Prorok Zachariáš # 6
Biblické texty v kázání
Izajáš 57Izajáš 62Jeremjáš 4Jeremjáš 49Jeremjáš 50Daniel 4Daniel 7Zacharjáš 6Římanům 11Zjevení 1Zjevení 3Zjevení 7
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 22:15 Izajáš 62,1
- 25:57 Římanům 11,1
- 44:15 Zjevení 1
- 47:07 Izajáš 57,20
- 49:21 Daniel 7,4
- 53:44 Jeremjáš 4,5
- 55:20 Jeremjáš 49,22
- 1:00:00 Daniel 4,21
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:21Bratři a sestry, jak jsem řekl, vítám vás na dnešní biblické hodině a dnešní biblická hodina teda je už šáši šít, čili šestá hodina, která bude na téma proroka Zechariáše. A opravdu je před námi poměrně velmi rozsáhlé téma, téma, které zasahuje svým obsahem velikou část historie
0:54a zároveň má obrovský přesah ještě do budoucnosti. A k pochopení toho tématu jsem tentokrát byl přesvědčen použít i naši techniku, Naši diváci, kteří sledují naše biblické hodiny, budou mít potom možnost některé z těch schémat si prohlédnout. To všem není možné je zachytit souběžně na kameru, ale my si je budeme moct tady prohlédnout během toho našeho výkladu.
1:28A bratři a sestry, tedy my jsme prošli takovým tím teoretickým úvodem ke studiu těch eschatologických proroctví. Víme, že tady kniha Zachariáše je takovou knihou apokalypsy starého zákona. Její místo v kánonu je naprosto nezbytné k pochopení dějin lidstva, ale nejenom posledních věcí, ale vůbec dějin spásy. Aby jsme mohli studovat tato proroctví, tak jsme si museli vyjasnit některé pojmy,
1:59například, jakým způsobem se prorokům dostávali takto rozsáhlá vidění. Mluvili jsme tedy o způsobu inspirace, mluvili jsme o tom, co je způsob inspirace hachazon, tedy vidění, sen, nebo když se stalo slovo hospodinovo k prorokovi. Ale bylo velice důležité si uvědomit, že existují tedy dva aspekty, boží vůle, boží vůle preceptivní, tedy to je ta boží vůle,
2:26které nám pán Bůh skrze své slovo přímo říká, co máme činit, co činit nemáme. A pak jsme si poukázali, že už dávno před stvořením světa, samozřejmě ve věčné boží existenci, je tady ten dokonalý boží plán, který si pán Bůh velice moudře předsevzal a zvážil v celé své dokonalosti a který také ve svůj daný čas se musí naplnit.
2:50A právě jsme si řekli, že ty proroctví, které nám jsou v písmu zjeveny, do velké části nám mohou tuto dekretivní boží vůli odhalovat a my můžeme tak pochopit nejenom boží záměry s tímto světem, ale můžeme také nahlédnout do toho, jakým způsobem pán Bůh tyto záměry uskutečňoval a bude uskutečňovat. A tomu jsme si říkali, že ta dekretivní boží vůle nebyla člověku a není zjevována proto, aby ji měnil.
3:21Je to svrchovaný boží úradek, ale naopak je nám dávána k tomu, aby nás upevňovala ve víře, aby nám zjevovala moc a slávu našeho velikého, moudrého, mocného Boha. A věřím, že jako křesťané, kteří studujeme Biblii, tak od počátku písma vidíme, že to, že Pán Bůh se rozhodl stvořit tento svět, že se rozhodl učinit člověka k obrazu svému,
3:48že ovšem také, a to bude i téma naší konference, jedno z těch témat, původ hříchu a zla, Pán Bůh ve své dokonalé moudrosti umožnil, to si musíme samozřejmě říci, i existenci lidské vzpoury, a nejenom vzpoury člověka, ale i hříchu jako takového, a zla. A právě nahlížením do těch tajů té dekretivní boží vůle můžeme zahlédnout tu obrovskou moudrost boží.
4:19Samozřejmě, když byste si mysleli, že dostanete všechny odpovědi, které vás tíží v srdci a všechny vaše proč budou odpovězeny, tak vás chci ujistit, že je to naivní. Představte si, jak říká poštol Pavel v listu Římanům v 11. kapitole, prosím vás, kdo z vás nebo kdo kdy poznal mysl hospodinovu. Bratře a sestry uvědomme si, že my i jako lidé,
4:47dokonce i andělé jsme omezeni svým stvořením a nemůžeme obsáhnout všechny hlubiny boží, všechny jeho moudré záměry a rozhodnutí, ale to, co je důležité, je, že písmo nám od počátku zjevuje, že skrze své stvoření bude Pán Bůh navěky oslavován a uctíván a že skrze dějiny a celé jeho dílo, ale dejme pozor, nejenom dílo spásy, ale i dílo soudu, bude Pán Bůh vyvýšen
5:19a bude naprosto jednoznačně prokázána jeho velikost, sláva, moc, dobrota, láska, ale také přísnost, hněv. A další atributy. Takže my, když jsme si říkali ty úvody k těm všeobecným informacím, které jsou důležité k pochopení biblických proroctví, tak jsme také se zmínili o tom, že náš výkladový pohled, tedy ten aspekt těchto proroctví, je premilennialistický.
5:56To znamená, že jsem se vám minule snažil poukázat na to, že pán Bůh stále tady má plán se svým starozákonním vyvoleným národem Izraelem a že tedy musíme pořád s Izraelem a s jeho osudem, tak jak ho pán Bůh vyměřil a předurčil, počítat. My jsme si jasně říkali, že opravdu v historii církve vzniklo mnoho nebo několik směrů,
6:32které opravdu měly tendenci přijít s takzvanou teologií náhrady. To znamená, že přicházeli teologové závěru a musíme si tedy uznat, že na podkladě těch všech těžkých věcí, které se staly a vlastně i té historie a v tom kontextu, v kterém se nacházeli, to nebylo něco úplně neobvyklého, že Pán Bůh svůj lid zavrhl. A že vlastně ta novozákonní církev je tím pravým naplněním
7:07těch starozákonních zasvíbení o tom vyvoleném božím lidu a že Pán Ježíš je tím pravým Izraelem. Ovšem tyto teorie, tyto aspekty výkladu právě narážejí na spousty textů, jak z nového, tak z starého zákona. A opravdu, jak jsem říkal, museli bychom, a není to v našich silách v rámci Zechariáše, tomu věnovat mnoho biblických hodin,
7:37ale chci vám znovu i dnes na začátku toho všeho ukázat, že ten opravdu premilennialistický aspekt je ten, který skutečně je zakotven v písmu. A že i to uvidíme potom v doslovném rozboru těch jednotlivých proroctvích z toho Zechariáše. Bratři a sestry, opravdu, jak jsem říkal minule, ačkoliv Izrael jako vyvolený boží lid prošel ve své historii řadou těžkých pádů
8:11a samozřejmě i nemálo těžkých božích soudů, tak i toto je něco, s čím boží slovo samozřejmě i ve svém prorockém pohledu počítalo. A nejenom, že v něm počítalo boží slovo v tom prorockém aspektu, ale samozřejmě Apoštol Pavel tomu, a nejenom Apoštol Pavel, ale především Apoštol Pavel tomu věnoval velkou část i novozákonních teologických disputací.
8:40Takže když bychom tedy řekli, jaká je tedy výhoda židů, když třeba začíná poštol Pavel Vlistu Římanům tím konstatováním, že ačkoliv dostali zákon, tak nebyli schopni ten zákon naplnit. Tak tedy jaký je rozdíl mezi židy a pohany? Je tu vůbec nějaký rozdíl? Mají židé něco navíc? Tak i dnes musím začít tím, kde Pavel prostě láme tuto myšlenku
9:12v třetí kapitole Římanu a hned říká, co má tedy žít navíc. Porovnává ho s kým? S pohany. Nebo jaký je užitek obřízky? Nepochoďte špatně, že bych vás leh obřízce, ale v této disputaci v kontextu určitě chápete, o čem Pavel mluví. A teď Pavel říká, no veliký v každém ohledu předně ten, že židům byly svěřeny boží výroky.
9:38Co tedy, když někteří byli nevěrní, nezruší jejich nevěrnost věrnost boží? Naprosto ne. Ale ať je Bůh pravdivý a každý člověk lhář, jak je napsáno, aby byl shledan spravedlivým ve svých slovech a zvítězil, když tě soudí. Jestliže však naše nepravost prokazuje boží spravedlnost, Co řekneme? Není Bůh nespravedlivý, když nás stíhá hněvem?
10:11Mluvím teď po lidsku. Naprosto ne, říká Pavel. Tam je řečeně velmi silná záporka, me genoito. Což dostovat říká, to vás ani nemůže napadnout, vyslovit taková věc. Vždyť jak by Bůh mohl soudit svět? Neboť jestli, že se mou lží, rozhojnila boží pravda k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník?
10:43A nebylo by to tak, jak nás někteří pomlouvají a tvrdí, že říkáme, čiňme zlo, aby přišlo dobro. Jejich odsouzení je jisté. Takže bratře a sestry, list z Římanům, to je zkost. Ale to je epištola, kterou musíte studovat slovo od slova měsíce. Ta hloubka nás přesahuje ve všem. Ale tyto texty i na první přečtění zbuzují obrovskou nevoli našeho srdce.
11:17Protože opravdu vidíme, že ta boží dekretivní vůle nás ve všem přesahuje. Že prostě pán Bůh uzavřel svůj lid pod nepravost, jak jsme si říkali minule, aby se mohl smilovat i nad pohany. Jaké to jsou moudré úradky. A kdybychom přemýšleli po lidsku, tak bychom mohli dojít k závěru, že Bůh je ve svém svrchovaném jednání nespravedlivý.
11:44Ale boží slovo nám říká, v tom přece není problém. A tak vás, bratři a sestry, hned z počátku a znovu musím být k tomu, kde je problém. Proplém je v tom, může snad člověk, padlý člověk posluzovat boží spravedlnost. Jak říká Izajáš, kdo mluví s Izajáš, je samozřejmě hospodin. Jak vidí pán Bůh, svrchovaný Bůh, který zkoumá naše srdce a ledví,
12:13jak vidí naši spravedlnost po našem pádu. A víte, co říká Izajáš? A my to tak máme rádi trošku uhlazené, ty naše překlady. Já nevím, ne všechny, třeba kraličtí byly ostřejší, ale v 64. kapitole 5. veř říká, jako nečistí jsme všichni všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat v kraličském, myslím, roucho ohýzdné nebo něco takového. Bratři víte, co je v hebrejštině,
12:44sestry proměnou, ale teď budu trošku vytahovat něco ze svých zkušeností lékaře. Tam je doslova napsáno, ucheveged idim kol chytkaténu. Ed idim odkazuje na ženskou menstruaci. Takže pán Bůh tu doslova říká, že všechna naše spravedlnost, jako je cár roucha poskvrněný ženskou menstruační krví.
13:15Bratři a sestry, možná vy jste to nezažili, ale starší sestry si pamatují, moje maminka si to dobře pamatovala, když babička musela prát v době periody žádné vložky, nebyly. Budu teď impertinentní v těchto věcech, ale takový je pán Bůh v těchto věcech. Víte, jak vypadá po týdnu roucho potřísněné menstruační krví? Já jsem pracoval jako porodník a gynekolog.
13:41To není nic hezkého a pro ženu je velmi těžké v době svých dnů udržet čistotu. A když Pán Bůh používá tak silný výraz k tomu, aby popsal naši zvrácenou spravedlnost, může si snad takový člověk vůbec dovolit soudit hospodina. A přesto řekněte mi, kolikrát jste neslyšeli od lidí, a to je problém i v církvi, že je Pán Bůh nespravedlivý.
14:09Spravedlivý. Když tohle dopoušti, bratři a sestry, v bázně a v pokoře se vraťme k tomu, co o naší spravedlnosti a našem vnímání spravedlnosti říká sám Pán Bůh. Protože Boží slovo je jednoznačné. Jestli jsme spravedliví, bratři a sestry, tak kde je naše spravedlnost? Jenom a pouze v Pánu Ježíši Kristu a v Jeho zásluhách.
14:39A na druhé straně, co naše moudrost, co naše poznání. Vzpomenete některého z biblických mužů trpitelů, který si stěžoval na svůj osud a že to nebylo slast. Ale že si myslím, že nikdo z nás by se mu nemohl podívat do očí. Zase teď nemyslím pána Ježíše. Ale jednoho biblického muže, který prožil neskutečné utrpení. Přišel o své děti, rodinu, manželka ho mu zlořečila
15:10a vybízela ho, ať prokleje svého boha, Job. A Job ve své bolesti chtěl vědět, proč. Nerozuměl tomu. Myslel si, že tomu rozumí ve smyslu, že pán Bůh by neměl takové věci s ním dělat. A pán Bůh se zjevuje ve vychřici a odpovídá. Říká, pojď Jove, opásej se jako muž a poučíš mě. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi?
15:42A co dělá Job ze svojí moudrostí? A že bratři a sestry mu nebylo rovno, protože pán Bůh o něm řekl, že mu skutečně nebylo rovno. Tak si ho cenil pán Bůh. Ale co říká Job, když je konfrontován s boží velikostí? tak si kluví na ústa ruku a padá do popela. A bratři a sestry, když jsme tedy konfrontováni s tou boží svrchomaností,
16:11s tou boží dekretivní vůlí, s tím, jak si přece vzal pán Bůh, že proběhnou dějiny lidstva a jak je řídí, přijmeme z tohoto veliké poučení. Protože, jak říkám, naše moudrost je v božích očích pláznoství. A naše spravedlnost, cár pospiněný menstruační krvi. Ale když budeme pokorně očekávat na svého pána,
16:42když budeme pokorně přijímat jeho moudrou vládu, tak můžeme zakusit ten pravý šálom. Ten pokoj, který pramení z toho, že náš hospodin pevně vládne a že jeho vláda je dobrá. A ačkoliv budeme muset projít těžkými věcmi a i tento svět, ačkoliv pán Bůh bude muset potrestat a zatratit některé lidi, tak jeho rozhodnutí jsou naprosto spravedlivá, dobrá a správná.
17:18A běda nám, kdyby my jako křesťané jsme se tohoto nedrželi. Takže, bratře a seství, před námi je tedy ten rozbor těch osmi podivohodných nočních vidění z toho 24. dne měsíce ševatu v roce 519 př. Kr. A my jsme si v tom prvním vidění vlastně řekli, že nám pán Bůh ukázal dějiny lidstva v tom středobodu s Izraelem od toho babylonského zajití až po to znovu vyvolení Jeruzaléma
18:00a po to požehnání, které je připraveno pro boží lid. My jsme si jasně ukázali, že hospodin v tomto prvním vidění ukázal Zechar Jášovi, že pán Ježíš jako ten anděl hospodinů v té roli, my jsme si teď v neděli, bratr Mojmír, nám ukazoval na tu trojí službu v té naší době pána Ježíše jako proroka, kněze a krále,
18:35tak my víme, že pán Ježíš v té době starozákonní, jako věčný syn, samozřejmě existoval u svého otce od počátku se svým otcem. Ale on už i v té době před tou inkarnací působil jako ten, který vedl svůj národ. My moc dobře z Nového zákona víme, že kdo byl tou skalou, která provázela boží lid na poušti. Kdo s nimi šel v tom ohnivém sloupu v noci a v oblacích přes den?
19:12Z které skály oni pili na té poušti? Kdo byl ten anděl hospodinův, který mluvil s Mojžíšem? A my víme, že tento anděl hospodinův podle všech výpovědí písma, Už jenom z hebrejštiny je naprosto jesné a zřejmé, že je podivuhodné, že je spojeno anděl a boží jméno, když říkám hospodinům, tak víte, že myslím ten tekragramatom, to boží svaté jméno,
19:43Jud, Hej, Vav, Hej, že je to někdo, kdo přijímá božské pocty, kdo vystavuje v roli samotného hospodina, Ale kdo také zároveň na některých podivůhodných místech také se svým hospodinem, svým Bohem komunikuje. A tak víme, že pán Ježíš právě v tom prvním nočním vidění byl ten, který se přimlouvá za svůj lid a říká hospodinu Bohu Otci, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování
20:13nad svým lidem, nad knělým planetůj hněv po 70 let. A víme, že tehdy se mu dostalo dobré odpovědi a že hospodin odpověděl horlým pro Jezuzalém a prosí on velikou horlivostí. Zase vzpomenete, že to slovo znamená žádlým. Je to úplně to stejné slovo, které je použito v těch kontextech třeba, že pán Bůh je žádlivě milující.
20:45A my jsme si říkali, že boží žádlivost se objevuje ve dvou směrech. Může se projevit v tom, že trestá neposlušnost a nevěru svého lidu, anebo také ochraňuje a pečuje o svůj lid. Ale převelice se hněvám na sebejisté národy, kdy jsem se nakrátko rozňoval, oni napomáhali ke zlu. Proto takto praví hospodin, navrátím se do Jeruzaléma se slitováním,
21:14zbudují v něm svůj dům, je výrok hospodina zástupu a nad Jeruzalémem bude natažena měřící šňůra. Znovu volej, toto praví hospodin zástupu, znovu budou má města přetékat dobrem, hospodin znovu potěší Sion, znovu vyvolí Jeruzalém. Ano, bratře a sestry, jak jsme si již dříve řekli, toto první z osmi proroctví i s těmi prvními velkými obrazy těch andělských jestců,
21:46toho Myrtový v té temnotě, je tím rámcem, který nám odkrývá tu eschatologii. A já dneska znovu ještě vám ukážu na to, že pán Bůh skutečně nezavrhl svůj lid. Ano, pán Bůh zaslípil, že ho bude tříbit, jako se tříbí zlato, jako se taví stříbro, aby v něm nepřebyla žádná struska. A na konci, když budete hodní, tak mám pro vás jednu píseň hebrejskou,
22:15která je doslovným textem z Izajáše 62.1. Za domácí úkol si přečtěte závěr Izajáše, protože ten mluví naprosto jasně o tom, jak hospodin pamatuje na svůj lid. Takže zaposlouchejme se do textu z 62. kapitoly, která je v naprosté kohenentnosti s tímto textem ze Zachariáše. Samozřejmě akorát vznikla o několik staletí dříve, neboť prorok.
22:42Izajáš působil přibližně v letech, v dnev noci o půlnoci, 700 př. Kristem. Takže poslouchejme ty nádherná slova. Kvůli Sionu nebudu sticha, kvůli Jeruzalému nebudu mít klid, dokud jeho spravodnost nevzejde jako záře a jeho spása nesplane jako pochodeň. Národy uzří tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu
23:14a budou tě nazývat novým jménem, které určí hospodinova ústa a budeš skvostnou korunou v hospodinově ruce vehajit a teret tiferet bejat adonaj. Pamatujte si ty slova té písně. A královským turbanem v dlani svého boha, ucniv menucha bekav elohecha.
23:45Již se od tebe nebude říkat opuštěná a zuba, a od tvé zemi se již nebude říkat pustá všemama, ale budeš nazvána chevcí va. To znamená, mám v tobě zalíbení a tvá země provdaná, Beula.
24:21Protože hospodin nebude, neboť hospodin bude mít v tobě zalíbení a tvá země bude mít manžela. A teď v osmém verši přichází to, co jsem říkal. Jak hospodin stvrdil tyto slova? Hospodin přísahal svou pravicí a svou mocnou paží. Pozvedněte korouhev pro národy.
24:54Hle, hospodin rozhlásil do končin země. Řekněte dceři Sionské. Hle, tvůj zachránce přichází. le jeho mzda je s ním a jeho odměna před ním a nazvou je lid svatý, hospodiny vyvykoupení a ty budeš nazvána vyhledávaná, město neopuštěné. Vratře a sestry, chcete toto stahovat na církev. No to je takové násilí.
25:27Vratře a sestry, ano, my můžeme v spoustu těch duchovních principů vidět v životě nás, novozákonních křesťanů. Ale tady mluví hospodin ke svému lidu. Mluví k Izraeli. Víte, proto my musíme počítat s tím, že tyto proroctví musíme vykládat v kontextu s etnickým Izraelem.
25:57A tady skutečně ten premilennialistický aspekt, tedy ten aspekt, že plné naplnění těchto božích požehnání pro boží vyvolený lid, pro Jeruzalém, pro Izrael je stále v budoucnu. A zase, Římanum 11.1, Pavel to už nevím, jak to říct jasněji. Prostě vykladači toto musí prát v potaz. Hospodin se k tomuto jasně vrací.
26:28Pravím tedy, zavrhl snad Bůh svůj lid. A co říká apoštol Pavel, bratři a sestry? Jak můžeme sem dát teologii náhrady? Co říká apoštol Pavel? Naprosto ne. Vždyť i já jsem Izraelec, a teď bratři a sestry, tady jsou ty teologické rozpory, že někteří to berou jako duchovní Izrael. Ale když tady Pavel, bratři a sestry, mluví o tom, že je Izraelec,
26:57Prosím vás, pomoctte mi. Besídka, nemáme besídku. Tak mládež, co si pod tím představujete, když Apoštol, Pavel, který byl z kmene Benjamín, říká, že je Izraelec. Bratři a sestry, to snad i malé dítě pochopí, že tím opravdu naráží na to, že je žid jak tohle. Na to nemusíte znát řečtinu. Takže když Pavel říká naprosto ne, vždyť i já jsem Izraelec,
27:24Izrálec potomek Abrahamův. Z kmene Benjaminova Bůh nezavrl svůj lid, který předem poznal. Což nevíte, co praví písmo o Eliášovi, když vypráví, jak si stěžuje Bohu na Izraelce. Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili, já jediný jsem zůstal. A jim o mou duši usilí. Co mu však řekl božský výrok? Ponechal jsem si sedm tisíc mužů,
27:52kteří nesklonili koleno před bálem. Tak i nyní, tak i nyní, bratři a sestry, tady zůstává část Izraele, která je vyvolená z milosti. Ano, velká část Izraele byla zatvrzena a nepoznala svého mesiáše. Ale v nynějším čase zůstal ostatek lidů podle vyvolení z milosti.
28:25Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí. Co tedy? Oč Izrael usiluje, toho neodosáhl. Ale dosáhli toho vyvolení. Ostatní byli zatvrzení. Jak je napsáno, Bůh jim dal ducha o tupělosti, oči aby neviděli, uši aby neslyšeli až do dnešního dne. Kdo toto prorokoval? Koho cituje Pavel?
28:55No i za Jáše samozřejmě. Takže bratři a sestry, ano, je to těžké to přijmout, ale tato dekretivní boží vůle je zjevena. A jestli se s tím chcete prát, tak se s tím perte, ale je to hloupost. Pán Bůh má svůj podivuhodný plán. A přijde doba, kdy přijde spasitel ze Sionu a odvrátí bezbožnost od Jákova. Takže, ale dřív než se to stane, takže braterka zdatel nám první pustí první svajt
29:28a to je tedy Age of Gentiles. A my si musíme uvědomit, že tedy od toho okamžiku, kdy byl Izrael zbaven svrchované vlády, to znamená, kdy byl sesazen královský rod Davidu v strůnu, V roce 586 posledním králem Izraela byl Sitkiáš.
30:02Takže když byl zbaven Izrael té svrchované vlády, tak teologové toto období přibližně od roku 605 nazývají období, v kterém se i v současné době nacházíme, takzvaným obdobím pohanu. Toto období pohanů tedy začíná přesně podle písma rokem 605, my se k tomu ještě dostaneme, čili ustanovením krále Nebukadnezara jako pánem nad neobabilonskou říši.
30:37On je tou zlavou hlavou té Nebukadnezarovi sochy, on je tím lvem z té sedmé kapitoly níh Daniel, k tomu se dostaneme. Na tomto schématu vidíte pěkně, že ta osa toho věku pohanů začíná tedy s trátou té svrchovanosti toho izraelského království a od této doby skutečně pohané z božího rozhodnutí pro izraelskou nevěrnost přejímají vládu nejenom nad božím lidem,
31:07ale pán Bůh začíná zřetelně jednat s pohanskými zeměmi. Takže počátek té osy je tedy ta neobabilonská říše, přímo tedy ustanovení krále Nebukadnezara v roce 605. A víme, že tady tato doba pokračuje až do nynější doby. Součátí z této doby budou všechny čtyři součásti, tedy té Nebukadnezarovi. To nefunguje, nebo já to neumím.
31:38Tady vidíte, tohle je samozřejmě jaká kapitola, To je druhá kapitola Daniele. Vidíme tam nebukadnezarův sen, jeho sochu, vidíme tam zlatou hlavu, stříbrné paže, hruď, potom bronzová bedra a břicho, potom železné nohy a potom dolní končetiny, abych byl správný, a potom smíšený hlínu s železem ty chodidla. A samozřejmě tedy to se vystřídaly ty čtyři impéria, Babylon, potom Mecko-Perská říše,
32:12potom tedy máme říši Aleksandra Velikého, řeckou říši, čtyři generálové a tak dále, potom máme říši římskou, pak máme věk církve, ta tedy začíná samozřejmě tou velkou letnicemi a pokračuje až do dnešních dnů, doba milosti. A pak samozřejmě doba pohanů vyvrcholí 70. Danielovým týdnem let a zjevením Antikrista, bitvou u Harmagedonu a poražením.
32:45Já to nevidím. Já tu tečku nevidím, takže... Ale jdeme tam ke konci té osy. A ten obrázek budete znát z paměti, protože dneska budeme rádi, když se dotkneme Babylona. Takže my se tedy dostaneme až na konec té osy, čili k tomu 70. Danielovi týdnu let, který končí příchodem Pána Ježíše Krista ve Slávě, bitvou u Harmagedonu, poružením té aliance těch antikristovských federací
33:17v čele se falešným prorokem a antikristem a ústanovením milénia. To je vlastně ten kámen, který se utrhl bez zapřičnění lidské ruky a shodil tu pohanskou vládu, tu sochu Nebukadnezara. A pak přichází tedy na řadu milénium naplnění těch úžasných zaslíbení pro chevcí val, pro tu izraelskou nádhernou korunu krásy, Jeruzalém.
33:47a pak tedy víme, že je Satan spoután na tisíc let, přichází tisíciletá vláda Pána Ježíše Krista na trunu Davidově a na konci tohoto období bude Satan ještě znovu propuštěn, přijde spoutra Goga a Magoga a pak přijde definitivní soud nad tímto světem ohněm, Pán Bůh spálí tuto zemi a zničí a tehdy bude soud před velkým bílým trůnem a nastane věčnost.
34:19Takže tento obrázek nám pomůže. My se tedy dostáváme k druhému Zachariášovi vidění. Uvidíte tu nádhernou kompatibilitu těch proroctví. My bychom se bez Daniele nikam nedostali, proto za domácí ukost a určitě Daniele nastudovali. Já bych, jak pán dá, a to je v božích rukách, až skončíme malé proroky, se na Daniele rád vrhnul, protože to je uchvatné.
34:44Je teda těžší, protože čtu ho, je psaný v aramejštině, oproti hebrejštině je to něco jako slovenština a čeština, tak si můžete představit, co to působí. Ale je to nádherná, hluboká kniha. A všichni teologové se shodují, že prostě 2. kapitola, 7. kapitola, 8. kapitola, 9. kapitola, 10. a 11. a Daniele, To je prostě eschatologický základ. Bez toho se nikam nedostaneme.
35:12A takže i my k tomu, aby jsme pochopili ty čtyři rohy a ty čtyři kováře, musíme toto vědět. Takže, bratři a sestry, hurá tedy do druhého nočního vidění Zechariáše. Tento obrázek tam zatím můžeme nechat. Budu číst Zechariáš 2.1. Posvedli jsem oči a v tom jsem uviděl čtyři rohy. Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil.
35:42Co mají tyto věci znamenat? Odpověděl mi. To jsou rohy, které roztylili Judu, Izrael a Jeruzalém. Pamatujete si, že jsme to tedy nakousli už na předminulé biblické Arba Kera Not. Řekli jsme si, že výklad toho, co znamená roh, nejlepší texty nalezneme v jakém žalmu? 75. A řekli jsme si, že tady je nám vyložena symbolika, co tady znamená roh. Kdo by dovedl
36:09rychle shrnout symboliku, tedy rohu? Když mluvíme o čtyřech rozích. Co v Biblii znamená keren? Já poprosím, bratr a kazatelé. Moc, síla, aby tam dal tu nebukadne za rohu sochu. Vláda. Moc, síla, vláda, to je málo. Zvětšit. Pícha, vyvýšenost. A samozřejmě víte, že můžeme pozvednout roh ke slávě svého boha,
36:41ale víme, že také antikrist je v Bibli nazván malým rohem. Takže tady samozřejmě tyto rohy budou v konotaci především negativní. Tady vidíme na tomto slajdu krásně tu kompatibilitu, tedy toho vidění s snou Nebu Karnezarovi sochy, potom výkladu z druhé kapitoly, v souvislosti s těmi čtyřmi šelmami, které jsou potom zjeveny Danielovi v sedmi, v sedmé kapitole,
37:12ale potom v dalších kapitolách. A samozřejmě je to naprosto kompatibilní, ale jako už jsem tam čtyři rohy nedával, ty asi vidíte, jak vypadá roh, si umíte představit třeba, tamhle má roh několik zvířátek, tam má ty rohy. Takže prostě teď si představte, i ty čtyři rohy jdou souběžně s těmi to čtyřmi tvory. To, že vykladači samozřejmě začínají tou hlavou,
37:37je naprosto bez zesporu jasné. Nemůžeme začít Babylonem, teda Asyrskou říši, ani Egyptem, protože si musíme uvědomit v kontextu, kdy se toto proroctví stalo a musíme si uvědomit, že právě i v kontextu dalších proroctví jednoznačně začínáme tedy tou babylonskou říši. Babylonská říše je znásorněna tou zlatou hlavou té sochy Nebukanezarovi
38:02a je také samozřejmě znázorněna tím okřídleným lvem s těmi orlými křídly. Vidíme tam, že tedy babylonská, přesněji neobabylonská říše, měla své trvání přibližně tedy, ale ne přibližně, přesně podle toho biblického pochopení eschatologie a dějin od roku 605 do roku 500, 30, 9, 8, ale rok, rozumíme si, před Kristem.
38:37Tak, pojďme na symboliku. Takže pak mi hospodin ukázal, slajd tam necháme. Čtyři kováře. Arba charaším. Doslova charaším jsou muži pracující nejenom s kladivem, ale například s zlátem, sekerou. Čili levší by bylo třeba Smith v anglicky nebo Craftsman. Já nevím, češtině. Řemeslník mohlo by se použít. Takže my máme v překladech kováře,
39:04ale pochopte, že tady není důraz na železo. Takže čtyři, jdeme tomu řemeslníci. Zeptal jsem se, co jdou dělat? Odpověděl. Takže kdo tady odpovídá? Kdo vystupuje v těch Zachariášových nočních viděních? Řekli jsme si, že tam máme tedy Anděla hospodinová, máme tam potom ty podivuhodné andělské bytosti, ty jezdce a pak zde vyskytuje latinsky,
39:29se mu říká v Angelus intertext, interprestery, čili Anděl vykladač. Takže Anděl, který vlastně Zechariášovi vykládá, interpretuje, pomáhá pochopit tyto noční vidění. Zeptal se tedy Zechariáš, co jdou dělat a Angelus Interpress mu odpověděl, toto jsou rohy, které rozstylili Judu, takže nikdo nepozvedl hlavu, ale títo je přišli vyděsit, aby urazili rohy národů,
40:01které pozvedly rohy proti Judské zemi, aby ji rozstylili. Takže my si musíme říct, že k pochopení tohoto textu nám samozřejmě Zechariáš nestačí, ale budeme naprosto zadomovat, když se k tomu vrátíte, studovat sedmou kapitolu a druhou kapitolu Daniele. Takže rychle. Sedmá kapitola Daniele vznikla v roce 553 př. Kr.
40:32Víme to hned z prvního verše, protože 7.1 začíná Daniel. V prvním roce krále babylonského Belčecara viděl Daniel sen. Měl totiž ve svém vnitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Bratře a sestry, všimli jste si, že se nám tady kombinují oba dva způsoby inspirace, kterou jsme viděli u proroka Zechariáše.
40:57Daniel na jedné straně prožívá sen, ale zároveň i vidění. Takže je to velice mocný způsob, jakým se toto stalo k proroku Danielovi. Tím, že víme, že to bylo v prvním roce krále Belčasara, tak skutečně víme, že to bylo v roce 553 plus minus rok, bratři a sestry. Záleží, z jakých tabulek těch historických konotací vycházíme,
41:20ale tohle nám pomůže. Já se držím jedné osy, takže když máme 605 nástup krále Nebukarnezara na trun, první deportační vlnu, Danielovi bylo v roce 605 přibližně 15 let. Víme, že v roce 605 př. Kr. byl Daniel tedy unesen do Babylona spolu s šlechtou a byl tam vychováván po tří roky na tom dvoře, víte s těmi přáteli. A co je těžké na knize Daniel,
41:50tak dejte pozor, pátá kapitola a šestá se staly až po kapitole sedmé. Takže my až budeme rozebírat knihu Daniel, tak abyste si uvědomili, že to, co čteme v sedmé kapitole, následuje po kapitole páté čtvrté. a šesté. Co se píše v páté kapitole? Tam je zaznamená ta hostina Belčacarova. Rozumíte? Ale ta se stala 14 let potom, v roce 539.
42:20Takže teď jsme ale tedy v roce 553 př. Kr. jsme tedy v době vrcholu vlády té zlaté hlavy, té sochy nebo Karnezarovi. A Danielovi v této době mohlo být asi tak kolem 67 let už. Takže král Nebukadnezar, věděli byste, dokdy asi žil král Nebukadnezar?
42:50Přibližně, je to dobré, nebudu povastit úplně každý rok, ale král Nebukadnezar zemřel podle historických pramenů v roce 562. Jak jsem říkal, všechny tyto kapitoly, i sedma, od druhé kapitoly jsou všecky kapitoly Daniele až nakonec psány v jakém jazyce? Aramejsky. Je to trošku těžší, ale abyste měli rozdíl, tak jsem vám to trošku přiblížil.
43:20Já jsem říkal, že hebrejsky je vidění se řekle ha-cha-zon a snít znamená ha-lam, ani ha-lamty. A v aramejštině je to chelma chetav. Jak říkám, je tam, vidíte, že ty slova jsou si podobná skoro jako čeština, slovenština. Není to tak rozdílné, ale malinký rozdíl v tom jazyku tam je. Takže pojďme do druhého verše, sedmé kapitoly.
43:48Daniel promluvil. Vyvidění jsem během noci přížel tomu, jak hle čtyři nebeské větry. Bratři, já budu hned vykládat, aby jsme to chápali. Symbolika. Čtyř nebeských větrů. Čtyři nebeské větry víme, že stojí zatím andělské bytosti a mocnosti, které pán Bůh určil k tomu, aby ovládali ty duchovní sféry. Nepředstavujte si jenom nějaký vítr.
44:15Zase ukaž nám to. Chcete to? Takže třeba zjevení 1. Zjevení 7.1, tam jasně vidíme, že v těch posledních doběch znovu vystupují nějaký anděle, kteří mají moc nad těmi větry. Takže přečtu ze zjevení 7.1. Potom jsem uviděl, pravý samozřejmě a poštol Jan na ostrově Patmos, čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země a drže čtyři zemské větry.
44:42Tyto větry, tyto anděle, tyto mocné bytosti, které mají moc tedy nad těmi národy, představují ty politické a duchovní sféry, které pán Bůh řídí, které pak mají dopad na ty politické sféry v tom fyzickém hmotném světě. A samozřejmě nemusíme do knihy zjevení, protože o čtyřech větrech a čtyřech vozích a čtyřech jezdcích mluví samozřejmě potom i v Zachariáš dalších proroctvích.
45:12Zachariáš například v té šesté kapitole, k tomu se dostaneme, bude mluvit o nějakých čtyřech jezdcích, o čtyřech chariots, já nevím, to jsou vozoprajové, a uvidíme, jak vyjeli do celého světa. Takže Zachariáš 6.1. Znovu jsem pozvedl oči a v tom jsem uviděl čtyři vozy, může je tam bratr kazatel ukázat, jak výjíždějí mezi dvěma horami.
45:40Ty hory byly bronzové, v prvním voze byly zapřežení koně rudí, ve druhém voze koně červení, ve třetím voze koně bílý a ve čtvrtém voze koně strakatí. Silní. Promluvil jsem a zeptal jsem se Anděla, a zase Angelus Interpress, který se mnou mluvil, co mají ti to znamenat, můj pane. Anděl promluvil a řekl mi, to jsou čtyři nebeské větry,
46:07které vycházejí po té, co stály před pánem celé země. Rozumíme tomu, to budeme rozebírat, toto prorodství. My musíme v těchto větrech vidět, že to jsou andělské voje, které jsou pánem Bohem vyslány, aby zavízili tím duchovním světem. Takže pojďme dál. Vzpomenete, kdo stál v Myrtoví. Vzpomenete na ty koně. A samozřejmě koně z jesdci.
46:39Potom tady máme další obraz v tom. Je tady velké moře. Když se mluví o velkém moři, bratři a sestry, symbolika, jak vykládat proroctví, fut vás to učím, proroctví vykladači vykládají na základě boží symboliky, božího slova. Když se mluví o moři, v tomto kontextu, tak se mluví o masách pro národu, o tom bezbožném světě pro národu.
47:07A tyto větry tedy duli na to moře. A to moře nakonec vydá šelmy. To moře, zase kde si z toho vzal, že moře jsou nějaké pohanské pronárody. A že jsou zhoubné. Pojďme se tedy podívat. Dokážu vám to na božím slově. Izaiaš 57.20. Ale zlovolníci, tady doslova rešajím, v ekumenické Biblii dobře přeloženo jako svévolník. tedy člověk, který žije ve vzdoru vůči hospodinu, jsou jako vzedmuté moře,
47:45které se nemůže utišit. Jeho švody vyvrhují špínu a bláto. Své volníci nemají pokoj, praví můj Bůh. Dmou se jako vlny. Takže když se mluví o moři, tak se mluví o těch masách, těch pronárodů. Kontrolní otázka. Co nové stvoření? Všimli jste si jedné veliké zvláštnosti, když popisuje pán Bůh nová nebe a nové země,
48:11tak říká, a moře tam již nebylo. Bratři, to neznamená, že tam nebude voda. Ale jde o to, že tam nebudou tyto už bezbožnosti, nebo tě je jasně napsáno, že do boží věčnosti nevejde nic nečisté. Takže máme tady symboliku moře. a zjevení Janovo 3.1, odkud vystupuje ta šelma. Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, která měla deset rohů a sedm hlav.
48:45Na svých rozdílch nesla deset diadémů a na svých hlavách jména urážející Boha. Bratře a sestry, nepředstavujte si, že někde ze stredozemního moře bylo se nějaká lochneska. To je symbolický jazyk, který nám ukazuje na ty boží podivuhodné duchovní principy té podivuhodné duchovní reality. A my tedy jsme tady svědky toho, že Daniel v tom svém výjení v tom sedmé kapitole roku 553 př. Kr.
49:21viděl čtyři šelmy, vrátíme prosím na ten obrázek Nebukadnezarova socha a čtyři šelmy. Výstupová čtyři šelmy, zništá první šelma, reprezentuje tu zlavou hladbu Nebukadnezarovy sochy, reprezentuje toho lva s těmi orlými křídly, reprezentuje ten první roh, který rozehnal Judu. Takže pojďme si tu šelmu přiblížit. Daniel 7.4.
49:56Kadmateja charie. První byla jako lev, ale měla orlí křídla. Přihlížel jsem, jaký bylo potom tato křídla utržena. Šelma byla zvednuta ze země, postavena na hnohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. Takže, bratři a sestry, hurá na lova. Tato symbolika je prokázaná písmem. To není něco, co by si výkladači vymysleli, že lev je zlatá hlava a že je to Babylon.
50:32To je přímo v písmu vyloženo. My se ale musíme vrátit v roku 612. Co se stalo v roku 612, to musíte z náchuma vědět, když jsme probírali náchuma. V roce 612 došlo k pádu Ninive. Pád Ninive proběhl tak přesně, jak nákům předpověděl. V této době v Izraeli vládl zbožný král Jošiáš. A víme, že tehdy se podařilo králi Ninivskému uprchnout
51:00a uzevřel takzvanou koalici s faraonem Egypta Nékem II. Faraon Néko chtěl přijít na pomoc asirskému králi po pádu Ninive, který bojoval v této době s Kalejci a Mérsko-Perskou říši, který se zapříčinili o předpovězený pád Ninive. A víte, že v roce 609, když Neko táhl Megidem, tak se stalo to hrozné neštěstí,
51:32že úhad Rimónu na plání Megida byl Jošiáš smrtelně postřelen a umírá. A v roce 605, taky ve dne v noci o půlnoci, došlo k té rozhodující bitvě a k porážce Asirské říše a vzniku Babylona, což je bitva u Karke Míše. Takže v roce 605 se aliance Asirského krále a faráona Néka střetla s generálem Nebukadnezarem,
52:03který byl synem svého otce a zakladatele neobabilonské říše, krále Nebo-Po-Luzá. Přesně tak. Takže v roce 605 ještě jako mladý generál bojuje král, teda generál Nebukadnezar a vítězí nad aliancí faraona Néka a nad Asýrským králem Asýrie je definitivně poražena.
52:36Jenže ještě když byl generál Nebukadnezar ve válce, tak jeho otec Nebukadnezar, co zemřel. Takže král se rychle vrací a 7. září roku 605 je v Babyloně generál a nejstarší a syn dědic krále Nebupalozara, Nebukarnezár, korunován Nebukarnezárem II, vládcem největším v historii pohanských říší, králem, kterého hospodin určil a vyvolil,
53:14aby se stal vykonavatelem a soudcem národů, trestatelem pohanských, ale i judy. Nebukadnezarovým synem byl potom král Amel Marduk. Když se řekne Amel Marduk, co vás hned napadne? Ten je v Biblii zmíněn, možná pod jiným jménem ho znáte. Ale to byl přesně ten král, který prvního roku své vlády, když nastoupil na trůn,
53:44nechal propustit z žaláře zajatého krále Jojakína a posadil ho na ten trůn. a dal mu to čestné místo. Pojďme k teda symbolika lva, kde si vzal toho lva? Proč by to měl být Babylon? Tak hůrá do Jeremiáše. Jeremiáš 4, 5. Oznámte v Jucku, rozhlazte v Jeruzalémě, řekněte, trupte v zemi naberaní hroch, hlasitě volejte a říkejte,
54:13zkromážděte se a pojďme do opevněných měst. Pozvíhněte korouhev Ksionu, rychle do bezpečí, Neotálejte, protože ze severu přivedu zlo a velikou zkázu. Co tam je teď? Lev vystoupil ze svého houští a ničitel národů vyrazil. Vyšel ze svého místa, aby tvou zemi učinil předmětem hrůzy. Tvá města padnou, budou bez obyvatel. Proto se přepásejte pitlovinou, bědujte, naříkejte,
54:46protože se od nás neodvrátil hospodinu v planoucí hněv. A Jeremiáš 50.17, to doplňuje, Jeremiáš 50.17, Izrael je zaplašená ovce, kterou zahnali lvy. Nejprve ho požíral asirský král, nakonec mu ohlodal kosti babylonský král. Stačí vám to k důkazu k tomu, že písmo nám jasně říká, že tím lvem, tou zlatou hlavou, je král Nebukanezaryho říše.
55:20Prostě písmo vykládáme písmem. Takže tady je jasně ukázáno, že předmětem nebo nástrojem božích soudu nad severním Izraelem v roce 722 byla Asýrie. Ale tím, kdo ohlodal judské kosti, byl babylonský král Onenlev. Orel, symbol orel, kde si vzal orla? Orlí křídla. No zase, kdo nám pomůže? Exilní prorok Jeremiáš. Jeremiáš 49, 22.
55:55Hle, zlétne jako orel, poletí a roztáhne svá křídla nad bosrou. V onen den bude srdce edomských hrdinů jako srdce ženy v porodních volestech. Uvědomte si, bratři a sestry, že Babylon nebyl určen hospodinu jenom k tomu, aby soudil judskou zemi, ale byl pánem bohem vyvolen k tomu, aby vykonal soud i nad okolními národy. Vykopávky. Ištartina brána. Viděli jste někdy Ištartinu bránu z Babylona,
56:25která byla rekonstruovaná a vykopána. Jaká tam je symbolika, která byla znázorněna? Taková ta modrá. Viděli jste ji někdy? Prostě takový modrý oblouk, velký, z takových modrých, to není asi glazura, ale z modrých tech a na nich jsou takový malý zvířátka s křídílkama. No, lvy, samozřejmě. Takže si doma najdete i štartinu bránu
56:48a uvidíte, že i ta symbolika v tom starověku, babyloniané se tím nijak netajili, že se srovnávali s tím lvem. No a asi úplně poslední, čím dneska skončím, jestli ještě vydržíte, jsou ty utržená křídla. Co myslíte, že by mohlo znamenat v tom prorockém aspektu, že tomu lvu byly utržená křídla? Napadlo by vás něco, než vám to všechno řeknu?
57:16Přesně tak, přesně tak. Víte, že ta čtvrtá kapitola mluví o pokoření krále Nebukadnezara. Vy víte, že po tom, co král, kdo vyvolil Nebukadnezara, hospodin, kdo mu dal královský majestát, kdo ho určil, byl hospodin. A král to také ve druhé kapitole vyznal. Když mu Daniel vyložil jeho sen o té soše a řekl mu, králi, ty jsi ten král králu,
57:41ta zlatá hlava, tak on vyznal, že skutečně jenom Bůh Danielův je Bohem. Ale je to naše zvrácené lidské srdce. Pak přichází prostě čas, kdy král Nebukadnezar spichnul při své vládě a víme, že ve čtvrté kapitole, tu si doma přečtete, ho zastěhl velice těžký sen. Co v tom snu král Nebukadnezar viděl? Kdo by věděl? Ve čtvrté kapitole Daniele.
58:07Viděl tam strom sahající až do nebe, veliký, krásný, košatý strom. Pod jeho škorunou žili všetka zvířata a z jeho plodů se živilo množství. A on z toho byl vyděšen, protože pak přišel ten svatý a nechal ten strom porazit, ale ne až dokořené. A král Nebukadnezar byl zděšen. A víte, že zase ty můdrci nebyli tedy schopní to vysvětlit,
58:40ale je velice zajímavé, že samozřejmě byl tam ten Daniel, který ten sen samozřejmě králi Nebukadnezarovi vyložil. A víte, je velice zajímavé, že to je obrovský předobraz toho, co čeká všetky ty pohanské národy a ty pyšné rohy, když se povýší nad toho hospodina, který jim tu moc dal. Prostě Karl Nebuchadnezar si v určité chvíli přestal uvědomovat to,
59:06že tím, kým je, je jenom z božího rozhodnutí a že je primárně zodpovědný samotnému bohu. Ale přišla chvíle, kdy se procházel po těch hradbách svého města a tam čteme stejně, jako když přišli ty jezdci z té průzkumní cesty, když hospodin poslal ty jezdce, tak co řekli ty jezdci, když se vrátili, když hitalech, to znamená, procházeli zemi křížem krážem,
59:33jaké vydali svědectví andělu hospodinovu v tom prvním vidění Zachariášovu? Že celá zem si poklidně bydlí. A tady jsou ty stejné hebrejské slova a hospodin se velice rozměval na sebejisté národy. Hebrejštiny jsou tady úplně stejné obrazy. Ta sebejistota těch zpupných národů, ta sebespokojenost, toho bezbožného lidského srdce,
1:00:00které si říká, co se mi může stát, svojí mocí jsem si podrobil tyto národy, svojí moudrostí, svojí silou, svými schopnostmi. Ale tehdy pán Bůh zasahl a varoval krále, že jestli bude takto pokračovat, takže ho navštíví s trestem. A my víme tedy, že se mu tedy dostalo toho snu, který mu tedy potom ten prorok Daniel vyložil. A tím budeme dneska končit. Daniel 4, 21.
1:00:30Tento výklad králi je výrok nejvyššího, který zasáhl na mého pána, krále. Vyženou tě totiž od lidí a tvůj příbytek bude mzipolní zvěří. Budou ti dávat spásat. Porost jako dobytku. a nechají tě smáčet nebaskou rosou. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne nejvyšší a dává je komukoli ráčí.
1:01:00A skutečně se stalo, že král se po 12 měsících procházel po těch radbách A tehdy pozvedl píšně svůj hlas a řekl, tady toto je ten velký Babylon, který jako sídlo královské jsem já vybudoval silou své moci a kecti svého majestátu.
1:01:34A tady to přišlo. Ještě měl král to slovo v ústech, když tu z nebe dolehl hlas. Tobě se praví, králi Nebukadnezare, království od tebe odešlo. Od lidí tě vyženou a tvůj přibitek bude mezi polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne nejvyšší a dává je komuráčí.
1:02:06V té chvíli se ono slovo Nebukadnezarovi naplnilo. Od lidí byl vyhnán, porost jako dobytek spásal a tělo se mu nebeskou rosou smáčelo, až mu vlasy vyrostly jako orlí, všimli jste si? Orlí, peří. A nechty měl jako ptačí drápy. Bratři a sestry, byla obrovská boží milost, že až přešlo těch sedm časů, tak král Nebu Karnezar skutečně činil pokání a uvědomil si,
1:02:44že je tady jedině svrchovaný pán Bůh, že tady je jedině hospodin, který má moc a který ji dává, komu chce. A my jsme si ten text vlastně i citovali minule na závěr biblické, aby to bylo i naše význání. Pokoře jsme si uvědomovali to, co tehdy řekl král Nebu Karnezára. Já, Nebu Karnezára, pozvrhl jsem své oči k nebesům a mé poznání se mi navrátilo.
1:03:13Nejvyššímu, Elion, jsem dobrořečil a věčně živého chválil a oslavoval, neboť jeho vláda je vláda věčná a jeho království trvá z pokolení na pokolení. Všichni obyvatele země se počítají za nic. vždyť, jak se mu zalíbí, nakládá svojském nebeským i obyvateli země. Není, kdo by mohl mu dát přes prsty a říct mu, co jsi to provedl.
1:03:40Bratři a sestry, nebůj Karnezar a to dočtěme doma, si toto uvědomilo. Ovšem králové, kteří povstali po něm, už tuto pokoru nezdíleli. A všimli jste si ještě jednoho zvláštního slova, že tomu lovovi bylo dáno, jaké srdce? Lidské. Mnoho vykladačů v tom vidí obraz toho a já se s tím shoduji, že se s králem Nebukadnezarem
1:04:13shledáme v nebesích. Že on byl jeden z těch předobrazů pohanských lidí, kteří poznali hospodina, pravého boha. A to lidské srdce je ten obraz na to znovuzrození, na to masité srdce toho lova, který ačkoliv byl hospodinem vybrán jako nástroj trestu a soudu, nebyl už mu obdoby v těch dalších říších,
1:04:43prožil píchu i pát, tak nakonec činil pokání a i když mu byly utržena ty orlí křídla, a babylonská říše nakonec byla potrestána, tak opravdu zlatý Babylon, až budeme pokračovat k těm ostatním říším. Mám toho ještě asi na hodinu, takže to byste mě asi rozkousali. Takže, bratři a sestry, vidíte, je to hudné,
1:05:13ale jenom přibližně dočtěte si doma čtvrtou kapitolu. Přečtěte si, přečtěte si i tu sedmou, koukněte se znovu na tu Nebukadnezarovu sochu a příště, jak pán Bůh dá, budeme přesně vidět, jak i skrze Jeremiáše a další proroky se přesně naplnilo slovo, že skutečně po Nebukadnezarovi usedli pouze tří jeho přímí potomci
1:05:42a potom přišel tedy ten poslední vnuk, byl tedy bezbožný král, byl Časar a Babylon byl přesně tak, jak bylo předpovězeno, tím kovářem useknut. A kdo byl tím kovářem? Kontrolní otázka. To už přece víme. Kýros. Král Kýros, neboli vládce a nastupce babylonské říše, vládce říše.
1:06:14A to už vidíme medvídka, no to bude pěkný medvídek. Medvěda, který symbolizuje tu méckoperskou moc. Takže příště dojdeme tedy poslední léta babylonské říše a přejdeme tedy k tomu medvědomi, k tomu druhému rohu, který potom bude zase naopak. Kdo porazí medvěda? Přijde ten leopard. A ten leopard je kdo? Ten kovář třetí Aleksandr Veliký Makedonský.
1:06:46Proč má čtyři hlavy? Přemejšleli jste už nad tím, protože po něm nastali jeho čtyři generálové.