Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

1. Janova 2, 15-17

21. 10. 2026 · Karel Hýsek · Biblická hodina · délka přepisu 50:35 · Otevřít na YouTube

Výraz otec je v přepisu na 5 místech. Přejít na první

Biblické texty v kázání

1. Janův 2Izajáš 43Matouš 6Matouš 10Židům 11

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (4)

  1. 7:31 Matouš 10,37
  2. 10:13 Matouš 6,24
  3. 13:25 Židům 11,22
  4. 38:04 Izajáš 43

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:01Takže minule jsem mluvil o třech oslovených skupinách křesťanů. O dítkách, o otcích a mládencích. A opravdu pán Bůh, ale určitě i apoštol Jan, má starost o věřící různého věku. >> [kašel][odkašlání] >> má starost o ty, kteří třeba ještě

0:33nemají velké a dlouhé zkušenosti s Bohem, ale i ty, kteří už jsou dlouho věřící a také oslovuje mladíky. Ale je to opravdu skvělé, že pán Bůh, jeho syn, pán Ježíš Kristus se jako dobrý pastýř dokáže postarat o to celé

1:07stáro svých ovečech. A ty jsou opravdu velice různorodé, ať už jde o zájmy, poznání, zkušenosti, ale i o sílu. A je to skvělé, že vlastně se o ty své stará už skoro 2000 let a že brány pekla jí nepřemohly.

1:38A proto můžeme si být jisti, že ji také i do těch let, které jsou před námi, takže ji také nepřemohou. A pán Ježíš a pán Bůh se o nás bude starat až do svého slavného druhého příchodu a jsme na něj opravdu závislí.

2:11Minule jsme mluvili o tom, že nám odpouští hříchy a že poznáváme jeho milost a dobrotu toho, který je od počátku. A když používáme moc Božího slova, tak můžeme nejenom jako ti mládenci přemáhat pokušení, ale dokonce i toho zlého, na kterého jinak svojí silou nic

2:43nezmůžeme. Takže nad naším odvěkým nepřítelem můžeme vítězit skrze Pána Ježíše Krista. Takže si můžete otevřít ty svoje Bible v druhé kapitoli. Druhé kapitole prvního Janova listu a budeme číst 15. až 17. verš. Můžeme

3:14povstat ke čtení Božího slova. [odkašlání] Tam čteme toto. Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm ocá láska. neboť všechno, co je ve světě, žádost těla, žádost očí

3:47a prázdná chlouba života není z Otce, ale ze světa a svět pomí jeho žádost. Kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost. Můžeme se posadit. Takže už ten začátek čteného oddílu.

4:19Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Tak je to opravdu vážná věc, které toto si musíme opravdu vážně pamatovat, ale na druhou stranu to zase nevybízí k naprostému ignorování a odmítání všech dobrých skutečností a věcí, které

4:50existují, protože I to jsou dobré Boží dary, ale musíme [odkašlání] si dávat pozor na to, čemu dáváme přednost a jako na mnoha jiných místech písma nám ukazuje na naše životní priority. U každého člověka existuje

5:22něco nějaké skutečnosti. Některé miluje víc, některé miluje méně. Ale kdo těmhletěm věcem dává přednost před Kristem a záležitostmi Božího království, tak už tím svým jednáním ukazuje, co je pro něho důležitější, co miluje víc

5:55a přitom můžeme mít oprávně ěně rádi dobré Boží dary. Není nic špatného na tom milovat třeba manžela, manželku, své děti, svoji rodinu. Mám nebo máme se starat o své zdraví. Není nic špatné na tom, když milujeme

6:28přírodu, zvířata, když třeba máme rádi dobrá jídla a nebo když se staráme o to, co vlastníme. Ale přesto to nejdůležitější je to, když známe našeho Pána a Spasitele,

6:59když ho upřednostňujeme. Pokud bychom upřednostnili cokoli, co je na světě i z toho, co se, co bychom nazvali dobrým, kdybychom tomu dali přednost předtím, co nám říká Boží slovo, tak by to odhalilo. To, co si opravdu myslíme.

7:31Opravdu v Božím slově třeba Matouš 10:37. Tam je napsáno, kdo má rád otce nebo matku více nežli mne, není mě hodem. A kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mě hoden. Takže nevím, jestli [odkašlání] jsme už byli v takovém postavení, že bysme

8:04museli volit čemu dát přednost. A opravdu tak takovédle chvíle v našem životě někdy nastávají, že něčemu musíme dát přednost. Málody můžeme mít všechno. Takže to naše upřednostnění

8:36v jakémkoli směru ukazuje i prioritu naší lásky. V té druhé polovině toho 15. verše čteme: "Jestli kdo miluje svět, není v něm otcova láska." Takže opravdu Bible, písmo jde v tudletu na tomhletom místě až na dřeň.

9:08Bible nepoužívá taková hezká uhlazená také ale povrchní a diplomatická slova, které často používáme my. My opravdu málokdy něco řekneme tak přímo a ostře, ale Bible to tak říká. jestli miluje někdo

9:40něco z tohodle světa víc než Boh tak v něm není otcova láska. A v tydlety věci se opravdu můžeme rozhodnout jenom pro jednu věc a je to vždycky takové to rozhodování. Když se rozhodneme pro jednu věc, tak to druhý, druhé musíme

10:13odmítnout. A když se rozhodne pro tu druhou se, zase odmítneme to první. A na tom se ukáže, co milujeme víc, jestli je to Bůh a nebo něco ze světa. Opět Matouš 6:24, tam je napsáno: "Nikdo nemůže být otrokem dvou Pánů.

10:45Buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým ohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. Takže Bible opravdu mluví naprosto přijdím. Tak když to řekneme tou naší řečí, tak

11:16to znamená, pokud sis vybral to pomívé, tak v tobě nepřebývá otcova láska. A nebo zase naopak, pokud v tobě otcova láska je, protože sis vybral Krista, tak to také znamená, že jsi ale asi něco ztratil nebo obětoval, co ti bylo také drahé.

11:51Já jako příklad uvedu Mojžíše. [smích] Ten [odkašlání] Mojžíš jako miminko se narodil a měl být utopen. Zachránila ho ale egyptská princezna. byl vychován jako egyptský princ.

12:24A je to takové zajímavé. Byl to syn otroka a utorkyně. To znamená, měl ten nejnižší původ, tak vlastně byl najednou povýšen do té nejvyšší egyptské honorace do vládnoucí třídy. A on v podstatě ve 40 letých letech to

12:55už to už není člověk, který by dělal nějaké unáhlené a nepromyšlené volby, tak se vzdal všeho toho, co v Egyptě získal. On získal veškeré egyptské znalosti

13:25a rozhodl se své vyvýšené poslavení opustit a stal se pronásledovaným hebrejem. V Bibli to máme popsáno takto. Židům 11 22. Vírou Mojžíš, když vyrostl, odmítl být nazýván synem faraonovy

13:55dcery. Vyvolil si raději spolu s Božím lidem snášet utapy, než mít dočasný požitek ze hříchu. A my z Bible víme, že dalších 40 let tensi velice mocný muž Egypta, tak žil v pustině,

14:25pásl jen ovce, takže opravdu obětoval svoji skvělou egyptskou budoucnost a to kvůli bezprávnému národu otoroků. Jsme také my ochotni kvůli Kristu utrpět škodu, protože i Mojžíš tam

14:55opustil nejenom majetek, ale nevíme to úplně přesně, ale pravděpodobně musel opustit i svoji adoptivní matku. Tahleta žena, která ho zachránila a s kterou se měli určitě rádi, tak vzal, když utíkal, tak se jí také musel

15:25vzdát. A když potom těch 40 let Mojžíš žil jen v té pustině s těmi ovcemi, tak opravdu asi nemohl ani tušit, že se později stane neuznávanějším mužem s autoritou s nábožens náboženských dějinách Izraele.

15:56Na Mojžíše se všichni odkazovali a Bůh to opravdu vedl všechno tak, že i v Mojžíšovi byl otcov a lása k Izraeli větší než ten přitažlivý, ale prchavý a dočasný užitek v pohodlném a krásném královském fareonovi Paláci.

16:29Potom v tom dalším verši, v 16. verši, [odkašlání] neboť všechno, co je ve světě, žádost těla, žádost očí a proházná chlouba života není z Otce, ale ze světa. A těmle věcmi,

16:59které stvořil Bůh, ale zneužívá to i Satan a tím nás chce odlákat z cesty následování Boha a má opravdu v našich tělech velmi silné spojence a pomocníky. Jsou to žádosti těla.

17:31A opět je potřeba říct, že ne všechno, co naše tělo vyžaduje, co potřebuje nutně, musí být naprosto špatné. Něco to jsou opravdu věci, které jsou nutné a potřebné. A třeba vidíme na našich malých dětech.

18:03Ozvou se pláčem, kdyli mají hlad nebo žízeň, nebo je něco bolí, nebo si potřebují odpočinout. Tohleto jsou všechno jejich pochopitelné a potřebné životní potřeby. Mezi ty očekávané a normální lidské potřeby patří jí touha založit rodinu a vychovávat své děti.

18:33Ale pro věříci přesto všechno zůstává nejdůležitější Bůh. Protože mezi ty naše potřeby se někdy vmísí i takové potřeby, které jsme si sami rozšířili, které jsme si sami vypěstovali,

19:07ale opravdu nic z tohodle by nemělo být tou prioritou, kvůli které bychom jim dali přednost. před Bohem kvůli Kristu bychom měli ochotni je opustit. A pán Bůh nám opravdu s těmi potřebnými věcmi chce pomoci.

19:37Můžeme to vidět opravdu třeba na takových už vyloženě negativních zkušenostech, když někdo začal trvale kouořit, naučil své tělo vyžadovat trvalý přísun nikotinu. Stejné je to s alkoholismem. gamblerstvím.

20:08To si nemyslíme, že to někdy začalo až teď, když jsou ty herny a podobně. takoví hráči, chorobní hráči byli asi vždycky třeba ve středověku čteme čteme o tom, že hráli vášnivě [smích] šachy nebo karty, prohráli všechno, co mohli.

20:39Takže dnes je to trochu jiné. nesou herm herny nesou ty počítače, ale opravdu všechno se dá přehnat a to s čímkoli, třeba i s takovým kofeinem. Takovou zajímavost jsem četl, že spisovatel Alexandr Dima by denně vypil 35 káv.

21:11Takže to už je značná část. Závislým se člověk může stát i na lécích, ale je potřeba si uvědomit, že každá naše potřeba je potřeba jen dočasně. A proto bychom měli být ochotni. Když je to nutné

21:43podsunout i potřeby, které považujeme za oprávněné. třeba odpočinek, ten je také potřeba. Pán Ježíš si potřeboval odpočinout těch svých namáhávých dnech, když usnul na té lodičce v bouři. Na to opravdu

22:15jako křesťané nemluvíme o škodlivosti drog, o závislostech na nich. To už jsou opravdu zjevné hříchy a ale možná i další věci se mohou stát žádostmi našeho těla, které nám nemají vládnout. Zvláště když říkáme, že naším pánem je Kristus.

22:46On určuje, co je potřebné, co je pro nás nutné, jak máme jednat my jeho následovníci. Takže žádost těla, ty opravdu můžou být nejrůznějšího druhu. Čteme také tady o žádosti očí,

23:16protože to je takový naprosto, řekl bych, nenápadný způsob, který nás může svádět i k hříchu. že žádost očí nebo oči, to, že vidíme patří k největším darům, které nám Bůh dal. Protože slepota je opravdu

23:47veliké omezení. Vidět je skvělé, ale hříšnost našeho srdce a svody Satana dokáží, že i tady se může projevit naše hříšná žádostivost. Tentokrát skrze oči. Tady uvádím to, že já třeba když někdy musím jít do

24:18nějakého supermarketu nějakýho, to tak tady mě opravdu ty moje oči asi moc neto ta chtivost mě moc nepřemáhá, ale když jdu na houby, tak někdy jo, někdy mě to přemá, zvlášť jak když třeba ty houby ani tolik nehledáme, jako sbíráme. Tak pak se na mě manželka

24:50zlobí si říká:„Proč si toleto bral? Takový starý, tedy špatný, ožaraný. Takže i tady se projevuje v každým člověku je určitým způsobem žádostivost. Na každého působí něco jiného, ale ta žádost očí častoplynule přejde do

25:20žádosti těla. To zažil třeba král David, když se díval na mející se Uriášovu ženu, kterou potom zcizoložil a to potom vedlo k dalším opravdu už velice závažným hříchům. Také to, co

25:50vidíme, někdy zatoužíme mít pro sebe i my někdy chceme, aby to, že něco máme nebo prožíváme, věděli a viděli jiní. Proto lidé myslím tolik fotí všelaké selfie, aby jejich blízci viděli, jak jak si žijí,

26:21jaké krásné auto si koupili, jaký mají mobil, jak je pěkné oblečení. Žádost očí se může pojovat třeba i v tom, že chceme na vlastní oči vidět svět, chceme vidět jeho přírodu z věř, nejenom v televizi. Tak

26:52si užíváme, ale musíme si uvědomit to, že žádost našich očí je neukojitelná. V kazateli 18 je napsáno: "Oko se nenasytí viděním a ucho se nenaplní slyšením. Takže opravdu i ty naše oči a jejich

27:26žádost mají být podřízeny Kristu. A tím třetím prchavým [smích] pokušením je prázdná chlouba života. Králičtíř překládají pýcha života. A i tomudle pokušení podléhá dnes nemálo lidí. Je to pocit,

27:58kdy se cítí být velmi vysoko, kdy dosáhli svých cílů. Takže je to pocit takového určitého sebeuspokojení, ať už se jedná třeba o vzdělání. své postavení blocí ve společnosti. Někdo se cítí být

28:29spokojený tím, že toho tolik získal, postavil si krásný dům, který má 300 pokojů a když zemře, tak mají ti dědicové problém to prodat. Někdo je spokojený se svým sportovním, hudebním nebo uměleckým

29:04postavením, ale i kdybychom získali opravdu velice mnoho, tak je to stejně nakrátko. lidé. Já občas, když jdu na ty chodíme rád na výlety, tak když vidím, jaké krásné věci, jaké krásné domy, chaty si lidi postavili,

29:37stejně to musí někomu přenechat. Někdy to přenechají dědcům, svým dětem. Kdy se to musí prodat, lidé jakoby neuvažovali, že ten náš život je prchavý, krátký, jako kdyby si mysleli, že tady budou

30:07věčni. Ale to opravdu nikdo si ve svém životě nedokáže vybudovat. Takže tím třetím prchovým pokušením je prázdná chlouba života. A taky jako příklady uvedu dva krále z Bible.

30:38Ten izraelský král Šalamon si to alespoň uvědomoval ve své knize potom to také napsal v knize kazatel, protože on měl opravdu všechno. bohatství, moudrost, moc, spoustu žen. Ale on ví, že to je všechno

31:10marnost a že to všechno může v jedinou chvíli odvanout vítr. Babylonský král Nebukadnezar to ale vše sám zažil. V jednu chvíli se procházel po Babyloně a říkal si: "Nevybudoval jsem tenhle velký Babylon,

31:45ale náhle ztratil rozum a žil jako zvíře. a že když se mu vrátil rozum, pochopil, jak všechno, co nabízí svět, je prchavé, pomivé a bez Boha také bezcenné. Když čteme Bibli, tak je také zajímavé, že vlastně i ďábel

32:17pokoušel Pána Ježíše podle tohoto vzoru žádostí. Nejdřív zaútočil na tu naprosto nutnou lidskou potřebu na jízdce. věděl, že pán Ježíš se dlouho postí, tak mu řekl: "Jestli jsi syn Boží, stvoř si z kamení chleba."

32:50Když neuspěl, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Skoč. Žalmu je přece zaslíbeno, že se ti nic nestane. Andělé tě zachrání. Všichni lidé to uvidí a uvěří ti jako Mesiášovi. A potřetím ukázal Pánu Ježíši z vysoké hory slávu, krásu

33:21a moc nad celým světem. Řekl mu:„Tohle všechno můžeš mít, když se mi pokloníš." Pán Ježíš prohlédl všechny sítě těch nastržených pokušení a vždy je přemohl mocí Božího slova.

33:56Potom v tom 17. začátku 17. verše, že svět pomíjí i jeho žádost. To, že všechno na světě chátrá a musí se opravovat. To všichni lidé vědí. Opravují se mosty, silnice, domy.

34:27Kdo třeba musí vyměnit ty elektrické rozvody doma. To měděné nebo to hliníkové se musí nahradit měděnými vodiči. Někdy to je takové, že si říkáme naprost, co ti lidé dělají, nahrazují starý nábytkem

34:57nábytkem moderním, ale cháterá. Opravdu všechno [odkašlání] i živí lidé musí občas vyzubařovat, protože ty jejich zuby nezůstaly stále zdravé. Všechno na světě se mění a to nikoli k pokroku a k samozlepšení,

35:30ale k zániku. i na té moderní technice, našich mobilech a počítačích, tak se tam objevují, myslím, velmi časté nabídky na zlepšení a zrychlení jejich funkcí, když s těmi, řekli bychom, starými možnostmi jsou jejich uživatelé poměrně spokojeni.

36:02Ale je pravda, že tydlety staré funkce by mohly být i bez naší vůle nahrazeny a odstraněny a nebo by později zkolabovali, ale nezůstávají stále stejné. Nic nezůstává stále stejné. třeba i ty lidské síly a žádostivost lidská nezůstávají během let stejné.

36:33Třeba mladí lidé touží po cestování a vysokohorských túrách, ale když uběhne třeba 30, 40 let, tak zjišťují, že už nejenývají síly, ale že je dokonce opouští jejich žádostivost po těchto aktivitách. Svět opravdu pomíjí

37:04a mění se i naše lidská žádostivost. Ale v tom závěru 17. verše, kdo však činí Boží vůli, zůstává na věčnost. To je úžasné zaslíbení. Protože my opravdu jako křesťané,

37:34ti, kteří jsme prožili znovorození, tak očekáváme věčný život s Kristem. A tuhletu zaslíbenou budoucnost si neumíme přes velikou lidskou fantazii ani představit. Ale pán Bůh to dokáže udělat i na tomhleom světě.

38:04Třeba v Izajáše 43 verš, tam je napsáno, že ti, kteří zestárli, tak se mohou znášet peřím jako orlice mít sílu a neustávají. Když to pán Bůh chce, tak to v pohodě udělá, protože může dát lidem

38:36schopnost [frknutí] neztratit své lidské síly. třeba Mojžíš a zvláště pak Káleb byli v těch svých po těch dalších 40 letechování na poušti, tak byli naprosto rovnocení. Nikdo by jim podle jej toho, jak vypadali

39:06fyzicky, tak bych jim neřekl tydlety léta. A na druhé straně všichni bojchopní Izraelci, kteří vyšli z Egypta, v pustině zemřeli. třeba takový takový káleb, který jako jeden z těch dvou, co přežili, tak dokonce ještě v té

39:39zaslíbené zemi bojoval a čteme o tom, že že z Hebronu vyhnal ty tři Amálkovy syny. My ovšem víme, že tohleto muž dělá pán Bůh, když chce. Ale je otázka, jestli to bude dělat

40:11u nás. My opravdu očekáváme na to, že nás čeká věčný život s Kristem, ale [odkašlání] abychom se s Kristem setkali, tak to má podmínku činit Boží vůli.

40:41Na věčnost se opravdu nedostane nikdo, kdo tuhletu podmínku nesplní. Kdo neuskuteční ten základní čin, skutek Boží vůle, který pán Bůh žádá. A ten čin je věřit v toho, kterého Bůh poslal jako Mesiáše. Kdo tomudle nevěří,

41:12tak určitě v nebi na věčnosti ani nebude. toho, co Bůh od věřicích požaduje jistě víc, ale opravdu věřit v Krista jako svého Pána a Spasitele je podmínkou, která je nejdůležitější pro přítomnost v Boží blízkosti.

41:44Takže eh [odkašlání] když to trošku zrekapitulujeme, o čem jsme dnes mluvili, ta první [odkašlání] věc, kterou nám písmo připomíná, je, že nemáme milovat svět a ani nic, co je ve světě víc než Krista. Protože hodnota lásky k čemukol na světě

42:15je při srovnání s otcovou Boží láskou maricherná, úbohá a dočasná. Takže proto Bible používá tak často to černobílé vidění světa, abychom se mohli ve svým ve svých rozhodováních v tomhletom světě, kde je pološer, abychom se mohli

42:45snadněji rozhodovat. Takže proto Bible používá takové věci, které které jsou protiklady jako světlo a tma, láska a nenávist nebo služba Bohu nebo mamonu,

43:16abychom se opravdu lehčeji dospěli k správnému rozpoznání Božích stanovisek, od moderních stanovisek a od lidských názorů. Protože lidé dneska říkají, každý a svýb podle toho, jak chce. Ale todleto Bible a pán Bůh neříká.

43:48Také jsme mluvili o hříšných skutečnostech našich životů, třeba o žádostech těla, našich očí a touhách naší hříšné přirozenosti. Naše tělo má i nutné potřeby, aby fungovalo, ale Satan opravdu velice chytře

44:18používá a zneužívá tu naši přirozenou, porušenou přirozenost a vede nás ke skutkům, které Bůh považuje za hříšné. V tom dnešním humanistickém a tolerantním světě je považováno písmo za býhotní,

44:48to znamená za přehnaně zbožné a proto je nepřijatelné. A do stejné kategorie jsou zahrnuti i ti, kteří považují Bibli za pravdivou. Jsou lidé, kteří v podstatě Bibli nic proti ní neřeknou a neřeknou, že to je nesmysl. Jsou i takový, ale je

45:21spousta lidí, kteří Bibli určitou hodnotu přiznávají, ale přesto si myslí, že zdaleka ne všechno, co je v Bibli napsaný, že je pravda, ale opravdu Bible je pravdou. Na ní se můžeme spolehnout. A opravdu i ty naše žádosti našich těl,

45:54žádosti očí, naplnit všechny naše ambice, to znamená ctižádost vyniknout. Jsou to tímhle světem považované za oprávněné, pokud se to ublíž jiným, protože všechno dnes je hodnoceno až podle konečných výsledků, ale písmo je opravdu v tomhle jiné,

46:27protože písmo nám ukazuje už na lidské hříšné předpoklady. Když budeme jednat podle těch lidských hříšných předpokladů, nemůžeme počítat s tím, že to přinese dobrého otce. A ta poslední věc v tom 17. verši, [odkašlání] ježi opravdu svět

46:58a jeho žádost pomí a upadá. Ano, tenhleten svět opravdu politika, budoucnost směří opravdu spíše ke zlu. Toleto je dneska patrné nejenom věřícím, kteří důvěří Bibli, ale často je to

47:28zjevné lidem nevěřicím v Boha. Třeba v těch dvou minulých stoletích lidé věřili, že lidstu směřuje k vyšším cílům, že rozvojem vědy, techniky a blahobytu se posuneme k lepším zířkům. Lednes už si to myslí stále méně lidí.

47:59vidí ovšem ty příčiny zase v těch lidských příčinách vztahích mezi lidmi, mezi státy růstající nesnášenlivost. Lidé si myslí, že když zvolí ty správné lidi,

48:29že to bude lepší, ale neuvědomí si, že to, s čím tady na té na tomhle světě se setkáváme, je naše hříšná přirozenost všech lidí. Todleto lidé v dnešním světě nevidí. Oni

48:59často říkají, lidé prý jsou většinou dobří. Ale Bible toleto neříká. Bible ví, že i ti lidé, které my označujeme za za ty dobří, tak mají stejně porušenou hříšnou přirozenost. Takže opravdu můžeme spoléhat na Boží

49:29slovo, protože to nám ukazuje na to, že bez Boha, zvláště jak to čteme v Zjevení Jana, tak ono všechno půjde dál od 10 k P. napravit ten lidský hřích, všeobecnou lidskou hříšnost.

50:00Tíž dokáže jenom Pán Bůh příchodem svého království. Božího království se dočkají jen ti, kteří Bohu a písmu věří. >> [hudba]

50:35[hudba]