Ranní MODLITBA
Výraz modlit je v přepisu na 26 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Tak dobré ráno, milí bratři a sestry, plný přátelé, ještě i ode mě z tohoto místa a eh jsem rád, že můžeme společně e znovu tak jako každou neděli otevírat Boží slovo, Bože otevírat Bibli a můžeme společně číst text, nad kterým budeme i přemýšlet. Já si, já když jsem si připravoval dnešní slovo, tak jsem eh měl na paměti nebo takovým mým přáním
0:35je, aby to bylo opravdu velmi praktické kázání a mělo praktický dopad do vašich životů. Oddíl, který budeme společně číst, je v Lukášově evangeliu. A tak najděme prosím Lukášovo evangelium 18. kapitolu.
1:05A z této kapitoly budeme číst těch prvních osm veršů. Takže Lukáš 18. kapitola a čteme prvních osm veršů. Já vás poprosím všechny, kdo můžete, abyste z úcty k Božímu slovu povstali a čteme toto slovo ve jménu Páně. Vyprávěl jim také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a
1:35neochabovat. říkal, v jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal. V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: "Zastaň se proti mému odpůrci." Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl, i když se Boha nebojím a z člověka si
2:05nic nedělám, zastanu se té vdovy, protože mi působí mnoho nesnás, mnohou nesnás a aby mě nakonec nepřišla spolíčkovat. Pán řekl: "Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce. A nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? bude s pomocí pro ně otálet. Pravím vám, že se jich rychle zastane.
2:37Jen až přijde syn člověka, zda nalezne víru na zemi. Můžeme se posadit. [odkašlání] Jsem moc rád, že vidím ve vašich řadách kromě jiných i bratra kazatele Šolce, protože v podstatě chci se dotýkat tématu,
3:07eh, které kterej skrze jeho službu, nad kterým se zamýšlíme, eh, díval jsem se, je to přesně skoro rok a Eh, vy víte, že eh minimálně jednou měsíčně přemýšlíme nad tématem různé různých druhů modliteb. A vím, že když e bylo to první setkání nad modlitbou, tak
3:37byly v plánu čtyři a nyní jsem jich napočítal minimálně 10, když jsme už přemýšleli o modlitbě. A já nechci mluvit o modlitbě jako takové o různých druzích, protože to už tady z tohoto místa zaznělo a zaznívá. Ale jak jsem předeslal na začátku, chtěl bych, abych jsme dneska to téma modlitby uchopili prostě úplně ryze a obyčejně prakticky
4:07každý do svého života. Možná, že to dnešní slovo bude eh bude pro každého z vás, kteří jste v Pánu. někdo déle, někdo možná kratší dobu, ale pro každého z vás, kteří nějakým způsobem žijete, žijete a chcete žít ten nejlepší křesťanský život v Boží slávě, protože
4:38jsem přesvědčený, že my všichni, já i ty, jsme už toho opravdu hodně hodně hodně slyšeli o modlitbě, o jejím účinku, o její moci, o její nutnosti. a nepostradatelnosti v našich životech. Ale já bych dneska chtěl zaměstřit naší mysl a vaší mysl na to, jakým způsobem opravdu s tou modlitbou pracujeme a jaké
5:08místo má v mém a tvém životě. A bude to zcela konkrétní. Já si myslím, že každý křesťan, jak jsem řekl před chvilkou, ať už je ve víře chvilku nebo delší dobu, tak díky tomu, že chodí do společných shromáždění, díky tomu zaš čte Boží slovo, možná občas poslechne někde nějaké kázání, čte duchovní literaturu, tak v tom svém
5:37křesťanském životě eh musí eh musí růst. Měl by se někam posouvat, měl by, měl by někam kráčet z nějakého bodu do dalších bodů. A eh měl by měl by opravdu na něm vidět, mělo by na něm být vidět, že že nezůstává stejný a že se někam posouvá. Ale přesto,
6:07přesto se velmi často děje jedna věc. Aspoň já na sobě to vnímám. Budu mluvit o sobě, kážu sobě. Možná, že budu kázat i vám. Děje se to, že eh právě ty velmi důležité věci, o kterých dobře víme a o kterých často slyšíme, o kterých přemýšlíme, o kterých se možná mezi sebou bavíme, tak se
6:37můžou a myslím si, že žel se stávají postupně i v našich životech někdy jakýmsi zvykem. stává se z nich něco, kdy přestože víme všechny ty informace o důležitosti, o pravdivosti, o nutnosti, tak se nám může stát, že eh ten pravý důvod a smysl toho, proč je to potřeba dělat a proč to děláme, se nám
7:07může vytrácet a žel se vytrácí. Paul Waser v jedné ze svých knih říká toto. Kdyby existovala soutěž zanedbávaných duchovních návyků, mám za to, že o prvním místo by se s každodenním čtením písma utkala modlitba.
7:38Křesťané souhlasně přikvují, jak je to velmi důležité, čtení písma a modlitba a zároveň jedním dechem přiznávají, že obojí zanedbávají. To je ten moment, kdy opravdu o věcech, o kterých víme, že jsou důležité a nutné, tak z těchto věcí se nám můžou stát břemena. a věci, které už nemají ten pravý význam a smysl,
8:10který mají mít. A je velmi zajímavé, že eh při rozhovoru s mnoha pastory a mnoha kazateli napříč celým světem vyplynula jedna věc. Vy víte, že samozřejmě eh ten úkol a poslání kazatele je mimo jiné i to, aby, pokud je tam možnost, tak aby vyprovázel věřící, ale i nevěřící eh často na věčnost.
8:43Kazatelé a pastoři jsou velmi často u lůžek těch, kteří umírají, kteří odcházejí, kteří odcházejí na věčnost. A víte, že i když jsme byli na sborovém pobytu, tak bratr Steve o této skutečnosti nejednou mluvil o různých reakcích lidí, kteří kteří vědí, že že v podstatě jejich život končí na této
9:13zemi. A víte, ještě všichni tito kazatelé, kteří jsou účastní takovýchto chvil, tak ještě nikdo z nich neřekl, že by někdo z těch umírajících na tom lůžku v tom posledním dni litoval toho, že příliš čas času věnoval modlitbě a čtení Božího slova.
9:45Lidé a i křesťané. Často v tento den je jim líto hodně věcí a mrzí je, že mnoho věcí nedělali a naopak, že je dělali, ale čtení písma a modlitba mezi nima nikdy nebyla. To není něco, čeho by člověk měl litovat, že tomu věnoval moc času na úkor jiných věcí. A přesto, když mluvíme o tom, že to je zároveň jedna z věcí, kterou velmi často
10:19křesťané zanedbávají ve svém životě, tak nás to vede k nepříjemné otázce, která kterou si musíme položit. Proč je pro nás někdy modlitba opravdu tak těžká? Proč je pro nás eh studium písma? A já budu tydlety dvě věci, nebudu je úplně od sebe oddělovat. Budu myslet na obě dvě, ale možná víc na tu modlitbu.
10:49Proč tyto věci jsou pro nás jako pro křesťany někdy opravdu náročné a těžké? Já si myslím, že určitě bysme našli mnoho důvodů. Každý, kdyby se podíval sám do svého srdce a byl upřímný, tak by asi dokázal pojmenovat některé z těch hlavních důvodů, ale já se chci zastavit u dvou, které mě eh na první pohled jako bíí do očí.
11:18A tím prvním důvodem, proč možná v našich životech nedáváme dostatečný prostor a proč zanedbáváme modlitbu, je úplně obyčejná věc a to je malá víra. Apoštol Pavel, když píše do Efezu, tak on tam zmiňuje tuto věc.
11:52Tomu pak, kdo je mocen podle síly, kterou působí v nás, učinit a teď poslouchejme, daleko více, nade všechno, co žádáme a nebo co si můžem pomyslet. Jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení, věčnosti, věků. Amen. Apoštol Pavel říká, že ten, ke kterému se modlíte a to, za co se modlíte, tak ten může dát o hodně víc,
12:19než jste vy schopný se modlit. A přesto je naše víra slabá, kulhá a nevěří tomu. Proto pán Ježíš v tom úvodním textu, který jsem četl, končí tu výzvu k tomu, abysme se modlili, abysme nepřestávali přicházet za svým otcem. Tak končí končí takovou otázku, ale najdu víru.
12:52bude víra v těch našich prosbách. Možná, že máme pocit, že jsme ve svých životech málokdy eh viděli vyslyšené modlitby. Možná, že v tom poměru, kolik vysíláme modliteb a kolik jich bylo vyslyšených tak, jak jsme my prosili, tak je opravdu to procento mnohem menší. Možná, že to může být jedním z důvodů u tebe nebo u mě, proč
13:24máme s modlitbou někdy problém a proč ji zanedbáváme. Ale druhý velice zjevný a jasný důvod, proč zápasíme s touto věcí, je naše tělo. Je to taková, je to takový nejzjevnější důvod. Je to prostě naše hříšná tělesná přirozenost. Znovu budu citovat eh jeden oddíl z epištoly Pavla, který psal ke
13:54Galatským a on říká jednu šokující věc. Tělo žádá, je to 517 galatským, tělo žádá proti duchu a duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli. To je problém. Představte si, že opravdu naše tělo, náš
14:27chrám Ducha svatého všemožnými způsoby a aktivně bojuje proti Duchu svatému. Jak to jde dohromady? Máme být plni Ducha svatého. Duch svatý, ten má příbytek v našem těle. A ten příbytek, ten chrám, to tělo dělá všecko proto, aby ho vypudilo, aby ho snížilo, aby ho umlčelo, aby ho nějakým způsobem utlačilo.
14:58A je nám jasné, že pokud je toto pravda jakože je a existuje takovédle napětí eh v našich životech, v našem těle, tak je to v podstatě eh celoživotní boj a zápas, kdy opravdu my jsme uprostřed boje. Je otázka, jestli chceme bojovat a nebo jestli to necháme plynout a jestli chceme bojovat.
15:28Tak nás to bude a už nás to určitě něco stojí a bude nás to stát. Víte, s tím naším tělem a s tím, že se vzpouzí proti proti duchovním věcem, je to až tak někdy jednoduché, že že můžeme říct, že že v určitém slova smyslu je naše tělo takovým dobrým vodítkem pro jednu věc. Víte pro jakou? To, čemu se
15:59naše tělo nejvíc vzpírá, to je často pro náš duchovní život to nejužitečnější. To, co se nám nejvíc nechce, s čím máme největší problém, co nás nejvíc bolí a stojí nás to nejvíc sil, tak to je právě ta věc, ale kterou nejvíc potřebujem a kterou potřebujeme ve svým životě konat. V Markovi v první kapitole ve 30.5.
16:30verši je jedna taková nenápadná zmínka, u který se chci u které se chci zastavit. Časně ráno ještě za tmy, vstal a vyšel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. O kom je řeč? Pánu Ježíši.
17:08A [odkašlání] čteme o tom, že pán Ježíš v tenhleten okamžik a v tuhletu chvíli vychází pryč od lidí někam, kde bude mít klid, kde bude sám a bude mít ten nejintimnější čas se svým nebeským Otcem. A to je v tuhletu chvíli, my to možná někdy jen tak přečteme, ale v tuhletu chvíli ho to velmi, velmi stálo mnoho sil.
17:39A vy víte čtenáři Bible, že takovýchto zmínek o modlitebním životě našeho pána a mistra je napříč evangeliemi mnoho. Takže časně ráno vstal a odešel, aby se modlil.
18:09Pán Ježíš měl velmi vysokou a pro nás možná až těžce uchopitelnou sebkázeň svého vlastního těla. Byl Bůh, je Bůh, ale byl člověk, naplno člověk. a jeho obětavá sebekázeň se projevovala napříč všemi jeho vlastnostmi a způsoby, kterými se projevoval. Ale v modlitbě to bylo velmi výjimečné a velmi významné a viditelné.
18:40Víte, a s modlitbou, pokud mluvíme o modlitbě a o našem tělu a o sebázni, tak je to něco, co dost neradi slyšíme, protože to něco stojí a často to velmi bolí. Apoštol Pavel nám upřímně odhaluje svůj osobní boj se svatostí a s povcvicením, když říká na jednom místě: "Dobře mířenými ranami nutím svoje tělo ke
19:13kázni." Ale když se vrátím k tomu Markovi a k tomu, kdy čteme, že pán Ježíš časně ráno vstal, odešel, aby se modlil. Eh, víte, co předcházelo tomudle verši? co bylo předtím, než čteme tuto skutečnost. Mnozí se shodují na tom a říkají, že kdybysme četli Markovo evangelium správně a s takovou otevřenou
19:44vnímavostí, takže to, co se tam dozvídáme od prvních stránek v podstatě až do konce a to, co se tam popisuje, tak bysme byli měli být v podstatě po několika stránkách úplně vyčerpaní. Já vám řeknu, proč. Víte, jaké je nejčastěji používané slovo v Markovi? V řečtině, v originále je to slovo euteos a znamená to okamžitě a nebo
20:15hned. Většinou naše Bible, studijní Bible to má přeložené jako hned. Takže eh je to až 45 krát todle slovo použito v Markovi a to ukazuje na ten celý eh popis, tak jak ho popisuje Marek, jako na něco velmi dynamického, něco velmi rychlého a vyčerpávajícího ve smyslu, že se pořád něco dělo, pořád bylo něco v akci, nic nebylo v nějakým klidu ve
20:48smyslu, že by že by byl potřeba odpočívat, polehat hhávat, pospávat a je to samozřejmě v souvislosti s prací a se službou Pána Ježíše Krista. My čteme, že když se pán Ježíš nechal pokřtít, hned ho vedl duch na poušť. Když šel kolem učedníků, povolali je, oni hned eh odevzdali sítě nebo zanechali sítě a šli za ním. Když přišli do Kafarnaum, hned
21:16vešel do synagogy. Když přišli k Petrovu, k Petrovi domů, tak je jeho tak, tak matka jeho ženy, jeho tchýně byla nemocná. Hned mu oí řekli a pán Ježíš eh se jí věnoval. A po všech těchto hned, po vší týdletý dynamice a a zaneprázdnenosti Pána Ježíše, potom čteme ten citovaný verš.
21:50Časně ráno vstal, odešel, aby se modlil. Možná někteří už tušíte, kam chci tímhletím slovem a kam směřuji, ale postupně se k tomu dostanu. Chci teďka udělat takovou krátkou odbočku. Chci se podívat na na církev a na náš sbor jako takový. A když se dívám do vašich řad, tak vidím
22:20různé složení, věkové, sociální a vidím tady studenty, kteří mají nastavení svého dne nějakým způsobem uspořádané. Proti nim jsou tady maminky, kteří jsou v domácnosti a kteří jsou na mateřské, ale ne tak úplně dovolené, protože jsou na mateřské, aby se starali o svoje malé děti a o svoje manžely, kteří přijdou z
22:52práce. Vidím mezi vámi eh lidi, kteří jsou plnočasově zaměstnaní. To znamená, že jejich, že jejich eh program je jasně daný. Je tam nějaký ranní čas a nějaký odpolední čas, kdy musejí odcházet do svých zaměstnání a kdy se potom vracejí. Vidím mezi vámi ty, kteří už mají tudletu část života za sebou, jsou
23:22zaslouženém důchodu a i i vy máte nějaké nastavení svého dne. Máte máte nějaký rozvrh, který se bude v mnoha věcech odlišovat od těch ostatních. A pak jsou tady i nemocní, kteří kteří eh jsou často upoutáni na lůžko a jsou i odkázání na pomoc druhých. To je náš sbor, to je církev.
23:53Každý máme jiné povinnosti. Každé má každý máme jiné návyky, který které vyplývají z těchto našich povinností. Ale víte co? jednu věc napříž všemi těmito skupinami máme stejnou. Každý začínáme nový den. Víte čím? Tím, že se probudíme. A co potom?
24:23Co následuje po našem probuzení? A teď si promítněte ty skupiny lidí, důchodci, pracující, maminky, studenti. jsou pro většinu z nás rána eh časem schonu, stresu, někdy bolesti, eh často poznamenané možná špatným
24:54spánkem, to znamená nevyspaní. Já jsem byl znovu překvapen, když jsem i přemýšlel nad tímto slovem, eh jak často je napříč celou Bibli zmínka o lidech, kteří opravdu věrně chodili s Bohem, kteří mu věrně sloužili. Jak často tam je vždycky, jak Duch svatý vnímá, že je to důležité,
25:25aby upozornil na to, že většinu ze svých věcí, které dělali, dělali vždycky časně ráno. Abrahám, mám tady vypsané možná tři, čtyři věci. Tedy vstal Abrahám brzo ráno. Vstál pak Jozue velmi ráno. Brzo ráno vstal Gedeon a David,
25:55žalmista David. Vy všichni, kteří čtete žalmy a milujete je, tak víte, že napříč všemi žalmy je jedna věc, která je velmi často opakovaná. Víte, která to je? Hospodine, ráno uslyšíš můj hlas, ráno ti připravím oběť a budu na tebe očekávat. Žalm 88. Já přece volám o pomoc k tobě,
26:26hospodine. Zítra k tobě stoupá moje modlitba. Tito mužové a ženy začínali svůj den tím, že vstali. A to první, co dělali, byla modlitba, bylo rozjímání a přemýšlení
26:58eh nad Hospodinem, nad jeho slovem, nad tím, co má pro ně v tom konkrétním dnu připravené. A je jasné, že to je pro většinu z nás, minimálně pro ty z nás, kteří, jak se říká ještě v tom produktivním věku. To znamená, že na nás platí to ráno vstát, odet, pracovat, vrátit se. Takže pro
27:31většinu z nás je právě tadleta skutečnost velmi velká výzva. A možná, že si to řeknete každý, musíte si to zodpovědět každý sám v sobě, jak velká výzva to je, jak velký je to úkol nebo problém. Ale my často, když mluvíme o nějakém ranním vstávání a o začátkem dne opravdovým ztišením před Boží tváří, tak někdy nebo
27:59často rádi používáme tu vítku, kterou pán Ježíš řekl těm neustále pospávajícím a odpočívajícím učedníkům. On jim říká, duh je odhodlán, ale tělo je slabé. A je to pro nás někdy taková taková úsměvná výmluva, že takto s námi hold je. Ale já bych opravdu eh chtěl tenhleten biblický zvuk, e zvuk ne, ale
28:31zvyk eh každému z vás, pokud ještě ho neděláte, doporučit. Jsem přesvědčený, že jestliže toužíme po osobním obecenství s Kristem a o naplněném celém dni, tak jsem přesvědčený, že tento biblický zvyk, to ranní vstávání a ten ranní čas věnovaný modlitbě, modlitbám a rozjímání nad Božím slovem
29:03je nezbytný a důležitý. Víte o tom, jestli bude tvůj den prožitý s Pánem Ježíšem nebo ne, se rozhoduje právě hnedka ráno. A víte, to si moc dobře uvědomuje i Satan. A věřte tomu, že on dělá a bude dělat vždycky všecko proto, aby se vám to nedařilo.
29:33Bude se vším možným způsobem snažit, aby vám zabránil začít nebo vstoupit takto do každého nového dne, který vám Pán Bůh přidává k vašim životům. Dovolte mi, abych přečetl jeden oddíl z jedné knihy, která konkrétně mluví právě o této věci a o tom konkrétním vykročení v této oblasti našich životů.
30:10Jsou totiž zapotřebí jenom dvě věci. tvoje touha být s ním a poslušnost, abys to dokázal a ráno včas vstát z postele. Je to přece něco slavného, když člověk může být časně z rána, když je kolem něho ještě všechno ztichlé, může být sám se svým pánem. A když smí zbožně naslouchat jeho slovu a jeho duchu. A je to tak krásné,
30:41když smí člověk v posvěcených okamžicích vylévat své srdce před ním, vypovědět mu svoje potřeby, svoje přání a především, když ho smí chválit, když ho smí vzývat a když ho smí velebit. Nic totiž člověka neučiní tak šťastným, jako samotné klanění se stvořiteli. Taková ranní stráž je pro každé Boží
31:11dítě nepostradatelná. Nesmí to být jenom jakési kvapné pomodlení a formální přečtení z Bible, ne? Musí to být osobním setkáním s živým Bohem. On nás chce mít ve své blízkosti hned na začátku dne, když jsme ještě svěší, aby nás učil a vždy znovu pomazal svým duchem. Mojžíš se modlil slovy:
31:41"Nasyť nás hned v jítře svým milosrdenstvím, tak abychom prospěvovati a veseliti se mohli po všecky naše dny." Vidíš, to chce pán darovat tobě i mně. Křesťan, který nezná takovéto tiché chvíle, ještě ani netuší, o kolik se připravuje a kolik ztrácí, protože takovéto okamžiky s Bohem
32:12patří k vrcholům života věřícího člověka na zemi. i v mém životě, vyznává autor této knihy, došlo k plnému pokoji a k plné radosti až tehdy, když jsem se stal v této věci poslušným. Proto jsem začal tím, že si přeju, aby todle slovo mělo konkrétní dopad do našich životů právě z tohoto důvodu. A já jsem už kdysi, je to
32:44už několik let, když jsem poprvé slyšel o eh Martinu Lutheru, Lutherovi, který eh o kterém bylo známé a který vyznával jednu věc. vždycky, když věděl, že ho čeká velmi náročný a těžký den, tak on říká, čím náročnější, plnější a těžší den budu mít, tím víc se chci věnovat
33:14modlitbě a rozjímat nad Božím slovem. Víte, pro mě, když jsem tole slyšel poprvé, to bylo velmi usvědčující i povzbuzující, protože nevím, jak vy to máte s tím časem, ale vykupovat čas, to je něco, za co já se modlím každý den, [odkašlání] protože to opravdu je velmi někdy složité a
33:44někdy jednáme úplně naopak. Čím víc nabitý den nebo týden máme, čím více je před námi povinností a věcí, kterých musíme stíhat, tím víc ukrajujeme toho toho času z té klidné chvíle eh nad Božím slovem a na modlitbě. A připadá nám to, že je to logické, protože potřebujeme stihnout tu velkou porci, která je před náma. Ale Martin
34:09Luther říká úplný opak. Čím víc vím, že mám tady, tím víc dám tomu, co je předtím. a chci trávit svůj čas se svým pánem. A tak možná výzva na závěr. Pojďte napodobovat nejenom Martina Luthera, ale pojďme napodobovat samotného Pána Ježíše v této konkrétní věci.
34:39Pojďte a pojďme zkusit vykročit na tenleten souboj se svými těly a umrtvovat je tím, že budeme poslušní a budeme mít na paměti příklad našeho mistra a našeho Pána, který byl vyčerpaný, unavený a přesto dokázal časně ráno stát, aby se modlil a
35:09aby byl se svým otcem. Přeju to na prvním místě sobě, ale nejsem sobec. Přeju to i vám. Přeju to i vám, abysme dokázali mít tolik odvahy do této skutečnosti vstoupit a být v ní věrní. Jsem přesvědčený, že to přinese nemalé duchovní ovoce v našich životech. Amen.