1. Janova 2, 1-3
Výraz krev je v přepisu na 6 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:03Moje dítky, toto vám píší, abyste nezhřešili. Jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce zastánce Ježíše Krista, toho spravedlivého. On je smírčí obětí za naše hříchy a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
0:33A podle toho víme, že jsme jej poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Můžete se posadit. [odkašlání] Takže už na začátku tédleté kapitoly už to oslovení těch čtenářů, tak nám ukazuje takové dvě
1:05věci, že pisatel je o dostarší než většina čtenářů jeho dopisuju. A také je nám všem jasné, že všechny ty, kteří čtou to, co jim napsal, protože je všechne miluje tak, jak by miloval své vlastní děti. A opravdu apoštol Jan byl v té době, kdy psal
1:36tyto své tři dopisy o dostarší než adresáti jeho dopisů. Byl to jediný apoštol, který přežil všich všech [smích] těch ostatních 11 s apoštolem Pavlem a i 12 už byli mučedníky. Jediný apoštol Jan byl ještě naživu
2:08a napsal tenhleten dopis asi před rokem 95, protože se tady nic nezmiňuje o tom všeobecném pronásledování křesťanů, které právě v tomhletom roce začalo v té římské říši. Ale Jan také ze sám ze sebe svojí povahou
2:41nebyl vždycky tak milostivý a laskavý. Protože když čteme, že když kdysi byl učedníkem Pána Ježíše, tak měl také dost nekompromisní názory. Bez váhání by třeba seslal z nebe ohně na samařskou vesnici, která Pána Ježíše odmítla, protože mířil
3:12do Jeruzaléma. Ale za ta dlouhá léta, kdy následoval Pána Ježíše, tak se opravdu změnil. Stal se skutečným apoštolem opravdové lásky. Teď miloval všechny věřící v Krista, jako by to byly jeho skutečné děti. A proto jim píše
3:43důležitou radu. Na začátku toho prvního verše čteme: "Ay nezhřešili." [frknutí] V tom starém zákoně je to míněno, ale ale potom i v novém, že že opravdu hřích je minutí cíle, seití
4:16z té správné cesty. Tedy je to jednání v rozporu s Božími úmysly. A hřích je to, co nás oddělilo od Pána Boha už od té doby ráje, ale je také
4:49že hříchy nás přitahují. Hřích lidi přitahuje, protože jsou mnohem zábavnější než vyhýbání se hříchu. Také lidé, kteří žijí morálně, tak jsou nezajímaví.
5:21To vidíme i v těch dnešních médiích, když někdo žije jenom pořad s jednou ženou, tak je nudný. třetí ženu po jeho boku, tak to je zajímavé. To lidé sledují a pochopitelně taky potom následují,
5:52protože proč neopustit někoho, když když to můžeme vyměnit třeba za někoho mladšího. Ovšem je potřeba si uvědomit, že každý vykonaný hřích, že má své důsledky.
6:28To, že dnes 50% manželství je rozvedených a většina dětí třeba ve třídách už jsou z rozvedených rodin. To má to jsou ty důsledky
7:00Takže apoštol Jan vybízí věřící, aby nezhřešili. Já jsem se o to trošku jsem se trochu na to díval, protože v češtině používáme v takovýmhle případě takzvaný dokonavý nebo nedok nedokonavý vyt. Jsou to způsoby, kterým vyjadřujeme ukončený nebo
7:30neukončený případně opakující se děj. Takže apoštol v tomhletom našem překladu, studijním překladu, to myslím, přeložili dobře,
8:05protože ten nedokup nedokonalý vít hřešit. To znamená možnost, že hřích můžeme opakovat, kdežto ten to spíš ukazuje na činnost, která se stala, ale která skončila. Takže apoštol Pavel tady nepoužívá
8:42a nepřeje si, aby aby věříci měl možnost opakovat hřích. tedy znovu přestoupit desater v tom té druhé polovině toho prvního verše čteme: Jestliže někdo zhřeší, máme u Otce zastánce Ježíše Krista, toho spravedlivého.
9:17že apostol si nepřeje, abychom hřešili, ale zároveň dobře zná lidi, jejich povahu, jejich slabost, jejich padlou lidskou přirozenost. také zná, že máme k hříchu náklonnost a že se opravdu často stane, že nějak zhřešíme.
9:49To opravdu není něco překvapivého a jenom co se týká nás. Tohleto prožíval třeba už apoštol Pavel ve svém životě. V sedmé kapitole Římanů 18. a 19. verš. Tam totiž je napsáno, to píše o sobě. Vím totiž, že ve mně, to jest v mém
10:22těle, nepřebývá dobré, neboť chtít dobro dokážu, ale konat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Takže opravdu i u nás se to snadno může stát, ale nikdy by to neměl být trvalý úmysl hřešit.
10:55Tady opravdu bychom neměli jednat tak, že očekáváme, že budeme znovu a znovu přestupovat Boží přikázání. Tohle by opravdu mezi křesťany být nemělo. ale už to nechce nikdy opakovat. Už se za to, co udělal,
11:26stydí. Takže máme poukázanou našeho zastánce u našeho nebeského otce. K tomu opravdu můžeme vždycky hned přijít a pokorně se modlit o minost, aby nám Pán naše selhání odpustil. Ovšem nejlepší
11:57vždycky je, když nezhřešíme, [frknutí] tedy neporušíme Bohem daná přikázání, ale opravdu s pomocí Božího ducha a ducha svatého, tak to satanovo pokušení můžeme překonat. Takže opakované, vědomé [vzdechy]
12:27hříchy opravdu když tady apoštol Pavel mluví, tak tady nepřipadají v úvahu, ale jestli zhřešíme, máme možnost opravdu pospíchat spravedlivému Pánu Ježíši, protože on za naše hříchy umíral a pro prolil za naše hříchy svatou krev.
12:59A když opravdu to ty naše hříchy jsou očištěný, tak to je potom v našich životech podobné, jako jsme zpívali v té písni. Radost mi vrátila Golgata. Pán Ježíš mě našel. Pán Ježíš mi odpustil.
13:31Na začátku toho druhého verše čteme, že on, tedy pán Ježíš, je smír či obětí za naše hříchy. Takže apoštol [odkašlání] Ján v tomhletom dopise opakuje to, co apoštolská církev věděla už od počátku. A co už možná 30 let před apoštolem Janem?
14:02O čem psal apoštol Pavel do sboru do Říma? To je Římanům třetí kapitola 25. Jeho, totiž Pána Ježíše Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost s ohledem na prominutí pro hřešení,
14:33jež byla spáchána už dříve. Tohleto je zase takový odkaz [frknutí] do Starého zákona, protože třeba v knize Levitikus se na mnoho místech píše o způsobu přinášení smírčích obětí nevinných zvířat.
15:04Lidé je přinášeli do chrámu a ale ta jejich smrt a krev částečně a nedokonale usmířila hříšného obětujícího se svatým Bohem. Proto se ty oběti musely opakovat. Ale tady apoštol píše o dokonalé a neopakovatelné
15:35obětí Božího syna, která smířila svatého Boha se všemi hříšníky, kteří uvěřili. A také to znamená, že pán Ježíš dostatečně zaplatil svou krvi za jejich i za naše hříchy a tou svojí smrtí a obětí usmířil
16:06nebeského otce. Takže naše viny jsou odpuštěny, jsou smyty a pán Bůh se k nim už nebude nikdy vracet. A opravdu to není nic, na čem bychom měli nějakou zásluhu. To, že nám bylo odpuštěno, je nepochopitelná Boží milost.
16:50tu zvěst o smír či obětí opakuje [frknutí] i ve čtvrté kapitole 10. verš. V tom je láska. Ne, že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého syna jako oběť smíření za naše hříchy. že kdyby tohleto pán Bůh ve svém tíle spásy
17:20ze své milosti neudělal, kdyby to kvůli nám neudělal svou mocí, my všichni bychom si zasloužili strávit věčnost ve věčné temnotě a trápení. Proč si Bůh už před věky vybral ke spá zrovna mě?
17:50To je věc, kterou nechápu a možná asi ani nikdy nepochopím, protože přitom je tolik mnohem lepších lidí než já a ty jsi Bůh nevybral. a nenapsal jejich jména do knih života.
18:28a způsobuje to v nás, v našich srdcích vděčnost. dal odpuštění našich hříchů, pozval nás do nebeského domova a to opravdu jenom svojí nezaslouženou milostí.
19:03Když jdeme dál, tak v tom v té druhé polovině [odkašlání] toho prvního verše, tak tam čteme a nejen za naše hříchy, ale i za hříchy celého světa. To obětování na kříži, to prolití svaté krve, když jeden člen boží trojice žil na zemi v lidském těle,
19:34to má opravdu nekonečnou šíři velikost a platnost. A tadleta oběť by stačila na očištění hříchu všech lidí, kteří byli na zemi. To, že je tady mluveno o hříších celého světa, tak to opravdu také eh přineslo učení, že
20:05že o Boží oběť o oběť Božího beránka je pro všechny lidi a že to záleží teďka na každém člověku, že si buďto se pro to rozhodne, nebo se pro to nerozhodne. Ale takhle Boží slovo nemluví. Je pravda, že by ta oběť stačila určitě na smytí hříchu celého
20:37světa. Protože kdybychom na jednu stranu těch vah dali všechny lidi, kteří kdy žili a na druhou stranu tu velikost obětí Pána Ježíše Krista, tak je jasné, že ta oběť, ta váha toho je daleko větší, protože pán Bůh opravdu je pánem
21:08všeho, kdyby bylo spasení za za nějaký za nějaké drahé materiály, zlato, stříbro, platina, drahukamy, pánbůh má celý vesmír a tami tam je těhletěch věcí nekonečné množství,
21:38ale krev Boží syna Boha musela být prolita, abychom my měli věčný život. Takže opravdu to učení, že že člověk sám se může rozhodnout pro Krista je zpochybněním Božího slova.
22:08Ti lidé věří, že pán Bůh je pochopitelně vševědoucí, takže vidí do budoucna a podívá se do toho správného okamžiku, jestli někdy opravdu uvěřil nebo ne. Ale tak to není. Nikdo z lidí se nemůže sám rozhodnout, protože to dílo spasení, to je Boží dílo
22:40od začátku do konce. Jan [odkašlání] Janovo evangelium šestá kapitola 44. Tam je napsáno: "Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne otec, který mne poslal a já ho vzkřísím v poslední den." Takže žádná lidská snaha nemůže nahradit to,
23:12pokud pokud někoho nebeský otec v sobě nepřitáhne. To opravdu ale neznamená, že lidská snaha, že jako je naprosto zbytečná, že to lidské chtění a rozhodnutí nemá žádný význam. V tomhle případě jde spíše o to, co je to prvotní,
23:43tedy co se objeví dříve, ale i na tudletu záležitost písmo odpovídá apoštol Pavel. Píše do Filipis druhá kapitola 13. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění. podle své dobré vůle
24:21Ano, lidé se rozhodlují pro Pána Ježíše, ale přesto jim tohle chtění, vyčinění umožňuje Bůh. Kdyby to naše chtění a činění zůstalo je na nás, tak to opravdu nebude mít žádný smysl. Ale Boží slovo nás na jiných místech, pokud jsme Božími dětmi, vybízí ke snaze,
24:53vybízí nás k úsilí na Božím díle. Pokud se ovšem někteří lidé, pro který jste rozhodli sami, jestli zvedli někdy svoji ruku, jestli přišli sami dopředu, tak to neznamená, že byli přitaženi
25:24vždycky k Bohu, Pánem Bohem. Protože my sami jsme tohleto rozhodnutí udělat nechtěli. V nás se to se to pralo. Nechtěli jsme jít za Pánem Ježíšem a poslouchat.
25:54Ale naštěstí pán Bůh [odkašlání] v nás zvítězil, abysme nějakým způsobem se pro Krista rozhodli. Byli jsme přitaženi podle jeho vůle co je pochopitel nepochopitelné, že naše jména byla kdysi už před věky zapsána do knihy života.
26:34a podle toho víme, že jsme jej Pána Ježíše poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Takže křesťanství opravdu není hlavně o informacích. Protože skutečné křesťanství je spojené s vírou a s napojením na osobu Ježíše Krista,
27:06Božího syna a našeho Spasitele. křesťanství také není o tom, jsme zapsáni v kartotéce nějaké církve nebo sboru nebo žijeme-li ve společenství věřících. Je to v pořádku, že někde je o tom zápis,
27:36že jsme někde člen, že jsme někde doma. Proto pán Ježíš také založil společenství církve a neschvaluje individuální křesťanství, i když v té dnešní době se zdá, že to je velmi populární,
28:09ale v křesťanství jde opravdu o naše skutečné spolehnutí se a jde o praktické poznání Pána Ježíše. Protože ve světě se říká, že křesťanství je údajně největší církvi. Takže, takže lidé,
28:41mnoho lidí slyší o Ježíši Kristu, vědí o něm, uznávají ho, ale v praxi to často bývá trochu jinak. Spoléhají se třeba na pannu [odkašlání] Marii nebo na nějakého dalšího svědce,
29:13případně na nějaké církevní obřady, například před smrtí, že člověk, aby byl správným křesťanem a mohl jít do nebe, tak musí podstoupit to poslední pomazání, jako by to mělo nějaký význam, to lidské činění
29:49a existují také křesťanská společenství, Myslí si, že jsou na nějaké [smích] nišni? Ale ani tohleto není tou vstupní branou, tím
30:22[frknutí][odkašlání] lískem, Pak je, pak tu jsou také skupiny, kteří, které zachovávají desatero, ale nevěří v Krista jako v Božího syna.
30:55To znamená, dodržují Boží zákony, ale bez Krista, bez jeho odpuštění. A opravdu [odkašlání] tenhleten první dopis Janův, tam pak v závěr píše: "Kdo má syna, má život. Kdo nemá syna Božího, ten nemá život."
31:28Takže existuje velká spousta těch, kteří slyší o Kristu a myslí si, že Kristu věří, ale přesto nezachovávají. To znamená nežijí podle Božích přikázání.
32:01O takových lidech platí, že sice znají, slyší Boží slovo, ale neplní ho. Toleto zažil už pán Ježíš při svém působení. Onřekl, že těm lidem zvěstuje evangelium, ale oni hledíce hledli a neuviděli,
32:38slyšíce slyšeli a nechápali, neobrátili se a nebylo jim odpuštěno. Takže v křesťanství opravdu nejde o znalosti. V křesťanství jde o náš vztah ke Kristu. Jde o to, jestli ho opravdu milujeme, jestli ho posloucháme,
33:18A tady používá apoštol Jan takový další text, test, jestli je to opravdu pravda v těch našich životech. A tím tím takovým zkušebným, já jsem to tady napsal laknusovým papírkem. To víte, to je takovej papírek, který se namočí do vody a podle toho, jak se zbarví, tak určí,
33:48jestli je ta voda kyselá nebo zásaditá. podle toho se pozná, jestli je naše křesťanství opravdové, tím, že to je, jak to poznáme, je poslušnost
34:19a dodržování Božích přikázání. Áí, protože opravdu říkat jenom: "Mám tě rád, miluji tě, to se docela snadno řekne, ale obtížnějš obtížněji se to dokazuje, protože říct si něco, to je snadné, trvá to jen chvilku,
34:56To je dlouhodobý problém. Možná bychom mohli říct maraton. A opravdovost naší lásky ke Kristu se projevuje tím, že se snažíme dodržovat nejenero, ale i uskutečňovat lásku k našim duchovním bratrům a sestrám. A to opravdu jenom k těm, kteří nám jsou příjemní, kteří nám jsou sympatičtí.
35:32Ale tuhletu lásku bychom měli projevovat i těm, kteří nám nejsou tak sympatičtí. A mělo by to být vidět i na našem jednání. s naším nekřesťanským okolím. Jest jestli jsme Pána Ježíše opravdu poznali, tak by to mělo být vidět i na našem
36:03celkovém jednání. i ta velerada, ti židovští představitelé toho židovského národa, před kterou byli apoštolé Petr a Jan předvedeni po uzdarvení romého žebráka, tak poznali, že tihle neučení a prostí rybáři bývali
36:33s Ježíšem z Naz Nazaretu. A to nejen podle toho, že ti bývalí učedníci, bývali rybáři, mluvili směle a odvážně, ale to, že byli několik let v přítomnosti Pána Ježíše, je nějak změnilo.
37:08A teď žil Jan pod vedením Ducha Božího už tak dlouho. Takže jeho osobnost a povaha se po 60 letech následování Pána Ježíše asi opravdu začala podobat jeho mistrovi. Naše poznání a poznávání našeho místra Pána by nás mělo měnit.
37:43Když se trošku vrátíme zpátky a přemýšlím o o našich životech, tak bychom měli narazit na něco, že jsme se že jsme už trošku jiní, než když než jsme kdysi byli. A tuhletu změnu by asi opravdu ale nejlépe měli dosvědčit naši nevěřící sousedé. Správné
38:15morální jednání i přemýšlení podle desatra a i praktická láska k verům a dalším bližním je nejlepším potvrzením toho, že jsme opravdu poznali Krista, jak to je tady [smích] tady také napsáno.
38:48Podle toho víme, že jsme ji poznali. Jestliže zachováváme jeho přikázání a jestliže ho opravdu milujeme a milujeme i naše bližný. Takže když si to tenhleten dnešní oddíl, ty tři verše trošku zopakujeme,
39:21tak apoštol v tomhletom dopise, jeho čtenáři a derzáti jsme i my, tak i nás považuje skoro za své děti. radí nám, abychom nezhřešili. A opravdu nezhřešit, to vyžaduje stálou opatrnost. To ví, že dvě soustředění naše na naše
39:53jednání, protože to naše tělo pořád jsme lidmi, [odkašlání] pořád se projevuje. že máme být těmi, kteří kteří opravdu svojí stále hříšnirozenost hlídáme. Také jsme mluvili o tom, že hřích je strašný
40:24a má také své hříšné důsledky. A i když křesťané vědí o nebezpečnosti hříchu, přesto občas do něho sklouznou. Za svůj hřích se pak stydí a nechtějí ho už opakovat. I tohleto je jedno z jedna z věcí, která nám ukazuje, že
40:55už nejsme stejní [frknutí] jako kdysi. Pokud jsme nevěřili Pánu Ježíši Kristu, tak když jsme udělali nějaký hřích, tak tak jsme to moc neřešili, ale teď se za to [odkašlání] stydíme a nechceme to opakovat, i když víme, že jsme slabí, že sami na to nemáme, ale máme možnost
41:28přicházet kánu Ježíši Kristu, aby nám naše hříchy odpustil, když mu je vyznáme. A je to opravdu úžasné, že že tuhletu možnost máme. Je to možná trochu podobné tomu, když kdysi člověk přišel z cest a nechal si omít zaprášené nohy.
42:02Ale opravdu jde o to, aby věřící lehkomyslně a opakovaně nehřešil. A když už zhřeší, aby co nejrychleji spěchal ke spravedlivému Pánu Ježíši, aby nám odpustil, aby nás znovu očistil.
42:32A náš zastánce pán Ježíš nám opravdu rozumí. Vždyť na tédleté zemi sám žil. Ale když je teď v Boží slávě, je tak věrný a spravedlivý, že nám milostivě kvůli své oběti na kříži naše hříchy odpouští.
43:03V tom druhém verši je napsáno, že pán Ježíš se stal tou dokonalou smírčí obětí. Je to úžasné, že se našel někdo, kdo se takovou dokonalou smírčí obětí mohl stát, kdo se stal Božím beránkem.
43:33Když čteme Zjevení, tak tam apoštol Jan pláče, že se snad nenajde nikdo, kdo by mohl rozlomit ty pečetě. A ten jeden z těch starších mu řekl: "Neboj se, lev z Judy, ten na to má, ten to udělá." A to je opravdu úžasná věc, že máme
44:04zastánce Božího syna, který se za nás celé, opravdu celé obětoval. A právě to nás tolik překvapuje a udivuje, i když je pravda, že tomu asi ne dost rozumíme,
44:35ale na to budeme mít celou věčnost, abychom to, abychom se to pokusili pochopit všechny ty věci a důsledky. A v tom závěrečném dnešním verši jsme uvažovali a znovu si připomněli, jak můžeme správně posuzovat naši lásku k Bohu
45:05i našemu zastánci Pánu Ježíši. A tím důkazem opravdu nejsou naše slova nebo sliby. Naše láska k Bohu se projeví v našem praktickém jednání v tom, že opravdu dodržujeme Boží a Ježíšova přikázání.
45:41Tohleto opravdu ti, kteří žijí [odkašlání] bez zákona, a nebo že hřích snad ani neexistuje, pokud neexistuje Bůh. že neřeší takových lidí, kteří opravdu dnes
46:12si s tímhletím nedělají příliš starostí. Oni třeba něco udělají opravdu velmi špatně a přitom se hájí. Nepřestoupil jsem zákon, který vymysleli lidé. ale přestoupili Boží přikázání a to je stále v platnosti. [odkašlání]
46:47Takže i dnes v novozákonní době stále platí dvojpřikázání lásky, které se týká i nás. Budeš milovat Pána svého Boha z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí
47:21a svého blížního jako sebe samého, protože to, jak poznat sami sebe a poznat naši lásku k Bohu je opravdu možné hlavně podle toho, jak tohleto slovo v poslušnosti
47:55k lásce Bohu a k blížnýmu uskutečujeme ve svém životě.