Co zaznělo v kázáních?
Napište slovo nebo frázi a najdeme všechna kázání, kde zazněla – s odkazem přímo na dané místo ve videu.
Filtrovat výsledky
Nalezeno v 552 kázáních (7 867 výskytů).
6:03Dnes tedy jsme spolu na začátku něčeho, na začátku právě, jak jsem i v té modlitbě zmínil, určitého soukromého vyučování Pána Ježíše Krista a jeho učedníků. To, co jsme četli v té sedmé kapitole, to byla veřejná služba Pána Ježíše Krista a ta končí 12. kapitolou. A tady právě v té 13. té kapitole vidíme, že pán Ježíš
6:25se s učedníky uzavírá do takzvané známé horní místnosti, kde společně prožívají eh předvelikonoční eh večer. A vlastně vlastně ten ten velikonoční hod začíná tím čtvrtečním večerem a oni tam připravili ten hod beránka. A pán Ježíš Kristus v tuto chvíli vyučuje své učedníky a připravuje je tak na těžký úkol, kdy budou sloužit Pánu
6:55Ježíši Kristu, budou sloužit Bohu při vzniku církve, což je velice specifický úkol, při kterém už pán Ježíš Kristus s nimi nebude fyzicky přítomen. Dosu totiž učedníci byli zvyklí, že když se něco zvrtlo, přišli za Pánem Ježíšem. pro radu, pro útěchu, cokoliv, přišli za ním. Při tomto úkolu to ale bude jinak. A na to pán Ježíš Kristus učedníky
další 56 míst
7:22připravuje právě v kapitolách 13 až 17. A protože ze služby učedníků právě vzešla církev a protože, protože to pán Ježíš Kristus dílí přímo s učedníky, můžeme naprosto směle říct, že to je vyučování přesně pro nás, pro církev. A proto jsem si dovolil těchto pět kapitol nazvat Kristův odkaz církvi. A my jsme na začátku tohoto odkazu. A v
7:52těchto kapitolách pán Ježíš Kristus učedníky vyučuje jednak o vztahu ke svému Otci, vyučuje i o vztahu k sobě samém. zaslibuje Ducha svatého, hovoří o jeho charakteru, o jeho činnosti, tedy Ducha svatého. Pak je zde jeden velice silný motiv, který je opakován několikrát a to ten, že ten, kdo chce prokázat lásku ke Kristu, musí být poslušný jeho příkazů.
8:19Pak zde pán Ježíš Kristus hovoří o nenávisti k světu. A nakonec ta 17. kapitola vidíme nádhernou velekněžskou modlitbu. A my dnes před sebou máme ten úplný začátek. Respektive možná v tuto chvíli asi bude vhodné, když bratr promítne ten obrázek, který jsem, který jsem mu dal. Jedná se o takovou tabulku pravděpodobné chronologie toho, kde eh jak se
8:45odehrávala celá celá ta pospolitost Pána Ježíše Krista s učedníky. A my vidíme, že nejdříve [odkašlání] pán Ježíš Kristus vysílá své učedníky, aby připravili celý ten hod, aby našli tu místnost. Vše bylo, vše bylo, všeli tak, jak jim pán Ježíš Kristus řekl. A eh pak proběhla ta večeře, ten hod beránka, ta ta eh ten
9:11židovský zvyk. Přesně tak. A na konci této večeře se pán Ježíš Kristus uchyluje k tomu, co čteme v tom v tomhlentom textu. Čili vidíme, že v Janově kapitole není zaznamenáno vše, co se co se odehrálo. Tedy my dnes stojíme u tohoto textu a vidíme, že pán Ježíš Kristus mijje svým učedníkům nohy a dává jim tak příklad
9:40opravdu své pokorné služby. Dává jim také výklad toho, co to znamená a eh povzbuzuje své učedníky kvůli tomu, co má na ně přijít. dává jim příklad, jak společně žít a být právě svědectvím o něm, o Pánu Ježíši Kristu. Tu hlavní myšlenku bych shrnul asi do této věty. Kristův příklad oddané a pokorné služby je zavajzující a vede k posvěcení.
11:38celý ten hod. Takže je čtvrtek před Velikonocemi, respektive už vlastně po západu slunce eh probíhají ty Velikonoce a ty židovské zvyky. Ale také zároveň si uvědomme, že je den předtím, než Pána Ježíše Krista umučí a zabíjí na kříži. Pán Ježíš se předvečer své smrti právě schází s učedníky, aby jim dali ještě
12:28světě. Miloval je až do konce. Že pán Ježíš Kristus věděl, co na něj přichází, to by nás asi překvapit nemělo. Ale podívejme se, co je řečeno zatím. Pán Ježíš Kristus věděl, že odejde. A teď je tam takové zvláštní spojení, aby to, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své. Přemýšlel jsem nad tím, proč je tam ta přeložená ta spojka.
13:25No a na to nás ta spojka právě upozorňuje na to, že pán Ježíš Kristus odchází protože miluje ty své blízké. Zdá se to jako protimluv, ale bez Kristova odchodu k nebeskému Otci by církev nikdy nevznikla. Vezměme si ty statisíce, možná miliony spasených duší, které by bez Kristova odchodu a bez způsobení Ducha svatého nebyly spaseny.
13:49Nevím, jak vy. Já osobně jsem vděčný, že Kristus odešel, když udělal prostor pro Ducha svatého, aby působil, aby aby už přes 2000 let mohla jeho církev na této zemi působit. Každý z nás bysme měli být vděční za to, že v tuto chvíli stojíme na tomto místě. A za to vděčíme i tomu, že pán Ježíš Kristus, když vykonal své dílo, že
14:13odešel. Podívejme se také na kvalitu té lásky, kterou tady pán Ježíš Kristus vyjadřuje. Miloval je až do konce. Co ten termín dokonce znamená? My víme totiž něco, co učedníci v tuto chvíli ještě nevěděli. Pán Ježíš za pár hodin zemře a po třech dnech vstane z mrtvých. Tato dokonalá oběť vede ke spáce těch, které Bůh Otec
14:39dal Kristu. A vede k tomu, že tito spasení budou mít účast na věčné Boží slávě. budou s ním existovat věčně v dokonalém společenství bez hříchu. Kristova láska jde až za hrob, dokonce až do věčnosti. Víte, já jsem takový trošku technicky založený člověk. Mám práci, která se týká techniky a a prostě strojařina. Eh,
15:27geometrii každý ví, že dvě rovnoběžné přímky se nikdy neprotnou, ale přijde matematik a řekne vám, rovnoběžky se protínají v nekonečnu. A a to je krásný příklad, pokud se ptáme po konci Kristovy lásky. Kde končí Kristova láska? Kristova láska po vzoru toho, co říkají matematici, končí v nekonečnu. Abych vám to přeložil do češtiny.
15:54Kristova láska nemá konce. Pokud tedy Ján říká, že pán Ježíš Kristus miluje své až do konce, vyjadřuje tím nekonečnost jeho lásky v čase a dokonalost jeho lásky ve spáse. Pak tady máme ten druhý verš toho úvodu, kde je zmínka o Jidáši a o tom, že ďábel už vložil do eh srdce Jidáše zradu. To ale neznamená, že teprve odteď chce
16:26Jidáš Pána Ježíše Krista zradit. Ta touha byla v Jidášově srdci už dávno předtím. Ďábel jen řídí a teď opravdu s Božím svolením a a pod Boží svrchovností ďábel řídí ten moment, kdy k tomu má dojít, kdy si j dáš vlastně uvědomí, že toto opravdu chce udělat. ďáblovým zásahem, ale nijak není Jidáš sproštěn viny.
17:22kontrolu, ať už se bude dít cokoliv. A proto, co bezprostředně bude následovat, je nezbytně důležité, abychom si byli vědomi Kristovy svrchovanosti a moci, kterou má. Ano, Jidáš je zrádce, ale i to Kristus ví. A přesně a přesto možná bysme řekli právě proto jedná tak, jak jedná. A podívejme se tedy do toho čtvrtého verše.
17:53Zde vidíme právě ten Kristův příklad, to to samotné umývání nohou. Takže máme po té večeři a po této večeři, to zde ještě zaznamenáno není, se mezi učedníky odehraje takový rozkol a oni se přou, kdo je z nich větší. Podívejme se do Lukáše 22. kapitoly verše 24 až 26.
18:51největší, buď jako ten nejmenší a kdo je vedoucí, buď jako ten, který slouží. A po těchto slovech, já si opět dovolím vypůjčit takovou technickou řeč. O to větší dopadovou energii má to, co pán Ježíš Kristus dělá od čtvrtého verše dál. Pán Ježíš Ježíš Kristus totiž po této rozepři učedníků, kdy oni se jako děti
19:19hádají, já jsem větší, já jsem větší, ne, já budu větší. To mě opravdu připomíná děti na písku někdy. Tak to jsme se chovali, ale nechci to, nechci to shazovat. A v tuto chvíli, kdy takto se učedníci hádají, bere pán Ježíš Kristus do rukou plátno. Svléká si tedy svůj šat, bere to plátno, kterým se přepásá a bere si mísu s vodou a jde od
21:30bylo velice potřebné. A tak vidíme Pána Ježíše Krista, jak vykonává otrockou službu svým učedníkům. Připomeňme si znova ten třetí verš. Ten Kristus, ten všemohoucí svrchovaný pán, který má všechno ve svých rukou, vládce nejen země, ale i celého vesmírného univerza, tento Kristus, že koná něco takového, bylo by přeci daleko logičtější, kdyby
21:57jeden z učedníků vstal, sebral se, vzal tu mísu a myl všem eh bratrům mnohy včetně Pána Ježíše Krista. Učedníci se ale přou, kdo je mezi nim největší a najednou Kristus se sklání ke jejich nohou a umývá je. Myslím si, že učedníci museli být touto skutečností doslova konsternovaní. Nevěřili svým očím a tak se ozývá Petr.
22:25Možná, že mluví z části i za ostatní. Představuji si tu chvíli asi tak, že najednou uprostřed té jejich hádky o velikostích samotných všichni stichnou, protože si všimli, že jejich pán jim myje nohy. Taková ta chvíle toho trapného ticha, kdy učedníkům vlastně šrotuje v hlavách, co se to děje. A tak a tak, když pán Ježíš Kristus
23:18bude dál. Ale jeho reakce je tak říkajíc typicky raně Petrovská. Raný Petr je přesně takovýdle. V osmém verši čteme: "Nikdy mi nebudeš mít nohy." Velice rezolutní a radikální. Zastavil bych se u toho slůvka nikdy, které eh králičtí lépe překládají navěky. Navěky mi nebudeš mít nohy. Petr odmítá Kristovu službu očisty napořád.
23:50To nám ukazuje, že Petr Kristův počin považuje za společensky nepřijatelný. A vlastně v kontextu té doby má pravdu. Petr jasně tedy říká:„Nikdy, nikdy, nikdy mi nebudeš mít nohy." Je to nepřijatelné, pane Ježíši. Nikdy ty nemůžeš. Ty jsi tak velký, že mi nemůžeš mít nohy. A Petr to jistě myslel lidsky dobře a vlastně uznává Kristovo
25:11neboť je celý čistý." Na to ještě Ježíš dodává, že jsou čistí, ale ne všichni. A k tomu se dostaneme trošku později. Společenský a kulturní význam toho, že Kristusl učedníkům mnohy, jim byl určitě zřejmější než nám v naší době, v našich zeměných šířkách a v naší kultuře. Tak si připomeňme, že opravdu ty cesty
25:38byly velice prašné a tak pokud jste například jste se vykoupali a pak jste ještě někam potřebovali jít, byli jste sice čistí, ale nohy byly po každé cestě velmi špinavé a bylo vždy potřeba umít hlavně nohy. Ty tři Petrovy reakce a tři Kristovy odpovědi jsou klíčem k pochopení. A my vidíme, že Petrovu přílišnou horlivost svrchovaný Bůh opět používá
27:33To generální úplné a dokonalé očištění člověka od hříchu. Díky Kristově krvi tuto koupel může získat každý, komu Kristus změní srdce. My toto dokonalé vykoupání v Kristově krvi symbolizujeme ve křtu na vyznání víry. Kdežto Kristem vykonaný akt mytí nohou představuje každodenní potřebu spaseného člověka po odpuštění,
28:27jejich život skončí Pána. Tak to není. To, co pán Ježíš Kristus nám zde dává jako příklad, je akt milosti k nedokonalým lidem. že se jedná o příměr duchovní čistoty, vidíme také v konci toho 10. verše. Je zde právě ta zmínka, že ne všichni jsou čistí. A pro ten výraz čistí je zde
29:27měl zradu ve svém srdci. A v 11. verši nás navíc utvrzuje o tom, že Kristus o Jidáši a jeho úmyslech jednoznačně věděl. Tedy Jidášova nečistota byla kompletní. Proto částečná duchovní očista v našem textu vyobrazená mytí nohou má smysl jen u spasených lidí. A tak se pojďme teďka společně podívat na výklad, který dává pán Ježíš Kristus
29:55svým učedníkům. tedy verše 12 až 17. V tom 12. verši vidíme, že pán Ježíš Kristus ukončil mytí nohou a usedá zpět mezi své učedníky, aby jim vyložil pravý význam toho, co právě vykonal. Jeho otázka, chápete, co jsem vám učinil, má učedníky, ale vlastně i nás přimět k zamýšlení, k hlubšímu zamyšlení nad tím, jak máme
30:22spolu jednat. Ve 13. verši nejprve připomíná, kdo vlastně je. že je to pán a učitel. Jak jsme již několikrát řekli, Kristovo postavení vůči učedníkům zde hraje velkou roli. Pánův příklad je o to větší. Kristus je nejen učitelem a pánem, ale také autoritou pro své učedníky. A on jako autorita vykonal službu, která je hodná
31:24Ve 14. verši to slovo máte a tedy v té v té větě i vy máte navzájem i vy si máte navzájem umívat nohy. Je řecké slovo fejilo a znamená být dlužen nebo mít povinnost. A to je to, proč jsem eh dnešní kázání vlastně nazval Kristův příklad je zavazující. Jde totiž o závazek, který na nás pán Ježíš Kristus klade. Nejde o možnost
31:47nebo něco, co bychom v církvi mohli dělat. Jde o povinnost. A právě z tohoto významu originálního slova vidíme, že Kristus nedává učedníkům na vybranou. Jedná se o příkaz pro ně a příkaz pro nás. Je to nařízení pro církev. Před chvílí jsme zjistili, že Kristus použil mytí nohou jako symbol k duchovnímu očišťování.
32:12Je to tedy závazek a máme si tedy v církvi navzájem sloužit a tato služba má vést k naší duchovní čistotě. Co je to duchovní čistota? Pokud jde o duchovní čistotu v absolutní hodnotě, pak máme jediné slovo, které to vystihuje a to je svatost. Svatost je absolutní oddělenost od hříchu. Tou ale nikdo z nás nedisponuje. Ale Kristus ano, on je. On je svatý. Byl
33:38aby každý z vás uměl zacházet se svou nádobou ve svatosti a v úctě, ne v žádosti vášni jako pohané, kteří neznají Boha." V našem textu nám Pán Ježíš Kristus říká, abychom se v úsilí o dosažení svatosti navzájem podporovali, navzájem si v tom pomáhali. Ano, jistě posvěcování je ve skrze osobní potřeba a zodpovědnost každého z nás vůči Bohu.
34:07Ale vidíme, že se máme k této osobní zodpovědnosti navzájem povzbuzovat. To je ta služba, v níž nám je pán Ježíš Kristus příkladem. Můžeme tento příklad použít na jakoukoliv službu, kterou si v církvi můžeme sloužit a nebude to chyba. Ale podle mého hlavní závěr, hlavní záměr tohoto Kristova vyučování je poukázat na
34:58společenství církve. A tak v 16. verši Pán Ježíš Kristus dodává: "Je zde uveden důležitý výrok. To je tímen. Amen. Pravým vám. Otrok není větší než jeho pán. Ani apoštol není větší než ten, kdo ho poslal. Ježíš je pán i ten, který apoštoli posílá." A přesto on sloužil jim. Navíc si uvědomme, že byl přítomen
35:29Jidáš. O němž Ježíš věděl, že je zrádce. Přesto mu nohy umyl. On spasitel světa, zachránce hříšníků. Bůh a pán myje nohy zrádci. Pán Ježíš Kristus konal svou službu s ohromující pokorou. A nejen v tomto příkladu, ale v celém jeho pozemském životě vidíme velikou pokoru. A tak nám [odkašlání] říká: "Služte si tak jako já vám," tedy s
35:59pokorou a láskou. Kristus svou lásku prokázal na kříži, jak jsme četli v prvním verši, miluje nás až do konce. To je přeci veliký příklad pro nás. Proto v našem životě a obzvlášť ve vztahu k bratím a sestrám nikdy na pokoru nezapomínejme, protože je to pícha, která by nám mohla zabránit si navzájem sloužit a tím by mohla církev
36:28velice rychle upadat do hříchu. V 17. verši ještě vidíme důležitou důležitou větu. Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete-li to činit. Čili pán Ježíš Kristus ten výklad toho, co udělal, toho toho toho příkladu, uzavírá slovy, jestliže toto víte, jste blahoslavení a dodává, budete-li to činit. Z logiky této věci věty tedy
36:57vyplývá, že nejprve musíme Kristova slova uslyšet a znát. To je dobré, ale samo o sobě to nestačí. Musíme také tato slova činit. Teprve pak můžeme být církví, když tvoří blažení lidé. církví, která je ve své blaženosti poslušná svému Pánu a Spasiteli. A jsme v samotném závěru, závěrečená povzbuzení ve třech verších, která
37:24vidíme nejprve v tom 18. Pán Ježíš Kristus říká učedníkům: "Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem si vyvolil, ale musí se naplnit písmo. Ten, kdo jí se mnou chléb, pozdvihl proti mně svou patu. Slova předchozích veršů tedy nejsou určená pro všechny. Jsou určená jen těm, kteří patří Kristu. Tady znovu vidíme zmínku o Jidáši. Už
37:54sama skutečnost, že Jidáš byl přítomen tomuto vyučování, nás přivádí k myšlence, že v životě církve jsou lidé, kteří naoko patří do církve, ale ve skutečnosti její součástí nejsou. Jidáš po tři roky sedával vedle Krista. sloužil vedle Krista, viděl všechny jeho činy a slyšel všechna jeho slova. A přesto nakonec, jak můžeme vidět dále v
38:18textu, konkrétně ve verši 30, odchází ovládán Satanem, aby vykonal to, co si usmyslel, tedy zradu Pána Ježíše Krista. Jsou lidé, kteří odchází z církve po letech služby a života v ní. I přesto, že to je bolestivé, by nás to nemělo překvapovat. I pán Ježíš Kristus měl v kruhu učedníků někoho, kdo byl zrádce. Důležité, ale sdělení toho 18. verše,
38:47takové povzbudivé, je to, že pán Ježíš Kristus ví o těch, kteří jsou jeho. Podívejte se, já vím, kterej jsem si vyvolil. To jsou přeci nádherná povzbudivá slova. Člověk člověka může obalamutit, ale ke Kristu je potřeba přijít s pokorou a zbázní a svědomím svých provinění vůči Bohu. Se schovanou píchou a navenek hranou
39:13pokorou na Krista nikdo nevyzreje. Dříve nebo později bude takový člověk odhalen a pokud ne, na soudu vyjdou najevo všechny věci i ty skryté. V 19. verši vidíme, jak Pán Ježíš všechny tyto záležitosti kolem zrady Jidáše odkrývá, aby své učedníky chránil. Zrada jednoho z nich by mohla způsobit jejich pochybnosti a možná i ztrátu
39:39víry, že Kristus je Bůh. A proto je závěr v 19. verši velmi důležitý, kde Kristus používá jedno ze svých dřívějších men. Čteme: "Již teď vám to říkám dříve, než se to stane, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já ji jsem." To je důležité. To já ji jsem to je tím jménem, kterým se pán Ježíš Kristus představil při rozhovoru s
40:05Mojžíšem v Genesis 3:14. Bůh Mojžíšovi odpověděl: "Jsem, který jsem." Toto Boží jméno bylo učedníkům jako příslušníkům židovského národa velice dobře známé. Že se tak Kristus nazývá, znamená, že své, že před své učedníky staví své božství. My dnes víme, že to byla druhá osoba Boží trojice, která se zjevila Mojžíšovi
40:33v hořícím keři a takto se představila. To sám Boží syn hovoří s Mojžíšem a nyní se i jako Bůh zjevuje svým učedníkům. A poslední verš, kde pán Ježíš Kristus říká: "Ámen, amen." Pravím vám, "Koho, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal." Na tento úplný závěr toho našeho textu
41:01je důležité povzbuzení pro učedníky. Pán Ježíš je připravuje na velmi důležitý úkol. Být a sloužit u zrodu církve. být těmi, kdo se navzdory hříšnosti lidí, navzdory Satanu, navzdory mučení a věznění postaví a budou hlásat slova evangelia a budou tak pomáhat rozšiřovat řady Kristových stoupenců. A tak si mají být vědomi, že pokud je
41:29někdo odmítne, já použiju opačný význam toho verše. Pokud je někdo odmítne, je to to samé jako kdyby odmítnul Krista. A ten, kdo odmítá Krista, to je stejné jako kdyby odmítl Boha. Tak tedy pojďme se věnovat více pozornosti a úsilí o svatost církve, od o svatost každého z nás. Pojďme se povzbuzovat, pojďme si sloužit k tomu,
41:54abychom se navzájem vedli ke svatosti. Pojďme se každodenně vědomě očišťovat od hříchu, které na nás ulpí. Jsme ve velice hříšném světě. V tom světě, eh, při naší podstatě nelze zůstat stroc čistí. V kázání nahoře pán Ježíš Kristus říká, že už pouhá myšlenka je vlastně tím hříchem. Pán Ježíš tak hovoří o cizoložství.
42:31Jednou bratr Maolf ve svém vyučování v ČBI u nás ještě v Lovosicích vyjádřil takovou myšlenku. Jsem rád, že jako lidé si nevidíme do hlavy, co si myslíme, protože to jsou někdy opravdu hrozné věci. A my máme možnost každý den přijít za Pánem Ježíšem Kristem, za za naším nebeským Otcem a vyprošovat, klást ty hříchy před něj a a činit pokání. Pokání
42:58to je přesně to, kdy si umýváme ty nohy od toho prachu cest. To pokání je přesně to, kdy si myjeme toho toho toho duchovního člověka od toho hříchu, který na něm ulpěl. Ano, spasení je dokonalé, ale to každodenní eh ušpinění se hříchem a hříšností, která je kolem nás v našem srdci, stále potřebujeme znovu a znovu přicházet ke Kristu. Pojďme se
43:28tomuto věnovat. To nám pán Ježíš Kristus dává jako příklad. Tak jako on, který tu očistu nepotřeboval, sloužil svým učedníkům, tím spíš si my máme sloužit navzájem, protože víme, jací jsme. Víme, jak jsme schopni upadnout do hříchu. Místo toho někdy umíme sami sebe povyšovat a tvářit se, že se vlastně hřích v našich
43:51životech neděje. A tak pojďme se na toto soustředit. A naše sbory, pokud takto budeme dbát Krista příkladu, naše sbory budou budou zdravější, naše sbory budou prostí hříchu. A já věřím, že chceme být čím dál tím víc a víc věrnějším a věrnějším obrazem Pána Ježíše Krista. Amen.
0:44a to jsou samozřejmě svátky Velikonoc, svátky Pashy, svátky Skříšení Pána Ježíše Krista. a to dnešní biblické zamišlení, který bude na téma Dokonalá oběť pro nebeskou svatyni. Víte, všechny ty události Velikonoc, to boží slovo, které jsme mohli sdílet o těch dnech, kdy náš Pán Ježíš Kristus byl zajat, umučen, ukřížován, pohřben, vzkříšen.
2:36A určitě doba bude těžší a těžší, útoky budou přicházet, tak jak se blížíme té doby druhého příchodu Pána Ježíše Krista. A proto věřím, že tento čas velikonoční je úžasnou dobou, kdy můžeme načerpat z těch našich starozákonních biblických hodin a ukázat si opravdu hutně, jak všechno to, co se stalo našemu Pánu Ježíši Kristu, má kořeny v té staré smlouvě a jak to všecko Pán Bůh podivuhodně řídil, aby svůj lid připravil pro to, aby mohl uvěřit Evangeliu.
3:20Text, nad kterým se budeme dnes zabývat, bude z listu Židům. Je to list Židům, devátá kapitola a budu číst od 23. verše, na úvod až po konec té kapitoly. Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány. A však sami nebeské věci jsou očišťovány obětmi lepšími, než jsou tyto. Neboť Kristus nevešel do svatyně, Hagia, udělané lidskýma rukama, která je před obrazem té pravé, nýbrž do samého nebe, aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří.
další 47 míst
4:07Nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněs, každoročně vchází do svatyně s cizí krví, neboť by musel od založení světa častokrát trpět. Nyní však je zjeven jednou při dokonání věků ke zrušení hříchu skrze svou oběť. A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud, tak i Kristus, když byl jednou obětován,
5:48že kdo z vás zanedbává list židům, tak nikdy plně nemůže docenit a chápat tak, jak by měl otázku svého spasení, dílo pána Ježíše Krista a tu úchvatnost naplnění starého zákona v té nové smlouvě. Víte, opravdu list židům třeba pro mě je jeden z nejoblíbenějších dopisů epištolou Nového zákona.
8:35Apologetika to je obrána víry a v ostatních naukách teologie. Lys židům je apologetická perla, jak starozákonnímu člověku ukázat, že celé písmo svědčí o Kristu a pro novozákonního člověka z pohanům ukázat, že ten, v kterého jsme s Boží milosti uvěřili, je ten zaslíbený Mesiáš, který musel takto trpět, aby naplnil všechnu Boží spravedlnost a ukázat nám, co všecko jsme v Pánu Ježíši Kristu v Jeho oběti získali.
10:30a samozřejmě Pán Bůh si použil tu osobnost, tu loď, tu plachetnici, toho pysatele, listu židům, s jeho schopnostmi, s jeho vybavením, kterému se mu dostalo, ať už jazykové, teologické. A dal mu, vedl ho jako tu plachetnici, ten vítr, duch svatý, aby zapsal a sestavil všecko tak, jak Pán Bůh chtěl. A my činíme dobře, pokud se toho držíme, protože tam Petr navazuje na ten kontext, že byl očitým světkem spolu s Jakubem a Janem toho oslavení Pána Ježíše Krista na té svaté hoře.
11:12A tehdy z nebe zazněl ten otcův hlas, ale říkají, že to je v porovnání s tím, že my máme psané boží slovo daleko menší. Protože to pevné Boží slovo, ty texty starozákonní jsou pro nás určeny, aby jsme je studovali a aby v našem srdci zešla jitřenka Co je myšleno tou jitřenkou? No je to myšleno víra v Pána Ježíše Krista
11:41A já věřím, že právě proto i sloužíme si navzájem na těch biblických hodinách a v tom duchovním zamišlení v kázáním aby jsme vzbudili z Boží milosti ve vašich srdcích tu jitřenku, abyste uvěřili v Pána Ježíše Krista a věříce v něho došli z pásy svých duší. Pojďme tedy k tomu listu židům. List židům precizně poukazuje na zákon Boží a na všechny ty věci v zákoně určené, aby je mi poukázal na Pána Ježíše Krista.
12:18Zákon je v písmu nazván jako vychovatel ke Kristu, Pajdagogos. Vždycky se mi líbí, to říkal i bratr Hurta a mnozí další kazatelé, teologická teze, žena. Sion sede přes Choreb. Ano, my nikdy nedoceníme události Golgaty, Sionu, když nepůjdeme přes Choreb, tedy přes Sinai, přes onu svatou horu, kde byl vydán zákon.
13:29Takže se zákon stal našim vychovatelem, tam je to řecké slovo Pajdagogos, ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli. Úloha zákona. Jedna, a dnes nebudeme rozebírat všechny úlohy zákona Božího, ale jedna z těch nejdůležitějších úloh zákona je, že je vychovatelem ke Kristu.
16:03Ježíš je však hoden větší slávy než Mojžíš. Jako stavitel domu vá větší čest než dům sám. Neboť každý dům někdo staví a ten, kdo postavil všechno, je Bůh. Mojžíš byl věrný v celém jeho domě jako služebník. A tady je to slovo therapon. Aby dosvědčil to, co mělo být pověděno. Ale Kristus jako syn je nad jeho domem. Jeho domem jsme my.
17:17Ježíš Kristus je nám v listu židům představen jako velekněz budoucího dobra, jako ten, který je od počátku ustanoven jako ten dědiný a pravý prostředník mezi člověkem a Bohem. My víme, že služba kněze spočívala, že zastupoval člověka před pánem Bohem. Prorok zastupoval pána Boha před člověkem, přinášel od neho zvěst a kněz tedy naopak.
17:53A velekněz samozřejmě, ten je první mezi všemi svými. Židům 9.11. Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to je sné z tohoto stvoření, vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, jednou provždy do svatyně, kdy získal věčné vykoupení.
18:24Ježíš Kristus jako velekněz měl od, už před stanovením světa, víme, že to je věčný syn, který věčně vychází ze svého otce, nemá počátku ani konce, má všechny boží atributy. On jako syn boží byl a je tím věčným knězem, který byl před stvořením světa povolán bohlen otcem a určen k tomu, aby se stal tím veleknězem budoucího dobra a v ustanovený čas, to je ten Kairos,
19:02Pán Bůh předem určil čas na té lice chronos, kairos, aby se stal tím, čím se stát má, prostředníkem nové smlouvy, beleknězem i obětí. Kristova svatá očišťující krev, ta krev nové smlouvy, to hajma tes diatekes.
19:34Kristova krev je velice důležitá a mnohokrát v listu židům se s tímto tématem setkáváme. Krev jako taková je důležitá od starého zákona a pán Bůh nás skrze všechny ty krvavé oběti, všechnu tu krev prolévanou v chrámě a já nevím, jestli jste si třeba někdy opravdu sedli, když probíráme ty starozákonní texty a tam třeba čteme, že bylo poraženo 7 tisíc ovcí, 7 tisíc dobytka.
20:45Byla to krev obětních zvířat. Přesně v zákone čtěme, že to museli být zvířata bez vady, dokonala. A přesto čteme-li s Židům 9.13, jestliže totiž krev kozlu a bíku a popel z jalovice kruklením posvěcuje znečištěné k čistotě těla, čím více krev Krista, který skrze věčného ducha sebe samého obětoval, neposkvrněného Bohu, očiští naše svědomí od mrtvých skutků službě živému Bohu.
21:57a má moc nás posvětit ne na chvíli, ale na pořád. Kristus se prolitím své krve stává prostředníkem tedy i obětí nové smlouvy pro ty, kdo jsou hospodinem povolání. Listu Židům 9.15 tedy čteme, proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědivství ti, kdo jsou povoláni.
22:34Dávejme pozor nad tím, co je v tomto verši řečeno. Pan Ježíš Kristus je prostředníkem i obětí nové smlouvy, aby se stal tím, kdo vykupuje, pro ty, kdo zemřeli za první smlouvy a samozřejmě i za nás, kteří jsme povoláni. To neznamená, že starozákonní svatí mohli být kdy očištěni nebo přijati, spaseni Pánem Bohem skrze první smlouvu.
28:45ale samozřejmě z doby soudců, z doby královské, z doby rozděleného království, z doby před příchodem Pána Ježíše Krista, ale i nás, kteří jsme jim byli povoláni. To se stahuje na všechny ty, které hospodin Bůh povolá. Nic jako všeobecná spása neexistuje. Prostě člověk musí osobně být Pánem Bohem povolán, uvěřit v Pána Ježíše Krista, vyznat svými ústy víru v Pána Ježíše Krista.
31:31Toto je krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh. Také stánek a všechno nářadí pro službu Bohu pokropl krví stejným způsobem. A téměř všechno se podle zákona očišťuje krví, téměř všecko, ale pokračuje to bez vylití krve, není odpuštění. Takže bylo naprosto nutné, aby při smrti pána Ježíše Krista tekla jeho přesvatá krev.
32:26Ale obrazy čeho? Obrazy něčeho, co je v nebesích. Obrazy nebeských věcí. A je jasné, že ano, v těch pozemských věcech mohlo být slouženo a je slouženo. Vy víme, že Pán Ježíš Kristus nepochází z Lévyho, ale z Judy. A z Judy žádný kněz nikdy nepocházel. Proto Pán Ježíš nemohl být knězem na zemi, podle Mojžišovské slouvy, ale je knězem podle řádu Melchise Decha, podle toho věčného řádu kněžství nebeslí.
32:56nebeského, Pán Ježíš Kristus musel sloužit lepšími věcmi, trvalejšími věcmi a nepřišel sloužit do svatyně udělané rukama, ale do té nebeské svatyně. 24, Židům 9, čteme v 9. kapitule, neboť Kristus nevyšel do svatyně Hagia, udělané lidskýma rukama, která je před obrazem té pravé nýbrž do samého nebe,
39:48To jsme my. Ale víme z písma, že bude postaven další chrám, čili třetí v tom pořadí, ale sedmý v té historické dataci. A to bude chrám doby soužení, když jde obnový bohoslužbu a antikrist tento chrám v tom prostřed týdnu let znesvětí. Jak o tom mluví Pán Ježíš Kristus, když cituje proroka Daniele, až uvidíte tu znesvěcující ohavnost na místě svatém, kdo čte rozuměji a tak dále.
40:22Takže chrám doby soužení. No a pak je chrám osmý, to je chrám mileniální. Když bude obnoven všechen řád, přijde Pán Ježíš Kristus po druhé na tuto zem jako král, aby usedl na svůj trun a zřídil své království, tak bude postaven chrám, který předpověděl Ezechiel. V osmi kapitolách od Ezechiele 40 do 48 máme tak detailní popis chrámu, který ještě nikdy nebyl a nebyl ani člověku představen.
41:28to je plťavoučké. Ezechielův chrám to je obr, to je něco tak obrovského. no proč by také ne, kdy to bude chrám, kde bude sídlit král i velekněc v jedné osobě Pán Ježíš Kristus. Takže já naprosto biblicky jsem přesvědčen, že tento chrám bude postaven, že to nejsou jenom nějaké duchovní obrazy a že musí být postaven a je to tedy chrám mileniální. No a poslední je devajet nebe.
42:31Pojďme tedy dál k tomu textu listu židům. Já vám chci ukázat, jak opravdu ten chrám je úzce propojen a vychovává nás k těm kristovským věcem, k těm mesiářským věcem, které musíme jako křesťané nad těmi událostmi, když je potom zpětně velikonoční, zpitujeme žasnout. List židům 9.25 nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněst každoročně vchází do svatyně z cizí krví.
44:01Ty podzimní svátky budou mít své dokonalé naplnění v té budoucnosti, po tom druhém příchodu páně. Ale už na Velikonoce byla přinesena ta oběť. Pán Ježíš byl zabit jako beránek a prolil onu svatou krev. a kolikrát to musí Pán Ježíš Kristus učinit. Vyčteme, že velekněs mohl do té svatně vejít jenom jednou za rok, ale musel tam chodit každý rok, protože krev kozlů a bíků nebyla z toho očistit Boží lid a aby Pán Bůh mohl být v tom myškan, ten příbitek Boží uprostřed svého lidu, muselo k této očistě docházet.
44:45Jinak by pán Bůh svůj lid strávil jako oheň, protože pán Bůh je svatý. Ale tady čteme o něčem daleko větším. Kristova oběť není potřeba, aby se opakovala, no dokonce je to rouhání, když bychom řekli, že Kristus musí zemřít znovu. Právě víte, když bych se vás zeptal zase biblistům, kde v písmu najdete nejtvrdší texty varování o odpadnutí od výry a o zapření Ježíše Krista? Je to list židům. Nejtvrdší texty varování o odpadnutí jsou v listu židům a list židům doslovně říká,
45:31že jestliže by někdo odpadl od živého Boha a za nic by neměl krev smlouvy, kterou byl posvěcen, pro takového už není možnost nápravy, protože by znovu křižoval Krista a vystapoval by ho potupě. Ale Ježíš Kristus už nesmí trpět vícekrát. Trpěl jednou v tom Kairos a jeho obět je dostačující. Pánu Bohu Otci to stačí.
46:01A my si nesmíme dovolit, víte, jsou heretické církevní systémy, které znovu a znovu v Eucharistii připomínají obět Ježíše Krista ne jako něco, co se stalo v minulosti a má platnost do současnosti a na pořád, ale něco, co se stále opakuje. Například římští katolíci ve své bohoslužbě neustále připomínají, že znovu a znovu doplňují Kristovu oběť.
46:32Je to v rozporu s textem božím. Pán Ježíš Kristus 26.9.26 čteme, neboť by musel pán Ježíš od založení světa častokrát krpět. nyní však je zjeven jednou při dokonání věku ke zrušení hříchu skrze svou oběť. Ta oběť je dostačující. Ta oběť má dosah na starozákonní svaté a na všechny, kteří v něho uvěří v novozákonní době.
47:42A je rouhání, čteme v listu živu, když by Kristus měl být za někoho křížovan dvakrát. Boží oběť. Veme si třeba ten výjev z nebe, když chválí starci a myriády, myriád, tisíce, tisíců andělů a svatých, Pána Ježíše Beránka, který jediný jeho den, rozevřít tu knihu a oslavují to, že vykoupil Bohu lid ze všech národů, jazyku.
48:15v razyku. Jasně vidíme tu slávu a co by to bylo za úvohost, když bychom tuto oběť znevažovali a mysleli si, že je nedostatečná. Přemýšlejme nad tím, co pro nás v pátek Pán Ježíš Kristus vykonal a co Pán Bůh potvrdil tím, že ho zkřísil z mrtvých, když ho jako prvotinu zkřísil, aby demonstroval, že mu to stačí. Žasněme nad tím.
48:50A pojďme na 27. verš. A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud, tak i Kristus, když byl i jednou obětován, aby vynestl hříchy mnohých, po druhé se bez hříchu ukáže záchraně těm, kteří ho očekávají. Tady Pán Bůh ukazuje velice dynamický teologický fakt. Jedna oběť, jedna dostačující oběť, ale také. Jeden život, jedna smrt. Jedna smrt.
49:27Tady totiž, když použijeme tyto verše, můžeme vyvrátit všechny bludný naučení o reinkarnaci. to znamená, že jsou náboženští lidé, kteří věří, že duše se převtěluje. Tady je jasně řečený, že ne. Člověku je dáno jenom jednou zemřít a potom bude soud. To jsme u toho Jom Kipuru, kde rozhodne se o té oběti, kterou Kristus přinešel,
51:25o spasení člověka je rozhodnuto a spasení člověka se děje v tento čas našeho života. V našem životě nás Pán Bůh povolává, aby jsme uvěřili. Dnes uslyšíš jeho hlas, nezatvrzuj své srdce, ale uvěř a vyznej Pána Ježíše Krista dnes. Po smrti čteme v písmu, že žádné takové možnosti nebudou. Naopak my čteme v písmu, že zemřelé duše, duch a duše spravedlivých, kteří zemřeli v Kristu ve starozákonní době, šli do Hadesu, Šéolu, pod světí, to čteme u Lukáše, jak pán Ježíš mluví o smrti Lazara a Bohatec, jak zemřel.
52:15a tam ukazuje nám, že ten Lazar šel do toho lůna Abrahamuma, takže v tom Hadesu si představme, jsou dvě oddělení, uprostřed je propast, není možné jí překročit, to říká velice jasně, není možné jít o tam tuť tam, tam sem. a v tom lůně Abrahamovo jsou duše spravedlivých, který ne, že byly lepší než ostatní, ale ti, kteří věřili a čekali na Mesiáše Pána Ježíše Krista.
53:25protože jestliže někdo nevěří prorokům a Mojžišovi, neuvěří ani když by někdo vstal z mrtvých, to platí dodnes. Jestliže někdo nevěří Bibli jako božímu slovu, nevěří zákonu, prorokům, tak nemůže věřit ani tomu, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. To je velice jasná narážka. Ale my, kteří z Milosti Boží věříme, tak už po smrti a zkříšení Krista nemusíme jít do podsvětí, do Hadesu
53:55a čekat na to, až přijde den vzkříšení. Ale naše duše a duch jde k Pánu Bohu, kde čeká na den vzkříšení. My víme, že byly otevřeny roztržením té opony při obětování Pána Ježíše Krista do přítomnosti Boží cesty. A dnes zemřelí lidé očekávají v přítomnosti Boží na den vzkříšení. a my to vidíme krásně, třeba když čteme v evangelích, že ten den, kdy Kristus byl ukřižován,
54:31tak mnozí starozákonní svatí stali z hrobu a ukázali se ve městě. Takže my, když nezemřeme, když se nedožijeme, jakože asi dožijeme, příchodu Pána Ježíše Krista, vždycky bychom měli být připraveni a počítat s tím, že se toho dožijeme, a znamení doby mluví jasně, jenom slepí nevidí, tak nepředejmeme ti, kteří zesnuli,
55:28Takže všichni bezbožní, kteří zemřeli bez Krista, už nestrpí duchovně v tom Hadesu. Ale přijde den, kdy budou vzkříšeni tělesně a pak ve svých tělech budou navěky uvrženi do jezera hořícího sírou a tam budou dnem i nocí trýzněni před obličejem Beránta. A nám na výstrahu. Takže verme to velmi vážně. Tak jako je každému dáno jen jednou umřít, potom bude soud.
56:01Tak i Kristus byl jednou obětován. Jestliže někdo, lidi, kteří jsou křesťané, polemizují s myšlemkami reinkarnace, To je rouhající, protože my si uvědomíme, že když písmo dá dvě věci vedle sebe, to znamená Kristova dokonalá oběť a tak je každému dáno jednou žít, jednou umřít a potom bude soud. Takže uvědomíme si, když to tady začneme míchat, no tak my se rouháme, my znevažujeme Kristovu dokonalou oběť, pokud přemýšlíme o nějakým očistci, o nějaký reinkarnaci nebo možnosti posmrtného pokání.
56:43Bratře a sestry, přátelé, čas spásy je dnes. A běda nám, aby jsme ho promeškali. Protože tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají. A by byste doplní a káze a soudu těm, kteří v něho nevěří. protože jiné písma říkají, že Ježíš Kristus ano přijde pro svojí církev, pro svůj vyvolený věřící lid, ale také se zjeví k soudušem bezbožníkům.
57:52Vy mě pokoušeli vaši ocové tím, že mě zkoušeli, ač viděli mé skutky. Bratře a sestry, celé písmo od genezis až po příchod Pána Ježíše Krista, až po knihu zjevení nám tak úžasně zjevuje Pána Ježíše Krista, Boha Otce, Duchu Svatém, co pro nás vykonal. My bychom měli žasnout, jak ty dějny spásy do sebe zapadají. A když budeme na tom stavět ten svůj dům, tak až někdo přijde a bude nám říkat, a ty tomu opravdu věříš?
58:37Tak se budeme smát, protože náš dům bude stát na pevných základech, až přijdou těžkosti, až nás saten bude svírat, až přijdou pokušení a bude-li náš dům stát na těchto všech základech, obstojíme, protože naše víra bude silná, víra je dar, víra je zeslyšení a slyšení je zesvěstování Božího slova. Víte, mnoho křesťanů dnes Velikonoce nedocenuje tak, jak by mělo. A já jsem přesvědčen, že pokud Velikonoce neslavíme v tom starozáchodním duchu proroctví a zákona, které vyústilo v příchodu Pána Ježíše Krista, čili v tom novozákonním oslavení, jsou plitké.
59:28Víte, mluvit jenom o Páni Ježíši Kristu, jak byl ukřižován, je veliká věc. Ale pokud k tomu nepřidáme to, co tomu předcházelo, tak je to jenom stín. Stín toho, co Pán Bůh zamýšlel, aby nás plně k Ježíši Kristu přitáhlo jako k jedinému prostředníku mezi Bohema člověkem a Mesiáši. A proto opravdu vás vyzývám, vy, kteří se dnes koukáte a nemáte jistotu věčného života, jakým způsobem se děje ono zázračné povolání. Neboť hospodin připravil obětní dar a posvětil ty, své, které povolal, děje se to skrze zvěstování Božího slova.
1:00:21a jestliže dnes uslyšíte jeho hlas a ty řekneš, jaký hlas mám slyšet, no můj drahý, ten hlas nejde o to, že já tady něco říkám, ale jestliže si dnes v tom, co říkám z Boží milosti pochopil, že Pán Ježíš Kristus je Mesiáš, že zemřel za tvoje hříchy a že má moc tě spasit, tak je to milost a je to ona víra, kterou dává pánu do tvého srdce a pak už je jenom krůček, aby si svoje ústa otevřel k modlitbě a pánu Bohu poděkoval za svoji spásu.
1:01:06To je ono povolání. Každý, kdo uvěří, bude spasen. Každý, kdo vyzná svými ústy Pána Ježíše Krista. Takže nejde mi tady o intelektuální vědomosti, ale jde mi o to, zdali skutečně ve svém srdci víš z Boží milosti, že to, co tady dnes říkám, je pravda. To je ono povolání.
0:11Tak dobré, dopoledne měli bratři a sestry v Kristu. Dnes bychom se chtěl zamýšlet nad listem koloským. My jsme si tak připravovali to téma s Denim a tak nějak jsme se domluvali, jaké téma bychom se chtěli s váma sdělit. a teďko mi to téma, když jsem si připravoval, tak když jsem studoval ten list Koloským, tak v listě Koloským píše Pavel o tom,
0:42že nebo tým hlavním cílem je boj proti falešným učitelům a boj proti různým lidským náukám a náboženství. Tak při tomto studiu jsem si uvědomil, že ano, je to správně, máme bojovat proti týmto věcem, Ale nejdřív musíme poznat Pána Ješe Krista, musíme nejdřív poznat to, co pro nás Pána Ješe Krista udělal a to, jak je
1:07A tím, když budeme Pána Ješe poznavat, tak tím bude růst i naša láska k němu A taky tím naším hlavním motivem a cílem, či už v duchovním boji proti různým věcem Proti duchovním bojím třeba v evangelizaci, proti nazískaní duši pro Krista nebo i v duchovním boji v církvi, tak je potřeba, aby jsme znali Pána Ješe Krista, aby jsme ho milovali
další 46 míst
1:32a aby tým hlavním naším motivem byla láska. A tak právě i tuto věc, který jsem chtěl s váma sdělit, je právě verše na oslavu, nebo bude to oslava Krista a jeho díla. Takže v našich modlitbách by měla být nejenom toho, za co se modlíme a to, co chceme od Pána Boha, ale měla by být i vděčnost a v tom nám poslouží i tento text, aby jsme mohli tak oslovat Krista v našich životech.
3:59Pavlo obrací svou pozornost na Kristovo dílo z pásy na kříži. Lidi, kteří byli dříve bohoocízení, jsou nyní s Bohem smíření a Bůh je vidí jako svaté, neposkvrdněné a bez uhony. Dopis začíná pozdravem Pavla s díkůzdáním a modlitbou za věřící. Pavel poukazuje pak na slavu Krista jako hlavy církve. Pane Ježíš je popsan ve svém stavu k Bohu, ve svém stavu ke stvoření a ve stavu k církvi.
4:33Kološti musí čelit praznému a klamnému filozofování, založenému na lidských bájích a ne na Kristu. Tyto falešné tendence dává Pavel do ostrého kontrastu s plností božství, které je v Kristu Ježíši. Zdůraznuje Kristovou dostatečnost proti nebezpečí filozofii a zákonnictví. Věřícího člověka vybízí k novému životu, ke svědčení starého a oblečení nového člověka.
5:33Tato kapitola začíná právě pozdravem Pavla. Pozdravu, Pavel a Timoteus píši vierným a svatým bratrům v Kristu v Kolosech. Děkujeme Bohu za vaši víru, lásku a nadejí. Také to nádherné význání od apoštola Pavla, kdy děkuje členomu zboru v Kolosech za ich víru, za ich lásku a za ich nadejí, které majú Pánu Ještě Kristu. A tak je tady otázka pro nás. Mohlo by to platit i pro nás zbor?
6:07mohl být někdo děkovat z naší víru, z naší lásku, kterou máme mezi sebou a k Pánu Bohu a naději, kterou máme v Kristu. A pak přichází k tomu apoštol Pavel, kdy mluví o prvenství Pána Ježíše Krista. Je to prvenství Krista v modlitbě, kde mluví, aby jsme se modlili, abyste byli naplněni poznaním Jeho vůle,
6:38všem duchovním poznáním a moudrosti. Pak je to o prvenství Krista v tom, jak se libít Bohu a to, aby jsme nesli ovoce, růst v poznání Pána Boha, posilování Jeho moci, vytrvalosti, vtrpělivosti a díku vzdání za spasení. Pak je tam prvenství nad stvořením, prvorozený a obraz neviditelného Boha, pak je tam prvenství Kristového nad církví a v církví, kde Kristus je hlavou církve, a pak je prvenství Krista nad filozofií a nad falešným učením, kde píše Pavel, jak žít ve víře, kterou jsme přijali.
7:18Takže to je takové shrnutí celé ty první a část druhé kapitolí, o které se mluví o takové prvenství Pána Ježí Krista v těchto různých oblastech, v křesťanovom životě a v církvi. A takže teď bych se zaměřil na ty jednotlivé verše. Takže verš 13 začíná, že on nás vysvobodil z pravomocí temnoty a přenosl do království syna své lásky.
7:48vysvobodil nás. Povodní řecký výraz znamená přitáhnout k sobě nebo zachranit a odkazuje na duchovní vysvobození člověka ze satanového království. Je tu zmíná temnota, temnota nebo svět hříchu nebo otroctví hříchu. Je to možné ilustrovat na Izraeli, na izraelském národu, který otročil v Egyptě. a Pán Bůh ze své milosti vyvedl a zachránil a přivedl ho do genánské země a podobním obrazem je to i v našem životě, kdy nás Kristus vyvedl z temnoty z otrodstva říchu a do svého podívodnou světla.
8:35Skrze Krista, skrze jeho krev jsme vysvobozeni a nyní jsme, ty, kteří jsou zachraněni, tak jsme se stali občanmi Kristova království. Efeským 6.12 je napsané, neboť náš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům, této temnoty, proti duchovným mocnostem zla v nebeských oblastech. Všichni jsme byli pod nadvládou temnoty a boj, který se bojují o každou duši,
9:49Mezi nimi jsme kdysi my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přírozeností, děti hněvu, tak jako ostatní. Ale Bůh, bohatý milosedenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtví pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem. Milostí jste zachraněni a spolu s ním nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši,
10:19aby ukázal v budoucích dobách oplivající bohatství své milosti v dobrotě k nám v Kristu Ježíši. nebo jste zachraněni milosti skrze víru a ta zachrana není z vás, je to boží dar. Není na základě skutku, aby se nikdo nechlubil. Takže tady jasně vidíme, že jedině milostí jsme spaseni skrze víru v Pána Ješe Krista. A tímto činem nás Pán Bůh, tý, kteří uvěří v Pána Ješe a v tuto zvěst,
11:26Jedině krev Pana Ježíše Krista nás dokáže očistit od našich hříchů a našich provínění a přestoupení. Pane Ježíš nás skrze svoji oběť a skrze kříž Golgoty vykoupil se od rodství hříchů. Tímto jeho činem jsou nám odpuštěny naše hříchy a vymazal ten úpis, který svědčil proti nám a přibyl ho na kříž, jak je napsané v Koloském 2. kapitole.
12:24Vstoupení. Pán Bůh nám ukazuje to, že jak velká jeho milost a jak až kam asaha jeho veliká milost. A 2. Korinským 5.19 je napsané, Neboť Bůh byl v Kristu, když smířoval svět ze sebou a nepočítal lidem jejich provinění. A ložilo v nás to slovo smíření. Jsme tedy Kristoví vyslanci a Bůh, jakoby vás, skrze vás, nás vyzýval.
12:53Na místě Kristově prosíme, směřte se s Bohem. Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali boží spravedlností. Ten, který neučinil hřích, se za nás stal hříchem, aby nás směřil ze svým nebeským ocem. Jaká to milost? Verš 15 je, on je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření.
13:22V Janovi 1.18 je napsané, Boha nikdo nikdy neviděl, jediněčný Bůh, který je v lůnu odcově, ten nám o něm pověděl. Bůh je duch a proto je neviditelný, avšak v Kristové osobě se nám Bůh zjevil, aby ukázal, jaký je, jaký má charakter a jaké jeho srdce. Jan 14, 9, Ježíš mu řekl, tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mě nepoznal. Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat, ukáž nám Otce.
14:34Verš 16, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority, všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. Všechny věci, celý svět je stvořen nejednou v něm, v panu Ješi Kristu, ale i skrze něho a pro něho. Jan 1, 3 je napsáno, všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je.
16:57Věřící by se měli snažit žít život hodný Krista a poslouchat je ve všem. Věřící, kteří byli přenesení z temnoty a z otroství říchu do podíhodného světla, do Království Božího, by měli zdávat díky Panu Ješi Kristu a Panu Bohu za to, co pro nás vykonal. Veříci by si měl připomínat, jak znešený je Kristus, že skrze něho a pro něho bylo všechno stvořeno.
17:26A tím by měla růst naše vděčnost za to, kým Pan Bůh je, co pro nás vykonal a co všechno v něm máme. Tak já teďka mu předám svou rynu. Při vám boží poženání, bratři a sestry, budeme pokračovat v našem textu od 18. verše dále. Já bych teda pokračovat v tom, co bratr započal a to, kým je pro nás Páne Ježíš Kristus a co v něm máme.
17:58Zajímavost tohle našeho úseku písma je, že Pavel používá podobné slova stejně jako v listu efeským a teda jenom na takový souhrn, co bratr řekl, v bodově a s tím, co si ještě řekneme, můžeme říct, že ve verši 14 vidíme vykoupení Pána Ježíše Krista odpuštění hříchů. Ve verši 15, že je obrazem neviditelného Boha, to je, že je Bohem. Dále, že je prvorozený všeho stvoření. Dále, že v něm skrzení a pro něj bylo stvořeno vše, co je z pozemského i nebeského. A také ve verši 17, že je především a všechno jim stojí a drží pohromadě. A my budeme pokračovat od verše 18 dále.
18:48V verši 18 vidíme, že je hlavou těla, dále, že je počátkem, že je počátkem prvorozených zmrtvých, že je veškerá plnost je v Ježíše Kristu a že skrze Krista je smíření všeho na nebi i na zemi a pokoj v jeho krvi. Jsou hříšníci smíření skrze Ježíšovou tělesnou oběť, aby byli před ním svatí, o tom si dnes ještě teď řekneme.
20:11Hlava je na těle nejvýše postavená, jak to pán Bůh dal, a určuje tudíž směr a tak též vede. Kudy se to celé tělo má ubírat a kam má jít? V tomto významu, v písme, protože co se týče, když se podíváme a vyhledáme si výskyty, co se týče hlavy, tak najdeme různý texty, ale co se týče v tomhle významu, Tak vidíme, co se týče na Pána Ježíše Krista, pozici autority. Vidíme to pozici autority jak nad mužem, což vidíme v 1. Kolinským 11.3, takže Kristus je hlavou muže a muže hlavou ženy a tak dále, ale taktéž to vidíme i nad církví.
20:59Tak si přečteme například Efeským, já mám víc textů, ale nebudeme všechny číst, Efeským 1.22 a tady je napsáno a všechno podřídil pod jeho nohy a dal ho za hlavu nade vším církvi. Tak to vidíme v 1. Korinským 12 až do konce kapitoly, kde vidíme, že jsme jednotliví jeho údy a jak mají údy v tom těle fungovat, jak si mají navzájem sloužit v lásce, pokoře a tím, že Pán Ježíš Kristus je ta hlava celého těla.
21:31Taktež to vidíme a tu pozici Kristovi autority jako hlavy, jak to vidíme nad mužem, nad církví, ale taktež nade vším stvořením a všech duchovních sil. To vidíme taktež a fezkým toho, co jsme četli, ten verž 22. ale i 23. kde je napsáno, která je jeho tělem církvy, která je jeho tělem plností toho, jenž všechno ve všem naplňuje.
21:56a vidíme to tak, kde ještě, můžeme se podívat i do první korinským 11. kapitoli, kde se píše o těchto věcech. Pojďme však dále. Z textu písma, co se týče Pána Ježíše Krista jako hlavy, jako té pozici autority, vychází toto, že církev Páně má svou záchranu, vedení, smysl, naplnění a cíl pouze v Kristu. Možná to není nová věc, možná je to naprosto jasná věc, ale jestliže opravdu naše zbory nebudou celé o Kristu, jestliže to, co se zde vyučuje není o Kristu, jestliže to, co nebude, jestliže naše schromaždování není primárně o Kristu, tak to nemá smysl, protože to za chvouku budeme jenom nějaký sociální kroužek, který se baví o morálních věcech,
22:49Ale opravdu můžeme si být jistí, že Pán Ježíš Kristus musí být na prvním místě a zde musí být vyvyšován. Jemu patří ta maximální chvála a čest a jak je psáno, miluj hospodina svého, bo a celým svým srdcem, coho jsou duší, silou i myslí, tak bychom měli vyvyšovat a chválit Ježíše Krista. a prvně to říkám sobě, ale říkám to i vám, abychom opravdu Ježíše vyvyšovali z celých sil a milovali ho, protože jemu patří chvála a čest.
23:20Takže v církvi s velkým C, jak už jsem říkal, je a musí být Kristus Ježíš vyvyšován, chválen a každý v něj, v té církvi, každý ten jeden u té církve v něj musí dorustat. Ty i já A taková otázka, patříš už dnes do neviditelně viditelné církve Pána Ježíše Krista, jsi znovu zrozený? To je otázka na každého z nás, jestli možná někdo řekne, já chodím do církve, já chodím tady každou neděli, ale otázka je, jestli jsi znovu zrozený, jestli patříš do té neviditelně viditelné církve, proč jsem to takhle nazval?
24:01Z té podstaty možná nikdo nevidí do tvýho srdce, jestli jsi znovu zrozen, ale to je právě proto jsem to nazval neviditelnost, ale zároveň viditelnost, protože jestliže máš znovu zrozené srdce, tak prostě, ačkoliv ta církev Pána Ježíše Krista není v tom smyslu viditelná, tak přesto je viditelná tím, jak se chováme, podle lásky nás poznají, nebo tím, že zachováváme Boží přikázání a tak dále, že v něj věříme v Krista.
25:09Bratr Rayery v jeho systematické teologii nazval Boží ty vlastnosti jako dokonalostmi a je to tak, pán Bůh je v každé svý vlastnosti, charakteristice v podstatě dokonalý, naprosto dokonalý ve svý správnosti, lásce, hněvu, naprosto dokonalý ve všem, úžasná věc. A teda v 1. Janově, jak v 1. kapitole, tak v Janově Evangelium 1. kapitole čteme o Kristu jako Bohu, jako slovu, jako logos, který bylo vl nebo na počátku, v tom počátku, neznamená to, že začalo existovat v tom počátku,
25:54že to by byla hereze, ale už bylo na počátku, už existovalo to věční slovo, Kristus, druhá osoba, boží trojice, už existovalo, už sám Bůh věčný, už existoval a On přišel k nám, tenhle zem, pokořil se. Takže tady vidíme věčnou existenci syna Otce, syna s Otcem už od počátku. A úžasný je taky, že On sám, Ježíš Kristus, je počátek, On je počátkem, to se můžeme podívat například do knihy Zjevení, můžeme se tam nalistovat, první kapitoly, osmý verš, kde je napsaný
26:34Já jsem alfa i omega, počátek i konec, pravý pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, ten všemohoucí. Užasný, tohle je o Pánu Ježíši Kristu, a zde Ježíš Kristus mluví. A také to vidíme v knize zjevení 3. kapitole, 14. verž, 21. kapitole, 6. verž, 22. kapitole, 13. verž. To je tak magnificentní, opravdu tak úžasně vyvyšující Ježíše Krista, to je úžasný, vidět tam Pána Ježíše Krista,
27:41Ve starém zákoně, stejně jako v novém zákoně, byly případy zkříšení. Ale pán Ježíš byl první, kdo stal z mrtvých, aby už ten, který prostě nikdy nezemřel. Byl první, kdo vstal v oslaveném těle a vstal jako hlava nového stvoření. A tím tedy i každý, kdo s Kristem zemřel, ukřižoval své staré já a ve víře v něj bude s ním taktéž žít.
28:09A tedy je i bude zkříšen k věčnému životu. A tedy je i bude zkříšen, protože my už každej, kdo jsme v Pánu Ježíši Kristu, tak v tu chvíli, kdy jsme uvěřili, jak jsme byli znovu zrozeni, v tu chvíli už prostě jsme dostali věční život, ale přesto jednou zemřeme a budeme zkříšeni. Opravdu tady o tom písmo svičí velice hojně. Římanům 6, 6. kapitole 5. až 11. verž, kdo se chce nalistovat, anebo 1. korinským 15. kapitola 20. až 23. verž.
28:49Já to přečtu. Avšak Kristus stal z mrtvých, prvoti na těch, kdo zemřeli. Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také zkříšení mrtvých. Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. Každý však ve svém pořadí jako prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi a potom Pavel dál pokračuje.
29:15To je úžasná věc, není to snad ta pevná a úžasná naděje pro všechny ty, kdo v Krista Ježíše věří. Budeme zkříšeni s Pánem Ježíšem Kristem a to je úžasná naděje, protože pokud máme naděje jenom, jak Pavel říká, v tomto pozemským životě, tak jsme nejubožejší ze všech lidí. Pokud máš, pokud si říkáš Křesťana, máš naději prostě jenom v to, že věříš Krista, ale jenom pro tenhle život a pochybuješ, že tě zkřísí, pochybuješ možná o tom, že vůbec budeš mít věčný život, tak seš nejuboužijší ze všech lidí, Pavel to říká, je to strašně smutný stav a právě proto je potřeba, aby tvoje víra byla poselněná, aby se si uvědomil, že máš věčný život, ty, kdo skutečně věříš Pána Ježíše Krista.
29:56Nás čeká úžasná budoucnost, tu, kterou si nedokážem ani představit, úplně jiná dimenze života, úplně tam mezi miliony a milionů svatých a andělů, který prostě vzývají Pána Ježíše Krista, chválí ho každou chvíli bez ustání, na věky věku a to je věčný život, písmo říká, aby poznávali tebe, pravého Boha a toho, které se poslali Ježíše Krista.
30:22Takže to je věční život, to je ta podstata věčného života, jak věřím, jak na základě knihy zjevení, že budeme chválit Pána Boha, ale taktéž, že budeme na věky poznávat našeho Boha, Trojdinného Boha a našeho Spasitele a Pána Ježíše Krista. A to je veliká výzva, abychom ho už teď poznávali a na té věčnosti ho budeme poznávat dokonale, neboť písmo, jak je říká 1. Korinským 13, že neboť nyní poznáváme jenom částečně, potom poznáme důkladně.
31:16Takže pojďme dál. Zde vidíme teda to, jak Pán Ježíš Kristus má, aby on s všem sám zaujal první místo. Jak jsme to už viděli ve verši 15, že on je prvorozený všeho stvoření, tak tady vidíme, že je prvorozený z mrtvých. Takže vidíme, že Pán Ježíš Kristus má přední a první místo to, jak ve stvoření, tak ve spasení své církve.
31:47A vidíme další věc, že Kristu a jedině jemu patří ta vyvýšenost, prvořadost a přednost. Právě mu náleží spasiteli a pánů našich duší. Jemu máme zdávat čest a chválu. Dále vidíme ve verši 19, neboť se otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost. Bohu otci se to takto zalíbilo. To nečteme jen jednou v písmu, to čteme vícekrát v písmu, že Bohu se zalíbilo učinit to,
32:17Spasit věřící. I skrze, jak Pavel říká, tu bláznou zvěst, což je Evangelium. A to je ta nejúžasnější zvěst. Takže Bohu Otci se to takto zalíbilo. Podobní slova o plnosti slyšíme například i v prvním Janovi 1.16 a 17, že z jeho plnosti jsme my všichni zali, milost za milostí. Neboť zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
32:51A tedy v Pánu Ježíši Kristu vidíme dvojí plnost jeho podstaty. Za prvé plnost jeho lidství, to je zdokonalá bezhříšnost, milost a pravda v něm. A za druhé plnost jeho božství, že byl a je dokonalým Bohem od věčnosti. A tudíž, co pro nás z toho plyne, že od Pána Ježíše Krista můžeme čerpat veškerou duchovní sílu, potřebnou pro náš život.
33:21V Filipským 4.13, všechno mohu v tom Ježíše Kristu, který mne posiluje. Pavel vyznává, že všechno může v tom, který ho posiluje a to teda Pavel procházel neskutečněma těžkostma, který si mi často stěží dovedem představit. a proto čerpejme od Pána sílu k našim životům, k žití ve zbožnosti a tomu, čemu se jemu líbí.
33:44A za páté vidíme další věc a to je skrze Krista, vidíme smíření všeho s Bohem ocem. Co se týče tématu smíření, to je moc široký téma a jenom v krátkosti bych to kratčice nakous. Zde můžeme vidět dvojí smíření, jak zem a nebes. Aby skrze něho smířil všechno se sebou a způsobil pokoj skrze krev jeho kříže, aby skrze něho smířil vše jak na zemi, tak v nebesích.
34:18I vás, kteří jste kdysi byli ocizeni a myslí nepřátelští ve zlých skutcích, nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskveny a bez úhony. A to je úžasné. a to čteme taky na nejednou místě písma, že to je ten důvod, proč nás pán spasil, abychom byli jako on, to vidíme třeba v Římanům 8, ale i na tomto místě, takže abychom došli ve víře až do konce a abychom byli jako Ježíš Kristus.
35:53Byť by se i snažil z vlastních sil se Bohu zalíbit. Čím by se Bohu mohl zalíbit? My z našich vlastních sil nedokážeme ani ten drtíček se Bohu zalíbit, protože nevěříme v Krista. To je náš zásadní problém. My, co jediné umíme dělat, je, že umíme řešit, že umíme dělat zlé věci. Každá zlá věc hříchy je dokonce porušení Božího zákona.
38:45Ano, pokud se ptáš se želářníkem, který věznil Pavla a Silase, co máš učinit, zde je odpověď. Čiň pokání a uvěř Páne Ježíše a budeš zachráněn. Uvěř Pána Ježíše Krista a budeš zachráněn. A nakonec poslechněme si i toto potěšení těm, kdo věří a zároveň i výzvu. S efeským druhé kapitoly, bratruž Roman to tady dnes četl, ale já bych si chtěl dovolit to ještě jednou přečíst a tím skončíme.
39:47A když jsme byli svou přirozeností děti hněvu, tak jako ostatní, ale Bůh bohatý v milostrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem, milostí jste zachráněni. Chvála Pánu za to a amen.
2:05ony biblické události spojeny s příchodem Pána Ježíše Krista. Ale už i naši církevní otcové velice dobře rozdělili toto období, doněli kolika pododdílů a bylo dobrým zvykem, že právě tou třetí adventní nedělí se tahla jednoznačně jedna z věst. Věděl by někdo, která? Byl to druhý příchod Pána Ježíše, protože čtvrtá je skutečně vyvrcholením a připomenutím si těch událostí,
3:56je to čili téma, které by měli křesťani znát, měli by se jim zabývat. A druhý příchod Pána Ježíše Krista jsme načali v modlitemním úvodu, není zdaleka tak jednoduchý a prostý, jak si můžeme zdát, když bychom to vzali jenom, že Pán Ježíš přijde. Písmo nás učí o velice významných podrobnostech a ten příchod Pána Ježíše Krista znamená něco jiného,
4:26pro církev, něco jiného pro Izrael a něco jiného pro bezbožný svět. To písmo naprosto striktně rozlišuje. A my dnes, jako boží novozákonní lid, se budeme zabývat tím prvním a to je příchod Pána Ježíše Krista pro církev. Tento pojem bychom měli všichni ve dnem noci znát. Je řecké slovo, které znamená advent. adventus. Řecky samozřejmě byl napsán nový zákon a proto teologové nepoužívají pro tento termín řecky adventus,
další 45 míst
5:04teda latinský adventus, ale řecké slovo příchod je parusia. Takže příchod pána Ježíše Krista pro církev se odborně nazývá, ale je to z písma. Chápejte, to není, že by si nějaký teologové sedli a řekli si, tak vymyslíme nějaký termin. To je přímo převzato například z druhého listu tesalonicenským, z druhé kapitoly, k tomu se dostaneme.
5:28A doslova to zní, hepa Rusia, tu Jezu Christu, Kyriu Hemon, Kai Hemon, Episynagoge, Epauton. Doslova tedy v češtině, příchod našeho pána Ježíše Krista a naše schromáždění kolem něho. To je přímo převzato tato věta z prvního verše, druhého listu, a poštola pravovala do Thessaloniky.
6:01Episynagogé, to slyšíte i vy, kteří neznáte řečtinu, co znamená synagoga? To je slovo převzaté z řečtiny a znamená schromáždění. Episynagogé je nazváno, ještě takto epi dodává takový ještě silnější důraz na to, že je to schromáždění kolem někoho. A kolem koho? Samozřejmě kolem našeho pána, který musí být vždycky středem a tak i my jsme věří dneska schromáždění kolem našeho pána Ježíše Krista.
7:44Neboť toto vám říkáme slovem pánovým. My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli. protože za zvuku přikazujícího zvolání hlasu Archanděla a boží polnice sám pán se stoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchvácení v oblacích do vzduchu k setkání s pánem.
9:37neboť Bůh nás nepostavil k hněvu, nýbrž k získání spasení skrze našeho pána Ježíše Krista, který za nás zemřel, abychom my, ať bdím něm nebo spíme, žili spolu s ním. Proto se navzájem pozbuzujte a budujte jeden druhého, jak to již činíte. Tolik z božího slova, můžeme se posadit.
10:47V Pánu Ježíši Kristu se modlíme. Může, bratři a sestry, jak jsme již si na začátku předsedzali a jak jsem nastínil, otázka druhého příchodu Pána Ježíše Krista bez zesporu musí být součástí vyučování v církvi. Já jsem teď dostal od bratra Jiřího Kolaříka, přes Jiřího Kolaříka, od bratra Otakara Ožeha, soubor kázání, které on uspořádal od bratra Křesiny.
13:04To bylo denodenní součástí církovního života. Bratři, povzbuzujeme se ruku na srdce mezi sebou, jak často tím, že pán přijde. Ruku na srdce, kolikrát jste za letošní rok někomu z bratří sester řekli pán přijde. Ono to někdy je skoro až jako výstraha. A to je hamba. Víte, my se dneska nad tím musíme zamyslet. Příchod prána Ježíše pro Krista, to bylo vždycky tou největší nadějí a radostí, kterou křesťané měli. Proč?
16:24Ale prostě vy, když máte ty překlady, když si dáte čtyři vedle sebe, tak pokud nevíte originální jazyk, nedokážete posoudit, který překlad je věrnější. Přesto věřím, že ke spasení a k věrnému životu naše překlady stačí. Ale když chceme pronikat do hloubek tajemství druhého příchodu pána Ježíše Krista, musíme studovat překlady.
16:46A právě i bratr Křesina mě k tomu jasně vyzval, že je nutné o tom hovořit ve svém kázání, protože i bratři kraličtí často velice snadno zaměňovali v textech Den Páně a Den Kristus. A to je naprosto něco jiného. Takže opravdu nevýhoda našich překladů je, to samé se dělo třeba s Gehenou, Šeolem a Hadesem. Dostalo se to i do vyznání víry. Pán Ježíš se stoupil do pekel. My máme peklo spojeno přirozeně s tím výrazem toho posledního spočinutí bezbožníků, kde jejich červ neumírá, oheň nehasne.
18:03Ale to samé je s Dnem Pánovým. Víte, když se mluví o příchodu Pána Ježíše Krista, máme několik termínů, které musíme ovládat. Za prvé, Den Páně. Ten teď probíráme na biblické hodině, je to převzato ze Starého zákona a je to jinými slovy Den Hospodinův. My jsme si řekli, že jméno svaté boží Tetragrammaton se nikde v Novém zákoně nevyskytuje, nejbrž je pro něho použit pojem Kyrios, což znamená pán.
19:51Pak máme ovšem další pojem a to je právě on jen zmíněný, den Kristu, řecky Hemera Jezu Christu. Den Kristu je něco jiného a my, když budeme texty písma studovat, tak zjistíme, že kde je použíten Kristus, hovoří se o příchodu Pána Ježíše Krista pro svoji nevěstu, pro církev. Další pojem, který bychom měli znát, který s tím úzce souvisí, je hehemera to heal anthropu, den syna člověka.
20:29a to je velice blízké. Takže máme den hospodinův, máme den Kristův a máme den syna člověka. A pak máme čtvrtý termín, který pak zbývá, je to Epifania. Je to den zjevení Ježíše Krista. Epifania je druhý příchod Pána Ježíše Krista ve slávě a v moci na tuto zem, aby zde zřídil svoji vládu, podrobil si celý svět a usedl na trůn svého otce, krále Davida.
21:47a dokonce dal vstyčit v chrámu jeruzalemském sochu Día a chtěl obětovat prasata. Epifanes znamená zjevený Bůh. Oni mu říkali posměšně jinak, ale to na jindy. Takže slovo epifania, epifanes, znamená zjevení Boha. A my víme, že příchod Pána Ježíše Krista pro církev je něco jiného, než příchod Pána Ježíše Krista z církví ve slávě na tuto zem.
22:24A my se dneska budeme zabývat tedy tím termínem, jak jsem již předeslal, parusia, čili příchod pána Ježíše Krista pro jeho církev a její schromáždění kolem něho, čili vytržení. Víte, toto téma a toto teologické hloubání má zakotvení už ve starém zákoně. Nejedná se o novozákonní čistě zvěst. Tajemství církve byly naznačovány, i když zahaleně, již v době starosmluvní.
28:09Bratr Martin, k tomu se vrátíme, čteme v Tesalonicenském, že Bůh nás nepostavil k hněvu, ale aby jsme získali spasení jeho synu Pánu Ježíši Kristu. Takže starozákonní texty, samozřejmě byli bychom tu do večera, ráno bychom ještě tu byli, kdybychom měli probrat všechny texty starého i nového zákona, které ujišťují boží lid, že pán Bůh nehodlá trestat svůj lid za hříchy, které už jednou potrestal.
29:15A proto i s písem Starého zákona, a tedy v Novém je to dopodrobna vykresleno, víme, že Pán Bůh má plán pro to, jak zachovat svůj lid, novozákonní lid, dejme pozor, církev, to se týká pouze církve Pána Ježíše Krista, nikoliv Izraela, nebo tohoto světa, před přicházející dobou velkého soužení. Nemluvíme o porodních bolestech, které církev jistě zažívá a zažívat ještě bude, ale mluvíme o vyvrcholení, kdy víme, že v tom zjevení je připraveno těch sedm koflíků hněvu Boha živého, které budou uvrženy na tuto zem.
29:57Ale Tesalony Čenští byli zmateni. Oni procházeli tak těžkými zkouškami a bolestmi, že se báli, že je postihl Boží soud. A proto Apoštol Pavel jim píše, a to je nevýhoda třeba kralického překladu, kde to není jasně zřetelné, jak v prvním listě, tak i v druhém, o tom, že nepřišel ještě den páně. Totiž den páně je jistým způsobem, teď mě nepochopte špatně, prosím vás, předvídatelný, kdežto den kristův ne, den kristův může nastat dnes, církev musí být připravena na vytržení od rána do večera, od večera do rána, kdežto den hospodinu, den páně předcházejí jistá znamení, které v písmu máme popsány.
30:50Ten Kristus s tím Pavel počítal, jako kdyby měl být na 100%, že se ho dožije. Pavel nikdy neuvažoval o své smrti. On samozřejmě věděl, že je smrtelný, ale on říká, my živí, kteří se toho dožijeme. Nebylo boží vůlí to učinit. Chtěl, aby i my jsme došli z pásy a tak prodloužil dobu milosti až do onoho dnešního dne. Ale Pavel nikdy církev nevyzýval k tomu, aby počítala, aby se snad ptala, kdy to bude. Dnes může to být dnes. Ale den hospodinův je jiná věc. Takže když čteme v druhém listu Apoštola Pavla v 2. kapitole Oniverše 2.1.2.
31:34Pokud jde o příchod Pána Ježíše Krista kolem něho, či budeme schromážděni, prosíme vás, bratři, abyste se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečečelistem domněle pocházejícím od nás, jako by den páně měl už nastat. Kraličtí přeložili den Kristův měl nastat. Tam není v originále den Kristův.
31:59Schromáždění Pána Ježíše Krista kolem církve a den páně jsou dva odlišné pojmy. A Pavel chtěl vysvětlit, proto dál pokračuje a navazuje na první list svůj, že skutečně církev není určena k božímu hněvu, k tomu, aby pán Bůh jí trestal. A tak Tesalonicenské povzbuzuje, že se nenechají vylekat nějakými listy, nějakými proroctvími falešními, které by je měly zmást. Víte, my žijeme v době, kdy za posledních sto let narostlo množství nezdravé literatury.
32:41Narostlo množství troufalých výkladů a proroctví. Víte, není to nic nového. Apoštol Pavel varoval tesalonicenské, ať se nedají vyvést z míry. Kolik už bylo napsáno knih, kde nemoudří učitelé a lidé počítali dny a určovali datumy, to je otřesné. Den Páněl, den Kristův, den syna člověka přijde jako zloděj v noci, to nejde vypočítat, to nemůžeme určit.
34:34Víte, pravé poznání Božího slova vede do hluboké pokory a vědomí, že nescela rozumíme všem tajemstvím Božím. A jestli jsou nějaká tajemství Boží, tak eschatologie, nauka o posledních věcech patří na přední místa. A co ještě víc k tomu dodat, když sám Pán Ježíš Kristus, Boží Syn, Bůh z Boha, pravý Bůh z pravého Boha, nám jasně říká například v Markovi, 13.31, nebe i země pominou.
38:12aby se odebral pro svoji nevěstu. To bylo v židosti naprosto zakořeněno. Otec vydal pokyn ženicha a ženich se vydal pro svoji nevěstu. A tak i náš pán Ježíš čeká, kdy Bůh otec vydá příkaz a pošle svého syna, aby si došel pro svoji nevěstu. a my víme, že to bude nečekaně, že to bude náhle. Takže je nám trošku jasné, den hospodinů a den Kristův. Den Kristův je den, kdy pán Bůh pošle svého syna, aby přišel pro svoji nevěstu, aby si vzal svůj vykoupený lid.
38:54Když budete číst tedy překlady, já jsem přesvědčen, že i když nerozumíte originálním jazykom, tak Boží duch vás povede. A budete vnímat v tom písmu, teď už mějte na paměti, že ne vždycky, když čtete o dní páně a dně Kristova, pokud nemáte doma strongový slovník, zřele doporučuji, když neumíte řecky a brýský, mít doma strongový slovník a dohledávat výrazy.
39:19Protože den Kristu, den Páně není volně zaměnitelný. Volně zaměnitelný snad při tom běžném čtení. Ale když chceme proniknout do hloubky těch událostí, musíme rozlišovat, co Pán Bůh konkrétně myslí. Takže to jsme si vysvětlili pojmy a vysvětlili jsme si pozadí. A pojďme tady konečně, jak Pán Bůh dá, si rozebrat onen úžasný text,
42:01Ale Boží slovo je zachováno v tak dokonalé podobě, když si vezmeme, že neexistovaly počítače, neexistovaly žádné databanky, že je to dodnes pro vědce, jazykovědce něco nepochopitelného. Když se před minulým stoletím našli spisy v Kumránu, kde byly svitky u mrtvého moře Izajáše, které byly ze sedmého přibližně století před Kristem, byly v šoku jazykověcí, on ten pasáček si tím podpaloval ohýnek a pak si všimnul, že to jsou teda nějaké svitky, kritici písma říkali, že Bible kdo jí může věřit, byly v šoku.
43:19Kdo se drží písma, neuhne od něho napravo a nalevo, nemůže být sveden žádným závanem falešného učení ani bludu o druhém příchodu Pána Ježíše Krista. Víte, kolik dneska je posměchu mezi světskými lidmi, a přiznejme si, že to je právem, kvůli biblickým zvěstem. Protože lidé budou poslední době říkat, no tak co je to s tím jeho druhým příchodem.
45:03Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o té, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš Kristus zemřel a stál z mrtvých, tak také Bůh, ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. My když čteme druhou tesalonicenským, které texty se vám tady vybavují? Paralelně k těmto textům.
46:09Někdo však řekne, jak vstanou mrtví, v jakém těle přijdou a 36 pošetili člověče, říká Pavel, a pak vysvětuje, jakým způsobem budou ty mrtví vzkříšeni. A říká, avšak Kristus stal z mrtvých prvotino těch, kdo zemřeli. Když tedy přišlo skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých.
46:41Jako v Adamu všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. Každý však ve svém pořadí. Jako první, Kristus, prvotina. Při jeho příchodu ti, kdo zemřeli v něm. Při příchodu Pána Ježíše Krista pro církev nenastane všeobecné vzkříšení. Všeobecné vzkříšení totiž nastane až kdy? Až na konci věku.
47:12Zjevení Janovo 25, ostatní mrtví neožili, dokud se těch tisíc let nedovršilo, to je první vzkříšení, blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení, nad těmi druhá smrt, míněno geheno, peklo, nemá pravomoc, nejbrž budou kněžími božími a kristovými a budou spolu s ním kralovat tisíc let. A když se těch tisíc let naplní, Satan bude znovu propuštěn z žaláře a přijde soud ohněm nad celou zemi, tehdy se nebesa s rahotem zřítí, země a prvky živly se žárem rozstaví a na konci smrt, moře, podsvětí, vydají všechny mrtvé, aby se postavili před bílým trůnem,
48:59Takže zkříšení budou všichni, bez debat. Ale každý ve svém pořadě. Jako první byl zkříšen Kristus. Nepleťme sem nějakého Lazara. To je jiné zkříšení. Je to zkříšení jiné hodnoty. Pán Bůh říká, že v onen den si hospodin silou, kterou je mocen si všecko podrobit, nás vyzvene, pokud budeme mrtví v té době, anebo promění a dá nám nové tělo.
49:31Ne je to tělo porušitelné, ale nové tělo, jaké má sám Pán Ježíš Kristus. Tomu se okamžiku se teologicky říká oslavení. Je to naplnění naší spáse. My ještě dnes přebýváme v tomto cizím domě, máme na sobě toto porušitelné tělo, které hyne v důsledku hříchu, ale toto smrtelné musí obléct nesmrtelné, protože krev nemůže mít podíl a maso na věčnosti.
50:28Oni čekají na ten den a po ní přijdou s pánem a jejich těla budou vyzvednutá a budou proměněna. Dostanou stejnou podobu, jako má tělo pána Ježíše Krista nepředstavitelné. Žádné bolesti zad, žádné ráno unavení, nevyspalí, žádné motání hlavy. mě se to teď všechno tady mlží. Nic budeme dokonali jako pánovo tělo mít, to si vůbec neumíme představit.
52:06umíme si to vůbec, přemýšlíme nad tím, že už nebudeme chtít Pána, víte, jak to v nás, jak říká poštol Pavel, jak bídný jsem to člověk, kdo mě vysvobodí z tohoto těla hříchu. Chtít dobré to dovedu, ale učinit už ne. Ale chvála Pánu Bohu za to, že už není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.
53:24Řečtina má pro život dva termíny, bios a zoe. Tady se mluví o živých zontés. To nejsou všichni lidé. Slovo zoe je život, ale ten život je život míněno duchovní, nový. Kdo věří v syna, má život. Kdo nevěří v syna, nemá život, ale hněv boží na něm zůstává. Takže máme tady mezi sobou možná dneska někoho nevěřícího, který je sice živý, ale je to mrtvola. Pán Bůh ho vidí jako mrtvého. Pán Ježíš Kristus za nás zemřel ještě, kdy jsme byli mrtvi ve svých vinách a hříších. Pán Bůh nás musel vzkřísit k novému životu, když jsme uvěřili v Pána Ježíše Krista, museli jsme být vzkříšeni k novému životu a narodit se z vody a z ducha.
54:22To je to tajemství, kterému ani učitel zákona, Nikodémus, nerozuměl. Musíte se narodit znovu, abyste měli podíl na věčném životě. Není možné být neznovu zrozen a žít. Protože okamžikem, kdy Adam s Evou pojedli v ráji, tak duchovně zemřeli. A všichni lidé, kteří se rodí na tento svět až mimo pár proroků, kteří byli obráceni již v lůně matčině na plnění duchem božím, například kdo? Jan Křtitel, ale ještě i třeba prorok Jeremiáš, ten byl taky vyhlédnut už dávno v matčině lůně, tak tyto proroci, my se rodíme přirozeně mrtví ve svých vinář a říších a potřebujeme být v zkříšení, uvěřit v Pána Ježíše Krista.
55:13Takže žádný všichni my, co se toho dožijeme, ale my živí. A živí neznamená, že umíme tleskat, že jíme, pijeme a máme projevy biologického života, že vyměšujeme, roznožujeme se. To nemá pro Boha žádný význam ve smyslu duchovního, ale živí, že jsme se narodili z vody a z ducha, že jsme věřící v Pána Ježíše Krista.
55:36Takže tyto slova může ten, kdo nevěří v Pána Ježíše Krista, rychle zapomenout, to říkám s velkou nadsázku jako blázen, když nejste znovu zrozeni, na nic takového nečekejte, zůstanete pěkně tady. Pán Ježíš přijde pro živé. A títo živí je něco zajímavého čeká. Co je to čeká? Takže pojďme do té kapitoly v Tesalonicenským 14.
59:26A potom my si musíme závěrem přečíst paralelní čtení, protože toto vyučoval náš pán Ježíš Kristus. A pán Ježíš nás v tom textu jasně na toto odkazuje. Ty známe verše, ti hrdě dva budou na poli a tak dále. A bude tam varování i o lotově ženě. Já bych chtěl, aby jsme to opravdu v srdci velice zváželi, co pán Ježíš říká o těchto dnech.
1:04:07je soud před soudným stolcem Kristovým. Totiž každý z nás se bude muset postavit před Pána Ježíše Krista a vydat počet ze svého života, který získal v Pánu. A Pán Ježíš bude odměňovat naše věrné skutky, které ve víře v něho a v poslušnosti Boha byly vykonány. Někomu dílo schoři a získá ostudu. Ale kdo buduje ze zlata drahých kovů, to znamená, kdo skutečně staví na božím slově a žije tak, jak má, tomu dílo zůstane a získá chválu od samotného pána.
1:05:56a my budeme v tom nebeském prostoru a pak se bude pán Ježíš vracet na zem. A hele, viděl jsem pána z deseti tisíci jeho svatými prorokoval, sedmý od Adama, Henoch. Pán Ježíš se zjeví, Epifania a uvidí ho každé koleno, i ti, kdo ho probodli a každý vyzná ke slavě Boha Otce, Ježíš Kristus je pán. a pán Ježíš se ujme vlády nad tímto světem, usedne na trůn svého otce Davida a budeme tisíc let s ním.
1:07:47Ale teď tady stojí ta otázka na každého z nás A buďme tiší ve svých srdcích Jsem já opravdu božím dítětem Mám tu jistotu, že jsem znovu zrozený Opravdu očekávám pána Ježíše Krista Jsem připraven se s ním setkat a pohledět mu do očí. Víte, pohleďte, jakou lásku nás otec miloval. Byli jsme nazváni jeho dětmi.
1:08:23Dosud ještě nevyšlo najevo, kým budeme, ale víme, že až se zjeví, budeme mu podobni. A každý, kdo má tuto naději, usiluje o to, aby byl čistý, tak jako on je čistý. Jak více bratra sestru pozbudit ke svatému životu, než mu připomínat příchod pána Ježíše Krista. Každý, kdo v něm má tuto naději, totiž usiluje o to být čistý.
1:09:22Víte, tam už nebudeme říkat, ale možná já jsem chtěl, to můžeme tady, ale myslíte, že tam něco řekneme. Pán Ježíš nepotřebuje, aby mu někdo o někom něco říkal, on sám dobře ví, co je v každém člověku, neboť já hospodin spytuji ledují a odplatím každému podle jeho skutku. Takže bratři, sestry, mojím velikým zbožným přáním je, teď budeme se modlit, aby to pro nás věřící bylo povzbuzením i napomením zároveň k věrnému očekávání parusie Pána Ježíše Krista.
0:25Tak pokoj vám. My jsme moc vděční za tu příležitost tady s vámi dnes být a moc s vámi uctívat našeho pána. Tím tématem, jak už jsme slyšeli, je život v očekávání pána Ježíše Krista. Bratr vaše řekl asi tak 30 až 50 % mého kázání, takže se nemusíte bát. Na oběd se dostaneme včas za dvě až tři hodiny. A já jsem si dovolil to téma spojit s tím hlavním tématem téhle konference.
3:03Proto kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který také do vás dává svého svatého ducha. A kapitola 5, od verše 16. Vždycky se radujte, neustále se modlete, ve všem vzdávejte díky, neboť toto je pro vás Boží vůle v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte, prorodstvími nepohrdejte, všechno však zkoušejte. Co je dobré, to prvně držte a všechno, co vypadá zlé, toho se vystříhejte.
3:55ty nás nepotřebuješ ke své oslavě, pane, ale my potřebujeme tebe. Potřebujeme tě k našemu životu, potřebujeme tě k našemu spasení, potřebujeme tě k tomu, abychom žili dobře, dokud ty nepřijdeš. Prosím tě, pokoř našeho Ducha, pokoř naše srdce, dej ať se soustředíme na tvé slovo a to ať určuje, jak žít správně v očekávání Pána Ježíše Krista.
další 40 míst
4:19Amen. Můžete se posadit. Pavel píše list do Tesaloniky. A tesaloničtí křesťané, bratři a sestry, byli církví, která byla nenepodobná těm našem. A on jim píše, aby oni věděli, věděli, jak žít právě v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista. Jak to čteme v první kapitole desátém verši.
5:50Přišel, aby zemřel za svoji církev. Přišel, aby zachránil svůj lid a třetího dne vstal z mrtvých. Co se stane, když přijde po druhé? Ááá. Přijde jako soudce, že? přijde a jeho příchod bude značit boží soud nad tímto světem. A tak se možná ptáte tu zajímavou otázku, která koluje i v mé hlavě. Kdy Páne Ježíš Kristus přijde?
6:52Proč to není dobrá otázka, řekněte mi? Proč to chceš vědět? Chceš to vědět kvůli tomu, že ve chvíli, kdy se ten jeho příchod bude přibližovat, se začneš chovat jinak, než se chováš teď? Pokud toto je ten význam té otázky, tak je to špatná otázka. Protože pokud budeš žít jinak, když se bude přibližovat příchod pána Ježíše Krista,
7:52My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli. Protože za zvuku přicházejícího zvolání, hlasu archanděla a boží polnice, sám pán se stoupí z nebe a mrtví v Kristu stanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s pánem.
8:42A to je ten konec našeho života. A mohli bychom se bavit a zabývat se pohledy na vytržení, mohli bychom se bavit a zabývat se pohledy na milénium, ale to dnes není můj úkol. Protože nás dnes pálí jiná otázka. Otázka, která je pro všechny stejná. Jak žít? Jak žít v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista? Jaká je boží vůle při očekávání Kristova příchodu?
11:11Jako rodinu, že? Neříká, já vám teď přikazuji, jak vy máte žít, A, B, C, D, ale říká, podívejte se, bratři, jeho péče o ně je jasná. Vyznačuje se totiž tím, že jsou jedna rodina. A to je první věc, kterou si musíme uvědomit, bratři a sestry. V Kristu jsme jedna rodina. A bez Krista nejsme nic.
11:42Co máme společného mimo Krista? Ano, s někteřími jsme příbuznými podle krve, s někteřími jsme přáteli, ale Kristus je ten, který nás spojuje do jedné rodiny. A Ježíš nemluví o fyzickém vztahu, ale o duchovní realitě našich životů. Máme jenom jednoho otce a ostatní máme bratry a sestry.
12:18A tak se dostáváme do vztahu, který je ale jiný než pouze přátelský, že? Kdy nám záleží jeden na druhého. A proto Pavel píše tesalonickým, a proto Pavel píše hřímanům, a proto Pavel píše koninským. A proto máme církev, tak jak už jsme slyšeli, že? Abychom se pouzbuzovali navzájem. Abychom jeden druhého přiváděli v tom očekávání příchodu pána Ježíše Krista
13:20a přichází mimochodem, tak jak to vidíme v druhé korinským, jak to vidíme v efeským, nejen jako soudce tohoto světa, ale jako soudce církve. Nevím, jestli jste si to uvědomili, bratři a sestry, ale my všichni projdeme k Kristovým soudem. Už to nebude o tom, jestli budeme spaseni nebo nespaseni, už to budeme o tom, jak jsme žili životy
13:44v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista. A tak otázka je, co uděláš, když tě někdo pokárá. Nebo co uděláš, když někdo řekne něco, co se ti úplně nelíbí? Nebo když někdo udělá nějakou hloupost? Budeš ho to vnímat jako něco, co tě může vést k posvěcení? A nebo jako osobní urážku?
15:54A mimo jiné, proto jsme v jedné rodině, že? Proto nás Bůh dal do této rodiny, do církve. A tak žádá. Než se ale dostaneme k tomu, co žádá, všimníme se, kdo je zdrojem Pavlových žádostí, kdo je důvodem, proč Pavel žádá, bratři a sestry. Je to Ježíš Kristus. Pavel říká, já nejsem nic, já nemám žádnou autoritu nad vámi.
16:25Proč vás žádám, proč vás vybízím, je kvůli Pánu Ježíši Kristu. V Kristu jsme totiž tím, čím jsme. A Pavel to věděl, tesaloniští to věděli a my dnes na tomto místě to musíme vědět a chápat taky. Pokud tu dnes jsi a neznáš Pána Ježíše Krista, tak to nejdůležitější ve tvém životě je smířit se s Bohem. A jediná cesta, jediná pravda a jediný život, tam to můžete číst ve velkém, a když je to ve velkém, tak je to pravda,
17:02je skrze Pána Ježíše Krista. Není jiný způsob, jak se smířit s Bohem. A co tedy Pavel žádá skrze Krista? Abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás převzali a co už také činíte. Pavel všemi způsoby nabádá své bratry, aby se rozhojňovali. To slovo se mi líbí, znamená oplývali, třekypovali, aby stejně jako mléko, které vaří a necháte ho vařit,
18:12I písma samého. Že žijeme v takovém napětí. Bůh je naprosto svrchovaný a člověk je naprosto zodpovědný. Pokud jsi v říchu, Bůh je naprosto svrchovaný, ale ty jsi za ten řích naprosto zodpovědný. A ve chvíli, kdy nás Páne Ježíš mění a kdy mění naše srdce, tak se to nějak neumenčuje. Za náš život v očekávání Krista jsme naprosto zodpovědní.
19:55si řekneme, tak dobře, já dnes budu žít pro Krista a budu svatý. A druhý den si řekneme, ne, já se tak necítím. Je mi blbě. Tak nebudu žít takovýmhle způsobem. To není volba, kterou dává písmo znovu zrozeným křesťanům. Nemůžeme si vybrat. Duch svatý nás jako křesťany vede k tomu, že náš pohled v tomto životě má být upřen na co?
20:30Na očekávání přicházejícího Krista, že? my máme žít s očekáváním věčnosti. Náš život nemá být upřen na tento svět. Náš život nemá být upřen na věci tohoto světa, ale má být upřen k tomu, že pán jednoho dne přijde a dá nám odměnu za život, který žijeme tady na této zemi. 1. Janova 3, 2 až 3, to říká tato milovaní.
21:59Že už není žádná obla v našem životě, kdybychom nemuseli být víc podobní Pánu Ježíši Kristu. Jinými slovy, že nepotřebuje v ničem růst. Filipským 3, 12 až 14 to říká takto. A říká to Pavel. Ne, že bych již toho dosáhl, anebo byl již dokonalý.
22:29Usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš. Bratři, já si nemyslím, že jsem se toho již zmocnil. Jedno však činím. Zapomína je na to, co je za mnou, natahuji se k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli pro cenu božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši. Vidíte, bratři a sestry, Pavel měl ten pohled.
22:58Pavel říkal, já zapomínám na věci, které jsou za mnou, zapomínám na ten svět, který je za mnou, zapomínám na to, jaký jsem byl, všechno je to pro mě, kraličtí to překládají velice krásně, výkal, abych nebyl zprostý. odpad hnůj proč? protože vidím Krista protože můj pohled je upřed na Krista a ta
24:32je, že pokud chceš žít v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista, musíš žít tak, jak říká písmo. Musíš žít tak, jaká je boží vůle. A ty se možná zeptáš, dobře, ale jaká je boží vůle? Dobrá otázka, dostaneme se k tomu až ve třetím verši, zatím jsme v prvním. Ale jednoduchá pravda, kterou nám tady předkládá písmo,
25:03je, že jsme to převzali, že jsme tomu byli vyučení. A Pavel to říká kvůli tomu, že on sám to převzal. Že on sám to dostal. A ten, od koho to dostal, je, pokud čteme jakýho skutku, Pán Ježíš Kristus. Ale je to něco, co také činíme. V čem chodíme. Co už je ten náš život. A to je život, který se Bohu líbí. A tak moje otázka pro tebe je,
26:34A tak není, poslouchej velice pozorně, není ani jedna část tvého či mého života, kde by se s Bohu líbit nemusel. Není to tak, že si řekneš, jo, já chci očekávat pána Ježíše Krista, dobrý, a dá mu 99,9% svého života, ale ty počítačový hry, ten Netflix,
27:14ta pornografie, to lenošení, to neposlouchání, To zaměřit se sám na sebe, to se nechám. Ale zbytek, zbytek dám Kristu, takhle to nefunguje. Máme žít tak, abychom se Bohu líbili.
33:53pak se ptáme, jestli máme ducha svatého. A to není otázka jenom na vás, to je otázka i na mě. A možná hlavně na mě. A tak vždyť to víme, které příkazy jsme vám vydali skrze Pána Ježíše Krista. Víme, co musíme vědět. Zjevená boží vůle je nám zcela jasná. A ta zjevená boží vůle je ohraničená písmena.
34:59Co potřebujeme ke zbožnosti. Podívejte se ale skrze, co jsme to získali. Skrze poznání toho, který vás povolal vlastní slávou a mocí. Jinými slovy, ve chvíli, kdy poznáváte Krista, kdy znáte Krista, kdy Krista poznáváte, tak to je to, co jste potřebovali ke zbožnému životu. Ke zbožnému životu totiž nepotřebujete nějaké zvláštní zjevení.
35:28Ke zbožnému životu nepotřebujete nějaký hlas. ke zbožnému životu potřebujete číst písmo a poznávat Pána Ježíše Krista, protože o tom je věčný život. Jan 17.3, že? A toto je věčný život, aby poznávali tebe jediného pravého Boha a toho, kterého si poslali Ježíše Krista. A jinými slovy, tak jak poznáváme Pána Ježíše Krista, tak žijeme ten věčný život.
35:54A pokud nechceme poznávat Pána Ježíše Krista tady na téhle straně věčnosti, proč si myslíme, že nám dovolí ho poznávat na druhé straně věčnosti. Pokud nechceme žít v tom očekávání jeho příchodu teď, pokud nechceme žít ve zbožnosti teď, proč si myslíme, že ve chvíli, když se dozvídme, že zítra přijde, se najednou změníme
41:43Nejvíce krásní. Co je tedy boží vůle pro vás? Zjevená boží vůle? Vaše posvěcení. Vaše posvěcení. A to slovo je odvozeno od slova svatost. A slovo svatost znamená být oddělen od k, nebo pro. Jinými slovy, ve svém spasení jsme byli odděleni od říchu pro Krista, že?
42:14A naše posvěcení, naše posvěcování je to, co pro nás udělal Pán Ježíš Kristus v tom našem vztahu s Bohem. Ale stejně, jak už jsem říkal, pán Bůh nám předkládá v tomto našem textu zjevenou boží vůli kvůli tomu, že jsme naprosto zodpovědní k tomu, abychom ji naplňovali ve svém životě. A to slovo v originále je v průběhovém čase.
42:44Kdo je tady češtinář? Já ne. Ale mám manželku, která je. A průběhový čas znamená, že posvěcování není něco, co končí v našem životě. Že to je něco, co neustále probíhá. Jinými slovy, boží vůlí pro tebe v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista je, aby jsi byl den za dnem, tak jak žije svůj život,
45:17tak bychom viděli tři praktické části posvěcení. A nebo víte co, ještě chvíli budeme pokračovat, protože je to důležité. Kde je posvěcení nejzřetelnější na vašem životě? Ve vaší sexuální čistotě. V tom, zda je pro vás uspokojení vašeho těla důležitější, než jít za Kristem.
45:49V tom, zda to, že milujete Krista, je pro vás důležitější, než láska k lidem v tom tělesném slova smyslu. A tak Pavel píše, zdržujte se smělstva. Umějte zacházet se sebeovládání ve svatosti a v úctě.
47:52Všechno musíte zkoumat božím slovem. Protože to je to, jak máte žít v očekávání příchodu Pána Ježíše Krista. Tak, než se dostaneme ke konci a už se blížíme, chtěl bych, abychom si ukázali na příklad takového člověka. Řekněte mi, komu z vás je osmnáct. Zvedněte ruku. Osmnáct, osmnáct. Přesně osmnáct. Přesně osmnáct.
50:02pokorně ho skrze jeho milost v Kristu prosím, aby mě uschopnil k tomu uvedené předsevzetí dodržovat v případě, že jsou v souladu s jeho vůlí. Jinými slovy, jeho první myšlenka je, ne já si dám předsevzetí, tak jak si dáváme předsevzetí každý rok. Kdo z vás si dělá předsevzetí? Radši nezvedejte ruktu. Protože další otázka by byla, jak je naplňuješ.
50:57A to bez ohledu na čas, ať už nynější nebo bez počet věků budoucích. To určitě vzal z katechismu. První otázka katechismu, jakéhokoliv reformovaného, je co? Co je nejvýšším cílem pro člověka? A odpověď? Nejvýším cílem pro člověka je oslavovat Boha a na věky v něm nalézat potěšení. Chcete jinými slovy vědět, co je boží vůli pro vás při očekávání přichodu pána Ježíže Kristova?
52:29Jak jsi na tom ty? Víš, co se líbí Bohu? A to byly jenom tři ze 70. Žiješ tak? To je boží vůle pro tvůj život. Tvoje posvěcení. To, aby ses v něm nejvíc radoval. Jak očekávat Krista s božným životem.
53:02Tak, pak jsem dostal několik otázek, stejně jako bratr Vašek. Liší se moje osobní připravenost od úsilí zboru na připravenost příchodu Pána Ježíže Krista? Na to mám dobrou odpověď ne. Dobrý, co? Řekněte mi, bratře a sestry, komu píše Pavel do Tesaloniky? Píše jednotlivci nebo píše v zboru? Aha. Takže to, co píše jako boží vůli,
53:30není boží vůle jenom pro jednotlivce, ale pro celý zbor. Pro církev. Co tedy evangelizace má nějaký důležitý prvek v našem životě při očekávání Pána Ježíše Krista? Teďka si vás vyzkouším. Řekněte mi, co jsme řekli, že je způsob, jak nacházíme boží vůli pro náš život.
55:20Je to o činění učedníků. A tak v každé oblasti svého života. Žijíme posvěcené životy. Zahazujme ten hřích, který se na nás tak lehce přichytí. A běžme, utíkejme, zápasme, závoďme s tím pohledem upřeným na Krista. A bez ohledu na to,
55:50jestli v tom závodě zemřeme, nebo doběhneme do cíle v tom druhém příchodu, navždy budeme s ním. A to je ten cíl. Protože on to zaslíbil. A on za to zamřel. A on za to vstal z mrtvých. Jak jsi na tom ty dnes? Jak jsi na tom ty? Můžeš říct, že Kristus je tvůj pár.
0:05První list Petrů, první kapitola, 18. a 19. verš. Víte, že ze svého marného způsobu života zděděného po otcích jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny. Pomodlím se. Náš nebeský Otče, [vzdechy] dej své světlo, ať tvé světlo zazáří, ať
0:39nám ukáže do temnoty našeho hříchu, kde potřebujeme tvoji moc. De ať tvé světlo nás také směřuje, jako byli Izraelité vedeni na poušti plamenem, jako má tvé slovo svítit na naší stezce, tak nám ukaž, kudy máme jít. Modlím se ve jménu tvého syna Ježíše Krista. Amen. Tak dneska tady měl stát místo mě Maolf, tak doufám, že nejste zklamaní. Eh,
1:11to téma toho dnešního kázání je Kristova drahá krev. Já jsem vděčný chváliccí skupince, že se to nakonec podařilo a připravila si i ty písničky, o které jsem je poprosil, protože to nás dneska má směřovat. Kristova krev. Ta první písnička byla, tam se zpívá tvá krev, ta obmyla můj hřích, pane, díky. A ta druhá písnička, Kristova krev a
další 37 míst
3:15spravedlnost, jste blahoslavení. Ve čtvrté kapitole mluví o nevěřících lidech, kteří vás budou urážet. V páté kapitole říká, že on je spolu starší. Píše starším a říká, já jsem svědek Kristových utrpení. Ještě ve čtvrté kapitole říká: "Milovaní, nedivte se, to je výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává, jako by se vám dělo něco
4:09Co známe o Petrovi? Co víme o Petrovi? Mimo to, že to byla ta skála, na které Ježíš Kristus chtěl nebo postavil svou církev. Petr, ten horlivý, který řekl Kristu: "Já tě nikdy nezradím". Tak pár hodin později Krista třikrát zapřel. A co co pomohlo Petrovi potom, co si uvědomil, co udělal? Kohout zakokrhal a hořce se rozplakal.
4:40Byl jako Jidáš, který když si uvědomil svou vinu, tak vrátil, pohodil těmi penězi, kvůli kterým zradil Krista a šel se oběsit. Petr šel ke Kristu. A to chce Petr po nás dneska také. Podíváme se do 13. verše. Přestože v každé kapitole píše o o zkouškách, kterými prochází, tak on chce směřovat jejich mysl na Krista.
6:01Není to něco, co by nás motivovalo k tomu něco dělat. A tak Petr směřuje jejich mysl ke Kristu. 13. verš. Proto přepásejte bedra své mysli. Buďte střízliví a dokonale upněte svou naději k milosti, která vám př je přinášena ve zjevení Ježíše Krista.
7:02v Ježíši Kristu a nejenom jako v nějaké historické osobě, ale v jeho dílu, které vykonal na kříži. To je jádro všeho. 18. a 19. verš, kdy jim píše: "Víte, kdy on říká: „Víte, protože měli přepásat svou mysl, měli zaměřit svou mysl. Víte, připomíná jim něco, co už ví. Víte, že ze svého marného způsobu života zděděného po
7:32ocích, jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny. Kolikrát jsme četli tento text a nikdy jsme se nad něm nezastavili. Četli jsme to jako No tak jo. Tak Ježíš Kristus za mě zemřel. Kolikrát jsme zpívali ty písně, které jsme dneska zpívali a je to jenom další
8:03slovo. Kristova krev a spravedlnost. Pane, díky za tvůj kříž, za tvou krev, která [frknutí] omyla můj hřích. vyhořela v nás ta podstata, to důležité, to proč jsme křesťany. Ztratili jsme pohled na to, jak drahá krev za nás tekla. Možná znáte tu hru, když když se hraje seznamovací hra na na nějaké mládeži,
9:59A tak čemu nás motivuje něco drahéo, jako je Kristova krev? možná nebo důvod pro to, proč proč tomu nepřikládáme nějakou váhu, něco něco důležitého, je ze dvou důvodů. Kmu se k těm se dostanu, ale uvedu příklad z Bible. Eh, známe z Exodu, eh když když Bůh vyvedl Izrael, svůj národ ze zajetí z Egypta. Netrvá dlouho, jenom
14:25A tak než se než se začneme dostávat k tomu, jak drahá Kristova krev je, pojďme si vykreslit hloubku našeho hříchu. Z čeho jsi byl vykoupený, z jakého Egypta jsi byl vyvedený. Je to pícha, je to lež, smilství, hřích, sexuální touhy nebo i hříchy? Kam směřoval tvůj život předtím, než jsi
14:57poznal tu drahou Kristovu krev? Čím byl definovaný tvůj život? V ráji, když Adam s Evou zhřešili, tak došlo nejenom k rozbití vztahu člověka k člověku, ale hlavně k rozbití vztahu člověka vůči Bohu. Bůh nestvořil svět jakože my si tady žijeme a Bůh si dělá to svoje, my si děláme to svoje, ale svým způsobem života, to jak žijeme, jsme v
16:29temnoty a přenesl do království syna své lásky. V něm máme skrze jeho krev vykoupení a odpuštění hříchů. A tak já nechci rozebírat hřích hlouběji, než je potřeba. Já bych se chtěl zaměřit na to důležité, což je ta Kristova krev. Ale sám se zamysli nad tím, než než se
17:29eh, tak čteme: "Víte, že ze svého marného způsobu života zděděného po ocích jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nikdyž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny." Skrz celou Bibli čteme o krvi. Máme celý zákon, starý zákon, kde čteme o obětním systému, o krvi, která tekla. Všude v
18:01písmu dál máme krev, kterou prolil Ježíš Kristus na kříži. Jestli se nemýlím, tak toto je jediné místo, kde je to přídavné jméno drahá krev. Co dělá něco drahého? Co co dělá z něčeho obyčejného něco drahé?
19:57jedinečná. Natolik jedinečná, že je pro mě tak drahá, že jí koupím ten jediný prstýnek, aby nebyl jiný prstýnek jako tento prstýnek na světě. Co dělá Kristovou krev drahou? Její ojedinělost. Podíváme se jenom o pár veršů zpátky. V té první Petrově v 10. verši píše:
20:28"Tuto záchranu horlivě hledali a po ní pátrali proroci, kteří prorokovali o milosti pro vás připravené, zkoumali, na který nebo je na jaký čas ukazoval duch Kristů v nich, když předem svědčil o utrpeních určených Kristu a o veliké slávě, která přijde po nich." Jim bylo zjeveno, že ne sami sobě, nýbrž vám sloužili těmi věcmi, které vám nyní
20:53byly oznámeny. Skrze ty, kteří vám přinesli evangelium v Duchu svatém, poslaném z nebe, věcmi, do nichž andělé touží nahlédnout. On tady mluví o proroctví ve starém zákoně. Můžete se zeptat Jáchima, který před 14 dny měl setkání pro mladé lidi, kde mluvil o proroctvích o Ježíši Kristu. Proroctví, které jsou některé
21:181000 let, některé 1400 let, některé 400 let staré. A všchyž se poskládají všechny ty proroctví, ukazují na 15 lidí, ukazují na 10 lidí, ukazují na dva lidi a nebo ukazují jenom na jednoho, kterým byl Ježíš Kristus. A tak toto tajemství o té ojedinilosti Ježíše Krista a jeho krve je takové
21:50tajemství, o kterém dokonce píše, že to jsou věci, do níž andělé touží nahlédnout. A tak jsme si jsme si vědomi toho, že Kristova krev je zaprvé drahá, protože je jediná. Co dál dělá něco drahého? Je to čistota. To jsem hodně rychle poznal, když jsem byl v tom zlatnictví a zjistil jsem, že existuje něco jako karáty zlata.
23:32čistotou. Nejenom, že je zlato jedinečné nebo ojedinělé. Není to běžný kov, ze kterého bychom stavěli, ale je to drahý kov, protože je ojediněný. Ale jestli chceme ještě dr dražší zlato, tak chceme čisté zlato. Co píše Petr, když se vrátíme do Petrovy? Byli jste vykoupeni drahou krví Krista
24:32nečistotu v sobě má ten diamant. nějaké smítko nečistoty a i ta i ta i to zlato, tak dokážou zlatníci zříct, že je pouze 99,99, ale nějaký zlomek procenta tam chybí, protože tam je nečistota. Ježíš Kristus byl čistý. Ježíš Kristus nejenom, že přišel,
26:35roucho, tak se snad to roucho zašpiní. nezašpiní se, pokud je to čistá krev. A tak tento veliký zástup vypralo svoje roucha. Vyprala své roucha a vybílili v krvi beránkově. Takže co dělá Kristovu krev drahou je zaprvé její ojedinilost, za druhé
28:06Zlato, je tam něco, co pro vás má osobní hodnotu. To, co dělá Kristovu krev čist nebo drahou, je její hodnota. A tak možná si řekneme, takže pro mě, jak to bylo hodnotné, jak pro mě byla drahá Kristova krev? Ne, ne, abychom my připisovali nějakou hodnotu Kristovy krvi. To, co dělalo Kristovu krev hodnotnou,
28:36ale nejenom hodnotnou, ale drahou, byla, proto, že to byla krev syna a byla natolik vzácná pro Boha Otce. Když dneska jsme to zpívali v té písni Kristova krev a spravedlnost, já jsem si to vyfotil. [frknutí] Vím, že krev, že jeho předrahá krev je věčně vzácná u Boha.
29:09Je vzácná u Boha. Dokážem si to představit. Mít nějaký vztah s někým, který je neposkvrněný hříchem. I ten i ten nejjuší nejbližší vztah manželů je provázený určitým hříchem, určitou píchou, určitou nečistotou, určitou nedokonalostí. Ale ten vztah, který byl mezi Bohem Otcem a synem, byl dokonalý. Když se Ježíš Kristus nechal pokřtít,
29:39tak se zjevil hlas. A co řekl ten hlas? Toto je můj milovaný syn. V něm jsem nalezl zaslíbení. A tak to, co dělá tu Kristovu krev naprosto drahou, jakou hodnotu měla pro Otce.
30:19Víme, že Ježíš Kristus byl syn truhláře. Možná se během praxe říznul dlátem a ukápla mu krev. To není ta drahá krev. Víme, že předtím, než byl ukřižovaný, tak se modlil v zahradě a jakoby potil krev. To není ta drahá krev.
31:21poslal ojediněléu krev Ježíše Krista. Ježíš Kristus na první pohled i lidé říkali, vždyť je to syn truhláře, toho známe. Tady ten tady žil, co dělalo Ježíše Kriste jedinečným, byla jeho čistota života. Jak v činu, tak v myšlenkách, tak ve svém způsobu života nezhřešil.
31:51Za třetí, co dělalo Ježíšovou krev tak drahou, bylo, protože byla drahá pro Otce a on nás viděl, [frknutí] nás, kteří jsme žili v tom hříchu, na který jsme si teď měli vzpomenout a obětoval ho za nás. Poslal ho na kříž. Kdy Ježíš Kristus dokonale naplnil vůli svého Otce,
32:57níbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny. ať už tě trápí cokoliv, ať už jsi zklamaný svými okolnostmi v životě a nebo i zklamaný svým vlastním životem, čti tuhle pasáž a ať ti Bůh nedovolí ani dočíst to slovo drahý, aniž by se snad tím nezastavil.
33:33A chápal jsi aspoň aspoň stín reality, té pravdy toho, jak byla Kristova krev drahá. Rozumíme jako ty Izraelité, rozumíme, z čeho jsme byli vykoupeni a rozumíme tomu, co to stálo nás vykoupit? Jestli ne, je to možný. Je to možný, že to s tebou nic nedělá. Možná jsi jako ten člověk, který stojí u hořícího domu a řekne si:
34:10"A tak buď máš dobrou pojistku, což není nic, co by mohlo pojistit tvůj život před Bohem. A nebo ve svém bláznovství nechápeš, jak drahá je Kristova krev." A tak co to s námi má dělat? Co to s námi má dělat? Abychom to nenechali jenom jako nějakou nějakou teorii? Ano, necháme tady, máme tady utěšení, máme tady motivaci, ale k čemu nás to má
36:13Jak autor listu Židům, tak Petr chce. Vy křesťané upřeně hleďte na to, co pro vás udělal Ježíš Kristus. A aby to bylo evidentní, že chápete to, co se stalo, že jste byli vykoupeni. Vroucně se navzájem milujte. Očistili jste-li své duše v bratrské lásce bez přetvářky. Vroucně se navzájem milujte z čistého srdce. A tak jestli
36:44chceme něco dělat, ptám se nás dneska ráno. Milujeme vroucně lidi, kteří byli vykoupeni Kristovou krví. Apoštol Pavel, když píše starším nebo když mluví se staršími z Efezu, tak říká, že mají bdít nad tou církví, tou církví plnou lidí, které Ježíš Kristus vykoupil svou krví.
37:45nebavil ještě. Zeptej se ho, jak se má. Zeptej se ho, jestli byl dneska pohnut drahou Kristovou krví. Zeptej se ho, jestli se za něj můžeš modlit. Modli se za něj. Napiš mu, že se za něj modlil. Určitě jsou lidi, se kterými si sedneme víc, některými míň. Možná vás napadne teď někdo, to zas já nevím, ať působí Duch svatý, u které u kterého si
38:15řeknete, tak s tím člověkem jsem se nikdy nebavil a ani se s ním nechci bavit. Vroucně máme milovat lidi, které Kristus vykoupil svou drahou krví. Pěstujme vztahy, pěstujme lásku, ať je o nás známo, že se vroucně milujeme. A proč? Co nás má motivovat k tomu?
38:47Kristova drahá krev. Protože si jsme vědomi toho, z čeho nás Bůh vykoupil a co to stálo Kristovu drahou krev. Pomodlím se. Nebeský Otče, modlím se, aby tvé slovo nás nezanechalo chladnými. Modlím se, Pane, aby ji působil v nás,
39:17abychom si byli vědomi toho, z čeho jsme byli vykoupení, ale také co to stálo, abychom byli vykoupeni. Děkuji ti, Pane, že jsi nás miloval, že ji dal svého syna Ježíše Krista, který byl jediný. který byl čistý a kterého jsi miloval, aby zemřel na kříži za naše hříchy. Chválím tě v jeho jménu.
1:23Neboť jsem tichý a pokorný v srdci a neleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mého je příjemné a mé břemeno je lehké. Pojďme se stěžit k modlitbě. Pane Bože náš, Otče, díky moc za tento text. Díky moc za slova Pána Ježíše Krista, za to jasné povolání, které slyšíme dnešního rána. Prosím o to, abysme skutečně přicházeli k tobě, ne k
1:48nikomu jinému. Abychom na sebe brali tvého, a neho, někoho jiného, našeho bratra, naší sestry, možná manžela nebo manželky. Prosím, pomáhej nám brát tvého. A prosím, pomáhej nám učit se ne od Pepy, ne od dalších bratrů. Pomáhej nám, prosím, učit se od Pána Ježíše Krista. Sám vyznávám, že potřebuji mnoho růst a sám potřebuji se mnoho učit. Tak tě
2:16prosím, abysme dnes společně tak jak já budu kázat a jak ostatní bratři a sestry na tomto místě budou poslouchat, tak abysme společně mohli růst ve svatou církev, v obraz Pána Ježíše Krista, v obráz, ke který mu si nás znovuzrodil svým svatým Duchem. Povolal jsi nás z našeho hříchu, ospravedlnil jsi nás krví svého syna. Dal jsi nám sílu
další 84 míst
2:45a naději ve vzkříšení Pána Ježíše Krista. A tak tě prosím, aby jsi pracoval v mém srdci, aby jsi pracoval v srdcích bratrů a sester na tomto místě. Prosím, kež není nic, co by nám bránilo v soustředění se na tvé slovo. Prosím, mluv, buď zde s námi. Amen.
6:07možná možná nezápasíme s touto modlou, ale možná si uvědomujeme, že je zde Bůh, který nám dává nějaké standardy, dává nám nějaké měřítko. My si uvědomujeme, že v tomto měřítku pán Bůh nám říká, musíš být jako pán Ježíš Kristus. Musíš se chovat určitým způsobem. A pokud se začneme spoléhat na sebe, na
6:33svoji spravedlnost, na své skutky, potom zažíváme to stejné. To zažívali lidé v tehdejší době, v době Pána Ježíše Krista. Byli farizeové, kteří neustále zvedali laďku a říkali: „Musíte žít podle tohoto standardu. Sami podle toho standardu nežili, ale říkali: „Musíte žít tímto způsobem." Jejich srdce bylo plné model a přesto
6:54zvedali tuhle laťku vysoko na všechny ostatní a všichni ostatní potom tak lapali po dechu a snažili se dosáhnout té laďky. Neměli milost Pána Ježíše Krista a tak věřili, že to, co jim zajistí vztah s Pánem Bohem, byla jejich poslušnost. Byla jejich poslušnost Božímu slovu a zákonů těchto farizeů.
7:29Tento text nám však ukazuje, kde najdeme opravdový odpočinek. Věřím tomu, že jediný opravdový odpočinek, který můžeme najít, je ve vztahu s Kristem. A ten důvod je takový, že když se podíváte do ostatních náboženství, ostatní náboženství vám nedají tento odpočinek. Když se budete bavit s lidmi z ostatních náboženství,
9:03kapitoly. Viděli jsme Pána Ježíše Krista, který se nám představuje jako živá voda a říká nám, já jsem živá voda. Když přijdeš ke mně, když nebudeš více žíznit, dojdeš toho pravého odpočinku. A tak věřím tomu, že ve vztahu s Kristem je opravdový odpočinek. A věřím tomu, protože o tom v první řadě mluví Bible v
9:56nebezpečné, zužující. situacích, ve kterých si řekneme, jak ten člověk může mít nějaký pokoj. A my víme, že ta správná teologická odpověď je: "My můžeme mít pokoj díky Pánu Ježíši Kristu." A tak v dnešním kázání bych chtěl z dnešního textu vyzdvihnout tři body. Vidíme, že Ježíš Kristus je nebo vztah s
10:27Pánem Ježíšem Kristem. je opravdovým zdrojem odpočinku. Vztah s Pánem Ježíšem Kristem je opravdovým zdrojem odpočinku. A uvidíme tři body. Uvidíme tři takové otázky, které se můžeme ptát tohoto textu, které můžete možná ukázat vašim známým, kolegům, lidem u vás v práci, když se budete bavit o tom, že že neustále
10:54nemají dost. Když budete možná konfrontováni s tím, že že jak to, že ty neusiluješ po po větším odpočinku nebo po po těch po těch věcech, po kterých usilujeme my, můžete říct, já spočívám v Pánu Ježíši Kristu. Tak první otázka, na kterou odpovídá pán Ježíš Kristus v tomto textu, je, že nám říká, jak máme najít odpočinek v Kristu.
11:16Jak máme najít odpočinek v Kristu? To je první. Za druhé uvidíme, proč máme hledat odpočinek ve vztahu s Kristem. Pán Ježíš Kristus nám neříká pouze, něco dělej a nedává nám k tomu dobré důvody, ale pán Ježíš Kristus nám ukazuje, proč hledáš odpočinek v Kristu, proč v něm máš najít odpočinek. A za třetí, my uvidíme, že
11:40toto přináší nějaký výsledek. Budeme se dívat na to, co je vlastně ten odpočinek, co nám to přináší do našeho života. Jaké výsledky přináší vztah s Pánem Ježíšem Kristem v oblasti odpočinku? Tak jednoduše znovu to shrnu. Jak najít odpočinek, proč hledat odpočinek a jaký to bude mít výsledek. To jsou tři jednoduché body dnešního kázání.
12:30břemeno je lehké. Tak jak najít odpočinek ve vztahu s Kristem? Pán Ježíš Kristus nám zde dává tři jasné příkazy. Říká nám zde: "Pojďte, vezměte a učte se." To jsou ty tři věci, které potřebujeme dělat proo abychom přišli k Pánu Ježíši Kristu. Říká nám tři jednoduché příkazy. Pojďte, vezměte, učte se. Když se podíváme na to, co
13:00máme, proč máme přijít, ke komu máme přijít, tak nám říká:„Pojďte všichni, kdo jste obtíženi." O jakém obtížení zde pán Ježíš Kristus mluví? Mluví zde o obtížení jejich svědomí, o obtížení tehdejší doby, která jim říkala, nejsi dost dobrý pro to, aby ses postavil před Pána Boha. A tento příkaz, mimochodem,
13:19bratři a sestry, zní i do našich vlastních životů. Vy ani já nejsem dost dobrý, abysme se před Pána Boha postavili sami. Každý jeden z nás si zasloužíme utrpení a odloučení od Pána Ježíše Krista. Nemáme právo na vztah s Pánem Bohem ve svojí hříšné padlosti. Naše svědomí nám ukazuje, že jsme hříšníci. Boží
14:16své mysli To jsou všechno věci, které častokrát porušujeme. Nebudeš zabíjet. A pán Ježíš Kristus říká: „Nebudeš se ani ve svém srdci hněvat." Jak častokrát se hněváme? Častokrát nám stačí jenom nastartovat auto, že? A vydat se někam na cestu a hned vidíme hněv v našem srdci. Vidíme,
16:30dostatečný před Pánem Bohem. Pokud se nemodlíš dvě hodiny denně, pokud si nečteš určitý množství kapitol z Bible, pokud neumíš všechny želmi na zpaměť nebo jakékoliv další věci, v téhlecté chvíli pán Ježíš Kristus mluví častokrát právě k těmto obtíženým lidem, ať už skrze nejrůznější zákony, které si vymysleli lidi samotní
17:18Ježíš Kristus říká právě těmto lidem: "Čiň pokání, vrať se zpátky ke mně. Nespoléhej si na sebe, na to, že ty samotný budeš schopný se očistit, že budeš schopný si vydobít svatost svým vlastním úsilím. Ale v první řadě potřebuješ přijít k Pánu Ježíši Kristu. Potřebuješ přijít k němu a potřebuješ u něj najít odpuštění svých hříchů.
17:48Přijď ke Kristu, protože on nepřišel proto, aby jako lékař léčil už zdravé lidi. Pán Ježíš Kristus přišel pro nemocné. Pane Ježíš Kristus přišel pro zraněné, jak říká Lukáš 5:32. A tak i my potřebujeme v první řadě sami přijít k Pánu Ježíši Kristu a potom vést ostatní lidi k Pánu Ježíši Kristu. Pán Ježíš Kristus zde zároveň v této
18:14chvíli říká:„Pojďte ke mně všichni, kteří jste obtíženi." A v té druhé fázi to, co můžeme říci, pokud je zde někdo, kdo kdo kdo vůbec nešel za Pánem Ježíšem Kristem, potřebuje změnit svoji cestu. Šel jsi proto, aby j hledal vlastní úspěch. Otoč se a jdi k Pánu Ježíši Kristu. Uvědom si, že tvůj vlastní úspěch tě
18:36nezachrání, že tě, že nemá nic, co by ti mohl poskytnout na věčnost. Uvědom si, že ve chvíli, kdy zemřeš, tvůj úspěch bude tatam. Tvoje peníze budou tatam. Uvědom si, že jsi hříšný člověk. Potřebuješ pocítit vinu svých hříchů a potom přijít k Pánu Ježíši Kristu. Ale když přicházíme k Pánu Ježíši Kristu a můžeme přicházet k Pánu Ježíši Kristu
19:05v jakémkoliv stavu. Pán Ježíši Kristus zde nestojí jako někdo, kdo by říkal: "Přijít ke mně můžou všichni, kdo jsou vysocí a svalnatí nebo hubení a blonďatí." Nebo neříká jenom jenom ti, kteří mají určitý příjem, říká: „Pojďte ke mně všichni." Kristus volá naprosto všechny, volá všechny hříšníky. Ta druhá věc, kterou však říká, je
19:35vezměte na sebe svého. Jho je symbol podřízenosti. Je to symbol toho, že někdo nad vámi má svojí moc. A to je důležitá věc. Častokrát někteří, někteří kazatelé by rádi skončili u té první věci. Oni by říkali, pojďte k Pánu Ježíši Kristu. A kdo chce jít k Pánu Ježíši Kristu, prosím zvedněte ruce. A jste zachráněni,
19:57jste spaseni. Nemusíš zvrat ruku. Jo, ale jestli chceš, můžeš. Je to, je to super. Můžeme to dát interaktivnější. Ale zde vidíme tuto frázi jako doktrínu o Ježíšově panství. Pán Ježíš Kristus říká:„Přijďte ke mně všichni, úplně každý člověk může přijít k Pánu Ježíši Kristu, ale ve chvíli, kdy ke mně přicházíte, vy ode mě
20:55Pán Ježíš Kristus v té stejné pasáži říká:„Kdo chce jít za mnou, ať vezme svůj kříž, zapře sám sebe a následuje mě." To je to je to, co říká zde pán Ježíš Kristus i v tomto textu. My potřebujeme poslouchat Pána Ježíše Krista, to co říká Kristus ve svém slově. Pán Ježíš Kristus nám říká, že ve chvíli, kdy věříme v něj,
21:21tak musíme milovat ostatní bratry a sestry. Pán Ježíš Kristus nám říká, že pokud jsme skutečně jeho učedníky, Ján 8:31, zůstaneme v jeho slově. V Janově v 15. kapitole nám říká, jsme-i skutečně jeho učedníky, jsme skutečně napojeni na Pána Ježíše Krista, potom neseme dobré ovoce. A tak jsou to jsou takové tři základní požadavky, které
21:46Kristus dává uprostřed svého dopisu, svého, svých kázání. Jan 8:31. Zůstávej v Kristově slově. Jan 13:34. Milujte se navzájem, jako Kristus miluje vás. Jan 15. Dělejte dobré skutky ze síly, kterou vám Kristus dává.
22:18Tak ta druhá věc, kterou potřebujeme jít a dělat, není pouze přijít k Pánu Ježíši Kristu do nějaké pasivity. Není to jako přijít na dovolenou, kde si lehnete do hotelu All inclusive a nemusíte hnout ani malíčkem. To, co říká pán Ježíš Kristus, je, že máme přijít a tam, kde jsme měli své vlastního, jih někoho jiného,
22:37jeho cizích nároků, různých požadavků, nyní potřebujeme vzít Kristovho, ale již v odpuštění naší viny, která je v Pánu Ježíši Kristu, v tom, že on zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých. Na závěr nám přidává třetí pravidlo. Říká nám,"Učte se ode mě." A říká nám, proč? Ukazuje nám na kvalitu svého charakteru,
23:06na kterou se podíváme za chvíli. A však to slovo, které zde říká, nám zde říká příkaz: "Učte se ode mě." To v první řadě zahrnuje to, že budete znát, jak žil pán Ježíš Kristus. Nemůžeš žít jako Kristus, pokud nevíš, jak Kristus žil. A tak to je první věc, kterou potřebujeme dělat. Potřebujeme vědět, jak žije Kristus a potom
23:25potřebujeme jít a dělat to, co dělal Kristus. Žít jako žil Kristus. Milovat jako miloval on. Sloužit jako sloužil on. Být pokorný jako byl pokorný on. Být mírný jako byl mírný on. To je shrnutí toho, o čem je celé učednictví. Je to o napodobování Pána Ježíše Krista. A je to napodobování Pána Ježíše Krista ve společenství dalších
23:56učedníků. Tak jak nám říká na konci Matouše 28. Ten text všichni znáte. Pavel píše v první Korintským 11:1. Napodobujte mě jako já napodobuju Krista. A tak i ty potřebuješ pozorovat svůj život a porovnávat ho s životem Pána Ježíše Krista. Je můj život každý rok podobnější Kristu. Jsou moje, jsou moje pohnutky a touhy mého srdce podobnější
24:26touhám, které vidím v Bibli a nebo jsou vzdálenější. Je moje srdce blíž nebo je dál? Je můj způsob života blíž tomu, co říká písmo? To, co říká pán Ježíš Kristus skrze své apoštoly a nebo nebo je dál? To jsou dobré otázky, na který my se potřebujeme zamyslet a které bych si přál, abyste si vzali domů. Však pán Ježíš Kristus tyto věci neříká,
24:55jako to říkali farizeové. Farizové tyto věci říkali jako někdo, kdo kdo stál vedle, kdo stál na na pódiu, na tribuně a povzbuzoval ostatní lidi v jejich běhu. Běž rychleji, snaž se víc. Ale pán Ježíš Kristus nám zde dává další důvod. Ukazuje nám, proč bysme ho měli poslouchat. A tam, tam, kde možná člověka na tribuně, kterého ani neznáte, nějakého
25:24farizeje, který vás ani nemá rád, poslouchat nemusíte. Tam Krista potřebujete poslouchat, protože Kristus je důvěryhodnou osobou. Je někým, kdo když říká, že nám dá odpočinek, jako vidíme v tomto slově, kde v tomto textu, který to zaslibuje, tak on nám dává i dobré důvody pro to, aby jsme ho poslouchali. Neříká na nás pouze jenom, že máme něco
25:49dělat, ale jako dobrý vůdce, tak i vysvětluje, proč tyto věci máme dělat. Proč máme hledat odpočinek ve vztahu s Kristem? Proč máme vůbec ke Kristu jít? My vidíme v této chvíli, že Kristus nám zde dává odpověď. A když se dostáváme do druhého bodu, proč hledat odpočinek ve vztahu s Kristem, nám dává svoje zaslíbení, svůj charakter
26:21a svoji práci nebo nebo příjemnost svojí práce. Tak ta první věc, kterou vidíme ve verši 29, když se podíváme zpátky do našeho textu, vezměte na sebe mého, učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný v srdci a naleznete odpočinutí svým duším. Pán Ježíš Kristus se zde popisuje jako někdo, kdo je tichý a pokojný ve svém
26:46srdci, jako někdo, kdo je mírný. Kdybyste se podívali do Kristova srdce, nenajdete tam bouři, nenajdete tam válku. tam mírnost a klid. Toto je text, který nám pravděpodobně nejlépe popisuje, jako říká Danlund v knížce Tichý a pokorný, kterou vydalo Didasko. Toto je pravděpodobně to nejlepší popis, kde pán Ježíš Kristus nepopisuje pouze, jaký on
27:39Izraele. Jeden špatný vůdce, druhý dobrý vůdce. Vůdzové Izraele byli jaký? Byly obílené hroby. A co je uvnitř jejich obíleného hrobu? Co bude uvnitř jejich srdce? No rozhodně to nebude pokora a rozhodně to nebude mírnost nebo tichost. Ale pán Ježíš Kristus se zde popisuje těmito dvěmi způsoby. On říká, pán Ježíš Kristus v Matouši 55,
28:01blahoslavení jsou tižší nebo mírní, neboť jejich bude království. Blahoslavení budou chudí duchem. Můžeme říci v jiným smys v jiným slova smyslu pokornými. Tak v této chvíli ta ta mírnost, kterou zde pán Ježíš Kristus popisuje, je mírnost. Ve chvíli, když za ním přichází hříšníci a a říkají: "Já já jsem
28:32hříšník." V té chvíli Pán Ježíš Kristus jim garantuje a ukazuje jim: "Nemáš se čeho bát. Já tě volám k sobě samotnému a nemusíš se bát toho, že že ve chvíli, když přijdeš, tak že se budu chvilku usmívat, ale potom vytáhnu bačkuru, kterou tě, kterou ti nabančím. Ale on říká:„Přijď ke mně, protože já jsem mírný a přijď ke mně, protože já
28:54jsem pokorný." To k čemu to vede, je, že Kristus zde ukazuje, já jsem dostupný. Pán Ježíš Kristus se nám zjevil jako Bůh v lidském těle. On přišel na zem. Filipským druhá kapitola, šestý verš. My máme mít v sobě to stejné smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši, ažkoliv byl ve způsobu Božím roven Bohu, ponížil se, vzal na sebe způsob otroka, stal se
29:21pokorným, pokorným až na smrt. Pán Ježíš Kristus přišel mezi nás, stal se velice přístupným. Je to jakoby král se obléknul do šatů bezdomovce, do šatů vašeho kolegy. Vzal si na sebe montérky a přišel mezi obyčejné lidi proto, aby měl s lidmi vztah a proto, aby lidem dal takový odpočinek, který nikdo jiný dát nemůže. A tak proč máme
29:50následovat Pána Ježíše Krista před? Protože jeho charakter je charakterem jako nikoho jiného. Jeho charakter je charakterem hodnej důvěřování. Když budete následovat mě, uvidíte, že můj život je plný nejrůznějších věcí, se kterými jsem se ještě nevypořádal. Uvidíte, že že v mém vlastním životě jsou chyby a hříchy, se kterými stále
30:18vzpasím. A tak káži standard, který je vyšší než můj vlastní život, protože ho nekáží z vlastní síle, protože říkám slova Pána Ježíše Krista, který jako jediný stojí na jiné lajně než jakýkoliv jiný kazatel a který říká, když říká:„Pojďte ke mně všichni, tak to říká proč?" Protože on je ten jediný, který
30:40žil tímto způsobem. Jeho charakter byl plně v souladu s Boží vůlí. A když pán Ježíš Kristus něco zaslibuje, potom se toho musíme držet. On byl Bůh Božím synem. Matouš, Marek, Lukáš, Jan nám ukazují spoustu jeho zázraků. On byl Bohem v lidském těle. On byl tím, kdo tišil bouři. On byl tím, kdo činil nadpřirozené zázraky. On byl tím, který
31:07přichází a říká:„Pojďte ke mně. Já zde nejsem proto, abych vás v této chvíli odsoudil. Já budu soudit v jednu chvíli. Ale nyní jsem proto, abych abyste přišli ke mně. Přicházím k vám a nabízím vám otevřenou ruku, otevřenou náruč. V této chvíli i ty Kristova slova. On on zde říká a já vám dám odpočinout. Když se podíváte, říká to tam několikrát,
31:33jestli si pamatuji správně, přibližně třikrát. Já vám dám odpočinout. Já vám dám odpočinout. Já vám dám odpočinout. Znovu a znovu pán Ježíš Kristus slibuje tu stejnou věc, že když k němu přijdeme a tak proč mu máme důvěřovat? Důvěřuj Pánu Ježíši Kristu pro jeho charakter, protože není jako kdokoliv z nás. A když
31:58se podíváš na na ostatní lidi, podíváš se na to, že důvěřuješ častokrát lidem, kteří jsou špatní a hříšní, proč bysme nedůvěřovali Pánu Ježíši Kristu, který nikdy nezřešil, který nám ukazuje charakter svého vlastního srdce a kvalitu, kterou nikdo jiný nemá. Přijď za Kristem, protože nikdo lepší není. Přijď za Kristem, protože ty dobrý nejsi
32:20a on je. A on zemřel proto aby ty jsi mohl žít. Zároveň zde vidíme, že Kristus nám ve 30. verši říká: "Vždyť mého je příjemné a mé břemeno je lehké." Pokud posloucháte todle kázání, pozorně, když od začátku pravděpodobně si teďkon říkáte, cože? Jak je to možný? Ty jsi nám přece říkal,
32:52že Kristus říkal, vezmi svůj kříž, zapři sám sebe a následuj mě. Co je co je na tom lehkého? Co je na následování Pána Ježíše Krista jednoduché? Co je na těchto věcech, že mám milovat bratry a sestry? Že mám činit dobré věci? Zkoušel jsi to sám? Vdyť nevíš, že to je těžký? Já to zkouším už 20 let a furt mi to nejde.
33:24Ale pán Ježíš Kristus zde se na tyto věci nedívá z lidské perspektivy, která je zaměřená na naši vlastní sílu. On totiž rozumí tomu, že a my musíme rozumět tady tomu stejnému také, že ve chvíli, kdy uvěříme v Pána Ježíše Krista, když k němu přijdeme, tak z kontextu Bible my rozumíme, že Kristus nám dává sílu pro to, abychom v těchto
33:43věcech vytrvali. Kristus nám dává sílu pro to, abychom dokázali jít po této cestě. A tak to břemeno, které dává pán Ježíš Kristus, je břemeno, se kterým on nám pomáhá ho nést. Jak to vím, jak jsem si tím tak jistý? Protože Jan 14. kapitola 26. verš a 15. kapitola 26. verš. Dvě pasáže, které se dobře pamatují. Obě mluví o tom stejném a mají podobný
34:14odkaz. 14. a 15. kapitola, 26. verš. V té chvíli Pán Ježíš Kristus zaslibuje, dám vám svého zastánce, dám vám Ducha svatého. Já já s vámi nebudu. Já nebudu žít na zemi společně s vámi dále. Já budu s Otcem v nebesích, ale pošlu vám někoho lepšího, Ducha svatého, který v první řadě znovuzrodí vaše srdce, dá vám
35:01Kristova božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti. Tím nám byla darována velká a vzácná zaslíbeni, abysme se stali účastníky jeho přirozenosti a unikli tak z kázek, která je ve v touhách tohoto světa nebo ve světě a v jeho touhách podle toho, který překlad používáte. Tak vidíme, že Kristus je ten, který vám
35:57nějakou práci, tak v první řadě, když to říká pán Ježíš Kristus, tak se tak to říká jako někdo, kdo sám po tomto světě chodil a přesto nikdy nezřešil. Volá nás ke stejnému standardu, který on samotný žil a proto není pokrytec. Za druhé nám také říká, jak tyto věci máme dělat, co přesně máme dělat. Dává nám dobré
36:22instrukce. Nenechává nás někde tápat, že bysme byli zavření v temnotě a a a čekali na něco, ale Bůh mluví jasně skrze svoje písmo a za dřetí, co co nám dává pán Ježíš Kristus. Je, že říká a já pošlu Ducha svatého, třetí osobu Boží trojce, která půjde s tebou. To je význam toho slova paraklétos, které je zde použité. Je to někdo, kdo jde vedle
36:48vás. Někdo, kdo je, kdo byl povolaný, aby šel vedle vás. A v té chvíli, když se podíváme zde, tak proto pán Ježíš Kristus může zaslíbit vždyť. Mé břemeno je příjemné a mé břemeno je lehké. To břemeno, kterým byli obtěžkáni do nyní, bylo břemeno, které svazovalo, které drtilo, zužovalo. Můžete si to představit jako obrovský
37:15batoh. Možná batoh z minulého století, nějaký vojenský ruksak, který nemá dobré polostrování. Dře, bolí, škrtí, dusí. Ale nyní pán Ježíš Kristus přichází a říká nám, já mám něco mnohem lepšího. Mám mám speciální batoh s hydraulickým systémem, který ti pomůže to ještě nést. Neneseš ten náklad sám,
37:48ale já ho nesu společně s tebou. A proto budeš moct dojít odpočinku. Proto budeš moct dojít odpočinutí svojí vlastní duši. A tak proto věřím, že opravdový odpočinek je možný pouze ve vztahu s Pánem Ježíšem Kristem. pro kvalitu, pro charakter, pro atributy, pro božství Krista Ježíše, pro jeho
38:18slova a pro jeho práci, ke které nás volá, ve které nás podporuje a zmocňuje proo abychom v ní žili. Protože abyste věděli, já jsem se dnes nevrátil od moře. Odpočinek s Pánem Ježíšem Kristem není odpočinkem, že byste odjeli na celý život na nějakou výletní loď a už se nikdy nemuseli vrátit, už se nikdy
38:48nemuseli starat. Ten odpočinek, o kterém zde mluví pán Ježíš Kristus, je odpočinek vašich duší. Je to odpočinek, který byl a teďkon mimochodem jsme ještě ve třetím bodu. Omlouvám se, zapomněl jsem to zmínit. Zde vidíme, jaký bude výsledek. Co je tím odpočinkem? Není to odpočinkem, který by byl odpočinkem na výletní lodi. Je to
40:06vstoupit do tohoto odpuš, do tohoto odpočinku. Jenom skrze víru je možné vstoupit do tohoto odpočinku, který dává pán Ježíš Kristus. A my vidíme tento odpočinek ve dvou fázích. My se na něho můžeme dívat již nyní, který zažíváme dnes jako křesťané a můžeme se dívat také do budoucna, protože Kristus zaslibuje plný odpočinek jednou v nebesích. Ten
40:33odpočinek, který máme již nyní, je, že devátá kapitola listu Hebrejům 14. verš mluví o tom, že Kristus, Kristova krev očišťuje naše svědomí. A tak v první řadě, tam kde tento svět a a Boží slovo častokrát nám skrze svědomí ukazuje naše špatné hříchy. Když naše hříchy vyznáváme, pán Bůh očišťuje naše svědomí.
40:59Ukazuje nám, že Ježíš se nemusíš strachovat, protože za tebe bylo zaplaceno. Protože Kristus neskončil v 11. kapitole Matouše, ale potom pokračoval svůj život ve svojí dokonalosti a to až na kříž. Pán na kříž, kde položil svůj život za každého, kdo v něho věří a svojí krví očistil naše srdce, naše svědomí a očistil celý náš život.
41:31První Janova, první kapitola, sedmý a devátý verš. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je tak věrný a spravedlivý, aby nám své naše hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Máme společenství s ním, chodíme v tom světle s Pánem Ježíšem Kristem. Potom víme, že nás krev Pána Ježíše Krista očišťuje od našich nepravostí. A tak to
41:57je ta první věc. My si uvědomujeme, že již nemusíme se více strachovat, nemusíme se již více snažit pro naše ospravedlnění. Nic z toho, co by ji mohl vykonat, není dost dobré, aby ses před Pána Boha postavil ospravedlněný. Ale jediné, co můžeš udělat, je se spočinout a used na tu židli Kristova ospravedlnění. Uvěřit tomu, že pán Ježíš
42:22Kristus je tím jediným, kdo tě může zachránit. Chytit se pouze toho jednoho provazu, nespoléhat se na ostatní. Je to stejné, jako kdyby záchranář přilítl k vám horolezcům na skále a vy jste si pořád mysleli, že vás může zachránit napůl záchranář a napůl chyt, který jste si tak strašně moc oblíbili za tu půl hodinu, co visíte na skále.
42:51A ve chvíli, když vás budou vytahovat, tak vás nikdy tento záchranář nevytáhne, pokud budete držet jednou rukou lano a druhou rukou budete držet ten kámen. Ne, my se musíme spolehnout pouze na krev Pána Ježíše Krista. V tom je to odpuště, v tom je to ten odpočinek, který máme. Odpočinek, který máme nyní, je odpočinkem, že všechno již za mě bylo
43:13vykonáno. Já se již nemusím více snažit. Moje moje kvalita, kvalita mého života před Pánem Bohem není v tom, co jsem já vykonal, v tom, jak já vypadám, v mojí chválě, chloubě, píše, v mém bankovním účtu, nebo proto, jak se chovám v ostatních vztazích. Moje kvalita je v Pánu Ježíši Kristu a všechny ostatní věci, ať už jsou dobré
43:36nebo špatné, sleduji skrze optiku Kristova kříže, skrze identitu Božího syna. Zároveň však vidíme, že pán Ježíš Kristus pro nás chystá lepší odpočinek, až se Pán Ježíš Kristus vrátí, nastolí nové nebe, novou zemi.
44:07Budeme s Pánem Ježíšem Kristem v nebesích, když nebude pláč a skřípení zubů, když nebudou žádné těžkosti. A tak tam, kde ta první ten odpočinek, který máme nyní, je odpočinek pro naše duše i uprostřed velmi vyčerpávajících situací. Tam pán Ježíš Kristus nám ukazuje a říká nám, že ten druhý odpočinek, ten odpočinek, který se vrátí
44:31ve chvíli, kdy pán Ježíš Kristus přijde na zem, bude odpočinkem, který bude kompletní, když nebude žádný hřích, když nebude žádné pokušení. A si Luis to popsal v poslední v posledním dílu knihy Narnie, že každá kapitola nové nebe a nové nového světa bude lepší než ta předchozí. Budeme růst v poznání Pána Ježíše Krista. Budeme
45:27takovým způsobem, jakým to tady není možné. budeme moci najít plné odpočinutí v Pánu Ježíši Kristu. Tak to jsou ty věci, ve kterých pán Ježíš Kristus nám dává odpočinutí našim duším. My jsme viděli, jak můžeme najít odpočinek ve vztahu s Kristem. Potřebujeme přijít ke Kristu, vzít jeho a učit se od něj. Dívali jsme se na to, proč potřebujeme
45:56hledat odpočinek v Pánu Ježíši Kristu a říkali jsme, že je to pro kvalitu Kristova charakteru, pro jeho božství, pro jeho zaslíbení a pro práci, kterou nám dává a pro podporu, kterou nám dává. Zároveň nám pán Ježíš Kristus také říká, jaký bude výsledek. A výsledkem bude naprostá úleva, naprosté odpočinutí.
46:26Jak budeme tyto věci aplikovat? Pokud zde sedíte a neznáte Pána Ježíše Krista, moje první touha pro vás, moje první prosba pro vás by byla: "Prosím, přijďte ke Kristu, navrať se k němu zpátky. Pokud utíkáš za svými vlastními zálibami, koníčky nebo touhami, otoč se zpět. Věz, že tě za tyto touhy, které uctíváš, pán Bůh bude soudit.
46:56A pokud se spoléháš zde v té v této místnosti na jiné věci než na Pána Ježíše Krista, opusť, prosím tyto věci, ať už to je tvoje modlitba, tvoje spravedlnost, tvoje dávání nebo cokoliv jiného. Odpusť, opusť tyto věci a řekni: "Já už chci jít jenom za tebou, Kriste. Už se chci držet jenom tvého slova." Zároveň pokudž říkáš, já já jdu s Pánem
47:20Ježíšem Kristem. Já chci jít za Pánem Ježíšem Kristem. Potom prosím vezmi jeho uč se od něho. Nemusíš přečíst tři, čtyři, pět kapitol Božího slova denně. Jednu věc, kterou potřebuješ, je nad Božím slovem rozjímat, přemýšlet o něm. zvoli ten nejvhodnější způsob, jakým můžeš ty samotný jako jako Boží dítě a
47:43Boží individuál růst v poznání Božího slova. Jaké přednášky, jaká slova, možná jaký způsob učení se písma na zpaměť, možná jaký čtecí plán. Najdi si způsob, jak můžeš lépe rozumět tomu, co po tobě pán Ježíš Kristus chce. A potom s modlitbou jdi a a čti písmo. Rozhodni se dnes, že půjdeš za Pánem Ježíšem Kristem a že si vytvoříš nějaký
48:10plán pro to, aby si mohl porozumět lépe, jak růst v tom v tom následování Pána Ježíše Krista. Mluv s dalšími zbožnými bratrami, zboží sestrami o tom, kde chceš více růst. kde si uvědomuje, že tvůj život není podřízený Pánu Ježíši Kristu. Vyznávej ty věci a buď vykazatelný bratrům a sestrám okolo tebe. Na závěr ta poslední věc, pokud pokud
48:41když tyto věci děláš a a jsi podřízený, uč se od Pána Ježíše Krista. Zkoumej svůj vlastní život a buď vytrvalý v přicházení za Kristem. Učte se od Pána Ježíše Krista. Ta poslední důležitá věc, na kterou častokrát zapomínáme, ve chvíli, kdy pán Ježíš Kristus nám říká, že se máme od něho učit, tak jedna z věcí, kterou se
49:03od něho máme učit, je, že když Kristus volá:"Pojďte ke mně všichni," tak potom my, protože se učíme od Pána Ježíše Krista, tak potřebujeme říkat: „Pojďte k němu všichni." A tak pojďme a zvěstujme tu stejnou věc. Mluvme o Pánu Ježíši Kristu s ostatníma lidma. Říkejme ostatním lidem okolo vás, jdi za Pánem Ježíšem Kristem. Dívej se na to,
49:27jestli jestli můžeš říci společně s Pavlem: "Imitujte mě, napodobujte mě, jako já napodobuju Krista ve svém sebeovládání, ve svém zbožném životě, ve svých emocích, ve své práci a ve své evangelizaci, ve své modlitbě. Tak rost ne jenom v jedné z těchto věcí, ale ale postupně rost ve všech. Jsou to
49:58jako kdybysme měli ne dvoukolejku, ale trojkolejku. Náš život potřebuje jed na těchto třech věcích. Musíme přicházet ke Kristu, přijímat jeho a učit se od něj. Proto, abychom mohli společně s Augustínem vyznat a chválit ho tou stejnou modlitbou. Ty nás vedeš k radosti schválení tebe, neboť jsi nás stvořil pro sebe a naše srdce jsou neklidná,
50:24dokud nenajdou odpočinek v tobě. Dnes jsme viděli, že opravdový odpočinek je možný najít pouze ve vztahu s Kristem. A tou závěrečnou finální otázkou, ke které vedlo celé toto kázání, je v čem budeme hledat odpočinek? V čem budeš hledat odpočinek ten příští týden, celý svůj život? Budeš hledat odpočinek ve věcech, které ti ho
0:43A tento text nás povzuzuje k tomu, abychom pokorně milovali další jako Kristus, protože Kristus pokorně miloval nás. Ale proč se tomu potřebujeme věnovat dnes? Čím je, čím těžší je situace ve sboru nebo doma nebo osobně, tím více potřebujeme poznávat Kristovu lásku a usilovat o napodobování jeho lásky.
2:12všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti." Tak můj cíl dneska je vás povzbudit a vyzvat tímto textem v Janu, abyste se pokorně milovali jako Kristus, protože on neskutečně pokorně miluje vás. Naše jediná naděje spočívá v Boží lásce k nám. A jestli jestliže jsme nějakým
5:39tvé slávy, velikost tvé milosti. Prosím, Pane, pomo nám si vážit více toho, co udělal tvůj syn za nás a proměňuj nás a povzbuď naše srdce, tvou dokonalou lásku pro nás. Modlím se ve jménu tvého syna Ježíše Krista, našeho zachránce. Amen. Teď 131 až 19. Boží slovo zní: "Před velikonočním svátkem Ježíš vědal, že přišla jeho
další 34 míst
9:17Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci. Budete-li mít lásku jedni k druhým. Tak dnešní plán je si přiblížit zaprvé, co udělal tedy Ježíš pro své učedníky, co Kristus dělá pro své
9:48vlastní. Zaadruhé, jak to vysvětluje. Za třetí, co vyžaduje a za čtvrté, pak několik aplikací a příkladů v dnešní doby. Vidíme z textu zaprvé tedy, že Kristus miluje své učedníky. Od prvního verše. Protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je, tam čteme až do konce. A z širšího kontextu víme, že
10:19miloval své dřív, než oni milovali jeho. Oni nerozuměli tomu, co říkal o své smrti. Jo, oni mu ještě nebyli totálně oddaný. Když Krista odvedli, všichni se rozprchli, i když Petr říkal, že za ně zemře. Za něho by zemřel. Je to podobné s námi, když budeme upřímní. Kristus miloval nás dříve, než jsme vůbec začali nějak my milovat jeho.
10:52Tak buďte, prosím povzbuzeni, že to není míra naší lásky ke Kristu, která nás zachraňuje. Je to Kristus a jeho dřívější láska k nám. Jak stojí v prvním stanu 4: "My milujeme, neboť on dříve první miloval nás." A dále jeho láska dokonale vydrží pro své vlastní na rozdíl od lásky jakéhokoli dalšího člověka. Kristus miluje své vlastní až
11:22do konce, jak tady píše Jan. Pro nás to znamená nejen do konce prázdnin nebo dalšího školního roku, nejen do konce dalšího budoucího roku a dokonce manželství a nejen do konce pozemského života, do konce Kristova vlastního života a miloval Kristus své, protože vstal z mrtvých. Víme, že jo, bez přestání bude nás věrně dál milovat,
11:50protože se nemění. Jak se píše v Hebreům 13:8, Ježíš Kristus je tentýž včera, dnes i navěky. A tady v evangeliu podle Jana vidíme způsob, jakým miluje Ježíš své učeníky. I když si to vůbec nezasloužili, stejně jako my, tak Kristus je miloval tak, že on se ponížil, aby jim sloužil a prakticky a hmatatelně.
12:22velice se ponížil a tak je miloval. Jan tedy píše, že večeřili spolu a tady vidíme sedm konkrétních kroků, jak je Kristus pokorně miloval. A nezapomeňte, prosím, že Kristus tyto věci dělá dříve, než oni věděli, kdo je. Oni neviděli v tu dobu všechno, co víme my o Kristu.
12:53Věčný, svatý, neposkvrněný a mocný král vesmíru. Stvořitel vstal ze stolu. Všichni jedli, poléhali o stolu, odpočívali a Kristus přestal jíst. Nevím, jak vy, ale když si užívám jídla, tak nechci, aby mě přitom město rušilo, že jo. Je to dobrý, dobrý zážitek. Kto to jídlo je chutný, ale Kristus přestal jíst vhod. Víte, když naší nad tím popřemýšlíme,
13:22tak vhodnější by bylo, že by všichni tučenníci stáli kolem a jediný Ježíš by jedl a seděl po celou dobu a oni by obsluhovali jemu, zatímco by oni jenom čekali pozorně, aby uklidili cokoliv, co by mohlo spadnout a přinesli mu cokoliv by on chtěl. Ale všichni učedníci jedli. A v okamžik Kristus, verš 4, Jan píše, vstal od večeře.
19:38úplně obráceně. To se prostě nedělalo. A víte, lépe než učeníci, tak Jan Křtitel chápal, kdo Kristus je. Proto prohlásil v Janu 127 Jan Křtitel řekl: "Jemu Ježíši, nejsem hoden já, Jan Křtitel rozvázat řemínek jeho sandálu." Věděl Jan Křčit, že on nebyl toho ani aby Kristovi sundal boty.
20:16Je to diametrální opak. Co to, co tady vidíme. A Petr ve verši 8 věděl, že tohle není správně pro Krista dělat takovou špinavou a nízkou práci, tak Kristů oponoval, když k němu přistoupil, že jo. Verš 8. Nikdy mi nebudeš mít nohy, řekl. A Ježíš mu řekl na to: „Jestliže tě neumí, nemáš se mnou podíl." A Petr nechápel, tak poprosil Krista, aby mu
20:38tak umyl teda hlavu taky a ruce. Ale Kristus vysvětluje, že jo, že nejde jenom o fyzickou čistotu těla, ale odkazoval, odkazuje tady na potřebu očištění od hříchů svou blížící se smrtí. Tím nás Jan vede do druhé části. Ted jak Kristus teda vysvětluje, co právě udělal. Ten okamžik popisuje ve verši 12, co
22:39skromným způsobem. A tak oni mají dělat totéž mezi sebou. A v 15. verši dodává, aby to bylo absolutně jasné, dal jsem vám příklad. Tohle tedy je vzorem i standardem, jak pro ně, tak pro nás, jak se máme chovat. A aby nebylo pochyb o tom, že tohle Kristus myslí vážně a konkrétně, tak
23:46A v normální společnosti je takové jednání úplně cizí, jo. Kristus ale přesně tohle udělal a jednoznačně vysvětluje, že takhle má vypadat společenství učedníků Krista. Nejen tehdy, že jo, ale dnes 6. září a 7. září a 8 a každý týden našich životů. Takhle má vypadat chování učedníků Krista.
24:17Nejen samozřejmě na tom místě tam v prvním století, kde byly byly kulturní normy jiné, ale tady a kde bydlíme. Všude, kde jsou skuteční křesťané, tak tam má být takové jednání. A nezapomeňme, že tohle není jenom něco, co Kristus přikazuje. Kristus osobně sám dělá tuto ponižující práci.
25:51Tak ano, pán. Takže Kristus jim i nám připomíná jednoduše, že oni nejsou větší než on. Žádný z těch učedníků jídle není větší než jejich pán Ježíš. A nikdo z nás tady není větší než náš pán Ježíš. Takže,
26:21protože nejsme větší než náš pán, nemáme právo si na někoho většího hrát. A když nejednáme podle příkazu Krista, když nejsme ochotni se ponížit, abychom láskou sloužili dalšímu, tak si hrajeme na někoho, kým nejsme. A to je seblam, to je duchovní dětinskost a to je arogance.
26:58On Ježíš nejen umyl a utřel 24 špinavých nohou, že jo. A oni i my nesmíme jen jednat dál, jak je člověk přirozeně v padlém vztavu zvyklý jednat, hledat jenom své vlastní zájmy, dohadovat se, kdo je největší a nebýt ochotný se pokořit nějakým způsobem a sloužit někomu, který má potřebu. Ale Kristus svými slovy laskavě
28:32šťastnější, pokud se budete takhle chovat jako Ježíš, měli bysme tomu věřit. Kristus nikdy nelhal, nikdy nelže. Co řekl pro své učíky v prvním století, platí pro své učedníky v 21. století. A protože pokud se budeme pokorně milovat jako Ježíš, budeme požehnanější a šťastnější v něm.
30:02A rozhodněte se, prosím vás teď, že si nedovolíte hrát si na někoho většího než náš dobrý pán Ježíš. To nás přivádí k třetí části textu. Proč a jak pokorně milovat jako Kristus? Do verších 33 až 35, kde Jan píše dál: "Dítky, ještě krátce Ježíš říká:„Jsem s
31:06Tak tedy vypíchnu tři klíčové věci. Zaprvé nezapomeňme, prosím, že naši lásku a jakéokoli naši službu umožnil on. V první řadě nejde o našem jednání, i když samozřejmě je důležité, že máme zodpovědnost, ale je důležitý, jak jednáme. Ale v první řadě jde o tom na prvním místě, co už on udělal, co on sjednal svou krví. Kristus, který říká,
31:35že odejde, mluví o své smrti a následném odchodu k Otci. Kristus nejen žil a sloužil, že jo, nejen učil a uzdravoval láskyplně a pokorně. Nejen umyl 24 špinavých nohou mužů, kteří nevěděli, co to znamená, nevěděli, kdo je, ale dal svůj život a své tělo, svou drahocennou krev obětoval místo nás. kteří jsme si zasloužili místo něho
32:06vyset na kříž po věčnost, protože je nesmírně nekonečně svatý Bůh. Kristus zemřel za hříšníci jako my, abysme nepokračovali v sobectví, ale poslušně imitovali jeho. Ča druhá věc, tady je to jednoduché. Tady jde o přikázání. To znamená, že nemusíme o tom přemýšlet příliš moc. Nemusíme o tom diskutovat, jestli to mám
32:34dělat nebo ne. Není to jenom příklad jako jo, hezký. Tohle je požadavek od našeho dobrého Boha pro každé Boží dítě. Kristus tedy říká verš 34, že jo, dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluju vás, abyste se i vy navzájem milovali. A tohle přikázání není jen pro vedoucí sboru nebo pro křesťané, kteří mají zájem sloužit.
35:23Kristova pokorná služba lásky má proměňovat každou oblast našich životů. Pokorná láska Ježíše by měla zdobit veškeré naše chování, naše rozhodnutí i naši každodenní řeč. Po bohoslužbě dneska asi budou nějaké rozhovory jako často a na cestě domů autem, pokud nejedete sami, tak způsob vašich řečí s manželkou nebo manželem,
36:23nevychází žádné špatné slovo, nýbrž jen takové, které je dobré k potřebnému bodování, abyste dali milost těm, aby to dalo milost těm, kdo slyší. Tak se pevně rozhodněte, prosím, například, že díky tomu, co udělal Kristus za tebe, tak příště, až váš manžel možná zase zapomene včas vynést odpad ze záchodu,
36:53řekněme, že mu vlídně láskyplně a něžně připomenete, že je to potřeba, nebo mu to za něj rovnou vynesete. a aniž byste mu to pak oznamovali nějakým způsobem, i když je to možná po 8 tento měsíc, že možná zapomněl čas. Rozhodněte se například díky tomu, co udělal Kristus za nás,
37:25bratři, kteří máte manželky, že třeba koupíte tento týden nějakou hezkou květinu pro manželku a pak jí laskavě předáte. A pokud v manželství to teď není pro vás moc krásné, tak se rozhodni nejednat dál s manželem a manželkou podle toho, co si zaslouží. Stejně jako Kristus nejedná s tebou podle toho, co si zasloužíš. Stejně jako
38:26víme, co řekne, nebo že si myslíme, že povídá déle, než je potřeba. Protože jak řekl Pavel v první listu Korintským 13, první popis biblické lásky je trpělivost. Například se rozhodni, že dneska večer si to přečteš tohle znovu. Jan 13 a budeš nad tím přemýšlet, jak neskutečně zarážející je Kristova láska k nám, abys nezapomněl za hodinu
39:26Například se rozhodnit díky Kristovi lásce k tobě, vírou v tom, co tedy říká, abys byl šťastnější a požehnanější v něm, že budeš hledat skromné způsoby, jak sloužit dalším v církvi možná v neděli nebo během týdně a že takovým způsobem se budeš snažit sloužit opakovaně, i když si toho možná nikdo nepovšimne a i když možná si na to to
40:48očekává ať křesťanů, ale abyste mohli nějak sloužit spolu se modlit a milovat další. Tady chceme chodit do sboru nejen pro sebe, ale i více pro druhé se stejným postojem našeho Pána, abychom milovali Boží lid, abysme sloužili, protože Kristus sloužil a slouží nám mnohem větším způsobem. A když máte jakkoliv příležitostoužit v
45:43Díky Boží milosti. Tak oni znají Krista a jeho lásku a pokoru. A nejen mluví o tom, co Kristus udělal, kdykoli mají příližit dost, ale žijí podle toho, co Kristus udělal. Prosím vás, naš naším úkolem není zajistit, aby druzí milovali nás, ale abychom my milovali druhé jako
46:14Ježíš. Tak nesmíme si dovolit pokračovat v píše nebo jakékoli tvrdosti nebo apatie, protože Kristus dal svůj život za nás. Jak píše Pavel, abysme nežili sami sobě. Druhý list Korintským. abysme nežili sami sobě, nývrž tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých. Tak důvěřujme Pánu, napujeme jeho. On nás může proměňovat a
47:45ti, Pane, za tvou lásku k nám v Kristu. A děkujeme ti, Pane, že je to tvá moc a jen tobě patří chvála za veškeré dobré věci v našich životů. Pomo nám, Pane, prosím, jednat podle tvé moudrosti. Děkujeme ti, Pane, za společný čas a modlím se ve jménu tvého syna. Amen.
0:44Takže Jan 5. 39. Zkoumáte písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život a právě ona svědčí o mně. Takže tolik zečtení prozatím, můžeme se posadit. Tohle jsou slova, které slyšeli židé z úst Pána Ježíše Krista, bylo to i docela vypjaté situaci, protože ho chtěli zabít v té době, kdy tohle se to pronesl.
1:18A zkráceně to říká ten verš, že písma svědčí o Kristu. Tahle věta je určitě pravda dneska, stejně jako to bylo před těmi dvěmi tisíci lety, když ji Pán Ježíš pronesl, Ale na druhou stranu nesmíme zapomínat na to, že ta věta zasezená do té svojí doby, v tu chvíli, kdy ji pán Ježíš řekl, tak znamená trošku něco jiného, kdyby úplně stejná slova dneska řekl někdo třeba tady z nás, protože jsou prostě trošku jiné okolnosti.
1:47Kdybychom chtěli říct úplně významově to samé, co řekl pán Ježíš v tu chvíli, kdy tuto větu pronesl, tak bychom tam museli něco přidat a ta věta by zněla třeba takhle. Písma starého zákona svědčí o Kristu. Písma nového zákona samozřejmě také, ale o tom tady pán Ježíš nemluví, protože v té době nový zákon ještě nebyl a teprve se tvořil.
další 34 míst
2:07A proto se i my dneska společně podíváme do staré smlouvy a budeme se tam dívat na to, co nám stará smlouva může říct o dárci té nové smlouvy. Ještě jsem si tady k tomu poznamenal, protože se to hodí, že tuto skutečnost dokládá třeba i ten žalm, co jsme četli na začátku, jak zmiňoval i Martin, že to očividně mluví o Pánu Ježíši Kristu a samozřejmě bylo to čteno ze Staré smlouvy.
3:02Ta druhá věc je, že v jejich životě existovala chvíle anebo doba, kde byly oba dva bez hříchu. Oba dva byly určení k tomu, aby byly vládci a oba dva mají v podstatě roli zástupce člověka nebo skupiny lidí nebo lidstva. Napadá vás ty dvě jména? Ježíš a Adam. Takže správně, takže my se dneska podíváme v té první půlce, co budu mít já na Adama, na prvního člověka, jakožto předobraz Pána Ježíše Krista, nebo jako typ Krista, takže a zároveň ty čtyři otázky, které jsem tady měl teď, tak to jsou vlastně čtyři body, na které my se podíváme.
4:42ale opravdu byl prostě stvořen Bohem, čteme tady z prachu země a když se podíváme na pána Ježíše Krista, podíváme se pro změnu na začátek nového zákona, tak Matoušovi 1,18 až 20 čteme. S narozením Ježíše Krista to bylo takto. Jeho matka Marie byla zasnoubena v Josefovi. Dříve než se sešli, zjistilo se, že je těhotná z ducha svatého.
6:09Jedna věc, která se týká tady těch, když to řeknu předobrazů, tak předobrazy mají vždycky s Pánem Ježíšem Kristem nejenom něco společného, ale v té samé věci, ve které mají s Pánem Ježíšem něco společného, se obvykle i liší nějakým způsobem. A to vidíme i tady v tom případě, protože přesto, že tato podobnost tady je, tak je tady jeden naprosto zásadní rozdíl, nebo nejenom jeden,
7:10A potom ve zjevení 22.13, tam zase čteme, já jsem alfa i omega, první i poslední, počátek i konec. nebo taky třeba jeden ze starozákonních předobrazů Pána Ježíšek Krista, král a kněz Melký Sedek, tak o něm čteme, že máme jasně v písmu napsáno, že Páne Ježíšek němu připodobněn, že je podle jeho řádu a o něm čteme, že nemá ani počátek dnů, ani konec života.
7:40Takže hnedka tady v tom prvním bodu vidíme, že Adam je jasným a přesto nedokonalým obrazem Kristovým. Vidíme tady Adama jakožto stvoření, které je obrazem svého vlastního tvůrce. Ještě to schrnuje první list Korinským, 1547, kde je napsáno První člověk je ze země, z prachu, druhý člověk pán z nebe. Takže to byl první bod. V tom druhém bodě jsme mluvili,
10:16Ale je tady jedna výjimka, jeden člověk se padlý, nenarodil, souvisí to i s tím, že nemá lidského otce a je to pán Ježíš. Nemá lidského otce a nemá ani dědičný hřích. Židům 4, 14 až 15 čteme Když tedy máme velikého velekněze, který prošel nebesi, Ježíše Krista, Syna Božího, držme pevně to vyznání, neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, a však bez hříchu.
10:55Takže vidíme zase, byla doba, kdy Adam neměl hřích, ta doba netrvala dlouho, ta doba skončila a měla to své následky, ale vidíme Pána Ježíše Krista, který se narodil do tohohle světa jako naprosto čistý člověk, stoprocentní člověk, stoprocentní bůh, který ani jednou nezhřešil. Avšak, i přesto, že byl naprosto bezhříšný, tak i pán Ježíš poznal, co to znamená nést vinu za hřích.
13:04a on by jakožto náš pra-pra-pra-otec vládnul nad tímhle s tím vším. Vidíme, že Bůh zamýšlel učinit a také učinil Adama, člověka, jako vládce nad vším na zemi. Jenom Bůh sám, jenom hospodin sám byl nad Adamem. A můžeme tady vidět zase tu podobnost Adama a pána Ježíše, jakožto vládce, Ale zároveň vidíme, nebo víme z Božího slova, že Adamovo panství, když to tak nazveme, před panstvím Pána Ježíše Krista bledne.
17:04a dar spravedlnosti v milosti toho jednoho člověka, Ježíše Krista. A s darem tomu není tak, jako s tím, co přišlo skrze jednoho člověka, který zřešil. Rozsudek nad jedním proviněním přinesl odsouzení, kdežto dar milosti z mnohých provinění vedl k ospravedlnění. Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost, milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.
17:56Takže vidíme zase tu podobnost, že mají ten titul zástupců člověka před Bohem, ale zároveň vidíme ten rozdíl, když první zástupce člověka Adam uvrhl celé lidstvo do skázy, tak sám Bůh v osobi Pána Ježíše Krista se rozhodl zakročit a sám přišel na zem v lidském těle a by se stal místo Adama mým a tvým zástupcem před sebou samým.
18:26protože žádný jiný člověk tuto roli nemohl dokázat dotáhnout do konce. Adamův hřích sice znamená soud pro všechny, ale oběť Kristova znamená ospravdlení pro mnohé. Takže tohle byly čtyři věci, které měl Adam společné s pánem Ježíšem a přesto i v těchto čtyřech podobnostech vidíme, že díky pánu Bohu jsou tam diametrální rozdíly,
18:50které nám ještě více ukazují na jedinečnost a dokonalost Krista. A nakonec už jenom přečtu z 1. korinským z 15. kapitoli verž 45 a tam se píše, taky i napsáno, první člověk, Adam, se stal duší živou, poslední Adam, duchem oživujícím. Amen. Petr mluvil o prvním Adamovi, Petr mluvil o druhém, tomu posledním, dokonalém Adamovi a já budu mluvit o někom, kde je tak trochu jako Adam, takovej trochu mezi Adam, který taky dostal od Boha požehnání k rozmnožení, který taky dostal příkaz ohledně jídla, který taky dostal vládu nad zemí, jestli pak víte, kdo to byl, byl to Noé.
23:06Ale my se teď podíváme na Noého, na tu jeho osobu a právě na tu podobnost, ten předobraz, který v něm můžeme vidět a který ukazuje na Krista. A začneme tím, co je asi nejdůležitější a to, co je nejzjevnější a to, že Noé je předobraz jako ten, který je zachránce lidí před smrtí, před tím úplným a naprostým a navíc zaslouženým vyhlazením.
24:05V 1. Petrovi v 1. kapitole 18 až 21 se píše toto. Víte, že ze svého marného způsobu života, zděděného po ocí, jste byli vykoupeni ne pomínejícími věcmi, stříblem nebo zlatem, nýbrž drahou kreví Krista, jako beránka bez vady a bez poskrny. On byl předem poznán před založení světa a byl na konci času zjevem pro nás, takže skrze něho věříte v Boha, jenže ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu.
24:41Takže Kristus byl přes založení světa poznán a přeturčen k tomu, aby byl ten náš zachránce. A i Noé zde byl Bohem vybrán. a tím nám právě ukazuje na Pána Ježíšena, Božího syna. A to je taková obecná podobnost, co se týče toho zachránce, ale podíváme se tady na dvě věci, dvě konkrétní věci, které si týkají toho, jaký Noé byl a jaký byl, že vůbec mohl posloužit jako ten prostředník záchrany.
27:57A to se píše v listu Židům, skrze svou víru odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je na základě víry. Takže i u Noého to byla spravedlnost na základě víry. A tak byl kvůli své spravedlnosti Noé vybrán Bohem k záchraně. a to je předobrázka Kristu. Když my bychom si položili otázku, proč Pán Ježíš Kristus musel být ten, který se obětoval za nás, tak ta jedna z odpovědí je taky právě kvůli spravedlnosti, protože jedinom on měl skutečně tu dokonalu spravedlnost, dostáhl tady v tom životě na zemi, aby potom mohl postoupit jako ten dokonale spravedlivý,
28:50muž to objeď za hřích a nejenom jako muž, ale jako bůh, protože jako bůh, tak ta jeho spravedlnost, která je potom dostačovala opravdu na každého. A je tady potom ještě jedna velice důležitá podobnost, která se týká právě spravedlnosti toho zachránce. Když se podíváme na Noého, tak o něm se píše, že byl spravedlivý. Jako jediný. Ale my víme, že se zachránilo celkově osm lidí, že s Noem se zachránilo ještě sedm, ale o jich spravedlnosti se tam nic nepíše. Opravdu i oni byli zachráněni pro Noého spravedlnost, protože byli součástí jeho rodiny. A to samé samozřejmě platí na Páne Ježíše Krista, kdy ty, kteří v něj uvěří, kteří se stanou součástí církve,
29:48vlastně jako ta nevěsta, můžou být potom i skrze něj součásti boží rodiny, tak pro jeho spravedlnost jsou zachráněni. Ale pak je tady druhý konkrétní poukaz a ten se týká, proč pán Bůh použil nového jako zachránce a ta se týká poslušnosti. A i v tom nás odkazuje na pána Ježíše Krista. Tak v tom textu se hned dvakrát píše, udělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal.
31:42nestačilo by dokonce udělat ani většinu, nebo dokonce udělat téměř všechno, ale aby to fungovalo, tak bylo potřeba udělat všechno a ještě podle toho, jak to Bůh chtěl, ne podle svého. A u Noého vidíme, že On šel a poslušně vykonal všechno. A to je jasný odkaz na Pána Ježíš Krista, protože ve Filiským 6 až 8 můžeme číst, ačkoliv byl ve způsobu božím, nelpěl i na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem.
32:23Když se ukázal podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti a to k smrti na kříži. Takže Pán Ježíš Kristus prožil na této zemi ten svůj život v absolutní poslušnosti svému otci už od dětství a to až na tu smrt. A víme taky, že v Janovi 6.38 se píše, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mě poslal.
32:53A díky Boží milosti, díky Boží milosti, tak ta Boží vůle je taková, aby to, co zde Pán Ježíš Kristus měl vykonat, tak aby se završilo, až to obětí na kříži, aby se završilo tím záchranným skutkem, spásným skutkem, který mohl on vykonat a zachránit, stát se zachráncem lidí, podobně jako Noé tím, co vykonal, se stal zachránce toho,
33:46A té vůli zůstal Pán Ježíš Kristus poslušný i v té nejtěžší chvíli, kdy byl zalitý tím krvavým potem a modlí se ke svému Otci, nejmá vůle, nýbrž tvá, tvá se staň. A tohle je ta nejdůležitější podobnost, která nás odkazuje k té záhraně, ale opravdu jenom stručně se zmíním o dvou dalších. Ta druhá se týká podobnost v odpučenití, která skrze Noého přišla.
34:43a i když je země stále pod prokletím hříchu, i když člověk má pořád ten dědiční hří v sobě, tak do jistý měry tady v tom došlo odpočinutí a i země si mohla odpočinout od těch hrůz, který se děli, byť to samozřejmě nebylo nadlouho. A když se bavíme v písmu o odpočinutí, tak tohle odpočinutí, podobně jako to, které je zmíněno později a které se týká toho odporučenutí, který měl dostat Izrael vstupem do zaslíbené země, tak nás to právě odkazuje k listu židům, kde je potom naprosto jasná ta souvislost s Kristem.
35:21Ždum 37 se píše, neboť do odpočinutí vcházíme my, kteří jsme uvěřili, a právě to skrze dokonalého velekněze Krista. A stejně jak potom o tom mluví pán Ježíš, stejně návízí skuteční odpočinutí, a to víme, že je psáno v Matoušu 11.29, vezměte na sebe mého a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný v srdci a naleznete odpočinutí svým duším.
35:49Takže skrze nového přišlo do jisté míry odpočinutí, ale nedokonalé, podobně jako nedokonalé odpočinutí bylo, když potom Jozue s tou další generací vešel do zaslíbené země a teprve v Kristu máme to skutečné zaslíbené odpočinutí. odpočinutím. Stručně ještě potom k tomu třetímu a ten dost úzce souvisí právě s tím předchozím,
36:17protože kromě toho odpočinutí, tak i to, co mohlo potom vřejít skrz tu potopu a tu záchranu, tak je nový začátek. A to se právě týká znovu opět té smlouvy a toho pokynu k zaplnění země. a tímhle vlastně i celá ta potopa jako předobraz a ta nás odkazuje k samoznému křtu, který je právě vnější vyjádření té vnitřní skutečnosti znovu zrození, přijítí ducha svatého a právě potom toho nového života v Kristu.
37:48a samotného se postavit na místo Boha na pozici, která mu není určena. Ale u Pána Ježíši Krista je ten nový počátek, který přetrvává. A to se píše v 2. Korinským 5, 15 až 17. On zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a stal z mrtvých. a tak od ní ještě nikoho neznáme podle těla, ačkoliv jsme i znali Krista podle těla, nyní ho již takto neznáme.
38:24A proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření, staré věci pominuli a hle, vše je tu nové. Takže tohle máme v Pánu Ježíši Kristu. A teď už jsme v závěru. Máme tady předobraz Noého, který je ten předobraz na Krista, ale co to přináší nám, co si z toho můžeme vzít my?
38:55První věc, kterou bychom si z toho měli odníst, a myslím, že to se týká právě všech předobrazů, je to zaměření našeho pohledu na Pána Ježíše Krista. Ale nejenom ten pohled na něj, je to potom zdůrazněno tím, že my můžeme porovnávat ten předobraz se skutečním Kristem, můžeme vnímat právě nedokonalosti těchto předobrazů, na který poukazují a porovnávat to potom s tou dokonalostí, která je v Kristu, s tou jeho dokonalou spravedlností, která je určena pro nás,
39:34s tou jeho dokonalou poslušností, kdy podstoupil tu smrt, s tím jeho dokonalým novým odpočinutím, kdy můžeme se zbavit toho břemena hříchu a převzít to jeho břemeno, které netíží. Můžeme mít opravdu nový počátek, tu proměnu našich životů, kdy jsme změněni a už nežijeme pro své žádosti, ale pro Pána Boha. Ale můžeme potom i další věci si odnít z toho té textu pro naše životy. První je poukaz na tu spravedlnost. Jak už tady bylo poukázáno, tak je to nejen lidská spravedlnost, ale ta, která pochází z víry a právě v Páne Ježíše Krista. Spravedlnost, která získáváme, ale potom i ta, která je sice získana, ale potom se projevuje tím spravedlivým životem.
42:22stále platí za slíbení pro vstup do jeho odpučenutí, bojme se tedy, aby se snad neukázalo, že někdo z vás je pro náš kal. A ukus dál sedmé verši, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezartorizujte své srdce. Potopata nás odkazuje a ukazuje nám Pána Boha jako toho, který bude soudit a který trestá hřích. a bylo opravdu hrozné, že jenom osm lidí, osm lidí z celého světa se tehdy zachránilo, ale my máme Páne Ježíše Krista, jeho slovo a my v něm máme záchrnu, kde je tam prostor pro mnohem víc lidí a možná tady ještě sedí někdo, kdo do tohohle odpočinutí ještě nevyšel a taky i dnes listem židům Pavlem Volán k tomu, aby nepromeškal,
43:17nepromeškal toto odpočinutí. A potom jako poslední bod, je tady potom pro nás do našeho života, je ten poukaz k novému životu a k té radosti, že opravdu může dojít, to je opravdu k obnově a k tomu novému stvoření. Ale je potom otázka, jak je to v našem životě, jestli jsme opravdu úplně proměněni, anebo se někdy pracíme k nějakým starým věcem, které už bychom dávno měli opustit, ale víme, že a to je právě i odkaz, který z tohohle si můžeme vzít, že v Pánu Ježíši Kristu je to plný obnovení a není to jenom tak, že je to věc, která by byla jednou,
44:32A to všechno máme v Pánu Ježíš Kristu. Amen.
1:01a že společně můžeme uctívat našeho pána, spasitel Ježíše Krista. A jsem moc děkuji Jabloneckému sboru za to, jak jste to opět krásně zorganizovali. A víte, když mi bratr Martin volal za staršostvo jablonecké, tak já jsem byl moc vděčný a děkuji za to, že jsem dostal takto tu milou povinnost, tak to ráno posloužit z božího slova.
1:27A já říkám Martinovi, Martine, bylo by dobré, kdybych mi pomohl, nedal bych mi radši nějaký text, ať je to trošku jednodušší i pro nás. Aha, jsem viděl někde ve zprávách. Aby to bylo jednodušší pro nás. A Martin říká, víš, já bych chtěl, aby to bylo něco kristologického. Abychom oslavovali Pána Ježíše Krista. Nějaký text, kde půjdeme k Pánu Ježíše Kristu.
2:56A tak ne všechno tam bude tak vyčerpávající. Nicméně poprosil bych tedy Kolovským 1, 15 až 17. a když povstaneme k čtení Božího slova, tak já bych jenom chtěl na úvod říct, takovou můj touhou bylo, abychom společně přemýšleli. Víte dnes je den, kdy vzdáváme díky našemu pánu. A když tedy hovoříme o pánu Ježíše Kristu
další 33 míst
3:23z tohoto textu, tak abychom společně přemýšleli, jak dobře Krista známe a jak velký je náš dík a jak moc on se zaslouží, to díky. A tak postme, prosím, pokorně a pozorně přemýšlet a rozjímat nad tím textem, kdy tedy od 15. verše máme napsáno On je obraz neviditelného Boha,
4:23pane, v prvé řadě ti chceme vzdávat chválu za tvou milost pásy. Děkujeme, pane, za tento úžasný text. Děkujeme za tento text, který tak nádherně vyvyšuje našeho pána a spasitel Ježíše Krista. Jehož chceme i dnešního rána oslouvat. Když chceme vidět, komu tak vzdáváme díky. Když chceme vidět, jak on je mocný, jak on je vším.
4:55Tak, pane, prosím, otvírej naše nitro, dávej nám to pochopení. My víme, že jako lidé máme omezenou mysl, ale pane prosím dávej nám něco z tvého neomezeného, neomezené vědomosti a milosti a poznání. Tak tě chválíme společně v jmenu právě toho, koho si dnes chceme připomínat, páne Ježíše Krista. Amén.
7:43To znamená, ano, Pán Ježíš Kristus, ale ještě musíš tohle. Ještě obřízka, ještě tohle, ještě. Takže Pán Ježíš Kristus plus něco. A víme, že i pohané, když studujeme ta pohanská náboženství té doby, tak pohané do toho přinášely své věci. Pohané, samozřejmě pohanský mysticismus. To znamená mysticismus. A to je něco, co je velmi populární i v dnešních, řekněme, takzvaných církvích,
8:50Ten zbor byl ohrožován různými falešnými učeními. A nebylo to jedno falešné učení. A tak ti falešní učitelé, kteří tam se, řekněme, infiltrovali, tak tvrdili, že Bůh je dobrý, ale tělo, že je špatné. A že tudíž Pán Ježíš Kristus sice přišel od Boha, Ale oni sněžovali jeho božství, oni sněžovali to, že mohl být v těle.
10:13Apoštol Pavel jde rovnou do pravdy. A poštol Pavel přechází rovnou do textu, abychom viděli a vysvětluje, kým je Pán Ježíš Kristus. Kým je Ježíš Kristus, kým a čím on je. A tak v tom 15. verši máme napsáno. On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření. Já se dovolím krátce odbočit. Víte, pokud budeme rozjímat o nějakém tématu,
10:42o čem je Biblia, o nějakém tématu, o čem je Biblia. Víte, já osobně bych řekl, že Biblia je o vykoupení. A když řeknu vykoupení, tak přijdeme, že začneme přemýšlet o nějaké osobě. To znamená, že když řeknu vykoupení, tak musím hned přemýšlet o Pánu Ježíši Kristu. A tak my víme, že písmo hovoří o Pánu Ježíši Kristu.
11:4025. verš. a on jim řekl, o, nerozumní a z pozdělého srdce. Abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci, což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy a potom ten úžasný verš a tam bych chtěl být u toho. A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech písmech to, co o něm bylo napsáno. A pán Ježíš vysvětloval učetníkům v písmech, ve všech písmech, co je o něm napsáno.
12:46Zkoumáte písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život. A právě ona svědčí o mne. Pán Ježíš jasně dokazoval, nejenom svým učeníkům, ale svým odpůrcům a všem, že písmo hovoří o něm. Víte, a ten dnešní text, který my máme, tak to je podle mě, když přemýšlíme o tom, že písmo je o pánu Ježíše Kristu.
13:10A ten text, který máme dnes koloským a vůbec ty verše, které tam jsou, tak to je jeden z nejvýznamnějších textů o Pánu Ježíši Kristu. To je jeden z nejkrásnějších, jeden z nejvíce kristologických textů. A proto není divu, když mi Martin volal něco kristologického, že jsme se shodli právě na tomto textu, protože Pán je jedinečný, o něm je vykoupený, o něm je písmo.
13:34O něm je všechno. A my si to ukážeme. A víme, že v písmu není jediná chyba. Tak jak pán Ježíš vysvětloval učetníkům, zašlejme tady u Mojžíše, půjdeme přes proroky a já vám vysvětlím v písmu, co všechno je o mně napsáno. A tak učetníci krásně mohli vidět, co vše bylo napsáno o pánu Ježíši Kristu. A tam není žádná chyba.
13:59V písmu není žádná chyba. A musím říct, že pokud je tvůj Bůh někdo nemohoucí, pokud je tvůj Bůh nevěda, tak uctiváš jiného Boha. Pojďme skutečně rozjímat nad tím, co máme v Kristu. Komu děkujeme? Víte, úžasný verž v 2. Timotejovi. 2. Timotejova, 1. kapitola, 9. verž,
14:33kde máme napsáno. On nás zachránil a povolal svatým povoláním, ne podle našich skutků, nejbrž podle vlastního předsevzetí. Podle vlastního předsevzetí, A podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši ve chvíli, kdy byl stvořen, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy. Úžasný verž. Před věčnými časy, co si Bůh předsevzal, co Bůh naplánoval v Pánu Ježíši Kristu.
16:40Víte, a odstvoření a v dějinách lidstva jde všechno přesně podle božího plánu. Přesně, jak si Bůh věci přece vzal. Tak všechno jde přesně podle jeho plánu tak, jak to pán má. A všechno vede od stvoření. Všechno vede k vykoupení v Kristu Ježíši. Řekneme si, řík prvotní, noé, potopa, stala se nějaká chyba, nějaká
17:38přichází Pán Ježíš Kristus. Ten, který naplnil prodoství, Ten, který naplňuje písma, tak přichází přesně v ten čas, kdy bylo Bohem dáno, tak jak Bůh přezvěděl již před stvořením světa. V plánu vykoupení a v božích dějinách nebylo žádné chyby. Všechno šlo a všechno jde přesně tak, jak to Bůh má, tak jak to má dáno a tak, jak to vede k vykoupení člověka.
21:09byť i v tom jsme nedokonalí. Když řeknu trpělivost, věrnost, spravedlnost, my všichni chápeme tyhle termíny. My toužíme po těchto věcech. Jako Kristův lid, jako ty, kteří mají ducha božího, tak toužíme po těchto věcech. Ale sami ve svém vnitru uznáváme, že nemůžeme dokonale naplnit tyto věci. A tak některé jsou nám blížší, ale my víme, že jsme hříchu.
22:12My nechápeme a nezobrazujeme třeba boží vševědoucnost. To, co v písmu vidíme, tak Bůh je vševědoucí, ale my nejsme schopni jeho vševědoucost nebo všemohoucnost, a mohl bych jako pokračovat dále a dále, co my nejsme schopni z jeho podstaty odrážet, my nejsme dokonalým obrazem. Ale proto máme tenhle nádherný kristologický text,
22:41Protože je tady jeden, který ano. Je tady jeden, který je nádherným obrazem božím. Který je nádherným, perfektným, dokonalým obrazem božím. Pán Ježíš Kristus. A tak, co se mi líbí u Pavla, že on opravdu neřeší ty hereze, ale hned dává vše do pořádku. Pavel hned jde do té pravdy. Hned vyučuje pravdě. Kým pán Ježíš doopravdy je, Pavel říká obrazem božím.
24:46Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od oce jediný syn, plný milosti, plný milosti a pravdy. Filipským 2. kapitola, 6. verš, známý verš, úžasný, nádherný verš o pánu Ježíše Kristu. Ačkoliv byl ve způsobu božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu. On nelpěl na tom, že je roven Bohu.
25:21My vidíme nádherné obrazy toho, co je pán Ježíš. a víte, bratře a sestry, upřímně vidět Krista jako něco méně. Vidět Krista jako něco nižšího, něco menšího je rouhání. Je to obyčejné rouhání. Jak si nám Bůh zjevil, že jo? Někdo řekne skrze stvoření. Ano. Skrze jeho slovo. Úžasné. Skrze Pána Ježíše
25:51Krista. Skrze Krista můžeme poznávat, jaký je Bůh. Jaký je Bůh ve své podstatě, můžeme poznávat, jaký je jeho charakter, můžeme poznávat, můžeme poznávat Boha. On je obraz neviditelného Boha. Prvorozený všeho stvoření. On je obraz neviditelného Boha.
26:52Jedinečný Kristus, jedinečný pán Ježíš Kristus, který je v lůně odcově, ten nám o něm pověděl. Jan 4. kapitola, verž 24, známý verž. Pokud čtete třeba Sparginov katechismus, jaký je Bůh? Bůh je duch. A ti, kteří se mu klanějí, se mu musí klanět v duchu a pravdě. Bůh je duch. První Timoteovi, šestá kapitola, šestnáctý verž.
27:58a jeho láska v nás dosáhla svého cíle. My víme, že ve staré smlouvě byly nějaké teofanie, my víme, že ve staré smlouvě lidé říkali, že viděli jsme hospodina, ale my víme, že to byl přeinkarnovaný Pán Ježíš Kristus. Ale Boha Otce nikdo nikdy neviděl. A Pavel tady přidává ještě k tomu prvorozený všeho stvoření. On byl prvorozený všeho stvoření.
28:26Vyvrací tady Pavel to, o čem hovořili některá ta falešná učení, některé ty herazé. A vyvrací tady vlastně Pavel to, co jsme si teďka řekli. Kdy Pavel vlastně předá, on je obraz s Božím. A závěn potom řekne, on je prvorozený všeho stvoření. Protiřečí si tady nějakým způsobem Pavel. Ty nám, Pavle, zjevuješ Krista jako vyvýšeného
31:04abyste mohli ubrat něco ze slávy Pána Ježíše Krista. Ale Apoštol Pavel jde úplně jiným směrem. A to slovo se stalo tělem. Bůh, Kristus se stal tělem. A víte, co zde říká prvorozený. A tady máme v řečení to slovo prototokos. A co je znamená, on neříká protoktystos, tedy první stvoření. On neříká, že je první stvoření, ale že je prvorozený.
32:01že tady nebyly jiné národy a tak dál. Ne, znamenalo to, že Izrael má výsadní postavení mezi všemi ostatními národy v božích očích. Zjevení první kapitola, pátý verž, zjevení pět jedna. pardon, 1.5, kde máme napsáno a od Ježíše Krista
32:36jenči je věrný svědek prvorozený z mrtvých a vládce králu země. Víte, zde máme napsáno, že pán Ježíš Kristus je prvorozený z mrtvých. Ale zeptám se otázku, byl skutečně on tím prvním, kdo byl zkříšený z mrtvých? Když to má písmo. Nebyl, že jo? My víme, že byli jiní, kteří byli, kdybychom to vzali chronologicky, byli jiní, kteří byli dříve vzkříšení.
33:30A přesto máme napsáno prvorozený z mrtvých. Na co Pavel poukazuje? Pavel poukazuje na jeho výjimečné postavení před Bohem. Na to, jak měl Pán Ježíš výjimečné postavení před Bohem Otcem. Víte, Pavel v tom textu zrovna popsal Krista jako dokonalý obraz Boží. A v těch dalších verších, které můžeme vidět v Koloským,
36:58Pohleděl na Krista a řekl, můj pán, můj Bůh. A co řekl pán Ježíš Kristus? Ne, ne, ne. Neuctíví mě jako Boha. Ne, pán Ježíš Kristus si nechal, se nechal uctívat jako Boha. Pán Ježíš Kristus byl výjimečný. A je výjimečný. A my z písma vidíme, že to byl on, nejenom, že zkříšil lidi z mrtvých, ať už jsme říkali Lazara,
48:30nikdo, kdo si nezaslouží víc naší chvály, víc našeho díku vzdání, než Pán Ježíš Kristus. Ve všem od stvoření, přes spásu, všechno je v Kristu a ve všem jsme vděční skrze něho. On je ten, který je zachránce. A ve chvíli, kdy člověk, který činí pokání, uvěří v Pána Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, kdy ví, že před Boha nemá co přinést,
48:56jenom další a další hříchy, nic jiného. Ve chvíli, kdy takový člověk uvěří, tak Bůh řekne, je ospravedlněn. Je spravedlivý přede mnou. Skrze koho? Skrze Krista. Nikom jiném není spásy než pánu Ježíši Kristu. On je naprosto dokonalý obraz neviditelného Boha.
49:58tu Kristovou vyvýšenost jestli my vidíme komu my děkujeme kdo je hoden veškeré slávy A jestli to zvyšuje naší touhu podíku vzdání, tak nebeský oče, svatý Bože, děkujeme za tenhle nádherný text. Děkujeme za to, jak můžeme vidět našeho spasitele, vyvýšeného, Pána Ježíše Krista. V nikom jiném není spásy.
50:30Děkujeme za to, že i nám, bídným a hříšným, tak byla zjevena tato milost. milost toho, že jsme hříšní, milost toho, že potřebujeme zachránce, spasitele Krista. A tak děkujeme, pane, za to, že jsme mohli uvěřit té zvěsti, která je pro tento svět bláznostvím, ale pro nás je to slovo života. Děkujeme, pane, za tu nádhernou zprávu,
3:47že jeho slovo je jisté, že žádné jeho zaslíbení nepřijde niveč. Co vím, že Kristus je pánem církve? Že je ten, který se o n stará. který ji vede, zaopatřuje a že neopustí ty, kteří jsou jeho. A já bych chtěl právě toho dnešního dne
4:20mluvit o Kristu, o jeho výsadním postavení, o tom, co koná právě pro církev, co dává církvi. A o tom všem dnes budu mluvit právě, když budu pokračovat v probírání té čtvrté kapitoly listu do do Efezů. A tak si můžete vzít do svých rukou Bible, kdo máte, nalistovat tu čtvrtou kapitolu a budeme společně číst od 7 do
4:5210. verše. A každý, kdo může, tak prosím, abyste povstali ke čtení. Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Proto pravý vystoupil do výše, odvedl sebou zajatce a dal dary lidem. Co jiného znamená? Vystoupil, než že
další 28 míst
6:27každý z nich. A taky jim připomenout, že to, jak se staly součástí církve a jak byli v Kristu povoláni, tak je pro všechny stejné. Platí to pro Žida i pro řeka, jak by řekl Pavel. Ano, nepochybně jsou velké rozdíly v tým v tom konkrétním způsobu, jak Pán otevřel oči, jak dal poznat evangelium, ale ta podstata povolání je u všech
6:57stejná. Každý musel uvěřit evangeliu a Krista. Každý musel činit pokání, neboli odvrátit se od hříchu a obrátit se k Bohu. A u nikoho to nebyla jeho zásluha. Nikdo pro svou záchranu nic neudělal a nemohl udělat. U všech to bylo Boží milostí a jen pro Kristovo dílo. A v tom se my ani nikdo z nás nemůžeme
8:03pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtví pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem. Milostí jste zachráněni a spolu s ním nás probudil k životu a posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši, aby ukázal v budoucích dobách oplývající bohatství své milosti v dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Neboť
9:06Myslím, že si málo uvědomujeme tu převelikou míru milosti, kterou jsme v Kristu obdrželi. Málo si uvědomujeme, z čeho jsme byli zachráněni. Jak nezasloužené to bylo, jak velká je milost, kterou jsme začali a jak velká je ta milost, která přetrvává i v našem životě po obrácení. A troufám si tvrdit,
9:36že v nebeském království se mnozí budeme stydět za to, jak málo jsme byli v tomto světě spokojení a vděční. A to přesto, že jsme obdrželi takovýto velký dar. Ale doufám, že v tomto poznání budeme růst a že budeme růst ve vděčnosti, spokojenosti a radosti. Růst v poznání Krista a toho, co pro nás udělal.
10:07Tak to je konec vsuvky. Ale dle toho kontextu je každopádně jasné, že tato oplývající milost se vztahuje na všechny křesťany. není ani rozdílu v tom, kým jsme se jeho povoláním stali. Každému byla přisknuta Kristova spravedlnost. Každý se stal součástí Boží rodiny a to
10:37se všemi privilégiemi, které k tomu patří. Naše postavení v Kristu není odlišné podle sociálních rozdílů, neboť všichni jste synové Boží skrze víru v Kristu Ježíši. Vždyť vy všichni, kteří jste v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli. Když není ani Žid, ani řek, již není ani otrok, ani svobodný, již není ani muž,
11:07ani žena. neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. A opět nic jsme proto neudělali. Ničem se v tomto ohledu od bratří a sester nelišíme. Takže co je v církvi naprostá rovnost? Každý je na tom úplně stejně?
12:11Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Pavel zde opět píše o milosti, ale tohle není ta milost, o které psal v kapitolách předtím, nebo minimálně to není jenom ta milost, protože toto obdarování milostí se křesťan od křesťana liší.
12:43Pavel zde píše o speciálních darech milosti, darech, které jsou určeny pro jednotlivé úhdy těla Krista. Jsou to milost a dary, které jsou dány ještě na to všechno, o čem jsem teď mluvil předtím. Je to obdarování, které se týká pouze církve. Toto obdarování je totiž úzce spojeno s darem Ducha svatého.
15:14shromáždění. Pole působnosti je mnohem širší. To nezvládnou a ani nemají zvládat dva, tři lidé. Kristus ustanovil do církve jednotlivé údy, aby se doplňovaly, pomáhali se a budovali. My se navzájem potřebujeme [odkašlání] a i právě pro tuto různost
17:49K tomu se váže třetí poukaz. Není na místě být nespokojený. Vždyť je to sám Kristus, ten, v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání, který rozhoduje. Sám Kristus, který určil tu míru, podle které má být každý každý křesťan podarován. Cožpak se může splést? Cožpak může někomu dát málo nebo jinému
19:22Kristus nechybuje. Bude to fungovat ovšem když budeme dělat to, co máme. A čtvrtý poukaz. Vyte máš dar a dary, abys je používal.
19:53Pavel píše: "Každému byla dána milost. Pokud jsi Kristův, máš dar. Nebo spíše unikátní kombinaci darů, schopností, které jsi předtím, než jsi uvěřil, neměl. A tuto máš, tuto milost máš, aby ji využil pro církev, využil pro bratry a sestry. Teď ale možná někdo namítne, jak ji mám ale používat, když ani nevím, co to je.
21:56Jestliže se však navžáem koušete a požíráte, dávejte si pozor, abyste nebyli jeden druhým pohlcení. I toto Pavel píše křesťanům, konkrétně sboru v Galácii. Tak to ale nemá být. Tak to nesmí být. Vždyť to jde naprosto proti Kristovu záměru. Dostali jsme milost a ještě více milosti
23:01kterou poskytuje Bůh, aby byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista. Jemuž patří sláva a moc na věky věků. Amen. Ale podívejme se nyní, jak tento text pokračuje. Proto pravý [odkašlání] vystoupil do výše, odvedl s sebou zajatce a dal dary lidem.
23:32Apoštol Pavel pokračuje, ale ne tím, že by se hned zaměřil na samotné dary, ale nejprve mu jde o to, aby nasměřoval pohled efeských na dárce. Ukazuje jim, že to s touto milostí není jen tak. ukazuje, že zatím, co dostali, tak je ohromné Kristovo dílo. Ukazuje jim, že právě proto má plné
28:39smyslem žalmu, ale také v souladu se zjevením, které Davidovi ještě nebylo známo. A odhaluje, že Kristus je ten vyvýšený a vítězný král. A pamatujme, on je ten, který vystoupí na Sion a v mileniálním království bude vládnout. Ale Pavel také ukazuje, že jeho vítězství již nyní se vztahuje na církev,
29:40ruby. Protože Kristovo vítězství neznamená porážku lidí. Naopak i pro ně je vítězstvím. Těmi poraženými jsou Satan, hřích a smrt. Vzetí do Kristova zajetí neznamená otroctví, ale osvobození. Být jim odveden neznamená snížení,
30:12ale vyvýšení. Jeho získání kořisti neznamená pro lidi ztrátu, ale zisk. A k tomu ještě dodávám: "V Kristu jsme osvobozeni, ale ne abychom si dělali, co chceme a používali svobodu jako plášť nepravosti, ale abychom se mu v poslušnosti poddávali." Byli jsme jim vyvýšeni,
30:42ale ne abychom vyvyšovali sebe sama, ale abychom v našem životě vyvýšili jeho. Od něj jsme obdrželi dary, ale ne proto, abychom se zaměřovali na ně samotné, ale aby sám Kristus byl tím naším největším ziskem. Podívejme se, pokračujeme, podívejme se nyní do devátého verše. Pavel navazuje na ten motiv Kristova
31:42musí nutně nejprve být na tom místě nižším. Proč to ale zmiňuje? Co tím chce Efeským sdělit? Já myslím, že tím jednoduše znovu připomíná a ukazuje celé Kristovo dílo. Ukazuje to, jak je klíčové, abychom mohli dostat tu milost, o které je psal dříve.
35:30ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno. Ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí. K slávě Boha Otce, aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je pán. Pán Ježíš byl vzkříšen, vstal z mrtvých a byl vzad nebes, aby se vrátil do postavení po pravici Otce. A tím bylo dokonáno jeho vítězství a dovršeno jeho dílo spásy. Tím byl opět
36:04vyvýšen nadeevše. A to vše, co Kristus vykonal a co bylo završeno, tak je naprosto zásadní pro nás, pro církev. A to je ta Pavlova pointa. A tím se dostáváme k poslední části. Ten jen sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.
36:34Tento verš nepochybně odkazuje na to, o čem Pavel psal již v první kapitole. To je od verše 20. Tu a tady je myšleno převahu jeho moci a síly. Uplatnil v Kristu, když jej vkřísil z mrtvých a posadil po své po své pravici v nebesích. Vysoko nad každou vládu i autoritu, i mocnost i panstvo a nad každé jméno, které je jmenováno nejenom v tomto věku,
40:11Jak jsem již říkal, nevím, jakou budoucnost má pán Bůh pro nás připravenou. Nevím, jaké těžkosti přijdou. Nevím, jak to bude dál se zdravím členů sboru. Nevím, jak to bude s kazatelem. Ale vím, že pán Ježíš Kristus je i naším pánem. pánem, který o nás dobře ví, o tom, jací jsme i co prožíváme.
40:48Vím, že se o nás stará, že s námi jedná, že mu na nás záleží. A vím, že i do našeho sboru dal a dává své dary a nejen dary, ale i lidi. Ale k tomu se dostaneme příště. A vím, že i nás postavil do tohoto sboru, abychom v něm byli naplňováni. Je jasné, že to není tak jednoduché. Z těch sedmi sborům, kterým Kristus píše
43:23povzbuzeni ne kvůli nám samým, ale kvůli synu Božímu, který dává našemu sboru i nám vše, co potřebujeme. A přál bych si, abychom se zamysleli nad tím, co jsme od Krista dostali. zamysleli nad tím, jak to naše obdarování používáme. A znovu připomínám, není pro nás, je pro
1:10můžeme nebo nemusíme na svém životě zakoušet a žít, ale jedná se opravdu o nedílnou součást každého Kristova následovníka. Aspoň by to tak mělo být. Každé jedno blahoslavenství, každá jedna vlastnost, kterou pán Ježíš v tomto kázání zmiňuje, zdůrazňuje pravý význam toho, co znamená nové lidství. Tyto vlastnosti odhalují a prohlubují
2:21Kristu, tak každý z nás ji musí zažívat, musí ji prožívat na vlastní kůži. A pokud ji nezažíváme, pravděpodobně nejsme skutečně blahoslavení a tudíž možná ani nepatříme Kristu. Tak pojďme. Věřím, vidím, že už máte otevřené Bible. Pojďme si přečíst ten text z Matouše 5. Budeme tentokrát číst tři verše 10 až 12. A pojďme se k tomuto
4:40prožívat, žít. To vše je ke tvé slávě. Kž nám k tomu dopomůže i toto toto kázání. Modlím se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. >> Tak můžeme se posadit. Když jsem tady byl posledně, což není možná až tak úplně dávno, tak jsme se dívali na to předchozí blahoslavenství, kde se mluví o působení pokoje. Nevím,
další 60 míst
5:10jestli si na to trošku vzpomínáte. Pán Ježíš Kristus tam vlastně seznamuje své učedníky, že nedělnou součástí křesťanského života je vlastnost být, mluvili jsme o tom jako o tom být aktivním činitelem pokoje. To znamená, že křesťan, neboli činitel pokoje, jestli si trošku vzpomínáte, tak měli jsme tam nějaké body. Jednak zaprvé
7:35Jak je možné, že všechny ty dobré ctnosti, které před nás pán Ježíš Kristus ve svém kázání nahoře staví, se v životech obrácených křesťanů obrací na takovou pohanu, že se obrací na takový kříž. Zkusíme se na to dneska společně podívat. Zkusíme si poukázat na to, proč to tak je. Proč tyto na první pohled dvě možná nespojitelné věci jdou spolu ruku
8:49lidé a dokonce ani mnozí z těch, kteří se nazývají křesťany, netrpí a nejsou pronásledování pro spravedlnost, jak o ní mluví pán Ježíš Kristus v tomto svém kázání nahoře. Někteří jednotlivci trpí pro proto, že jsou utlačováni kvůli mocenským zájmům bez ohledu na jejich názory, bez ohledu na jejich ideologii, náboženství nebo nějaké jejich chování.
9:14Jiní lidé zase trpí kvůli svým politickým postojům. Další, včetně mnoha křesťanů, trpí, protože ve svém jednání se chovají nerozumně nebo si způsobují nepříjemnosti a těžkosti tím, že se například zapojují do zbytečných konfliktů nebo naopak se úplně izolují. O jakém pronásledování pán Ježíš Kristus ale mluví tady v Matoušovi 5?
10:05tři verše. Ten základní verš je verš 10. Četli jsme tam blahoslavení ti, kdo jsou pronásledování, pro spravedlnost, nebo těch je království nebes. To je to blahoslavenství. A ty následující dva verše, ten verš 11 a 12 v zápětí jakoby dovysvětlují o čemže to vlastně pán Ježíš Kristus v tom 10. verši mluví. Dá se říci, že tyto další dva verše 11 a
10:3112 do šířky rozvíjejí to naše dnešní téma pronásledování. Když se podíváme detailně na ten 11. verš, tak vidíme, že se jedná o takové pronásledování, které je kvůli Kristu, že píše se tam, když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně. To je ta klíčová fráze kvůli mně, říká
10:58Pán Ježíš, jste blahoslavení. To znamená, není to pronásledování kvůli nám, kvůli našim názorům. Je to pronásledování kvůli Kristu. Dobře, ale v jakém smyslu tedy kvůli Kristu? Když se ještě jednou vrátíme k těm předchozím veršům blahoslavenství, vidíme v každém z nich vlastnost a charakter znov znovuzrozeného křesťana,
11:24že? A jak jsme si již několikrát v minulosti ukázali, tento charakter je diametrálně odlišný od charakteru tohoto světa. Kristus poukazuje na charakter, který má proměněné myšlení. na charakter, který má očištěné srdce, na charakter, který má pokorného ducha. Na druhé straně charakter tohoto světa je přesně opačný. Myšlení v hříchu, hříšné srdce,
11:51pyšný duch. To, co tím chci říci, je, že všechny ty vlastnosti, na které nás pán Ježíš Kristus upozorňuje, jsou vlastnosti vlastní jemu samému. A my bychom měli všechny tyto vlastnosti následovat, neboli napodobovat. A když tedy mluvíme o pronásledování kvůli Kristu, mluvíme o pronásledování, které vychází právě z těchto vlastností,
12:16které nám Kristus představuje a které my podle jeho příkladů následujeme. Toto je ten pravý význam toho být pronásledován pro spravedlnost. Náš Pán a Spasitel je spravedlivý. On sám je spravedlnost a právo. On nám ukazuje na těch svých blahoslavenstvích, jak by měl vypadat náš život, který bysme měli následovat. A víte, my bychom si klidně mohli do
12:37toho verše 10 dosadit místo slova spravedlnost slovo Kristus. A vlastně by se možná vůbec nic nestalo, protože to je ve skutečnosti to, co tento verš v kontextu opravdu znamená. To, co nám potom ukazuje i ten ten verš 11. zlahoslaveni ti, kdo jsou pronásledováni kvůli Kristu. To znamená pro Krista, neboť jejich je království nebes.
12:59Jinými slovy, v praxi to znamená, že jsme pronásledováni za to, že chceme být jako Kristus. To je to pronásledování, o kterém tady Pán Ježíš mluví. mluví o pronásledování, které nastává kvůli spravedlnosti, konkrétně spravedlnosti, která je spojená s jeho následováním. To znamená, že když člověk žije podle křesťanských hodnot a usiluje jeho
13:26naplňování Kristova učení, stává se terčem odporu nebo pronásledování právě kvůli své víře v Krista a způsobu života, který z Krista vychází. Být pronásledovaný pro spravedlnost tedy znamená, že člověk trpí kvůli svému závazku žít podle evangelia. To je to klíčové. Člověk trpí kvůli tomu svému závazku žít
14:24všecko zlé, kvůli mně jste blahoslavení. Být pronásledován kvůli Kristu tedy znamená, že věřící trpí za svou víru, že věřící trpí za své svědectví o Kristu a za svůj závazek žít život podle jeho příkladu. A toleto pronásledování může mít opravdu mnoho forem. e, od různých, já nevím, sociálního, od sociálního vyloučení až
15:12Krista, řekl bych, že je absolutně nereálné nečelit tlaku tohoto světa, případně pronásledování v jakékoliv formě, e, o které jsem před chvílí se zmínil. Osobně bych řekl, že čím více je na nás vidět Kristus, tím více bychom asi měli být tupeni a pronásledování zakoušet. Čím méně je na nás Kristus vidět, tím
15:39více splýváme s davem. Pokud ovšem splýváme s davem, je potřeba vzkoumat svoji víru. jestli v Kristu vůbec jsme, jestli si jenom něco ve svém životě nenalháváme. Kradli jste si někdy otázku, proč tento princip platí? Proč obrácení křesťané opravdu zakouší pronásledování?
16:27k těm lékařům, tak oni si vytváří ty nové karty a vždycky se vás ptají, jako je zaměstnání vaše. A jsem říkal, jsem kazatel evangelia. A ve chvíli, kdy člověk řekne, že je kazatel nebo zmíní slovo Kristus nebo evangelium nebo cokoliv takového, tak vždycky, nevím, jestli máte tu zkušenost stejně jako já, tak zhoustne vzduch jako v místnosti.
17:13protože tento svět opravdu na opačné straně než svatý Bůh, než Kristus, kterého, kterého následujeme. Tento svět se vyžívá v hříchu. Tento svět má porušené srdce a ve chvíli, kdy se setká s Kristem, tedy se spravedlností nebo se znovuzrozeným člověkem usilujícím o Kristovu spravedlnost, tak takový člověk se najednou cítí velmi velmi zle.
18:21spojení. Ježíš Kristus nebo jsem křesťan a já chodím do církve. V tu chvíli oni ztrácí takovou pevnou půdu pod nohama. Jsou v podstatě jenom dvě reakce, které u takového člověka mohou nastat. První je, že činí pokání a sami vlastně přijmou Krista, jeho spravedlnost jako nezasloužený dar, který obnoví jejich duši, jejich srdce,
18:43její mysl. A druhá reakce je, že Kristem a jeho spravedlnosti takový člověk pohrdne a jde si dál svojí vlastní cestou. Křesťanství mu je nadále kamenem úrazu a nebo ho prostě nezajímá, nechce s ním mít nic společného, aby náhodou to právě neobviňovalo jeho svědomí. Jana eh Janovo evangelium 15. kapitola, verše 18 až 21. Tam se píše: "Jestliže
19:08svět, jestliže vás svět nenávidí, věřte, že mě nenáviděl dříve než vás." Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás svět nenávidí. Vidíme ho tam znova, že to je kvůli Kristu. Já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás svět nenávidí. A
19:58znovuzrozených křesťanů, kteří se snaží žít v souladu s Boží vůlí a přestočelí nepřátelství, je kvůli Kristu a kvůli tomu, který jej poslal, tedy kvůli Bohu Otci. Svět pronásleduje křesťany právě kvůli jejich vztahu s Kristem, protože svět nechce přijmout Boha, nechce přijmout jeho principy, nechce se podřídit jeho autoritě. A to všechno je
20:27ten důsledek toho pronásledování, odmítnutí Boha. Apoštol Pavel píše ve druhé Timoteově 3:12: "Všichni," to je klíčové, všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Proto jsem říkal, že i to blahoslavenství, to osmé poslední blahoslavenství je jednou z klíčových podmínek toho, e, být skutečným křesťanem. Všichni, kdo chtějí
20:53zbožně žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Tím nemyslíme pouze nějaké extrémní případy, jako jsou vraždy, o kterých slýcháme možná z některých muslimských zemí nebo jiných států, ale také ty běžnější formy nepřátelství, jako je posměch, jako jsou různé slovní útoky, různé urážky, nadávky, pomluvy,
21:11které se mohou vyskytovat vlastně i v naší společnosti. To všechno je forma pronásledování, která může mít hluboký dopad na věřící a všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, všichni zakusí. Ne každý, kdo se považuje za křesťana, toto pronásledování zakusí, ale každý, kdo chce žít zbožně v Kristu Ježíši, ten
21:32ano. Eh, tak ještě jednou, co to znamená teda v Kristu Ježíši? Je to jednoduché. Jsou to ti, kteří Krista oblékli. Samozřejmě ne všichni, kteří se považují za křesťana, Krista oblékli. Proto ne všichni zakouší toto pronásledování, ale my, pokud jsme oblékli Krista, to znamená žijeme podle těch jeho standardů, chceme následovat,
21:52je to na nás vidět. Kristus se na nás odráží, tak takoví lidé jsou pronásledování. Koloským 3:910. Tam se píše: "Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka a jeho skutky a oblékli toho nového, který se obnovuje k pravému poznání podle obrazu, který ho stvořil." Pokud jsme svlékli toho starého člověka
22:13a oblékli na sebe Krista, tak jej následujeme. A to je to, co dráždí lidi kolem nás. Člověk, který oblékl Krista, který žije v Kristu, který napodbuje jeho život, je tomuto světu kamenem úrazu. Stejně jako byl kamenem úrazu, tomuto světu sám Kristus. Vůbec nás nemusí překvapovat, že za dobré skutky a spravedlnost v tomto světě eh následuje pronásledování, že
22:42není to opravdu nic nového. Lidské srdce je ze své podstaty zkažené. A tak to tomu bylo vždycky. A opravdu ten největší příklad ze všech je patrný právě na samotném Kristu, kterého, kterého následujeme. On je ten největší příklad pro následování pro dobro. On je ten největší příklad pro následování pro spravedlnost.
23:02Jenom si to vezměte, že on ve své vlastně dokonalosti, absolutní dokonalosti, jemnosti, pokoře, tichosti, mírnosti, ten, který by nalomené třtiny nedolomil, zakusil skutečný hněv tohoto světa. Nikdo nebyl laskavější než Ježíš Kristus. Nikdo nepomáhal tak jako on. Nikdo neměl více lásky než on. A přesto se podívejte, jak s ním tento svět
23:27naložil. Čím vším musel Ježíš Kristus projít? Jakým pronásledováním? Jakou tryznou? A víte, co je na tom vlastně asi úplně nejsmutnější? Že největšího pronásledování, kterého se Ježíši dostalo, nebylo ani tak ze strany světa. jako ze strany Božího lidu. A to je krutá realita. Já musím říci, že dnes se dostáváme na tenký let, kdy
23:59nebude dlouho trvat a už je to vlastně zde, že ti, kteří Krista skutečně oblékli, jsou a bude to ještě horší taktéž jako Kristus pronásledování. A to nejenom tímto světem, ale i těmi, kteří se sami říkají Boží lid, neboli křesťané. Konkrétně tedy formálními křesťany, progresivci, můžeme říci liberál, liberáli, těmi, kteří nemají problém
24:26překrucovat písmo a podrývat jeho autoritu, kteří se nestydí záměrně propagovat a žít opačným způsobem, než eh jaký nám předkládá náš pán ve svém slově. Když se dneska rozhlédneme po viditelné církvi, tedy viditelná církev je ta cíkev s malým C, spatřujeme, že je plná ne křesťanů, ale antikřesťanů. J jinak řečeno, je plná ne Kristovců,
25:46ale něco vnitřně nás půdí k tomu, že to není dobré, že potřebujeme činit pokání, že potřebujeme se usmířit, že že potřebujeme být tími tvůrci pokoje, jako jsme o tom mluvili minule. Ale mám pocit, že tohle často dneska nevidíme. Viditelná církev je plná lidí, kteří se sice považují za křesťany, ale zapomněli obléknout Krista, jako jsme to četli v
26:10Kolosským. Co je horší, oblékají na sebe antikrista. To znamená opak. Opak Krista. Nejenom, že splynuli se světem, takže již není vidět rozdíl, ale také obviňují ty, kteří chtějí stát věrně na písmu. Obviňují ty, kteří chtějí poslouchat Boží slovo a nedělat s ním kompromisy. Útočí na ně, dávají jim různé nálepky,
30:01napodobovat Krista. Je to láska, úcta k našemu Pánu, samozřejmě také k našim blížním, o které nám jde, na kterých nám záleží. Je to opak chtíče tohoto světa. Svět nechce žít podle Božích zákonů, chce žít po svém a proto přichází s pronásledováním a různými útoky na ty, kteří chtějí Pána Boha následovat a dávat mu prostor v jeho autoritě.
31:52potkávat. A víte, kdyby nepotkávali, tak je v naší víře něco špatně. Jak už jsem říkal, Boží slovo je ostré jako dvousyčný meč. Je kamenem úrazu, stejně jako Kristus byl kamenem úrazu. A i my jsme kvůli Kristu a jeho slovu terčem
32:56Říkal jsem mu připomínci Matouše 510 až 12, kde nás pán Ježíš Kristus vybízí k tomu, abychom se opravdu v takovýchto situacích radovali. Je to takový další paradox, ale to je to, co máme skutečně dělat. Je jasné, že z pohledu té lidské stránky to to je těžké, když na vás někdo útočí a není sám, když máte pocit, že všichni
34:14Protivenství v životě obráceného křesťana je znakem ryzosti. Jinými slovy, je to jakési potvrzení křesťanské věrohodnosti. Když přichází pronásledování, je to pro nás znak, že stojíme v Pánu, stojíme, stojíme v Kristu. Je to je to, jak jsem říkal, znak ryzosti. Víte, kdyby o vás všichni mluvili jenom dobře, kdyby vás všichni chválili a
35:02A je tedy otázka, co je to za víru. Pokud o vaší víře lidé ví a všichni o ní mluví jenom hezky, je to taktéž otázka, co je to za vírou. Protože víra položená na Kristu je provokativní víra. Víra, která provokuje lidský hřích. A tento svět, který žije v hříchu o takové víře, nemůže mluvit dobře. Zkusme v této souvislosti přemýšlet o
35:56Má to ale jeden dost podstatný háček. Takováto církev není Kristova církev. To neříkám já, to říká písmo. Kristova církev je podle Božího slova kamenem úrazu. Kristova církev podle Božího slova prochází těžkostmi. Těžkostmi, které ale působí vytrvalost. Římanům 53 až 5. Tam se píše a nejen to.
36:27Chlubíme se také souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost. vytrvalost, osvědčenost a osvěčenost naději. A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Milí přátelé, těžkosti a pronásledování pro víru v Ježíše Krista, ať už mají jakoukoliv podobu, to jsou těžkosti,
36:52které nás budují. Bez takovýchto zkoušek víry by naše víra a spoléhání se na Krista bylo velice plyké, protože bysme možná neměli pocit, že potřebujeme Krista. Pokud by se nám všechno dařilo a všichni by nás měli rádi a a všichni by nás jenom chválili, jak už jsem říkal, pláceli po zádech, možná, že bysme neměli důvod vůbec volat
37:11k Bohu, protože bysme měli pocit, že to všechno zvládáme sami. Zakoušíme-li těžkosti pro Krista? tedy proto, že se snažíme být jako Kristus, ne proto, že jsme tvdohlaví a máme velké ego a proto se nekonečně hádáme s někým, koho jsme měli jenom napomenout a potom se jej říct, ne? Zakoušíme-li těžkosti pro Krista? Je to znak naší opravdové
38:01něco divného, ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste abyste se stejně radovali a jásali i při zjevení jeho slávy. A potom pokračuje Petr a říká: "Jte-li tupeni pro Kristovo jméno? Jste blahoslaveni. To je vlastně skoro stejný verš jako tady v Matoušovi. Jste-li tupeni pro Kristovo jméno, jste blahoslavení, neboť
38:29na vás spočívá duch slávy a moci, duch Boží. Takže to je zaprvé, když procházíme protivenstvím, protože chceme být jako Kristus, máme se těšit a jásat, protože protivenství je znakem naší opravdové víry. Za druhé, máme se radovat a jásat, protože můžeme trpět pro Krista. To klíčové slovo je, že můžeme trpět pro Krista. Filipským
38:561:29 až 30. Tam se píše: "Neboť vám je z milosti pro Krista dáno, abyste nejen v něj věřili, ale i pro něho trpěli." Vedete týž zápas, jaký jste při mně viděli a o jakém nyní slyšíte. Tak jako jsme to četli v Matouši 5:11, utrpení pro Krista sebou nese blahoslavenství. Eh, být blahoslavení, možná si to pamatujete, tuším, že to
39:22bylo řecké slovo Makarios, tak znamená šťastní, radostní, pokojní. Tady to vidíme v tom kontrastu. Pokud neseme utrpení pro Krista, jsme blahoslavení. Pokud neseme utrpení pro Krista, jsme tedy šťastní, radostní, pokojní. Ten, kdo trpí pro Krista, se nemusí strachovat, protože Bůh takovému člověku zaslibuje pokoj, požehnání, blaženost, která má přesah na
39:48věčnost. A to je přece radostná věc. Už ve chvíli bolesti a trápení zde na zemi může člověk zažívat radost, protože poznal pravdu a tato pravda mu dala naději a osvobodila jej. To znamená, dala mu pokoj. Trpět pro Krista je výsada. Neznamená to, že máme bezstarostný život a že se nám nic neděje. Ne. Právě, že v těch těžkostech my zažíváme pokoj v Kristu,
40:49milosti vytáhl a osvobodil. Pronásledování musí být, aby se opravdu ukázalo, že tento svět, jak jsme o tom mluvili, odmítá Boha, odmítá Krista, nechce ho. Musí to být. Ale my se můžeme radovat v Kristu a pro Krista. Stejně jako se radovali i prvotní učedníci, kteří procházeli asi mnohem horším pronásledováním než my
41:19sami. Pojďme se podívat do skutků 5:40 a 42. Asi to známe tu pasáž. Tam vidíme učedníky, kteří trpěli pro Krista. Píše se tam zavolali apoštoli, zmrskali je a přikázali jim, aby nemluvili v Ježíšově jménu a propustili je. To, co byl problém, bylo, že mluvili v Ježíšovým jménu. Oni oblékli na sebe Krista. Oni odráželi Krista.
41:46To, co se dělo dál? Oni tedy šli z velerady a co? Plakali, ne? Radovali se. Poté se dost schytali několikránce radovali, že byli uzná za hodné, aby byli potupeni. Proč? Pro to jméno. Pro to jméno. Každý den v chrámě a po domech nepřestávali učit a zvěstovat Krista Ježíše. Toto je úžasný příklad. úžasný pohled. Toto je obraz pevné víry,
42:41těžkostem, navzdory utrpení, navzdory všem těm zármutkům, které Pavel a jeho spolupracovníci zakoušeli při své službě. Oni nacházejí důvod k radosti v naději a víře v Ježíše Krista. Kontext této fráze se tedy týká Pavlova popisu toho, jak lze uprostřed těžkých životních okolností a nesnází nacházet radost. Pavel i nám ukazuje, že
43:07opravdová radost není závislá na vnějších okolnostech, tedy to, co se děje okolo nás, ale na vnitřním vztahu s Kristem na vědomí Boží přítomnosti a jeho příslibů. Navzdory zármutku, který může přijít z lidského pohledu, je věřící schopen radovat se díky naději a útěše poskytované vírou. Takže to bylo za druhé. Můžeme se
43:32radovat, protože je to výsada trpět pro Krista. Je to vzít svůj kříž a následovat ho. A za třetí, můžeme se radovat a jásat, protože verš 12, Matouši 5, máme odměnu v nebi. Co může, mili přátelé, člověku způsobit větší radost, než to, že má odměnu na nebesích?
44:28jako zlé kvůli synu člověka." Znovu je to kvůli Kristu, ne kvůli naší hlouposti, ne kvůli našemu egu, kvůli kvůli Kristu, kvůli synu člověka. A pokračuje: "Radujte se v onen den a já sejte, neboťhle hojná" tady opakuje, je vaše odměna v nebi. Vždyť totéž dělali jejich otcové prorokům. Pokud bychom sledovali Bibli, Boží slovo
48:05Krista, ale byl uvězněn a nakonec popraven. 12 učedníků nebo Štěpán, Pavel další. My víme, jak všichni ti to dopadli, že můžeme si říkat, copak to byli nějací vyvrhové? Copak to byli zloději? Copak to byli lupiči, vrahové? Ani náhodou. Byli to pokorní lidé. Byli to pracovití lidé. Ne, že by byli dokonalí, to rozhodně ne,
48:34ale ale následovali Krista, usilovali o život podle Boží vůle, podle Boží spravedlnosti. Byli to lidé, kteří oblékli Krista a snažili se ho napodobovat. A my bychom ve stejném vzorci mohli pokračovat i dále. Kdybychom nahlédli do církevních dějin, našli bychom obrovský zástup příběhů o mučednících, jako byli Ignát z Antiochie, Polykarp ze Směrny, Justin
49:04mučedník nebo později samozřejmě reformátoři jako Jan Hus nebo nebo Baltazar Hubmajer. Mohli bysme zmínit, je 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí. bratr Hisek pro nás přeložil nebo převedl starou češtinu do moderní češtiny o těchto o těchto věrných Božích mužích. Tito všichni trpěli pro Krista. A možná se nám může zdát, že to je
49:57věznici na následky mučení a neléčení těžké nemoci, které utrpěl během dvouletého věznění komunistickým režimem. Samozřejmě to nebyl jediný kazatel, který v té době trpěl tímto způsobem. Stovky, tisíce, desitisíce a mnohem více lidí zemřelo pro svou víru v Krista. Dráždili svým životem. Dráždili tím, co říkali.