1. Janova 2, 4-6
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:04a dává těm svým dětem v těch verších, které jsme minule probírali, dobrou radu, aby nehřešili. Ale když už tedy zhřeší, to znamená, když už sklouznou do hříchu, tak se za to potom ti lidé, kteří jsou opravdu věřící, stydí a nechtějí už ten hřích opakovat.
0:39Ale právě proto apoštol Pavel, tak je tam, který nás zná, zná tu lidskou oddanost hříchu, tak ukazuje věřícím našeho spravedlivého zachránce Pána Ježíše Krista a na tu možnost odpuštění těch hříchů skrze něj, protože opravdu jenom on nás zachránil svou obětí a prolitou krví. na Golgotě.
1:11Kvůli té jeho oběti byly už předvěky napsána naše jména do knihy života. Takže si otevřte tu první epištolu Janovu druhou kapitolu. Budeme číst z té druhé kapitoly druhý až šestý verš. Čtvrtý až šestý verš. druhé kapitoly, čtvrtý a šestý verš, můžeme ke čtení Božího slova
1:42povsat. Kdo říká známho, tedy Pána Ježíše Krista a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není. Kdo však zachovává jeho slovo, v tom se skutečně Boží láska stala dokonalou. Podle toho poznáváme,
2:12že jsme v něm. Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on. Můžete se posadit? Takže [odkašlání] lidé si asi moc slov neváží. Dneska je
2:42těch slov všude spousta. A když už tedy mluví, tak svoje slova neberou ani příliš vážně. někdy mluví velmi jakoby lehkomyslně, bezmyšlenkovitě. Když něco prohlásí, tak se to nemůže brát úplně vážně a to počínají politiky,
3:12ale je to běžné i mezi běžnými lidmi. Ale lidské slovo i přesto, že je dnes takové znevážené, tak má svoji váhu. třeba slib. Kdo poruší slib, ztratí v jistém smyslu důvěryhodnost.
3:43Kdybych si já od vás učil nějakou finanční částku a řekl, budu to splácet a pak pak to ne splácet nebudu, tak ztratím důvěryhodnost. Ještě daleko závažnější je potom třeba manželský slib, protože na svatbě ty lidé slibují celoživotní věrnost a a pak třeba ten
4:13někdo jako při první možné příležitosti, tak ten slib poruší. Takže opravdu nejde jenom o slova. A tady jsme četli o tom, že když někdo říká, že zná Pána Ježíše Krista, tak to je vyznání.
4:43To není jen tak, to nejsou jen tak slova, která za kterýmsi nestojí. Protože kdo říká znám ho a jeho přikázání nezachovává, je lhář. A v tehdejší době ke konci toho prvního století to asi byly jiné důvody,
5:20proč lidé nezachovávali Boží přikázání. Dnes ani lidé nevědí, co vlastně ty Boží přikázání pravdě jsou. Oni oni tuší, co to je. Ale ale neznají to. Myslí si, že to jsou jenom nějaké morální zásady, minulé morální zásady, ale Boží slovo
5:52svoje zásady myslí vážně a kdo to nezachovává a přitom říkáznám jej, tedy Pána Ježíše Krista. Tak tenkrát to bylo kvůli tomu, že že lidé v pod si i Pána Ježíše Krista, zvláště ti gnostici, kteří tenkrát ohrožovali
6:22církev, kteří věřili, že pán Ježíš možná ani neměl tělo. To mluví na začátku tédleté knihy apoštol Ján, kteří věřili, že Duch je svatý a tělo je hříšné. A když teda udělám ve svém těle něco hříšného, tak to nic neznamená.
6:57A přitom ti lidé prohlašovali, známe Pána Ježíše, ale jeho přikázání nezachovávaly. To se velice lehce pozná. Ono vůbec ten celý list tédleté epištoly, to je takový, možná, že bychom řekli takový testovací dopis. pro Jeříci, protože tam apoštol Jan uvádí takové dvě
7:30stránky toho poznávání. Zaprvé, opravdu musí být dobrá známost Pána Ježíše Krista. Musí, musí být ty ta dogmatika má být v pořádku. Ale musí se to potom projevovat i tím, že dodržujeme Boží přikázání,
8:06ale potom se to zvláště v tom v těch dalších kapitolách musí se to projevit láskou ke blížním. Protože ten, kdo Boží přikázání nezachovává, je lhář a v podstatě moc nezáleží na tom, z jakého důvodu to dělá, protože opravdu pán Bůh a Boží slovo má mnohem přísnější
8:38měřítka na lidské výroky, než lidské souby. A protože je Bůh naprosto pravdivý a spravedlivý, tak stejně pravdivé i jeho slovo v Bibli. že [odkašlání] nepravdivé výroky nebo představy lidí v podstatě
9:10znevažují nejen pravdivost Božího slova, ale vlastně i samotného Boha, který to řekl. To je hřích, který je opravdu vážný a kdo to pronese, tak je lhář. Takže tady opravdu neuspěje žádná nějaká sebeobhajoba, že to člověk tak nemyslel a že nevěděl a podobně.
9:43Opravdu dříve, než promluvil, tak měl ten člověk domyslet, koho se týkají na všechny důsledky svých slov. V té druhé polovině čtvrtého verše je napsáno, že pravda v něm není a že se to zdá jako jako docela až přísné, přísný soud, protože jsou lidé, kteří
10:15kteří třeba v jiných věcech zase to nejsou vyloženě lhá áři, ale ten, kdo pronese nepravdivé slovo o Pánu Bohu, o Božím slově, tak lhářem je a tady čteme a pravda v něm není. Já už jsem opravdu se zmínil, že pravda
10:46to není jenom lidské prohlášení. Pravda je osoba, pán Ježíš Kristus. A když někdo prohlásí nějakou nepravdivou věc, tak pán Ježíš Kristus v něm nemůže být. Tady na na v tý čelní stěně máme napsáno: "Já jsem ta cesta, pravda i život." Ludvík často opakuje, že úplně v těch
11:20originálních jazycích tam tam je vždycky to ukazovací zájmo, ta cesta, mělo by tom být ta pravda, ten život. V angličtině taky před každým tím podstatným jménem většinou, pokud to nejsou úplně běžné věci, tak tam je ten určitý člen z a tam v angličtině to opravdu je ta cesta, ta
11:50pravda, [odkašlání] ten život a ten, kdo mluví nebo řekl nějakou nepravdu, tak nemůže být v něm. Jak by mohl být v Pánu Ježíši Kristu? A ten, kdo je pravůh, ten kdo Pána Ježíše Krista zná, tak by nic takovýho ani neřekl, protože to slovo
12:20znám. To opravdu je v biblickém smyslu vážnější, než když to někdy řekneme my. Já taky ještě ze školy bych dal dohromady těch osm, kdysi devět těch planet sluneční soustavy, ale znám je. Neznám, neznám pořádně ani tu naši zemi.
12:53Takže jako my někdy prohlašujeme, že něco známe, ale není to pravda. A pán Ježíš, který je pravdou, opravdu v nikom, kdo si to jen sám o sobě myslí, nemůže nikdy přebývat. V tom té první polovině toho dalšího pátého
13:24verše je napsáno, kdo zachovává jeho slovo. Takže tady vidíme, že opravdu Boží slovo apoštol bere velice vážně, protože i todleto dodržování Božího slova používá jako test, jako rozdíl mezi skutečně věřícími křesťany
13:58a těmi, kteří žijí ve svém vlastní velkém bludu. Protože se domnívají, že jsou spaseni, zachráněni, ale přitom nezachovávají Boží přikázání. My jsme byli minulý ten týden na Moravě a byli jsme také u dědicových, kteří tady také už asi dvakrát k nám zajeli a ty nám nebo spíš našemu sboru
14:28věnovali. Je to třídílné, třídílná kniha, teda je napsaná slovensky a je to o pronásledování křesťanů. jako v Rusku a potom v Sovětském svazu. A já jsem si uvědomil, že že možná mělí to teda těžké to opravdu, když si to člověk uvědomí, tak přijela
14:59KGV, toho muže sebrali, zůstala rodina s dětmi bez toho bez toho živitele a podobně, to opravdu buďto byli odsouzeni do vězení, nebo byli vypovězeni do do vyhnanství, kamkoli ta rodina zůstala sama. Opravdu kdyby neměli spoluvěříci, tak by ta rodina asi
15:31ani nepřežila. Ale ten sbor v podstatě se vždycky nějak o ně postaral, takže jako měli to těžké, jako neměli žádný nadbytek, jako dneska máme my. My my žijeme v takovém nadbytku, že si to ani že to je úplně nesarovnatelné s tím, jak bylo, jak to bylo kdysi, protože ti lidé neměli někdy co jíst.
16:05My si vymýšlíme, co bysme si zrovna teďka dali, na co máme chuť, ale oni opravdu Pána Ježíše znali a poslouchali jeho slovo. Tady chci ještě zdůraznit to, že když se tady mluví o tom přikázání, zachovávání přikázání, chci tady změnit druhou stranu toho, že že zaká, že přikázání se dají také
16:38zachovávat, ale určitě jakým jako zákon, ne z lásky. Tam právě mluví o tom, že tam byla také skupina, kterým se říkali volokáni. Volokáni, kteří odmítali v podstatě tu pravoslavnou církvě, všechny ty tradice. To jméno vzniklo z toho, že používali
17:08mléko, molo, sýry a to odmítli všechny ty tradice půsty, kdy oni třeba pravoslavná církev se zdržovala od mléka, tak oni na to nedbali. Ale v podstatě dá se říct, pán [odkašlání] Ježíš Kristus, i když Boží slovo také četli pán Ježíš Kristus v jejich životě nehrál příliš velkou
17:39roli. Bylo to v podstatě trošku změnily ty to zákonnictví. Proto také mnozí z nich potom přešli do baptistů, o kterých je tahleta knížka zvláště a protože tam tam bylo tam byla v jejich sborech, bastických sborech přes všechno to utrpení, tak tam byla láska,
18:10souáležitost, kteří tam byli bratři, kteří dodržovali jako to Boží přikázání, ne za povinnosti, ne za za zákon. Bylo to z lásky. Já si myslím, že možná v tomhleom takovém pokušení jsme dnes i my, třeba ten náš sbor, já
18:43si myslím, že se tady káže správné Boží slovo, ale je otázka, jestli jestli nás mění, jestli nás to vede opravdu k té lásce. Někdy si myslím, že pronásledování tlak způsobuje teplo. Možná, že i my bychom mnohdy potřebovali
19:16určitý způsob útlaku a ten může přijít možná mnohem dřív, než si myslíme. že opravdu máme dodržovat Boží [smích] přikázání i smeli v něm, v Pánu Ježíši Kristu, protože on je
19:47pravda a on nikdy nepřestoupil Boží zákony, ale nemá to být, nemáme dodržovat Boží přikázání. Jen proto, že je dodržujeme, že je považujeme za správné, ale mělo by to být z lásky. V tom druhé polovině toho pátého verše čteme: "Kdo však zachovává, tedy poslechne jeho
20:18slovo." V tom se skutečně Boží láska stala dokonalou. V Bibli máme mnoho příběhů, kdy opravdu lidé poslechli Boží slovo. A ale když jsem tak trošku procházel Bibli, tak jsem našel takové dvě události,
20:48které přesvědčují přesvědčují, dokazují, že lidskou poslušností Božího slova, tak se dokonale projevěla láska nejen k nim, ale vlastně k celému lidstvu, če opravdu záleží hodně ě na tom, kdo zachovává poslechne jeho slovo. A právě v tom té poslušnosti se Boží láska někdy stane
21:20až tak tak velkou, že jsme to absolutně nečekali. Tím prvním příkladem je Noé. Pán Bůh mu řekl, aby začal stavět archu, na suchu. Nejdřív stavěl tedy úplně sám, ale později asi i se svými třemi syny.
21:50A někteří lidé se nebo vykladači se domnívají, že ten Boží výrok o 120 letech, o které Bůh bude ještě snášet hříšné lidstvo, že ta slova jsou o době 120 let milosti před odsouzením světa skrze potopu. Tedy z tédleté věci lidé důvozují, že se
22:21patrně jedná i o dobu stavby archy. A když to trvalo tak dlouho, tak opravdu si toho posměchu ty stavitelé archy tédleté obrovské lodi, tak se museli hodně snést. Ale Noé a pravdě pravděpodobně potom jeho synové nepřestali,
22:52stále stavěli archu a to se jim stalo záchranou. Ti všichni ostatní lidé, kteří se jim jako bláznům vysmívali, ti všichni zemřeli. Ale tu potopu, kterou pán Bůhil, tak přežili jen lidé a zvířata v Arše. A vlastně tímhletím způsobem tédleté poslušnosti
23:24pán Bůh zachránil a lidstvo kvůli tédle té poslušnosti, tédleté rodiny, tak přežilo. Poslušnost opravdu vedla dokonale. Projevila se Boží lásku k lidstvu a to kvůli poslušnosti nového a
23:55ostatních věřících. Jako v ten druhý příklad jsem myslel na Marii, matku Pána Ježíše, s pokorou přijala tu andělskou zprávu, že se jí má narodit Mesiáš, Boží syn. Ona tenkrát neměla opravdu žádnou známost, neměla žádný pohlavní styk s mužem.
24:26A tenhleten úkol, že se jí má narodit Mesiáš, s sebou nesl obrovské riziko, protože nepravdaná těhotná žena měla být ukomanová jako hříšnice, protože jako jak by se obhájila, kdo by věřil jejím slovům, že počala z Ducha svatého.
24:58Ale pán Bůh se k téhleté víře, k té poslušnosti přiznal a tak se opravdu narodil Spasitel světa. Kvůli tédleté poslušnosti se mohl stát ten největší zázrak k Boží lásky, k lidstvu, k spasení. se mohlo dostat k těm, kteří z Boží milosti uvěří Kristu.
25:31Když my budeme poslouchat, tak to určitě nebude mít takový dosah a rozsah, ale stejně opravdu ta naše poslušnost nebo neposlušnost velice ovliv ovlivňuje náš život a život těch, kteří jsou okolo nás.
26:04Poslušnost Pána Boha nás proměňuje a jak jí pán Bůh potom použije, to už někdy se to ani nedozvíme my, možná ani naši potomci. té třetí části takové té toho pátého verší verše podle toho poznáváme, že jsme v něm. Tedy opravdu jestliže se chceme otestovat,
26:35tak je to podle toho, jestli posloucháme, jestli jsme ochotni to Boží slovo přijmout, ať to stojí, co stojí. Když jsem zmínil to Rusko, tak ty ti bratři, kteří tenkrát sloužili, to bylo velké riziko. Opravdu oni se třeba scházeli a museli stavět
27:08hlídky, kteří varovali předtím, než tam někdo přijde, tak že se včas často rozutekli, ale to riziko bylo obrovské a ti mrtří byli ochotni to do toho jít. věděli, že pán Bůh je k tomu povolal a tak sloužili,
27:38i když mohli být každou chvíli zatčení a taky se to mnohým stalo. A ty sbory potom v podstatě třeba ze sborů najednou byli zatáčeni čtyři pět bratří sloužících a sbor skončil. Ostatní se zalekli, nescházeli se.
28:17jestliže jsme v něm, tak posloucháme tehdy, když to přináší negativní zkušenosti. Možná, že se právě v tom projeví to, jestli jsme opravdu pánovi nebo ne. Myslím si, že že kdyby dneska přišlo pronásledování,
28:51tak nevím, kolik, když v neděli se tady nás sejde třeba kolem 50, kolik by tady zbylo lidí těch, kteří byli by byli ochotni kvůli tomu nasadit krk? Takže jde o to, jestli zachováváme Boží přikázání, ale je potřeba
29:22říct, že i my lidé, to někdy, jak jsem to zmínil, i o té skupině těch věřících, do jisté míry to dokážeme. také nezabidíme, necizoložíme, ale v novém zákoně, když čteme nový zákon, tak zjistíme, že pán Ježíš se vlastně dotklého tohodle přikázání a on
29:55to viděl všechno, řekli bychom, dal jako přísněji. Protože jako si založit, to neznamená jenom být fyzicky nevěrný, ale to znamená i naše myšlení. I to pán Ježíš ve svém kázání nahoře ukazuje, protože Pánu Ježíši opravdu
30:26jde o naše hříšné srdce. To sice dokáže také často udržet literu zákona, ale v myšlení a možná i činění tyhlety zákony porušujeme,
30:59ale i jsme-li v Kristu tak by tyhlety skutečnosti měly být v nás, v našich srdcích. Mělo by to ovlivňovat naše životy. jestli v nás pán Ježíš přebývá, jestli opravdu Duch svatý do nás vtisknul tu
31:29svoji pečeť, tak by to opravdu mělo být A v tom šestém verši je napsáno, kdo říká, že v něm zůstává, tedy v Kristu, musí sám také žít tak, jako žil on. A to je hrozně vysoká laďka,
32:02protože kdo by dokázal žít jako pán Ježíš Kristus? Ale jestli v nás je život z Ducha svatého, tak by to přece jenom na těch našich životech mělo být vidět. My víme, že nejsme dokonalí a že opravdu
32:32často musíme prosit, protože pán Ježíš je tak věrný a dokonalý, že nám může odpustit a odpouští, ale přesto by na našich životech mělo být vidět, že se snažíme žít tak jako
33:03Ale zase je tady takové upozornění na tehdejší bludaře, kteří říkali, že Pána Ježíše znají, že oni že ho, že ho následují. Ale vlastně ani nevědí, co říká, protože znát to je opravdu víc než jenom něco, co jsme se naučili ve škole.
33:36To je opravdu blízký vztah. My třeba s s mojí ženou budeme mít brzo 43. výročí svatby. A dá se říct, že pokud na zemi někoho znám, tak nejlíp to je, nejlíp znám ji, i když nedokonale mě zná moje žena jako svéotý.
34:09A někdy opravdu stačí pohled a já už vím, že toleto mi teda asi neprojde, že že přece jenom ty i todleto mě drží trochu při zemi, když znám svoji ženu, tak se snažím žít tak, abych jako jí nepůsobil
34:42problémy, ale přesto chci říct, že každý z nás nebo žádný člověk do nebeského království nevstoupí kvůli své dobrotě a zásluhám. Všichni, kdo se tam dostanou, tak to bude jenom Boží milostí a kvůli krvi Pána Ježíše
35:13Krista. Do nebe se dostaneme jenom jako ospravedlnění hříšníci. A jedině Kristova krev toleto umožňuje, abychom opravdu potom byli s ním a aby mohly být posuzovány také ty činy lásky a poslušnosti ke Kristu.
35:50že ono vlastně celé to dnešní slovo je o tom, že pán Bůh bere nejenom své slovo, ale i naše slova velmi vážně a velice vážně bere i slova křesťanů, kteří si myslí, že Krista a jeho učení znají
36:23a přitom ať už z jakýchkoli důvodů, tak Boží slovo nepovažují za pravdu, možná jenom za nějakou inspiraci. A mnoho lidí zvláště v tom i v těhletěch knihách tam tam na tom v Rusku a na Ukrajině, tam by se dalo říct, tam jsou skoro všichni věřící.
36:53Všichni se tam křižují, všichni se tam před těmi ikonami modlili, mysleli si, že jsou křesťané. Ale s Pánem Ježíšem Kristem neměli jeho, ne? Neznali ho, nebyli těmi, kteří činili pokání a kteří přijali Boží milost. Takže, takže i tam i když třeba
37:26tam bylo nějaký shromážení a a lidi všichni věřili, dali se pozvat, to už dneska ani tady neplatí, ale ale ne všichni byli věřící a opravdu do Božího království. vejde jenom to ten, kdo byl očištěn krví Pána Ježíše Krista,
37:57kdo je v něm. Opravdu by by to mělo být, že nezachováváme Ježíšova přikázání, A jestli pán Ježíš může být v nás, tak je nemožné, abychom jednali
38:27nepravdivě. Když se to stane, tak musíme prosit o odpuštění. Ale chtěl bych, aby aby opravdu to nebylo jenom dodržování zákona, ale chtěl bych, aby se to projevovalo i v lásce a i v tomhletom, v tom našem zborečku je potřeba, aby to pán Bůh dělal i v nás.
39:04A v tom posledním verši toho dnešního přemýšlení, že kdo říká, že v něm zůstává, i my si myslíme, že jsme věřící, že ho následujeme, tak bychom taky opravdu se měli snažit žít žít tak, jak žil on. Pán Ježíš žil vždycky spravedlivě.
39:36Jeho ani ty jeho nepřátelé nedokázali obvinit ze hříchu. Takže pán Ježíš byl opravdu dokonale spravedlivý, ale to, že zachovával přikázání svého otce. Tak to také mělo dopady na na ty na celé to okolí a bylo mělo to takové dopady, že se k
40:08něm scházelo mnoho lidí. Já si myslím, že jako opravdu i to je možná takové taková inspirace pro nás. V tomhle shromáždení se káže dobré slovo. Věřím, že že po té dogmatické stránce věříme Božímu slovu.
40:39Ale to, v čem máme nedostatky, je to, že opravdu té lásky by mezi námi mělo být mnohem víc. A ta láska, když už tedy slyšíme správné Boží slovo, tak by i v nás měla růst. Takže si přeji, aby to bylo i u mě.