Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Je s námi Bůh ? Ageus #7

24. 9. 2020 · Ludvík Tvrdý · Biblická hodina · délka přepisu 56:31 · Otevřít na YouTube

Výraz bůh je v přepisu na 75 místech. Přejít na první

Biblické texty v kázání

Ageus 1Jan 10Římanům 82. Královská 13Žalm 127Jan 1Jan 3Jan 8Jan 15Římanům 3Římanům 7Římanům 10Židům 13

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (13)

  1. 0:52 Ageus 1,12
  2. 6:55 Jan 10,27
  3. 13:01 Jan 8,24
  4. 20:20 Ageus 1,13
  5. 22:56 Římanům 8,28
  6. 33:03 2. Královská 13
  7. 37:23 Židům 13,5
  8. 38:54 Římanům 8,1
  9. 42:26 Římanům 3,10
  10. 46:08 Ageus 1,13
  11. 47:47 Římanům 7,18
  12. 50:05 Jan 1,12
  13. 52:33 Římanům 10,2

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:05Ještě jednou vás tu vítám, bratři a sestry. A my dneska, jak pán Bůh dá, tak pokročíme společně v výkladu proroka knihy Chagáje, který jsme vlastně minule pokročili do té doby toho druhého proroctví, které se proroku Chagájovi stalo toho roku 520. Jestli si vzpomenete, tak minule jsme pracně dopočítali, že je to 2540 let přesně v těchto dnech od toho, kdy se k proroku Chagájovi toho šestého měsíce, tedy podle toho hebrejského kalendáře v Elulu, stalo slovo 24. dne toho měsíce k proroku Chagájovi.

0:52A když by se to tedy přepočítalo na ten gregoriánský kalendář, tak to bylo někde 21. září roku 520. My jsme si minule prošli vlastně tu první část toho proroctví. Já to připomenu a můžeme si to společně najít Ageus 1.12. Zerubável, syn Šaltělův a velekněs Jošua, syn Josadakův, i celý ostatek lidů uposlechli hospodina svého boha a slova proroka Agea, protože ho poslal hospodin jejich bůh. A lid se bál hospodina. A hospodinův posel Ageus řekl lidl jako hospodinovo poselství, já jsem s vámi, je hospodinův výrok.

1:36Když bychom si to schrnuli, tak o co se zde jedná? My jsme si minule ukázali na to, že když budeme koukat z té boží perspektivy, tak se jednalo o v prvé řadě naplnění božího proroctví, úradku, které se dostalo formou zjevení proroku Jeremiášovi v době, kdy byl přesídlen král Jojákín do Babylona. Tehdy bylo to vidění o těch dvou koších fíků. Jeden koš fíků byl koš velice dobrých fíků a druhý koš byl koš fíků, které byly tak špatné, že se nedali jíst.

2:13A pán Bůh vysvětlil toto vidění proroku Jeremiášovi a šlo o to, že ten koš těch dobrých fíků, tak to jsou ti přesídlenci, ten ostatek, který byl odveden spolu s králem Jojákinem a královnou matkou do toho babylonského zajetí, kde našli útočiště a pán Bůh jim zaslíbil, že je navštíví, až uplyne tá doba toho trestu, čili těch, kolik to bylo let, Jeremiaš prodokoval 70 let a navrátí je zpátky do té země, kterou daroval jejich otcům a vybuduje je znovu.

2:50dá jim srdce, které se jich bude bát, které se bude hospodina bát a kterého bude poslouchat. A naopak ten koštek zkažených fíků to byl ten lid, který byl zatvrdzelý, který se stoupil do Egypta a nad kterým hospodin vyhlásil, že bude bdít k jejich zlému, bude dbát na to, aby je vyhladil zcela. bude je vyhlazovat morem, bude je vyhlazovat všemi možnými hrůzami a stanou se výstrahou všemu tvorstvu.

3:27Víme, že z historického hlediska se skutečně toto všechno naplnilo, že ten ostatek, který zůstal v Jeruzalémě, se zatvrdil a ačkoliv se dotazoval a odvolával hospodina, když prosili proroka Jeremiáše, aby jim řekli, jestli mají se stopit do Egypta, tak z Jeremiáše udělali lháře a vůbec ho nebyli ochotni poslouchat. Dokonce Jeremiáše násilně odvlékli spolu do Egypta.

3:53Doufám, že už známe z našich biblických vyučování, čeho je symbolika Egypt. My to musíme chápat nejen doslovně, ale musíme v tom vidět i určitou paralelu a symboliku písma, když se mluví návrat do Egypta. Světskost, područí Satana, zase tá moc, vlastně opak toho, co hospodin se svým lidem učinil. Hospodin zachránil při exodu lid z područí Ďábla, který ho symbolizoval vlastně farao a toho systému a oni neuposlechli.

4:24Naopak víme, že hospodin mnohokrát mluvil ke svému lidu, že pokud půjdou do toho vyhnanství, že právě tam je pro ně připravena v tom Babyloně záchrana. A tak ten ostatek lidu, který odešel do toho Babylona, to byl ten koš dobrých fíků, které Pán Bůh určil k tomu, aby až se naplní těch 70 let je navštívil. Víme, že v té přesně době, až to uplynulo, ducha perského krále Kýra Velikého a on vydal dekret a poslal lidi, který Pán Bůh vzbudí jejich ducha, k tomu se dostaneme příště, aby šli do Jeruzaléma a znovu budovali ten zničený chrám.

5:02Víme, že se nenávrátil celý ostatek toho lidu, který byl přesvídlen do Babylona, taková kontrolní otázka, jestli pak víte, v které knize se dozvíme, co se dělo s tím zbylým ostatkem, který se nevrátil do Jeruzaléma, ale zůstal v Babyloně, protože i o něm písmo hovoří a i tam se dělí podivohodné věci. Víte, která kniha svědčí o tom lidu, který se nevrátil, který s tím Zerubávelem a veleknězem Jošiášem do Jeruzaléma, ale zůstali ještě v Babylony, tak i o nich něco čteme, co se jim stalo. Víte, která kniha to zaznamenává? Tak i podivohodné události.

5:44Ester, přesně tak, víme, že tam taky hrozilo vlastně všem židům na prosté vyhlazení. Takže my jsme tedy u toho ostatku, ten šérít, ten ostatek vyvolený z milosti, který pán Bůh vzbudil, aby se vrátil do Jeruzaléma a budoval ten chrám. Víme, že měli obrovské obtíže a oni vlastně potom v roce 536, kdy byl položen základní kámen, postupně naprosto ustali na tom díle.

6:13Pán Bůh tedy musel svrchovaně zasáhnout, aby je k tomu dílu navrátil. To vše bylo téma minulé biblické. My víme, že právě tento lid, přesně jak Pán Bůh předurčil a prorokoval prorok Jeremiáš, bude ale pána Boha poslouchat. Takže když přišel prorok Ageus spolu s prorokem Zachariášem a prorokovali lidu, aby uposlechli hlasu svého boha, aby se dali zpátky do díla, tak jsme právě minule rozebírali, že tento lid poznal, že k ním mluví hospodin a že ho Agea hospodin poslal a že lid se bál hospodina.

6:55My jsme si jasně ukázali i tu novozákonní aplikaci, protože to je nadčasové posolství. Ten pravý vyvolený boží lid totiž rozpozná a slyší hlas svého boha. Víme, že přesně pán Ježíš o tom hovořil v Janovi 10.27. Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám život věčný. Nezahynou na věčnost a nikdo je nevytrhne z mé ruky. Můj otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z mé ruky. Já a můj otec jsme jedno.

7:29Tady jenom suvka. Víte, existuje falešný biblický směr, který učí, že Ježíš Kristus, Otec i Duch Svatý je tatáž osoba. A odkazují se třeba nepochopením řečtiny a významu na tento verž. Jak máme chápat to, že Otec a Syn jsou jedno? Tady všimněte si, že v řečtině opravdu není jeden. A to je obrovský důraz. To znamená, že Kristus, Bůh Otec i Duch Svatý jsou naprosto nedělitelný ve své jednotě, jednomyslnosti, božství, ale je jasné, že náš Bůh existoval, existuje a vždycky bude existovat v rozdělených třech osobách a každá ta osoba má své specifické poslání, své specifické projevy,

8:23ale jsou tak úžasně jednotní, že nemáme tři bohy, chraň Pán Bůh, ale máme jednoho boha, který existuje od věčnosti ve třech božích osobách. Takže víme, že nějakou úlohu ve spáse hraje Bůh Otec, nějakou roli ve spáse hraje Boží Syn a nějakou roli samozřejmě ve spáse hraje Duch Svatý. A to dnes nebudeme rozebírat, ale je to Bůh, který přeturčuje, povolává a dává synu svůj lid.

8:52Je to syn, který za svůj lid umírá, vykupuje ho a je to duch svatý, který nás k pánu Ježíši přivádí, který nás usvědčuje z říchu, který nám dává sílu žít ten nový život. A přesně naopak platí i to opačné, co vlastně v tom textu pán Ježíš zmínil, protože nemilujeme se, že tento lid existoval jenom ve staré smlouvě,

9:14že byli falešní vyznavači ve staré smlouvě, protože jak pravý pán, ne všichni Izraelci jsou opravdovým Izraelem. Jak říká Izajáš, i kdyby synu Izraele bylo jako písku v moři, tak jenom ostatek bude spasena. Kdyby nám pán Bůh cevaot, co znamená pán Bůh cevaot, Bůh zástupů, když používá hospodin tento termín, a to je citován Izajáš v Římanum,

9:41a všimněte si, že právě jak je Pán Bůh nazýván u Agea, vždycky s tím přívlastkem hospodin zástupu. Pamatujete si, co jsem vám říkal, když Pán Bůh, to není náhodou, Pán Bůh má mnoho jmén, jak je třeba znáte jména Boží? Bůh silný, to bylo vlastně minulej v tom modlitevním úvodu, nevím, kdo tehdy, myslím, měl předminulý modlitevní úvod,

10:13když mluvil o Hagar a Bůh, který mě slyší. Hebrejště nevíte, třeba El Shaddai, co znamená? Všemohoucí. El Elion, Bůh nejvyšší a tak dále. A když Pán Bůh se někde v nějakém textu nějak představuje, třeba já jsem pastýř, tak to má vždycky poselství, bychom měli představit, že najednou Pán Bůh chce, aby jsme přemýšleli nějak nad tím konkrétním atributem. Co znamená, když se Pán Bůh představuje Adonai Cevaot?

10:43To znamená, že Pán Bůh chce, aby jsme přemýšleli nad tím, že to je Bůh zástupu. To znamená, ten obrovský mocný pán, který velí všem nebeským zástupům, jsou umíněny légie andělů a který je tedy svrchovaným vládcem všeho tvorstva. To je tak, aby jsme nad ním přemýšleli. A když tedy Pán Ježíš mluví o této skupině, vlastně v době příchodu Pána Ježíše Krista bylo mnoho židů, kteří ho nepřijímali, kteří, ačkoliv Pán Ježíš činil podivuhodná znamení a jasně dosvědčoval, že ho poslal otec, tak nerozpoznali a neslyšeli Boží hlas. Proč?

11:22Jan 10, 24, tam čteme, že se skupily ty zákonnice a říkají, jak dlouho nás ještě budeš držet v nejistotě, jestli jsi mesiáš. A pán Ježíš jim jasně říká toto, řekl jsem vám to, ale nevěříte. Skutky, které činím ve jménu svého otce, ty o mě svědčí, ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. To je obrovský vážná věc, protože Pán Ježíš říká, že pouze jenom ovečky Pána Ježíše, Boží ovečky, dovedou rozpoznat Boží hlas.

11:57A to je právě ten klíč k tomu, proč právě tyto lidé, ty navrátilci, slyšeli Boží hlas. To není samozřejmost. Víte, že můžete lidem do desetkrátí opakovat o Pánu Ježíše a koukají na vás? Nechápou. Je to vážné. Otázka k zamišlení, který pro nás všetky minule zněla, jak jsme na tom vlastně my. Jestli rozpoznáváme, že k nám vůbec Pán Bůh mluví. Jestli rozpoznáváme Boží slovo a pravé Boží služebníky. A posloucháme je, jestli máme bázeň před tváří našeho Boha.

12:34Protože v církvi byli, a čím blíž budeme k doby druhého příchodu Pána Ježíše Krista lidé, kteří jsou podobní těm lidem, kteří se stoupili do Egypta. To znamená, oni, ti lidé v Egyptě, kteří se stoupili, taky říkali, Hospodin je náš Bůh. Ale v čem se lišili? Lišili se právě v tím, že to byli prázdní význavači.

13:01A víte, že Židé taky říkali, naším otcem je Abraham a Bůh, ale víte, co tehdy pán Ježíš řekl, ten farizeum a těm lidem, řekl jim velice ostré slovo. Jan 8,24 Ježíš jim řekl, kdyby Bůh byl vaším otcem, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. Proč mou řeč nechápete? A teď to přichází. Protože nemůžete snést má slova. Váš otec je dňábel a vy chcete dělat to, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestal k pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než hát. Protože je lhář a otec lži. Já mluvím pravdu a proto mi nevěříte.

13:54Je to velice vážné. Tak byste řekli, ano, to byl příchod Pána Ježíše Krista. A co myslíte, dneska se také mnoho lidí hlásí k Pánu Ježíši Kristu. A může být tedy mezi námi někdo, kdo se hlásí k Pánu Ježíši Kristu a přitom vůbec nebýt znovu zrozeným? A opravdovým křesťanem? Myslíte si, že je to možné? Naprosto. A o tom jasně svědčí písmo. My jsme si minule citovali Tita a Titus jasně slyšel, teda Pavel mluvil k Titovi a jasně mu říkal a varoval ho. Jan 16. Prohlášují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopní jakékoliv dobrého skutku.

14:40A víte, že Pavel říká Timoteovi, neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravého vyučování, nebož si podle svých choutek schromáždí učitele, kteří by vyhověli jejich představám. A já jsem minule vás varoval, víte, že když vlastně chceme potvrdit ty vlastně své zlé cesty, které vedou od hospodina, které vedou do záhuby, tak v božím lidu vždycky bývali falešní proroci a učitelé,

15:07kteří byli pohotoví ten lid ujistit. Víte, kolikrát jsme se vraceli vlastně v té době, když působil například prorok Jeremiáš a varoval svůj lid, že přijde babylonské zajetí, že bude pán Bůh trestat, tak v Jeruzalémě byly stovky proroků, kteří říkali pokoj, bude pokoj. Ale pán Bůh říká úství Jeremiáše, oni chodí a mluví, ale já jsem je neproslal. V mé jménu prorokují tomuto lidu lži.

15:37A bratři, opravdu vždycky, vždycky a čím víc budeme příchodu doby Pána Ježíše Krista, se v církvi nacházeli lidé, dejte pozor, kteří nehlásali pravdu Boží, ale říkali lidem to, co chtěli slyšet. Neodpustím si od odbočku a aktualizaci, dnes se rozmáhá hnutí teplých křesťanů, já to jinak neumím nazvat, kteří se velice ohebně přizpůsobili současné mainstreamové politice a najednou vlastně tvrdí, že v Bibli se nic o homosexualitě nepíše a tak dále.

16:17Víte, je to přesně, to není jeden jediný příklad v teologii, ale vidíte, že proč k tomu tak je? No buď to jsou sami teplí, já se neposmívám lidem, kteří jsou homosexuálové, je to hřích, s kterým je potřeba bojovat a věřím, že Kristova krev na to stačí, ale títo lidé místo toho, aby vedly lidé k pokání, jo, protože oni nás obvinují z toho a bratře a sestry, to já vás chci opravdu znovu a znovu pozbozovat, my samozřejmě nevyhodíme nikoho ze zboru, když přijde s tím, že má problém, že je homosexuál, že chce pomoct.

16:55Naopak musíme takového člověka v lásce přijmout a vést do odpuštění, pokání. Já jsem minimálně třem čtyřem lidem sloužil, ale někteří z těch lidí byli obelstěnil lží kvazicírkví, kde jim bylo řečeno, že oni se tak narodili a to je rouhání, pán Bůh je tak stvořil. a tak vlastně oni za to nemůžou, oni jsou z oblika, to je boží vina, že jsou homosexuálové.

17:23A to je katastrofa. A víme, že ano, když ženy chtěly být kazatelkami, tak stačí zase přijít a ohnout to boží slovo a říct, to bylo kulturně podmíněno dneska 21. století. A všimněte si, že tak je to v každé oblasti. My si můžeme zdůbodnit všecko nakonec, ale jak říká Král David ve své modlitbě, Hospodine, vyhlaď z mé blízkosti všechny úlisné rty.

17:55Co si představíte před úlisnými rty? Kdo je úlisný rtů? To je někdo, kdo vám pochlebuje. To je někdo, kdo říká prostě, jo, to je dobře, co činíš. Naopak David chtěl, aby byl obklopen takovými lidmi, kteří nebyli vždycky příjemní. Vezmeme například poroka Nátana, temu nepřišel říct hezké věci. Ale David jako zbožný muž nakonec činil pokání. A co vy? Chcete mít okolo sebe partíčku křesťanů, kteří vám vždycky poklepou na zádech, jo, to je v pořádku, co děláš, nepřeháněj to.

18:34Do dneška z pastorací znám případy, kdy někteří nejmenovaní přišli třeba za lidma, kteří byli ve zborové kázni pro těžké prohřešky a doslova jim řekli někteří lidé, no přece nebudeš poslouchat naše starší, prosím tě, tyto přeháněj, poslouchej hlas svého srdce, lásce se nedá poručit. Bůh suď. Dneska vím, kde ty lidé jsou. Někteří jsou ve velikých hříších, rozvedení, v polestech, daleko od pána.

19:07A zodpovědnost a krev je jich na krev hlav těch, kteří jim pomohli. Víte, je to vážné. Vy sami si dávejte pozor, když někomu říkáte něco. Protože víte, někdy, když řekneme druhému člověku pravdu, tak se může naježit. Víte, já sám si nejsem jistý, jak budu vždycky reagovat na nějaké napomenutí. Víte, jaká je naše přirozenost, když nám někdo řekne pravdu, málo kdo z nás je hned ten, že prostě řekneme děkuju. Většina z nás má tendenci hned se hájit. Že takový jsme. Ale víte, jak říká přísloví, spíše dojde cti ten, který kárá, než ten, kdo má ulisné řekl.

19:49Já jsem s Boží milosti za těch patnáct let ve službě už mohl zažít případy, kdy lidé, kteří se se mnou rozkmotřili, nemluvili se mnou, byl jsem jejich úhlavní nepřítel, tak nakonec přišli za mnou nepochopitelně a chtěli pomoct. a já to vidím jako boží milost, protože opravdu vyplácí se stát pevně nad písmem, ale to neznamená, že nás vždycky lidé neodemítnou a nebo nebude mít těžkosti.

20:20Takže pán Ježíš nemluvil nikdy tak, aby se líbil lidem. Naopak mluvil tak, že měl spoustu nepřátel, apostol Pavel, ale i prorok Jeremiáš a další. My se dneska dostáváme k tomu, co je strašně, strašně důležité a, věřím, krásné téma. A to je vlastně to, jaká byla boží reakce na poslušnost svého lidu. A to je Ageus 1.13.

20:49Hospodinův posel Ageus řekl lidu jako hospodinovo poselství. Já jsem s vámi, je hospodinův výrok. Pro skutečného znovuzrozeného křesťana, který slyší pánu hlas a poslouhá ho, Bojí se ho, toto to platí. I toto můžeme po 2540 letech vztáhnout na sebe, ale má to podmínku. Musíme být božími ovečkami a musíme poslouchat boží hlas a mít před pánem bohem bázeň.

21:21Jo, víte, židé taky prohlašovali, že Bůh je s námi a pán Bůh promluvil, nejsem s vámi. To byla velice tvrdá slova, víte, že pro ohavnosti, který lid páchal, Pán Bůh se rozhodl nejenom odejít ze svého chrámu, ale celý jeruzalemský chrám zasvětit zkáze. Tady máme obrovskou věc a to je předmětem dnešního vyučování. Je Pán Bůh s námi?

21:51Víte, ta věta je ve brejštině strašně, strašně důrazná. Řekl prorok posel hospodinův, poselstvím hospodina svému lidu, nebo lidu Hrška, Ani Itchem, jsem s vámi, Neum Adonai, pravý hospodin.

22:24Víte, kde říkám Adonai, rozumíte mi, jaké tam je, co znamená, když hebrejště tady používám Adonai, tam je vždycky přepis toho svatého božího jména, toho tetragramatonu, my to překládáme hospodin, to znamená, tady nemluví Pá Bůh jako Adonai, nebo Elohim Adonai Cevaot, ale mluví jako hospodin, náš Bůh A my jsme si jasně říkali, že to je novozákonní vlastně poselství, které jasně odkazuje na novou smlouvu.

22:56Neboť právě hospodin, pán, ústy a poštola Pavla toto cituje v listu Římanum 8.28. Víme, že všechny věci napomáhají k dobrému těm, kdo milují Boha, totiž těm, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí, Zahodnutí, které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho syna, tak, aby byl prvorozený mezi mnohýma bratříma, které předem určil, ty také povolal, které povolal, ty také ospravedlnil a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.

23:27A teď je ta citace. Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního syna, ale za nás za všetky jej vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím, vždyť Bůh ospravedlňuje. Víte, není to úžasné? Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Ano, zdrazí, je to tak, že to nejpodstatnější v našich životech je to, aby Bůh byl s námi. A to je dnešní téma.

24:08Už Mojžíš ve starém zákoně, jestli si vzpomenete, když vyváděl ten lid z Egypta, zase kontrolní otázka, na co to odráží, to vyvedení Mojžíšem z Egypta? To je vlastně paralela k tomu našemu spasení. My jsme zachraňováni při svém spasení z té moci toho dňábla, toho systému a jsme vyváděni k Pánu Bohu. Pán Bůh se nás ujímá a vykupuje nás. A už tehdy víte, že když šel hospodin s Mojžíšem a vyváděl ten lid, ten lid byl neposlušný, tak došlo k okamžiku, kdy bylo opravdu namále a Pán Bůh chtěl svůj lid pro neposlušnost vyhladit a opustit jej.

24:55A tehdy Mojžíš si uvědomil, že jestliže pán Bůh je opustí, je konec. A já vám ty texty připomenu, protože tady je to gro. Mojžíš 33,12. Mojžíš řekl hospodinu, pohleď, ty mi říkáš, vyveď tento lid, ale nedal jsi mi poznat, koho se mnou pošleš. Také si řekl, znám těj jménem. Ano, nalezl jsi milost v mých očích. To mluví Mojžíš k hospodinu.

25:27Nože, jestliže jsem opravdu naleze milost ve tvých očích, dej mi poznat svou cestu, abych poznal tebe a abych naleze milost ve tvých očích a pohled, že tento národ je tvým lidem. Odpověděl, tedy hospodin, moje přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinek. I řekl mu Mojžíš, jestliže tvá přítomnost nepůjde s námi, nevyváděj nás odsud.

25:57Podle čeho se přece pozná, že jsme nalezli milost ve tvých očích, já i tvůj lid, což pak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišní, já a tvůj lid od všech národů, Mojžíšovi šlo? Mojžíš trval a přál si, aby hospodin byl s nimi. To bylo strašně podstatné, protože podle čeho měli ostatní národy poznat, že Pán Bůh je uprostřed Izraele, že Izrael je jeho vyvolený lid. Podle toho, že hospodin bude s nimi.

26:35a dokonce Mojžíš jde tak daleko, že říká, jestliže s námi nepůjdeš, tak nás ani z Egypta nevyvázejí. Vyjte, doslova tam je Panaj, Eléchu i Mecha. Tvá tvář půjde s tebou. Má tvář. Když se mluví o boží přítomnosti, víte, že v hebrejštině se právě používá,

27:07Tvář hospodinova. Když máme třeba áronské požehnání, tak se právě mluví o tom, aby hospodin nad tebou rozjasnil svou tvář. Totiž Pán Bůh se na nás může totiž postavit ke hněvu, anebo může k nám naklonit svou tvář. A žalmyste se často právě modlí, hospodine, nakloň ke mně svou tvář. A víte, to je ono, to je ta boží přítomnost.

27:38Je to opravdu bez nadsázky ta nejpodstatnější věc v životě každého věřícího. Bez ústavičné boží přítomnosti v našem životě, bez toho, aniž by k nám nakláněl svou tvář, totiž naše spasení, posvěcení, ani služba na božím díle není vůbec možná. Rozumíte my? Bez boží přítomnosti v našem životě, opakují, není možné ani naše spasení, ani naše posvěcení, ani služba na božím díle.

28:17Uvědujeme si to, jak moc jsme na tom závislí. Víte, pro příklad toho, co znamená, když pán Bůh někomu odejme svou tvář, už jste to někdy slyšeli, že pán Bůh od někoho odejmul svoji přítomnost? Co to způsobilo? Víte, ve starém zákoně máme právě tu praktickou teologii. To znamená, starý zákon je strašně pro nový důležitý i v tom, že ta teologie je tam demonstrována na životních příbězích lidí. A já jsem si dneska vybral jednoho krále.

28:57Od kterého hospodin na chvíličku odstoupil, aby ho vyskoušel. A mělo to hruzo strašné důsledky. Víte kterého? Chyskiaš. Přesně tak. Pro připomenutí, my jsme krále Chyskiaše brali, když jsme brali tu historickou souvislost v době, kdy působili někteří prorocci, který prorok byl souběžný s Chyskiaškem. Izaiaš, přesně tak. Takže my víme, že král Chyskiáš patřil mezi ty, které krále? Zbožné.

29:31Víme, že za Chyskiáše došlo k obléhání Jucka. Král Chyskiáš se tehdy modlil, víme, že tam byl ten číšník toho krále, který se vysmíval božímu lidu i hospodinu a že Chyskiáš plakal v božím chrámě s tím dopisem a pán Bůh tehdy zázračně vyslyšel prozby svého služebníka a že tehdy té noci nechal pobít celý ten tábor těch vojáků a zázračně vysvobodil celé Jucko, krále Chyskiáže z armády, která měla naprostou převahu nad juckým lidem.

30:08A my víme, že Chyskiáž učinil spoustu věcí ve svém životě a pak došlo k okamžiku, kdy Chyskiáž se roztonal. A víme, že za ním tehdy byl poslán prorok Izajáš, aby mu vyřídil, dej věci ve svém domě do pořádku, neboť zemřeš. A my víme, že tehdy Chyskijáš ležel na svém loži a když odcházel prorok Izajáš, otočil se ke zdi a začal upěnlivě prosit a plakat před hospodinem.

30:36a hospodin milostivě shlédl na tuto modlitbu a ještě než vyšel Izajáš ven, tak se stalo slovo k Izajášovi, ať se vrátí a řekne, že pán Bůh vyslyšel upěrlivé prozby krále Chyskiáše a že mu pán Bůh dá uzdravení a jeho život prodlouží o 15 let. Dokonce si Chyskiáš vymodlil i znamení, neuvěřitelné znamení, a to takové, že došlo k posunu času.

31:05a to času tak, že se stín na schodišti vrátil. To znamená, čas byl posunut zpět. Já jsem vám už jednou říkal, že z toho astronomického hlediska je to něco nepochopitelného. Pán Bůh musel otočit, možná když nemáte trošku znalost, ale věřím, že máme astronomie. Ve vesmíru se všechny tělesa pohybují přesně. Stačí, aby se odchýlili milimetry ze svých dráh a celý vesmír se zhroutí.

31:35A když si představíte obrovský vesmír, protože tady nešlo jenom o to, že pán Bůh vzal sluníčko někde a v zemi, ne, on musel udělat něco, nad čím astronomové, věřící astronomové, třeba profesor Grigar a další, prostě tají zrák, pán Bůh učinil takovou změnu ve vesmíru, protože to není o tom, že se vrátil jenom čas.

31:57On musel prostě pohnout celým tím neuvěřitelným soukolím těles nebeských, aby se opravdu ten čas vrátil. Chyskiáš byl zázračně uzdraven a tato zpráva se dostala až k babylonskému králi. A babylonský král, když slyšel, že Chyskiáš je nemocen, tak se rozhodl poslat své posly, aby přinesli králi dary a aby se dotazovali, cože se to stalo v tom jucku.

32:27A my víme z paralipomenum 32.30. Všechno chyskjášovo počínání provázel zdar. Jenom tehdy, když němu byly posláni velvyslanci knížat babylonských, aby se dotazovali na zázračné znamení, které se stalo v zemi, je Bůh opustil. Tak jej podrobil zkoušce, aby poznal všecko, co je v jeho srdci. Takže hospodin se rozhodl odstoupit od králech Iskiaše. A co se tehdy stalo?

33:03Opravdu ten babylonský král, který se jmenoval Berodak Baladán, syn Baladánu, poslal ty své vyslance, aby se dotazovali krále a aby mu přinesli dary, Cože se to stalo za zázrak? A pán Bůh od krále odstoupil. A my víme zase v Královské, jak to pokračovalo. Druhá Královská, 13. Chyskiáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici. Stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej, i své zbrojnice a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady.

33:43Nebylo nic, co by jim Chyskiáš ve svém domě a v celém svém vladařství nebyl ukázal. Přišli, Chyskiáš odpověděl, potom přišel Izajáš a dotazoval se, co se tehdy stalo. Přišli z daleké země, z Babylona, zeptal se, co viděli v tvém domě, Chyskiáš odpověděl, viděli všecko, co je v mém domě, nebylo nic, co bych jim nebyl ze svých pokladů ukázal.

34:10Jak trapné. Místo toho, aby Chiskiáš vydal svědectví o Pánu Bohu, aby svědčil, řekněme, evangeliem a poslal zprávu tomu králi, Berodakovi, který chtěl vědět, co to ten Bůh Izraele vykonal, tak co udělal, začal se chlubit svým majetkem. Nepadlo ani slovo o hospodinu. Místo toho se chlubil. Objevila se pícha a chlouba. A proč se to tak stalo? Pán Bůh od něho odstoupil, aby vyšlo najevo, jaké je vlastně to jeho srdce.

34:52Pak přišel spravedlivý soud. Izajáš okamžitě přichází ke králi a říká mu, od 6. verše čteme, i řekl Izajáš Hiskijášovi, slyš slovo hospodinovo, hele přijdou dny a bude odneseno do Babylona všecko, co je ve tvém domě, poklady, které nahromadili tvoji otcové až do tohoto dne, nic tu nezůstane, pravý hospodin. a někteří z tvých synů, kteří z tebe vzejdou, které splodíš, vezmou a stanou se kleštěnci v paláci krále Babylonského.

35:28Víte, co jsou kleštěnci? To jsou vykastrovaní mužové. To je velká potupa, když královský syn, který má nýst rot, je vykleštěn. Strašné. Tak věřím, že z historie už víme, že to se všecko stalo právě kolem toho roku 600, když byly ty deportační vlny. Víme, jak dopadl pra, pra, pra, vnuk, pra, pra, pra, pra, vnuk, král například Jojákým, jak dopadl syn Jošiášů, třeba poslední král Izraele, Sitkiáš. Všecko se naplnilo.

36:05Jo, víte, a tady, milí bratři, vidíte, jak jsme slabí a zkažení? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak byste dopadli, kdyby Pán Bůh od vás odstoupil? Doufám, že si nikdo z nás nemyslí, znovu opakuju, doufám, že si nikdo z nás nemyslí, že jsme lepší než král Chyskijáš. Já jsem naprosto přesvědčen na základě písma, že nikdo z nás by nedopadl v této zkoušce lépe, kdyby od nás hospodin svoji přítomnost odebral a nechal nás napospas našenu říšnému já.

36:50Jenomže tady je ta krása té nové smlouvy. Víte, starozákonní svatí to měli v určitém pohledu daleko těžší, protože působení ducha božího ve staré smlouvě bylo jiné určité podstatě než je nomosmluvní lid. Víte, že duch boží nebyl ani zdaleka tak rozdělen mezi lidem jako v současné době. Naopak duch boží byl vylit plně na boží lid až na základě nové smlouvy.

37:23A pro novosmluvní lid platí úžasné zaslíbení. Židům 13.5. Vždyť Bůh řekl, nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu. Proto smíme říkat s důvěrou, Pán při mně stojí, co mi může udělat člověk. Víte, bratři a sestry, ale toto není samozřejmé. Proč je možné, že Pán Bůh od nás už neodstupuje, že nám toto zaslíbení dal?

37:52To všecko je založeno na velice vážné věci a to je na výkupném díle Pána Ježíše Krista. Všechno je založeno jenom na dokonalé oběti, která ještě ve starém zákoně nebyla učiněna. Jedině dokonalá Kristová oběť pro novosmluvní lid, Kristová předrahá krev, způsobuje, že Pán Bůh od nás už neodstupuje, ačkoliv si to nezasloužíme.

38:20Naopak, právě to, že my, znovuzrození lidé, jsme vyprali svoje oděvy kde? V krvi Beránka. a může na nás Bůh Otec koukat ne jako na Ludvíka, na Dennyho, ale jako na svého milovaného syna. A on nevidí už, ne že by je neviděl, ale on právě pro tu oběť nehledá už na nás ty naše hříchy, ale vidí ten dokonalý život Pána Ježíše Krista, vidí ty dokonalé skutky a naplnění zákona

38:54a vidí tu převzácnou krev, která křičí více než krev Abelova. Jenom na základě toho pán Bůh už od nás neodstupuje. A tady je opravdu důležité, aby znovu zrozený křesťan si toto uvědomil. Protože v Římanům 8.1 stojí, nyní již tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle ducha.

39:29Jak praví pán Jan 15.5, já jsem vinní kmen, vy jste ratolesti, kdo zůstává ve mně já v něm, ten nesehojné o oce, neboť beze mně nedokážete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven, jako ratolest uskne a pak ji seberou hodí do ohně a spálí. Filipenským 2.13. Neboť je to Bůh, který v nás působí, že chceme a činíme to, co se mu líbí. Jakub Jan 16. říká, nemilte sami sebe, milovaní, bratři.

40:05Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je z hůry, se stupuje od Otce nebeský světel, u neho není proměny a střídání světla a stínu. Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jako první sklízeni jeho stvoření. a Jan 3, 27, člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe. Takže bratři, není to o nás, je to o Boží přítomnosti v našem životě, naše spása, naše posvěcení, naše dobré skutky, naše služba, budování církle, služba Evangelia,

40:48a to všechno je závislé plně a jenom na to, že Bůh je s námi. A proč je Bůh s námi? Protože jsme si to zasloužili? Protože jsme byli dobří? Ne. Bratři a sestry, tady se musíme velice varovat mezi jedným nešvarem, který se objevil již v prvotní církvi a nasléze poté, ale který má kořeny už ve starém zákoně a to je takzvaná pelagianská a semi-pelagianská hreze.

41:16Věřím, že někteří by byste už o tom slyšeli, ten název je dobré znát, ale jde spíš o tu podstatu, v čem spočívá. V čem spočívá? Objevili se vždycky v božím lidu tací, kteří nepřijímali plně svědectví písma o člověku a tvrdili, že v člověku je aspoň trochu dobra. a že tedy pán Bůh si je vyvolil a povolal a spasil proto, že nebyly až tak zcela zlí jako ty ostatní hříšníci.

41:50Ale toto je obrovská hrze vedoucí k tomu, že člověk začne chtěnechtě uplatňovat takzvanou samozpravedlnost a skončí u zákonnického skutkaření, Což je ale naprosto, naprosto heretické a vážné, protože je šans naše věčnost. Víte, kolik církevních otců bojovalo proti Pelagianu a jeho herezy? Proč je to tak vážné?

42:26Protože my odmítáme svědectví, pravdivé svědectví, které Bůh vydal o člověku. Co mluví Pán Bůh o člověku? Mluví o tom, že v člověku je nějaké dobro, že je někdo, kdo by hledal Boha, že je snad někdo mezi námi, kdo by si zasloužil to, že se ho Pán Bůh dotkne? Ne, my jasně víme z listu Římanům a to vedne v noci a věřím, že když zvěstujete Evangelium, to patří k do té zvěsti. Římanům 3.10. Jak je psáno a to je citace ze Starého zákona.

43:01Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, nikdo není, kdo by hledal Boha. Všichni se odchýlili, všichni propadli z vrácenosti, není kdo by činil dobro, není ani jeden. Hrob otevřený je jich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, haděc skrivají vertech, jejich ústaj jsou samá kledba a hořskost, jejich nohy spěchají k prolevání krve, záhubá bída na jejich cestách, nepoznali cestu pokoje a pázeň před Bohem nemají.

43:34Bratře a sestro, pamatuj na to, že všechno to, co jsme, jsme a jenom a výručně z Boží milosti. A že nám to vydobil Pán Ježíš svojí dokonalou obětí a bezříšným životem. On jediným beze zbytku naplnil Boží zákon a stalo se jako jediný tou bezříšnou obětí, kterou Pán Bůh mohl přijmout. a na základě které my, kdysi boží nepřátelé, jsme mohli být s Bohem usmířeni.

44:09V tobě samotném ani ve mně není zdroj žádného dobra. Naopak my víme, že od toho pádu Adama v ráji se všichni lidé bez výjimky rodí v hříchu a jsme odcizeni od Boha. Spasení není z nás, říká poštol Pavel v Efeským. Spasení je boží dar, není z našich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

44:44Naopak jsme přece jeho dílo v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh dopředu připravil. To, že je Pán Bůh s námi, dejme pozor, je příčinou i důsledkem našeho spasení, posvěcení a schopnosti pracovat na božím díle. Bez něho nemůžeme činit vůbec nic. Bez něho nemůžeme slyšet ani jeho hlas, nemůžeme ho ani poslouchat, nemůžeme se ani posvěcovat, ani růst poznání Boha a jeho vůle.

45:19natož pak budovat boží chrám nebo naplňovat velké poslání, které nám pán Ježíš zanechal, to je získávat boží učetníky a zvát je k Evangeliu. Totiž na čem je vlastně založeno velké poslání? Čím končí Matouš? Co říká Ježíš Kristus? Já jsem s vámi, přesně. Když si to přečteme, tak je tam Ježíš přistoupil k něm, že on než vystoupil do nebesa a říká, je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi, jděte ke všem národům a získávejte mi učeníky, křtěte je ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A teď to přichází.

46:08a hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání věku. Rozumíme tomu? Zde je jasná paralela k tomu, co pán Bůh řekl ústy Agea před 2540 lety, kdy řekl Ageus 1.13 a hospodinův posel Ageus řekl lidu jako hospodinu poselství. Já jsem s vámi, je hospodinův výrok. Ale bylo to nové pro boží lid? Nebo už to znali i předešli?

46:39My víme, že v Žalmu 127.1 jasně Žalmista říká poutní píseň Šalmónova Nestavíli dům hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé, nestřežíli město hospodin, nadarmo bdí strážní. A víte, tím dnes budeme uzavírat dnešní poselství. Je zde totiž obrovská evangelizační výzva a i výzva k zamišlení nad vlastním životem pro znovuznozené křesťany.

47:09Bez boží přítomnosti ve svém životě nemůžeš pro totální zkaženost svého lidství a hříšnost, se kterou se rodíme, již od pádu Adama v ráji, učinit nic dobrého. Co by se líbilo pánu? Nikdy si sám nemůžeš zasloužit boží přízeň, nebo dokonce spasení, nebo vynutit boží přítomnost. Naopak, stále nad tebou zůstává boží spravedlivý hněv. Co ti tady zbývá? Jaká je jediná možnost záchrany? Je vůbec nějaká možnost se z tohoto hrozivého stavu dostat?

47:47Víte, Apoštol Pavel nám pod vedením ducha zanechal své vlastní vyznání. A to čteme v Římanum 7, 18. Vím totiž, že ve mně to je z mém těle nepřebývá dobré. Neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nebož zlo, které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám již to, já, ale hřích, který je ve mně.

48:11Nalézám tedy zákon. Když si čini dobro, je při mě zlo. Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se zákonem božím, vidí však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu. Jenž je v mých údech, jak nešťastný jsem člověk, kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti. A kdyby to tady končilo, bylo by to strašné. A poštol Pavel, neskreslujme si ho. Prožíval něco stejného, co by jsme měli prožívat všichni.

48:44A chci tě, přítelky, upozornit na to, že jestliže se ti tato slova dotýkají, jestliže i toto je tvé vyznání, tak je to obrovská milost. neboť je to důkaz toho, že se tě Pán Bůh dotýká. Když si uvědomuješ svoji ztracenost, jak říkají lékaři, když si pacient uvědomí to, že je nemocný, tak už je spola zdravý. Ale je mnoho lidí, který vůbec nechápou svůj stav, kteří si dál připadají spravedliví. Ale to, že si uvědomíš, že si ztracený, jako byl ztracený Apoštol Pavel, je milost.

49:22a pak slyšme, co říká Lis Židům, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatrozojte svá srdce. A Korinským 6.2 vždy tě psáno, v čas příhodný jsem tě vyslyšel a v den spásy jsem ti přišel na pomoc. Hele, nyní je čas spásy, nyní je čas příhodný. Co tedy činit? Čin pokání. A jedině tehdy, když uvěříš Evangeliu, můžeš i ty přijít k tomu krásnému zaslíbení. Neboj se, jsem s tebou. Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.

50:05Neboť je psáno Jan 1.12, těm pak, kteří ho přijali, to je Pána Ježíše a věří v jeho jméno, dal moc stát se božími dětmi. Ti se nenarodili, jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z vůle Boha. A teď bychom si řekli, dobře, my jsme věřící, známe, všecko známe, ale i pro nás je zde tady výzva.

50:28Pro nás, kteří jsme přijali pána, drahý bratře a drahá sestro, nikdy se nenech obelstít satanskou lží a falešnými učeními, že jsi sám o sobě alespoň trochu dobrý, že jsi to byl ty, který si zasloužil to, že se ti pán Bůh dotkal. Nikdy, nikdy nespoléhej sám na sebe. Vidíte, jak je to v protikladu, co nás učí svět. To je v naprostém příjmem rozporu, co se učí naše děti už dneska od školky. Spoléhej sám na sebe a tak dále.

51:05Je úplně v rozporu s tím, co učí pán. Nespoléhejme na svoji moudrost, na svůj úsudek, ale naopak vždy spoléhejme jen a jenom na pána Boha a na jeho přítomnost v našem životě. a buďme za ní také náležitě vděční, protože prokuď smýšlí někdo z vás jinak, podléhá satanské lži, myslí si, že je lepší, tak si dávaj veliký pozor, protože je tady veliké varování z písma.

51:40Byli totiž mezi židama vždycky tací a dodnes židé nespasení tak uvažují, že je to právě to, že budou konat dobré skutky, co je přivede k Pánu Bohu. My zpíváme v jedné krásné písni, často před večeří, Páně, tak jaký jsem, přicházím tobě, nic nemám. To je tá cesta. Nečekej na to, až se zlepšíš. Ať si v těch nejhorších říší, nebo si myslíš, že jsi dobrý, jdi k Pánu. Okamžitě, bez zásluh, nahý, úbohý a bídný, protože jenom tehdy tě Pán Bůh může přijmout.

52:33A my víme moc dobře, že Pábůh nepohrdne srdcem zkroušeným a každý, kdo k němu přijde, v tomto stavu nebude vyhnán. Naopak pícha, sebezpravedlnost, ješitnost, to jsou věci, které se Pánu Bohu naprosto příčí. A víte, v listu židům, Pavel, když odkrývá to židovské selhání ve víře, tak říká, list římanům 10.2, jsou sice plní horlivosti. Ano, židům nešla upřít horlivost, víte, že farizové dokonce dodržovali nadzákon.

53:11Kde byly hranice 10 metrů, oni přidali 20. Kde bylo 10 přikázání, oni vymysleli dalších 20 navíc, aby ani těch deset nemohlo být porušeno. Ale to nebyla cesta, kterou vyučoval Pán Bůh skrze své proroky. Tohle nikdy Pán Bůh od člověka nechtěl. Byli bez pravého poznání, říká Apoštol Pavel. Nevědí, že spravedlnost je od Boha a chtějí uplatnit svou vlastní. Proto spravedlnosti Boží pohrdli.

53:49Moc si přeju, aby nikdo z nás, jak jsme tady, nebo kdo se na nás dnes dívá, nemusel patřit mezi tyto lidi. Nemůžeme žít ani z 20%, z 10% z vlastní spravedlnosti a z milosti. Je to vůbec tak, že bychom řekli, tak dobře, tak něco jsou mé skutky a to, co se mi nedaří, to bude boží milost. Ne, tady platí úplně jiné počty. Buď to se plně podřídíme spravedlnosti boží a na svoji vlastní spravedlnost úplně zapomeneme,

54:29a nebo budeme stále uplatňovat svoji spravedlnost, ale pak nepočítejme se spravedlnosti boží. Víte, který list v písmu jasně řeší tento problém? Který jasně ukazuje na to, jaké nebezpečí hrozilo už prvotní církvi, že lidé, kteří uvěřili z milosti a z milosti a skrze víru přijali Ducha Svatého, se nakonec začali vracet k té vlastní spravedlnosti.

54:56Je to list Galackým. V listu Galackým Apoštol Pavel volá, prokleť buď ten, kdo vám zvěstuje toto evangelium, neexistuje skutky zákona a milost. Ne, jak říká, kdo se chce vylechat v obřezat a se zrovna i vyklesti, tak vážné to je. Bratře a sestry, buďme vděční, že pro nás znovu zrozené platí ono za slíbení sem s tebou a nikdy se tě nezřeknu.

55:31Že nikdo z nás nemusí projít takovou zkouškou, jako prošel král David, Chyskiaš a mnozí další. Protože i ti nejzbožnější mužové ve starém zákoně, když od nich Pán Bůh odstoupil, tak vždycky padli. A teď se vás kontrolně otázkou ptám, proč padli? Protože byli horší než my? Ne. Protože se naplno projavilo to jejich hříšné srdce a jejich stará přirozenost.

56:05Co znovu zrození křesťané, máme hříšnou přirozenost, nebo už se nás to netýká? Ale máme. a víme, že do okamžiku našeho plného oslavení, kdy dojde k našemu oslavení, v okamžiku naší smrti nebo příchodu Pána Ježíše Krista, kdy z nás Pán Bůh vzleče to tělo hříchu a oblékne nám to nové, tak všichni budeme stále bojovat v sobě s tou hříšnou přirozeností.

56:31A bratře a sestry, kde je zdroj, příčina a východisko k našemu vítězství? Ne silou, ani moci, nejbrž mým duchem, pravý pán. A my příště, jak pán Bůh dá, se budeme zabývat právě tou rolí ducha božího v tom, aby jsme mohli žít posvěcený život a stavět ten boží chrám. Protože ten další verš mluví o tom, že Boží duch, nebo Pán Bůh a samozřejmě jeho duch, vzburcoval, vzbudil ducha Zerubávelova, ducha velekněze Jošiáše i celého ostatku lidů a dali se do díla.