#01 Mesiáš - pravdivě člověk a pravdivě Bůh | Advent 2025
Biblické texty v kázání
Lukáš 1Žalm 2Římanům 52. Korintským 8Koloským 1Židům 7
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 0:03 Lukáš 1,26
- 11:39 Lukáš 1,26
- 18:50 2. Korintským 8
- 21:02 Římanům 5
- 27:21 Židům 7
- 40:27 Koloským 1,13–16
- 43:58 Žalm 2,12
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Budeme číst Lukáše, první kapitolu od 26. do 38. verše. Lukáš 1 26. V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret. K Páně zasnouém muži jménem Josef z domů Davidova. Jméno té panny bylo Marie. I vešel k ní a řekl: "Buď zdravá, milosti obdařená. Pán je s tebou. Požehnána tys mezi ženami.
0:33Ona však byla tím slovem velmi rozrušená a uvažovala, jaký je to pozdrav. A anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť si nalezla milost u Boha a hle otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem nejvyššího. A pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Navěky bude královat nad domovem Jákobovým a jeho králování
0:57nebude konce. Marie řekla andělovi: "Jak se to stane, vždyť nepoznává muže." A anděl jí odpověděl: "Duch svatý přijde na tebe a moc nejvyššího tě zastíní. Proto také to svaté, co z tebe se se z tebe narodí, bude nazváno syn Boží." Hle, tvá příbožná alzběta, také ona počela ve svém staři syna. A toto je šestý měsíc té, která je nazývána
1:23neplodnou, neboť u Boha nebude žádná věc nemožná. Marie řekla: "Hle, jsem pánova otrokyně. Nech se mi stane podle tvého slova." A anděl od ní odešel. Budeme se modlit. Drajý Otče, děkujeme ti, Pane, vesmíru za to, že ses sklonil k nám, lidem, za to, že se jsi nás nenechal v té bídě, ve které jsme se ocitli. Děkujeme ti za to, že ty jsi poslal ten
1:50velký dar Pána Ježíše Krista, zachránce Mesiáše, který se narodil v pravý čas jako naplněním všeho, co jsi doteď zaslíbil. Děkujeme za to, že v něm může být spása pro každého, kdo věří. Děkujeme za to, že jsi přišel a zachránil tento svět. Amen. Můžeme se posadit. Tak dnešního dne se nacházíme v textu, který je tak říká na takovém pomyslném
2:22rozhraní dějin. Je úplně uprostřed, protože vrcholem poslání celého písma, vrcholem poslání Bible je život, ukřižování a následné zmrtvýchvstání vzkříšení Pána Ježíše Krista. A pokud by historie lidstva byla jakousi krajinou, potom Kristův život je by byl tou vysokou horou, která se týčí uprostřed té historie. a ukřižování by
2:48bylo na totálním úplném vrcholu té té hory. Všechno, co byla předtím v historii, směřoval k tomuto okamžiku, k tomuto, k tomuto životu, k tomuto Kristu. A pokud by historie byla jako velká řeka, jako proud velké řeky, potom Kristův život by byl jako obrovský vodopád uprostřed té řeky. obrovský vodopad na té cestě, který všechno promíchá, všechno změní a
3:15nasměruje novou řeku, nový tok. Protože od Adáma přes Noého a Abraháma skrz dějiny izraelského národa všechno spěje k ukřižování Mesiáše. A my dnešního dne se nacházíme na na úpatí té finální hory, na úpatí toho finálního příběhu, který změní všechno. jak si pomyslně už koukáme dolů z toho vodopádu. Už jsme téměř na okraji a a
3:43můžeme vidět, co bude potom. Protože náš dnešní text výpráv o období cca devět měsíců před narozením Krista Pána. Jsme tedy v místě, kde tato vesmírná Boží opera přichází ke své kulminaci. Představte si ty všechny všechny ty hlasy, všechny ty hudební linky, který příběh Bible provaí. Zde se na začátku píše ten ten příběh stvoření, první
4:10zaslíbení Mesiáše, třetí kapitola Genesis. Pak se příběh větví a nabírá nových rozměrů, dostává pár targických obratů a Bůh ustanovuje svoji smlouvu s Noem. Následně zaslibuje zachránce skrze Abraháma, Izáka. slibuje to Jákobovi a všechna ta zaslíbení jako taková červená linka se línou tou historii a a spojují ten příběh dohromady. Je ten příběh,
4:36který je řečen z Božích úst. A potom začíná Boží jednání skrze izraelský národ, Boží zaslíbení v časech věrných, v časech v časech zlech, v časech zlých. A Bůh jim neustále připomíná potřebu zachránce, potřebu vykupitele. Př připomíná jim to skrze zákon, připomínám jim skrze soudce, skrze krále. A potom v té celé v
5:01té v té velké opře zní velmi zvláštní, speciální výjimečný hlas hudební rinka, kde Bůh zaslíbuje potomka králi Davidovi. Zaslíbuje mu, že z Davida má vyjít zachránce, král věčný, jehož království nikdy nekončí. A Bůh je věrný svým zaslíben i skrze časy nevěrnosti jeho lidu. On jim znovu a znovu připomíná potřebu zachránce,
5:32kterého jim pošle. Mluví k nim skrze proroky, kteří jakoby zpívali Unisona a a předpovídají novou smlouvu, že přijde král věčný, přijde kněz, který napíše slova svého zákona do srdci jeho lidu a oni ho budou poslouchat. Tak Bůh neustále slibuje, slibuje zachránce a Mesiáše. Slibuje to semeno, které má přijít a rozdrtit hlavu Satanovi.
5:55Slibuje semeno v němž může požehn v němž bude požehnán národ Izraele a skrze něj všechny čeledi země. Slibuje to semeno, bude královat a jeho království nebude nikdy konce. slibuje to semeno, jemuž se pokloní každé koleno. A potom v tomto příběhu skrze všechny zaslíbení, které jsme slyšeli, nastává naprosté ticho. Ten Boží dirigent jak kdyby umlčel
6:26všechny hlasy, umilčil všechny hudební linky, všechny zpěváky a všichni se v tom tichu napnuli v očekávání. v očekávání, co bude dále, jak ten příběh bude pokračovat, co se z toho vyvrbí. A my zde dnes sedíme taky jako jako diváci této velkolépe opery a jsme v bezdechu, bez dechu, v očekávání, až se ta hudba znovu rozběhne,
6:50až nabude nové síly, nové hlasitosti, až až se znovu rozběhne zpěv a hra až znovu uvidíme to nové směrování děje a ten novej rytmus, který nás očekává. A tak všechny hlásy ztichly, všechno zmlklo. Všechno zmlklo, aby dalo vyniknout, dalo prostor tomuto jedinému hlásu anděla, který přichází k Marii. A potom ta opera se znovu rozbíhá a
7:20spěje ke svému vrcholu. A anděl tedy znovu a ještě jednou úplně naposledy oznámuje příchod tohoto zachránce. příchod toho, jenž byl zaslíben ještě Evěenské zahradě. Ale otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem nejvyššího a pán Bůh mu dá od trůn Otce Davida. Navěky bude kralovat nad domem Jákobovým
7:50a jeho kralování nebude konce. To poslední zaslíbení příchodu Mesiáše. Tak dříve příjemci toho stejného zaslíbení nemohli chápat plnou hloubku těchto slov. Nemohli chápat, co jim je vlastně zaslíbeno. Nemohli chápat, jak se to může celé stát. Můžeme jen hádat, co si myslel král David, když mu Bůh zaslíbil, že z něho přijde syn, který
8:14bude kralovat věčně, že nikdy neumře. Nevíme, co si myslel, ale teď, teď skrze Marii se to stává skutečností. Dříř dříve byl zaslíbený jen nějaký potomek v budoucnosti, ale teď vidíme, že ty otěhotníš a ty porodíš syna a on je tím potomkem. Už to není nic abstraktního. Není to nic v budoucnosti. Je to něco hmatatelného. Je to něco, co
8:42má přijít teď. Je to už teď skutečnosti. Něco, co dřív bylo tajemstvím, co bylo skryto, je nyní zjeveno. Apoštol Peter o tom mluví ve svém listě, prvním listě v první kapitole. Tuto záchranu horlivě hledali a po ní pátrali proroci, kteří prorokovali o milosti pro vás připravené. zkoumali, na který nebo na jaký čas ukazoval Duch Kristu v nich,
9:06když předem svědčil o utrpeních určených Kristu a o velké slávě, která přijde po nich. Jim bylo zjeveno, že ne sami sobě, nibyž vám sloužili těmi věcmi, které vám nyní byly nyní byly oznámeny skrze ty, kteří vám přinesli evangelium v Duchu svatém poslanem z nebe, věcmi, do nichž andělé touží nahlédnout. A tak to, co dřív bylo
9:29skryto, skryto za oponou, tak teď se odkrývá a my toho můžem být svědky. My to můžeme poznat. Proroci to nemohli plně pochopit, jak je to možné, že přijde zachránce člověk, protože byl zaslíben lidský potomek a zároveň jak bude žít věčně a bude královat a k jeho králování nebude nikdy konce. A Bůh to jako první odkryvá, odkrývá
9:54Marii, té, která byla požehnána mezi ženami, té, kterou si Bůh vybral, aby z ní vzešel Mesiáš. A odkrývej tento detail, jak to Bůh zajistí. A dnes se do tohoto posledního zaslíbení příchodu Mesiáše se ponoříme více a e podíváme se na to, na to na to větší do větší hloubky. Je to zaslíbení, na které Marie musela čekat rekordně krátký
10:21čas. Zaslíbení se hned naplnilo, protože čas jež přišel. A možná znetu zde tu sedíš a nevíš, co si vůbec o těch Vánocích máš máš myslet. Říkáš si, proč se ten svět zbláznil? Co se tak důležitého muselo stát? A nebo jsi křesťan a nemáš moc rád Vánoce? Říkáš si, proč? Proč taková pompéznost? Co je to za hít parádu všude? A já zde
10:49nejsem od toho, abych abych tě přesvědčil, abys měl rád pohádky nebo stromeček nebo kapra nebo cokoliv z toho. Ale chci ti ukázat, proč se svět zbláznil. Chci ti ukázat na tento zlomový okamžik dějin lidstva, aby aby ses už na to nikdy nedíval stejným pohledem. Chci ti ukázat, proč i ty se máš zbláznit pro toto dítě. pro dítě,
11:12které bylo zaslíbeno a konečně dáno lidstvu. A tak skrze toto zaslíbení uvidíme tři vlastnosti Kristovy podstaty. Uvidíme, kdo Kristus je a proč právě on je jediný, kdo může být Mesiášem. Proč právě on je tím zachráncem? Uvidíme něco, co starozákonní svatí toužili spatřit. Chtěli to vidět, ale nemohli to spatřit. Nemohli to pochopit.
11:39Jim to nebylo dáno, ale my tu dnes tu milost máme. Budeme číst pokračování toho příběhu Lukáš 1 26 do 31 verše. Ten ten úvod. V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret. K Páně zasnouené muži jménem Josef z domu Davidova. Jméno té páne bylo Marie. Ive šel k ní a řekl:„Buď zdravá milost obdařená. Pán je
12:06s tebou. Požehnaná, tys mezi ženami. Ona však nad tím slovem byla velmi rozrušená a uvažovala, jaký je to pozdrav. A anděl jí řekl: "Neboj se, Marie, neboť si nalezla milost u Boha a hle otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš." Tyhle slova nám prozrazují několik věcí. Proz prozrazují nám pár věcí, které jsou
12:32důležité. Zaprvé přišel za ní anděl Gabriel. To je ten stejný anděl, který přišel před půl rokem ke knizi Zachariášovi, jak jsme to četli na úvod bohoslužby. A tento anděl tehdy předpověděl narození Jana Křtitele. A Marie ještě zřejmě neslyšela o tom, že Alžběta, je příbuzná, je těhotná, protože jak čteme, Elžběta se
12:54pět měsíců schovávala, nikomu se neukazovala, styděla se za to a v šestým měsíci, tedy po po tom pátým měsíci anděl přichází k Marii. Takže nejspíš Marie o tom ještě vůbec nevěděla a nemohla ani v nejmenším očekávat, že konečně Bůh znovu jaksi jedná. Protože musíme si uvědomit, že tomuto období, kdy přišel Kristus,
13:16předcházelo přibližně přibližně 400 let ticha. 400 let, kdy se Bůh nezjevoval svému lidu a nemluvil k nim skrze proroky. Byli někteří v izraelském lidu, kteří stále očekávali Boží jednání, ale velké množství z nich byli naprosto zoufalí a vůbec si neuměli představit, že Bůh je znovu navštíví, protože nenavštívil jejich rodiče, nenavštívil
13:38jejich prarodiče, nenavštívil jejich praprarodiče ani jejich praprarodiče. tolik generace tichá, že Boží zaslíbení pro mnohé bylo byly byly pouhými legendami. A občas nám v tomto chybí jakási historická perspektiva. Uvědomme si, že oni byli od posledního proroctví vzdálení dvakrát déle než my dneska od Napoleona. A k velkému překvapení Marie se jí Bůh
14:05zjevuje v andělovi. Že se zjevil kněži Zachariášovi, tak to možná není nic zvláštního. Je to možná pochopitelného, že přišel do chrámu v Jeruzalemě. Ale nějaké mladé holce v Nazaretě, myslím si, že že právem byla překvapená. Je to jako kdyby královna Alžběta, když přijela do Česka v roce 96 na první takovou tu státní návštěvu v České
14:29republice, tak kdyby místa na Pražský hrád zemířila do nějakého paneláku v Karviné na návštěvu. Je je to divný, je to velmi zvláštní. A různé věci se nejspíš honily Marii hlavou v ten okamžik. Nejdříve, nejdříve Marie se pochopil, se pochopitelmi lekla, stejně jako se lekl tehdy kně Zachariáš. A v tom počátečném šoku vlastně ani nestihla odpovědět, ani
14:56toho anděla nepozdravila naszpět. Mlčela vůbec nic neřekla, nereagoval vůbec na pozdrav a jim přemýšlí. A anděl vidí ten úlek, vidí ten šok a říkají:„Neboj se, neboj se, Marie, oslovuj její jménem. Oslovují jménem. Myslím si, je to kvůli tomu, aby aby jí přesvědčil, aby ona se přesvědčila, že se nesplet, že přišel
15:17právě k ní, že ne k sousedům nebo někam, ale že přišel právě k ní a říkají: "Nelezi milost v Božích očích?" Nám to ukazuje, že Marie v první řadě tu milost potřebovala. Byla ta obyčejná žena v tomto smyslu. nebyla nějak napřirozeně bezhříšná, ale ale něco na ní byla bylo speciálního si odlišovalo od ostatních od od mnoha
15:41ostatních žena. A tím věřím byla pevná víra, kterou uvidíme i později v textu a ale taky víme, že když nalez milost v Božích očích, tak z listu Hebrejem z 11. kapitoly jasně víme, že bez víry není možné se zalíbit Bohu. A proto si myslím, že zřejmě Marie se od jiný žen odlišovala právě tomu, že Bohu věřila a Bůh jí tady projevuje milost a vybírá
16:06jí k tomuto k tomuto nejdůležitějšímu úkolu, ke kterému kdy nějaká žena mohla být vybrána. Vybírají ji, aby porodila a vychovala Božího syna, aby porodila svého vlastního zachránce. Je to strašný paradox. Někdo, kdo přišel, aby posloužil, aby vládnul všem, najednou se ocitá v vlně obyčejné ženy někde někde v Nazaretě.
16:38A tak co z toho vidíme, co je co je důležité, je, že Kristus se měl narodit z ženy, z této konkrétní ženy. A je to velmi zásadní věc, která z toho vyplývá. Je to první věc, kter na kterou se dnes zaměříme na první stránku vlastnost Kristovy podstaty je eh je to věc, která je na první pohled velmi zřejmá. Na druhou stranu se zdá být
17:00nemožná, protože Kristus, záchrance světa se měl stát člověkem. Není njak abstraktně, neníak symbolicky, ale měl se stát opravdovým, skutečným člověkem z kostí a z masa. Už to není tak, že na sebe bere jenom zdánlivou podobu člověka v nějakým vidění nebo nebo že se lidem zdjevuje skrze anděla. nebere na sebe podobu hořícího keře nebo
17:28skály a už to není tak, že že by na sebe vzal podobu Božího slova, které se rozléhá vesmírem, když Bůh říká: "Budíš světlo." Ne. Toto slovo Boží se stává opravdovým člověkem. A chtěl bych dnes, abychom tuto skutečnost nepodcenili, protože skrze toto Bůh dokazuje, že opravdu dokáže cokoliv. Je to nadpřirozená ukázka Boží všemohoucnosti.
17:56Vidíme, vidíme neuvěřitelné, taky neuvěřitelnou Boží pokoru, kterou projevuje v Kristu. Protože ten, který ze své podstaty Boží se ponížil a stál se člověkem. List filipským, který teď naše děti se učí se učí z paměti nebo část tu pasáž o o Kristově vtělení mluví o tom, že Kristus na sebe vzal způsob otroka. Kristus se stal otrokem.
18:25Tento věčný Boží syn. Jž jímž byly tvořeny všechny galaxie, všechno živé, neživé, viditelné a neviditelné. Tento nestvořený se stává svým stvořením. Ponížuje se a vzdává se všeho, co má. Vzdává se svého postavení, své síly, své všemoucnosti, svého zdraví, pokud se to dá takhle říct. Toho všeho se vzdává a
18:50stává se slabým, nemocným člověkem. A teď proč to dělá? Kdo ve zdravém rozumu by něco by něco takového mohl udělat? Koho to mohlo napadnout? A druhý list Korintickým osmá kapitola, devátý verš. O tom mluví, kde apoštol Pavel říká:„Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista, ačkoli byl bohatý, stal se kvůli vám chudým, abyste vy jeho
19:18chudobou zbohatli." Pomohli jste někdy někomu chudému nebo někomu, kdo kdo potřeboval vaši pomoc? Nejspíš ano. Pokud ano, tak nejspíš na konci dne vám nic moc neubylo. Ale pomohli jste někomu chudýmu někdy tak, že jste shudli a oni na váš úkor zbohatli? Ne, že to to je moc. Kdo by z ve zdravém rozumu toto udělal? No přece Kristus. Kristus to udělal a
19:47udělal to ne pro někoho abstraktního. Udělal to kvůli tobě. Stal se chudým, aby si ty zbohatnul na jeho účet. Toto udělal, když se stál tímto člověkem. Se pokořil, vzdal se všeho, aby ty jsi mohl zbohatnout na jeho místě. A určitě víte, že ani apoštol Pavel tehdy, ani já teď nemluvíme o penězích. Kristus se vzdál svého výsadního postavení, aby ty ji to
20:11postavení mohl získat. A Kristus se vzdál nakonec svého života, aby ty jsi svůj mohl nalézt. A on to musel podstoupit, protože jiná cesta nebyla. Jiná cesta nevedla, protože člověk zhřešil, člověk zasluhuje smrt a proto jenom člověk to může napravit. Ale je to nemožný úkol pro člověka. Ale přece někdo jiný než člověk by
20:36lidstvo zastupovat nemohl. Člověk zřešil. Člověk to musí napravit nebo nes nést svůj trest. A proto od Adama a od Evy Bůh neustále zasliboval příchodského Mesiáše. Zasliboval příchod člověka, který bude tímto Mesiášem. Lidé nemohli mít jiného Mesiáše. Nemohli být jiného než lidského zachránce. Lidi nemohl vykopit anděl a nemohl je vykopit
21:02ani Bůh sám, kdyby se nestal člověkem. Musel přijít člověk. Jak se píše v Římanům v páté kapitole, apoštol Pavel tam tam říká o o těchto věcech, abychom to lépe pochopili. A tak tedy jako skrze provinění jednoho člověka přišlo na všechny lidi odsouzení, tak i skrze spravedlivý čin jednoho člověka přišlo na všechny lidi
21:27ospravedlnění k životu. Jako se skrze neposlušnost jednoho člověka mnozí se stali hříšnými, tak se skrze poslušnost jednoho stanou mnozí spravedlivými. Takže skrze Adama, toho jednoho člověka, zástupce veškerého lidstva, na všechny, který pochází z něj, přišel hřích. přišlo odsouzení a přišla smrt. A stejným způsobem i skrze spravedlnost
21:53jednoho člověka, Ježíše Krista, lidstvo dochází spravedlnosti. Takže to, že Kristus se stal člověkem, bylo naprosto nutné. Ale samo o sobě to není nijak zvláštní, že jo. Je spousta lidí v tomto světě. Spousta lidí bylo před Kristem, ale co ho odlišovalo od jinýho, od jiných lidí, kteří byli před ním? Proč zachráncem nemohl být spravedlivý Abel nebo syn
22:23zaslíbení Izák? Proč jim nemohl být hrdina, který bojoval s Bohem Jákob nebo třeba muž podle Božího srdce David? Proč nikdo z nich nemohl být tímto Mesiášem, tímto zachráncem? A tak se znovu vraťme k těm slovům zaslíbení z úst anděla Gabriela. Je to Lukáš 1 od 31 do 35. verše. A hle otěhotníš a porodíš syna a dáš mu
22:52jméno Ježíš, říká Marii. Ten bude veliký a bude nazván synem nejvyššího a pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Navěky bude kralovat nad domem Jákobovým a jeho králování nebude konce. Marie řekla andělovi: "Jak se to stane? vždyť nepoznává muže. A anděl jí odpověděl: „Duch svatý přijde na tebe a moc nejvyššího tě zastíní. Proto také to
23:14svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno syn Boží." A tak tedy i když bylo naprosto nutné, aby Mesiáš byl člověkem, tak samo o sobě to nestačí. Musel být něco víc než člověk. Musel být Bohem samotným. A toto je druhá věc, druhá vlastnost Kristovy podstaty. Byl člověkem. To je první. A druhá je, že je syn Boží, že je Bůh,
23:38protože je spolozen Bohem. Tak tady anděl Marii říká, ten Ježíš, se kterým ty ottěhotníš, kterého ty porodíš, tento člověk bude nazván synem nejvyššího, protože to, co se z tebe narodí, bude syn Boží. Když to Marie poprvý slyší tady tyhle slova, že že má otěhotněk, tak je nejspíš v takovým šoku, že dál moc vůbec nevnímá. Andíli
24:04říká, že ten syn, který se z tebe narodí, bude syn Boží a bude kralovat věčně. A i v ten v ten okamžik vůbec nezajímá, jak to, že bude kralovat věčně, ale spíš je zajímá technická otázka, jak můžu o těhotně, když nemám muže. Je sice zasnoubená, ale ještě s tím mužem nežije. A ví moc dobře, že sama na to nestačí, aby aby mohla
24:23otěhotnět, že dítě potřebuje otce. zase, že vůbec nepochybuje o tom, že ten její syn bude věčně královat, ale nechápe, jak se to technicky může stát. A to je dobrá otázka. Všimněme si, že anděl jí to nepokládá za nevíru, protože když stejný anděl přišel k Zachariášovi a oznámil mu něco, co bylo daleko uvěřitelnější, že jeho žena, byť
24:48už stará, porodí syna, že Bůh udělá ten zázrak v jejich životě, tak Zachariáš nevěří a chce po andělovi nějaké znamení. a pak na to doplácí, protože to znamení mu je dáno a to tím známením je to, že že nemohl mluvit, že o ně měl. A zde vidíme, že Marie se ptá, ale ne proto, že by nevěřila, spíše nechápe, jak se to může stát. Je zvědavá.
25:13A anděl to bere jako zcela vhodnou vhodnou otázku a a odpovídají. Říká„Duch svatej na tebe přijde a moc nejvyššího tě zastíní. Anděl zde používá dva jaksi abstraktní výrazy, aby vyjádřil tu stejnou věc, jak se to přesně stalo, že Bůh je otcem toho dítěte. E jakoby fyziologicky nevíme, není to z toho jasné a zřejmě to ani
25:36nemůžeme pochopit. Ale co je jasné z toho, co říká anděl, je to, že ze strany Otce to dítě bude mít božský původ. Říkají, že Duch svatý na tebe přijde a moc nejvyššího tě zastíní a otěhotníš. Bůh je původcem. Ježíšova tělesného počátku. Je z toho tedy jasné, v čem se Ježíš lišil od všech ostatních lidí. On totiž
26:02není jen člověk, má také božský původ. I ve své tělesnosti má božský původ. A anděl dále pokračuje a říká: "To, co že to, co se má Marii narodit, bude naprosto svaté, bude bez poskvrný, protože má Boha jako Otce. Bůh je bude skutečným a opravdovým Božím synem. Nebude jen opravdovým a skutečným člověkem, ale i skutečným opravdovým
26:29synem Božím. Bude skutečným a opravdovým Bohem, protože Bůh jeho je jeho otec. A proč je to nutné? Proč Mesiáš musel být také Bohem? Nestačilo, že by člověkem? zřejmě nestačilo. A zde zde uvidíme dva důvody, které se které jsem si dovolil vypíchnout. Když by měl když by měl jenom mužského lidského otce, potom by zdědil i jeho
26:58hříšnou přírazenost, kterou měl po Adamovi a potom by se v skutku nemohl nazývat svatým, jak ho nazývá anděl v tomto textu. Potom by sám potřeboval zachránce. Proto každý člověk, který přišel před Kristem, byl nedostatečný. nemohl nikdy vykoupit ani sebe, ani ani další lidi. I velekží, který kteří v izraelským národě
27:21jaksi pomyslně stali nejblíže té propastí mezi Bohem a lidmi, tak ani oni nemohli lidi zachránit. Ani Mojžíš, který přímo hovořil s Bohem a určitým způsobem Boha viděl, nemohl být tím prostředníkem, nemohl být tím zachráncem, protože sdíleli s Adámem stejnou přirozenost. Byli hříšní a nemohli s tím nic dělat. List Hebrejům 7 kapitola od 23 do 27.
27:46verše o tom mluví. Já bych to rád přečetl. A jich se mnoho stalo knížimi, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali, protože však on sám zůstává nevěčnost, má nezměnitelné kněžství. Proto také může dokonale zachránit ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlovouval. Takový velekněz byl pro
28:08nás vhodný, svatý, bezelsný, neposkvrdněný. oddělený od hříšníku, ten, který se stal vyšším nad nebesa a který nemusí jako tamti velekněži denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama. Kristus je tedy jiný než než ti velekněží, než kněží, kteří byli eh
28:33kteří byli v izraelským národí a než jiní eh jiní vůcovské figury, které vidíme ve Starém zákoně. Byl naprosto svatý, byl neposkvrněný, byl oddělený od hříchu. Tento Kristus, Bůh, může lidi před Bohem zastupovat, protože je naprosto bez hříchu. Nemusí přinášet oběť za sebe. Nemusí ho nikdo zachraňovat. On je jaksi
28:58první stabilní bod naší záchrany. Na něm všechno stojí. On je první, který, který nepotřebuje záchranu. První člověk, který nepotřebuje záchranu a jediný člověk, který nepotřebuje záchranu. Tento člověk je také Bohem, aby se mohl stát tímto dokonalým veleknězem. To je první důvod. nezdědil lidskou přirozenost po Adamovi. Druhým důvodem
29:22je, že Mesiáš musel být taky Bohem, protože jen tak by mohl být původcem všech lidí, které zastupuje. Jan 1 až 3. Na počátku bylo slovo, to slovo bylo o Boha a to slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. Tento Bůh, Boží syn je tímto slovem, který Bůh otec, kterým Bůh Otec tvoří
29:52veškerý všechno v tomto v tomto světě, celý vesmír. On byl tím, skrze něj vznikla vznikla země, skrze nějž vznikly všechny rostry, zvířata a také hlavně Adam, první člověk byl stvořen synem Božím z prachu země. A potom z Adama byla stvořena Eva božským zázrakem a následně z těchto dvou lidí povstali všech všichni lidé. A
30:20tak tedy Adam je zástupcem všech lidí, protože všichni lidé, kteří se narodili, jsou z Adama. Všichni pocházejí z něj a proto je můžeš zastupovat. Jakého tady zachránce má Bůh poslat, aby byl člověkem, ale aby zároveň z něho všichni lidi vycházeli? To je velký problém. A Bůh tento problém řeší právě v Kristu. Tento problém
30:42zdanlivě neřešitelný, ale je v Kristu vyřešen. Ježíš Kristus, který pochází z Adama, zároveň je původcem Adama. Ten, který stvořil všechno, všechny lidi, se stává jedním z lidí. A ten tímto tedy Bůh zlomil to prokletí. zlomil ten začarovaný kruh, že zachránce musí být někdo z Adama a zároveň ten zachránce musí ho nějakým způsobem
31:10předcházet, protože všichni v Adamovi jsou prokleti. On se stal člověkem, aby mohl zachránit ty, kteří vyšli z něj, vyšli z jeho slova. A tak tedy doufám, že že vidíte, jak jak ten Boží plán je neuvěřitelně promyšlený a dokonalý. Tam, kde měla pro všechny lidi přijít konečná, protože všichni zřešili v Adamovi, kde není žádného lidského zástupce,
31:36který by to mohl nějakým způsobem napravit, tak tam to bere Bůhu do svých milujících rukou a dává toho původce všeho, to slovo, kterým bylo stvořeno všechno, aby se stal tím stvořením, aby se stal člověkem a vykoupil lidi víry. Věřím, že se na toto dítě, které se má narodit, budeme nahlížet úplně jiným pohledem, protože toto dítě je
32:02opravdovým Bohem, který se stal člověkem. Jak je to možné technicky, nevím, ale chválím Boha za to, že tuto možnost našel a že ji využil k naší záchraně. A tedy pokud je něco, co si z těchto Vánoc a z tohoto advent adventního období odneseš, tak ať je to toto. Pokud si nezapamatuješ vůbec nic, tak ať je to toto. Žádnej člověk, který se kdy narodil,
32:29včetně tebe, nebude nikdy stát před Bohem sám za sebe. Každý člověk bude před Bohem někým zastoupen. Buď je zastoupen člověkem Adamem, který zhřešil a skrze něho každý je proklet, nebo je zastoupen člověkem Kristem, který žil život, tedy Adam žít nedokázal a ani ty jsi to nedokázal. Tento je člověk Ježíš Kristus žil život dokonalé
32:54poslušnosti svému Otci. A ty jsi před Bohem zastoupen buď v Adamovi a nebo v Kristu. Je to tak jednoduché. Nenalhávej si. Nepřijde okamžik, kdy se postavíš před Boha a všechno mu vysvětlíš. Vysvětlíš mu, proč to to, co jsi dělal, není tak špatné. Nevysvětlíš mu, že seš vlastně dost dobrej? To se nestane. To se nikdy nestane. Buď zůstaneš v Adamovi a s tím
33:20zdědíš věčnou smrt a nebo přijmeš Kristovo zastoupení a s ním zdědíš věčný život spolu s ním. A pak tedy každý člověk je někým zastoupen. Otázka pro tebe dneska, kdo zastoupí tebe? A je na tobě, co s tímto dítětem, které je zaslíbeno Marii dnešního dne uděláš? Buď mu vyznáš své hříchy ve víře a pokoříš se před ním a nebo jeho hněv tě
33:49tě naprosto rozdrtí. Protože to, co odlišuje lidi, kteří kteří umírají v Adamovi od těch, kteří žijí v Kristu, je jen to, že ti lidi, kteří jsou v Kristu, vidí svůj hřích a v pokoře s vírou s vírou tento hřích vyznávají a přichází před to dítě. přechází před to před toho Krista a toto jsou Vánoce. Proto přišlo to dítě
34:12ne aby přineslo pohodu všem lidem pod stromeček, aby přin ale aby přineslo věčný život tobě a každému, kdo věří. Teď tady jsme viděli, že Kristus musel být člověkem. Kristus musel být taky Bohem, aby mohl zastupovat lidi. A třetí věc, kterou vidíme, uvidíme v našem textu, je, že Kristus je také zaslíbený věčný král.
34:38Zde totiž v tomto textu jsou dvě důležité poznámky, na které bych chtěl upozornit. Je to důležitá věc, důležitá vlastnost našeho našeho Mesiáše. Ta první poznámka pochází ze slov Lukáše, z toho toho vyprávěče celého příběhu, když představuje Marii na začátku toho toho našeho příběhu a říká o ní velmi velmi
34:59důležitou věc. Říká, že ona je z domu Davidova a tedy Marie je z potomku krále Davida. A druhá poznámka je potom z úst samotného anděla, který říká: "Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Navěky bude královat nad domem Jákobovým. Jeho králování nebude konce." Jakoby toho bylo ještě málo. Mesiáš musel být nemusel být jen člověkem a
35:27Bohem. Musel být také dítětem zaslíbení. Musel být dítětem zaslíbení, které Bůh zjevuje skrze smlouvy a skrze proroctví. Bohu totiž nešlo jenom o to, aby Ježíš byl tím tím pravým jakosi schopným vykonat misi, kterou mu dal, ale chtěl, aby také to, co vykonal, bylo věrohodné, aby ta zvěst něm byla naprosto věrohodná. Šlo mu o to, aby lidi, když
35:52oslyší o té zvěsti, ať už tehdy v zápětí po tom příběhu nebo několik tisíc let potom, tak aby vždy mohli se číst dva a dva a uvěřit tomu. Uvěřit tomu, že tento Ježíš je opravdu Boží syn. je opravdu ten Mesiáš, protože naplňuje všechno to, co bylo do doteď o něm předpovězeno. A tím nejdůležitějším v těch všech
36:15předpovědech o něm, všech těch všech proroctvích bylo právě to, že Mesiáš musel být dítětem zaslíbení. Musel být zaslíben Abrahámovi, Izákovi, Jákobovi, Judovi a nakonec i samotnému králi Davidovi. Jim byl zaslíben potomek, který bude královat věčně a jeho králování nebude konec. Kdyby tady přišel nějaký člověk,
36:39který tvrdí, že je židovský Mesiáš, ale nebyl by z potomků krále Davida, tak měl být okamžitě zavržen. A proto si Bůh vybírá právě Marii, která je z Davidových Davidových potomků, které je zasnou Josefovi, který je taky z Davidových potomků, kteří bydli v Nazaretu, aby se naplnilo proroctví o tom, aby to to to zaslíbení, které se
37:02naplnilo, bylo naprosto věrohodné a uvěřitelné, aby každý, kdo slyšel, tak mohl věřit, aby mohl věřit, že to narozené dítě je opravdovým Mesiášem a je tím zaslíbeným králem, který bude královat věč čně čteme, že mu Bůh dá trůn jeho otce Davida a Ježíš, toto narozené dítě si ten trůn mohl naprosto naprosto čistým s čistým svědomím
37:27nárokovat a na tomto trůně bude vládnout věčně. Kristus je také naplněním Danielových proroctví, že povstane království, které nikdy nebude přemoženo a nikdy nezanikne. A tak tedy Kristus skutečně naplňuje smlouvy a naplňuje proroctví a nám to dává jistotu. Nám to dává jistotu, že všechno, co slíbil, co o něm čteme, že
37:51je pravda a že se to splní. To, že Bůh slíbil příchod Mesiáše přes přesně tímto způsobem, tak se tímto způsobem i naplnil. Přesně tehdy, kdy se to mělo stát, tak nám dává jistotu, že pravdou je také to, že Kristovo kralování bude opravdu nekonečné. Nebude mít nikdy konce. Dává nám možnost dívat se do budoucnosti s důvěrou. Můžeme můžeme s
38:15jístetou vědět, že ten, komu jsme svěřili svoje životy, je také ten nekonečný vládce. Tento vládce nikdy nezanikne a jeho království nikdy nikým nebude přemoženo. A vidíme tedy, jak ty dvě skutečnosti, že Ježíš byl člověkem a že byl Bohem, tak se spojují v jedno a následně směřuji do budoucnosti. Směřuji dopředu, donekonečna, do toho věčného království
38:40s tím nikdy neumírajícím králem, který zajistí věčný život taky pro svůj lid. Kristus je tedy člověk, je Bůh, je věčný. král. Tak kde nás to nechává dnešního dne? Sedíme zde v první řadě těchto tohoto Božího představení, toho představení lidských dějin. Viděli jsme všechny hudební linky, viděli jsme je děje,
39:10proroctvy, záznamy, zaslíbení. Viděli jsme všechny ty svědectví, které vydávají, které svědčí o Božím plánu a všechna proroctvy ztichla. Tak zaznívá toto poslední zaslíbení, zaslíbení příchodu Boha samotného na tuto zem. Ale otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš, ten bude veliký a bude nazván synem nejvyššího. Pán Bůh mu
39:36dá trůn jeho otce Davida. Navěky bude královat nad domem Jakákobovým. Jeho kralování nebude konce. Tento příběh dále pokračuje v vrcholy o 33 let později na kříži a následně se to celé představení, ta ta opera se rozbíhá dále úplně v jiným měřitku. Vidíme učedníky, vidíme apoštoly, vidíme mučedníky. Lidé ze všech náradů a jazyků se připojují k
40:01tomu k tomuto zpěvu a ve víře vyznávají, že Ježíš Kristus, toto narozené dítě je Pán. Tento Ježíš, člověk a Bůh věčně kraluje. Před ní pokne poklekne každé koleno a každý jazyk vyzná, že on je pán. Miliony a miliony lidí ze všech dob, národnosti, jazyků se připojují do tohoto chvaloszpěvu a zapojují se do tohoto
40:27vesmírného představení a jejich hlasy zní historii. V těch radostech, v nemocech, v pronásledováních, když jsou v nebezpečí, když jsou třízněni nebo zabíjení pro Kristovo jméno, tak znovu a znovu vyznávají. Ježíš Kristus, ten narozený z ženy, ten Boží syn a věčný král je pán. Kolosským 1 13 až 16. On, tedy Bůh, nás
40:54vysvobodil z pravomoci temnoty a přenesl do království syna své lásky. V němž máme skrze jeho kraje vykoupení a odpuštění hříchů. On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i i neviditelné, ať truny nebo panstva, vlády nebo autority. Všechno je
41:15stvořeno skrze ně a pro ně. Všechno směřuje k němu. On je středobodem historie. Jeho příchod je to nejdůležitější, co se v historii stalo. A jaká je tvoje reakce na tohoto Ježíše? Na toho, který byl malým dítětem v náručí Marie, na toho jenž je věčným božským králem vesmíru. V našem textu vidíme reakci Marie na tohoto, na tohoto zachránce. Když
41:45slyšíte tato slova, kterým se dá jen stíži uvěřit, tak Marie reaguje a a e teda Marie nereaguje. Marie je v šoku a nechápe a anděl ještě dodává dodává dodává slova a říká: „Het tváva příbuzná Alžběta, také ona počela ve svém staři syna. A toto je šestý měsíc té, která se nazývá neplodnou, neboť u Boha nebude žádná věc
42:12nemožná." anděl chápe, že to, co chce, co to, co chce po Marii, aby věřila jeho slovům, tak je to je to hodně. A proto říká, jestli jestli si pamatuje, jestli si vzpomíná na svoji příbuznou příbuznou Alžbětu, která je neplodná, která nemohla nikdy otěhotnět a už je stará a říkají, že hle, tato Alžbeta otěhotněla. Bůh jí to dal. Bůh udělal tento zázrak v
42:37jejím životě. A tímto anděl připomíná Marii Boží všemohoucnost. říká, že co pro člověka je nemožné, to je možné pro Boha. Říkaj to, aby nepochybovala. A zde s Boží milosti vidíme odpověď Marii. Hle, jsem panova otrokyně. Nech se mi stane podle tvého slova. Marie věří. Marie věří v nemožné, protože ví, že Bůh je schopen učinit
43:03nemožné. Co na to řekneš ty? Věříš, že co to, co je pro tebe nemožné, je možné pro Boha? Věříš, že poslal svého syna, aby se stal tvým vykupitelem? Věříš, že udělal nemožné, že Bůh sám na sebe vzal lidskou podobu, stal se člověkem. Věříš, že v něm jsou ti odpuštěny hříchy. Věříš, že mám máš věčný život v něm,
43:31protože Kristus vstal z mrtvých, že zvítězil nad smrtí a dává ti ten věčný život. Věříš, že spolu s ním také vstaneš z mrtvých. A tak ti vyzývám, věř a připoj se k tomuto obrovskému zástupu lidi, kteří zpívají jeho chvaloszpěv. Chci tě povzbudit, abys z dnešního dne nezůstával v hledišti, protože nejsi jen pozorovatel těchto dějin, nejsi
43:58pozorovatel, jenom pozorovatel svého osudu. Ty jsi součástí těchto dějin. A Bůh tě tě dnes volá ve jménu svého syna, abys odložil své zlé skutky, abys věřil a vzdál slávu Bohu s ostatními věřícími. Žalm 2:12. Líbejte si, nás nerozhněvá, jinak zahynete na cestě. Jestliže jen málo spláne jeho hněv. Blahosloveni jsou všichni, kdo něm hledají útočiště.
44:26A tak věřte, že tento syn, který poprvé přišel jako křehké malé dítě, tak přijde znovu a přijde v hněvu. A před tímto hněvem se neskryje vůbec nikdo. A proto dnešního dne poklekněte před synem. Poklekněte před tímto dítětem, před tímto člověkem, před tímto Bohem, před tímto věčným králem. A vyznajte, vyznajte tu slávu
44:51spolu s celým celým vesmírem a s tímto zástupem věřících. Vyznejte nebo zahynete, protože další alternativa tomu není. Drahý Otče, děkujeme ti za za to, že jsi poslal svého Mesiáše, poslal jsi poslal jsi zachránce vesmíru. Poslal jsi zachránce lidí. Děkujeme za to, že toho můžeme být svědky, za to, že to není nic tajného a
45:17za to, že to můžeme jasně vidět, za to, že jsi to neutáil pro nás od nás, ale za to, že můžeme vidět tuhle záchranu, kterou jsi ty udělal skutečno skutečnou v Pánu Ježíši Kristu. Děkujeme za to, že jsi vyřešil náš problém, za to, že Kristus se stal člověkem, za to, že opravdu vím bohem. Za to, že bude královat věčně a jeho království nikdy
45:37nebude konce. Děkujeme ti za to, že v tohoto království můžem být součásti. Děkujeme za to, že nezahyneme, ale to, že na věčnosti budeme s tebou ve vzkříšení. Chválíme tě. Amen.