Vyhledávání kázání

0:13Já jsem nějak cítím důležitý tady čtyři mikrofony, jo, tak spíš jak politik než kazatel. Tak budeme pokračovat eh v tom textu Galatským pět a budeme už jenom mluvit o verši 22 a 23. A jak jsem řekl, dnes eh ráno nebo teď během té přednášky budeme mluvit jenom o tom prvním, co tady je napsáno, tak oSdílet

0:46lásce, potom po přestávce, tak budeme mluvit o radosti a o pokoji a potom večer trbniliost láskavost dobrota a zítra potom vyostovadány a tak snad dali pán to všechno nějak Jak tak eh stihneme. Ovo vodce Božího ducha. Tak ovoce tak eh to je jednotné číslo nebo aspoňSdílet

1:16není to množné číslo. Tak jak skutky těla. Tak jak to proč to tak je? Proč to nejsou ovoce? Proč to je ovoce ducha? To i v němčině tak. V angličtině tak. A proč co tak je? Zatímco skutky skutky těla, tak eh činí spousta osob, jo. Každý člověk eh činí ty skutky těla,Sdílet

1:50tak tisíce, miliony, miliardy lidí, co činí skutky těla. U každého to vypadá trochu jinak z různých zdrojů. Každá každý člověk tak má své skutky, ale tak ovoce ducha, tak tam to je jinak. To je jenom jedna osoba, která působí všechny ty prvky ovoce ducha. Tak eh a v tomto je docela velký rozdíl. KSdílet

2:23to je jsou skutky těla, ale je to ovoce ducha. A druhý důvod možná ještě je v tom, že jednotlivé skutky u různých lidí vypadají velice odlišné. Tak každý má velice odlišné skutky těla a ne všechny ty skutky, které jsme četli, se vyskytují u každého člověka.Sdílet

2:53Tak to je velice individuální složený těch eh skutek. Tak ne každý ne každý eh smilník musí být i pían, jo? Ne každý modlář je lhářem. Tak eh to složení je velice individuální u každého člověka jinak, ale ovoce ducha není tak individuální v tom člověku. Duh svatý vždycky působí všechny prvky ovoceSdílet

3:26v každém člověku, v kterém duch svatý přebývá všechno současně, všechno zároveň. Tak v tom to je obrovský rozdíl. Bůh svatý má jenom jeden chata. Je to jenom jedna osoba, jedna osobnost. Jako když ho máme v sobě. tak působí všechny své eh prvky ovoce v nás.Sdílet

3:59A proto může být například kvalifikace staršího u každého staršího stejně. Toto to není individuální. Ty požadavky jsou u každého úplně ty stejné, protože je působí jeden totiž duh. A tak to je velký rozdíl například k těm eh darům ducha, protože dary Ducha svatého nemá každý stejně, tak darySdílet

4:32rozděluje odličně tak, jak Duch svatý sám chce. Někomu dá možná i pět darů, někomu jenom jeden dá, ale v tom se to liší. Každý člověk má trochině složení těch darů Ducha svatého, ale ne ovoce ducha svatého. Tak tam nemůže být. Já jsem dostal lásku a pokoj, ale nemám trpělivost, jo, nebo radost. Tak to nemůže být. Je to jeden duch, kterýSdílet

5:05působí své vlastnosti v každém, v kterém přebývá. Tak eh všech svých větech. Ne každý je má ve stejné míře a neroste všechno úplně stejně rychle. To tak je i u různých ovocích. Tak něco roste rychleji, něco tro pomaleji. Tak ale nemůže být, že někdo říká, tohle u mě rostlo a to nevidím vůbec. To to nemůžeSdílet

5:37být. Tak eh teď zkusme ovoce Ducha svatého. To první, co tam děje, láska. V podstatě bychom už potřebovali tak čtyři 16, abychom mluvili jenom o tom první prvku ovolce. Měli bychom tak možná mít celou přednášku o tom, o naši, naší lásce k Bohu. PotomSdílet

6:09naše láska k souozcům, třetí potom naše láska k ztrácením a potom možná ještě i o tom, co nemáme milovat. Tak čtyři různé přednášky, ale tolik času nemáme, tak to musíme všechno teď eh nacpat to jedné přednášky a nebudeme mluvit dnes o tom třetím. Naše láska k ztrácení, ani o tom, co nemáme milovat,Sdílet

6:39nebudeme mluvit. budeme mluvit tak eh teď jenom o naší lásce k Bohu a ke sourozencům, protože to je to, co je to úplně nejdůležitější. Když čteme další verš a já jsem prosil Filipa, aby to posunul, tak eh tam je napsáno Matouš 22 36, učiteli, které přikázaný je v zákoně největší. A on mu řekl:„Miluj Pána svéhoSdílet

7:10Boha celým svým srdcem, celou svou duši a celou svou myslí. To je nejdůležitější nebo největší a první přikázatel. Druhé je mu podobné. Miluj svého blížnýho jako sebe samého. Na těchto dvou příkazy příkazych spočívá celý zákon a proroci. Tak proto budeme mluvit teď jenom o těch dvou částech a možná ještě k tomu Jan 13 34Sdílet

7:43a 35. Tak můžeš to ještě posunout. Tam tam je napsán, dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete mít lásku jedni ke druhému. Nové přikázány, tak to neznamená, že to ve Starém zákoně nebylo. Eh, ale to je jakoby to jedinéSdílet

8:15přikázání. skrze které splníme veškeda jina To je nejsilnější svědectví pro ztácený svět, když dokážeme se navzájem milovat. Tak eh a to co je zajímavé, nevím, jestli jste už někdy problali první listoteovi, ale tam je napsáno hned na začátku toho listu Timotejovi 15Sdílet

8:45je napsáno: "Cílem přikázání." Tak eh je přece láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a účinné víry. cílem přikázány, cílem jiný příklad překlad říká cílem i vyučování, tak to znamená skutečně, že každé kazání, každá přednáška, každá biblická horina, ženská skupina, jo, tak cokoliv nakonec má za cíl, abych ho víceSdílet

9:16milovali, co je cílem veškerého vyučování, tak abychom se navzájem víc milovali. Eh a nevidím to vždycky tak, že každámí slouží skutečně k tomu, abychom se navzájem více milovali, abychom více milovali Boha, abychom vce milovali tak sebe navzájem. Někdy možná vyučovaný vede spíš i k píšeSdílet

9:47k pohodi ostatných. Tak a potom jsme cíl. To veškeré vyučování má sloužit k tomu, abychom více milovali Boha, více milovali druhého, tak nesmí to vést k pohledány nebo ke necitlivosti, k nemilosrdenství. Tak a vždycky se musím ptát. Tak v podstatě i po tom pobytu ta otázka je teď milujeme více Boha,Sdílet

10:20milujeme se více navzájem, milujeme více, o tom nebudeme moct mluvit, ale milujeme více nevěříci a nemilujeme už svět, tak veškeré vyučování má něco společného tak s láskou. Proč působí Duch svatý možná nejvíc nejdřív, jo, tak lásku. Já myslím, že to má svůj důvod, že to jeSdílet

10:50tady napsanéno na podobním místě, protože pan Ježíš sám říká, to je největší přikázání a tím pádem jsem přesvědčený o tom, že to svatý nej působí a hlavně působí tohle, když to je největší i překázaný. A když čteme první korintským 13, tak ty prezíše, tam je napsáno, kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskýmiSdílet

11:18a nástup bych neměl, jsem jako dunici kov nebo zvučici čin a kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno pozná a kdybych měl veškerou víry, takže bych přem přemístťoval hory, ale lásku bych neměl nic nejsem. Vyte, představte si člověka, kterého se můžete ptát na cokoliv, protože máSdílet

11:48veškeré poznání. To ani Pavel nevěl, ale je skutečně veškeré poznání. Jakoukoliv teologickou otázkou, jo, tak eh můžete mu položit a vždycky zná odpovíd. A ještě mluví všemi jazyky. A co tam všechno je napsáno, tak ale kdyby nemiloval Boha, kdyby nemiloval druhého, tak to je hodně silné. Tak nic není. Nic takovýSdílet

12:20člověk v Božích očích není. Nic nejse. Jak to? Protože to je to, co Duch svatý chce v nás působit. Tak proto se nemůžeme divit, že to celé začíná láskou a proto jsem si řekl, že budu i celou přednášku mluvit o lásce, když i v tolika jiných věších napsano, že bez lásky skutečně nejsme nic.Sdílet

12:50Největší přikázání je milovat Boha. O tom budeme mluvit nejdřív. Největší přikázaný není žít úplně bez hříchů. Nejdůležitější není služba. Nejdůležitější není ani evangelizace. Nejdůležitější je láska. Tak protože bez lásky nejsme skutečně nic. A to, co je pěkné, je, že to největší přikázání můžeme splnit i kdybychomSdílet

13:23eh byli úplně sám na nějakým ostrově. Jo, nikomu to nepřejeme, ale kdyby na nějakém ostrově by byl jenom jeden člověk, kterej je věříci, tak by mohl tam sám, úplně sám největší přikázaný milovat Boha z celého srdce. To je to jedině, co to může splnit, jo. Nemůže sloužit jinak, nemůže evangelizovat, tak ale to může milovat Boha z celéhoSdílet

13:55srdce. A to není ani eh věc věku, věc z radosti, jo, ani věc moudrosti. To nepřichází automaticky věkem. Tak je to něco, když Duch svatý v člověku je, tak to působí. Já ještě mám před očima naši eh dceru, nejstarší Katrin. Ona uvěřila hodně brzo. TakSdílet

14:26kdyby tady řekla svědectví, tak by asi řekla, že uvěřila v pět nebo v šesti. Tak eh a já si vzpomínám ještě, jak jsme potom možná pár měsíců později nebo tak četli večer s rodinou, s všemi dětmi, tak četli jsme v Bibli. Tak eh a ona najednou začala úplně plakat, jo. Tak eh a plakala a plakala. My jsme řekli: „Co je, co je?" A potom onaSdílet

14:57řekla: „Já mám Pána Boha tak ráda." A z toho plakala. Byla tak ujata tím nebo nebo jak se to říká? Jo, dojatá. Tak tím, eh, že si uvědomila, že Bůh, co všechno Bůh dělá, skrze pana Ježíši pro ní a seděla tam a plakala, nemohla přestat. Víte, to je to je ovoce Ducha svatého. To je to, že najednou tam byla láska k Bohu, vděčnost, radost a všechno to, co tamSdílet

15:28je. Jo, to byl to byl šestilet holka. Jo, tak eh a já možná jsem mohl žít jako otec, kterj je moje láska k Bohu. Jo, já nevím, když jsem když jsem pláal z toho, že jsem si uvědomil, jak je Bůh dobrý, jak mě miluje, co pro mě všechno udělal, jo, tak to nesouvisí ani s radosti, s věkem, to souvisí s tím, že člověk má v sobě Ducha svatého, který působí. Tak aSdílet

15:56působí v první řadě a hlavně tohle. Když pan Ježíš vybral 12 učedníků, tak Marek 13 14, tam je napsáno, ustanovil jich 12, aby byli zlý a po potom to pokračuje i aby je vyslal, jo, tak aby evangelizovali, ale to je teprve později.Sdílet

16:26Tady je jenom ten důvod napsáno, že ustanovili jich 12, abyli sny. To byl ten hlavní účet toho, když vybral učedníky, aby byli sní, protože to je úplně proměňovano. Tak eh ale co je potom ještě víc proměňovalo, bylo to, když dostali Ducha svatého. Ale teď Duch svatý v nich to působil, co u svého Pána předtím už celou dobuSdílet

16:54viděl. A teď měli i tak ten příklad před očima, co to prakticky znamená. A proto pan Ježíš vybral k tomu a nás taky vybral, vybral nebo vybírá k tomu, abychom byli z ním. Tak zkusme trochu přemýšlet o tom, co láska vůbec je. Co je láska? Tak v první řadě, když se budeme mluvit o lásce i k Bohu, ale to platí potom i oSdílet

17:25lásce k člověku, první žavě je to záležitost hlavy, že přemýšlíme a uvědomujeme si něco. To je to první. Je to o tom postoj, kterej máme k člověku, ke osobě nebo tady i k Bohu. O tom přístupu, kterej máme k nějaké osobě. To neníSdílet

17:55v první řadě emoce nebo skutky. V první řadě je to věc hlavy, věc poznání, že si uvědomujeme, kým Bůh je. Tak a co to pro nás znamená? V podstatě můžeme říct, že láska eh v lásce jednej nej pořadí. Koho máme na prvním místě? Když máme Boha milovat, toSdílet

18:25znamená, že ho máme mít na prvním místě, že je před námi, přede mnou. A když máme milovat svou manželkou, je to potom to samé. Takže je na tom druhém místě, ale v každém případě je přede mnou. Vždycky to souvisí s tím, že si uvědomujeme, tak kdo to je, jo? Kdo je teď v tý eh případě, kdo je teď Bůh, aby on byl oslaven?Sdílet

18:56Tak eh žalm 115 první verš, tak říká: "Ne nám, hospodine, ne nám. Ale tvému jménu dej slávu. Ne nám hospodina, ne nám, ale tvé moje jménu sláva. Někdo si uvědomil. Takže já nejsem ten nejdůležitější ve vesmíru, ale přede mnou je Bůh. Tak teď ne nám, ale tvé jménu té slávo.Sdílet

19:29A tady to začíná. To znamená už láska. Ne já, ale on. V prvním řadě je on. On je svatý, svatý, svatý a já jsem hříšní. To je věc poznání. A když potom člověk pochopí a přesto Bůh nás pozná, no tak to působí právě tu lásku. On je svrhovaný a já jsem závislý. On je čeř a já jsemSdílet

20:01lina. On může všechno a bez něj neumím nic. Nemůžu činit vůbec nic. On je moje spravedlnost. On je moje jediná naděje, kterou v životě mám. Můj Bůh a můj pán. Jak Tomáš to řekl. To je láska. Jedno, když přemýšlíme, tak si to dáme všechno do správného pořady.Sdílet

20:31Ne já, ale on. Změny to požady. Předtím jsme se točili jenom kolem sebe a najednou vidíme, že se máme točit kolem kolem Pána, kolem Boha. A to je potom to samé i ve vztahu k člověku, k jinému člověku. Tak ale to první, když přemýšlím o tom, co je láska. Láska je věc rozumu, věc hlavy, kde si uvědomujeme věci, tak kdy siSdílet

21:04pořádáme to pořady, tak eh tam to začíná, ale to pokračuje. A důležité je, abychom měli to pořadu, jak jsem řekl. Jo, nejdřív je to přemýšlení, tak z poznání. Ale potom to druhé láskaně i záležitost skutku. Kdo skutečně někoho miluje, ten i něco dělá. Nemilujeme jenom slovy, aleSdílet

21:34skutky. Tím myslím, že láska něco dělá. Když říkám, že někoho milujeme a nic neděláme pro tu osobu, tak to není velice přesvědčivě. Když někoho miluji, tak je to vidět. To není to první. To první je, jak jsem řekl, jo, to přemýšlení, že si uspořádáme to pořád, že ho máme na prvním místě, ale z toho potom vyplývajíSdílet

22:07i skutky. Činny jsou viditelné a tím pádem je láska viditelná. Když Jákob sloužil pro Rahel, tak Genesis 29 verš 20. Tady je napsono, Job tedy sloužil sedm let pro Rahel, ale připadalo mu to jako pár dny, protože jí miloval. Víte, sedm může být hodně dlouhá doba,Sdílet

22:39jo. Když sloužíte tak, jak tam Jakob sloužil a když ani nevíte, proč tak sloužíte, ale v tom případě, protože on tam miloval, tak je napsáno, že mu to tak vůbec ani nepřipado. To, co dělá ten rozdíl, byla ta láska krahe. Tak tehty, jo, kdyby měl složit sedm let zao, tak by to bylo složitější, protože ní nemiloval.Sdílet

23:11Jo, to je to samé. Služba Bohu nemůže být břemeno, když ho skutečně milujeme. Potom to děláme rádi. Jsme nadšení z toho, že můžeme se. A proto když někdo tak prožívá službu Bohu jako jako břemenu, jenom jistě to může být i někdy těžký, ale když to už je jenom řemeno, tak to něco nehraje tak s láskou. Něco nemáme v pořádně, tak s láskou. A potomSdílet

23:42se musíme vrátit k našemu přemýšlení, k našemu postoji vůči Bohu. Znovu si musíme uvědomit, kdo je on a kdo jsem já. a co pro nás udělal a co teď já smím pro něho udělat a znovu dostaneme radost a lásku a nadšení z toho, že můžem mu sloužit. Ale víte ty skutky, tak to není to první, jak jsem řekl, když pracujemeSdílet

24:14jenom na těch skutcích, to je potom zákonnictví. Jsou sbory, kde každé kazáný je jenom o tom, co člověk musí dělat a co nesmí dělat a vždycky jenom porovnat s nějakým ideálem, jo. Tak a to vede to zákonnictví a potom skutky najednou mají být motorem našeho křesťanského eh životu.Sdílet

24:44Ale to nemůže být, to nefunguje moc dlouho. Potom je celý křesťanský eh život řeč a člověk toho možná ani moc dlouho nevydrží. Když je všechno jenom o tom, co musíme a co nesmíme. Skutky, skutky, výkon, výkon, tak to člověk možná moc dlouho nevydrží. A tak to byli farizeové. Tam to bylo všechno jenom o tom, co člověk musí a coSdílet

25:12člověk nesmí. A podle toho se potom hodnotilo, jak je to dobrý no křesťan teď v dnešní době. A pro Boha to bylo ta skupina, kterého nejvíc pokáral. Tak protože řekl, tak to je pokrytectví, vy mě nemilujete. On jim nevyčítal, že činili špatné skutky, že je nečinili dostatečně, ale že ho nemilovali.Sdílet

25:43a že to dělali jenom na oko. Ale skutky jsou viditelný, jsou měřitelný a proto zkusíme častokrát všechno něak posoudit podle toho, co někdo dělá nebo co člověk nedělá. A když se vám to daří jo, dodržovat všechno, co se od vás očekává, tak čemu to vede potom? To vede k píše, jo? A navíc ještě to vede k tomu, že Boha dáteSdílet

26:12ostatným, kteří toho nedokážou. Co je na tom tak složité? Proč nemůže chodit včas? Proč není na každé biblické? Proč to není to tak složité? Jo, když začneme s kami, tak to vede vždycky k pokryteectví. K píše, k pohledání nebo když jste trochu slabší, když to nedokážete všechno vydržet, dodržovat. Tak to vede k pocitu méně cennosti. Trápíte se,Sdílet

26:44porovnáte se s ostatními, říkáte si, já nejsem dobrý křest kdo ví, jestli jsem vůbec spasený. Tak eh buď nebo ale nevede to klásce, tak nesmíme začít skutky. To je to je auto bez motoru. Jo. Tak když skutky mají být tím motorem, to tlačíte to auto, jo. To můžete dát v neděli možná, jo, na hodinu tlačít takové auto jedno kolem zborovéhoSdílet

27:14domu, jo. Potom, ale doma to necháte v garáži. K čemu je takové auto? Když to nemá nemá moto, jo? Tak potom to zvládáte eh lépe sám bez Boha. Tak skutky jsou důležité. Tam vidíme, kde si někoho milujeme, ale to nesmí začít skutkami. Tak a když to když silnySdílet

27:44silný křesťan, člověk to může hodně dlouho vydržet v takovém systému zákonctví, jo. Tak potom ještě pod nebo dává ještě více pravidel, ještě více a ještě více. Všechno, co on zvládá, čeká potom u od ostatních potom dělá kariéru v takovém systému. Všichni se blížejí k němu, protože on to všechno dodržuje nebo onaSdílet

28:12tak ale opravdu to je to velice jasné vidět, že Bůh nejvíc pokal právě tu skupinu, která se zaměřila jenom na na ty skutky, jenom na dodržováno nějakých pravidel. Tak eh a řekl: „Vše srdce je daleko ode mě. Tak nechceme tam zat, ale nemůžeme říkat, že láska nemá nic společného s tím, co děláme. Vždycky, když to požadySdílet

28:39je jasné, tak když Boha máme na prvním místě, je to vidět. Musí tam být skutky. Nemáme milovat jenom slovy, ale i skutky. A to třetí, co láska ještě je, tak láska je nejdřív postoj. A to začíná tím, že přemýšlíme, že máme správně poznání o Bohu. A to druhé je, že to pokračuje i skutky, že je to vidět. A to třetí je, že láska je záležitostSdílet

29:11emoce. Láska i něco cítí, tak nemůžeme říct, že emoce nemají vůbec nic společného s láskou. Já jsem vám musím přiznat, já jsem za svůj křesťanský život asi třikrát, čtyřikrát změnil pohled na to, co vůbec láska je. Na začátku jsem myslel, že to jsou jenom emoce. Tak když jsem uvěřil, láska, to slovo jsem automaticky spojil jenom sSdílet

29:41tím, co cítím. Jo, tak potom jsem si uvědomil, že to není to hlavný, že to je oprav mít někoho na prvním řadě, tak potom jsem si řekl, ne, to je jenom jenom tak v hlavě. Láska je jenom postoj, přístup k někomu. Eh, ale teď už jsem několik dlouho, docela dlouho už přesvědčenej, že to má všechny ty třívky. To začíná v hlavě. Je to potom ale něco,Sdílet

30:09co je vidět a je to navíc ještě něco, co musíme prožívat skutečně. Jo, tak má to něco společného e s emocemi. My cítíme i něco k někomu, koho skutečně milujeme. Tak kdybych se teď vrátil v pondělí k manželce, jo, tak já bych ji chtěl obejmout a dát pus. Ona řekla: „Ah, nech to, já to nemám ráda. takové sentimentální věci, jo. Tak eh to bySdílet

30:39bylo divné, jo, tak to by bylo hodně divné. nebo kdybych volal a řekl:„Tak v podělí už jsem zpátky, jo? Nebo jo v klidu, tak klidně zůstal ještě do párku, jo? Kdyby řekl něco nehraje, tak tam musí být i nějaká touha po tom člověku, jo, po té osob, kterého skutečně milujem. Eh a to vidím, teď nemám čas to všechno číst, jo, ale to vidím v žalmech, kdyžSdílet

31:11žalmí vyjadřují svou lásku k Bohu a mluví hodně tam i o o emocích. Ale znovu, když začneme emocemi, když myslíme, že tohle je to hlavný, že tam to všechno začíná, tak eh potom je v našem životě potom jenom touhy po tom, abychom něco zažili, touhy po zážitcích.Sdílet

31:42Tak chceme vidět zázraky, chceme vidět uzdravení, všechno chceme prožívat. Jo, tak eh a to je potom podobné sobecké, jak kdybych ho začali s kupkami. To je potom ten podobný systém, jo, kde zase jsme my na prvním řadě s tím, co prožíváme, co můžeme vidět, co co eh jo máme v emocích. Emoce patří k lásce. Nemůže být láskaSdílet

32:15bez toho, abychom vůbec něco cítit, ale tam to nezačíná. Víte potom, když tohle je na prvním místě ty emoce, to je potom ne auto bez motoru, ale to je možná takové auto na kolotočí, jo, kde sedí dítě a teď všechno tam blíká, jo, tak troubí, jde to nahoru a dolů, jo, tak rychle, pořád se točí, jo, ale je to jenom na určitouSdílet

32:41dobu a potom to skončí na stejným místě, kde to začalo, jo, když to skončí a to je potom Tam zase špatně, jo? A potom hned tam hodíme další mince, aby to pokračovalo hned na další akce, kde zase něco můžeme prožívat. A tohle také není dobré. A víte, eh setkání s Kristem seSdílet

33:12odehrává především ve slově, které vede k poznání a to bylo pro reformátory hodně důležitý. Jo, když tak v 16. stoletý reformatoři, tak reformovali církev. To, co nejč reformovali byla mší. Tam to začalo. To řekli, to musí být úplně jinak. Proč? Protože když o tom přemýšlíte tehdy až to dnes, tak ehSdílet

33:44katolická muše, tak je postavená na naplněny potřeb smyslových oranů. Jo, tak člověk tam jde v tomši, jo, tak teď vidí barevné rouchu toho kně, jo, barevné okna, jo, tak obrázky na stěně, eh, všechno na na oči. Oči jsou uspokojený, když tam tam je. Je toSdílet

34:15všechno zaměřený na zážitek. I když člověk si to možná tak eh neuvědomí. Ikony, obrazy, barevné rouchu, kněze, nazdobený stěny, stěny a potom slyšíte vrhany, jo, tak zní krásně zvonky, cimbuly, jo, tak ušě jsou uspokojený. Tak potom možná cítíte ještě kandiditlu a svíčky, cítíte svěcenou vodu na čele.Sdílet

34:49Tak v oěastí můžete se dívat, jak se teď promění, jo, chleb a víno do těla a krv Kristova, tak aspoň když dokážete si to ještě představit, jo, tak to je to je všechno zážitek jakoby. No tak a tom potom, když člověk vůbec se nepotkal s Kristem za celou tu dobu, stejně může chodit domů a nějak být naplněný, protože viděl, protože slyšel,Sdílet

35:22protože cítil, jo, tak a je spokojený a i besedkami s Ježíšem, že jsou uspokojený všechny smysly a s tím reformátor skončili, řekli:„Ne, žádné barevné rouchu, čeho by ne. Jo, tak žádné barevné okna, žádné ozdoběné stěny, nic. Všechno vyhodili. Oltář dali pryč na bok. Jo, do došetSdílet

35:54dáme teď tady kazatelu, protože člověk, když přijede v neděli na bohoslužbu, tak se má setkat s Kristem, s Krzecem, tak eh a všechno ostatný je vedlejší. Tam má dojít k tomu setkání s živým Kristem, když se káže Boží slovo. A to bylo hodně důležité. Hodně důležitě. A víte, co je zajímavé? ŽeSdílet

36:24dnes evangelikální křesťané častokrát všechno bylo zpátky, všechno zase zpátky. Bohoslužba znovu musí být zážitek, slovo krátké. Já jsem byl v jednom sboru, kde mi řekli, že mám kázat 20 minut. Celkově 20 minut, ale ne na jednou. To je dlouho 20 minut poslouchat. Tak 10 minut, potom budeme zpívat písničku, jo. A potom ještě 10 minut. 20 minut, ale neSdílet

36:56na jedno. To je moc. To je tendence, jak dneska to je. Jo, zase zážitky, zase všechno musí být nahlas eh barevné a slovo krátké. A to není dobré. To není dobré. Tak začíná to všechno tím, že člověk něco slyší, něco se děje v hlavě, jo, tam se mě pořady, potom z toho vyplývají skutky a potom iSdílet

37:27i emoce. Patší k tomu, musíme něco cítit. Ale nemůžeme to uměrně vytvořit. Tak možná tolik k tomu k lásce, ke sozencu, k Bohu a kde můžeme posílit lásku k Bohu. Skutečně, když chceme posílit lásku k Bohu, když chceme, abychom Boha vícemovali, musíme se dívat do Božího slova,Sdílet

37:57jo. urovnat si myšlenky, kým skutečně Bůh je, co pro nás skutečně všechno udělá a ještě dělá. Tak proste láska a neříct, musím víc dělat, musím víc zažít. Tam to skutečně zažívá se setkáním s Bohem v jeho slobě. Ale teď ještě láska sourozencům, protože to je to druhé, co Duch svatý tak automaticky působí v nás. Když duch BůhSdílet

38:29nám dá Ducha svatého a teď se může Duch svatý projevit v našem životě, tak roste láska k Bohu, ale roste i vždycky láska eh k souozcům. Miluj svého blížnýho jako sebe samého a kdo je blížný, tak to je ten, s kterým jsi v kontaktu. O tom nemusíme dlouze teď špekulovat, kdo je ten druhý. To je ten, s kterým jsme v kontaktu teď právěSdílet

38:57v tom okamžiku. A ten farizeus, když to slyšel, když Ježíš mu to tak řekl, on hned věděl, tak co měl dělat. Ale místo, aby to přiznal, tak kradl otázku, chtěl co ospravedlnit a řekl: „No, ale kdo to je můj blížní? Kdo to je můj blížní?" A potom právě následuje podobenství o milosrdném eh SamaritanoviSdílet

39:27a vítá dnes častokrát křesťané také ví, co to znamená a také ví, vědí, že to nedělají a tak se chtějí ospravedlnit. jenom že to dělají trochu jinak, tak že neříkaj, kdo je můj blížný, tak ale spíš říkali, já jsem já mám milovat toho druhého jak sám sebe. A tež říká, ale já mám problém milovatSdílet

40:00Tak já začínám první části. To možná teď už není tak strašně moc, že se to říká, ale já si vzpomínám ještě hodně 80. let 90 let minuly jeho stolety. Jo, tak to byl spousta knih o tom, spousta přednášek o tom, jak milovat sebe a to v církvi, jo, protože jenom když milujeme sebe, můžeme potom toho druhého milovat také, jo, nejdřív se soustředit na sebe.Sdílet

40:34Eh, dnes to neslyším až tak moc, ale eh teď před měsícem jsem vyběl u vás u nás eh ve vesnici obrovskou eh blbot. Na obdovsku tady v Česku je Sovětší podobně jo, ale velkou velký blbot a někdy tam v to oblasti, kde žijou teď je i hodně křesťanů, jo, tak to byl oprav takový rozdíl při tak z Čech, kde jsme bydleliSdílet

41:04posledních sedm let, potom do Německa a tam do té oblasti, kde máš dojem, že každý pátý je věžící. Tak úplně možno to nesedí, ale je tam spousta sborů, spousta věžících, tak eh a často tam vidíte i nějaké blbody, jo, kde je nějaké křesťanské poselství. A teď tam bylo napsáno, tak eh Bůh tě miluje, jenom to obrovskýmSdílet

41:31písmenkem, jo to Bůh tě miluje. A potom byl napsáno menší, ale také se to dalo ještě číst, když člověk tak projížděl, tam bylo napsano, existuje někdo, kdo je úplně nadšený z tebe a to je Bůh. Jo, tak Bůh tě miluje a Bůh je s tebou úplně nadšený. Já jsem řekl, je to to křesťanské poselství, co chceme lidem říkat, jo.Sdílet

42:02Tak to zase je podobné, jak to miluješ sám sebe nejdřív, jo. Tak a ještě tak Bůh Bůh tě také tak miluje. A někdo mi řekl, když jsem o tom mluvil, jestli to je to poselství, co chceme říct, jak to působí na nevěřícího. Tak mi někdo řekl a myslím, že to dobře popsal. On řekl:„No, na nevěřícího to působí asi takle, že říká:„Já, jsem tak úplněSdílet

42:27nadčený ze sebe." Tak už jsme dva v té skupině. Já jsem úplně nadšený ze sebe. A teď máme ještě druhého, kdo je úplně nadšený ze mě. Jo, tak eh to není to poselství, co asi chceme přidat. Já bych tam, já bych tam napsal: "Směšte se s Bohem, jo, nebo činte pokány, protože to je to, co Bůh řekl. A nebůh je úplně nadšený zSdílet

42:54tebe, tak nadšený, že položil svůj život za tebe. To není to poselství, ale to zase je podobné tomu. Nejdřív musíš milovat sám sebe a potom dokážeš milovat i druhého. Ale sebeláska vede spíš k obětovaný druhý pro sebe a ne k tomu, abychom sebe obětovali pro druhé.Sdílet

43:27Co je láska? Láska je dobrovolně sebouětovány pro dobro druhého, které nevyžaduje protisbu. Tak to je to je láska. Dobrovolně se obětujeme za někoho jiného. Tak a nevyžadujeme protislušku. To co Kristus pro nás dělal. A to nedělal, abychom je teď mýmu sloužili naplno. To není to první, protože nás miluje a obětoval by se i kdyby ho muSdílet

43:59nesloužili. To není to prav, to nečeká. Tak znovu to je postojel, skutek a emoce. A to je obrovské svědectví pro svět. Obrovské svědectví, když se dokážem opravdu milovat. A ještě krátce k tomu, tak když je svědectví největší nebo naše láska největší svědectví pro ztrácený svět, tak co siSdílet

44:29myslíte, co je největší úsilí diábla? To je úplně jasné. zničit lásku mezi sourozenci. Když tohle je největší největší svědectví pro ztrácený svět, jak křesťané se navzájem milují, tak jeho hlavní cíl je zničit jejich lásku. A já vám, že se mu to podaří častokrát hodně dobře, že křesťané se navzájem tak někdySdílet

45:01nemiluje, ale zlobí se navzájem, někdy nemluví ani spolu i v církvi. Tak a to je něco strašného. V to pro Satana, kterej je lhářem, kterej je vrahem. Tak a když on sleduje to, co se děje na světě všude dašti, jo, tak to žijí. a nenávist. Pro jeho to musí být koncert.Sdílet

45:32Pro něho to je koncert. Když pustí je Váno zase zvuky, jo, ze světa a všude jenom tohle, tak to je pro něho koncert. Ale víte, co je pro něho největší koncert? Když se to děje v církvi, tak eh to si pustí úplně naplno. A v některých zboch to možná i tak někdy vypadá, jako by Satan bombu. Já jsem i to úplně nezažil osobně, takSdílet

46:03ale bylo to v městě, kde jsem bytl, kde se tak poda ohádali ve sboru, když měli společně potom památku Páně. Jo. Tak eh a teď jedna skupina navrhna píseň jako o slavě Boha, ta druhá skupina nezpívala, protože se tak hádali. dvě skupiny ve sboru nemluvili s Pou, ale seděli tam, jo, tak a chtěli oslavovat Pána a slavit památku a ta jedna skupina nezpívla,Sdílet

46:35protože kdy se navrhla někdo z té druhé skupiny. No to si pustí Satá na plno. To je koncert pro něho a to není svědectví. A ten zbož ani neexistuje. Tak a jak být připraven na něco takového? Určitě to známe. Nebo nezlobili jste se zlatý na nikoho ze sboru?Sdílet

47:05Určitě. A když ne, tak to přijde. To určitě přijde a musíme překonat i zklamání. Tak ne každý se chová vždycky podle Ducha svatého. Jo. Tak je tam pořád ještě hodně lidskosti v tom, jak být připraven. To první je snížit očekávány na lidi. Tak my někdy čekáme dokonale chování od druhých,Sdílet

47:35ale my nesmíme čekat dokonale chovány od druhých. Nikdo není toho schopný. Vy má, my máme správnou teologii, že říkáme, že jsme umilostněný hříšníci to naše teologie, to je správné. Ale když se potom někdo podle toho chová, tak jsme úplně vyvedený z míry. Jak to, že se tak chová jako tak říšně? No, protože to je umilostněný hříšník,Sdílet

48:02kterej občas ještě žil i podle toho. Je to teď svatý. Ano, ale pořád ta stará přirozenost tam ještě je. To první je skutečně. Nečekejme dokonale chovaný druhý, protože takle jsme nejsme toho schopni. To druhé, už to nám teď vychl. To druhé, eh, vybudujme schopnost prohlédnout a přeslehnout věci, co někdy říkal.Sdílet

48:34První Korintským 13:5, kde jsme to už četli o té lásce, tam je napsáno: "Láska nejedná nečestné, nehledá svůj prospěch, nedostřiluje se, nepočítá zlou." Tak nepočítá zlou. To znamená, my to někdy ani neslyšíme, nepočítáme to. Potom první Petrov 4Sdílet

49:05Především si ale zachovejte vzájemnou lásku. Vždy láska šikryje množství hříchů přeslehnout. Ano. Ten se správně celý ty úseky o lásce počítaj s tím, že někdo se nachová slušně a správně. Jo. Tak a teď to nemáme počítat, to máme přehlednout, to máme přikryt. Neslyším, nevidím, nepočítám.Sdílet

49:36Umíte to? Nevidím, neslyším, nepočítat. Ale tady divš o tom mluví, protože druhou se tak chovají a my patříme pod těm druhým. Tak to třetí je zemřít. Zemřít sám sobě. Koloským 3:13. Snášejte se navzájem. To je docela silný výraz. Jo, mám se navzájem milovat a někdy je třeba se snášet, protože ten to možná opakuje.Sdílet

50:05Snášejte se navzájem a odpouštějte si. Malý kdo něc eh malý kdo něco proti druhému? Jako pán odpustil vám, odpouštějete i vy. Snášet znamená, že ten druhý se nechová slušně, nepěkně a dlouho, možná dlouhodobě, nejenom jednou v neděli, protože já nevím, stáž padla nohou. Tak ale častokrátSdílet

50:35snášet, kdo snáší nejvíc, kdo kdo vydrží nejvíc. Mrtvula. Můžete žít cokoliv, můžete kopatí. Už jí to nic neudile. A proto tam je napsano, že máme zemřít sami sobě. A když jsme mrtví, proto nám to už neublíží. Když někdo tak možná nadává, když to nás kope, už to ani nebolí.Sdílet

51:07A najednou vidím, že nejsme mrtví, že ještě hodně žijeme. Ale když vidíte, jak Kristos, jak to jeho popli, co všechno dělali, tak stejně miloval. Nebo i Pavel, oni ho kamenovali, on vstál a chtěl jít zpátky, pokračovat, jim sloužit znovu. Krobit to ne. No jenom ten, v kterém se projeví ovoce Ducha svatého naplnu.Sdílet

51:38Tento to váž. Jo, kop vás body kameny a vstáváte a řekněte, můžu teď něco říct a mluvit o Božíce. Já vím, že to nezní úplně reálný, ale já znám pár lidi, které mám dojem, že jsou skutečně mrtví. Někdy mi ukázali, co jim bylo napsáno, co jim bylo řečeno. Já jsem myslel, jak je to možné, že jim ještě sloužíš. JáSdílet

52:08bych už skončil. A já já je ale miluji. A tak to není přirozený, to není to je to není normální. To je to, co Duch svatý může dělat. Skončím, ale už ještě opustit. Víte, opustit. Máme se navzájem odpouštět. A co odpouštět? To, co se už nedá přehlédnout nebo nepočítat, když je to schválně, když je to něco, coSdílet

52:39nemůžete promínout, jo, potom musíte začít odpouštět. Někdy možná to, co co nám někdo udělal, to jsme všechno mohli přehlédnout, jo. Tak nebo snáš. a odp nebo eh odpouštět začínat tam, kde se to nedá omlouvat, jo. Kde je to něco vážnějšího, kde je to možná i nevěra v manželstvíSdílet

53:11nebo něco takového. To se nedá přehlednout, jo. To se nedá snáš nějak takhle. To se dá jenom odpouštět. A my se navzájem máme i odpouštět, nejenom přehlednout. Možná někdy ani nevíme, co to je odpouštět. To je to něco na na kde už člověk se nemůže nicím ospravedlnit. Nemůže to už vůbec nějak vysvětlit. Neexistuje už vysvětlení pro to, coSdílet

53:40někdo dělá. A proto už se dá jenom odpouštět. Tak ale i tohle máme dělat. A to je nadlidské. To člověk nemůže dělat. To nejde. To neexistuje, aby člověk to sám za sebe dělá. To může jenom dělat skrze ovoce ducha, skrze lásku, které Duch svatý působí. Normálně člověk to nemůže dělat. Normálně v něm roste nenávist, hoškost, jo, touha po pomstě.Sdílet

54:12To je to, co normálně. Ale když Duch svatý působí a když ta láska tam je, najednou člověk dokáže něco, co je úplně nereální. nad lidské. Tak a tolik k lásce za tím, jo? A věřme, že Duch svatý to v nás chce působit. Amen.Sdílet