Vyhledávání kázání

0:03Pokoj vám a milost od Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista. Bratři a sestry, já vás tedy dneska vítám také na tomto místě, kde jsme se sešli eh první den po sobotě, v den Páně a abychom společně byli pod vlivem Božího slova, abysme společně dnes, jak pán Bůh dá, nechali eh působit Boží slovo na nás. A já vás poprosím, aby jak je našímSdílet

0:34zvykem, jsme povstali a já na začátek přečtu úvodní text, který nás povede do Božího slova a který bude tím textem, který bude z Božího slova k nám mluvit věřím a budovat nás tak, jak se Pánu Bohu líbí. Takže postaňme, nalistujme si první tesalonicenským čtvrtou kapitolu a budu čístSdílet

1:05první verš až třetí. Nakonec vás, bratři, vybízíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhodňovali v tom, co jste od nás převzali a co už také činíte. totiž jak máte žít, abyste se líbili Bohu. Vždyť víte, které příkazySdílet

1:36jsme vám vydali skrze Pána Ježíše, neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. Můžete se posadit. Já se na začátek pomodlím, takže skloňme společně hlavy k modlitbě, abychom vyprosili i pro tuto chvíli Boží vedení a jeho moc, aby mohla být zjevenaSdílet

2:09na tomto místě. Náš drahý nebeský Otče, Hospodine, Bože náš, my tě prosíme ve jménu tvého jednorozeného syna, který se nám narodil z Panny a který je ten divuplný vládce, božský bohatýr, otec věčnosti, aby si v tuto chvíli žehnal na tomto místě svojí mocí, aby si skrze svého ducha svatého vedl má slovaSdílet

2:39a aby si také působil v srdci každého jednoho, který bude pod vlivem tvého slova, aby tvá moc byla zjevná a aby tvé slovo, které bude vycházet, se nevrátilo s prázdnou. O to tě prosíme. Amen. Takže moji Pánem Bohem milovaní, dnešní Boží slovo,Sdílet

3:09které je před námi, eh bude asi jste možná z toho úvodního textu pochopili a možná ne na téma, co myslíte, čeho? posvěceni, tak jste blízko a to s tím úzce souvisí, ale název dnešního kázání je: "Žijte tak, abyste se líbili Bohu." Bratři a sestry,Sdílet

3:42to je klíčová záležitost, kterou bysme měli skutečně zkoumat a kterou bysme měli neustále mít na paměti. a možná není často až tak zmiňována, ale je to zcela ústřední disciplína našeho bytí a to je líbit se Bohu. Mě by strašně moc zajímalo a chci, abyste si každý jeden z nás hned v tento okamžikSdílet

4:13položil zásadní otázku. jak často ve svém životě každodenním přemýšlíte nad tímto tématem. Zda se líbíte Bohu, zda se Bohu líbí to, jak žijete. Jestli si vzpomínáte, tak já jsem kázal první den roku 2025 na téma.Sdílet

4:43Kdo mně pomůže? To je naše paměť, lidská paměť. Ale opravdu připomínání je matka vědomosti. I chodil Henoch s tím Bohem a byl vzad. Nebylo ho. A jestli si pamatujete, tak já jsem vám tehdy říkal a vrátím se k tomu, přečtu i ten text.Sdílet

5:17Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt a nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl. neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu. Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že se odplácí těm, kteří ho usilovněSdílet

5:49hledají. A já jsem vám již tehdy říkal, když jsme mluvili o tém souvislostech, jak vůbec mohl pisatel Židům pod vedení ducha přijít k tomu, že se Henoch líbil Bohu. Kde je to v Genesis napsáno? A teď už pomalinku, abyste nečetli jenom z toho taháku, který máte před sebou, z toho Božího slova, jak mohl přijít pisatel Židům, ať už, jak říkám, to bylSdílet

6:16sám Pavel Apalos nebo někdo z blízkého okolí. že se Henoch líbil Bohu. Kolikrát je to v Genesis napsáno? Ani jednou. A přesto, přesto jsem vám vysvětloval, že to není tak zcela pravda. Víte, že Ptolemáos II Filadelfos, který ve třetím století nechal pověřit 72 židovských učenců, aby pořídili prvníSdílet

6:47překlad eh vlastně toho starozákonního textu do řečtiny, která v té době již byla, řekli bysme, mezinárodním jazykem tehdejšího světa. A vznikla tak Septoaginta. použil v tom textu v Genesis, kde se dočítáme, že Henoch chodil s Bohem úplně jiný obrat a to je, že přeložil, že Henoch se líbil Bohu.Sdílet

7:19A tak jsem vám již tehdy vysvětoval, že to řecké slovo Eurereseto, které je tam použito a které vyjadřuje ještě lépe bysme řekli, že nalezl Henoch zalíbení u Boha, je jistoj jistě spíše výkladem, ale velice trefným výkladem toho, co to v řečtině znamená to hebrejské slovo mithalech chodí.Sdílet

7:50Už jsem vám říkal, že to není jenom jít vedle někoho do obchodu, že to je sloveso v intenzifikované formě hitpelu. A znamená to jako třeba, když my v češtině použijeme, že muž chodí s dívkou a nemyslíme tím určitě, že chodí spolu nakupovat. Je to něco velmi intenzivního. Stejně je to sloveso například použito, že Satan procházelSdílet

8:18zemi křížem a krážem. Je to velmi intenzifikovaná forma slovesa chodit. Halach hebrejsky. A my jsme si tedy už tehdy řekli a já jsem se k tomu i vrátil a budu se k tomu opakovaně vracet, že je to jakási, řekli bysme, teologie chození, jak používal rád bratr Mc Arthur. Už jste o tom možná slyšeli, minimálněSdílet

8:49odsud. Problémem je, jak jsem říkal, že překladatelé Nového zákona často sloveso chodit překládají slovesem žít. Ale v originále je skutečně v tom textu, co jsme si dneska řekli, ne totiž jak máte žít, ale doslova jak máte chodit.Sdílet

9:20peripatein, abyste se líbili Bohu. Nechci říct, že je to ve 100%, ale téměř ano. Kde v řeckém překladu nebo v překladu řeckého nového zákona máte slovo žijte. Žít, tak se často myslí právě chodit. A věřím, že vnímáte, že to řecké slovo je daleko bohatší než to žít. ProtožeSdílet

9:50chodit, no, žít to můžeme tak nějak, jak jak se říká, jak život jde. Je to tak prostě žít. Ale sloveso chodit vyjadřuje jednoznačně co? Volní aktivitu. Choďte. Jo, to žijte. No tak co musí třeba vyť máme krásné tady nové už přírůstky. Co musejí ty naše děti dělat, aby žili? Kolik do tohoSdílet

10:21musej dát vůle? No papat a a vyprazňovat se a další věci. To mají mnoho úkolů. Pak ty úkoly přibývají. A ale věřím, že vnímáte, že mnoho lidí svůj život žije, ale to je málo. Tady jde skutečně o to, že se musí skloubit dvě věci a to je, že život je skutečně dar od hospodina. To nemůžeme vypůsobit. ani žádná umělá inteligence, jak jsemSdílet

10:51říkal, která teď je na velkém zestupu, i když budeme mít tak obrovskou umělou inteligenci, tak nikdy nebude živá, nikdy nebude to dar života, kterou bude sdílet, i kdyby měla poznání všech encyklopedií světa, je to jenom mrtvá věc. Ale život je první podmínka. To je dar od Hospodina. Nikdo jiný než Bůh sám není darcem a zdrojem života.Sdílet

11:24Ale musí tady být i ta volní aktivita našeho chození. A všimli jste si, že v tom textu, který jsme četli z tého prvního tessalonicenským, je, že apoštol Pavel, Sylvanus a Timoteus, kteří jsou autoři tohoto listu, připomínají církvi v Tesalonice, tesalonicenským to, co již činí, ale to, co jim také už předtím, když tam byli a ten sborSdílet

11:53zakládali, aby tak čin činili a to je co? Aby chodili tak, jak se líbí Bohu. Víte, je až děsivé, jakým způsobem došlo k posunu za ty léta od toho prvotního učení církve. Protože v dnešní církvi mně přijde, že tak nejdůležitější ještě to, co o co se snaží, je, že zvěstovat evangelium. A já vám řeknu, je to upřímně úboze málo. Slyšíte mě?Sdílet

12:26Ubohé. Velké poslání totiž nezní. Zvěstujte lidem evangelium pouze v tom, jak být zachráněni od Božího hněvu, ale je tam v naprosto stejné míře zdůrazněno, jak říká Pán Ježíš: "Získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a hle, já jsem s vámi až doSdílet

12:58skonání tohoto věku." Řekl jsem to dobře, něco jsem vynechal. B a učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal. Chci vám říct, že církev je plná potratu lidí, kteří se narodili v uvozovkách k tomu, aby byli určeny k tomu, že jsou duchovními potraty.Sdílet

13:28Víte, co je duchovní potrat? To jsou lidé, kteří jsou od počátku ujišťováni, že se jednou pomodlili modlitbičku přijetí a že jsou navěky spaseni, aniž by jejich život tomu odpovídal, aniž by se líbili Bohu. Takové to laciné evangelium má za příčinu toho, že církev vypadá jak vypadá a že se naplní všechna Boží slova, že v době konce bude církevSdílet

14:01velmi, velmi tímto poznamenána. To říkal apoštol Pavel naprosto už Timoteovi, protože bude plná lidí, kteří budou mít sice vnější podobu zbožnosti, ale její moc jim bude naprosto cizí. A tak není divu, že takhle mladý sbor a my se k tomu dostaneme, protože opravdu církev tesalonicenských bude pro nás dneska tím nosným,Sdílet

14:31byla od počátku vedena k tomu, že musí usilovat o jednu zcela zásadní věc a to je, že se musí líbit Bohu. A jestli my zvěstujeme evangelium a neřekneme jim, těm lidem, že musí žít tak, jak se líbí Bohu, tak co to je? Co jim vlastně říkáme?Sdílet

15:01Říkáme jim ani ne poloviční pravdu. Ani ne poloviční pravdu. A není to plné evangelium, protože evangelium je co? Dobrá zpráva, že Bůh zachraňuje člověka před čím? Před svým vlastním spravedlivým hněvem. A co vyvolává ten spravedlivý Boží hněv?Sdílet

15:32Neposlušnost. Jinými slovy, když lidé žijí, jak se Bohu, nelíbí, nebo tomu tak není. To si každý odpovězte. Proč musel vůbec Ježíš Kristus přijít na tento zem a zaplatit životem? Proč musel být na kříži na něj vylit Boží hněv? Co byla příčina?Sdílet

16:03Neposlušnost člověka, že se člověk odklonil od Boha a začal žít, jak se mu nelíbí. Jak bychom mohli zvěstovat evangelium a nedodávat jako Pavel, nejenom v této epištole a jiní, že jsme byli zachráněni před Božím hněvem k tomu, abychom si žili, jak se nám zlíbí? A nebo že jsme byli zachráněni od věčného Božího hněvu proto, abychom žili tak,Sdílet

16:31jak se Bohu líbí. A proto říkám, že je to velice důležité se dneska nad tím zamyslet, do jaké míry nás zaměstnává to, jak se náš život, naše chození líbí Bohu. Abych vůbec vysvětlil, co to znamená líbit se. Co toto slovo vlastně znamená v řečtině? Je to eh řecké slovo Areso.Sdílet

17:04Je to strong, který se dobře pamatuje, 700. Je to strongovo číslo 700 a vyjadřuje ve své podstatě jeho definice je velmi jednoduchá. Líbit se získat něčí přízeň je jednoznačně podmíněné něčím. A to je, že naplňujeme co? že naplňujeme požadavky toho, jehožli libost získáváme, rozumíme vůbec ještěSdílet

17:36těmhle pojmům. Já když se chci někomu líbit, tak musím získat u něj přízeň. A tu přízeň získávám na základě toho, že naplňuju to, co se mu líbí. Asi těžko získám libost v práci svého zaměstnavatele, když přestanu chodit do práce a budu stále na nemocenské. Je to tak? Nebo myslíte, že bude ze mě nadšený můj zaměstnavatel, který mě má platitSdílet

18:04výplatu? Nebo zeptám se, když třeba chcete, aby vaše děti umyly nádoby a vy přijdete a je tam hora špinavého náli. Způsuje to ve váslivost? No, byste byli nenormální. Ale já jsem vám říkal a opakuji to a věřím, že i vy to víte, že my jsme byli stvořeni k Božímu obrazu. Je to tak? Takže do značné míry odrážíme ve svýchSdílet

18:34vnímáních, v tom, jak se vlastně projevuje naše prožívání, Boží charakter. Je to tak? minimálněji ty sdílitelné atributy. No, jestli si myslíte, že sdílíte Boží svrchovanost, určitě ne. Ani nesdílíte jeho věčnost ve smyslu jeho všudy přítomnosti a tak dále. To jsou nesdílitelné božské atributy, které nás odlišují od BožíSdílet

18:59bytosti, ale ty sdílitelné atributy, které máme, odrážejí ten vzor, podle kterého jsme byli stvořeni k Božím obrazu. Takže myslíte si, že člověk dokáže prožívat líbit se, že se mu někdo líbí, že nachází v něčem zalíbení? Jo, naprosto. A tak opravdu i my si můžeme být jisti, že v tomhlenctom můžeme vnímat BožíSdílet

19:24srdce, vnímat něco z Božího srdce, ale má to jeden háček a to je, že od pádu člověka v ráji, kdy jsme poznali dobré i zlé, jsou naše sklony naprosto zvrácené. To znamená, že mnoho věcí, které jsou přímo Bohu odporné, se nám líbí a opačně věci, které se Bohu líbí,Sdílet

19:57jsou pro nás bytostně odporné. To je strašné, co? Od pádu v ráje opakuji, mnoho věcí v našem zvráceném srdci, které jsou v přímém protikladu s Boží libostí, jsou nám líbé. Člověk je rád líný. Člověk si, když už něco chce uspokojit, tak co touží primárně uspokojit? sám sebe. A to je naprosto v přímémSdílet

20:29rozporu s tím, co je libé Božímu srdci a k čemu se ještě dostaneme. Víte, odhodlaná touha skutečně zbožného člověka musí vždycky být, že se touží líbit Bohu. Musí to být neustálá vnitřní motivace a puzení, která musí být motivována bázní, láskou a vděčností k Bohu samotnému.Sdílet

21:02A jestliže něco z toho ve vašem životě chybí, tak jste chorý a nebo duchovně mrtví ve svých vinách a hříších. Jestliže tady někdo dneska sedí nebo někdo následuje, který neprožívá vnitřní touhu líbit se Bohu, tak je buďto duchovně mrtvý a nebo je duchovně chorý. Protože jednou ze základních jednoznačněSdílet

21:35okamžitých důkazů našeho znovuzrození je, že naše nová přirozenost má jedinou touhlu, která je nadřazena všem ostatním a to je líbit se Bohu. A to chci, abysme na tom základě dnešního kázání pochopili a abysme to i prakticky uchopili. A proto znovu říkám, jestliže někdo ve vašemSdílet

22:08okolí, středu tady mezi námi, teď si říká, co co to vůbec je, tak vám chci říct, že nemůžete poznat nic z toho, dokud nevstoupíte do intimního vztahu s Bohem samotným. A to není možné jinak než skrze víru a přijetí Pána Ježíše Krista. Protože jsme četli, když se řekne, jaká je asi první věc, jak se mohuSdílet

22:39zalíbit Bohu? No, věřit. Ale to není. Takže já věřím, že Alah je Bůh. Stačí? Líbí se to Bohu? Ne. A víte, že písmo je zcela konkrétní, který je to skutek, který Bůh žádá, který se líbí Otci, abyste věřili v jméno toho, kterého on poslal. Jinými slovy, i kdybyste chodiliSdílet

23:11100 let do kostela, i kdybyste věřili čemukoliv, jestliže nemáte splněnu tudlenctu první podmínku, všechno ostatní je mimo Boží zalíbení, protože nikdo se nemůže líbit Bohu Otci. Leda jeli v Pánu Ježíši Kristu. Jestliže věříme v Pána Ježíše Krista,Sdílet

23:41jestli jsme přijali jeho oběť, jestli jsme uvěřili toho, kterého poslal. V tom je křesťanství naprosto nekompromisní. Řekli bysme, je exkluzivní, je nekorektní, je a teď si doplňte, co chcete, nehodí se do 21. století. Nelíbí se politikům, nelíbí se filozofům, nelíbí se lidské přirozenosti, protože je jasně psáno, že nikdo nepřichází kSdílet

24:13Otci. než skrze Ježíše Krista. Takže se zeptám, kdo může přijít k Bohu mimo Ježíše Krista? Nikdo. A kdo se může líbit Bohu mimo Ježíše Krista? Nikdo. My si říkáme, že Pán Ježíš zemřel za všecky hříchy a že jsou všechny hříchy odpustitelné, tak vám říkám, že je to lež. Je hřích, který je neodpustitelný nyní.Sdílet

24:44vždycky a navěky. To učil sám Boží syn. Jaký je to hřích? Proti Duchu svatému. Když se někdo zpírá duchu milosti a odmítne Ježíše Krista, nemůže mu být odpuštěno nyní ani na věky a nemůže se líbit Bohu. To si pamatujte. Za takový hřích Ježíš Kristus ani nemohl zemřít. To je nesmysl, jak by mohlSdílet

25:15zemřít za takový hřích. A proto si varujme, abychom takovému To je bezlegrace. Jestliže někteří evangelisté na konci života opustili úzkou cestu a začali kázat slovo, že i mimo Krista se můžeme líbit Bohu, tak slouží samotnému ďáblu.Sdílet

25:54Není možné se líbit Bohu mimo Krista. A tak věřím, že to si uvědomujeme zcela jasně, ale abych ukázal, co vlastně to líbitice znamená, tak použiju apoštolu Pavla list do Korintů a to budu citovat text ze sedmé kapitoly od 29. verše a budu to demonstrovat na vztahu muže a ženy. Je to srozumitelné. Dneska už méně. Dneska těch vztahů jeSdílet

26:22více možno, ale budeme to demonstrovat na vztahu muže a ženy. A chci vám ukázat, že je to i velký zápas, protože ženati a vdané mají až do konce života zaděláno na jeden velký problém a to je, že budou stále muset v srdci bojovat a nejenom ženati a vdané, ale i rodiče ve vztahu k mým dětem, ale i svobodní ve vztahu k různým okolnostemSdílet

26:50svého života. Ale tady konkrétně jde o vztah muže a ženy, že jejich srdce může být rozpolcené. A to víte v čem? Že se mohou snažit usilovat nadměrně líbit svému protějšku a tím se sami velice snadno dostávají do velice těžkých problémů, ke kterým se pak dostaneme. Protože člověk má tendenci velice rychle zaměnit dvě věci.Sdílet

27:17A to je, že místo, aby na prvním místě usiloval líbit se Bohu, tak se snaží zalíbit lidem. A v tom okamžiku už se nemůžete líbit Bohu. Jestliže někdo se snaží více zalíbit své ženě, muži nebo svým dětem nebo komukoliv, tak v tom okamžiku se to celé zbordí. Ježíš Kristus se primárně nesnažil zalíbit svým učedníkům. No to z jehoSdílet

27:47řeči vidíme velmi ostře, protože často používal termíny, že si sami říkáme: "No, kdybys to radši neříkal. Ale o co šlo primárně Pánu Ježíši Kristu tady na zemi? >> Oslavit, čili líbit se v každém okamžiku, v každém momentě tomu, který ho poslal. A my čteme u Pavla: Ale toto vám, bratři, říkám, že je čas zkrácený.Sdílet

28:18Od prvního příchodu Pána Ježíše nastaly poslední časy. Čas je zkrácený. A tak ti, kdo mají ženy, ať jsou jako je neměli. A ti, kdo pláčou, jakoby neplakali. A ti, kdo se radují, jako byy se neradovali. A ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili. A ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nepoužívali, neboť způsob tohoto světa pomijí. BratřiSdílet

28:45a sestry, mám pro vás dobrou nebo špatnou zprávu. To se zamyslete teď každý v srdci. Pán Bůh manželství jednou zruší úplně. Takže někomu spadne kámen ze srdce. Někdo si možná říká srdci, jsem za to vděčný Pánu Bohu, že manželství tady bylo, ale bude vzkříšení, budeme jako nebeští andělé. Takže já vám přeju manželství. Z celého srdce vám to přeju.Sdílet

29:14Jen si to užijte, ale jednou to pánbůh zruší. Takže to je Boží jasná zpráva. Ale pánbůh to neříká jenom ženatým a vdaným, ale on říká, ať všechno, co v životě zažíváme v tomhle dočasném, to neříká, že nesmíme toho užívat, ale aby naše srdce se k tomu jednoduše nepřisáklo. A víte, jak my snadno v té hříšnéSdílet

29:41přirozenosti se na to rychle soustředíme. Jak snadno se jako víc soustředíme třeba na náš smutek, žal, pláč, bolest, všecko, co nás v tomhle pozemském životě potkává. Ale a Pavel říká: „Ne, tak chce, abyste byli bez starosti. Důvod, proč to Pavel píše, je, že chce Korintským usnadnit jejich život. Protože kdo nežije v manželství, staráSdílet

30:10se primárně o věci Pána, aby se zalíbil Pánu. Teď nechci říct, že všichni svobodní. Dneska je 90, kolik jen procent, nevím to číslo, ale mnoho lidí, že je na hromádce, tak ty se určitě nesnaží, aby se líbily Pánu. Protože já jsem četl, že toto je vůle Boží pro vás vaše posvěcení a nedoplnil jsem jedno slovo, abyste se všichni vyvarovaliSdílet

30:34smilstva. Dneska plno lidí žije na hromádce, čili v smilstvu. A to se tedy určitě Bohu nelíbí. Dokonce to pánbůh jisto, jistě bude trestat. Ale tady jde o to, že svobodní mají daleko méně starosti v tom, že mohou být všude tam, jak dlouho je Pán chce mít, aby se líbili Pánu. Ale vy víte, že když jste ženatí v dané, tak musíte velmiSdílet

31:04zvažovat, dobře, musím sloužit Pánu, ale mám i povinnosti doma. A už vaše srdce prožívá zápas. Do jaké míry, jak a jestli jste to někdy neprožili, že prostě jste sloužili Pánu, pak jste přišli a místo aby vám váš drahý protějšek nebo třeba maminka, tatínek řekli:„Děkuju ti, že jsi sloužil celý den Pánu, tak vám ještě nandají, že jsteSdílet

31:34na ně celý den kašlali a že jste je zanedbali. Tak vám přeju jste blahoslaveni. Já to mám jinak. A tak vidíte, že naše vztahy v životě nás často opravdu trhají, že prostě musíme vybalancovávat a hledat tu míru. A proto Pavel říká: „Chtěl bych, abyste to měli lehčí." A pak říká, že ten svobodný skutečně se stará o věci Pána. To pokračujeSdílet

32:05samozřejmě i neprovdaná žena. A Panna se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se pravdá, stará se o věci světské, tak aby se líbila svému muži. A to je zápas. Ale určitě to vnímáte a dokážete pochopit, protože jak se asi žena může zalíbit svému muži. Protože muž přijde domů a žena sedí u Bible,Sdílet

32:30modlí se a manžel řekne:„Drahá, budeme jíst?" Ano, pomodlíme se. Budeme se modlit. Mám vyprané prádlo. Budeme se modlit. No to asi toho manžela úplně nenadchne. A tak manžel, když přijde domů, manželka se zeptám:„Drahý, máme výplatu?" On řekne: "Nemáme, budeme se modlit." Drahý, už jsi byl zkontrolovat naše drahé děti.Sdílet

33:02Modlil jsem se, tak vidíte, že prostě no někdo se to tak opravdu praktikuje, že to napětí tam je a že určitě vás nenabádám k tomu, abyste takhle žili, protože opravdu žena, když neoslavuje Pána Boha tím, že uváří, připraví, tak to, že by se modlila, to pojďme do kláštera. se Pánu Bohu také moc nelíbí, ale je tam tedy zápas. Je tam zápas a my musímeSdílet

33:35stále hledat tu Boží vůli. A tak Pavel říká: „Ano, kdo se žení, dělá dobře a hned vám to doplním. Kdo se nežení, udělal těla ještě mnohem lépe. Ale tím vám nezakazuju manželství. Jen se množte a naplňte zemi. To je důležité. To je jedno z prvních přikázání. A jsme za naše manželské páry vděčné i za naše rodiny. To k tomu patří. Ale tak vámSdílet

33:59chci říct, chápete, co to znamená? Už jste to někdy prožili. No tak snad tady nikdo není takový, že by to neprožil. Že když jste chtěli potěšit tu svojí ženu, tak jste jí teda konečně koupili tu kytku, i když to prej taky někdy nedělá dobře. Ale hledáte prostě nějak ten způsob, jak se tomu druhému zalíbit. nebo manželka říkala, tak mu uvařím tedaSdílet

34:23to, co má rád, řízky a salát. On to má rád, tak mu to uvaříme. Bude bude rád. Tak to chápeme snad, ale často zatím bývá to naše hnusné, hříšné. Proč to uděláme? No, manželka ráda uvaří, protože až se manžel Nojí řekne: „Tak drahoušku, tak teď si koupím ten kožich." Jo. A manžel rád dá té manželce tu kytku, abySdílet

34:49řekl:„No tak já jsem teda nezaplatil účty, tak to tam příště skočíš zaplatit ty." Takže to jsou ty naše líbitce, ty hříšné, ne? To pravé líbitce. Chápete, že chcete tomu druhému skutečně udělat radost, že mu nekoupíte dárek, který se vám hodí v dílně a tak dále. To to my umíme. To je nám přirozené. Manželka koupí manželovi to,Sdílet

35:15co se jí líbí, aby to konečně měli. Ne, to je skutečně to ještě ta prvotní zamilovanost, kdy ten muž přemýšlí, jak udělat té své snoubence radost. A je to ještě takové ryzí, nevypočítavé. To nám jde úplně. Už malé děti zjistí, jak si najít tu cestičku a nejprve uklidí. Pak přijdou rodiče, aby jim ukázali, no stalo se něco, ne?Sdílet

35:46Nic. Jenom poznámka v žákovské, ale je uklizeno. Takže ne. Takhle ne. Líbit se. Líbit se. To znamená z upřímného srdce, z toho čistého motivu konat to, v čem má ten druhý skutečně zalíbení. A asi vám nemusím jasně ukazovat na to, že pán Ježíš to opakovaně řekl, že je to přímo spojeno s láskou, nebo ne? Ježíš KristusSdílet

36:17říká: "Ten, kdo mě miluje, tak si žije podle svého. Ne říká,"Zachováváme slovo. V tom je láska." Jo, určitě chápete, že když víte, moje maminka opakuje, říká, že teprve na konci té cesty poznala mnohem zklamání v životě, že jenom v Bohu je ta pravá láska, ne ta lidská vypočítavá, neSdílet

36:47ta partnerská, která je taky nedokonalá, ani ta rodičovská, ale ta pravá ryzí čistá. Bůh vás nikdy nemůže zklamat. Bůh k vám nikdy nepřistupuje se špatným úmyslem. Pán Bůh nikdy nejedná s nečistými úmysly, ale pán Bůh skutečně miluje ryze a v tom se projevila jeho láska k nám, že dal svého nejdražšího syna. DaliSdílet

37:18byste to nejcennější, co máte i svůj život, jak říká pán Ježíš. neboť nemá větší lásku ten, než kdo položí život za své přátele. To je ta ryzí a čistá láska, ale bývává často pošlapávána. Jenomže my se tedy vracíme k tomu, že my tedy jsme voláni a máme k tomu být puzeni, že máme z lásky k Bohu, zSdílet

37:49vděčnosti a v bázni se mu chtít líbit. Ne, proto, že říkám, hele, já bych něco potřeboval, jo, teď se budu snažit líbit Bohu a snad mi přidají v práci. To je zvrácené a to člověk dělá už od oběti jednoho muže. To je Kainovská větev. Takovou oběť Bůh nemůže přijmout. To je Bohu odporné. jestli k Bohu přicházíme sSdílet

38:20prospěchem, to znamená, že máme nějaký motiv. A ten motiv je co? Naše vypočítavost, že hledáme nějaký způsob, jak získat od Boha, aby naplnil naše sobecké představy. Tak to si nemyslete, že něco takového se Bohu může líbit. My musíme totiž Bohu přinášet nejenom věci se správným motivem, ale také mu musíme přinášet to,Sdílet

38:49co on se nám žádá. A nemyslete si, že pán Bůh bude přijímat cokoliv, co mu přineseme, kulhavé, chromé, jako čteme v Malachiášovi. Pán Bůh je veliký pán a pánbůh říká přesně, co chce a říká si také, jak to chce a kdy to chce. A nemyslete si, že může někdo přijít před Pána Boha, jak jsem vám říkal už vSdílet

39:23tom prvním, mimo Krista a nebo může přijít sice v Kristu, ale pánbůh řekl: "Krvavá oběť, tak šup, přineseme brambory, obilí, třeba to přijme. Buďte si jistí, že nepřijme. Pánbůh přináší jenom nebo pánbůh přijímá jenom to, co se mu skutečně líbíSdílet

39:54a všechno ostatní je v jeho mysli neakceptovatelné a on to velmi jasně odmítne. Bratr Karel Hísek kázal minulou neděli na téma Římanům osmé kapitoly a tam jsme četli, že ti, kteří žijí v tělese Bohu, líbit nemohou. Chudáci všechny tělesné bytosti krom andělů se Bohu líbit nikdo nemůže.Sdílet

40:25Mluvím jako blázen, protože to ten text neříká. My máme fyzická těla, ale co zde je použito? Je zde to řecké sarx. A není zde míněno maso jako neutrální pojem, ale je zde míněno, že jestliže chodíme podle těla, zase tam je to slovo žít, chodit. Jestliže totiž chodíme podle těla, tak vám pánbůh říká jednoduše, co? Že se mu to nemůže líbit. A dokonce toSdílet

40:58je velmi tvrdé. A v tom textu jsme minule rozebírali, že myšlení těla achození podle těla vede k jedné věci. Je to nepřátelské Bohu a Bůh to ztrestá smrtí. Jiná možnost není. A dejme pozor, to není jenom nějaká smrt. Apoštol Pavel říká: „Proto mezi vámi mnozí usínají." Takže když byla večeře páně, hodně lidí tam dřímalo. Je to tak,Sdílet

41:31ne? Mnoho lidí zemřelo. Mnoho lidí pán Bůh v Korintu zabil. A proč? Protože žili tělesně. My si to furt říkáme při večeři Páně. Proto je mezi námi mnoho nemocných a mnozí usínají. To je eufemismus.Sdílet

42:02Tam neřímalo mnoho lidí ve shromáždění, ale Pavel narážel na velmi jasnou skutečnost, že Korintšti už sami pohmatali si něco. A to je, že mnoho v Korintu bylo opravdu nemocných fyzicky. A teď neříkám, že každá nemoc je trestem Božím. Na toto je příliš složité téma. Ale nemoc může být trestem Božím. A nejenom nemoc,Sdílet

42:29ale pánbůh to může dovést až do plného závěru a to je, že mnozí z vás usínají. To znamená předčasně byli odvoláni z tohoto světa. Takže je to nějaká hra líbit se nebo nelíbit se Bohu. Získat přízeň nejmocnější bytosti pánem života a smrti v tomto světě nebo získatSdílet

43:00jeho nepřízeň. To je dost vážná věc. A tak není divu, bratři a sestry, že my jsme tomu věnovali i hodně v létě, že jsme se bavili o tom, že říkám vám, duchem choďte a skutky těla jisto, jistě nedokonáte. Je bláznovství si myslet, že můžete začít svůj duchovní život mimo Krista bez způsobení DuchaSdílet

43:30svatého. A je bláznovství si myslet, že kdokoliv z nás tady je schopen se líbit Bohu, aniž by to v něm působil svou mocí Duch svatý. Ale to, co to jednoznačně říká, že i věřící má schopnost od Pána Boha se podvolovat buď tělu a nebo duchu. Jestliže žijeme podle těla, vede to k prvé řadě k čemu?Sdílet

44:01Vzbuzuje to Boží krajní nelibost a ta může vyústit v Boží tresty a v krajním případě až smrt. Ale když žijeme podle Boží vůle, když žijeme jak se líbí Bohu, tak to přináší jednoznačně do života požehnání.Sdílet

44:34A takovým nádherným příkladem pro nás dnes, který uchopíme a který budeme za domácí úkol studovat, bude církev tesalonicenských. A já tedy přečtu první kapitolu, která nám to ozřejmí, abysme to mohli uchopit. Takže nalistujte si, bratři a sestry, první tesalonicenským a budu číst první kapitolu, není dlouhá. Pavel, Silvánus a Timoteus, tesalonickéSdílet

45:02církvi v Bohu Otci Pánu Ježíši Kristu. Milost vám a pokoj stále vzdáváme díky Bohu za vás, za všecky, když se o vás zmiňujeme ve svých modlitbách a neustále před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku, vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista. Víme, bratři Bohem milovaní, o vašem vyvolení. Neboť naše evangeliumSdílet

45:41k vám nepřišlo jen ve slovu, ale i v moci a v duchu svatém v plném přesvědčivosti. Vždyť sami víte, jací jsme byli mezi vámi kvůli vám. A vy jste se stali těmi, kdo napodobují nás i Pána, když jste přijali slovo v mnohém soužení s radosti Ducha svatého. Tím jste se stali vzorem všem věřícím v Makedoni i v Jablonci, v Liberci, v Praze, kamkoliv to slovoSdílet

46:06poletí a v Acháji. Neboť od vás se rozeznělo Pánovo slovo nejen v Makedonii a v Acháji, ale i vaše víra, která směřuje k Bohu, se rozšířila všude. Takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili. Oni sami totiž o nás vypravují, jaký byl náš příchod k vám a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili živému a pravému Bohu aSdílet

46:32očekávali z nebes jeho syna, kterého probudil z mrtvých Ježíšek, který nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu. Bratři a sestry, tady je krásně mapka. Církev v Tesalonice byla církev, kterou apoštol Pavel založil na své druhé misijní cestě. A vlastně jsme tedy někde v roce přibližně kolik?Sdílet

47:03>> Přesně bratr říká 50. A víte, že to bylo těsně potom, kdy Pavel velmi tvrdě trpěl se Silasem a s Timotem ve Filipis. přišli potom do Tesaloniky a v Tesalonice, která je byla hlavním městem čeho? Matka měst Makedonie, založili sbor. Velice krátce po tom, co založili sbor, tam ovšem prožiliSdílet

47:33obrovské pronásledování a museli ho tamtuď uprchnout. Když byste chtěli najít podrobnosti o tom, jak to bylo, Skutky 17. Ano, skutky 17 popisují historický kontext založení tohoto sboru. Víte, že Pavel samozřejmě, jak měl ve zvyku, nejprve přišel do města a zvěstoval evangelium Židům v synagóze. A skutečně mnozí uvěřili a také potomSdílet

48:04helenští proselity dokonce mnoho velmi zámožných žen. Jak to tak často bývá, muži bývají natvrdlý působení evangelia, tak uvěřilo mnoho zámožných žen. A jak se to Židi dozvěděli, tak způsobili ve městě okamžitě ze žárlivosti, jak bývalo jejich zvykem, povstání. A víte, že to tehdy dva proselitéSdílet

48:34odnesli. byli dokonce zatčeni a Pavel nakonec skutečně musel uprchnout a utíkal potom do beroje, kde byli židoe trošku charakternější a ty zkoumal písma ve dne v noci, ale i od tamtuď nakonec Pavel musel uprchnout až do Athén. A samozřejmě ty protíže narůstaly v Tesalonice a ten mladý sbor, mladý sbor zažíval hnedSdílet

49:06zpočátku obrovské pronásledování. Dokonce apoštol Pavel říká, že bylo naprosto srovnatelné s pronásledováním, které zažívali církve Boží od svých krajanů v Judsku. A tak není divu, že utrpení je velkým taky nosným tématem celé Tesalonicenských, že samozřejmě velitím důrazem je tam eschatologie a to od počátku.Sdílet

49:38Ukazuje nám to o tom, že proroctví a eschatologie zdaleka nebyly okrajovým tématem, ale že Pavel hned od počátku v Tesalonice o těchto věcech vyučoval. A tesalonicenských sbor je nám vykreslen s takovou mírou, že dokonce čteme a četli jsme teď, že je dáván za co? za vzor, protože o jejich vířeSdílet

50:09se vědělo všude. A to je úchvatné svědectví. Přesto Pavel, když už to nemohl dále snést a měl starosti od Tesalonicenské, zda snad pokušitel je neodvádí od té úžasné víry, tak tam poslal Timotea. Takže my si někdy říkáme, kdo je v Bohu, ten je bez starosti. Pavel, ten si prostě večer lehl a řekl:„Nemám starosti." My čteme, že Pavel měl takové starosti,Sdílet

50:41že už to nemohl vydržet. Už jste někdy měli o někoho takovou starost, že jste řekli:„Prosím tě, běž se tam podívat, co se s ním děje." No to jo, to hleda tak o vlastní příbuzný, že? Ale Pavel měl starost o koho? o církev v Tesalonice. Když už jsme to nemohli snést, vyslali jsme tam Timotea.Sdílet

51:11Takže víte, já někdy žasnu, jak zkratkovitě lidé přemýšlí o křesťanském životě, co Pavel musel prožít za zápasy, duchovní boje o ty sbory. A proč měl o ně strach? Protože na něj přišlo obrovské soužení a nejenom na něj, ale i na Tessalonicenské. A co měl strach, že přijde pokušitel a říká, tak podívejte, co je s tím Pavlem.Sdílet

51:41Trpí. A když trpí, jak to říkali Židé, ho zachrání, jestli v něm má Bůh zalíbeni. Kom to říkal Satan? Uvidíme, jestli sestoupí z kříže. A lidé mají opravdu tendenci myslet takhle zkratkovitě. Když se někomu daří, tak mu Bůh žehná. Když někdo trpí, tak ho Bůh trestá. No, jestli si todle myslíš, tak jsi hlupák,Sdílet

52:12protože je to mnohem složitější. Mnohem složitější. Ale Pavel věděl, že přijde pokušitel a bude říkat, co je s tím vaším Pavlem? Protože ho okamžitě začali tvrdě pronásledovat. Tak říkal, přijde pokušitel a Židé určitě byli pohotoví, aby ukázali, jei syn Boží. Tak ať se stoupí z kříže a my v něho uvěříme.Sdílet

52:39V žalmu je napsáno: "A co zastane, jestli mě má zalíbení pán Bůh? A tak mnoho lidí dneska říká evangelium prosperity, ale Pavel věděl, že ne. My se k tomu dostaneme, protože Tesalonicenským říkal, neboť jsme vám jasně říkali, toto je náš úděl, co byl jejich úděl? Trpět. A to se už věřící moc nezamlouvá, že bySdílet

53:09Boží plán pro náš život bylo i utrpení. To si buďte jisti, protože nikde jinde se nezjevuje tak mocně Boží sláva a moc evangelia než v lidském utrpení. To co je to za těžkost chválit Boha, když máte plný ohrady skotu, máte sedm dětí, na koho asi narážím, a pánbůh vás zepředu i zezadu ohradil.Sdílet

53:42Takže na vás nemůže nikdo šahnout. Byl jeden takový opovážlivec, který přišel k Božímu trůnu a řekl: „No jak by se tě Jób nebál? Cožpak z toho nemá prospěch?" A tak Hospodin řekne:„Díťci, běž. Kdo v této při zvítězil?" No samozřejmě, že Hospodin a Jóbovi toSdílet

54:13nesmírně pomohlo, protože pánbůh nezužuje lidské srdce z nějakého rozmaru, ale Jobb říká: „Zdáli jsem o tobě slyšel. Bál se Job Boha jenom proto, že z toho něco měl. Job prokázal svoji víru a řekl: "I kdyby mě zabil Hospodin, tak já věřím, že můj vykupitel je živ." A tak ta víra, která jeSdílet

54:46cennější než poměnitelné zlato, bývá a je tavena v tom kotlíku těch těžkostí. A tesalonicenští věděli, co je těžkost, protože tím, že se odvrátili od model a začali volat, že mají krále, ale nemysleli už jenom císaře, tak se jim za to dostalo náležitého těžkého pronásledování. A když už Pavel řekne, že jejich pronásledování aSdílet

55:14těžkosti byly srovnatelné s těmi, které prožil dokonce sám pán Ježíš, jestli jste poslouchali, a dokonce samozřejmě jako oni církve v Judsku, tak to nebylo to, že někdo šel po ulici a řekl:„Ty seš křesťan, tak to seš blázen." Nebo že vám v práci někdo řekl: "Hele, to je ten pábíčkář." To tím opravdu nemysleli. Ty lidé přicházeli o své domovy, byliSdílet

55:40vyhazováni z práce a mnozí mohli být pro svoji víř i podpraveni a uvězněni. Takže církev Tesalonicenských, to je nádherný příklad církve, kde věděli o tom, co to je a co to stojí, když budete žít tak. Jak se líbí k Bohu. To nebyly prázdná slova. Jako dneska v mnozých církvích,Sdílet

56:11kde se zpívá, hraje, řekl bych i tančí, já nevím, co všecko. Možná. Zvedají se ruce, lidé volají:„Milujeme tě, Pane, já se k tomu dostanu." A pánbůh to nemůže ani vystát. Ani vystát. A bratři a sestry, tak to pojďme ne dlouze, ale zcela prakticky uchopit, co to znamená líbit se Bohu na příkladuSdílet

56:41tesalonicenské církve. A opravdu vám přeji, abyste byli věrní v tom, že když vám dávám ty domác úkoly, tak si doma ty úkoly uděláte a úkol je přečíst si první tesalonicenským. Trvá to. Mám to změřeno audioposlechu 10 až 18 minut. Takže zvládneme to. Poslechněme si nebo pusťme si. To je úchvatná epištola. Já jsem nad ní teďSdílet

57:11strávil několik dní a znovu jsem si uvědomil, jak velmi, velmi úžasná a praktická je pro naše životy. Jak se líbit Bohu. K tomu, abyste se líbili Bohu, musíte mít i okolní svědectví. My jsme totiž četli, že v církvi v Tesalonice bylo jasně zjevné ovoce jejich obrácení.Sdílet

57:45Připomínáme si vaši činnou víru. Takže víra musí být jaká? Jak říká Jakub? Bez skutku mrtvá. Stačí, když řeknete:„Věřím, že Kristus za mě zemřel. Bratři, sestry, už si zvyklí i posluchači na tu moji ironii pavlovskou, kterou já čerpám od Pavla. Pavel rád takhle říká: Škoda, odpusťte mi, že jsme vás nevyjídali, nebyli.Sdílet

58:14Pavel to často říká, abych vás zburcoval tu odpověď, ne? On říká, že si připomínají jejich jakou víru? Činnou. Víra bez skutků je totiž mrtvá. Jestli vám totiž někdo řekl a už jste se tím setkali, že činil pokání a že přijal Pána Ježíše Krista a jeho život zůstal nemlick tak stejný jako předtím a vy mu řeknete: "Navždy spasen, provždySdílet

58:40spasen." Tak jste úžasní služebníci, kteří slouží Pánu tohoto světa a mocnému duchu, který působí dodnes v neposlušných lidech. No, jestli je vaše víra bez skutku a neprojevuje si činy, co si potom připomínal? Usilovnou lásku. Usilovnou lásku. To znamená, miluju tě, Pane, a proto dneska nevstanu do sboru,Sdílet

59:11protože už jako to je už nad moje síly. Nebo miluju tě, Pane, miluju tě víc. Jak mě miluješ, když nejseš schopen nic udělat? Láska musí být jaká? No to jako kdybyste tomu manželovi řeknu: "Já tě tak miluju a prosím, kde mám vypráno, uklizeno, kde máme jídlo?" No to ne, já tě miluju. A ten zbytek to si zajisti sám.Sdílet

59:45usilovnou lásku a vytrvalou naději. To znamená, přijde první soužení, já už nemůžu, já už toho mám dost, já chci umřít, já už tady nebudu. To je ta vytrvalá naděje, že prostě když je nám dobře, chválíme Pána Boha a ráno přijde první zkouška, já už nemůžu. Konec. Jsme takoví někdy jsme tak nahatí často býváme, ale tady čteme, že naše nadějeSdílet

1:00:12musí být vytrvalá. A jak se nejčastěji projeví naše vytrvalá naděje? No, v těch zkouškách, že přesto, že přijde nějaká těžkost, něco těžkého, tak my říkáme: "Ale já stejně věřím jako ten Jób, když mu všecko vzali a ještě navíc i vlastní děti a ještě byl těžce nemocný a ještě jeho přátelé ho přišli povzdit a říctSdílet

1:00:41mu: „Kdybys nehřešil, tak se ti to nestalo a protože jsi hřešil, tak ti to patří." a on řekne, má vytrvalou naději v Bohu. Takže to je vnější svědectví. A tak se nedivte, když přijdou zkoušky, těžkosti. Pán Bůh toto čeká ve vašem životě. Čeká tam víru,Sdílet

1:01:12čeká tam ale činnou víru. čeká tam jakou lásku usilovnou a čeká tam jakou naději vytrvalou. Všechno ostatní je odpad. A tak se ptám, bratři a sestry, co se šíří o vás nebo o jabloneckém sboru. Když se mluví o naší víře, tak si všichni řeknou, je to úsilovná, teda činná víra.Sdílet

1:01:44Když se mluví o naší lásce, řekne se, je to čina láska, nebo to jsou jenom vaše slova. A když se mluví o naději, jste v tom vytrvalí, i když všechno kolo mluví proti. A teď jsme u toho, bratři a sestry, kdo tohle může způsobit, kdo todle může vypůsobit v člověku. Myslíte si, že Ludvík?Sdílet

1:02:14No tak to vám říkám absolutně ne. Myslíte si, že starší vašeho sboru? Myslíte si, že Silvan Apolos nebo Timoteus nebo Pavel? Určitě ne. My čteme jednoznačně, že todlencto je naprosto nezbytně jen v Boží svrchované moci. Pavel na začátku říká, neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slovu,Sdílet

1:02:46ale v moci a v duchu svatém. Víte, přemýšlíme nad tím. Dneska je církev pragmatická. Stačí dobrý program, stačí dobrý slova a je to. Brat Filip odpoví: "Stačí to, bratře Filipe?" Nestačí. Br Filip říká, nestačí, je to úplně marné. I kdybych já si nastudoval 50 řeckých výrazů, i kdybych vám tady i kdybych vás všeckySdílet

1:03:18tady jako Nehemiáš byl, Nehemiáš byl svý posluchače, já ještě ne. Dokonce tahal i za vous. Takže já nemám ještě úplně tak tvrdé praktiky. Nehemiáš, když už toho měl dost, tak přišel i na násily. Ale stačilo by to. Je to marné. Nadarmo dlouho stává nebo jste vzhůru. Nadarmo se dělníci naráhají. nadarmoSdílet

1:03:49strážní bdí, protože nestavěli dům hospodin, nestřeží město Hospodin, všechno je marnoc. A tak tři snad ani ve vteřině nepochybujete nad tím, že to, že vznikl sbor v Tesalonice, že tam vznikla církev, že se to stalo, tak to bylo jednoznačně důkazem a projevem svrchované Boží moci. Kdyby Pán BůhSdílet

1:04:19nechtěl, kdyby Pán Bůh nepůsobil, tak se nic nestalo. Ale oni říkají, že si byli jisti, že tam působila Boží moc. Proč? Jak si tím mohli být jisti? Protože viděli jednoznačně ovoce. Ale teď se vás zeptám, jak jak se ta Boží moc dostala k těm lidem a jakSdílet

1:04:49byla naplněna, protože někteří zase skončí tady a řeknou:„No tak Boží moc, nestavíli město hospod, teda nestavěli dům hospodin, tak co bysme stavěli jako v Ageovi? Stačilo, když se Židé pomodlili a chrám byl postaven. Vrátili se z vyhnanství a pánbůh. Ráno se pomodlili a co bylo? Chrám byl postavený. Nemuseli ani hnout brvou.Sdílet

1:05:19Proč by Židé chránili Jeruzalém? Stačilo se večer pomodlit a žádný nepřátelé za Nehemiáše neohrozovali nikoho. No to mluvím jako blázen, že? Oni museli pracovat. Oni museli dát svoje těla a údy, aby se ta Boží moc projevila. Takže ten chrám se stavěl, to město se muselo střežit a dneska jsouSdílet

1:05:51opravdu tací, kteří zase nejsou pragmatici, ale jsou natolik duchovní, že řeknu: "Pane Bože, já tě prosím, aby náš syn byl zbožný muž. Modlím se za něj. A kde ho vychováváš? To nestačí. Obojí je důležité. První předcházíSdílet

1:06:22druhému. Ale jak můžu chtít něco, když dneska jsme to i četli v příslovích, jak to dopadne s tím synem, který nebude od svého otce vychováván? Jak to bude s domem, který nebudeme opravovat a stavět? A tak my čteme první Tesalonicenským 2:7. Ať jsme mohli jako Kristovi poslové dát najevo svou důležitost, byli jsme mezi vámi laskaví jako když matka chová svéSdílet

1:06:51dítě. Tolik jsme po vás toužili, že jsme vám chtěli odevzdat nemám evangelium Boží, ale i svoje duše nebo svoji duši. Tak jste se nám stali drahými. Jistě si, bratři, vzpomínáte na naše úsilí a námahu, jak jsme ve dne v noci pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám přinesli Boží evangelium. Vy i Bůh jste svědky, jakSdílet

1:07:15jsme se k vám věřícím zbožně, spravedlivě a bezúodně bezúhoně chovali. Víte přece, že jsme každého z vás jako otec své dítě napomínali, povzbuzovali a zapřísáhali, abyste vedli život důstojný Boha, který vás povolal do své slávy, do slávy svého království. Takže Pavel se s Silasem a s Timoetem přišli, pomodlili se s nima na náměstí, oniSdílet

1:07:42přijali Pána Ježíše a bylo. Oni se přihlásili na evangelizaci. Bylo hotovo. No to určitě ne. My tady čteme, že tady je jasný příklad, že jako co? Jako matka, jako otec a jakSdílet

1:08:15často ve dne v noci. Už jste někoho duchovně vedli tak, že jste mu obětovali den i noc. Tak támhle Denny už je unavený, ne? Dělám si legraci. Mají malého synka. Tak dá to práci, Denny? Dá to práci. Kolikrát mi říká, když mě vezl, že to teda opravdu to vstávání a ta noc. Malé děti, malé problémy. Velké děti,Sdílet

1:08:47velké problémy. To je povzbuzující pro vás. Takže ve dne v noci jako matka, Radka je matka, ta ví, co to je. Vstávat, přebalovat, něžně chovat, poblinkáno, pokakáno, nakrmit, vyprat. A Pavel říká jako matka něžně. A s jakým motivem? No, že by to rádi odflákli, ne? Oni řekli, že by jim dali i vlastní život. Takový byl jejichSdílet

1:09:18motiv. Dali bysme za vás vlastní duši. Tam je v přímém překladu duši. Už takhle jste někdy bojovali o církev, když jdete někam evangelizovat nebo staráte se o sbor? No jestli ne, tak se nedivte, že není ovoce, protože tady čteme, že tam musí být tenhlencten motiv a vztah a potom jako otec. To znamená, musí tam být napomínání, povzbuzování a dokonce ažSdílet

1:09:50zapřísahní. Protože někdo si myslí, že stačí člověku říct něco jenom jednou. Dnem i nocí. A proč a jak to dělali, aby vedli život, který se může označit, že je důstojný Boha? No, řekli bysme, no tak vždyť slyšeli evangelium, no tak to stačí. Ale evangelium není plné v okamžiku, kdySdílet

1:10:21neřekneme, že musí taky žít podle toho evangelia. Jak mají žít konkrétně? jak mají žít své životy, aby byly důstojné toho, že se o nich mluví, že jsou věřící. A jestli vám to přijde laciné, tak si to 10krát večer přečtěte. A jestli si říkáte, že že žasnete nebo že jste zklamáni z dnešní církve, tak si položte sami otázku.Sdílet

1:10:51jestli skutečně k církvi Kristově přistupujete jako k rodině, jestli jí obětujete tolik času, tolik námahy, tolik starosti, tolik motivace jako matka nebo otec svým dětem. No, ale jestli nemáte vychovanou vlastní rodinu, tak zapomeňte na církev, protože v Bibli napsaný, že nikdo se nemůže starat o církev, jestliže sám se nedovede postarat v prvé řadě o vlastníSdílet

1:11:22rodinu, neboť to je jeden z důkaz nebo jeden z jasných ukazatelů na kvalifikace staršího. Takže bratři a sestry, to jsou prostředky milosti, reakce. Co oni činili? Oni se stali napodobovateli. Jakým způsobem se prvně dítě učí? To už by nám mohl říct Petr Stoklasa. To je zkušenější otec. Jakým způsobem se dítěSdílet

1:11:53učí? Prvně >> napodobuje. Kouká se a učí. Je to tak? Takže co myslíte, že ty tesaloničtí dělali? První šest. Vy jste se stali těmi, kdo napodobují nás i Pána. Je to tak prost. To se líbí Bohu. Vy přinesete někomu evangelium, učíte ho a on vás začneSdílet

1:12:25napodobovat. Jenomže dneska je málo lidí v církvi, který můžou s Pavlem říct napodobuj mě. My radši říkáme napodobuj Krista, ale víš jako, no, co vidíš tady ve sboru nebo to, tak takhle ne jako jo pak si říkáme, co od těch lidí vůbec chceme. Ty lidé přece přijdou mezi nás a musí vidět náš živý příklad. A Pavel s Timotem a Silasem jasně řekli,Sdílet

1:12:54že chtěli po nich a viděli to, že je, napodobovali. Víte, co říká staré římské přísloví? Exempla trahunt verba momentovent. Příklady táhnou slova dojímají. Jestli někomu říkáte nekrať a sami kradete, to je úžasné. Jestli někomu říkáte, choďte do sboru a sami jste tam byli třikrát, tak to je taky úžasné. Takový příkladySdílet

1:13:24ty skutečně táhnou, ale jestliže někomu ukážete vlastní příklad životem, jestliže ukážete vlastní život, tak to je to, co ty lidé z tohoto světa potřebují vidět a to, co mají napomovat. Tam je doslova, že se chovali jakože měli mimikry. To sloveso v řečtině eh nebo to podstatné jméno mimétáji, mimétes, od toho je slovo mimikry. UžSdílet

1:13:52jste to někdy slyšeli, co jsou mimikry. To je, že někdo má projevy, že vypadá jako třeba, já nevím, třeba, že dejte mi příklad, že některý vosičky se maskují za vosy, aby ukázaly, že jsou stejně jedovatý. Mají mimikry. Z toho je biologické mimikry. A může někdo říct, že vy jste mimikry jako pán Ježíš Kristus? Pavel nedává laciné příčky.Sdílet

1:14:29Pavel jim neříká: "Napodobujte Ježíše Krista." Dneska církev takhle mluví, ale říká: „Napodobujte mě, jako já napodobuju Krista." A protože dneska v církvi to skoro nikdo nemůže říct, no tak se nedivme, že Kristus tam není. Takže dejme pozor. Napodobovali. Napodobovali. A proč? Protože přijali slovo Boží. Ne jako by to bylo slovo lidské. ČtemeSdílet

1:15:002:13. Ale přijali ho jako slovo, kterým skutečně bylo a to bylo slovo Boží. A tak se ptám, bratři a sestry, jak vy jste přijali to zvěstované slovo? Protože na tom to záleží. Jestliže já vám tady teď dneska něco říkám a vy si říkáte: "No tak ble bele b, už to stačí, už běž, už jsme unavení, už jdem zpívat a jdeme domů".Sdílet

1:15:31Tak nečekejte, že z toho něco odnesete. Ale jestliže jste berojišti a říkáte si, to co on říká, to není slovo lidské, ale to k nám mluví Bůh, tak pak to koná v životech věřících divy. Proto Pavel říká„ A proto i my vzdáváme neustále díky Bohu, že když jste od nás převzali slovo Boží zvěsti, přijali jste ne jako slovo lidské, ale tak, jak tomuSdílet

1:15:55opravdu je, jako slovo Boží, které mocně působí ve vás věřících. Jedním z nejlepších účinků toho, jakým způsobem Satan zabraňuje, aby lidé nesli ovoce, je co? že to slovo ve vás dusí starostma nebo ho zpochybňuje nebo říká: "Hele, to neber zas tak vážně, ono víš, všecko má svý meze." No tak to ještě nebudete támhle u dveříSdílet

1:16:25a už vám to někdo vyzobe. Protože jestli podle toho slova nebudete také žít, tak budete jako muži, kteří se dívají do svého obrazu v zrcadle a potom odejdou a zapomenou, jako jak vypadali, říká Jakub. Takže přijmout to slovo, jako by to bylo ne slovo lidské, ale tím, které skutečně to slovo je. A jestli mi nevěřte, tak jako berojšti si projděte prvníSdílet

1:16:54tessalonicenským. A pak přichází něco úchvatného. Pak přichází ujištění. Ujištění o tom, že jste Boží vyvolení a že vás pán Bůh miluje a zachránil. Víte, jestli si někdo myslí, že bude prožívat jistotu víry a vyvolení a přitom todlencto nemá, je to bláznovství. Někdo mi řekne, to není biblické vědět, koho Bůh vyvolil. JáSdílet

1:17:21řeknu: „Ne, no, tak nečteš písmo. Apoštol Pavel říká:„My si myslíme, že jste vyvoleni. My doufáme, že jste vyvoleni. My se předpokládáme, že jste vyvoleni. A nebo já tam čtu, možná čtete se mnou, co? Že my víme, že vás Bůh vyvolil.Sdílet

1:17:54A proč to věděl? Protože on viděl jasný, on koukal do knihy života. Takhle jsem to chtěl říct. No určitě ne. To mluvím jako blázen. Ale Pavel jasně viděl viděl ty vnější ovoce, projevy té Boží moci a změny v jejich životě. A proto ve čtvrtém verši Pavel často píše o vyvolením v kterých částech svých epištol?Sdílet

1:18:25Hned na začátku. A on ve čtvrtém verši říká po po zdravu: "Víme přece bratři Bohem milovaní, že patříte k vyvoleným. Neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze ve slovech, ale v moci Ducha svatého přesvědčivé plnosti. Jinými slovy, jestliže vidíme moc Ducha svatého a jak poznáme moc Ducha svatého?Sdílet

1:18:56No, protože Pavel hned ve třetí kapitole říká, že vyháněli démony. Mnoho jich tam bylo uzdraveno a mnoho lidí mělo proroctví v Tesalonice. Po to, proto věděl o té moci Božího ducha. No vůbec ne. Jak se projevila ta moc Božího ducha, na kterou on ukazuje? Na proměněných životech.Sdílet

1:19:27A tak, bratři a sestry, jestliže nemáte ani proměněné životy, tak nechtěte, abych vám říkal, že jste vyvolení a Bohem milovaní. No, nejste. Protože Pavel říká, musím vidět, že k vám evangelium přišlo ve viditelné moci. A pak se jednoznačně prokáže, že i vy patříte k těm, které pán Bůh vyvolilSdílet

1:20:00ještě před stvořením světa. Ale jestliže si dál žijete, jak jste si žili předtím a chodíte podle těla, tak to nemůže být pro toho služebníka Božího velký důkaz o tom, že jste Bohem milováni a vyvoleni. Je to tak prost, tak prost.Sdílet

1:20:32My jsme s bratříma, když jsem ještě přišel časně do Jablonce, tak mě bratr Zdeněk Blažek kladl na srdce, že je dobré začít vyučovat na první tesalonicenským, protože ona je tak prostá a jasná a přitom tak hluboká. Jak je úžasné vědět o tom, že vás pán Bůh miluje. Jak je úžasné být ujišťován o tom, že jste střeženi od tohoSdílet

1:21:02přicházejícího Božího hněvu. Jak je úžasné vědět o tom, že jste Bohem vyvoleni a být o tom ujišťován? Teď se dostáváme k tomu, že je velký problém, když přehodíme dvě věci a to je, že jsou dvě přikázání, které jsou a v kterých je shrnutý celý zákon aSdílet

1:21:32proroci. A to je, že budete milovat Boha svého na prvním místě a svého blížního jako sami sebe. Ale běda vám, jestli to přeškrtnete nebo přehodíte. Protože Pavel dává obrovský důraz Tesalonicenským, že je veliký rozdíl, jestli se prvně usilujete líbit lidem nebo Bohu. Pavel jednoznačně říká, ale Bůh nás vyzkoušel, aby nám svěřilSdílet

1:21:59evangelium. Proto mluvíme ne tak, abychom se chtěli zalíbit lidem, ale tak, abychom se líbili Bohu, který zkouší naše srdce. Jak víte, nikdy jsme nepoložili lichocení, ani jsme nebyli chtiví zisku. Bůh je svědek. Nehledáme ani slávu od lidí, od vás ani od jiných. Takže oni tam přišli proto, aby si je získali, aby si je naklonili, aby měli zSdílet

1:22:22toho nějaký, že jo, tak nějaký desátky se mohly hodit z Tessaloniky taky. No určitě ne. Proč to šli vůbec do Tesaloniky dělat? Jaký byl jejich motiv vždycky a všude na prvním místě, aby se líbili Bohu? Jestliže tě Bůh neuznal stále za hodnýho, aby ti svěřil svoje evangelium, aby tě povolal, tak je to proto, že zřejmě nemáš v pořádku stále ani svojeSdílet

1:22:51motivy. Protože jestliže se někdo usiluje líbit člověku, nemůže se líbit Bohu. A na druhém místě bysme ale museli hned říct a tomu se vrátit je, že pán Bůh chce, abysme hledali i zalíbení u lidí, ale ne v tom slova smyslu prospěchu. Římanům 15:1. My silní jsme povinni snáš slabosti k těch, kteří nemají sílu nemít zalíbení sami v sobě.Sdílet

1:23:18Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k jeho dobru pro jeho budování. Vždyť i Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž jak je napsáno: "Urážky tě, kdo tě tupili, padly na mne." Všecko to bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení spíse měli naději. Bůh trpělivosti a povzbuzení kež vám dá býtSdílet

1:23:41mezi sebou jedné mysli podle Krista Ježíše, abyste jednomyslně jedněmi ústy slavili Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista. Takže je tu druhá výzva. máme usilovat o to, abysme se líbili druhým, ale proč? Abysme hledali, co jim slouží, co jim pomůže, co jim je ku prospěchu, ale to ne pouhými slovy, ale skutky. A to je vlastně ve své podstatě druhéSdílet

1:24:11přikázání. Milovat bližního svého jako sami sebe. A to bylo v Tesalonice jednoznačné. A tak bratři a sestry, církev Tesalonicenským jsem vám dal dnes před vás jako vzor, jako návod, jako povzbuzení k tomu, abyste přezkoumali, zda skutečněSdílet

1:24:41naplňujete Boží záměr. A to je, že usilovně žijete a hledáte ve svém životě, jak se líbit Bohu. To je velmi důležité. Ve 40. žalmu devát. Verši čteme:Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé můj Bože, tvůj zákon je v mé nitru. To je svědectví o Ježíši Kristu, který prorocky je zjevením, než se Ježíš narodil. Tuž jsem řekl,Sdílet

1:25:13hele, přicházím, jak je ve svitku tvé knihy o mně psáno. To je citováno v listu Židům, že to je o Ježíši Kristu. Ježíš Kristus je tím největším vzorem, který měl na prvním místě vždycky a pouze jediné. A to bylo to nejdůležitější, co určovalo všechno to ostatní. A to je, že si oblíbil dělat to, co se vždycky a ve všem líbí. Bohu.Sdílet

1:25:43Ježíš Kristus od počátku své lidské existence tady na zemi, ale od věčnosti navěky, kdy byl u Otce ještě dříve, než byl tento svět, nemá jiný větší cíl, než naplňovat to, než to, co se líbí Bohu Otci. A on nám přišel ukázat cestu a zjevit nám, že jedině to je našímSdílet

1:26:13životním cílem oslavovat Boha, žít tak, jak se jemu líbí. A jestli to není naším vstáváním, naším vcházením i vycházením, tak jsme modláři, jsme duchovně chorí a jsme ještě stále mrtví ve svých vinách a hříších. Ježíš Kristus nám zjevil cestu. Zjevil nám, že tím nejvyšším,Sdílet

1:26:43nejúžasnějším způsobem bytí je žít plně v souladu s Boží vůlí a vždycky všude činit to, co se mu líbí. Problémem dnešní církve je, a to vám řeknu z Izaiáše a budeme končit. Volej plna hrdla bez zábran. Pozdvihni svůj hlas jako beraní roh a oznám mému lidu, jejich přestoupení domu JákobovuSdílet

1:27:14jejich hříchy. Den co den se mě dotazují a mají zalí v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí. Mají zalíbení v Boží blízkosti. Skutečně. Skutečně Izajáš todle přišel zjevit Božímu lidu. Jak ironicky mluví.Sdílet

1:27:47Izaiáš nepřišel říct Božímu lidu, že oni mají zalíbení v Boží vůli, že celý Izrael nemá nic jiného na práci, než se Bohu líbit. Nebo ne? Ne. Problém byl ten, že už od první kapitoly Bůh stěžuje ústy Izaiáše a říká potom 29. Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcemSdílet

1:28:18se ode mě vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem. Proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem divně, předivně. Za nich nemoudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zakryta. Víte, bratři a sestry, nejednejme jako Izrael. Izraelci chodili do shromáždění, obětovali, byli náruživí v poznání Boha,Sdílet

1:28:51ale tak nějak Znaky poslední církve jsou jednoznačně zjeveny. Věst, že v posledních časech budou zlé dny nebo v posledních dnech nastanou zlé časy. Mnoho lidí bude mít vnější formu zbožnosti, ale jejich moc jim bude cizí. Od takových říká Pavel Timoteovi seSdílet

1:29:22odvracej. Je mnoho lidí, kteří dnes ctí Boha svými ústy, ale jejich zbožnost je pouze a jenom vnější a nevychází zvnitřku. Není to usilování o tom, aby žili tak, jak se líbí Bohu. Snaží se zalíbit jeden před druhým. Snaží se. A teď si doplňme, co chceme.Sdílet

1:29:53Ale taková víra a takové líbení se Bohu je marné. Ale opravdová víra, opravdová zbožnost, opravdová, skutečně opravdová vychází z vnitřní změny. A chci vám říct, bratři a sestry, je to jenom vaše volba? Ne, to je volba celého vašeho života, jestli to činit nebudete, říká apoštol Pavel. Bůh to ztrestá, protože kdo pohrdá tím, coSdílet

1:30:24jsem vám dneska řekl, že máte usilovat o to, abyste se líbili Bohu, tak nepohrdát člověkem, ale Bohem. Protože Boží vůle je toto, vaše posvěcení. A to není ten jednorázový akt, kdy jste jednou přijali Krista, ale to je celoživotní proměna, která vede do toho momentu, kdy je vidět, že jste změnění.Sdílet

1:30:54A tak toto je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás, abyste žili tak, jak se mu líbí vaše posvěcení. Kdo pohrdá tímto nepohrdá člověkem, ale Bohem samotným. Sám Bůh se touží radovat z nás. A my čteme v Joelovi, že skutečně se bude radovat z Izraele a ze svého vyvoleného lidu. A my bysme měli toužit, aby se BůhSdílet

1:31:25skutečně měl z čeho radovat a ne, aby, jak v Izaiášovi říká, když přicházíte přede mě, nemůžu to vystát. My čteme na konci, že pán Ježíš se bude radovat ze své nevěsty, protože bude mít krásně vyprané šaty, bílý kment. A co jsou ty bílé šaty?Sdílet

1:31:55Spravedlivé skutky koho? Svatých. To jsou ty skutky, které pán Bůh dopředu připravil, abysme v nich stáli a konali je. A tak mojí touhou, bratři a sestry, a touhou mého srdce je touhou srdce krále Davida, který ve své modlitbě řekl. Žalm 19:15 Kež se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci. Hospodinem skálo,Sdílet

1:32:26vykupiteli můj. Je i to vaší touhou, bratři a sestry, aby se Bohu líbilo nejenom to, co mluvíme, co děláme, ale dokonce i o tom, jak říká Pavel, teda král David, o čem v srdci, když nás nikdo nevidí, rozjímáme. MenoSdílet