Od tohoto dne budu žehnat
Biblické texty v kázání
Ageus 2Zacharjáš 1Nehemjáš 92. Janův 1Žalm 32Jan 14Římanům 3Efezským 41. Janův 11. Janův 3Judův 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (10)
- 3:33 Zacharjáš 1
- 8:23 Nehemjáš 9
- 11:21 Judův 1,23
- 18:34 Římanům 3,21
- 21:24 Jan 14,23
- 23:28 1. Janův 1,7
- 29:11 Ageus 2,15
- 33:36 Zacharjáš 1,6
- 36:39 Ageus 2,15
- 41:17 Žalm 32,8
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Bratři, sestry, vítám vás u dnešní biblické hodiny, kdy spolu zase postoupíme v tom probírání proroka Agea o kousek dál. A dnes tedy, jak pán Bůh dá, nás čeká druhá část toho čtvrtého Ageova proroctví. Minulé jsme si řekli, že název a takovou hlavní stěžení myšlenkou toho čtvrtého Ageova proroctví je Boží lekce svatosti.
0:32Já tedy pro připomenutí přečtu na úvod text, který jsme spolu minule probírali. Takže můžete se mnou sledovat ve svých biblích Ageus 20, budu číst až do čtrnáctého verše. 24. dne 9. měsíce ve druhém roce vlády Darejra stalo se hospodinovo slovo k proroku Ageovi. Toto praví hospodin zástupu. Zeptej se kněží na zákon slovy. Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté?
1:17kněži odpověděli ne. Ageus se dále zeptal, jestliže se někdo nečistý dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté? knězí odpověděli, bude to nečisté. Na to Ageus odpověděl, takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, je hospodin Hůjrok. Takové jsou všechny skutky jejich rukou, co tam obětují, je nečisté. Čvrté poselství proroka Agea se tedy stalo prorokovi, jak jsme si minule již řekli, 24. kyslevu, tedy devátý měsíc toho Luach Hašana, hebrejského kalendáře, když jsme si to tedy převedli na ten gregoriánský, vycházelo by to na 18. prosinec rok 520 př. Kr.
2:09Čili dva měsíce od třetího poselství, které jsme společně u proroka Agea rozebírali to. Třetí poselství se tedy stalo 23. dne sedmého měsíce a to je v tom Luach Hašana, hebrejském kalendáři měsíc Tishri. V tom Gregoriánském by to byl 17. říjen. A jak jsem minule už poukazoval na to, tyhle počty u těchto přesné datacetery, u těchto proroctví, proroka Agia by nás měly vést k tomu, že Pán Bůh nám tím něco sděluje.
2:49a věřím, že tady je především u toho čtvrtého poselství odkaz na to, že bychom ho měli dát do souvislosti s tím, že měsíc předtím začal působit a prorokovat prorok Zachariáš. A jak si dneska ukážeme, to proroctví proroka Zachariáše už se s tímto čtvrtým poselstvím proroka Agea souvisí. Tedy prorok Zachariáš začal prorokovat, jak u něho čteme na začátku, v osmém měsíci a ten osmý měsíc v tom hebrejském Luach Hašana, hebrejském kalendáři, se nazývá Chešvan, nebo také Marchešvan.
3:33Rok 520 př. Kr. Co prorok Zachariáš přesně od pána Boha obdržel v tomto měsíci? Pojďme se na to do Zachariáše podívat. Budu tedy číst ze Zachariáše první kapitoly od prvního verše. V osmém měsíci druhého roku v Láry Dareja stalo se hospodinovo slovo k proroku Zachlejášovi, synu Berek Jáše, syna Idova.
4:11Hospodin se velice rozhněval na vaše otce. Řekl jim, toto pravý hospodin zástupu. Navraťte se ke mně, je výrok hospodina zástupu a vrátím se k vám, pravý hospodin zástupu. Nebuďte jako vaši otcové, když je dřívější proroci volali slovy, toto praví hospodin zástupu, odvraťte se od svých zlých cest a od svých zlých činů, neposlouchali a nevěnovali jmi pozornost je hospodinu výrok, kde jsou vaši otcové?
4:47A proroci, což pak budou žít na věky, avšak má slova a má ustanovení, která jsem přikázal svým otrokům, prorokům, vaše otce dostihli. Navrátili se a řekli, jak měl hospodin zástupů v umysu s námi naložit podle našich cest a našich činů, tak s námi naložil. Vidíme, že obě tyto poselství, které se dostaly k božímu lidu v tom měsíci listopadu a potom vlastně v tom měsíci prosinci spolu úzce souvisí.
5:29Jejich hlavním nosným tématem je neposlušnost božího lidu, boží výchova a výzva k pokání. Vidíme, že tyto texty nám odkryvají nebezpečí, neposlušnosti a připojínají nám boží výchovu, boží přísnou výchovu, která neposlušnost uprostřed božího lidu přivolává určité boží výchovné soudy, tresty, které mají boží lid navrátit na ty správné cesty.
6:06Tato poselství nám ukazují, jakým způsobem neposlušnost uprostřed božího lidu může zadržovat požehnání uči svému lidu od pána Boha a jakým způsobem má boží lid k těžkostem, kterými prochází právě v důsledku své neposlušnosti, jak má na to reagovat.
6:36a jaké je východisko z tohoto všeho. Víte, je velice zajímavé a chtěl bych vám to zmínit, že právě tyto události, tyto prorocká slova a období roku, kdy zazněla, začaly být později tyto věci připomínány a slaveny v hebrejském svátku, který židé slaví dodnes,
7:08který se jmenuje Sikt. Možná, že jste o tom někteří už slyšeli, o tomto svátku. V Tanachu také, nebo další slovo hebrejské pro tento svátek užívaný z Tanachu je bul. A co tedy znamená tento svátek? Svátek Sikt je odvozený od hebrejského slovesa Sagat a toto sloveso vyjadřuje v hebrejštině padnout na zem při uctívání před hospodinem.
7:41Doslova skutečně tento výraz vyjadřuje tedy ten akt, kdy člověk při úctívání před hospodinem padá na zem a klaní se svému bohu. Je to vyjádření, fyzické vyjádření, vzdání úcty majestátu, všemohoucímu Bohu, jeho spravedlnosti a svatosti a zároveň také v sobě nese odkaz na vyjádření pokory toho, který se klaní a úctívá svého Boha a nejenom pokory, ale také pokání a lítosti nad svými hříchy.
8:23Odkaz na to nalezneme potom v Nehemiášovi v deváté kapitole od prvního do třetího verše. Takže budu číst Nehemiáš 9.1. 24. dne toho měsíce se synové Izraele schromáždili v postu, žíněných rouchách a na svých hlavách měli prst. Potomstvo Izraele se oddělilo od všech cizných obyvatel, stáli a vyznávali své hříchy a viny svých otců, postavili se na svých místech a čtvrtinu dne četli z knihy zákona hospodina svého boha a další čtvrtinu nevyznávali a klaněli se hospodinu svému bohu.
9:14Takže vidíme, že tyto období roku si pán Bůh nevybral náhodou, ale že tyto období i potom v dalších staletích a prakticky dodnes v židovské komunitě byly spojeny s připomenutím těch božích věcí z božího zákona a jsou spojeny s tím vyznáváním hříchů, s tím klaněním se před hospodinem a vzdávání hospodinu chválu, připomínání si boží svatosti a božích svatých ustanovení.
9:57Minule jsme si velice podrobně na základě písma ukázali, že tyto věci, tedy nebezpečí hříchů, poskvrnění a naopak svatost a čistota nejsou vůbec věcmi, které by byly novým zákonem překonány ve smyslu, že nemají už pro lidé, kteří jsou pod tou novou smlouvou, nějaký vážnější dopad nebo význam. Naopak, nový zákon nás neustále k těmto věcem vrací a ukazuje nám, jak podstatné je v životě novozákonního, znovu zrozeného božího dítěte jeho osobní posvěcení a poslušnost.
10:43Víte, ukázali jsme si na minulých textech, které jsme citovali během minulé biblické hodiny, jak je hřích poskvrná falešné učení nebezpečné. Ukázali jsme si, že hřích, neposlušnou vzdor a falešná učení znečišťují boží lid, brání plnému božímu požehnání a velice nebezpečně se šíří. Ukázali jsme si to na příkladu kvasu, na příkladu toho kořené hořkosti, který roste vzhůru a může poskvrnit mnohé.
11:21Falešná učení jsou na základě novozákonních textů předovnána k sněti, zhoubné nákaze, která se šíří jako nějaká infekční choroba. A nenáhodou znečišťující moc hříchu připomínají texty božího slova jako například list Judův 1.23.
11:51Některé zachraňujte, vytrhující je z ohně a nad některými se slitovávejte v pázni, majíce v nenávisti i košily poskvrněnou od těla. A zase jsme u té poskvrny. A víte, výraz košile je doslova v řečtině tady chiton. A přesnější překlad by byla určitá tunika. Chiton se v antickém světě, tedy v době té kojné řečtiny, nosil něco jako dnes spodní prádlo, čili kus oděvu, který přímo přiléhal na to nahé holé tělo a musel být často prán, protože byl velice často a jednoduše znečištěn tou lidskou fyzickou nečistotou.
12:42a určitě není potřeba to doslovně vyjadřovat, ale právě ten odkaz, chyto na to spodní prádlo má vyjadřovat a vzbuzovat v člověku to nebezpečí toho znečištění. Znečištění ne primárně tou fyzickou tělesnou špínou, lidskými výměšky, ale právě tou duchovní nečistotou. A v listu Galackým Apoštol Pavel také tak varuje před hříchem a před přestoupením uprostřed božího lidu, když říká 6.1.
13:19Bratři, kdyby někdo byl přistížen v nějakém přestoupení, vy kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti. a znovu říká tovarování, ale dávej si každý pozor sám na sebe, aby jsi i ty neupadl do pokušení. Takže věřím, že můžete se k tomu doma vrátit, k té minulé biblické, ale po všech těchto textech je nám velice zřejmé,
13:49jak nebezpečnou moc má tedy ta duchovní nečistota a všechny věci s tím spojené, jak se snadno šíří. A my jsme si minule řekli, že se svatostí to rozhodně tak není. A dnes si tedy ukážeme, jak je to tedy s tou svatostí. Může být svatost předána nějakým dotykem? Může být svatost přenešena z jednoho člověka na druhého? Může se dokonce svatost přenášet z nějakých předmětů?
14:19Z nějakých kultických, rituálních obřadů na někoho jiného. Bratře a sestry, věřím, že nám je na základě písma jasné, že ne. Žel je i dnes mnoho takových obelstěných křesťanů a lidí v celém tomto světě, kteří věří a doufají, že mohou být posvěceny nebo nějakým způsobem očištěny, pokud se dotknou nějakého
14:49svatého předmětu, nějakého obrázku, světce nebo nějaké dokonce posvěcené vody. Ale bratři a sestry na základě písma a tedy i Agea konkrétně zde je nám jasně demonstrováno, že nic takového neexistuje a naopak důvěra v něco takového je v božích očích něčím, co se dá přirovnat k modlářství a co vbuzuje v Pánu Bohu oprávněný hněv, protože modlářství vždy je spojeno s duchovní nečistotou a tedy i s duchovním smilstvem ve smyslu nevěrnosti vůči samotnému Bohu.
15:32Bratře a sestry žádný předmět, nic, žádný obrázek, žádná svěcená voda, žádný kontakt s nějakým člověkem, který je svatý, nemůže přenést na druhého člověka svatost a posvěcení. Zůstává tedy otázka, jakým způsobem se šíří posvěcení a svatost. Může být svatost a posvěcení předávána v tomto smyslu jako nečistota a hřích.
16:00Bratři a sestry, a tady je potřeba, a to jsem slíbil minule, si tedy dát zásadní odpověď. A ta odpověď na základě božího slova má zase dvě roviny. Ta první rovina nás učí a jednoznačně nám odhaluje, že ten princip předání svatosti, posvěcení a čistoty v tom absolutním měřítku je možný jenom na základě víry, z pásunostné víry, která je člověku Pánem Bohem udělena z milosti.
16:35Říšný člověk je Pánem Bohem legálně, tedy v tom soteriologickém hledisku absolutní hodnoty, uznání, prohlášen za svatého a čistého jedině a pouze skrze spásnou víru. Je to boží dar z milosti. Tento základní princip je zjeven v písmech staré i nové smlouvy. Nová smlouva nám to připomíná a odkazuje na texty starého zákona.
17:11Žímanum 4.3, Apoštol Pavel jasně demonstruje, neboť co praví písmo, i uvěřil Abraham Bohu a bylo mu to připočteno za spravedlnost. musím si uvědomit, že i ústřední odkaz celé reformace, tedy protestantismu, je zhrnut v takzvaných partikulé exkluzíve.
17:43A věřím, že množství z vás je znáte, bratři a sestry, a patří to určitě k základnímu povědomí nás, křesťanů, kteří se odvoláváme pouze na písma a kteří jsme nositeli tohoto odkazu. Jaké jsou tedy ty partikule exkluzivé reformace? Zaprvé Sola Scriptura, tedy pouze písmo. Naším jediným a hlavním odkazem našich informací a poznání, naší nejvyšší autoritou, je písmo samotné, čili Sola Scriptura. Dále Sola Gracia, tedy pouze milostí, ne na základě skutků a zásluh, ale pouze a jenom na základě boží nezasloužené milosti.
18:34Solus Christus, jedině Kristus, ano, jedině Kristus, Pán Ježíš, je prostředníkem a vykonavatelem nové smlouvy a On jediný je tedy tím původcem našeho spasení. A poslední, et soli deoglaria, jedině Bohu budiš chvála. Všechno toto krásně vystivuje samozřejmě bravurně Apoštol Pavel veden Božím duchem v listu Římanum 3.21.
19:09A dále.
19:39Ježíši. Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve v čase boží schovývavosti, aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovi.
20:09Vatře a sestry to jsou nevýslovné hloubky, ale věřím, že nám už tyto principy musí být z písma zřejmé jako novozákonnímu lidu a musíme pevně na těchto základech víry stavět náš duchovní chrám. To je tedy ta první rovina, ta legální, ta boží rovina, která ukazuje na základě čeho je člověk před pánem bohem ospravedlňován a prohlášen za spravedlivého.
20:42Ale pak je tady ta druhá rovina a to je ta rovina praktického posvěcení a praktické poslušnosti, která ale vychází z té první. Co je tedy tou druhou rovinou? Omilostněný a spasený říšník je prakticky posvěcován, a tedy proměňován, očišťován skrze působení moci Božího ducha, jež mu byl darován. Znovu zrozený člověk reaguje na Boží milost svojí láskou, která se vždy a nutně projevuje poslušností vůči Božímu slovu a přikázání.
21:24Jak jsme si již minule připomněli, Jan 14, 23. Ježíš mu odpověděl, kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj otec ho bude milovat, přijdeme k němu a učiníme si u něho příbitek. Nebo například 2. Janova 1, 16. 1, 6, teda 2. list Janův 1, 6. A to je láska, abychom chodili podle jeho přikázání. To je přikázání, o kterém jste od počátku si šli, že v ně máte chodit.
21:54Víte, nedílnou součástí tohoto procesu praktického posvěcování je, že usilovně pracujeme a usilujeme na tom, aby jsme byli čisti, aby jsme byli odděleni od poskvrn tohoto světa. My jsme si minule vlastně to citovali zase z toho listu a poštola Jana. První Janův 3.2. Milovaní, nyní jsme děti boží a ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, budeme mu podobni, protože ho uvidíme takového, jaký je a teď jdeme pozor.
22:43Každý, kdo má tuto naději, očišťuje se tak, jako on je čistý. Čili, bratře a sestry, zákonitou reakcí na boží spasné dílo v nás je usilovná touha být čistý, jako on, tedy pán Bůh je čistý. No a samozřejmě s tím je určitě, a věřím, že taky uvědomujeme, spojeno naše pokání, čili naše lítost nad našimi hříchy a vyznávání našich hříchů a jejich opouštění, odklánění se, odtek zlých cest.
23:28Zase první list Janův 1, 7 Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho syna, nás očištuje od každého hříchu. Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže své říchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám říchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.
24:01Bratře a cestry, věřím, že na základě písma je nám tedy jasné, že člověk, boží člověk nemůže žádným způsobem jiným být očištěn a posvěcovan, než na základě té víry. a na základě té praktické reakce na tu boží milost, která z této spásonosné víry vychází, v tom procesu posvěcování rosteme v podobu Pána Ježíše Krista, jak čteme v Efeským 4.15, ve všem pak dorůstáme v Krista, on šije hlava, z něhož roste celé tělo.
24:42A my víme, že v tom novozákonním jazyce, který tím kristovým tělem je církev. A církev je v tom novozákonním jazyce o ním chrámem, tím duchovním přibytkem Boha živého na zemi. A pak iž tedy ty slova agia musíme chápat zcela prakticky. A i to čtvrté poselství nám potom není nějakým starozákonním pouhým připomenutím.
25:12ale je praktickou výzvou a praktickým varováním k tomu, jak máme chodit ve světle. Víte, jestli jste bratři a sestry poslouchali naše nedělní kázání, tak se budu jen opakovat a budu připomínat, co už bratr kazatel nám v neděli kázal. My víme, jak úzce je 12. kapitola Listu židům právě spojena s tím Ageovým poselstvím.
25:43A jednou z tou nedílnou součástí té 12. kapitoly Listu židům nenáhodou je připomenutí Kristova vítězství nad hříchem a boží přísné výchovy jeho děti. Je to úzce spojeno a nenáhodou se v této kapitole Ageus cituje. My si musíme uvědomit, že pán Bůh a jeho výchova vůči jeho lidu je hluboce zakořeněná už ve staré smlouvě a v nové smlouvě je novozákonnímu lidu i skrze tyto texty připomínána.
26:21Budu tedy citovat a tím plynule přijdeme k tomu druhému, co nám Ageus v tom poselství říkal z 12. kapitoli Listu židům. Proto i my, majíce kolem sebe tak veliký oblak světků, odložme veskrou zátěž a hřích snadno na nás přivějící se. S vytrvalostí běžme závod, který je před námi. Upřemně hledíce k původci a dokonavateli víry Ježíši, který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž. Pohrnot hanbou. A sedí po pravici boží.
26:58Pomyslete na toho, který snesl od hříšníků proti sobě takový odpor, abyste neuchlabovali, umlévajíce ve svých duších, ještě jste se až do krve nezepřeli v boji proti hříchu a zapomněli jste snad napomenutí, které vám praví jako synům. Můj synu, nepodceňuji pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán, neboť koho pán miluje, toho vychovává a švihá každého, koho přijímá za syna.
27:36Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny, neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával, jste však bez výchovy, jež se stali jste účastní. Všichni potom jste bastardi, to je cizoložňata, cizí, nelegitimní děti a nésynové. Tak je naši tělesní synové, teda naši tělesní otcové, jsme měli v nich vychovatele a měli jsme je v úctě.
28:09Nebudeme mnohem více podání otci duchů, abychom žili, vždyť oni v skutku na krátký čas nás vychovávali, jak jim připadalo správné. On však, tedy Bůh, k užitku, abychom dostali podílu na jeho svatosti. Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná. Potom však vydává ovoce pokoje a spravedlnosti těm, kteří jsou jí vycvičeni.
28:41Proto napravte umdlené ruce a schromlá kolena a čímte přímé stezky pro své nohy, aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak, aby bylo uzdraveno. Když budeme koukat na tu druhou část toho ageova čtvrtého poselství, vidíme, že pán Bůh svůj lid vychovával právě pro tento princip
29:11aby měli podíl na jeho svatosti a aby později došli toho tíženého pokoje Ageus 2,15. Nuže přemýšlejte, jak tomu bylo před tímto dnem, dříve nežli byl položen kámen na kámen v hospodinově chrámu. Tehdy, když někdo přišel k hromadě obilí o dvaceti mirách, vydala jen deset. Když přišel lisu, aby nabral padesát měl, vydala jen dvacet.
29:41Byl jsem vás obilnou rzí, snětí a krupobitím, všechno dílo vašich rukou, ale neobrátili jste se ke mně, je hospodinův výrok. Přemýšlejte, jak tomu bylo před tímto dnem, před 24. dnem 9. měsíce, před dnem, kdy byl položen základ hospodinova chrámu. Přemýšlejte o tom, což je ještě zrno v obilnici a víno a fíkovní granátovník ani olivovník nepřinesly plody, od tohoto dne budu žerná.
30:18Pán Bůh bude žehnat od tohoto dne. Jsme četli v tomto proroctví. Když si rozebereme, co v tomto poselství pán Bůh říká, Víte, určitě pozorným čtenářům neuniklo, že se zde objevují odkazy na určité hebrejské míry, čili měrné jednotky. Já bych chtěl, aby jsme si uvědomili, co tedy znamená taková míra obilí, aby jsme dostali představu, o čem tady hospodin mluví.
30:45Míra obilí, což je asi jedna éfa, představuje 14 litrů. A míra oleje, hebrejštně jeden bat, představuje 22 litrů. Když si tedy uvědomíme, o čem tady hospodin mluví, tak je jasné, že na základě jeho výchovných trestů byla zmařena minimálně polovina, spíše až 60% úrody. A proč? Proč bylo zmařeno 50 až 60% úrody pánem Bohem? Proč bylo zadrženo?
31:25Bylo to z božích výchovných důvodů. Pán Bůh trestal svůj lid, byl je proto, protože se neodvrátili od svých ce. My však víme také z písma, že boží lid si toto vzal k srdci, že boží lid si na základě proroctví a těchto božích výchovných zásahů, kdy pán Bůh byl svůj lid, vzal všechny tyto své zlé cesty k srdci a odvrátil se od nich.
32:03Zachariáš, kterého jsme si zpočátku citovali, to krásně vystihl v té první kapitole v šestém verši, když mluví slova hospodinova. Avšak slova má ústanovení, které jsem přikázal svým otrokům prorokům, vaše otce dostihla. Tady hospodin mluví na celé to babylonské zajetí, na zničení chrámu, na všechny ty rány, které přišly na boží lid v důsledku neposlušnosti a vlastně odkazuje se na ty předexilní proroky, které jsme už z boží milosti probírali, kdy pán Bůh neustále a znovu posílal ty proroky a ukazoval jim, že pro jejich neposlušnost přijde zničení chrámu,
32:58Přijde babylonské zajetí, přijde to utrpení. A pán Bůh na to všechno u Zachariáše poukazuje. Říká tomu lidu, který se z boží milosti z toho exilu navrátil zpět do Jeruzaléma a znovu začal být neposlušný, když byl liknavý v té práci na tom božím díle. a vzpomeňte si, což pak vaše otce nedostihlo mé slovo. A tehdy boží lid zakoušel znovu v té boží zemi boží výchovu, protože pán Bůh nežehnal dílu jejich rukou, nejenom, že nežehnal dílu jejím rukou, ale dokonce je byl.
33:36byl jel tou rzí, byl dílo jejich rukou, zadržoval, zadržoval úrodu a když oni přišli k té hromadě, kde měla být ta úroda, tak tam nebyla ani polovina té úrody. A tehdy boží lid, čteme u Zachariáše 1.6, navrátili se a řekli, jak měl hospodin zástupu v úmyslu s námi naložit podle našich cest a našich činů, tak s námi naložil.
34:08Tady je v hebrejště slova Vaja'avu, což je tedy v tom biblickém starozákonním vyjadrování odkaz jasný na pokání. Oni se vrátili, oni přišli zpět. Vaja Ávu, což je třetí osoba množného čísla Imperfectu s použitím consecutive wave, které vlastně celou tu událost jakoby posouvá z té naší perspektivy do minulosti.
34:47a jinými slovy vyjadřuje, oni se vrátili, oni přišli zpět a to jejich přijítí zpět znamená, že přišli zpět ke svému Bohu, k jeho slovu a vyznali svými ústy, uznali svoji vinu a přiznali hospodinu jeho spravedlivnost. uznali boží spravedlivé skutky a pochopili, že jeho jednání s nimi bylo správné.
35:20A víte, to je vždycky předpoklad toho pravého pokání i dnes v novozákonní době. Člověk si musí uvědomit, že boží cesty jsou vždy přímé a spravedlivé, ale ty naše cesty jsou ty cesty špatné. a že když Pán Bůh na nás dopustí něco těžkého, tak vždy je v právu, vždy je On spravedlivý, ne my. A oni si to uvědomili. A tak čteme, jak měl hospodin zástupů v umyslu s námi naložit podle našich cest a našich činů, tak s námi naložil.
35:57A dále z toho textu Agea a Zachariáše víme, že nezůstaly pouze u těch slov, ale že ty slova toho pokání byly převedeny do činu. V tomhle konkrétním případě to znamenalo, že oni se navrátili a začali znovu tam, kde se odchýlili, tedy začali znovu budovat ten boží chrám, což jim pán Bůh přikázal. Jak to víme z toho textu? Víme to z toho odkazu, že kladli kámen na kámen. To je hebrejský obrad, který nám poukazuje, že znovu začali stavět. Kladli kámen na kámen.
36:39A Ageus 2,15. Přemýšlejte, jak tomu bylo před tímto dnem, dříve nežli byl položen kámen na kámen v hospodinově chrámu. A toto vyjádření, pokání, toto pokání samotné potom otevřelo dveře božímu požehnání, o kterém čteme v Ageovi 2.19. Od tohoto dne budu žehnat.
37:15Bratři a sestry, toto potvrdil potom i prorok Zachariáš v pozoruhodném vidění, kterého se mu dostalo, asi dva měsíce po těchto událostech. Hospodinu zděvil prorokovi Zachariášovi, že pán Bůh bude dál žehnat, že už se nebude hněvat na svůj lid, ale že bude žehnat, že bude horlit pro svoje vyvolené město a pro svůj lid.
37:52Poslušnost, Pokání vždycky otevírá dveře k božímu požehnání. Zachariáš 1.7. 24. dne 11. měsíce, to je v měsíci Ševatu, ve druhém roce vlády Darejra, stalo se hospodinovo slovo proroku Zachariášovi, synu Bekariáše, syna Idova. Viděl jsem v noci hle nějaký jezdec na rudém koni stojí mezi Myrtovým v hlubině, za ním koně rudí, plaví a bílí. Zeptal jsem se, co mají ti to znamenat, můj pane? A anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl, ukážu ti, co mají ti to znamenat.
38:42Můž, který stál mezi Myrtovým, promluvil a řekl, to jsou ti, které hospodin poslal, aby procházeli zemi. Ti odpověděli hospodinovu andělu, který stál mezi Myrtovým a řekli, prošli jsme zemi a hle, celá země si poklidně bydlí. Hospodinův Anděl promluvil a řekl, Hospodine Zástupu, jak dlouho nebudeš mít s litování s Jeruzalémem a s Čudskými městy?
39:13Na nichž je tvé rozhorčení po sedmdesát let. Hospodin Andělovi, který se mnou mluvil, odpověděl slova dobrá, slova útěšná. Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl, volej toto pravý hospodin zástupů, horlím pro Jeruzalém a pro Sion, verokou horlivostí. Ale převelice se hněvám na sebejisté národy, když jsem se trochu rozněval, ani nepomáhali ke zlu.
39:47Proto takto praví hospodin, navrátím se do Jeruzaléma se slitováním, zbuduji v něm svůj dům, je výrok hospodina zástupu a nad Jeruzalémem bude nataženo měřící šňůra, znovu volej, toto praví hospodin zástupu, znovu budou má města přetékat dobrem, hospodin zástupu potěší si on, znovu vyvolí Jeruzalém. Bratře a sestry, hospodin velice horlý pro svůj lid, velice horlý pro Sion, velice horlý pro svojí církev a očekává, že mu budeme poslušní, že ho budeme milovat, že budeme na tuto horlivost vždy věrně reagovat.
40:40Hospodin je připraven nás jako své syny výchovávat a navracet na své cesty. A jaká je tedy praktická aplikace z tohoto poselství pro nás i v novozákonní době? Bratři a sestry, buďme poslušní. Podvolujme se boží milostivé výchově. Neklesejme na mysli, když nás pán Bůh kárá, když nás švíhá, když nás napravuje. Naopak, nechme jej a navracejme se k němu, aby to, co je teď schromlé, bylo uzdraveno.
41:17I když se nám to v tu danou chvíli nezdá příjemné, ale bratři a sestry, vezměme si po naučení, kterým k nám Pán Bůh mluví svým slovem. Žalm 32,8 Dám ti chápání, vyučím tě cestě, kterou máš jít. Budu ti radit, spočine na tobě mé oko. Nebuďte tedy jako kůňči, jako mezek, bez rozumu, ty je třeba krotit úzdou a udídlem, jinak k tobě nepřijdou, mnohé jsou bolestní ničemi, ale toho, kdo kdoufá v hospodina, obklopuje milosedenství, radujte se v hospodinu a plesejte spravedliví, jásejte všichni lidé přímého srdce.
42:07Bratře a sestry, moc vám přeji na závěr tohoto dnešního zamišlení nad tím čtvrtým a geovým poselstvím, aby pro nás posvědcení a svatost měli velice významnou váhu, aby jsme Pána Boha a Jeho výchovu vnímali jako Jeho velikou lásku, kterou k nám má v Pánu Ježíši Kristu.
42:37a aby jsme, bratři a sestry, nebyli jako kůň a mezek, aby jsme přijali poučení ze všech těch věcí, kterými prošel i ten izraelský národ, aby Pán Bůh nemusel být náš dobytek, aby nemusel na nás dopouštět nemoci, ale aby jsme byli povolni Jeho slovu, aby jsme poslouchali Pána Boha, vždyť On nám zaslíbil, že nám dá prozíravost,
43:05že na námi spočine Jeho oko, že nás bude vést svým slovem. Vždyť máme Ducha Kristova. Amen.