Ludvík Tvrdý - Den Kristův
Výraz Kristus je v přepisu na 48 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Exodus 8Sofonjáš 2Matouš 24Marek 131. Tesalonickým 42. Petrův 2Zjevení 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Tak, dobré ráno, bratři a sestry. Tak, brater Kazatel není dneska s námi, má nějaké povinnosti v Praze a je tady celý výkon pryč a tak mě poprosil, abych dnešního dne s vámi sděl boží slovo já a jsem už od rána si jist, že to až usměvne, jak pán Bůh dovede věci řídit. Já jsem tentokrát neměl dlouhé uvažování o tom, o co budeme spolu hovořit dneska a mnozí opisovali, ale budu věřit, že Petr ne, ale nebude těžké asi uhodnout, co bude dnešní téma kázání.
0:50a přesto věřím, že po tom dobrém začátku jsme tedy nahžáveni se ponořit do té hloubek Božího slova blíž a více. Máme třetí adventní neděli. Víte, máme takovou věc, máme církevní historii a já si myslím, že je občas dobré studovat naše církevní, nebo je to dobré studovat církevní otce a brát od nich poučení, nebo jsou to mužové, kteří nás ve výře předešli a mohli se dopouštět chyb, nejsou to neomylní lidé, ale přesto nám zanechali nějaké bohatství.
1:28a jedním z nich byl i takový určitý liturgický kalendář, kdy si bratři a sestry navykli v toho roce udržovat jistý řád a připomínat si v určité doby určité biblické věci. A my jsme tedy v době adventu, která je hluboce v křesněnství zakořeněna. Bratr Petr nám dobře vyložil, z jakého slova to pochází, Adventus je skutenčně latinsky příchod a je to doba, kdy si církev připomínala, a věřím, že dodnes připomíná,
2:05ony biblické události spojeny s příchodem Pána Ježíše Krista. Ale už i naši církevní otcové velice dobře rozdělili toto období, doněli kolika pododdílů a bylo dobrým zvykem, že právě tou třetí adventní nedělí se tahla jednoznačně jedna z věst. Věděl by někdo, která? Byl to druhý příchod Pána Ježíše, protože čtvrtá je skutečně vyvrcholením a připomenutím si těch událostí,
2:40které se naplnily v tom minulém čase. A je to ohlednutí zpět, kdy pán Bůh podle své věrnosti dodržel svá zaslíbení a pán Ježíš skutečně přišel na tuto zem, vtělil se, došlo k zázraku, které nazýváme to logicky inkarnace, kdy Bůh přijal podobu člověka. O čem bylo by to velice omezené a nebiblické, kdyby naše zvěst Vánoc se opírala pouze o tuto událost.
3:15Pokud vezmeme v množství proroctví písma a dali bychom je na pomyslné váhy, dali bychom na pravo proroctví týkající se prvního příchodu a na druhém iskivách proroctví týkající se druhého příchodu, co by se asi stalo? Ručička by se skoro ulomila, jak by přeletěly váhy na stranu kerou, levou. Prostě jestliže vezmeme biblisté proroctví písma jednoznačně převažuje a je to samozřejmě logické, množství a podrobnosti týkající se druhého příchodu páně,
3:56je to čili téma, které by měli křesťani znát, měli by se jim zabývat. A druhý příchod Pána Ježíše Krista jsme načali v modlitemním úvodu, není zdaleka tak jednoduchý a prostý, jak si můžeme zdát, když bychom to vzali jenom, že Pán Ježíš přijde. Písmo nás učí o velice významných podrobnostech a ten příchod Pána Ježíše Krista znamená něco jiného,
4:26pro církev, něco jiného pro Izrael a něco jiného pro bezbožný svět. To písmo naprosto striktně rozlišuje. A my dnes, jako boží novozákonní lid, se budeme zabývat tím prvním a to je příchod Pána Ježíše Krista pro církev. Tento pojem bychom měli všichni ve dnem noci znát. Je řecké slovo, které znamená advent. adventus. Řecky samozřejmě byl napsán nový zákon a proto teologové nepoužívají pro tento termín řecky adventus,
5:04teda latinský adventus, ale řecké slovo příchod je parusia. Takže příchod pána Ježíše Krista pro církev se odborně nazývá, ale je to z písma. Chápejte, to není, že by si nějaký teologové sedli a řekli si, tak vymyslíme nějaký termin. To je přímo převzato například z druhého listu tesalonicenským, z druhé kapitoly, k tomu se dostaneme.
5:28A doslova to zní, hepa Rusia, tu Jezu Christu, Kyriu Hemon, Kai Hemon, Episynagoge, Epauton. Doslova tedy v češtině, příchod našeho pána Ježíše Krista a naše schromáždění kolem něho. To je přímo převzato tato věta z prvního verše, druhého listu, a poštola pravovala do Thessaloniky.
6:01Episynagogé, to slyšíte i vy, kteří neznáte řečtinu, co znamená synagoga? To je slovo převzaté z řečtiny a znamená schromáždění. Episynagogé je nazváno, ještě takto epi dodává takový ještě silnější důraz na to, že je to schromáždění kolem někoho. A kolem koho? Samozřejmě kolem našeho pána, který musí být vždycky středem a tak i my jsme věří dneska schromáždění kolem našeho pána Ježíše Krista.
6:35Takže já teď poprosím bratra, aby nás uvedl čtením do božího slova, do textu, který nás uvede do dnešního kázání. Bude to kázání založeno na textu z prvního listu Apoštola Pavla Tesalonicenským a budeme číst ze čtvrté kapitoly od třináctého verše do páté kapitoly do jedenáctého verše. Takže prosím postaňme a zaposlouchejme se do čtení Božího slova.
7:03Ještě jednou zopakují text, první tesalonicenským, čtvrtá kapitola, třináct až pět jedenáct. Čteme toto slovo ve jménu páně. Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním.
7:44Neboť toto vám říkáme slovem pánovým. My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli. protože za zvuku přikazujícího zvolání hlasu Archanděla a boží polnice sám pán se stoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchvácení v oblacích do vzduchu k setkání s pánem.
8:22A tak už navždy budeme s pánem. Proto se těmito slovy navzájem pozbuzujte. O časech a dobách, bratři, nepotřebujete, aby vám bylo psáno. Vždyť sami přesně víte, že pánův den přijde jako zloději v noci. Když lidé budou říkat pokoj a bezpečí, tehdy na ně náhle přijde zkáza jako porodní bolesti na těhotnou ženu a jistě neuniknou.
8:59Vy však, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den přepadl jako zloděj, neboť vy všichni jste synové světla a synové dne, nepatříme noci ani tmě, proto tedy nespěme jako ti ostatní, nejbrž buďme bdělí a střízliví. Vždyť ti, kdo spí, spí v noci a ti, kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. My však, kteří patříme dny, buďme střízliví, oblečení v pancích výry a lásky a v přilbu naděje spasení,
9:37neboť Bůh nás nepostavil k hněvu, nýbrž k získání spasení skrze našeho pána Ježíše Krista, který za nás zemřel, abychom my, ať bdím něm nebo spíme, žili spolu s ním. Proto se navzájem pozbuzujte a budujte jeden druhého, jak to již činíte. Tolik z božího slova, můžeme se posadit.
10:13A skloňme teď v své hlavy a modlit vám. Drahý nebeský oče, hospodine, bože náš, děkujeme ti za to, že jsme mohli slyšet tvé slovo. Děkujeme ti za to, že pán Ježíš poslal anděla, aby dosvědčil svým církvím, co se má stát potom. Prosíme tě za to, aby jsme velice vážně a dychtivě naslouchali tvému hlasu. a aby to bylo pro nás pozbuzujením i napomenutím a aby jsme mohli růst v poznání tebe a připravenosti na onen den.
10:47V Pánu Ježíši Kristu se modlíme. Může, bratři a sestry, jak jsme již si na začátku předsedzali a jak jsem nastínil, otázka druhého příchodu Pána Ježíše Krista bez zesporu musí být součástí vyučování v církvi. Já jsem teď dostal od bratra Jiřího Kolaříka, přes Jiřího Kolaříka, od bratra Otakara Ožeha, soubor kázání, které on uspořádal od bratra Křesiny.
11:20Brat Křesina Šolcovi jistě znají, nebo jsme se o tom bavili dobře, byl jeden z těch, jejich rodiny zakládali křesťanské zbory a s Vožehovými vlastně pak, že ho chodili na mládež, chlapci Křesinovi, když odešli z křesťanských zborů a on právě uspořádal bratru Otakar Vožech všechny ty kázání, které bratr Křesina vysílal přes Transvolt Radio,
11:43stejně jako Otakar Vožech a udělal takový soubor, dneska to je volně na internetu, nebo dá se na to na internetu dostat. To byl bratr, který mě uchvátil, protože opravdu nebylo kázání, aby nešel do původních jazyků, aby nevysvětloval slova pravdy a ukazoval hloubky božího slova. A on se právě, já jsem to na biblické trošku přece vzal, setkal při jednom, už je u pána, zemřel 30. prosince 2017 v Americe.
12:13On si postěžoval, že pozval svoje sousedy a manželka toho souseda, pracoval jako sekretářka v církvi Ruterské a tak se rozhovořil na témat druhého příchodu Pána Ježíše. A tato věřící žena mu na to řekla, a k čemu mi to jako je? Jako ráno chodím do práce a z práce a čím se mám zabejvat takovýma věcmi? Bratři řekl, to je otřesné. Jestliže křesťan, no jestli je to vůbec křesťan, může takto přistupovat k těmto věcem, tak to vypovídá něco o hodnotě jeho křesťanského života, protože jsme dneska jasně slyšeli, jak brate Martin četl, což je to mají ty křesťané, my máme dělat, že se máme těmi slovy, co navzájem povzbuzovat.
13:04To bylo denodenní součástí církovního života. Bratři, povzbuzujeme se ruku na srdce mezi sebou, jak často tím, že pán přijde. Ruku na srdce, kolikrát jste za letošní rok někomu z bratří sester řekli pán přijde. Ono to někdy je skoro až jako výstraha. A to je hamba. Víte, my se dneska nad tím musíme zamyslet. Příchod prána Ježíše pro Krista, to bylo vždycky tou největší nadějí a radostí, kterou křesťané měli. Proč?
13:39Pojďme do pozadí. Co zbor v Tesalonice? Kdo pak ví? Jaký to byl zbor? V jaké situaci se nacházel, když Apoštol Pavel psal své listy do Tesaloniky? My hned z prvních kapitol prvního listu tesalonicenských víme, že zbor zažíval neskutečné těžkosti a pronásledování. Apoštol Pavel měl tedy strach, aby je snad satan neodvedl, když prochází všemi těmi těžkostmi a věděli o těch těžkostech, kterými prochází Apoštol Pavel, tak se jim rozhodl napsat povzbuzující dopis, kde chtěl ukotvit a upevnit, že ty těžkosti nejsou neobyklé.
14:18A oni byli vystrašeni, tesalonyčenčtí. Proč? Protože se báli, že je tady den páně, že už na ně dopadá boží hněv. A tady jsme u překladů písma a nutnosti rozlišovat. Víte, naše překlady mají jednu velkou výhodu, ale i nevýhodu. Máme písmo v rodném razice, kde by jsme byli, kde by nám nemohlo být zvěstováno písmo v rodném jazyce. Kolik by jsme toho věděli?
14:48Víte, že v době středověku raného a ještě dlouho poté do dnes v Římě se kázalo latinsky, řecky a liturgické jazyky prostě byly pevně dané. A víte, co to asi tak znamenalo pro lidi z sedláky, když jim někdo asi říkal něco řecky nebo latinsky, no vůbec nic. A poštol Pavel říká, raději promluvím jedno slovo srozumitelně ve skromážení než tisíce nesrozumitelných.
15:17tož ovšem neznamená, že nemáme studovat ad fontes. My musíme jít k pramenům a víte, naši překladatelé někdy dělali určité zjednodušení a když chceme nějaké téma znát dohloubky, tak musíme studovat písmo ad fontes. A víte, musím se dneska zastavit trošku překladu písem, protože překlady písma vznikají z kodexů dochovalých rukopisů, které byly uspořádány v soubory.
15:49a ty soubory těch kodexů vycházely v různých rocích pod různým názvem, například v 15. století to byl Stefanův, Textus Receptus, v roce 1890 až 1900 Nestlé, Harkot, Veskot, Harkot předtím a jak jsem vám říkal vedne v noci o půlnoci, kodex starozákonních písem nezoreckých se nazývá Leningradsko-Vesminsterský kodex a to jsou vlastně místa, odkud ty překladatelé čerpají, aby nám mohli zrozumitelně přeložit boží slovo.
16:24Ale prostě vy, když máte ty překlady, když si dáte čtyři vedle sebe, tak pokud nevíte originální jazyk, nedokážete posoudit, který překlad je věrnější. Přesto věřím, že ke spasení a k věrnému životu naše překlady stačí. Ale když chceme pronikat do hloubek tajemství druhého příchodu pána Ježíše Krista, musíme studovat překlady.
16:46A právě i bratr Křesina mě k tomu jasně vyzval, že je nutné o tom hovořit ve svém kázání, protože i bratři kraličtí často velice snadno zaměňovali v textech Den Páně a Den Kristus. A to je naprosto něco jiného. Takže opravdu nevýhoda našich překladů je, to samé se dělo třeba s Gehenou, Šeolem a Hadesem. Dostalo se to i do vyznání víry. Pán Ježíš se stoupil do pekel. My máme peklo spojeno přirozeně s tím výrazem toho posledního spočinutí bezbožníků, kde jejich červ neumírá, oheň nehasne.
17:25Ale my víme biblicky, i když neznáte jazyky, že se tam musí jednat ještě o něco jiného. Co by tam pán Ježíš dělal? Tam nikdo není. Ale my víme od Petra, že pán Ježíš se stoupil dolů do Hadesu, aby tam kázal duchům, kteří kdysi za doby Noéma neuposlechli, ale co by dělal v Geheně. Takže když máme dneska studijní překlad, tam už si myslím, nejsem si teď jist, ale že se to rozlišuje. Dokonce i starý překlad Cyrilla a Metodě je to rozlišoval přesně a pak kraličtí řekli peklo a už byla to tradice jistá, spíš než překlad.
18:03Ale to samé je s Dnem Pánovým. Víte, když se mluví o příchodu Pána Ježíše Krista, máme několik termínů, které musíme ovládat. Za prvé, Den Páně. Ten teď probíráme na biblické hodině, je to převzato ze Starého zákona a je to jinými slovy Den Hospodinův. My jsme si řekli, že jméno svaté boží Tetragrammaton se nikde v Novém zákoně nevyskytuje, nejbrž je pro něho použit pojem Kyrios, což znamená pán.
18:39Stejně tak jako hebrejové židé, když synaguse čtou svaté texty, při objevení se svatého božího jména, které tam je více než pět tisíckrát, čtou Adonaj nebo Hašem, čili pán či to svaté jméno. A den hospodinův, to je velice, když bychom zase počítali, stovky odkazů ve starém zákoně a i v novém.
19:09Ale je to den soudu, je to den pomsty našeho Boha, je to den, kdy hospodin bude vylevat na tuto zem koflíky svého hněvu a bude trestat obyvatelé země. Je to den temnoty a mrákoty, kdy hrdina bude, jsme to četli v Sofoniášovi, je to den temnoty. Žádný hezký den. Žádný hezký den neříká. Proč přivoláváte den hospodinov? Je to den temnoty, den hlasu a zvuku beraního rohu. Je to den temnoty a soudu hospodinov a spravedlivého hněvu.
19:51Pak máme ovšem další pojem a to je právě on jen zmíněný, den Kristu, řecky Hemera Jezu Christu. Den Kristu je něco jiného a my, když budeme texty písma studovat, tak zjistíme, že kde je použíten Kristus, hovoří se o příchodu Pána Ježíše Krista pro svoji nevěstu, pro církev. Další pojem, který bychom měli znát, který s tím úzce souvisí, je hehemera to heal anthropu, den syna člověka.
20:29a to je velice blízké. Takže máme den hospodinův, máme den Kristův a máme den syna člověka. A pak máme čtvrtý termín, který pak zbývá, je to Epifania. Je to den zjevení Ježíše Krista. Epifania je druhý příchod Pána Ježíše Krista ve slávě a v moci na tuto zem, aby zde zřídil svoji vládu, podrobil si celý svět a usedl na trůn svého otce, krále Davida.
21:13Epifania, řecky Epifania, je výraz, který znamená doslova příchod božstva. Víte, že ve starém zákoně došlo k době, kdy v roce 167 v prosinci člověk jménem Antiochos, čtvrtý Epifanes, předobraz Antikrysta, se v židovství v chrámě prohlásil za Boha
21:47a dokonce dal vstyčit v chrámu jeruzalemském sochu Día a chtěl obětovat prasata. Epifanes znamená zjevený Bůh. Oni mu říkali posměšně jinak, ale to na jindy. Takže slovo epifania, epifanes, znamená zjevení Boha. A my víme, že příchod Pána Ježíše Krista pro církev je něco jiného, než příchod Pána Ježíše Krista z církví ve slávě na tuto zem.
22:24A my se dneska budeme zabývat tedy tím termínem, jak jsem již předeslal, parusia, čili příchod pána Ježíše Krista pro jeho církev a její schromáždění kolem něho, čili vytržení. Víte, toto téma a toto teologické hloubání má zakotvení už ve starém zákoně. Nejedná se o novozákonní čistě zvěst. Tajemství církve byly naznačovány, i když zahaleně, již v době starosmluvní.
23:02a máme ve starém smlouvě zaslíbení, které jasně hovoří o tom, že pán Bůh uchrání svůj lid před dny nastávajícího soudu. Hned první obraz té úžasné záchrany, kdy pán Bůh dovede jasně rozdělit bezbožníky a zbožné, vidíme kde například. No, Gošen, Egypt, když hospodin byl Egypt, egyptskými ranami, což je předobraz toho definitivního posledního soudu nad bezbožným světem a jeho zřízením.
23:43Farao jako obraz satana a jeho moci, egyptiané jako to bezbožné zřízení a boží lid uprostřed tohoto zřízení. My víme, že pán Bůh nechal se stoupit otce Jákoba za jeho synem Jozefem do Egypta, kde byli zachráněni podivu hodně před tím hladomorem, ale víme, že když Jozef zemřel, kteří byl druhý po Faraonu, tak ty další Faraonové na Jozefa už nepamatovali
24:12a že židé se rozmáhali v Egyptě po 400 letí, ale egyptiané z nich začaly mít strach a tak začaly boží lid utlačovat a mučit. Dokonce faraon šel tak daleko, že nechával povraždit všechny chlapce židovského původu. A tehdy lid židovský úpěl v hospodinu a prosil o záchranu. My víme, že hospodin pamatoval na sláza slíbení,
24:36které dal našemu otci Abrahamovi, Izákovi, že až se naplní o něch 400 let, že naštiví hospodin svůj lid, aby ho zachránil z domu egyptského. A poslal tedy svého služebníka Mojžíše. A my víme, že Mojžíš byl prostředník mezi Bohem a Faraonem i říší boží, čili jeho lidem. A on měl božímu lidu zvěstovat slovo, ale i Faraonovi jasné varování.
25:06A my víme, že Faraonova srdce hospodin zatvrzoval, že Faraon byl spurný a že nechtěl poslechnout, aby propustil boží lid. A tak hospodin si přece vzal, aby zjevil svoji obrovskou moc, že udeří a bude tlouct Egypt strašnými ranami. Ale my víme z božího slova, že Mojžíš jasně Faraonovi řekl, a my to čteme v písmu, pojďme se podívat, pojďme do božího slova.
25:36a najděme si Exodus 8.18. Ten den oddělím území Gošen, na němž zůstává můj lid, tam mouchy neusednou, abys poznal, pravý hospodin Faraonovi, že já jsem hospodin uprostřed země, učiním rozdíl mezi lidem tvým a lidem mým.
26:10Zítra nastane toto znamení. A pak stejná slova čteme u každé další rány, až to vrcholí o ním velikým obětním hodem Peránka. Pán Bůh oddělil svůj lid, dokonce i když byla temnota nad celým Egyptem, která by se dala krájet, byla hmatatelná, tak v Gošenu bylo světlo. Apoštol Petr říká v 2. listu Petrově 2.9. Pán však dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé, uchovat pro trest v den soudu. Pamatujme si.
26:49Pán dovede uchránit spravedlivé, ale také v vědomě a činně zachovat bezbožné pro den soudu. A den soudu je den hospodinů. Další texty, které nám ukazují, že pán Bůh opravdu dovede svůj lid oddělit a uchránit před hněvem. Sofoniáš 2.3, to teď probíráme. Hledejte hospodina všichni pokorní země, kteří vykonáváte jeho nařízení. Hledejte spravenost, hledejte pokoru. Snad se ukryjete v den hospodinová hněvu. A náhoma jsme četli na biblické.
27:28První šest, před jeho rozhorčením, kdo obstojí, kdo obstojí před hospodinovým planoucím hněvem, jeho zloba se rozlévá jako oheň a skály se před ním tříští, avšak hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení zná ty, kteří v něm mají útočiště. Zjevení Janovo 3.10, list do Filadelfie, protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, zachovám i já tebe v hodině zkoušky, která má přijít na obyvatele země, aby je prověřila.
28:09Bratr Martin, k tomu se vrátíme, čteme v Tesalonicenském, že Bůh nás nepostavil k hněvu, ale aby jsme získali spasení jeho synu Pánu Ježíši Kristu. Takže starozákonní texty, samozřejmě byli bychom tu do večera, ráno bychom ještě tu byli, kdybychom měli probrat všechny texty starého i nového zákona, které ujišťují boží lid, že pán Bůh nehodlá trestat svůj lid za hříchy, které už jednou potrestal.
28:39Vždyť my jsme byli obmyti krví Beránka, náš Bůh potrestal nevinného jednorozeného Božího Syna místo nás. Není potřeba, aby trestal po druhé nás, jaká to milost, jaká to vzácná milost. My jako boží lidi tudíž máme naději, řekl bych až neochvějnou jistotu, že Pán Bůh nebude po druhé stíhat naše přestoupení na našich životech.
29:15A proto i s písem Starého zákona, a tedy v Novém je to dopodrobna vykresleno, víme, že Pán Bůh má plán pro to, jak zachovat svůj lid, novozákonní lid, dejme pozor, církev, to se týká pouze církve Pána Ježíše Krista, nikoliv Izraela, nebo tohoto světa, před přicházející dobou velkého soužení. Nemluvíme o porodních bolestech, které církev jistě zažívá a zažívat ještě bude, ale mluvíme o vyvrcholení, kdy víme, že v tom zjevení je připraveno těch sedm koflíků hněvu Boha živého, které budou uvrženy na tuto zem.
29:57Ale Tesalony Čenští byli zmateni. Oni procházeli tak těžkými zkouškami a bolestmi, že se báli, že je postihl Boží soud. A proto Apoštol Pavel jim píše, a to je nevýhoda třeba kralického překladu, kde to není jasně zřetelné, jak v prvním listě, tak i v druhém, o tom, že nepřišel ještě den páně. Totiž den páně je jistým způsobem, teď mě nepochopte špatně, prosím vás, předvídatelný, kdežto den kristův ne, den kristův může nastat dnes, církev musí být připravena na vytržení od rána do večera, od večera do rána, kdežto den hospodinu, den páně předcházejí jistá znamení, které v písmu máme popsány.
30:50Ten Kristus s tím Pavel počítal, jako kdyby měl být na 100%, že se ho dožije. Pavel nikdy neuvažoval o své smrti. On samozřejmě věděl, že je smrtelný, ale on říká, my živí, kteří se toho dožijeme. Nebylo boží vůlí to učinit. Chtěl, aby i my jsme došli z pásy a tak prodloužil dobu milosti až do onoho dnešního dne. Ale Pavel nikdy církev nevyzýval k tomu, aby počítala, aby se snad ptala, kdy to bude. Dnes může to být dnes. Ale den hospodinův je jiná věc. Takže když čteme v druhém listu Apoštola Pavla v 2. kapitole Oniverše 2.1.2.
31:34Pokud jde o příchod Pána Ježíše Krista kolem něho, či budeme schromážděni, prosíme vás, bratři, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečečelistem domněle pocházejícím od nás, jako by den páně měl už nastat. Kraličtí přeložili den Kristův měl nastat. Tam není v originále den Kristův.
31:59Schromáždění Pána Ježíše Krista kolem církve a den páně jsou dva odlišné pojmy. A Pavel chtěl vysvětlit, proto dál pokračuje a navazuje na první list svůj, že skutečně církev není určena k božímu hněvu, k tomu, aby pán Bůh jí trestal. A tak Tesalonicenské povzbuzuje, že se nenechají vylekat nějakými listy, nějakými proroctvími falešními, které by je měly zmást. Víte, my žijeme v době, kdy za posledních sto let narostlo množství nezdravé literatury.
32:41Narostlo množství troufalých výkladů a proroctví. Víte, není to nic nového. Apoštol Pavel varoval tesalonicenské, ať se nedají vyvést z míry. Kolik už bylo napsáno knih, kde nemoudří učitelé a lidé počítali dny a určovali datumy, to je otřesné. Den Páněl, den Kristův, den syna člověka přijde jako zloděj v noci, to nejde vypočítat, to nemůžeme určit.
33:19a přesto mám v knihovně několik publikací z poslední doby, kdy máme datumy měsíce. Je to nezdravé. A k čemu to vede? Víte, vede to často k obrovské pohaně té zvěstí. Víte, adventisté vypočítali několik datumů. A teď bych mohl pokračovat. Jehovisti, sekty další, tolik křesťanských společenství, které už měli v tom jasno a věděli, kdy pán Ježíš přijde.
33:57Přišla druhá světová válka, lidé pod tlakem, já tomu rozumím, měli stejné obavy jako tesalnečenští. Je to den páně, je tady Hitler, já tomu rozumím. ale uchýlili se někteří k nemoudrostem a už v tom viděli tu říši, satanovu a všecko, buďme opatrní, když vykládáme tyto zvěsti. Víte, brater páně Jakub nás varuje a říká, boží moudrost to je něco jiného, boží moudrost to je pokora, tichost, musíme být pokorní před božím slovem,
34:34Víte, pravé poznání Božího slova vede do hluboké pokory a vědomí, že nescela rozumíme všem tajemstvím Božím. A jestli jsou nějaká tajemství Boží, tak eschatologie, nauka o posledních věcech patří na přední místa. A co ještě víc k tomu dodat, když sám Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, Bůh z Boha, pravý Bůh z pravého Boha, nám jasně říká například v Markovi, 13.31, nebe i země pominou.
35:15Ale má slova jistě nepominul a teď dejte pozor, o tom dni a hodině nikdo neví. Ani anděle, v nebi ani syn, jedině otec. Dávejte si tedy pozor, bděte a modlete se, neboť nevíte, kdy je ten určený čas, jako člověk, který je na cestách, opustil svůj dům, dal svým otrokům plnou moc, Každému jeho práci a dveřníkovi přikázal, aby bděl. Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kurupění. Před rozbřezkem, aby nepřišel neočekáváně a nenalezl vás spící, co tedy říkám vám, říkám vám, bděte.
36:10Vigílie, bytělost. Pán Ježíš na zemi byl plně Bůh a my si musíme uvědomit, abych vám vysvětl, že neví syn. Syn je v stejné přirozenosti s otcem, ovšem svou rolí je od věčnosti pánu Bohu podřízen otci a s pánem Bohem otcem a duchem svatým tvoří dokonalou jednotu jedného Boha.
36:40Ale Bůh syn má svoji roli, Bůh syn přijmul podobu člověka a vzdal se své, ne ve smyslu, že by ji opustil, že by v něm nepřebývala, ale vzdal se toho božství ve smyslu, že ho neuplatňoval na zemi, ale žil jako prostý člověk. a tak víme, že nepoužíval, když se chtěl najíst zázraky. Nečinil divy pro svoje blaho, ale ve všem plně podřídil a tedy i to své božství, jak čteme ve Filipenském, že nedbal na své božství, ale podřídil se, přijal úlohu otroka a byl ve všem poslušen svému otci.
37:21a tak i v tomto on potlačil to vědomí té vševědoucnosti a nechal na úradku Boha Otce, kdy onen den nastane. Je v tom plně Bohu Otci podřízen a jedině Otec tedy rozhodne a ví, kdy je onen den, kdy pošle svého syna. My víme, že jsme si už mnohokrát říkali, v těch modlitevních úvodech to několikrát zaznělo, ty krásné podobenství z toho židovského národa, kdy se ženich připravoval na svatbu se svojí nevěstou a víme, že jsme jednou to jeden brater tady měl, jestli vzpomínáte, že říkal, že ten otcův ženich byl právě ten, který dohlížel na to, aby ženich připravil ten dům a sám vydal pokyn, kdy byl syn jeho připraven,
38:12aby se odebral pro svoji nevěstu. To bylo v židosti naprosto zakořeněno. Otec vydal pokyn ženicha a ženich se vydal pro svoji nevěstu. A tak i náš pán Ježíš čeká, kdy Bůh otec vydá příkaz a pošle svého syna, aby si došel pro svoji nevěstu. a my víme, že to bude nečekaně, že to bude náhle. Takže je nám trošku jasné, den hospodinů a den Kristův. Den Kristův je den, kdy pán Bůh pošle svého syna, aby přišel pro svoji nevěstu, aby si vzal svůj vykoupený lid.
38:54Když budete číst tedy překlady, já jsem přesvědčen, že i když nerozumíte originálním jazykom, tak Boží duch vás povede. A budete vnímat v tom písmu, teď už mějte na paměti, že ne vždycky, když čtete o dní páně a dně Kristova, pokud nemáte doma strongový slovník, zřele doporučuji, když neumíte řecky a brýský, mít doma strongový slovník a dohledávat výrazy.
39:19Protože den Kristu, den Páně není volně zaměnitelný. Volně zaměnitelný snad při tom běžném čtení. Ale když chceme proniknout do hloubky těch událostí, musíme rozlišovat, co Pán Bůh konkrétně myslí. Takže to jsme si vysvětlili pojmy a vysvětlili jsme si pozadí. A pojďme tady konečně, jak Pán Bůh dá, si rozebrat onen úžasný text,
39:48který jsme četli jako úvodní k tomu našemu dnešnímu přemýšlení a chci vás povzbudit ještě v jedné věci, víte, nechci vás nejistit, že když máme teda ty překlady, že se může nějak s úsobem Boží slovo mílit, to vůbec ne, víte, nevím do jaké míry, ale to patří na kazatelnu, aby jsme měli představu, jak tedy ty překlady a ty věci jsou,
40:17Víte, existuje takzvaná jazyková kritika písma. Nelekejte se, to není vyšší kriticismus. Jazyková kritika je konzervativní teologický postoj biblistů. Naši otcové ve výře, když berou písmo, mají k dispozici rukopisy. A ty rukopisy zkoumají. A vy v biblích proto máte některé věci kurzívami, Některé máte v závorkách, všimli jste si toho. A to je proto, že ne všetky věci jsou ve všech dochovaných rukopisech.
40:55Ale teď byste řekli, tak jak se na to spolehnout? Směšné. Už naše češtinářka, bezbožná žena, když nás učila o pravdivosti a věrohodnosti písem svatých, říkala, je to nesrovnat. Víte, když třeba někdo pracuje s Shakespearem, tak má takovouhle krabici doma a tam má desítky jeho hera, dramat a teď oni berou ty hry, ty přepisy a z toho, že ho dělají překlady a představte se, když by se srovnaly překlady božích slov nebo ty dochované rukopisy a vzaly by se ty díly Shakespeareovi,
41:35tak ten poměr, kde se liší písmo ve smyslu téhletech odchylek, slov, to není význam. Je do jednoho procenta Shakespeare 20-30. Umíte si to představit? Já to dám příklad. To znamená, že v jedné hře mohla žena sedět u studny, v druhé mohla pást koně. Takové jsou přesnosti Shakespeareových her někdy. My ani přesně nevíme, co chtěl někdy básník říci.
42:01Ale Boží slovo je zachováno v tak dokonalé podobě, když si vezmeme, že neexistovaly počítače, neexistovaly žádné databanky, že je to dodnes pro vědce, jazykovědce něco nepochopitelného. Když se před minulým stoletím našli spisy v Kumránu, kde byly svitky u mrtvého moře Izajáše, které byly ze sedmého přibližně století před Kristem, byly v šoku jazykověcí, on ten pasáček si tím podpaloval ohýnek a pak si všimnul, že to jsou teda nějaké svitky, kritici písma říkali, že Bible kdo jí může věřit, byly v šoku.
42:50Ty fragmenty Izajáše se naprosto shodovaly z nám do chovaných mladších rukopisů. To je úchvatné. A proto pán Ježíš říká, nebe i země pominou, ale má slova nikdy nepominou. A poštol Petr dodává, a děláte dobře, že se toho držíte jako svíce zářící v temnotách, dokáže se nerozbřeskne den a ve vašich srdcích nevzejde jitřenka.
43:19Kdo se drží písma, neuhne od něho napravo a nalevo, nemůže být sveden žádným závanem falešného učení ani bludu o druhém příchodu Pána Ježíše Krista. Víte, kolik dneska je posměchu mezi světskými lidmi, a přiznejme si, že to je právem, kvůli biblickým zvěstem. Protože lidé budou poslední době říkat, no tak co je to s tím jeho druhým příchodem.
43:48A nemůže tak za to tak trochu i ta nerozumnost pošetilých přesťanů, kteří místo písma čtou různé polvární bestsellery. Víte, dejme pozor, je to tajemství. A přesto to neznalená, že bychom se jim neměli zabývat. Ale když už tam začneme dosazovat konkrétní jména politiků, když už tam začneme dosazovat konkrétní události ze současnosti neopatrně, tak to může způsobit obrovskou hambu.
44:28Každý prezident Ameriky je antikrist a tak dále. Víte, to je všecko zřejmé, když budete čist. My můžeme a máme pozorovat doby, ale buďme opatrní, než budeme jasně říkat, to je to a to je ono. Naopak v bázně a v pokoře přijímejme boží zvěst a buďme pozbuženi ryzím božím slovem, ne lidskými moudrostmi. Pojďme tedy do 1. Cesalonicenským 4.13. Projděme si tento text.
45:03Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o té, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš Kristus zemřel a stál z mrtvých, tak také Bůh, ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. My když čteme druhou tesalonicenským, které texty se vám tady vybavují? Paralelně k těmto textům.
45:29Víte, písmo, když máme v hlavě, tak nás duch svatý vede a hned nás křičí, koukej něco podobného, Pavel napsal také někam jinam, kam to napsal Pavel? Do Korintu, když řešil problém, že někteří korintští nevěřili ve vzkříšení mrtvých. a právě na místě 15. kapitoli prvního listu korinským Pavel řeší stejné téma, čili v první korinském 15. kapitole čteme ve 35. verši.
46:09Někdo však řekne, jak vstanou mrtví, v jakém těle přijdou a 36 pošetili člověče, říká Pavel, a pak vysvětuje, jakým způsobem budou ty mrtví vzkříšeni. A říká, avšak Kristus stal z mrtvých prvotino těch, kdo zemřeli. Když tedy přišlo skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
46:41Jako v Adamu všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. Každý však ve svém pořadí. Jako první, Kristus, prvotina. Při jeho příchodu ti, kdo zemřeli v něm. Při příchodu Pána Ježíše Krista pro církev nenastane všeobecné vzkříšení. Všeobecné vzkříšení totiž nastane až kdy? Až na konci věku.
47:12Zjevení Janovo 25, ostatní mrtví neožili, dokud se těch tisíc let nedovršilo, to je první vzkříšení, blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení, nad těmi druhá smrt, míněno geheno, peklo, nemá pravomoc, nejbrž budou kněžími božími a kristovými a budou spolu s ním kralovat tisíc let. A když se těch tisíc let naplní, Satan bude znovu propuštěn z žaláře a přijde soud ohněm nad celou zemi, tehdy se nebesa s rahotem zřítí, země a prvky živly se žárem rozstaví a na konci smrt, moře, podsvětí, vydají všechny mrtvé, aby se postavili před bílým trůnem,
48:07Velkým bílým trůnem, kde bude hospodin soudit živé i mrtvé. Čteme to ve zjevení potom v 20. kapitole 11 až 15. Si uviděl jsem velký bílý trůn a toho, kdo na něm sedí. Před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to je z kniha života.
48:34a mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i smrt a hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. A smrt a hádes byli uvrženi do ohnivého jezera, to je stát druhá smrt. Ohnivé jezero. A kdo nebyl nalezen, zapsán v knize života, byl uvržen do tohoto ohnivého jezera.
48:59Takže zkříšení budou všichni, bez debat. Ale každý ve svém pořadě. Jako první byl zkříšen Kristus. Nepleťme sem nějakého Lazara. To je jiné zkříšení. Je to zkříšení jiné hodnoty. Pán Bůh říká, že v onen den si hospodin silou, kterou je mocen si všecko podrobit, nás vyzvene, pokud budeme mrtví v té době, anebo promění a dá nám nové tělo.
49:31Ne je to tělo porušitelné, ale nové tělo, jaké má sám Pán Ježíš Kristus. Tomu se okamžiku se teologicky říká oslavení. Je to naplnění naší spáse. My ještě dnes přebýváme v tomto cizím domě, máme na sobě toto porušitelné tělo, které hyne v důsledku hříchu, ale toto smrtelné musí obléct nesmrtelné, protože krev nemůže mít podíl a maso na věčnosti.
50:02Ale Pán Bůh nám dá nové tělo. V okamžiku, kdy Pán Ježíš přijde pro svojí církev, tak mrtví v hrobech budou vyzvenuti, všimněte si, že přijdou s ním. To znamená, že duch člověka po smrti věřícího není v hrobě, ale je s pánem a čeká na onen den. my víme, že ty duše pod trůnem v nebi volají, kdo kdy panovníku ještě nebudeš soudit obyvatelé země.
50:28Oni čekají na ten den a po ní přijdou s pánem a jejich těla budou vyzvednutá a budou proměněna. Dostanou stejnou podobu, jako má tělo pána Ježíše Krista nepředstavitelné. Žádné bolesti zad, žádné ráno unavení, nevyspalí, žádné motání hlavy. mě se to teď všechno tady mlží. Nic budeme dokonali jako pánovo tělo mít, to si vůbec neumíme představit.
50:58No na to já se těším ve dne v nose, takže skor když vás něco bolí, si říkáte už, ať je to ze mě dole. Ale na druhou stranu, jak říká poštol Pavel, my se toho okamžiku trošku bojíme, sléd si to ze sebe. a víte, apoštol Pavel si toho byl vědom, ale na druhou stranu umíte si představit, že ten hříšnej nepřítel, který ve vás pořád přebývá, ten den bude odstraněn, že už vás nikdo nebude ponoukat, abyste proti pánu řešili, že už vás nebudou napadat zlé myšlenky, rouhání, hříchy, že budete zcela volní, jako ptáci, svobodní od hříchu.
51:41Víte, Pán Bůh nás stvořil dokonalé, čisté a my znovu budeme čist ještě víc než Adam Evou v ráji. Pro nás bude tak přirozené naplňovat Boží vůli, jako dneska dýchat. Někdo říká, co budu asi v nebi dělat. No to můžu říct jenom hlupák, že? Protože ani na mysl nám to nepřišlo, co Pán Bůh připravil pro ti, kteří ho milují.
52:06umíme si to vůbec, přemýšlíme nad tím, že už nebudeme chtít Pána, víte, jak to v nás, jak říká poštol Pavel, jak bídný jsem to člověk, kdo mě vysvobodí z tohoto těla hříchu. Chtít dobré to dovedu, ale učinit už ne. Ale chvála Pánu Bohu za to, že už není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.
52:29Totiž pro ty, kteří nežijí podle své vlastní vůle, ale jsou vedeni duchem. Víte, já si na tohle neumím ani představit. Víte, ten vnitřní souboj, my to známe, bratři, sestry, upřímní věřící, to musí znát, když se to v nás pere. Když my víme, co je dobro a teď prostě ty naše slabosti a ty hříšné sklony a to bude pryč.
52:53Takže je to obrovské zaslíbení, ale pojďme k tomu momentu, co se tehdy stane. To je něco úchvatného, které nemá v písmu období. Neboť vám říkám slovem pánovým, 1. tesalonicenským 4.15, my živí, kteří jsme tu zanecháni do příchodu páně, jistě nepředejme ty, kteří zesnuli. No to je teologicky na tři dny na výklad, ale tak aspoň z vrchu. Tam je slovo zontes, zoe znamená řecky život.
53:24Řečtina má pro život dva termíny, bios a zoe. Tady se mluví o živých zontés. To nejsou všichni lidé. Slovo zoe je život, ale ten život je život míněno duchovní, nový. Kdo věří v syna, má život. Kdo nevěří v syna, nemá život, ale hněv boží na něm zůstává. Takže máme tady mezi sobou možná dneska někoho nevěřícího, který je sice živý, ale je to mrtvola. Pán Bůh ho vidí jako mrtvého. Pán Ježíš Kristus za nás zemřel ještě, kdy jsme byli mrtvi ve svých vinách a hříších. Pán Bůh nás musel vzkřísit k novému životu, když jsme uvěřili v Pána Ježíše Krista, museli jsme být vzkříšeni k novému životu a narodit se z vody a z ducha.
54:22To je to tajemství, kterému ani učitel zákona, Nikodémus, nerozuměl. Musíte se narodit znovu, abyste měli podíl na věčném životě. Není možné být neznovu zrozen a žít. Protože okamžikem, kdy Adam s Evou pojedli v ráji, tak duchovně zemřeli. A všichni lidé, kteří se rodí na tento svět až mimo pár proroků, kteří byli obráceni již v lůně matčině na plnění duchem božím, například kdo? Jan Křtitel, ale ještě i třeba prorok Jeremiáš, ten byl taky vyhlédnut už dávno v matčině lůně, tak tyto proroci, my se rodíme přirozeně mrtví ve svých vinář a říších a potřebujeme být v zkříšení, uvěřit v Pána Ježíše Krista.
55:13Takže žádný všichni my, co se toho dožijeme, ale my živí. A živí neznamená, že umíme tleskat, že jíme, pijeme a máme projevy biologického života, že vyměšujeme, roznožujeme se. To nemá pro Boha žádný význam ve smyslu duchovního, ale živí, že jsme se narodili z vody a z ducha, že jsme věřící v Pána Ježíše Krista.
55:36Takže tyto slova může ten, kdo nevěří v Pána Ježíše Krista, rychle zapomenout, to říkám s velkou nadsázku jako blázen, když nejste znovu zrozeni, na nic takového nečekejte, zůstanete pěkně tady. Pán Ježíš přijde pro živé. A títo živí je něco zajímavého čeká. Co je to čeká? Takže pojďme do té kapitoly v Tesalonicenským 14.
56:08A pojďme do, já už opravdu ani nevidím, tak, pojďme do verše 17. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s ním, dejme pozor, uchváceni v oblacích do vzduchu, setkání s pánem a tak už navždy budeme s pánem. Proto se těmito slobmi navzájem pozbuzujte. Já jsem, bratři, kvůli času opomenul teď tu poslední polnici. Víte, že se předtím mluví o poslední polnici.
56:43V Korinským to samé. Pavel říká, že musí zaznit ta poslední polnice, přikazovat si hlas a z archanděla a tehdy pán přijde. Nebudeme to dnes řešit. To je celé jednokázání. Ale pojďme k tomuto momentu. Budeme uchváceni. Tady je úžasné řecké slovo Harpagesometha. Harpagesometha je první osoba čísla množného budoucího času pasivního rodu od slovesa Harpazo a to znamená chytit, uchvátit. Od toho je slovo Harpuna třeba. Harpazo, Harpuna. Slyšel jste někdy slovo Harpuna?
57:21Takže teď si vzpomenete, že máme v řečtině slovo harpa zo a máme tady teda tenhle tvar harpa gesomesa, což je pasivum, to znamená v budoucím čase a budete uchváceni. Stejně jako když třeba Pán Bůh říká, že budete znovu zrozeni. To je boží zázrak, to je boží dílo. A co to znamená? Je to div, kdy věřící lidé budou uchváceni, jako harponováni, z tohoto světa a budou v těle, ty mrtví, kteří byli vzkříšeni a my živí, kteří se toho dožujeme, uchváceni k pánu do oblak. A pak už budeme na věky s ním.
58:05Tak co máme ve starém zákoně nějaký předobraz takového len z toho jevu? Tak, jeden, já jich mám víc, tak, Eliáš. Eliáš byl uchvácen, nezemřel a byl před očima Eliši vzat do nebe v ohněvém vozu. Tak, Henoch, přesně, to je první příklad, sedmý od Adama, a jich chodil Henoch z 365 let, já teď nevím, myslím, že 365 let s hospodinem, a Bůh ho vzal a nebylo ho, takže Henoch byl uchvácen, tak ještě takový předobraz takového uchvácení, když už trošku možná ne tak brilantní, ale jo, je to, dokonce ho používá pan Ježíš, já se omlouvám,
58:50Pán Ježíš ho přímo říká jako příklad vytržení. No Lot a jeho žena, ty byly taky uchváceni ze Sodomy, anděli. A taky tam došlo k obrovské tragédii, o které musíme dneska na závěr mluvit. Víte, že hospodin zachránil zázračně Lota ze Sodomy, když na ní hospodin štil síru a uhlí, aby ji zničil. a víte, že přesně ty anděle ho museli uchopit a vytrhnout z toho města, ale jeho žena se ohledla.
59:26A potom my si musíme závěrem přečíst paralelní čtení, protože toto vyučoval náš pán Ježíš Kristus. A pán Ježíš nás v tom textu jasně na toto odkazuje. Ty známe verše, ti hrdě dva budou na poli a tak dále. A bude tam varování i o lotově ženě. Já bych chtěl, aby jsme to opravdu v srdci velice zváželi, co pán Ježíš říká o těchto dnech.
59:49Pojďme si najít Matouše 24 a já budu číst od 35. verše. Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou. O tom dní ani hodině neví nikdo, ani anděle, nebes, ani syn, jenom sám otec. Neboť jako tomu bylo za dnu Noé, tak tomu bude i při příchodu syna člověka. Jako totiž o něch dnech před potopou jedli a nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod syna člověka.
1:00:21Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechána. Dvě budou mlít na obilném mlínku, jedna bude vzata a druhá bude zanechána. Děte tedy, protože nevíte, v který den váš pan přijde. To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, protože neznáte hodinu, v níž přijde syn člověka.
1:00:55A pojďme do rukáše, to je taky paralelní čtení, 17, 32. Pamatujte na lotovu ženu. Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji. Kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. Pravím vám, že té noci budou dva na jednom loži, jeden bude vzat, druhý zanechán. Kdyby budou spolu mlít, jedna bude vzata, druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude vzat, druhý zanechán.
1:01:25Řekli mu, kdy to bude, pané, on jim řekl, kde je mrtvola, sletnou se i supy. A teď v básni. Zamýšleme se nad tím okamžikem. To bude napříč rodin, napříč zboru, napříč přátelů a dokonce napříč manželů a manželek. Dva budou na jednom loži, jeden bude vzad, druhý zanecháme. Tam se jasně ukáže, jak si na tom stojíme. Onen den to zjeví.
1:02:10Upřímní věrní znovuzrození křesťané budou vzati, prázdní vyznavači, obojaci, kteří kulhají na obě strany, jejich srdce, stejně jako té lotovy ženy, kde bylo srdce lotovy ženy? V Sodomě. To je obraz, který použil sám pán Ježíš, aby nás varoval, protože jako se tehdy lotova žena naraz proměnila v soulný sloup, tak ten člověk, jehož srdce není připáno, tady bude zanecháno.
1:02:44a projde vším tím peklem antikristovského zřízení, pronásledováním neuvěřitelného kalibru, které nebylo od počátku světa a i soudy hospodinovými, které bude vylívat na tento svět. A žádné, to je můj brater, to je moje teta, já jsem jeho strýc, nic, to je můj syn, moje dcera. Pánu si vezme jenom ty, kteří jsou jeho a ostatní zanechá. Víte, verme to vážně. Pán Ježíš nám to říká prakticky krom Janova Evangelia, v každém Evangeliu o tom máme jasnou zmínku. Marek o tom mluví, Lukáš o tom mluví, Matouš o tom mluví, aby nás připravil jako církev na tento den.
1:03:36Jeden bude vzat, druhý zanechán. Teď je otázka, možná se někdo ptáte, no a co až nás pán vezme, co bude potom? Já jsem nad tím přemýšlel, tak to bychom byli do rána také, na to není čas, ale heslovitě vám řeknu jenom ty hlavní biblické události, které církev čekají po vytržení. Tak první událost, která písmo nám říká, že boží lid čeká potom, až budeme kolem něho schromáždění,
1:04:07je soud před soudným stolcem Kristovým. Totiž každý z nás se bude muset postavit před Pána Ježíše Krista a vydat počet ze svého života, který získal v Pánu. A Pán Ježíš bude odměňovat naše věrné skutky, které ve víře v něho a v poslušnosti Boha byly vykonány. Někomu dílo schoři a získá ostudu. Ale kdo buduje ze zlata drahých kovů, to znamená, kdo skutečně staví na božím slově a žije tak, jak má, tomu dílo zůstane a získá chválu od samotného pána.
1:04:46Víte, zase nepřejdeme to, jste připraveni, bratři, sestry, dnes postavit se před pána Ježíše, pohledět na jeho rány, vidět ty úžasné znamení toho umučení a potom pohledět do jeho svatých očí a vydat počet je nepředstavitelné. A jsem bez debat jist, že pokud nás pán nezvedne svojí moci, budeme ležet jako Jana,
1:05:16že pohledět na onoho je nepředstavitelné, ale to nás čeká. Budeme před ním stát a vydávat počet. Za druhé, svatba Beránkova. Pán Ježíš bude oženěn ze svojí chotí, ze svojí nevěstou, kterou si vykoupil svou vlastní krví. Nepředstavitelné. A pak hostina, kde sám pán Ježíš bude obsluhovat a bude nás svojí nevěstu hýčkat. Nepředstavitelné. A pak přijde k Noomu, tady se budou dít věci nevypravitelné na zemi.
1:05:56a my budeme v tom nebeském prostoru a pak se bude pán Ježíš vracet na zem. A hele, viděl jsem pána z deseti tisíci jeho svatými prorokoval, sedmý od Adama, Henoch. Pán Ježíš se zjeví, Epifania a uvidí ho každé koleno, i ti, kdo ho probodli a každý vyzná ke slavě Boha Otce, Ježíš Kristus je pán. a pán Ježíš se ujme vlády nad tímto světem, usedne na trůn svého otce Davida a budeme tisíc let s ním.
1:06:35Církev bude ze svým pánem. A toto je okamžik pro Izrael, pro boží starozákonní lid, kdy bude odejmuta bezmožnost od Jákova a ten věrný ostatek, o tom budeme mluvit na biblické, jak pán Bůh dá po novém roce, ostatek Izraele, zachovaný z milosti, pozná svého Immanuele. a bude spasen. A bude soud ovcí a kozlů. Pán Bůh ordělí na pravici jeden lid, na levici druhý. A bude pán Bůh železnou holí pást a vládnout tento svět.
1:07:15Takže a pak přijde propuštění satana, soud ohněm a pak nás čeká věčnost v Novém Jeruzalémě, který bude sestupovat od Boha jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A pak už budeme na věky vždycky jenom s ním. Víte, říkám, není to možné dneska každé to téma by bylo jedno kázání naplnit. Ale jsou to tak úchvatné věci, na které se můžeme těšit, očekávat, já měli bychom se tím slovem povzbuzovat
1:07:47Ale teď tady stojí ta otázka na každého z nás A buďme tiší ve svých srdcích Jsem já opravdu božím dítětem Mám tu jistotu, že jsem znovu zrozený Opravdu očekávám pána Ježíše Krista Jsem připraven se s ním setkat a pohledět mu do očí. Víte, pohleďte, jakou lásku nás otec miloval. Byli jsme nazváni jeho dětmi.
1:08:23Dosud ještě nevyšlo najevo, kým budeme, ale víme, že až se zjeví, budeme mu podobni. A každý, kdo má tuto naději, usiluje o to, aby byl čistý, tak jako on je čistý. Jak více bratra sestru pozbudit ke svatému životu, než mu připomínat příchod pána Ježíše Krista. Každý, kdo v něm má tuto naději, totiž usiluje o to být čistý.
1:08:55A já když si představím, když jsem nad tím v noci sám přemýšlel, když jsem to kázání dokončoval, ani to neumím vyjadřit, tu představu, že budu hledět do očích svého pána. Neumím to vyjadřit. Těším se a třesu zároveň, protože vidět jeho laskavé oči a přitom svaté planoucí ohněm jako tvář, jako slunce v poledne, to je nepředstavitel.
1:09:22Víte, tam už nebudeme říkat, ale možná já jsem chtěl, to můžeme tady, ale myslíte, že tam něco řekneme. Pán Ježíš nepotřebuje, aby mu někdo o někom něco říkal, on sám dobře ví, co je v každém člověku, neboť já hospodin spytuji ledují a odplatím každému podle jeho skutku. Takže bratři, sestry, mojím velikým zbožným přáním je, teď budeme se modlit, aby to pro nás věřící bylo povzbuzením i napomením zároveň k věrnému očekávání parusie Pána Ježíše Krista.
1:10:04A pro ty, kteří jsou mezi námi nevěřící, aby to bylo účinným, výstražným povoláním ke smíření s Pánem Bohem. protože pro ně tyto události jsou hrůzou.