoritu a moc odpouštět a očistit každý lidský hřích. a na čistotu. A v tom závěru jsme se znovu vrátili k závažnosti slov, ale hlavně k nevěře, která odsuzuje Boží slovo jako nepravdivé.
40:56Když někdo řekne, že necítí, že by byl kdový jak hříšný, v podstatě tím do jisté míry i říká, že asi teda nezehřešil. Už tímhletím způsobem se zařadil do zástupu lhářů, protože Bible mluví opačně. Opravdu kdykoli nadřadíme lidské názory, myšlenky,
41:28pocity a učení na to, co je napsáno v Bibli, nemůžeme mít pravdu, A jestliže si to myslíme nebo dokonce to říkáme, i my jsme se stali lháři.
42:01Opravdu lidé, kteří nám někdy zalhali, tak nemáme moc rádi. Jsme nedůvěřiví ke všemu, co řeknou. Neznamená to, že ti lidé lžou ve všem, co řeknou, ale stejně víme, že se na jejich slova nemůžeme spolehnout.
42:34Možná jenom opakují i lži, kterým se naučili a který uvěřili, ale ani tady nemohou mít pravdu. Žijí v temnotě, Musejí přijmout pravdu o Pánu Ježíši, protože jen oni můžou odpustit jejich hříchy a uvést je do věčného světla.