Vyhledávání kázání

0:08Ještě jednou mi dovolte vám popřát, bratři a sestry, vážení hosté, Boží pokoj a milost od Pána Ježíše Krista. My společně normálně procházíme Lukášové evangelium, verš za veršem, kapitolu za kapitolu, ale ale v následujících dvou týdnech uděláme takové výjimky. Dnes uděláme výjimku, protože společně budeme ve skutcíchSdílet

0:36druhé kapitole eh kvůli tomu, že jsou dneska letnice a podíváme se na význam a záměr letnic. A příští týden budeme mít tu výsadu, že společně budeme mít požehnání Rebeky Deborky. Deborky Haléové. Já se velice omlouvám. Deborky Halérové. Takže to budou ty následující dva týdny. Každopádně dnes máme před sebou významSdílet

1:09letnic. Proto prosím, abyste si otevřeli své Bible do knihy Skutků, do druhé kapitoly. Budeme dnes studovat a budeme číst e první verš až verš 13. z druhé kapitoly knihy Skutkům. A proto prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali tak, jak to budu číst. Budu číst z knihy Skutků a z druhé kapitoly od prvního do 13. verše toto slovo ve jménu Páně.Sdílet

1:39Když nastal den letnic, byli všichni spolu na jednom místě. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr a naplnil celý dům, kde seděli. I ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly a na každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplnění Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim duch dávalSdílet

2:06promlouvat. V Jeruzalémě pobývali Židé zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem. A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Všichni byli ohromeni a udiveně říkali:„Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví galilejci? Jak to, že každý z nás slyšíSdílet

2:33svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? Partové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotánie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frigie a Pamfílie, Egypta a oblastí Libie u Kyrény. A návštěvníci z Říma, Židé i proselité, Kréťané a Arabové, všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží. Všichni z toho byli ohromeni a zmateni aSdílet

3:04jeden druhému říkali, co to má znamenat. Ale jediní se posmívali a říkali, jsou opilí. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit. Náš nebeský Otče, králi náš pane, který nás nenecháváš jako sirotky tady na této zemi, ale který jsi zaslíbil, že pošleš svého ducha. Tak my si dnes připomínáme tento zázrak. Připomínáme si to, že ty, velký Bůh, sesSdílet

3:33sklonil k nám, lidem nejen v tom, že jsi poslal Pána Ježíše Krista, ale také v tom, že jsi nám poslal svého ducha, aby nás vedl, aby nás učil, aby se za nás připloval. A tak ti děkujeme, chválíme tě a prosíme tě, Pane, abychom viděli ten smysl, proč jsi ho poslal. abychom pochopili ten důvod, pro který ho máme a na základě toho žili své životySdílet

4:06pro tvoji chválu. Amen. Můžete se posadit, bratři a sestry, když člověk přichází do fyzického života, když člověk přichází na zem, bratři a sestry, učí se dýchat, mluvit, chodit a žít tak, aby byl vybaven k tomuto novému životu,Sdílet

4:37který ho čeká. Když pak člověk přichází do zaměstnání, když pak přichází do práce, učí se pracovat, učí se zodpovědnost, učí se znát kolegy, učí se mluvit danou řečí a tak se specificky připravuje na život, který ho čeká v té práci. Ale jak se člověk, bratři a sestry, může připravovat na nový život?Sdílet

5:12Jak se člověk, který je hříšný ve své podstatě, jehož charakter je charakter Božího nepřítele. Ve chvíli, kdy je proměněn, může připravit na to, aby se začal líbit Bohu. Co máme udělat? Stačí se naučit křesťanské fráze. Stačí se naučit mluvit jako křesťané, abychom byli křesťani. Snaží stačí dělat ty správnéSdílet

5:42věci. Stačí chodit do kostela, aby z nás byli křesťani. ne. Když je člověk proměněn evangeliem Pánem Pána Ježíše Krista, potřebuje se učit. potřebuje být veden tak jako každý, kdo přichází ať už do nového života nebo do nové práce. Ale ten, kdo ho vede, bratři a sestry, není ten člověk sám. Nejsme toSdílet

6:13my sami. My se nevedeme k tomu, abychom byli lepší křesťané, abychom byli správní křesťané. Tomu tak není. A nemůžeme si namlouvat toho dnešního dne, že jsme to my, kteří z nás samých děláme lepší křesťany. Pán Bůh totiž rozumí té naší slabosti, rozumí tomu, jací ve skutečnosti jsme a a rozumí tomu, že nejsme schopni sami od sebe žít pro jehoSdílet

6:45chválu. A proto, bratři a sestry, vidíme ten náš dnešní text. Proto vidíme, co pro nás udělal nejen v Kristu Ježíši, našem Pánu, ale také v tom, když poslal Ducha svatého. Písmo Bible nás učí, že že když jsme byli spaseni, bratř a sestry, celá trojice byla zapojena v našem spasení.Sdílet

7:15Na základě Efezským 1 vidíme, že je to Bůh otec, který nás předurčil. Je to Bůh syn, který nás vykoupil a je to Duch svatý, který nás zapečetil. A my vidíme, bratři a sestry, že tady práce Boží trojice v našem životě nekončí. Řekněte mi, nebo mi spíš odpovězte na otázku, proč si nás Bůh ve chvíli, kdy jsme uvěřili, evangeliumSdílet

7:45Pána Ježíše Krista nevzal k sobě. Výborně. Pán Bůh se ze své svrchované vůle, ať my to nechápeme, ať tomu nerozumíme a ač někdy upřímně, aspoň když se dívám sám na sebe nad tím žastneme, se rozhodl, že v nás lidech a skrze nás oslaví své jméno tím, že ne, že si nás vezme k sobě ve chvíli,Sdílet

8:16kdy uvěříme, ale že nás bude proměňovat tady na zemi. A skrze ten rozdíl toho, jakcí jsme byli předtím a toho, jak jací jsme dnes, ukáže, kým on sám je. Bůh se rozhodl na nás pracovat ještě teď. A tomu v teologii říkáme posvěcování. Je to ten proces mezi mezi tím, než jsme když jsme spasení a mezitím, než se setkáme sSdílet

8:45Pánem. Jsme posvěcováni, činění schopni? Co nás k tomu vede? Pokud cíl našeho putování je oslavit Pána Ježíše Krista tady na zemi tím, že budeme svatějšími, jak toho vlastně můžeme dosáhnout?Sdílet

9:19A nejen to Pán nás v tomto našem povolání být svatějšími, nedává někam do ústraní, bratři a sestry, nezavírá nás někde na na místo, kde které je pusté, oddělené, které eh je perfektní k tomu, abychom byli spaseni, ale dává nás doprostřed našich hříšných okolností, rodin, prací. A tak nás ještě navíc, bratři a sestry, posíláSdílet

9:51na velké poslání, abychom uprostřed toho našeho posvěcování ještě činili učedníky. Dokázali bysme si to možná představit, kdyby Pán řekl:„Teď tě spasím, dám ti na pustý ostrov, kde nebudeš mít žádný internet, žádnou televizi, žádné další lidi, kteří by mohli nějak tu tvoji koncentraci narušit. Dám, dám ti doSdílet

10:18nějakého kláštera a tam přemýšlej." A neudělal to z několika důvodů. A pravděpodobně jedním z nich je, protože by nám to stejně nepomohlo, protože hřích není jenom to, co jde v ně, ale také vychází z nás, ale také kvůli tomu, že se rozhodl nás použít k tomu, aby získával další učedníky.Sdílet

10:50A tak stojíme před úkolem, který je pro nás z lidských sil naprosto nedostatečný. Nejsme schopni z vlastní síly se mu postavit čelem. [Hudba] Ale pán to věděl a viděl to už ve chvíli, kdy byl tady na této zemi. A tak se rozhodl, že proto, abychom dokázali to povolání, ke kterému nás povolává naplnit, bratře a sestry,Sdílet

11:22přijde on sám ve svém svatém duchu. A tak přichází ta hlavní myšlenka toho dnešního textu. Podívejte se na něj. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: Duch svatý, poslouchejte pozorně, nás uschopňuje žít pro Boha a jeho slávu. Duch svatý nás uschopňuje, dává nám moc, chcete-li, žít pro Boha a jeho slávu. Podívejte se do toho našehoSdílet

11:54textu a a sledujte se mnou pozorně, jak ten text se rozvíjí. První verš říká, když nastal den letnic, byli všichni spolu na jednom místě. Den letnic. Letnice, bratři a sestry, to slovo doslova znamená 50. Jedná se o jeden ze tří velkých židovských svátků, kde každý muž židovského národa a všichni ti, kteří se chtěli připojit kSdílet

12:26židovskému národu, se museli ukázat před Hospodinem v v Jeruzalému. Odehrával se 50 dní po Velikonocích a proto to jméno Letnice. Někteří z vás ho znáte pod jinými názvy jako svátek týdnů. Exodus 34:22 až 23 nebo Deutronomium 16:20 nebo svátek sklizně, Exodus 23:16 nebo Numery 28:26.Sdílet

12:57V pozdějších letech židovská tradice připojila, že na tento svátek, kde všichni zboží muži musí být v Jeruzalémě, eh, se bude připomínat dání zákona nasionů a tak jak to čteme v Exodu 19 a 20. A tak když nastává den Letnic, 50 dní po Velikonocích, vidíme bratři a sestry, že učedníci jsou shromáždění na jednomSdílet

13:28místě. A a otázka, která se nám vybaví, když čteme ten text, je proč. Pokud si pamatujete, tak na konci Matoušova evangelia pán Ježíš dává velké poslání, že jdou se do celého světa, čiňte mi učedníky. A tak když je vidíme v Jeruzalémě na den letnic 50 dní po vzkříšení, ptáme seSdílet

13:59proč. Pojďme se ještě trošku vrátit. Pojďme se vrátit do Velikonoc. Když pán Ježíš umírá na kříži a je dán do hrobu, čteme, že učedníci byli také na jednom místě. Pamatujete si, jaký byl ten motiv, proč se všichni učedníci na Velikonoce shromáždili na jedno místo? Výborně, protože se báli. Báli se farizeů, báli se Římanů, báli seSdílet

14:31o svůj vlastní život. A šlo to tak daleko, bratři a sestry, že se zavřeli, zamčeli. A když po třech dnech někdo přišel a říkal:„Viděl jsem vzkříšeného Krista, velký tak byl jejich strach, že nevěřili.Sdílet

15:06A to i potom, bratře a sestry, co nepřicházel jeden člověk nebo dva lidé, ale několik skupin lidí, kteří jim říkali všechny, viděli jsme vzkříšeného Krista. Byly to ženy, byl to Petr a Jan, byli to ti učedníci, kteří šli do Emaus. Všichni ti přicházeli, omlouvám se, a mluvili o vzkříšeném Kristu. Až nakonec, když už nevěří tomuSdílet

15:32poslednímu svědectví, Kristus se objevuje uprostřed nich a kárá je za jejich nevíru. A když pak na začátku skutků čteme text, který eh nám mluví o tom, že pánSdílet

16:02nebe, tak pak čteme v druhé kapitole, že učedníci v den letnic byli všichni na jednom místě. Ale teďka brat v této chvíli bratře a sestry, už to není kvůli tomu, že se bojí. Už to není kvůli tomu, že mají strach. Už je to naplnění Ježíšova příkazu, který čteme v první kapitole knihy Skutků. Jste tam, ani se nemusíteSdílet

16:21otáčet. Ve čtvrtém verši. A když s nimi jedl, nařídil jim, aby se nevzdalovali z Jeruzaléma, ale očekávali otcovo zaslíbení, které jste slyšeli ode mne. Pán Ježíš přikazuje učedníkům, aby dokud nepřijde Duch svatý, zůstali v Jeruzalémě. A když se ptají, bratři a sestry, všímejte si, když se ptají učedníci v té chvíli, kdy pán Ježíš, těsně předtím,Sdílet

16:52než je pán Ježíš vzad, jestli toto je chvíle, kdy obnoví Boží království, říká jim v první kapitole knihy Skutků v sedmém a osmém verši toto: "Nepřísluší vám poznat časy a doby, které otec uložil ve své vlastní pravomoci, ale přijmete moc Ducha svatého. který na vás přijde a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judku Samařsku a až po nejzašíSdílet

17:19konec země. Když se tady nacházíme v tom našem textu, bratř a sestry, musíme pochopit, že už to není strach, který učedník vede na to jedno místo, ale že to je poslušnost Pánu Ježíši Kristu. A proč jim pán Ježíš dává tyto instrukce? Protože rozumí těm naším těžkostem, protože rozumí těm naším slabostem, protože rozumí té naší přirozenosti iSdílet

17:51díky tomu, že přišel jako člověk na tuto zem a rozuměl všem těm pokušením, které přichází na člověka. A když bratři a sestry, učedníci nebyli schopni ze své vlastní síly ani věřit jeho vlastnímu vzkříšení, jak ze své vlastní síly budou schopni jít do celého světa a kázat evangelium?Sdílet

18:28A proto, že nejsou, nejsme, nejsem a nejste, rozhodl se Bůh, že znakem nové smlouvy nebude jenom to, že druhá osoba, Boží trojice, syn, se za nás obětuje a bude vzkříšen, ale že třetí osoba Boží trojiceSdílet

19:00lidu. A to ukazuje, bratři a sestry, nejen na úžasné zaslíbení, že? Ale ukazuje to na závažnost přirozeného stavu člověka. jasně, že ve chvíli, kdy kdy člověk žije bez Boha, žije jako sám sobě bylSdílet

19:32Bohem. Žije si podle vlastní vůle, dělá si, co se jí líbí jemu a jde tou svojí cestou tam, kam si myslí, že je dobré. Ale ve chvíli, kdy člověk uvěří, my si nemůžeme, bratři a sestry, myslet, že ta naše přirozenost a ty vnější okolnosti a tlaky najednou jen tak z ničeho nicSdílet

20:05narází. A vy to znáte všichni ze svých vlastních životů, že? Já nechci, abyste se hlásili, ale ale zkuste se zamyslet nad svými vlastními životy. Kolikrát vám Písmo říkalo, udělej toto a ty jsi se rozhodl udělat tamto. ať jsi křesťan 1 2 3 10 50 let přesto pořád zápasíš s tím, že chceš žít podle své vlastníSdílet

20:37vůle a že chceš jít tou svou vlastní cestou, ne na základě toho, co říká písmo. A tak to, že je seslán duch, je je úžasné, nádherné zaslíbení. A kniha Efezkým, bratře a sestry, říká vlastně, že to je závdavek našeho dědictví. Eh, vy, kteří chodíte do práce v dnešní době, tak už to neznáte, jáSdílet

21:07taky ne. Ale můj otec, který je starší, mi říkal, že za komunismu, když chodil člověk do práce, tak dostával závdavek svého platu. Dostával část svého platu vždycky, já nevím, 10, 8 a pak zbytek eh 15. Aspoň u zedníků to tak bylo. Přesně, přesně. A to je Duch svatý.Sdílet

21:37Duch svatý podle knihy Efezkým druhé kapitoly, bratři a sestry, je závdavek, záloha našeho dědictví. Abysme si byli jisti, že ho dostaneme, tak nám Pán Bůh posílá Ducha svatého, aby nás vedl dokud tam nedojdeme, abychom si mohli být jisti, že ho získáváme. A to je přesně to, co se děje v našem textu. Ta záloha,Sdílet

22:07závdavek, příchod ducha svatého je naplněním toho Božího zaslíbení, které nám zaslíbil pán Ježíš v tom, že nám pošle učitele, pomocníka, zastánce toho, který bude sám s námi na věčnost. Luk, Janova evangelium, 14. kapitola, 15. až 21. verš. To říká takto: „Jestliže mě milujete, zachovejte má přikázání a já požádám Otce a on vám dáSdílet

22:40jiného zastánce, aby byl s vámi na věčnost." Ducha pravdy, jejíž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. Nezanechávám vás jako sirotky. Přijdu k vám ještě malou chvíli a svět mě již neuvidí. Vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. V onen den poznáte, že já jsem veSdílet

23:13svém Otci, vy ve mně a já ve vás. Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mne miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe. Kristus v Janově evangelium popisuje příchod svatého jak jako zaslíbení, jak jako naplnění toho, co vlastně udělá on sám na kříži. A my za chvíli se k tomu textu zSdílet

23:46Jana dostaneme hlouběji, ale v této chvíli se vraťme do knihy Skutků, do druhé kapitoly, do druhého verše. Zatím jsme probrali ten první. Ve druhém verši se říká: "Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr a naplnil celý dům, kde seděli." Ač apoštolové, učedníci, kteří tam bylo v té chvíli zhruba 120, očekávali příchod, vidíme, že žeSdílet

24:19jeho příchod byl nečekaný, náhlý, nepředvídatelný. A tady si musíme uvědomit, bratři a sestry, že ať vidíme, že že učedníci byli shromážděni na jednom místě a s největší pravděpodobností se modlili, e postili a dělali další věci, příchod Ducha svatého nebyl podmíněn jejich modlitbami, nebyl podmíněný jejich půstem, byl naplněním Božího zaslíbení vSdílet

24:49pravý čas, který Bůh určil, že se tak má stát. A tak přichází náhle. Ozval se zvuk z nebe jako když se žene prudký vítr. A já jsem si vždycky říkal, proč? Proč tomu tak bylo? A odpověď na to nám dává kontext našeho verše. MnozíSdílet

25:20slyšeli. Verš 6. Mnozí slyšeli v Jeruzalémě ten zvuk a přišli se podívat, co se děje. Mnozí, když slyšeli ten náznak, eh, jako když se žene vítr, tak přišli, aby se zjistili, co se co se událo, ale neviděli to, co se děje v domě. Lukáš nám to ve skutcích popisuje takto. Verš dva. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr aSdílet

25:51naplnil celý dům. kde seděli. Verš tři ukázal se, ukázaly se jim jakoby jazyky z ohně, které se rozdělovaly a na každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim duch dával promlouvat. To, co se událo v té místnosti, kde se shromáždili všichni učedníci, bylo toto. Nejen, že se hnal prudký vítr neboSdílet

26:26jako prudký vítr, ale naplnil celý ten dům. A v té chvíli se ukázaly jakoby jazyky z ohně, které se z jednoho rozdělovali a na každém z nich se usadil jeden. [Hudba] A pán Bůh nám v této chvíli, bratři a sestry,Sdílet

27:10svatý je třetí osoba Boží trojice. A když že když přichází do našich životů, přichází do našich životů Bůh sám. Když Jan křtí Pána Ježíše Krista a ještě předtím, než ho křtí, říká, že ten, kdo přichází za ním, je větší než on, protože Jan křtil ve vodě. Ti, kteří však budou pokřtěni tím, kteří přichází za Janem,Sdílet

27:36budou pokřtěni v duchu a ohni. způsobem. Ale také nám Pán Ježíš ukazuje, pán Bůh nám ukazuje, bratři a sestry, v tom našem textu, že on chce, abychom byli si jisti toho, že Duch svatý již byl dán. Proč? Zkuste se nad tím zamyslet seSdílet

28:06mnou. Proč pán Bůh použil zvuk jako když letí vítr a jazyky jakoby z ohně? Proč použij vějmy? Proč to viděli? Proč to slyšeli? jisti, aby si mohli uvědomit, že to, co bude následovat, ta odvaha k evangelizaci, to mluvení jazyky, všechnySdílet

28:38ty věci, které se budou dít dál, nejsou jejich práce. To to není z nich. Oni seděli na tom místě společně a nic nedělali a najednou přichází kniha Skutků, kdy se evangelium dostává do celého známého světa. Jak to? kvůli Duchu svatému. Někteří teologové a já s nimi souhlasím, bratři a sestry, eh by toSdílet

29:10trošku přejmenovali tu knihu. E neříkali by skutky apoštolů, ale skutky Ducha svatého skrze apoštoly. A myslím si, že to má svůj význam, protože to, co se děje v této chvíli od druhé kapitoly dál, nejsou skutky apoštolů, ale jsou skutky Ducha svatého skrzeSdílet

29:42apoštoli. Pán Bůh nám říká, že použil věmy, aby ukázal příchod svého ducha na učedníky. Musel to udělat takto. Ne. Proč to tak udělal? aby rozuměli tomu, aby pochopili to, že všechno, co dělají ve svém životě a co budou dělat dál, všechno to činění učedníků, není jejich vlastníSdílet

30:14zásluha, není jejich vlastní umení jejich vlastní moudrost, ale je to něco, co dostávají společně. s Duchem svatým. A tak popisuje ve skutcích dva událost a teďka poslouchejte pozorně, která se odehrávala jenom jednou za historii. Už se nikdy nic podobného nestalo. [Hudba]Sdílet

30:44Verš 4 nám dává vysvětlení tohoto fenoménu, této události. Všichni byli naplněni Duchem svatým. ten důvod, proč byl slyšet ten zvuk, ten důvod, proč viděli ty jazyky a jakoby z ohně a proč se usadil každý na jednom učedníku, který byl v té horní místnosti, bylo kvůli tomu, že v té chvíli oni byli naplněni Duchem svatým.Sdílet

31:19[Hudba] Písmo nám popisuje dvě události, bratři a sestry, které se týkají Ducha svatého a věřících. Tou první je křest. Křest Duchem svatým. Podle písma křes Duchem svatým se odehrává ve chvíli, kdy je člověk spasen a kdy ho Duch svatý připojuje k tělu Kristovu, čili kSdílet

31:49církvi. Jinými slovy, jde o chvíli našeho spasení. To čteme v první Korintským 12:13 Římanům 64 a 6. Galatým 3:23. Všechny ty mluví o křtu duchu. O křtu duchem jako o chvíli, kdy je člověk, který je nevěřící, připojen do těla Kristova. Cílem křtu ducha není, jak si někteří myslí, dostatSdílet

32:21se do nějaké duchovní elity. Je to událost, [Hudba] která je nám dána kvůli tomu, abychom byli sjednoceni s ostatními věřícími. Ne abychom se od ostatních věřících oddělovali tím, že jsme ně nějací lepší. A tak křest Duchem svatým je to, co má věřící sjednotit v církvi, ne rozdělovat. V našem textu vidíme tuSdílet

32:52druhou událost. naplňování. Vidíte to tam ve verši 4. Všichni byli naplněni Duchem svatým. řekněte mi, podívejte se do toho textu a řekněte mi, jedná se o křes Duchem svatým? Ne. Byli naplněni Duchem svatým, ale v té chvíli se tedy nejedná o jejich spasení.Sdílet

33:23Oni tady nebyli zachráněni. Oni už byli zachráněni předem. Naplnění Duchem svatým v této chvíli je naplnění zaslíbení, které dává pán Ježíš Kristus nejen v Janově evangelium, ale také v knize Skutků, jak jsme to četli v tom sedmém a osmém verši. A osmý verš říká: "Ale přijmete moc Ducha svatého, který na vás přijde aSdílet

33:54budete mi svědky." Písmo nám příkazuje, bratři a sestry, abychom byli naplňováni neustále Duchem svatým. Efezkým 5:18, Galatským 5:16, kde nám říká: "Choďte duchem." Obě ty události jsou v průběhovém čase aří a oddělují a ukazují v jakém životě, v jaké moci, v jakém duchu máme žít svůj křesťanský život.Sdílet

34:26To, co se děje zde v knize Skutků, je ale výjimečné. Duch svatý do této chvíle nebyl dán všem. Ve Starém zákoně my vidíme, bratři a sestry, že že Duch svatý přichází občas na nějakého proroka, občas na nějakého krále, občas na nějakého kněze. Přichází na různé vedoucí, ale přichází a odchází, ale od led nic zůstává.Sdílet

34:58A když přichází Duch svatý, je to poprvé, co přichází naprosto výjimečná událost, která se nikdy neopakuje v celé historii lidstva. Je to jako když přemýšlel jsem o nějakém příkladu, je to jako když jdete na svatbu a máte být součástí hostiny. Bratři a sestry, řekněte mi, když máte být součástí hostiny na nějaké svatbě,Sdílet

35:21co vám dají na klopsaka? Co vám připevní mirtu? Výborně. A teď si představte, že začíná svatba a ten, kdo má dát mirrtu, není. Svaté, určití svaté pčelé jsou tam. A teď přiletí ten člověk, který zapomněl, má spoustu myrt v ruce a začíná je připínat jednomu druhému. Až až udělá všechny ty, kteří už tam jsou,Sdílet

35:51tak všechny ty, který přichází, už automaticky označí Mirtou. A přesně to je to, co se dělo s Duchem svatým. Všichni ti, kteří už byli učedníci, už byli spaseni, ale Duch svatý ještě nebyl dán. A tak ve chvíli, kdy přijde, naplňuje je všechny automaticky a pak každého, kdo už přichází po něm, naplňuje hned. Nenášel jsem žádné, aleSdílet

36:21pravděpodobně vy byste našli nějaké lepší přirovnání, ale mě napadlo tohle. Když tedy duch přichází ve verši 4, naplňuje automaticky všechny, kteří již byli zachraňováni, čili naplněním Duchem svatým v tomto oddíle není a nemá nic společného s její záchranou. A jako výsledek vidíme, že všichni učedníci mluviliSdílet

36:49jazyky, tak jak jim duch, všímejte si, verš 4, dával promlouvat. A my se v tom našem textu a v celém písmu dozvídáme několik důležitých věcí o daru jazyků. První věc, kterou si musíme říct, bratři a sestry, je toto. Naplňování DuchemSdílet

37:19svatým nebylo vždycky provázeno mluvením jazyků. Skutky 481 755 917 a další nám říkají, že když člověk byl naplněn Duchem svatým, nebylo to vždycky provázeno mluvením jazyků. Někteří si myslí a kážou, že mluvení jazyků nebo jinými jazyky jeSdílet

37:49znak spasení. Ale písmo nám v těchto oddílech ukazuje opak. Mluvení jazyky jako jeden z projevů ducha, z darů ducha, chcete-li, nikdy nebyl dán na první místo. Nikdy nebyl dán jako ten jediný ukazatel toho, že člověk má jazyky. Víte, jak to vím?Sdílet

38:20Přesně. Ale řekněte mi, jakým jazykem mluvil Petr. Verš 14. Petr se postavil spolu z 11, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil. Mluvil hebrejsky. Všichni, všichni apoštolové mluvili hebrejsky. Nikdo z nich nemluvil jinou řečí. Takže to znamená, že apoštolové by nebyli spasení, kdyby mluvení jinými jazyky v této chvíli ukazovalo na na spasení.Sdílet

38:56Někteří si myslí, že mluvení jinými jazyky je znak spasení, ale není tomu tak. A to nás vede k otázce, proč tedy Bůh na tomto místě, ti, kteří dostali ducha těch 120, kromě těch 12 nebo 11, proč jim dával promlouvat jinými jazyky? Proč zrovna zde na tomto místě, když ve skutcích 48, 431, 755, 917 a na dalších, kdy lidé dostávají ducha a nemluvíSdílet

39:28jazyky, proč zrovna tady? Podle mě jde o dva důvody. Jazyky na základě písma Starého zákona byly znakem pro nevěřící Izrael. První Korintským 14:21 až 22 říká: "V zákoně je napsáno jinými jazyky a rty cizinců budu mluvit k tomuto lidu, ale oni ale ani tak mě nebudou poslouchat, pravýSdílet

39:58pán. Jazyky nejsou tedy znamením pro věřící, nýbrž pro nevěřící. Proroctví však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící. Pán Bůh ustanovil, že když lidé budou promlouvat cizími jazyky, které neznají, Izrael se má začít zamýšlet. Izrael, bratři a sestry, si má říct to, co vidíme v tom našem textu, že si řekli, ale oni častokrát docházeli kSdílet

40:29jinému závěru. A to nás vede k tomu druhému důvodu. Jazyky na tomto místě sloužily jako evangelizační nástroj. Podívejte se do toho našeho textu. Verš p. V Jeruzalémě pobývali Židé zboží muži ze všech národů, které jsou pod nebem. Jelikož se jednalo o jeden ze tří největších svátků izraelského lidu, tak se všichni zbožní muži museliSdílet

41:02ukázat před Hospodinem v Jeruzalémě. A tak vidíme v Jeruzalémě v této chvíli 50 dní po tom, co Ježíš byl vzkříšen, ohromný zástup. Ohromný zástup. [Hudba] A nejen že tam byli Židé ze všech národů pod zem pod zemí, pod nebem, omlouvám se, ale byli tam také ti, kteří se chtěli z pohanských národů připojit kSdílet

41:32židovství, čili proselité. A nejen ti, ale byli tam také Arabové, byli tam pohané. A všichni, kteří slyšeli ten zvuk jakoby přicházejícího větru, se seběhli k tomu místu. A když najednou slyšeli 120 lidí mluvit cizími jazyky, jaká byla první otázka podle našeho textu, kterou siSdílet

42:06řekli? Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví galilejci? Verš 7. To byla to byla jejich první otázka, když slyšeli mluvit jinými jazyky, což což nejsou všichni ti Galilejci. Galilejci e na základě Nového zákona, bratři a sestry, byli vnímáni jako vesničani, jakoSdílet

42:36nevzdělanci, jako jako ti, kteří jsou méně cenní. Jo, to vidíme, když eh farizové jední s Pánem Ježíšem Kristem jazyky a ptají se tuhle otázku, měli vzpomenout na to, co říká právě první Korintským 14. Kdy se v zákoně praví jinými jazyky a ústy cizinců, budu promlouvat k tomuto lidu. Ti, kteříSdílet

43:06neměli šanci se naučit jiný jazyk, najednou jim plyně mluví. A tady vidíme další znak jazyků, které nacházíme v písmu, bratři a sestry. Jaké to byly jazyky? Egyptina, latina, perština. Byly to lidské jazyky, syntaktické jazyky, mluvenéSdílet

43:39jazyky. Nebyla to nějaká hatmatělka, nebylo to štěkání. Štěkání. Přesně. Tyhle věci to nebyly. Byl to normální jazyk, protože to, co vidíme, bratři a sestry, podívejte se na verš 11. Židé i proselité, Kréťané i Arabové, všichni je slyšíme mluvit našimi rodnými jazyky. To je to, co slova, slovo znamená našimi jazyky. Veliké věciSdílet

44:15Boží. A podívejte se, bratři a sestry od verše osm. Jak to, že každý z nás slyšíme svůj vlastní jazyk? Jak to, že slyšíme svůj rodný jazyk? Kdyby tam byli lidé z Čech, což tehdy nemohli, ale kdyby tam byli, tak by slyšeli češtinu. Jak to, že bysme u Galilejců slyšeli češtinu? A cože to říkali těmi jinými jazyky, bratři a sestry?Sdílet

44:45To stejné, co slyšel, slyšeli ostatní říkat potom Petra. Evangelium. Slyšeli je kázat evangelium. A aby si to nikdo nemohl vyložit špatně, Bůh dal, že v této chvíli použili jazyky k tomu, aby Izraelcům ukázal, že je tady něco, co co by se nemělo stát, pokud se nenaplnily všechny ostatní zaslíbení písma až do této chvíle.Sdílet

45:14A za druhé, aby se nikdo nemohl splést z těch, kteří přichází z jiných národů, protože třeba neumí tak dobře aramejštinu a a řečtinu a nebo a nebo hebrejštinu. A podívejte se, jaké jsou tam reprezentované národy. Partové. Partská říše oponovala římské říši na východě, bratři a sestry. Byla to ohromná ří. Ještě ne v téhle době,Sdílet

45:43ale ale za 100 let. A v této chvíli se nacházela zhruba v Iráku, abyste si mohli představit. Takže máme Irak, Médové, Médckoperská říše, to je Íran, společně s Elamity, to bylo jiho východ Íránu. Mezopotámie, mezi řekami Eufrat a tygrys z Babylonie.Sdílet

46:16Judsko, Kapadokie, Pond a Asie. To je malá Asie. Frigie a Pamfílie, ty to se dostáváme eh do Afriky. Egypt, oblast Libie, u Kyrény a dokonce Řím. Ale ale vidíme další. Kréťané. Jakou oblast bratři a sestry pokrývá pokrývají tyto národy celého známého tehdejšího světa kolem středovzemního moře Babylonie,Sdílet

46:50Persie, všude včetně Afriky. A nejen to, ale ještě tady máme Araby, kočovníky, kteří v té době ještě nemají vlastní zemi. A všichni, všimjte si, bratři a sestry, všichni je slyšeli mluvit jejich vlastními rodnými jazyky. A co říkali,Sdílet

47:20verš 11? veliké věci Boží, ohromné věci, které učinil Bůh pro hříšné lidi. Jinými slovy, evangelium. To, že mluvili Galilejci jinými jazyky těchto národů, mělo být jasným ukazatelem, že to není z nich. Jan 145 a 46 o tom mluví.Sdílet

47:56A když lidé přichází a vidí tohle, tak jsou ohromení. Verš 12. Všichni z toho byli ohromeni a nejen z toho byli ohromeni, ale co z toho byli, bratři a sestry, ještě zmati. Nechápali, co se tam děje a jeden druhému říkali, co to má znamenat. Jak to, že že že takoví vesničani jako Galilejci najednou mluví plyně latinsky, persky a dalšími jazyky, které nedoážuSdílet

48:27ani vyslovit. Čím to je? Ale samozřejmě, stejně jako i u ostatních, i u Pána Ježíše Krista samotného byli tací, kteří to odmítali. A protože neznali oni sami ostatní jazyky národů, říkali, že ti, kteří mluví, jsou opili, protože jim to znělo jako hadmaělka.Sdílet

49:09Ale to, co pán Ježíš dává v této chvíli, co co ukazuje Duch svatý, je, že jeho příchod uschopňuje všechny ty, kteří tam jsou, k tomu, aby dokázali být efektivními učedníky a zvěstovateli jeho slova. A v té chvíli se postaví Petr do čela, bratři a sestry, společně s 11. A začíná kázání, které bude mít za následek, že se 5 000 lidí připojí kSdílet

49:39církvi v jeden den. Nebylo to Petrovo kázání. Petr v téhle chvíli, bratři a sestry, nebo možná to řekněme jinak, Petr až do této evangelium, než aby ho prosazoval. A 11. Ty se ještě předSdílet

50:10nedávnem krčili v malé místnosti. Ale najednou, bratři a sestry, Petr zná starý zákon. Petr zná lidská srdce. Petr dokáže efektivně komunikovat evangelium tak, aby Duch svatý si ho používal každý lidí. Víte, proč tomu tak je? Protože to nebylo z Petra.Sdílet

50:48Pojďme se vrátit v téhle chvíli ještě do Jana, protože jsem slíbil, že se tam vrátíme. Jan 14. Pán Ježíš zaslibuje příchod ducha. Pojďme se na chvíli podívat do toho textu. Verše 15 a verš 20. Verš 15 a verš 21 nám ukazují ohraničení toho odstavce, ve kterém pán Ježíš zaslibuje příchod Ducha svatého a ukazuje pro koho Duch svatý bude a coSdílet

51:20vlastně bude dělat. Verš 15 říká: "Jestliže nemilujete, zachovejte má přikázání." A verš 21 říká: "Kdo má mé přikázání a zachovává je, ten nemiluje." Duch svatý, bratři a sestry, jeho příchod ukazuje, zaslibuje pán Ježíš Kristus nás uschopní milovat Boha. A nejen že nás uschopní milovat Boha, ale na základě téhle naší láskySdílet

51:49nás uschopní zachovávat jeho přikázání. Uschopní nás k tomu, abychom už nežili pro sebe. Vyučí nás, co to znamená už nežít pro sebe. Ukáže nám, co to znamená už nežít na základě vlastní [Hudba] vůle. A říká a já požádám Otce, verš 16. A on vám dá jiného zastánce. Toho, kdo kdo s vámi bude na věčnost, toho, kterýSdílet

52:20s vámi bude a bude se vás Chcete-li? Toho. Jenž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí a nezná.Sdílet

52:56Krista. Ale vy jej znáte, říká verš 17, protože u vás bude a ve vás zůstává. A pán Ježíš pak dává úžasné zaslíbení. Nezanechám vás jako sirotky. Jaký by to byl svět, bratři a sestry? Jaký by to byl svět, bratře a sestro? Jak těžký, jak jak krutý, jak plný námahy, ve které bychom nebyli schopni obstát, kdybychom neměli DuchaSdílet

53:34svatého. Co bysme dokázali z vlastní síly? Já vám to shrnu jedním slovem. Nic. Nic bychom nedokázali. Ale pán Ježíš říká: "Já vás nezanechám jako sirotky. Přijdu k vám a ještě malou chvíli a svět mě neuvidí". Říká v Janovi: "Vy mě však uvidíte. Kdo vás vede k víře, bratři a sestry? Kdo vás vede k tomu, že žijete tak, jako bysteSdílet

54:04viděli neviditelného? Kdo vás vede k tomu, že chcete žít pro Boží slávu tady na tomto světě a že máte svůj zrak upřený ne na tyhle věci, které jsou tady jako ostatní svět, ale na ty, které jsou v nebesích. Myslíte si, že jste to vy sami? Nejste. A v onen den poznáte, že já jsem ve svém otci, vy veSdílet

54:34mně a já ve vás. Bratři a sestry, Duch svatý začal období milosti a církve a je to Duch svatý, který ho začal tím, že přinesl něco, co nebylo v celém starém zákoně. Možnost být s Bohem každý den. Všechny oběti starého zákona, já chci, abys to dobře promyslel, všechny obětiSdílet

55:04Starého zákona nemohly smazat ani jeden hřích. Ale ve chvíli, kdy je člověk očištěn Pánem Ježíšem Kristem a jeho obětí, nemusí čekat zbytek života v tomhle světě, než bude s Bohem. Ale Bůh je s ním každý den, protože ho vzkřísil k věčnému životu skrze svého ducha. Proměnil našeSdílet

55:38kamenné srdce a přivede nás a vede nás a vyučuje nás. A moje otázka je, z čí síly žiješ ty? Z čí síly evangelizuješ? Z čí síly sloužíš? A komu za to vzdáváš chvál?Sdílet

56:09Kniha Korintským, kniha první Korintským nám zanechává takovou otázku, bratře a sestry. Víte, jaká je to otázka? Co máš, co jsi nedostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal? Já jsem porazil to pokušení. Já jsem zvěstoval evangelium.Sdílet

56:40Kvůli mně uvěřil ten či onen. Opravdu kvůli kvůli jako tobě, kvůli mně. My jsme tak dobří. Vždyť podle knihy Římanům, bratře a sestry, my ani nevíme, jak a za co se máme modlit. Ale duch se nás ujímá ve slabosti. A když duch vede našeSdílet

57:21modlitby, jistotně vede všechno ostatní. A tak všechno, co je dobré v našem životě, není kvůli naší svatosti, naší zbožnosti. Je to kvůli tomu, že nás zaprvé pán Ježíš zachránil a zadruhé poslal Ducha svatého, aby nás vyučoval, proměňoval, vedl a zastával se nás v naší slabosti. A tak k čemu tě vede ten náš text, bratře a sestro?Sdílet

57:51Vážený příteli, ta první věc, které tě musí vést, je to, že se podíváš do vlastního života a to nedokážu já u tebe, ani ty u někoho jiného a zjistíš, jestli jsi spasen nebo ne. A chceš lehký test? Dám ti ho. Máš DuchaSdílet

58:21svatého? Pokud ho máš, tak jsi spasen. Pokud ho nemáš, tak nejsi. A tvoje otázka by měla být, jak poznám, že mám Ducha svatého? Co říká Jan? Ten, kdo mě miluje, bude zachovávat moje přikázání. Chceš vědět, jestli jsi spasen? Chceš vidět, jestli máš Ducha svatého, tak se tě ptám zaprvé, jestli miluješ Boha, miluješ Pána JežíšeSdílet

58:52Krista, miluješ jeho lidlušen. To je jednoduchý test, protože pokud žiješ, jak chceš, tak nemůžeš říct, že máš Ducha svatého. Pokud ale jsi v hříchu a Duch svatý tě usvědčuje, tak je to něco jiného. Ale pokud konstantně žiješ svůj život podle své vlastní vůle a neohlížíšSdílet

59:24se na tebe, na to, co říká Pán ve svém slovu, jak můžeš říct, že ho miluješ? Jak můžu říct já, že ho miluju? Jak můžeme říct, že že jsme jeho, když naše láska vypadá tak, že pohrdáme vším, co on řekl, ale Duch svatý, bratři a sestry, nás uschopňuje milovatSdílet

59:54Krista, nás uschopňuje poslouchat Krista, nás uschopňuje žít pro Krista. A tak v naší slabosti, v našich pádech může být Kristus oslavován, protože Duch svatý nás vede k pokání a k pokoře a k lásce a k poslušnosti. Takže to je ten první, to je ta první věc. Rozsuď, prozkoumej sily veSdílet

1:00:30víře. A druhá věc, připomeňte mi na základě sedmého verše, první kapitoly knihy Skutků. K čemuže vlastně pán Ježíš říká, že mají počkat nebo proč mají počkat na Ducha svatého? Co bude tím výsledkem? Ale přijmete verš 8. Moc Ducha svatého, který na vás přijde a budete mi svědky. v Jeruzalémě, v celém Judsku, Samarsku aSdílet

1:00:56až po nejzší konec země. A tohle souvisí s tím prvním testem. tak se ptám, kde jsi svědkem? Kde jsem já svědkem? Kde evangelium komunikuješ svému okolí? Pokud pokud skutečně věříš, bratře, sestro, že evangelium podle knihy Římanům první kapitoly 16. a 17. verš je ta moc Boží ke spasení pro každého, kdoSdílet

1:01:28věří. Ptám se tě, kdy jsi naposled svědčil o evangeliu? Kdy já jsem svědčil o evangeliu? To neznamená, že budeme utíkat po ulicích a a křičet na všechny. To není to, co myslím, kdy přirozeně ve svém okolí svým dětem, eh, svým synovcům, svým spolupracovníkům, kdy jsi je miloval dost na to, aby jim sdílel evangelium?Sdílet

1:02:05Protože to je to, k čemu tě uschopňuje Duch svatý. A včera jsem slyšel zajímavou věc na konferenci a dovolím si ji tady s vámi sdílet. Proč byste řekli, bratři a sestry, že my jako křesťané nesdíleme evangelium? Možná byste někteří řekli, protože se bojíte nebo protože nemáte dostatečnéSdílet

1:02:39schopnosti. Ale podle našeho textu máte všechno to, co potřebujete k tomu, abyste ho sdíleli. máte Ducha svatého a možná se bojíte a možná si myslíte, že máte nedostatečné schopnosti, ale ale kazatel, který o tom včera mluvil, řekl a já si s ním souhlasím toto křesťané častokrát nesdílejí evangelium, protože sami nevěří, že máSdílet

1:03:09moc zachránit hříšníky. že když řekneme jenom ty slova evangelia, které můžeš říct v 25 vteřinách, tak my to nesdílíme, protože nevěříme, že mají moc zachránit, že ten člověk potřebuje ještě tole a tamhle ten důkaz a tenhleten důkaz a potřebuje tady tole a potřebuje támhleto. Nepotřebuje. Nepotřebuje. potřebuje slyšetSdílet

1:03:38evangelium, protože to je ta tvá práce, kterou ty máš na téhle straně věčnosti. A ty musíš důvěřovat Duchu svatému, že on udělá tu svoji práci. A tak tě Duch svatý, bratře, sestro, v tomto našem textu uschopňuje k tomu, abys byl svědkem bez ohledu na to, kde jsi, abys byl svědkem svými slovy a svým životem.Sdílet

1:04:09A tak důvěřuj Duchu svatému, že když on měl moc dát galilejcům jazyky, které se nikdy neučili, tak tobě dá dostatečná slova v češtině na to, aby řekl evangelium a nemusíš si je ani vymýšlet. Stačí jít do první Korintským 15. kapitoly a přečíst tři verše. Nemusíš si vymýšlet další důvody, další podmínky, dalšíSdílet

1:04:43důkazy. Je to evangelium, které má moc zachránit. A tak mu důvěřuj, protože ono mělo moc zachránit tebe i mě. Bratři a sestro, písmo nám zaslibuje, že příchodem Ducha svatého se do našich životů dostalo něco, co nemá nikdo jiný na světě.Sdílet

1:05:14Každý den žijeme v Boží přítomnosti. Každý den žijeme s tím, že je to Bůh, který nás osobně učí, osobně vede, osobně chrání, osobně provází a zastává se nás v našich slabostech. Já nevím, jak vy, ale pro mě je to úžasné ujištění, útěch a povzbuzení. Možná zažíváš těžkou chvíli. MožnáSdílet

1:05:45zažíváš takovou těžkost, kterou si nedokáže jiný člověk představit, ale Bůh je tam s tebou. Co ti brání k němu přijít? Co ti brání k němu volat? Co ti brání žít v pokoji v té těžké chvíli? Boží, třetí osoba, Boží trojice se pro naše dobro rozhodla sestoupit a žít sSdílet

1:06:17hříšnými lidmi, jako jsme my. A tak žijíme tak, jak nás uschopňuje žít, tak jak jsme nebyli schopni žít až do téhle chvíle. Žijíme pro Boží slávu. Amen.Sdílet