Boží požadavky na společné uctívání | 1. list Timoteovi 2:8-10 | Mirek Ždych
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:11Bratři a sestry v Pánu Ježíši Kristu, milí přátelé a hosté, pravděpodobně jste překvapeni tím, kdo dnes před vámi stojí. Ujišťuji vás, že i já jsem neméně překvapen. Je to proto, že bratr Marcus Denny má určité zdravotní problémy a protože věděl, že připravuji kázání na dnes odpoledne do Plzně, tak mě prosil, abych
0:37tímhle kázáním posloužil dnes ráno i tady. Z našich pohledů to může být takový náhradní program, ale pán Bůh je svrchovanej nade vším. On tohle věděl už ve věčné minulosti a tak to jako náhradní program nemusíme brát a můžeme Pánu Bohu věřit, že nám i dnes ze svého slova požehná.
1:07A tak pane Bože, Otče náš, jsme opravdu v úžasu nad tím, že tebe, svatého Boha, který je v nebi, můžeme nazývat otcem. Děkujeme za to, že jsme směli poznat tvoji milost a lásku. Děkujeme za to, že jsme směli poznat tvou záchranu skrze oběť tvého milovaného syna, Pána Ježíše Krista. Děkujeme za tvé úžasné slovo. Děkujem za
1:35to, že tebe jako autora, stvořitele i dárce všeho dobrého můžeme prosit za novou milost i v tuhle chvilku i do pro dnešní den. A tak tě prosíme, aby tvoje dokonalé slovo měnilo naše životy do podoby tvého syna, abychom jemu podobni mohli žít ke tvé slávě. A za to se modlíme v jeho jménu. Amen.
2:11Moji milí, máme před sebou text z druhé kapitoly prvního Pavlova listu Timoteovi a budeme probírat verše 8 až 10. Ale abychom si udělali obrázek o tom, co je v té, co je v tých těch předchozích oddílech, tak budu tenhle text číst od začátku druhé kapitoly až do toho 10. verše. Ve jménu Páně. Především tedy prosím, aby se konaly
2:43modlitby, prosby, přímluvy a děkování za všechny lidi, za krále a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný život ve vší zbožnosti a důstojnosti. To je dobré a milé před Bohem naším zachráncem, který chce, aby všichni lidé byli zachráněni a přišli k poznání pravdy. Je
3:13totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi. Člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny jako svědectví ve svůj čas. K tomu jsem byl ustanoven hlasatelem a apoštolem. Mluvím pravdu v Kristu. Nelžu učitelem národů ve víře a pravdě.
3:43Chci tedy, aby se muži modlili na každém místě, pozvedí se svaté ruce bez hněvu a sváru. Stejně i ženy, ať se ve slušném oděvu zdobí počestně a střízlivě, neúčesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty, nýbrž dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se přiznávají ke zbožnosti.
4:19Moji milý, ty verše, které jsme dnes četli, které budeme probírat, by nás nějakým způsobem mohly vést k určitému pokryteectví, k moralizování, k zákonnictví. Aby tomu tak nebylo, tak si budeme všímat kontextu, do kterého apoštol Pavel píše. Když čtete tenhle oddíl, tak byste mohli mít pocit, že apoštol Pavel má něco proti ženám,
4:52že prostě preferuje muže. Když čtete tenhle oddíl a měli byste větší představivost, tak byste si mohli představit muže, který je skloněný nad umyvadlem a drhne si ruce, aby je mohl pozvedat čisté. Nebo byste si mohli představit ženu, která stojí před otevřenou skříní a zcela bezhradně se dívá, co by si mohla vzít do shromáždění.
5:27Nepřipadá vám, že Pavel toho chce po ženách strašně moc, že toho chce mnohem víc než po mužích? Abychom správně pochopili, co tady Pavel říká a co chce, tak si musíme všímat kontextu. Proto si zopakujeme hlavní myšlenku celého dopisu. Budeme si všímat oddílů, které jsou před těmhle verši a budeme si všímat i kontextu
5:58historického a geografického. Proto i bratr Lance Roberts na českém biblickém institutu vždycky říkal, že kontext je králem biblického výkladu. Hlavní myšlenka tohohle dopisu, který apoštol Pavel píše svému milovanému synu ve víře Timoteovi,
6:30je ve třetí kapitole v 15. verši. Tyto věci ti píšu v naději, že k tobě brzo přijdu. Kdybych se však opozdil, chci, abys věděl, jak je třeba se chovat v domě božím, jímž je církev Boha živého sloup a opora pravdy. Jak se chovat v církvi, ve sboru, v Boží domácnosti. O tom je
7:02tenhle celý dopis. Abychom si to ještě maličku víc přiblížili. Píše se rok 62 nebo 63, nevíme úplně přesně. Apoštol Pavel bejel propuštěn ze svého vězení v Římě. Nacházíme se tedy v takovém mezidobí před jeho druhým zatčením. A v tuhle chvíli Pavel obchází sbory, které založil během svých třímisjních cest
7:33a obchází je s celou tou svitou svých spolupracovníků a vidí, že se Satan staral a stará. Vidí, že do těch sborů se vloudila falešná učení. Konkrétně sbor v Efezu byl pod vlivem judaistů, kteří říkali: "No fajn, věřit v Krista je paráda, je to dobrý, ale k tomu je ještě potřeba dodržovat zákon."
8:05A tak apoštol Pavel nechává ty, kteří jsou jim vyučeni, jim vycvičeni a připraveni ke službě, aby dávali tyhle sbory do pořádku. Tita nechává na krétě, Timotea zanechává v Efezu a sám pokračuje do sboru v Makedonii. V Makedonii se však opustil a proto opozdil a proto píše Timoteovi tenhle dopis. Je to prostě proto, aby Timoteus, se
8:35kterým Pavel určitě o všech těhletěch věcech mluvil, aby nemusel pátrat v paměti. A je to i proto, abychom my, kteří tady dnes o 2000 let později, věděli, jakým způsobem máme uctívat Boha, jakým způsobem máme uctívat jeho syna, Pána Ježíše Krista.
9:05Takže ve čtv udělejme si teď takový souhrn toho, co jsme četli. Ve čtyřech verších na začátku téhle kapitoly Pavel ukazuje, co je taková obecná, všeobecná Boží vůle, Boží touha. Protože Bůh chce, aby všichni lidé byli zachráněni a přišli k poznání pravdy, tak jsou mu milé naše modlitby za to, za záchranu všech lidí, včetně těch, kteří
9:36jsou ve vysokém postavení. A za ty modlitby prosí apoštol Pavel především. To znamená, že tyhle modlitby jsou velmi důležitým a nebo i nejdůležitějším částí našeho uctívání. V dalších verších apoštol Pavel ukazuje, co musí být centrem našeho uctívání.
10:08Je to jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi. Člověk Ježíš Kristus, který dal sám sebe jako výkupné. Apoštol tady klade důraz na ty naprosto základní pravdy, základní pilíře evangelia. A v sedmém verši zdůvodňuj zdůvodňuje, proč to Protože k tomu k té hlásání k tomu
10:39hlásání Boží pravdy byl on sám Bohem vybrán. A v těch třech verších, které budeme teď probírat, Pavel prostě ukazuje, že ta skutečnost, že jsme uvěřili, že jsme poznali evangelium a přijali Krista se musí projevit v našich životech a musí se to projevit i v našem uctívání,
11:12uctívání Boha a Božího syna. A tak eh tak, jak ten text pokračuje, si budeme všímat jednotlivých bodů, tak jak nám je ty verše vyloženě dávají.
11:43Budeme se zaprvé zabývat úlohou mužů, zadruhé úlohou žen a za třetí si budeme všímat toho, co je pravou ozdobou. A tak jsme u našeho prvního bodu. Jaká je úloha mužů? Chci tedy, aby se muži modlili na každém místě, pozví pozvedají se svaté ruce. bez hněvu a sváru.
12:21V tomhle verši apoštol Pavel vlastně uzavírá téma modlitby a začíná mluvit o vedoucím postavení mužů ve sboru. V tom předchozím verši se Pavel odvolává na svůj apoštolský mandát, který mu byl pánem Bohem svěřen a nyní v Kristově autoritě žádá, co si pán církve přeje. Je tedy naprosto oprávněn použít slovo
12:53chci. A to slovo chci zároveň ukazuje důležitost téhle věci. Chci tedy ta důvodová spojka tedy nás přivádí k tomu, proč to Pavel chce a spojuje to spojuje tenhle náš oddíl s tím předchozím
13:24textem. Chci tedy, aby se muži modlili na každém místě. Prostě kdekoliv a kdykoliv se jako sbor nebo jako skupina sejdete. Pozvedají se svaté ruce bez hněvu a sváru. Víte, svaté ruce jsou metaforou, metaforou čistoty a bezúholnosti.
13:56Proto i některé překlady píší ne svaté ruce, ale čisté ruce. Eh, moji milí, v Bibli bychom mohli najít celý celou řadu postojů při modlitbě. Mohli bychom najít, že někteří lidé při modlitbě stáli, někteří seděli, někteří kleéčeli a někteří dokonce leželi. Proto jsem přesvědčen, že tady apoštol Pavel neklade důraz na fyzický postoj,
14:27že máme takhle stát a pozvedat svaté ruce, ale že mu jde především tak jako Bohu o náš vnitřní život, o stav našeho srdce. A tak stejně tak jako pán Bůh neurčuje, neohraničuje žádné místo, kde se máme modlit, neohraničuje ani čas, kdy se máme
14:57neohraničuje ani náš fyzický postoj a právě tak neurčuje ani slova a obraty, kterými se máme modlit. Vidíme, že Pánu Bohu záleží na vnitřním postoji člověka, na postoji našeho srdce. Proto pán Ježíš Kristus říká v Janově evangeliu, ale přichází hodina a už je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v
15:28duchu a v pravdě. Vždyť sám otec hledá takové ctitele. Všimněte si, apoštol Pavel tady staví následující požadavky na muže, kteří se veřejně modlí. A to naplnění těhle požadavků by na těch mužích mělo být zřetelně vidět.
15:59svaté ruce. Ty svaté ruce, které v Bibli symbolizují zbožnost, duchů, věru, čistotu, prostě svatý život. Apoštol Pavel ví, že jsme všichni hříšníci. Apoštol Pavel ví, že naše životy nejsou ani zdaleka dokonalé
16:34co je opravdu nezbytné, aby pán Bůh mohl naše modlitby vyslýchat, aby se k nim mohl přiznat. A to je ten důvod, proč Pavel říká: "Modlete se bez hněvu." Víte, i na jiných místech Bible apoštol Pavel varuje před hněvem. V listu Kolosským má takový výčet hříchů a ten hněv dává dokonce na první místo.
17:06V Koltským 3:8 říká: "Odložte hněv, vztek, špatnost, rouhání a nemístné v řeči." Ale totiž všechny tyhle hříchy velmi negativně ovlivňují naše společné uctívání. protože velmi negativně ovlivňují naše společné vztahy.
17:40A kdybychom si sáhli do svědomí, tak bychom si určitě vzpomněli na to, kdy jsme sami tyhle hříchy prostě museli řešit. Ve 37. žalmu král David píše:přestaň se hněvat. a zanech zloby. Nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. To je žalm 37:8. Když si vzpomenete na Davidův život, tak určitě si vzpomenete na to, že právě
18:10on měl určité důvody se hněvat, ale jeho prioritou bylo nedopouštět se zlého, mít čisté srdce. Ta další věc, kterou apoštol zmiňuje, je svár. Prostě roztržky a trvání sporu, které ve sborech jsou a které s někým můžeme mít. Ten svár, ty trvající rozpory ukazují na
18:44poškozené vztahy, nejednotůvně v sboru. Víte, je jenom kniha přísloví. varuje před svárem 19krát. A apoštol Pavel v listu do Korintů pokládá rovnítko mezi svár a tělesnost. Vždyť pokud je mezi vámi žárlivost, svár a rozdělení, zda nejste tělesní a
19:15nežijete po lidsku. Proto je přítomnost svárů mezi námi a mezi bratry vůbec překážkou našich modliteb. A proto, že Pavel v tyhle právě tyhle vztahy, svár a hněv ve sboru v Efezu viděl, tak posílá Timotea píše mu tenhle dopis,
19:45aby Timoteus právě v téhle věci učinil nápravu. Kdybychom měli čas a probírali, co jsme, co je v první kapitole, protože my v Plzni jedeme tak nějak postupně po těhletěch verších, tak bychom viděli, že muži v efezkém sboru se vážně podle těhle Božích požadavků nechovali.
20:15V sedmém verši bychom četli, že oni být chtějí, chtějí být učiteli zákona a vůbec nevědí, o čem se tak jasně vyjadřují. Vůbec nevědí, o čem mluví. Oni chtějí být učiteli, rabíny. Oni chtějí mít prestiž. Vítejte, mohli bychom říct, že centrem uctívání chtěli být ti muži sami,
20:45ne Bůh a jeho syn. Víte, oni se určitě modlili. Oni se mohli modlit velmi pěknými slovy. Mohly to být velmi pěkné připravené modlitby, ale chyběla tam opravdovost, upřímnost, pokora i touha po nápravě, po posvěcení.
21:15Moji milí, připomeňme si, co právě o takových modlitbách říká sám pán církve, pán Ježíš Kristus v šesté kapitole Matoušova evangelia v pátém verši říká tohle. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Nebo ti se rádi modlí stojíce v synagogách a narozích ulic, aby je viděli lidé. Amen. Pravím vám, už mají
21:45svojí odměnu. Jakou odměnu pán Ježíš Kristus myslí? Lidé se jim obdivují, prostě je považují za zbožné pašáky. A to těm mužům stačí a vyhovuje. Moji milí, my se sice nemodlíme ani v synagogách, ani na rozích ulic,
22:19ale i my můžeme toužit po tom, aby pozornost byla stržená na nás, abychom my byli centrem pozornosti, aby můžeme mít touhu, abychom vyvýšili sami sebe. Můžeme se samolibě pochválit za pěknou modlitbu, za pěkné vyjádření, pěknou myšlenku.
22:49Víte, modlitby jako jakási vata, jako povinnost člena sboru, modlitby, u kterých nemáme srdce. Modlitby jako póza. To je způsob, jak krademe Bohu jeho slávu. jak přicházíme o Boží požehnání.
23:21Moji milí, tohle nebezpečí se týká nás všech, úplně všech. Nejenom mužů, kteří se veřejně modlí, ale prostě všech. Když zpěvák bere do ruky mikrofon, když hudebník kladí nástroj, když kazatel vchází za kazatelnu, všichni mohou chtít vyvýšit sami sebe. Nikdo z nás není uchráněn před touhou sám se
23:53prosadit. Charles Hens Vergen říkal, že pokud Kristus a jeho evangelium jsou opravdu středem našich životů, tak se to i musí projevit v našem modlitebním úsilí. A tak muži bratři, to co tady apoštol Pavel říká, je Boží řeč k nám všem.
24:24Jsme vedeni k tomu, abychom odpovědně vedli naše rodiny i naše sbory. A jsme vedeni k tomu právě proto, aby naše modlitby vycházely z touhy uctit Krista, aby vycházely ze srdcí, která hoří pro Boha a pro jeho slávu.
24:57Pavel píše, jak mají naše modlitby vypadat bez hněvu a sváru. Víte, pokud bychom do shromaždění přicházeli rozhádaní a v nelásce, jakým způsobem by to mohlo uctit Boha? Jakým způsobem by to mohlo přinést Boží požehnání?
25:33V přísloví je dokonce jeden verš. Ono jich je tam mnoho, ale tenhle verš je velmi tvrdý. Kdo odvrací své své ucho od slyšení zákona, jeho modlitba je ohavností. To je přísloví 289. Moí milí, tohle je velmi tvrdá řeč, že? A ta řeč prostě znamená, že když nejsme poslušní Kristova zákona, milování bratří a sester,
26:09tak jsou Pánu Bohu naše modlitby doslova odporné a hnusné. Tak jednoznačný je Boží postoj. Proto apoštol Pavel v tom osmém verši zdůrazňuje Timote i na čistých vztazích ve sboru ke k bratřím a sestrám, ke spoluvěřícím prostě opravdu ale opravdu záleží,
26:43protože od těhletěch vztahů se odvíjí naše touha znát Boha lépe od těhletěch vztahů. se odvíjí naše touha sloužit jeden druhému. Tyhle vztahy posilují nebo oslabují naši lásku podle toho, jaké jsou. A když ji posilují, tak tím otvírají dveře dalším darům Boží milosti.
27:14Brat Waren Virsby v jedné ze svých knížek napsal o modlitbě tato slova. Bez modlitby můžete mít výsledky, ale nemůžete nést trvalé ovoce. Bez modlitby můžete vybudovat dav, ale nikdy ne církev vedenou duchem. Bez modlitby můžete mít náboženské přednášky, ale ne kázání, která šíří Boží pravdu,
27:46vysvětlují Boží slovo a mění lidské životy. A tak jsme u našeho druhého bodu. Jaká je úloha žen? jakou úlohu mají ženy při společném uctívání a prostě ukazuje, jakým způsobem má evangelium formovat jejich životy.
28:18Stejně i ženy, ať se ve slušném oděvu zdobí počestně a střízlivě, ne účesy a zlatem perlami nebo drahými šaty. Prosím vás pěkně, proč si Pavel vůbec všímá toho, co mají ženy na sobě? Proč mluví o tom, co mají mít ženy na sobě?
28:48Všimněte si, ten verš začíná slovy stejně i ženy. Stejně jako kdo? Stejně jako muži. Tady se přece jedná o sbor a o společné uctívání Boha. Apoštol Pavel nabádá muže, aby byli Boží ctitelé a stejně tak nabádá ženy, aby byly Božími ctitelkami.
29:21Ptáte se možná, jak může oblečení ženy souviset s uctíváním, respektive jaký vztah je nad mezi zevnějškem ženy a její rolí ve sboru? A má to vůbec nějakou souvislost, spojitost? A pokud ano, tak jakou? Víte, do sboru chodíme proto, abychom uctívali Boha,
29:58aby naše pozornost byla soustředěná na něj. Proto mají mít muže svaté ruce a proto mají mít ženy vhodný zevnějšek. Zdá se vám to divná úvaha? Ale kdo je předmětem uctívání? Je to Bůh a nebo krásná žena v krásném oděvu? Tenhle text je o prioritách. O prioritách žen.
30:30Chce žena upozornit na sebe a nebo dá přednost Bohu. Co je pro ní důležitější? Je to sebeláska a nebo láska a úcta k Bohu. Víte, z toho verše je patrné, že ženy přikládají oblékání určitě větší důraz než muži.
31:02Apoštol Pavel nepíše, že by ženy o sebe neměly dbat. Apoštol Pavel vůbec nepíše o tom, že by se neměli zlobit, že by měli chodit neučesané, že by neměli používat makeap. Ne, nic takového tady není. Apoštol Pavel píše o střízlivosti v tom oblékání a zdobení a píše o tom prostě proto, že některé ženy přicházely do efského
31:34sboru ovlivněné světskými ženami, které uctívaly bohyni Artemis. Abychom si to nějak přiblížili a objasnili, tak si udělejme maličký výlet do starověkého Efezu. Efes bylo opravdové velkoměsto starověku. Byl to velmi bohatý přístav, který ležel
32:04na v ústí řeky Kajstros na břehu Egejského moře a okolo toho pobřežíského moře vedla velmi důležitá obchodní cesta. A právě v tomhle místě, místě, kde se kajstros vlévá do egjského moře, byly i cesty do vnitrozemí přes hory. To bylo ideální místo pro obchodování. Prostě ideální místo pro to, abyste se tam společensky vyžili.
32:39Dominantou tohohle toho města byla byl beze sporu e chrám bohyně Artemis. Prosím vás, tenhle chrám byla megastavba. Byla to megastavba, která zavírala plochu fotbalového hřiště a byla podepřena 129 mohutnými 18 m vysokými jónskými sloupy. Prostě něco neuvěřitelného. On taky byl
33:09zasazen mezi sedm dívů světa. Do tohohle Artemidina chrámu směřovali několikrát do roka davy, zástupy, průvody lidí. směřovali, aby uctívali bohyni Artemis a přinášeli jí dary. Víte, Efezká Artemis nebo efeská Diana
33:41nebyla úplně stejná jako její jmenovkyně, jako stejnomená bohyně, kterou uctívali řekové. Ale tahle Artemis byla tak jako maličko zkřížená s bohyněmi malé Asie. A podle pověstí byla právě tahle bohyně matkou všech bohů. Víte, ona byla
34:13symbolem a bohyní nejenom sexuality, ale i plodnosti a hojnosti potravy. Byla zobrazována jako žena, která má dlouhé vlnité vlasy do půliz zad. měla úzký pás a širší boky a snad, aby byl zdůrazněn ten její symbol hojnosti, tak měla sedm prsů. Snad aby nakrmila všech těch
34:43všechny ty bohy, které které porodila. A taky efeské ženy velmi familiérně nazývali multimama. Celý ten kult té bohyně měl zajistit efeským ženám životodárnou sílu, hojnost a bezpečí. A tak ty průvody, které směřovaly do jejího chrámu,
35:13byly provazené tím, že ženy dělaly úplně všechno, co mohly, aby na sebe upoutaly pozornost mužů. prostě aby zdůraznili svoji ženskost, aby zdůraznili svoji sexualitu. Ty průvody byly plné bujarého veselí, jak ty ženy doslova skandovaly jméno své vohyně.
35:44Jaký div, že některé ženy v efském sboru byly ovlivněné tímhle způsobem pohanského uctívání. Ale moji milí lidé jsou stále stejní. A protože jsou stále stejní, tak i lidská sexualita je jednou z nejhybnějších sil ve světě.
36:17Když tuhle skutečnost zvážíte a přičtete k tomuto, jaká je dnes propagovaná emancipace žen, když k tomu přičtete i ten fakt, že aby byla žena aby byla rodina ekonomicky zajištěná, tak mnohé ženy musí chodit do práce, >> tak je jasné, že právě ženy jsou vystavené tomu společenskému tlaku i v oblasti
36:49oblékání, protože dnes se prostě po ženách vyžaduje, aby jejich outfit odpovídal jejich postavení a zařazení a pozici. A tak moudní průmysl chrlí nové a nové trendy a čas od času použije ty staré a každého půl roku je něco nového a něco nového je moudního, aby prostě obchod kvetl
37:29a ženy, aby vyhověly těmhle požadavkům. Tak je to prostě stojí mnoho času. Ovlivní to velmi jejich peněženku. A protože je pro ženy i jako pro nás pro všechny přirozené snaha zaujmout a vyniknout, tak jsme všichni ovlivnění naší hříčnou přirozeností. Tak se prostě stává, že ženy těmhletěm trendům propadnou.
38:00Propadnou tomu, co jim diktuje svět. Z toho vidíte, jak obtížná je dnes situace věřících žen. Tak není divu, že nás to všechny nějakým způsobem ovlivňuje. A proto jsou i tahle slova apoštola Pavla i v dnešní době teď stále aktuální. slušný oděv
38:32počestné a střízlivé osloby, ozdoby, píše Pavel. Proč vlastně? Aby pozornost nás všech byla upřená správným směrem na uctívání jediného Boha a jeho jediného syna a ne krásné ženy a jejich ževnějšek.
39:02Víte, aby je věřící žena vyhověla těmhle požadavkům, tak je potřeba mnoho moudrosti právě téhle oblasti. Eh, chápejte, tenhle postoj vůbec není přirozený. A správně reagovat na tenhle biblický příkaz prostě vyžaduje osobní oddanost Kristu jako Pánu a osobní poslušnost.
39:32Když tedy apoštol Pavel mluví o sudnosti, počestnosti a střízlivosti, tak prostě říká všeho smírou. Ne něco extravagantního, ne něco vyzývavého, něco, co vzbuzuje smyslnost a pozornost mužů, kteří se mají soustředit na modlitbu. Připadá vám to zákonické, moji milí? Není.
40:08Bratři a sestry, co byste si pomysleli, kdyby teď vešla do dveří žena, kterou její křivky by zdůraznily šaty od Balenciágy za čtvrt milionů? Na krku by měla zlatý řetěz, že byste na něm mohli odvézt Bernardýna. Na každém prstu prsten, zápěstí až polokty ověčená náramky. Na hlavě účes, že na něm pracovaly čtyři kadeřnice 4 hodiny
40:39a navíc by přišla a voněla jako poujídná parfemerie. Strhla by vaši pozornost? No, zcela jednoznačně. Možná bychom si říkali, tahle sem nějak nepatří. Možná bychom si říkali, že si spletla dveře. Potom bychom hodnotili to, co má na
41:10sobě. A když bychom to spočítali, tak bysme si řekli, hm, za tohleto by mohla být nová oktávka. Někteří z nás by jí možná záviděli. Ale v každém případě by byla centrem pozornosti. A nebo úplně naopak. Kdyby rozrazila žena, která by rozrazila dveře žena, která byla neučesaná, špinavá, otrhaná jako šedá myš,
41:43tak by vzbudila úplně stejnou pozornost. strhla by pozornost na sebe. Proto Pavel mluví o střízlivosti v oblékání. Ne o to, ne o tom, abychom se na jedné straně zdobili dvě hodiny, než přijdem přijdeme do sboru a na druhé straně, abysme si klepali do prsou. Já jsem se dneska obléklá opravdu vošklivě. Já jsem zbožná
42:14žena. Ne, nic takového. Víte, řekli jsme, že žena potřebuje mnoho moudrosti v téhle oblasti a tak si myslím, že i tahle moudrost by mohla být předmětem našich společných modliteb, abychom předkládali tyhle Bohů a a přehli tyhle věci Bohů. aby ani oblékání
42:47nezpůsobilo, nezpůsobovalo hněv a svár mezi námi. A určitě by to bylo prospěšnější, než kdyby na sebe vzal někdo úlohu policajta a začal sám tyhle věci, pokud se ty někde objevují, řešit. Protože je i Pavlovou marlitbou za nás, za všechny,
43:17abychom byli čistí a bezúhoní pro den Kristův, naplněni ovocem spravedlnosti, které nesete skrze Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží, jak píše v první kapitole listu do Filipis. A tak jsme u našeho třetího bodu. Co je vlastně ozdobou? Ten 10. verš nám říká, že ženy ať se zdobí dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se přiznávají ke zbožnosti.
43:51Víte, je možná zajímavé si všimnout toho, že pán Bůh, který stvořil stříbro a zlato, stvořil drahé kameny a stvořil perly, ty perlorodky jsou také v jeho moci. a všechny tyhle věci dal lidem, dal je člověku. Tak pán Bůh jako zkrášlující zkrášlující věc dává něco úplně jiného.
44:24Jsou to dobré skutky, které nezaří do daleka jako zlato a brilianty. Víte, dokonce na první pohled nejsou úplně patrné. Těžko potkáte na ulici ženu, abyste si říkali, ty jo, ta má ale dobrý skutky. Ale přesto opravdová zbožnost žen, opravdová
44:55zbožnost věřících žen je na nich zřetelná. Víte, z těch žen doslova vyzařuje láska, radost a pokoj. prostě ovoce ducha svatého. Moji milí, tady by někoho z nás mohlo napadnout, že ty dobré skutky jsou cestou ke smíření s Bohem. A to nejenom dobré skutky žen, ale dobré
45:27skutky nás všech. Prosím tě, prosím vás, nic není dál od pravdy než tahle mylná dedukce. Smíření s Bohem a s jeho spravedlivým hněvem za naši vzpůdu nepřinese nic jiného než víra. Milostí jste spaseni skrze víru. Píše apoštol Pavel. To je Efezkým 2:8. A
45:59v těch následujících veršech verších pokračuje: "Milostí jste spaseni skrze víru." Abychom to řekli ještě jasněji, my budeme zachráněni Kristem na základě naší víry. On je prostředník meziří námi hříšnými lidmi a svatým Bohem. Rozumějme, víra není tím platidlem. Víra není tím platidlem, kterým, kterým Pánu Bohu vykešujeme naši záchranu.
46:35Víra je vědomí toho, že máme naprosto prázdné ruce a že spásu, která je Božím darem, přijímáme výhradně z Boží milosti, která je nám dána skrze Pána Ježíše Krista. Naše skutky v tom nehrají žádnou ani sebemenší roli. Záchrana není na základě našich skutků, říká Pavel hned v tom devátém verši
47:07druhé kapitoly do Efezu. A ten 10. verš říká, že ty dobré skutky jsou ale nezbytným důsledkem naší víry. On říká, že jsme v Kristu Ježíši stvoření. k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili. Víte, dobré skutky nejsou důvodem naší záchrany,
47:39ale jsou důsledkem naší záchrany. To Duch svatý v nás je původcem touhy konat dobré skutky a žít svatými životy pro Boží slávu. Před Bohem nám nepomůže žádná ušlechtělá touha po charitě. Bůh totiž nechal zapsat první kapitolu listů Římanům,
48:10protože ví, že naše přirozená touha je naopak, aby veškerá dobročinnost se soustředila na nás, aby všichni všechno dobré bylo pro nás. Koneckonců i proto se většinou setkáváme s tím, že veškerá dobročinnost a charita jsou jenom marketingovým tahem, které naopak přináší prospěch a uznání těm, kteří je organizují.
48:42Protože už prorok Jeremiáš říkal, že lidské srdce je lstivé nadeše, je nevyléčitelné. A tak ty dobré skutky žen, o kterém apoštol Pavel, o kterých apoštol Pavel mluví v našem textu, dokazují, že právě ty životy těch žen jsou proměněné evangeliem. Svědčí o jejich očištěném a proměněném
49:14srdci. Víte, takovým dobrým příkladem by mohla být ta žena statečná nebo žena zdatná, jak o ní čteme v poslední kapitole přísloví. Nemáme čas ten text číst, ale kdybychom ho četli, tak byste si mohli všimnout, že ta žena nemá žádné jméno. My nevíme úplně přesně, o jakou ženu se jednalo, ale každá zbožná žena
49:46si to své jméno může dosadit. Když budete číst tenhle text, tak uvidíte, jak málo se toho dozvíme o tom, jak se ta žena obléká, čím se zdobí, jaké má vlasy. Nedozvídáme se skoro nic,
50:16Jediná zmínka, která v tom textu je o tělesné kráse, tak je ta, že ta krása je velmi velmi pomývá. Víte, ta žena je popsána řadou sloves, které vystihují její činy jenom na matku. Ona působí dobro, se zálivou pracuje, otvírá dlaň chudým. s úsměvem vyhlíží budoucnost,
50:47moudře otvírá svá ústa, sleduje chod svého domu, má důvěru a chválu svého manžela. Přečtu jen poslední dva verše tohodle toho oddílu z poslední kapitoly, přísloví z té 31. kapitoly 30. a 31 verš. Půvab je klamný. Krása je nicotná, ale žena, která se bojí Hospodina, bude
51:19chválena. Dejte jí ovoce jejich rukou, ať ti chválí v městských branách její skutky. jaký důsledek může mít zbožné chování žen, tak vám přečtu ještě jeden text, který mluví právě o tom,
51:49jak se ženy mají zdobit a o dobrých skutcích. Budu číst z prvního listu Petrova ze třetí kapitoly první čtyři verše. Stejně i vy, ženy podřizujte se svým mužům, aby i ti, kdo neposlouchají slovo, byli beze slova získáni jednáním svých žen.
52:21Až zpozorují vaše čisté chování v bázni. Vaše ozdoba, ať není vnější, splétané vlasy, navlékání zlatých šperků, oblékání šatů, nýbrž skrytý člověk srdce v nepomlivosti tichého a pokojného ducha, který je před Bohem vzácný.
52:52Prosím vás, všimněte si, aby ti, kdo neposlouchají slovo, byli beze slova získáni jednáním žen, až zpozorují vaše čisté chování v bázni.
53:22mohou poznat evangelium a obrátit se skrze chování a zbožnost žen, třeba manželek nebo matek. Prostě proto, že vidí ten neuvěřitelný rozdíl mezi ženami ve světě. a těmi ženami, které patří Kristu. A proto tenhle dopad chování žen nemusíte vidět jenom uvnitř sboru,
53:54ale stává se doslova sdílením evangelie. Taková evangelizace beze slov. A tak věřím, že tahle slova apoštola Petra jsou povzbuzením pro ženy, které se modlí za spásu svých blízkých a věřím, že je takovým povzbuzením, aby ve svém úsilí vytrvali.
54:31Víte, v dnešním textu jsme viděli, co pán Bůh chce. A píše nám to perem apoštola Pavla a prostě píše, abychom se všichni chopili těch rolí, do kterých jsme byli postaveni, které nám udělil už ve svém řádu stvoření. totiž abychom se všichni modlili za to, aby zboží muži
55:03vedli s mírností, s trpělivostí a odpovědností svoje rodiny a sbory. A právě tak ženy, aby přijali svoji roli těch, které se o ty rodiny starají, aby znali své místo ve sboru a chtěli se podřizovat Božím příkazům v lásce. A tak se modleme za to, moji milí, aby Kristova láska, která je prostě rozlitá
55:33v našich srdcích, je, protože Boží slovo a naše vztahy vytvářejí zázemí a domov. Protože Boží slovo a naše vztahy formují naše rodiny a formují také společenství církve.
56:06Pane Bože, Otče náš, děkujeme ti za ty doslova oceány milosti, které na nás vyléváš, které jsi vylil a a stále vyléváš. Děkujem jenom za tu ohromnou skutečnost. Jaká obrovská milost je to, že tě smíme znát a uctívat. A děkujeme za to, že nám tvoje slovo poskytuje vedení, jak tě uctívat,
56:36jak ty chceš, abychom tě uctívali. Děkujem za společenství církve, za tenhle sbor a děkujem za to, že právě ta tvoje láska, kterou jsi tak úžasným způsobem dokázal v Pánu Ježíši Kristu na Golgotském kříži, takže tahle láska je rozlita v našich srdcích, mezi námi. Děkujem, že právě tahle tvoje láska tvoří vztahy v našem sboru.
57:13A tak tě prosíme o tvou pomoc, abychom žili čisté životy, abychom žili bez hněvu a sváru prostě ke tvé cti a ke tvé chvále. Za to tě prosíme ve jménu tvého milovaného syna, našeho spasitele Pána Ježíše Krista. Amen.