Co zaznělo v kázáních?
Napište slovo nebo frázi a najdeme všechna kázání, kde zazněla – s odkazem přímo na dané místo ve videu.
Filtrovat výsledky
Nalezeno v 576 kázáních (19 703 výskytů).
0:04Ludviku, v první části jsme se věnovali, jak můžeme poznat Boha ve stvoření. Teď v té druhé části bysme se bysme si mohli povyklat, eh, jak můžeme eh Boha poznat v jeho slově, to znamená v Biblii. Jak se nám Bůh zjevuje v Bibli? Jo, jak jsme vlastně řekli, bratře, v té první části, tak to všeobecné poznání Boha v tom stvoření má své veliké limity
0:35a eh myslím si, že mnoho lidí eh zajímá nejenom otázka, jak, protože stvoření nám hodně mluví o tom, jak je Bůh dokonalý, veliký, mocný, ale už málo se můžeme dostat k otázce, proč a tak myslím si, že asi nejpalčivější otázkou každého člověka není jenom to, jestli
1:07Bůh je, ale myslím si, že každý člověk, který si pokládá otázku a přemýšlí nad Boží existencí, tak dospěje velice rychle k otázce také proč. A to je jedna z těch nejtěžších otázek a každý vědec uznává, že tam naprosto končí, protože ať jsme biologové, ať jsme fyzici, tak my jsme
další 120 míst
2:06najednou nastupujeme právě k té úžasné knize knih Bibli, kterou se rozhodl Bůh dát lidstvu a zjevit sám sebe, aby začal odpovídat lidem i na tak vážné otázky, To se nedozvíme skrze stvoření. My můžeme koukat, vyjdeme na nádhernou rozkvetlou louku a vidíme ji rozkvetlou,
2:37ale za dva dny vidíme zvadlou, uschlou. Vidíme úžasné Boží tvory, jak jsou krásní, ale pak vidíme, že se navzájem požírají a zabíjejí. Obdivujeme miminko, ale trhá nám srdce, když vidíme, že umřelo nebo že nám umřel někdo blízký. A to je něco, co nás někdy vede k otázkám. A věřím, že mnoho lidí už se i
3:09tebe zeptalo, bratře. Kdyby byl Bůh, kdyby Bůh byl a kdyby byl dobrý, tak proč toto to dopouští? Proč to tak je? Takže tady už opravdu nevystačíme s přirozeným světem, ale ten přirozený svět byl Bohem určen k tomu, aby nás vedl k těmto otázkám. Pán Bůh všecko, co stvořil, stvořil se svým úmyslem. A my čteme, že to všecko,
3:38co stvořeno bylo, má člověka vést k těmto otázkám, aby přemýšlel hlouběji a dál. A pak nastupuje tedy na scénu to podivuhodné Boží zjevení Bible. A veškeré Boží slovo, jak jsme říkali i v té první části, pochází od Boha. Ten řecký výraz, který je zde užit, jeopneustos, vdechnuté Bohem. A tedy Boží mužové byli
4:08vedeni k tomu přesně, aby zapisovali ty Boží slova tak, jak pán Bůh chtěl. písmenko od písmen, větu od věty. A celému tomu procesu říkáme inspirace, inspiri vdechnutí, eh, nádech, inspirace, dýchání. Furt to se stále pohybujeme ve stejných jakoby etymologických oblastech kořene slov,
5:08říkal, že nám zjevuje i sféry a dimenze, které jsou nám nepřístupné v tomhlenctom fyzikálním světě, ale které hlubokým způsobem ovlivňují tento hmotný svět. Bible nás jednoznačně učí, že ten duchovní realm, ta dimenze eh těch duchovních bytostí, kde přebývá i Boží sláva, eh mezi sebou má velmi významný
5:40problémy a to je, že od začátku zde existuje zlá bytost, o které jsi ty na začátku mluvil, a to je padlý cherub, padlá stvořená bytost. Lucifer, známe ho i jako Satan ďábel. A není zde jenom on sám. Bible učí, že je zde celá 1/3. Eh, duchovních bytostí, které se zepřely Boží vládě. My je nazýváme jako démony,
6:42kde přímo Bůh, pan Ježíš diktuje Janovi slovo. Ano. >> Jo. A máme tam e všecky bytosti stvořené jak lidi, >> tak duchovní bytosti. Máš pravdu. Kniha Zjevení je dokonce knihou Bible. Bible je 66 knih. První je Genesis, poslední je kniha Zjevení. A v té knize, jak říkáš, Zjevení, to je korunatech, tam se dostáváme tak daleko a tak vysoko a tak
7:14e do tajemných oblastí těch nebeských realmů, že právě slovo anděl je tam použito nejčastěji v celé Bibli. A jak říkáš, vidíme tam to naprosté prolínání, to ten vliv toho duchovního světa, ale to, co je naprosto převyšující všechno. A co je tam naprosto dominantní, je, že Bůh sám, ten trojjediný Bůh, otec, syn i Duch svatý, je tam zjeven jako něco nebo
7:42někdo, kdo je naprosto nad tím. My si nemůžeme představovat souboj dobra a zla jako východní filozofie, jako ten dualismus, jako to prolínání jing a j, protože Bůh stvořitel je absolutně nadmíru vyšší bytostí než sami démoni a andělé. Takže i tak musíme přemýšlet o tom a je to velmi důležité. Tak nám Bible zjevuje eh Boha a musíme nad ním
8:12přemýšlet, že Bůh jako svrchovaný vládce, jako nejvyšší existující bytost, která neexistuje závisle na nikom, je naprosto nad tím vším, kdežto andělé, ale i ten ďábel jsou naprosto závislí ve své existenci eh na Bohu samotném. Takže zase nás to vede k tomu úchvatnému, že začínáme přemýšlet znovu o Pánu Bohu, ale najednou ho vidíme jako vládce
9:12učí nás, že Bůh stvoří nová nebesa a novou zemi, kde bude domov spravedlnosti. Ale předtím se tento Bůh, který je zjeven Bibli nejenom jako stvořitel, ale jako naprosto svatý, jako naprosto čistý a dokonalý, musí vypořádat se zlem a vzpourou, které došlo na počátku stvoření. Na počátku stvoření se jedna z těch bytostí, velmi
9:44významných a mocných bytostí cherub zevřel Bohu a zhřešil. A do stvoření pronikla vzpoura. A ta vzpoura ovlivnila i potom lidstvo pád prvních lidí Adama a Evy, když se vzepřeli stvořiteli v zahradě Eden. Protože my čteme, že na počátku stvoření, když Bůh ukončil stvoření nebe i země šestého dne, tak víš, co řekl Bůh
10:09o svém stvoření? >> Že je velmi dobré. To vme od. A jestliže Bůh řekl šestého dne, že je všecko velmi dobré, tak znamená, že Bůh všecko, co stvořil, bylo stvořeno bez chyby, bylo stvořeno dokonale. Ale najednou vidíme a to vnímáme i my, že je tady spoustu chyb, spoustu zla, spoustu důsledků zla a věcí, které si jen těžko dovedeme
11:07A to si myslím, že je velmi významné, protože to trápí lidstvo od nepaměti. Filozofové se snažili odpovědět na tyto otázky, ale teprve eh Boží slovo eh je schopno nám toto zodpovědět. A tak najednou poznáváme Boha ještě daleko hlouběji. Pán Bůh se nám zjevuje jako někdo, kdo nás tady nenechává na pospas nějaké náhodě,
11:37nějakému přirozenému výběru, nějakému chaotickému, nesmyslnému, bezcílnému vývoji. Ale Bible nás učí, že pán Bůh měl záměr už před stvořením světa a má ten dokonalý plán. Říkáme mu dokonalý plán spásy člověka a záchrany, který Bůh uskutečňuje v dějinách celého lidstva. A Bible od Genesis až po zjevení nám
12:03ukazuje ten Boží úžasný plán do míry formy zjevení, které jsme vůbec schopni pojmout. Boží mužové, proroci zaznamenávali věci, které převyšovali je samotné a zapisovali nám věci, které nás učí nejenom o tom, jací jsme, že poznáváme, proč tu jsme, ale dokonce nám ukazují na ten podivuhodný Boží záměr s celým lidstvem
14:05aby s ním druhému člověku ublížil. A celé národy bojují proti národům, království proti království. A myslím si, že tady opravdu se dostáváme k těm daleko ještě podstatnějším zdjevením toho, jaký Bůh je a to, co lidi pálí. Protože lidé se ptají, když tedy Bůh je spravedlivý, když Bůh tedy je dobrý, proč se toto všecko děje? A tak já právě
14:33na základě těchto věcí chci lidi povzbudit, naše posluchače, že pro mě to byly přesně taky, bratře, strašně palčivé otázky, když já jsem byl ještě nevěřící nebo já jsem začínal jako člověk, který tak byl takový ten teista, který i věřil v evoluci a říkal jsem si, nějaký Bůh nebo nějaká bytost, to mnoho lidí dneska uzná, existuje něco, co nás
14:58převyšuje, ale to ti neodpoví na tyhlety palčivé otázky. A když jsem tedy potom na střední škole, na gymnáziu a na vysoké škole se poprvé dostal k Božímu slovu Bibli, tak jsem začal právě poznávat Boha, o kterém jsem si dříve myslel, že existuje, že nějaký je, daleko hlouběji, osobněji a najednou
15:56odpověď na medicíně. Proč? Ta odpověď je v Bibli, v Božím slově. Takže proto je podle mě strašně důležité, aby si lidi položili tu otázku, kterou jsi ty položil mně. A to je, jak nám Bible popisuje Boha, jaký Bůh je, co dělá. Bible nám totiž neříká jenom,
16:27jaký Bůh je, ale Bible nám říká, jak Bůh jedná v různých situacích. Bible nám odkrývá, jak pán Bůh reaguje v určitých okamžicích. A to, co mě uchvátilo, je, že když dnes se rozmáhá takovéto učení eh eh evangelia laciné milosti, které popisuje Boha jenom v jedné straně, v jednom aspektu a zaměřuje se na Boha jako na
16:56pouze milujícího, tolerantního, eh milosrdného, všesnášejícího. Eh, ale Bible takhle neučí. Když začneme číst Bibli od Genesis a začneme poznávat Boha Stvořitele, jaký skutečně je, tak zjistíme, že mimo to, že Bůh je láska, tak také zjistíme, jak jsi řekl, že Bůh je velmi
17:27spravedlivý, že je absolutně čistý, že je svatý, že nenávidí hřích, že nenávidí pachatele nepravosti, že Bůh sem vstí, že Bůh je soudce, že Bůh trestá, že Bůh je ten, který má první a poslední slovo. Že Bůh je ten, který určuje, který vyvoluje, který povolává, který řídí. A to je velmi vážné, že Bůh volá k
17:51odpovědnosti, že Bůh zasahuje a že Bůh nebude mlčet k našim přestoupením, že nemlčí, že jsou tu důsledky našich činů. A co je velmi vážné, Bible nás od počátku učí, že Bůh je soudce, že veškeré tvorstvo je Bohu zodpovědno a že se budeme každý Bohu zodpovídat.
18:22To by bylo děsivé, ale moc se na to dnes zapomíná. To, co je úchvatné, je, že se Bůh sdjevuje také jako milující, milosrdný, odpouštějící. Ale to všecko má své podmínky, má své jednoznačné pravidla. A když nebudeme studovat Bibli, Boží slovo, tak víš k čemu to spěje?
18:52Že si vytvoříme nakonec modlu. Ve své podstatě i dnes je to jeden z nejrozšířenějších nešvarů současného křesťanství, že lidé říkají, že znají Boha, ale oni ho neznají. Oni ctí nějakou modlu, vlastní představu vlastního Boha, kterého si vykonstruovali ve svých myslích nebo ve svých náboženských systémech nebo ve svých
19:20představách. Dokonce eh, jak jsem říkal, je tragické, že jsou i křesťanské skupiny, které mají sochy, protože my čteme v Bibli přímo, že Bůh nenávidí a nesnese, aby byl zobrazován. Eh, dokonce i desateroso si lidé přetvořili ke svému obrazu a vypustili jedno přikázání. Tak zakázal >> přesně, pán Bůh zakázal zobrazování sebe samého.
19:49Říkal si, Bůh je duch. A dokonce pán Ježíš v jedné části, když mluvil eh s ženou samarskou u studnice Jakkobovi, eh taky říká, že Bůh Otec je duch a že eh musí být ctěn v duchu a v pravdě. A to znamená, že Bůh si přeje být ctěn přesně tak, jak on si určil a ne jak my si představujeme Boha. Velmi nebezpečné je, když my sami si začneme Boha
20:20vytvářet a my k tomu máme tendence ve své hříšné přirozenosti si Boha, víš, mnohdy se s tím setkáš, říká:„No, ty máš takového Boha, já mám takového Boha, já si představuju, že Bůh je takový, já zase takový." Je to, je to strašně nebezpečné, protože jestliže skutečně se nebudeme držet Bible, Božího slova, tak uhneme
20:44v představě, jaký Bůh je. A to může mít tragické důsledky. Protože jestliže opomeneme nějakou z Božích vlastností, jeho atributů, jeho reakcí nebo to, co říká Bůh o sobě, tak to může mít fatální důsledky pro celou naši věčnost. Mnoho lidí totiž Boha vůbec nepoznalo a můžou chodit do kostela, můžou se k němu modlit, můžou ho vzývat, ale vůbec nikdy
21:13se s ním nesetkali a mají jenom svoji modlu, představu, kterou si vytvořili nebo kterou byli naučeni ctit. falešný Bůh. >> Falešný Bůh. A vlastně i v dějinách církve, historii víme, že bylo jedno celé období, které se nazývá období reformace, na které vlastně navazujeme, kdy se všeobecná církev katolická odchýlila tak daleko od
21:42učení Bible, že vlastně už vůbec to nemělo s Pánem Bohem nic společného. Bylo to rouhání. Ale přišli mužové boží, Martin Luther a další Jan Hus, kteří začali si všímat těch obrovských odchylek v tom všeobecném učení a pojetí Boha, jak byl ve střelověku Bůh předkládán tomuto světu a začali vnímat, že Bůh takový není.
22:12A tomu říkáme reformace a my musíme dál na té reformaci stavět. znovu se vracet k těmto otázkám. Proto jsem moc vděčný, bratře, že jsi přijel s toulenctou otázkou, že na ní můžeme dneska diskutovat, aby si lidé kladli eh i nejenom ti, kteří už třeba přemýšlí o tom, že Bůh je, eh, kteří jsou třeba jenom na počátku nebo vůbec ještě se s
22:36Bohem nesetkali v takové míře, ale i ti, kteří třeba chodí do nějakých kostelů nebo společenství, aby zjišťovali, jestli skutečně se tam setkávají v tom vyučování s pravým Bohem, tak jak je zjeven v Bibli. byli, protože já sám jsem zažil ten obrovský šok, když jsem vnímal, že mnohdy i skazatele nebo i eh lidé, kteří se
22:59nazývají věřící, mluví o Bohu, ale ten Bůh vůbec nemá nic společnýho s Bohem Bible. >> No, já možná dám jeden příklad. Eh, Martin Luther začal reformaci proti odpůstkům. Prostě nemoh snést, nemoh vidět. pochopil to, že nejde mít odpuštěny hřech hříchy za peníze, že si někdo koupí nějaký odpustek napsaný, někdo něco napíše, odpouštím
24:03uvažoval nad tou otázkou, že člověk byl stvořen pro věčný život. >> Člověk zhřešil a nemohl dosáhnout věčného života, protože mzdou hříchu je smrt. >> J. Mhm. A teď vidím, že pán Bůh udělal dokonalý plán spasení. >> Mhm. >> Připravil svého syna jediného stvořením světa. >> Ještě před stvořením světa všecko
24:31připravené a spasil člověka. zaplatil >> mzdu hříchů >> na kříži. >> Na kříži. A proto celá celá Bible a celá Boží dokonalost, celá svatost, celá spravedlnost Boží >> se tady projevuje na Ježíši Kristu. >> Určitě. Jo. A když když pouvařuji na tom, že někdo napíše odpustek, nějaký člověk, který si
25:33se Pánu Bohu, protivení se jeho vůli, protože on připravil dokonalý >> ano. >> plán, dokonalý projekt v Ježíši Kristu. Spasení člověka, protože jeho vůle se >> musí naplnit. Ona se plní, naplňuje. >> Takže on eh stvořil člověka pro věčný život. >> Mhm. zaplatil za člověka mzdu hříchu >> a člověk teď to deformuje nějakýma
26:34Boží milosti, o Bořích atributech, tak jsem do toho vstoupil. Ale promiň. >> Ne, ne, já myslím, že to je, bratře, strašně důležitý, že ty jsi dal třeba příklad deformace zjevení Boha, jak byl vnímán. A to je, že by se mohlo za za mrtvé sloužit vše nebo dělat nějaké odpustky. Kde říkám, proto moc chci povzbudit naše posluchače, aby se nikdy
27:00nespokojili s tím, co my dva tady říkáme nebo co kde slyšeli o Bohu, ale jak to říkal dneska, eh můžou jít do písma. A eh komu bylo hodně dáno, od toho také pánbůh hodně očekává. To znamená jinou míru trestu si zaslouží někdo, kdo je třeba vzdálen možnosti číst Bibli, kdo žije někde na konci světa. I to Bůh bude rozlišovat, až bude soudit na svém
27:26svatém trůnu, jak čteme v Bibli, od člověka, který byl obklopen informacema a měl evangelium, měl poznání Boha, jak se říká, na dosah. Jsou lidé, kteří nemohli mít ani písmo, nemohli mít Bibli nebo platili životem za to, že mohli mít Bibli. A dneska mají lidé často na políčce čtyři Bible a když se jich zeptáš, čtešte, čteš tu Bibli, eh,
27:50listuješ v ní. Hm. No a pak jdou do třeba kostela nebo si něco přečtou o Bohu nebo čtou nějaké věci a mají zdeformovaný pohled na Boha. Bůh takový není a to může mít fatální důsledky. Někdy to není jenom otázka omylu, že se spletu, jo, že nevím nějakou nějakou maličkost, ale je to otázka často života a smrti. A to myslím věčné smrti. Bible
28:19nás totiž učí, že tento milující, dokonalý, svatý, ale také absolutně velice, velice vážně se hněvající Bůh, kde je napsáno: "Je hrozné upadnout do rukou živého Boha, neboť ná Bůh ješo chalá, oheň stravující." To se neříká. To to je takové, víš, já vnímám jeden veliký posun. Když jsme mluvili třeba o těch odpůstkách, tak to bylo velmi
28:47propagované učení v době, kdy vlastně katolická církev zobrazovala Boha jako hrozného. To se opravdu hodně propagovalo, že když jezdili vybírat vlastně na ty stavby, které se stavěly v Římě, tak si pálili ruce, ukazovaly, odkazovali na muka věčného zatracení. A já chci jenom potvrdit, že je to biblické učení, že Bible jednoznačně
29:11nemlčí o tom, že fyzická smrt není to nejhorší, co může lidskou bytost nebo duchovní bytost, protože to se týká i andělů potkat, ale to nejhorší je věčné zatracení v ohnivém jezeře na věčnosti, kde pán Ježíš, Boží syn, o tom mnohokrát mluví, že tam jejich oheň nehasne, jejich červ neumírá, tam bude pláč a skřípění zubů.
30:01ta věčná smrt není to, že se rozpadneš, že přestaneš existovat, že ztratíš vědomí, ale Bible nás učí něco mnohem závažnějšího. Bible nás učí, že jsme byli stvořeni jako věčné, věčně existující bytosti, které buďto stráví přítomnost, e, svoji věčnost v Boží přítomnosti, v jeho milosti a nebo budeme navěky zakoušet jeho věčný hněv.
30:29A to je velmi vážné. A v tom středověku se hodně propagovalo to učení o té Boží Boží hrůze, o tom o tom vážném, ale vůbe se zatemněla cesta spasení. Vůbec se neučilo, že je tady nějaká cesta spasení. Martin Luther nevěděl jako katolický kněz, jak dojít spásy. Až potom ho pánbůh zastavil na té cestě, když studoval list s Římanům a objevil
30:59znovu prostě cestu spasení. kvazi objevil, že spasení je z milosti, že je to Boží dar, že je tady cesta, že je tady ten Boží projekt. Ale to se neučilo. Jenomže dnes jsme bratře svědky druhého extrému a to je, že se v církvích rozháhá učení, že se stále mluví o Boží lásce, o Božím milosrdenství, ale zapomíná se na to, že
31:26Bůh je soudce, že Bůh je trestjící, že Bůh eh je svatý. A tak my zase musíme znovu se vrátit k tomu, jak řekl Hospodin Jozuovi skrze Mojžíše, když ho ustanoval: "Hleď, aby si od mých přikázání neuhl ani napravo, ani nalevo." A my jako lidské bytosti máme tendenci ve své omylnosti a hříšnosti uhnout od zjevení
31:56Boha, od jeho vlastností, od jeho jednání. A tak se musíme stále vracet k té Bibli, stále vracet k Božímu slovu a stále přemýšlet, číst ji, modlit se, jaký Bůh je. Ale nejenom jaký on je ve vztahu k celému stvoření, ale my bysme si měli, bratře, každý položit otázku, co to znamená pro mě konkrétně. Protože jestli budeme jenom filozofovat o tom,
32:26jaký Bůh je, že je můj stvořitel, že vede svět, že vede anděly, že má plán, že je svrchovaný, tak je to pořád málo. Dokď si neodpovím na tu zásadní otázku, kým je Bůh pro mě. A my můžeme z Bible jasně vědět, že Bůh může být naším nepřítelem. A to je velmi vážné, když budeme Božími protivnídky. To znamená, budeme stát na
32:54té druhé straně barikády, tak je to hrozné. Mít za nepřítele samotného Boha je hrozné, protože mít za nepřítele nejmocnější bytost ve vesmíru, která má absolutní moc, je bláznovství. A navíc Bible nás jednoznačně učí, že když budeme setrvale a vědomě odmítat pravdu, že sám tento Bůh pravdy nás vydá v mocné působení bludu, to znamená, že
33:24nebudeme schopni už pravdu poznat. V Tesalonicenským druhé v druhé kapitole je napsán: "Protože nemilovali pravdu, která by je zachránila." Tak Bůh na ně sešle mocné působení bludu, aby uvěřili lži. A tak dneska mnoho lidí je vědomě Bohem vydáváno do lži, aby nevěděli, neslyšeli, nechápali a aby dál žili ve lži, protože tu pravdu
33:53odmítají. Ale když my si odpovíme na otázku, kým je pro mě Bůh, že jsem zřešil, že mám nějaký dluh vůči němu, moje svědomí mě usvědčuje, Bible mě usvědčuje, že jsem dlužníkem stvořitele, že jsem zřešil vůči němu, tak je tu úžasná zpráva v Bibli. Úžasná zpráva. A ta je, bratře, určitě výš zjevena
34:53posluchače, jestli jenom filozofují o Bohu, jaký je, co dělá, ale neuvědomují si, víš, lidé často třeba řeknou: "To je hrozný člověk. To je to je strašný, co dělá eh třeba támhlenc ta mocnost světová. Rusko bojuje s Ukrajinou, ty bojují s tím a všichni umí se k tomu vyjádřit, ale oni se neptají, co oni samotní v tomto
35:21konfliktu znamenají, jaký oni sami jsou. Oni vidí chyby u politiků, vidí chyby, vidíme chyby u druhých, ale Bůh je osobní. Bůh se každého z nás, každý se jeden z nás postaví před Bohem a budeme muset se mu vyspovídat a je těžké před ním něco zamlčet, když on ví všecko dřív, než se to stane a je všudy přítomný. A tak je úžasné, že
35:55Bible nám zjevuje i dobrou zprávu a to je, že můžeme být zachráněni od Božího hněvu, že můžeme být zachráněni od věčného zatracení a že všecko neskončí špatně. Víš, protože Bible nám ukazuje, že ten Boží plán je tak úžasný, že na konci se Bůh vypořádá s tím zlem. To, jak tady někteří škarohlidi říkají, že
36:18Bůh kdyby byl, on tu je a on to dokončí to své dílo. On se s tím zlem vypořádá. A to tak, že nikdo neřekne nic jenom než že se pokloní. A každé koleno klekne a vyzná k slávě Boha, že Ježíš Kristus je Pán. Každé koleno poklekne, i ateisté pokleknou a Bůh dokončí svůj plán. a se zlem se vypořádá. Ale otázka je, bratře, kde
36:49budu stát? Já budu stát na té straně těch Božích nepřátel, kteří budou navěky se Satanem a jeho anděly uvržen do geheny a zakusím naplno Boží hněv. A nebo budu ten, který zakusí Boží milost, lásku a odpuštění. A tady se dostáváme k tomu jádru toho největšího a nejjasnějšího zjevení Boha, které kdy bylo lidstvu dáno.
37:17Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k našim otcům, ale přesně tak, list Židům. Ale v tomto posledním čase Bible učí, že od příchodu Pána Ježíše Krista zaslíbeného Mesiáše žijeme v posledním čase. K nám Bůh promluvil skrze svého syna a to je něco zlomového. Stala se věc, která byla plánovaná před stvořením světa, že druhá věčně
37:47existující osoba Boží trojice se stala člověkem. Bůh sestoupil na tuto zem. Ježíš Kristus, Boží syn, se stal člověkem. Stvořitel skrze něhož a pro něhož bylo stvořeno všecko. Přijímá podstatu a podobu člověka. To je něco, nad čím budeme žasnout celou věčnost. A co teologie, zase bych se o
38:19tom rád bavil, hodiny inkarnace, Boží vtělení a to, že Ježíš Kristus, ten věčně existující, všudy přítomný, všemohoucí Bůh, který je roven Bohu Otci v jeho podstatě a podří se mu dobrovolně. Podřizuje se mu dobrovolně v tom vztahu té lásky absolutní. Bůh Otec miloval svého syna dříve, než byl tento svět. Pán Ježíš měl slávu u
38:47Otce dříve, než byl tento svět. A tento Boží syn sestoupil z té slávy Otcovi a stal se jedním z nás. Žil zde dokonalý život na této zemi. Přesně podle proroctví, jak bylo od Genesis prorokováno už, když vyhání Hospodin Evu s Adamem z ráje po pádu, tak zaznívá první protoevangelium zaslíbení, že přijde Boží syn, že bude
39:17směženy, z kterého bude spasení. Ta naděje a ta naděje se stala realitou. Téměř před 2 000 lety přišel podle proroctví Boží syn a stal se tělem. Narodil se v Betlémě. Žil zde umřel a trpěl pod Ponciem Pilátem. Byl ukřižován a třetího dne vzkříšen podlepísem a vystoupil na nebe podle písem. A
39:47odtamtuď se vrátí, aby soudil živé i mrtvé. Podle písem. A tenhlencten Ježíš Kristus, Boží syn, je vyjádřením a odlekem Boží podstaty. Pán Ježíš říká, že kdo vidí mne, vidí Otce. To neznamená, že Ježíš je otec, ale on je jeho vyjádřením. Pán Ježíš říká:„Já jsem nepřišel činit svoji vůli, ale dokonale činním vůli toho, kdo
40:16mě poslal." Je úchvatné vidět život Ježíše Krista. Číst ho v evangeliích. Je úžasné číst epištoly, co to znamená, vysvětlení apoštolů. A v tom se zjevuje ta dobrá zpráva lidstvu, kterou očekávali už proroci od stvoření světa, boží mužové a ženy, v kterou doufali a nám už je představena, že se stala. A když uvěříme této zvěsti, že pán Ježíš
40:46Kristus byl tím beránkem Božím, který vzal na sebe hřích tohoto světa, který zemřel namísto mě, byl potrestán Bohem otcem. On, který se nikdy nedopustil hříchu, který nikdy nic zlého neučinil, byl tou dokonalou obětí, jak je napsáno v knize Sofoniáše. Bůh ještě před stvořením světa připravil obětní hod. A tak Židé byli od počátku
41:15vychováváni v to, že mzdou hříchu je smrt a že bez prolití krve není odpuštění. Takže co víme o Bohu? Jeden z jeho závažných atributů, že Bůh nemůže odpustit hřích bez prolití krve. A to je velice závažná informace pro lidstvo. Bůh se nám zjevil jako ten, který nemůže říct, to je v pořádku. nemůže, ale že musí na místě hříšníka
42:08aby plně zaplatil. A podruhé se zjeví ne už aby platil za naše hříchy, ale aby přinesl věčné vykoupení těm, kteří v něho věří a soud těm, kteří ho odmítají. A tak je, bratře, velice podstatné si uvědomit, že to největší zjevení Boha, jestli někdo chce poznat Boha, tak musí jít vždycky skrze Ježíše Krista. V Bibli
42:35je napsáno, že nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. A Ježíš Kristus se jednoznačně nebojí říct a prohlásit, že já jsem ta cesta, ta pravda a ten život. >> Přesně tak. Takže jestli se chceme bavit o zjevení Boha a jaký Bůh je a vynecháme Krista, víš, protože dneska dochází k takovému spojování náboženství, jo, že v
43:06rámci abrahámovských náboženství se spojují různé různé směry, islám a tak dále, ale víš, co učí Boží slovo? Že kdo nemá syna, nemá ani otce. A kdo je ten Antikrist, né ten, který popírá? syna. Takže my se musíme dostat k té nejpodstatnější části, k tomu, kdybysme vzali, my jsme dneska vlastně jako když jsme měli dalekohled nebo mikroskop, my
43:35jsme se z té šíře a dálky snažili pohledět tam na toho velikého Boha a zjišťujeme, postupně se dostáváme k tomu nejniternějšímu, tomu nejosobnějšímu zjevení. Eh, mně se líbila, bratře, tvoje otázka. Ty ses ptal v tom textu, co jsi mi poslal, proč nemůžeme vidět Boha? Proč se nemůžeme s Bohem setkat? Tady máš tu, >> proč nemůžeme fyzicky
44:03>> vidět Boha? Mnoho lidí se tě na to asi i zeptalo, viď jako ukaž mi Boha, budu v něho věřit. Jo, mně se na to moc líbí jedna odpověď. Zase trošku odbočujme, ale je to dobré. Říká: „Ukaž mi elektriku a budu v n věřit." Já říkám: „Stačí si strčit prsty do zásovky. Nedělejte to, je to nebezpečné. Jako lékař to nedoporučuju, ale říkám,
44:26elektriku přece nikdo nevidí, ale všichni vidíme její působení. Stejně nevidíme vítr, kam vane, ale vidíme, když loď pluje po moři, že plachty se napínají. A tak Boží moc není možné vidět takto fyzicky, ale říkám, jestli nevěříš v elektriku, je to stejně směšné jako nevěřit v Boha. My vidíme moc Boží a jeho působení. Ale co je velmi
44:50zajímavé, bratře s Bohem, skutečně se nemůžeme takto fyzicky setkat, protože už starozákonní mužové a ženy, například Manoach, to byl otec eh Samsona, jednoho ze soudců, kterého snad lidé znají, tak se jim zdjevil eh Hospodin ještě před eh tím, než pán Ježíš přijal tělo. jsou takzvané teofanie, zjevení Boha ve Starém zákoně, kdy Bůh z toho Ralmu
45:20sestoupil, což je velmi zajímavé, velmi tajemné, dokonce mohl na sebe vzít tělo, lidské tělo. Jedl s Abrahámem, Ježíš Kristus ještě před to, než byl inkarnován. A to jsou tak zajímavé, úchvatné věci, které doporučují čtenářům Bible nad nimi přemýšlet. Ale právě oni věděli, že když se setkají s Bohem, takže nezůstanou naživu. Že prostě
45:48setkání se svatým Bohem znamená absolutní konec naší hříšnosti, potrestání prostě. Ano. Víš, ale v Boží milosti, když vidím Boží milost a vidíme to právě ve 14. kapitole evangelia Janova, kde Filip říká Pánu Ježíši, učedník Filip, apoštol Filip říká: "Ukaž nám Otce." On chtěl vidět Boha. >> On chtěl vidět Boha. A pan Ježíš mu
46:20mluví:„Poslouchej, Filipe, vidíš mě? Vidíš Boha? Vidíš otce? Ano. >> Vidíš otce? Ukaž nám Otce. On říkal: "Ukaž nám Otce." A pan Ježíří e říkal: „No, vidíš, že jim ne?" No a potom eh v knize Zjevení, což e nám jeden přednášející na biblické škole e říkal:„Toto je kniha, toto je eh Bible v kostce, toto je jaksi
47:50>> Bohu odevzdej." Ano. Ano. >> Eh, takže to je něco nádherného. Ta první kapitola. Zjevený eh Kristus, zjevený Mesiáš ve slávě, v moci. Eh, no a Jan ho vidí takového přicházejícího. >> V mocí. To vidíme 21, 22. >> Ano. To už ale vidíš, že se prolamuje naprosto to neviditelné s viditelným, protože je jasně zaslíbeno, že se
48:46svět pro naše hříšné oči. Je to skryto a je to Boží milost, že nevnímáme a nevidíme vše, ale ten duchovní svět nás obklopuje, je realitou. Eh, jsou tu andělé, jsou tu démoni, lidé by si to měli uvědomit. To není středověké učení. Já jsem se setkal i s křesťany, kteří nevěří na duchovní bytosti. To je směšné. Ale chci říct, že
49:10jsou tu i lidé, kteří tyto duchovný bytosti vzývají, kteří se klanějí andělům. To je velmi nebezpečné. Jenom Bůh jeho den cti a uctívání, všechno ostatní je nebezpečné. >> Vidíme to na příkladě Jana, protože přemocen tou velikostí toho eh ten anděl, říká se mu Angelus interpress, anděl plumočník, vykladač. Ten vystupuje
49:33i v knize Zachariáše, kterou já vykládám už teď několik let. Tak vidíme tam toho anděla, průvodce, který provází toho Jana tím zjevením i toho Zachariáše a vysvětluje mu ty věci, které on vidí, aby je byl schopen nějak předat. A on přemožen tou věcí dvakrát padá k jeho nohám. A on říká: „Nestřeď se to. Já jsem jenom otrok jako ty. Před Bohem
49:58poklekni." Jenomže víme, že i ďábel na sebe bere podoby anděla světlosti. A já vidím mnoho lidí dnes. Včera jsem viděl rozhovor s jednou herečkou, která mluvila eh a říkala, jak překonala těžkosti, jak eh prošla velmi těžkým životním obdobím a že jí andělé pomohli a andělům děkuje. Andělé jsou bytosti poslaní od Boha jako služební duchové, kteří mají
50:51podstatné a důležité, že jak jsi to řekl, Boha nikdy nikdo neviděl a nebylo to možné se s ním setkat, ale v osobě Ježíše Krista. I my dneska, když studujeme evangelium, když když vnímáme a čteme, jak pán Ježíš žil, co činil, tak poznáváme Boha nejniterněji, jak jen ho můžeme poznat. A co je úchvatné, je, že v Bibli čteme,
51:53vůbec nevědí a to je, že my jsme se mohli dostat do fáze, kdy nejenom jsme mohli Boha poznat a poznáváme ho, ale kdy Bůh přichází k nám, vstupuje do nás a žije s námi v nás. Ta naděje slávy, Kristus v nás, přítomnost Božího ducha, který zprostředkovává absolutně ve věřících.
52:24Soucno Boží je něco nepředstavitelného. To je průlom v dějinách lidstva. Stvořitel přichází, aby byl ve svém stvoření. Bůh vás, ta naděje slávy, Kristus v nás. A ve velekněžské modlitbě pán Ježíš mluví o tom, že vlastně cílem a naplněním celého toho úchvatného Božího plánu je, že až že pán Ježíš prosí Otce,
52:56aby my jsme byli v něm jedno, jako on je jedno s ním. To sjednocení s Bohem, to nejintimnější možné spojení, jako má Pán Ježíš se svým Otcem od počátku před počátkem, než stvořil svět, je součástí toho dokonalého Božího plánu spásy. A my víme, že až Bůh Otec položí všechny za nepřátele ke Kristovým nohám, až Kristus
53:25ustanoví své království, tak na konec času čteme u apoštola Pavla v Korintským, i Bůh syn předá všechno Otci, aby byl Bůh všechno ve všem. A to je to nejuchvatnější, co se může stát. To mě uchvacuje, protože to je odpověď na to, co se lidé ptají, co bude potom. Jenomže, a to je ta vážná věc, je tu ta otázka, že jedni naleznou
53:58věčnost v Boží náručí, v jeho absolutní přítomnosti. Čteme o nové zemi, o nových nebesích. Čteme o nebeském městě, které je připraveno o tom nebeském Jeruzalému, který sestoupí z nebe na Novou zem a tam bude Bůh přebývat uprostřed svého lidu. Uvidíme ho, jaký je. Janovo, první list Janův říká:„N ho nevidíme, jaký je, ale potom ho uvidíme,
54:25jaký je, protože mu budeme podobni. Budeme s ním, budeme hledět tváří v tvář Bohu, Otci, Synu, Duchu svatému. Bůh uprostřed svého lidu a my s ním navěky. Ale také to bude to hrozné jezero, které je připraveno pro ďábla, jeho anděly, kde skončí ti, kteří jejíž jména nejsou zapsáni v knize života před stvořením světa, kteří neuvěřili v Pána Ježíše,
54:57kteří odmítli toto největší Boží zjevení, Bůh přišli v těle, který položil svůj život za nás, kteří za nic neměli krev smlouvy, kteří odmítli neuvěřit. kteří budou navěky odloučeni od Boha a budou zakoušet jeho hněd. Víš, Ludviku, já mám ještě tady, ale to necháme na další povídání.
55:28Eh, já mám tady otázku, ale jak říkám, necháme to na další povídání. A co čas? Je u Boha čas, tak i i tak, jak my lidé ho známe. Čas přítomné, čas minulej, čas budoucí. Ale já bych o tom čase e jenom krátce něco řekl. Teď žijeme v čase dočasnosti. >> Mhm. >> Ale eh v tom úžasném čase, čase milosti. >> Pán Bůh dává
55:57čas milosti. >> Mhm. >> Eh, od zmrtvstání Pána Ježíše do jeho příchodu je čas milosti. Pán Bůh >> dává milost. >> Mhm. Hm. >> Mhm. >> To vidíme e v třetí kapitole evangelia e Janova. Rozhovor Pana Ježíše s Nik Nikodémem. >> Je to nádherný čas. Možná kdybys krátce
56:52přinesl celý ten systém těch e svátků přikázaných, tak bylo to léto Boží milosti. To o tom máme slovo jubileum. Eh, to pochází z hebrejštiny, kdy to bylo to milostivé 50. léto, kdy bylo propuštění těch otroků, kdy přicházely ty různé úkony, které museli Židé dodržet. A když pán Ježíš přichází v synagoze, aby otevřel tu kapitolu, tak
57:20začne číst, že duch panovníka hospodina je nade mnou a přichází vyhlásit léto Boží milosti. A ono se skutečně stalo a jak to říkáš, eh to, co proroci a starozákonní lidé očekávali, co vyhlíželi, co oni ček po čem se pídili, tak nastalo. A pán Ježíš tímto momentem eh svojí přítomností, vtělením a životem
57:51a potom obětováním a zmrtvýchvstáním a i současnou dobou, kdy ustanovil zde svojí církev, eh volá lidi k pokání, aby využili této milosti, aby byli povoláni do Boží přítomnosti. A my víme, že je to Boží dar, že spasení není z nás, že je to Bůh, který nás předuruje, povolává a vysvobozuje, který
58:21nám dává spasení. Jak píše: "Vď jsme jeho dílo v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abysme konali dobré skutky. Není to z nás. Spasení je dar, který je ti předkládán a ty můžeš být osvobozen od svých hříchů, když uvěříš v Ježíše Krista. A i víra je dar od samotného Boha. To je úžasné období, ale my také čteme v písmu, že tento věk
59:22Židům je napsáno, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. Jako tehdy při pokušení Boha na poušti, kdy pán Bůh nechal celou tu generaci pomřít, protože jejich srdce mu bylo nevě, srdce toho lidu bylo nevěrno. Nevěřili Bohu. A tak říká: "Pro, jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce, ale v pokoře padněte před Bohem. Vyznejte své
59:51hříchy, čiňte pokání. Uvěřte v Ježíše Krista, neboť to přikazuje Bůh Otec. Přijměte jeho oběť a je nám zajištěn život věčný. Pán Ježíš vzal na sebe všechny naše hříchy, všechny naše provinění a skrze něho přicházíme do úžasného vztahu, že se můžeme stát Božími dětmi, už nejenom stvořeni,
1:00:21bratře, ale Bůh nás znovuzrodí a stáváme se Božími dětmi, neboť je psáno v Janovi, že těm, kteří přijali jeho, dává Bůh moc stát se jeho dětmi. Ty se nenarodili z vůle muže a těla, ale z Boha byli znovu zrozeni. A bratře, to je něco, o čem tady už nemůžeme předat svědectví jinak, než pokaď ty lidé sami to okusí, protože my
1:00:52jsme byli znovu zrozeni z vody a ducha. My jsme prožili to, že Bůh už pro nás není jenom stvořitel, ale že se stal naším Otcem. A to je pro mě osobně to největší zjevení, bratře, které Bible přináší, že ten nejmocnější stvořitel nebe i země, ten zžírající oheň, ten mocný všemohoucí Bůh, na kterého ani andělé nemohou pohledět,
1:01:52nekonečného, všudy přítomného, svrchovaného. Boha jako svého otce a Pána Ježíše Krista jako svého milovaného nejstaršího bratra. On se nestydí nazývat naším bratrem. On přijal tělo jako máme my a stal se člověkem. Takže to bych všem přál. To je cílem
1:02:22doby milosti. Tam vysťuje doba milosti, ale nebude trvat věčně. Jednak skončí ten čas, protože ty jsi řekl, bratře, že Bůh nežije v čase a to je dobře. My víme, že dokonce Bible učí, že čas plyne u Boha jinak, že 1000 let je u Boha jako jeden den a jeden den jako 1000 let říká Petr a cituje Mojžíše. Ale jde o to, že pánbůh v čase jedná. I
1:02:51když je pán Bůh nad časem, tak on v čase jedná. Přesně a skrze čas se zjevuje v něm, pracuje v něm a jedná s námi. I když pro něj je každý den věčnost, budoucnost i minulost stále současností. A pro nás je velmi závažné to, že my v tom čase žijeme a že my nevíme, jestli ještě zítra budeme mít možnost
1:03:25se s Bohem smířit. A tak je důležité ten čas nepromarnit. Bible nás všude učí, že Bůh nás volá k té odpovědnosti a říká: "Jestliže dnes uslyšíte můj hlas." A co to znamená? Uslyšíte můj hlas? No to je to, jestli dnes, jestli na nás někdo kouká, viď, tak slyší, že se ho to dotýká, že to Boží slovo k němu promlouvá a že pochopil a poznal, že je
1:03:53to pravda. A v tom okamžiku k němu mluví sám Bůh, ne Ludvík z Jablonce. Na něho můžeme zapomenout, ale sám Bůh mluví skrze své slovo, skrze své otroky dodnes. A když uslyšíme jeho hlas, tak musíme zareagovat. A budou lidé, bratře, kteří padnou na
1:04:23zem a přijmou Boží milost a budou lidé, kteří opovrhnou. A to nás Bible učí a to je velmi vážné. Takže čas milosti, čas jak jsi řekl ten obraz ze Starého zákona, že byl čas odpouštění, čas milosti. Těch 50 let a
1:04:54pak nastalo sedm let. >> Sedm let toho času, kdy se odpouštěly dluhy, kdy se odpouštěli, >> otroci se propouštěli a tak. Dále to byl obraz na ten čas, který pán Bůh teď dává. Ano, >> pán Bůh je připraven odpustit hříchy >> hříšníkům hříšníkům e ve svém synu Ježíši Kristu. On jednou už >> zaplatil tu mzdu v hříchu
1:05:57eschatologie, že bysme mohli nad tím eh >> popřemýšlet, >> popřemýšlet >> o tom Božím plánu, protože je to úchvatné, bratře, že pán Bůh nám nezjevuje jenom proč, ale ukazuje nám i ty úchvatné věci, jak naplní svoji vůli. O tom vlastně eschatologie je, jakým způsobem pánbůh všechno od počátku až do konce završí. A o tom povídat, ty víš, že je pro mě
1:06:26velmi blízké, protože eschatologie je jedna z těch oblastí teologie, které se zabývám hlavně výkladem proroctví. A ona nám totiž neříká jenom o tom zase, jak se ty věci stanou, ale víš, co se mi, bratře, nejvíc na eshatologii líbí, že nám zase primárně zjevuje Boha samotného, že vlastně je to zase teologie. A co je v církvi
1:06:54nejdůležitější, bratře, a nejenom v církvi, ale všude, že se musíme soustředit na Boha. Víš, co je nešvarem současný církve? že se stala strašně antropocentrickou. Víš, co to znamená? Furt se všecko motá kolem člověka. Ale už bratři reformátoři říkali, že kde se káže veliký Bůh, je i velká a mocná církev. Ale kde církev se
1:07:19soustředí jenom všecko je pro mě, skrze mě a Bůh všecko, tak tam je všechno, všechno ubohé. Protože bratře, víš co řekl pán Ježíš Kristus v 15. kapitole Jana? Já jsem ten pravý vinník ven a můj otec je ten vinař a vy jste ratolesti a beze mě nezmůžete vůbec nic. A vůlí našeho Boha je, abysme nesli hojné ovoce. Ale to můžeme níst jedině tehdy,
1:07:48když jsme pevně zakořeněni v Kristu, když známe Boha a on nás. A jestliže nebudeme se soustředit na to, jaký je Bůh, víš? A proto já miluju tyto témata, které se týkají eh toho, jaký je náš Bůh. Eh třeba ti dávám i návrh. Je moc dobré studium také Božích jmen. Tím jsem se také hodně zabýval. To moc našim eh divákům doporučuju. Vzít si Boží slovo a
1:08:17studovat jednotlivá Boží jména, protože Bůh se nám v Bibli zjevuje v různých jménech, tak jak vlastně zjevuje skrze tyto jména i svoji podstatu. Například, jak jsem řekl, Esocha, oheň stravující, nebo Elšadaj, Bůh všemohoucí, Elrojí, Bůh pastýř. A to jsou úžasné věci, protože skrze to všecko poznáváme našeho Boha. A čím víc poznáváme našeho Boha,
1:11:15uprostřed věty. On přečetl jenom ten úsek, kde říká: "Nyní je čas Boží milosti, Boží milostivé léto." Jo, nenu přestal číst, ale ten verš pokračuje a vyhlásit den pomsty našeho Boha. A to je strašné. >> Ale tam je zaslíbeni. Pán Ježíš klepe na dveře a říká: „Pojďte, pojďte, já chci s váma slavit. Já chci
1:12:14musíme chopit. jestli to pro mě zůstane jenom informace a nezareaguju, je to špatně. Nic z toho nemám. Ale jestliže dneska slyším jeho hlas a slyším, jak pán Ježíš klepá a říká a jak to říkal, pojďte to úžasné zaslíbení, protože pán Ježíš, koho miluje, bratře, toho trestá a koho eh miluje, tak také vychovává. Dneska zase se mluví o Boží lásce jako
1:12:45něčem abstraktním. Boží láska je takhle hmatatelná a pánbůh si přeje nás přetvořit do té podoby svého syna, abysme odrážděli jeho svatost, jeho slávu a abysme navěky se mohli radovat v něm. A to je to je odpověď možná na tu nejzávažnější otázku. Proč jsme tady? Proč jsme vůbec tady? Bůh nás stvořil ke své slávě a
1:13:44problém pro mě přij >> bu se těšit. >> Budu se těšit. >> No, pět hodinek 5 hodin eh autem a jsem tady. Takže >> budeme se na tebe, bratře, těšit. Keš je to všecko na Boží slávu. Bratře, já ti moc děkuju za tvoji touhu, že sloužíš takhle bratřím a sestrám, že pro ně připravuješ videa i bratřím, kteří mají na starosti zpracování těch videí.
1:14:11Bez nich by to nebylo. A >> děkujeme tady Ondrovi. Tak a naši naši je to tak je zatím spoustu práce >> a tou naší touhou všech je aby aby opravdu to lidi přivedlo k tomu poznání jaký je Bůh. Uch
Líbit se Bohu
113×0:03Pokoj vám a milost od Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista. Bratři a sestry, já vás tedy dneska vítám také na tomto místě, kde jsme se sešli eh první den po sobotě, v den Páně a abychom společně byli pod vlivem Božího slova, abysme společně dnes, jak pán Bůh dá, nechali eh působit Boží slovo na nás. A já vás poprosím, aby jak je naším
0:34zvykem, jsme povstali a já na začátek přečtu úvodní text, který nás povede do Božího slova a který bude tím textem, který bude z Božího slova k nám mluvit věřím a budovat nás tak, jak se Pánu Bohu líbí. Takže postaňme, nalistujme si první tesalonicenským čtvrtou kapitolu a budu číst
1:05první verš až třetí. Nakonec vás, bratři, vybízíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhodňovali v tom, co jste od nás převzali a co už také činíte. totiž jak máte žít, abyste se líbili Bohu. Vždyť víte, které příkazy
další 110 míst
1:36jsme vám vydali skrze Pána Ježíše, neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. Můžete se posadit. Já se na začátek pomodlím, takže skloňme společně hlavy k modlitbě, abychom vyprosili i pro tuto chvíli Boží vedení a jeho moc, aby mohla být zjevena
2:09na tomto místě. Náš drahý nebeský Otče, Hospodine, Bože náš, my tě prosíme ve jménu tvého jednorozeného syna, který se nám narodil z Panny a který je ten divuplný vládce, božský bohatýr, otec věčnosti, aby si v tuto chvíli žehnal na tomto místě svojí mocí, aby si skrze svého ducha svatého vedl má slova
2:39a aby si také působil v srdci každého jednoho, který bude pod vlivem tvého slova, aby tvá moc byla zjevná a aby tvé slovo, které bude vycházet, se nevrátilo s prázdnou. O to tě prosíme. Amen. Takže moji Pánem Bohem milovaní, dnešní Boží slovo,
3:09které je před námi, eh bude asi jste možná z toho úvodního textu pochopili a možná ne na téma, co myslíte, čeho? posvěceni, tak jste blízko a to s tím úzce souvisí, ale název dnešního kázání je: "Žijte tak, abyste se líbili Bohu." Bratři a sestry,
3:42to je klíčová záležitost, kterou bysme měli skutečně zkoumat a kterou bysme měli neustále mít na paměti. a možná není často až tak zmiňována, ale je to zcela ústřední disciplína našeho bytí a to je líbit se Bohu. Mě by strašně moc zajímalo a chci, abyste si každý jeden z nás hned v tento okamžik
4:13položil zásadní otázku. jak často ve svém životě každodenním přemýšlíte nad tímto tématem. Zda se líbíte Bohu, zda se Bohu líbí to, jak žijete. Jestli si vzpomínáte, tak já jsem kázal první den roku 2025 na téma.
4:43Kdo mně pomůže? To je naše paměť, lidská paměť. Ale opravdu připomínání je matka vědomosti. I chodil Henoch s tím Bohem a byl vzad. Nebylo ho. A jestli si pamatujete, tak já jsem vám tehdy říkal a vrátím se k tomu, přečtu i ten text.
5:17Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt a nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl. neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu. Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že se odplácí těm, kteří ho usilovně
5:49hledají. A já jsem vám již tehdy říkal, když jsme mluvili o tém souvislostech, jak vůbec mohl pisatel Židům pod vedení ducha přijít k tomu, že se Henoch líbil Bohu. Kde je to v Genesis napsáno? A teď už pomalinku, abyste nečetli jenom z toho taháku, který máte před sebou, z toho Božího slova, jak mohl přijít pisatel Židům, ať už, jak říkám, to byl
6:16sám Pavel Apalos nebo někdo z blízkého okolí. že se Henoch líbil Bohu. Kolikrát je to v Genesis napsáno? Ani jednou. A přesto, přesto jsem vám vysvětloval, že to není tak zcela pravda. Víte, že Ptolemáos II Filadelfos, který ve třetím století nechal pověřit 72 židovských učenců, aby pořídili první
6:47překlad eh vlastně toho starozákonního textu do řečtiny, která v té době již byla, řekli bysme, mezinárodním jazykem tehdejšího světa. A vznikla tak Septoaginta. použil v tom textu v Genesis, kde se dočítáme, že Henoch chodil s Bohem úplně jiný obrat a to je, že přeložil, že Henoch se líbil Bohu.
7:19A tak jsem vám již tehdy vysvětoval, že to řecké slovo Eurereseto, které je tam použito a které vyjadřuje ještě lépe bysme řekli, že nalezl Henoch zalíbení u Boha, je jistoj jistě spíše výkladem, ale velice trefným výkladem toho, co to v řečtině znamená to hebrejské slovo mithalech chodí.
9:20peripatein, abyste se líbili Bohu. Nechci říct, že je to ve 100%, ale téměř ano. Kde v řeckém překladu nebo v překladu řeckého nového zákona máte slovo žijte. Žít, tak se často myslí právě chodit. A věřím, že vnímáte, že to řecké slovo je daleko bohatší než to žít. Protože
10:51říkal, která teď je na velkém zestupu, i když budeme mít tak obrovskou umělou inteligenci, tak nikdy nebude živá, nikdy nebude to dar života, kterou bude sdílet, i kdyby měla poznání všech encyklopedií světa, je to jenom mrtvá věc. Ale život je první podmínka. To je dar od Hospodina. Nikdo jiný než Bůh sám není darcem a zdrojem života.
11:53zakládali, aby tak čin činili a to je co? Aby chodili tak, jak se líbí Bohu. Víte, je až děsivé, jakým způsobem došlo k posunu za ty léta od toho prvotního učení církve. Protože v dnešní církvi mně přijde, že tak nejdůležitější ještě to, co o co se snaží, je, že zvěstovat evangelium. A já vám řeknu, je to upřímně úboze málo. Slyšíte mě?
13:28Víte, co je duchovní potrat? To jsou lidé, kteří jsou od počátku ujišťováni, že se jednou pomodlili modlitbičku přijetí a že jsou navěky spaseni, aniž by jejich život tomu odpovídal, aniž by se líbili Bohu. Takové to laciné evangelium má za příčinu toho, že církev vypadá jak vypadá a že se naplní všechna Boží slova, že v době konce bude církev
14:31byla od počátku vedena k tomu, že musí usilovat o jednu zcela zásadní věc a to je, že se musí líbit Bohu. A jestli my zvěstujeme evangelium a neřekneme jim, těm lidem, že musí žít tak, jak se líbí Bohu, tak co to je? Co jim vlastně říkáme?
15:01Říkáme jim ani ne poloviční pravdu. Ani ne poloviční pravdu. A není to plné evangelium, protože evangelium je co? Dobrá zpráva, že Bůh zachraňuje člověka před čím? Před svým vlastním spravedlivým hněvem. A co vyvolává ten spravedlivý Boží hněv?
15:32Neposlušnost. Jinými slovy, když lidé žijí, jak se Bohu, nelíbí, nebo tomu tak není. To si každý odpovězte. Proč musel vůbec Ježíš Kristus přijít na tento zem a zaplatit životem? Proč musel být na kříži na něj vylit Boží hněv? Co byla příčina?
16:03Neposlušnost člověka, že se člověk odklonil od Boha a začal žít, jak se mu nelíbí. Jak bychom mohli zvěstovat evangelium a nedodávat jako Pavel, nejenom v této epištole a jiní, že jsme byli zachráněni před Božím hněvem k tomu, abychom si žili, jak se nám zlíbí? A nebo že jsme byli zachráněni od věčného Božího hněvu proto, abychom žili tak,
16:31jak se Bohu líbí. A proto říkám, že je to velice důležité se dneska nad tím zamyslet, do jaké míry nás zaměstnává to, jak se náš život, naše chození líbí Bohu. Abych vůbec vysvětlil, co to znamená líbit se. Co toto slovo vlastně znamená v řečtině? Je to eh řecké slovo Areso.
18:34vnímáních, v tom, jak se vlastně projevuje naše prožívání, Boží charakter. Je to tak? minimálněji ty sdílitelné atributy. No, jestli si myslíte, že sdílíte Boží svrchovanost, určitě ne. Ani nesdílíte jeho věčnost ve smyslu jeho všudy přítomnosti a tak dále. To jsou nesdílitelné božské atributy, které nás odlišují od Boží
18:59bytosti, ale ty sdílitelné atributy, které máme, odrážejí ten vzor, podle kterého jsme byli stvořeni k Božím obrazu. Takže myslíte si, že člověk dokáže prožívat líbit se, že se mu někdo líbí, že nachází v něčem zalíbení? Jo, naprosto. A tak opravdu i my si můžeme být jisti, že v tomhlenctom můžeme vnímat Boží
19:24srdce, vnímat něco z Božího srdce, ale má to jeden háček a to je, že od pádu člověka v ráji, kdy jsme poznali dobré i zlé, jsou naše sklony naprosto zvrácené. To znamená, že mnoho věcí, které jsou přímo Bohu odporné, se nám líbí a opačně věci, které se Bohu líbí,
19:57jsou pro nás bytostně odporné. To je strašné, co? Od pádu v ráje opakuji, mnoho věcí v našem zvráceném srdci, které jsou v přímém protikladu s Boží libostí, jsou nám líbé. Člověk je rád líný. Člověk si, když už něco chce uspokojit, tak co touží primárně uspokojit? sám sebe. A to je naprosto v přímém
20:29rozporu s tím, co je libé Božímu srdci a k čemu se ještě dostaneme. Víte, odhodlaná touha skutečně zbožného člověka musí vždycky být, že se touží líbit Bohu. Musí to být neustálá vnitřní motivace a puzení, která musí být motivována bázní, láskou a vděčností k Bohu samotnému.
21:02A jestliže něco z toho ve vašem životě chybí, tak jste chorý a nebo duchovně mrtví ve svých vinách a hříších. Jestliže tady někdo dneska sedí nebo někdo následuje, který neprožívá vnitřní touhu líbit se Bohu, tak je buďto duchovně mrtvý a nebo je duchovně chorý. Protože jednou ze základních jednoznačně
21:35okamžitých důkazů našeho znovuzrození je, že naše nová přirozenost má jedinou touhlu, která je nadřazena všem ostatním a to je líbit se Bohu. A to chci, abysme na tom základě dnešního kázání pochopili a abysme to i prakticky uchopili. A proto znovu říkám, jestliže někdo ve vašem
22:08okolí, středu tady mezi námi, teď si říká, co co to vůbec je, tak vám chci říct, že nemůžete poznat nic z toho, dokud nevstoupíte do intimního vztahu s Bohem samotným. A to není možné jinak než skrze víru a přijetí Pána Ježíše Krista. Protože jsme četli, když se řekne, jaká je asi první věc, jak se mohu
22:39zalíbit Bohu? No, věřit. Ale to není. Takže já věřím, že Alah je Bůh. Stačí? Líbí se to Bohu? Ne. A víte, že písmo je zcela konkrétní, který je to skutek, který Bůh žádá, který se líbí Otci, abyste věřili v jméno toho, kterého on poslal. Jinými slovy, i kdybyste chodili
23:11100 let do kostela, i kdybyste věřili čemukoliv, jestliže nemáte splněnu tudlenctu první podmínku, všechno ostatní je mimo Boží zalíbení, protože nikdo se nemůže líbit Bohu Otci. Leda jeli v Pánu Ježíši Kristu. Jestliže věříme v Pána Ježíše Krista,
24:13Otci. než skrze Ježíše Krista. Takže se zeptám, kdo může přijít k Bohu mimo Ježíše Krista? Nikdo. A kdo se může líbit Bohu mimo Ježíše Krista? Nikdo. My si říkáme, že Pán Ježíš zemřel za všecky hříchy a že jsou všechny hříchy odpustitelné, tak vám říkám, že je to lež. Je hřích, který je neodpustitelný nyní.
24:44vždycky a navěky. To učil sám Boží syn. Jaký je to hřích? Proti Duchu svatému. Když se někdo zpírá duchu milosti a odmítne Ježíše Krista, nemůže mu být odpuštěno nyní ani na věky a nemůže se líbit Bohu. To si pamatujte. Za takový hřích Ježíš Kristus ani nemohl zemřít. To je nesmysl, jak by mohl
25:15zemřít za takový hřích. A proto si varujme, abychom takovému To je bezlegrace. Jestliže někteří evangelisté na konci života opustili úzkou cestu a začali kázat slovo, že i mimo Krista se můžeme líbit Bohu, tak slouží samotnému ďáblu.
25:54Není možné se líbit Bohu mimo Krista. A tak věřím, že to si uvědomujeme zcela jasně, ale abych ukázal, co vlastně to líbitice znamená, tak použiju apoštolu Pavla list do Korintů a to budu citovat text ze sedmé kapitoly od 29. verše a budu to demonstrovat na vztahu muže a ženy. Je to srozumitelné. Dneska už méně. Dneska těch vztahů je
27:17A to je, že místo, aby na prvním místě usiloval líbit se Bohu, tak se snaží zalíbit lidem. A v tom okamžiku už se nemůžete líbit Bohu. Jestliže někdo se snaží více zalíbit své ženě, muži nebo svým dětem nebo komukoliv, tak v tom okamžiku se to celé zbordí. Ježíš Kristus se primárně nesnažil zalíbit svým učedníkům. No to z jeho
28:45a sestry, mám pro vás dobrou nebo špatnou zprávu. To se zamyslete teď každý v srdci. Pán Bůh manželství jednou zruší úplně. Takže někomu spadne kámen ze srdce. Někdo si možná říká srdci, jsem za to vděčný Pánu Bohu, že manželství tady bylo, ale bude vzkříšení, budeme jako nebeští andělé. Takže já vám přeju manželství. Z celého srdce vám to přeju.
29:14Jen si to užijte, ale jednou to pánbůh zruší. Takže to je Boží jasná zpráva. Ale pánbůh to neříká jenom ženatým a vdaným, ale on říká, ať všechno, co v životě zažíváme v tomhle dočasném, to neříká, že nesmíme toho užívat, ale aby naše srdce se k tomu jednoduše nepřisáklo. A víte, jak my snadno v té hříšné
30:10se primárně o věci Pána, aby se zalíbil Pánu. Teď nechci říct, že všichni svobodní. Dneska je 90, kolik jen procent, nevím to číslo, ale mnoho lidí, že je na hromádce, tak ty se určitě nesnaží, aby se líbily Pánu. Protože já jsem četl, že toto je vůle Boží pro vás vaše posvěcení a nedoplnil jsem jedno slovo, abyste se všichni vyvarovali
30:34smilstva. Dneska plno lidí žije na hromádce, čili v smilstvu. A to se tedy určitě Bohu nelíbí. Dokonce to pánbůh jisto, jistě bude trestat. Ale tady jde o to, že svobodní mají daleko méně starosti v tom, že mohou být všude tam, jak dlouho je Pán chce mít, aby se líbili Pánu. Ale vy víte, že když jste ženatí v dané, tak musíte velmi
33:02Modlil jsem se, tak vidíte, že prostě no někdo se to tak opravdu praktikuje, že to napětí tam je a že určitě vás nenabádám k tomu, abyste takhle žili, protože opravdu žena, když neoslavuje Pána Boha tím, že uváří, připraví, tak to, že by se modlila, to pojďme do kláštera. se Pánu Bohu také moc nelíbí, ale je tam tedy zápas. Je tam zápas a my musíme
33:35stále hledat tu Boží vůli. A tak Pavel říká: „Ano, kdo se žení, dělá dobře a hned vám to doplním. Kdo se nežení, udělal těla ještě mnohem lépe. Ale tím vám nezakazuju manželství. Jen se množte a naplňte zemi. To je důležité. To je jedno z prvních přikázání. A jsme za naše manželské páry vděčné i za naše rodiny. To k tomu patří. Ale tak vám
36:17říká: "Ten, kdo mě miluje, tak si žije podle svého. Ne říká,"Zachováváme slovo. V tom je láska." Jo, určitě chápete, že když víte, moje maminka opakuje, říká, že teprve na konci té cesty poznala mnohem zklamání v životě, že jenom v Bohu je ta pravá láska, ne ta lidská vypočítavá, ne
36:47ta partnerská, která je taky nedokonalá, ani ta rodičovská, ale ta pravá ryzí čistá. Bůh vás nikdy nemůže zklamat. Bůh k vám nikdy nepřistupuje se špatným úmyslem. Pán Bůh nikdy nejedná s nečistými úmysly, ale pán Bůh skutečně miluje ryze a v tom se projevila jeho láska k nám, že dal svého nejdražšího syna. Dali
37:18byste to nejcennější, co máte i svůj život, jak říká pán Ježíš. neboť nemá větší lásku ten, než kdo položí život za své přátele. To je ta ryzí a čistá láska, ale bývává často pošlapávána. Jenomže my se tedy vracíme k tomu, že my tedy jsme voláni a máme k tomu být puzeni, že máme z lásky k Bohu, z
37:49vděčnosti a v bázni se mu chtít líbit. Ne, proto, že říkám, hele, já bych něco potřeboval, jo, teď se budu snažit líbit Bohu a snad mi přidají v práci. To je zvrácené a to člověk dělá už od oběti jednoho muže. To je Kainovská větev. Takovou oběť Bůh nemůže přijmout. To je Bohu odporné. jestli k Bohu přicházíme s
38:20prospěchem, to znamená, že máme nějaký motiv. A ten motiv je co? Naše vypočítavost, že hledáme nějaký způsob, jak získat od Boha, aby naplnil naše sobecké představy. Tak to si nemyslete, že něco takového se Bohu může líbit. My musíme totiž Bohu přinášet nejenom věci se správným motivem, ale také mu musíme přinášet to,
38:49co on se nám žádá. A nemyslete si, že pán Bůh bude přijímat cokoliv, co mu přineseme, kulhavé, chromé, jako čteme v Malachiášovi. Pán Bůh je veliký pán a pánbůh říká přesně, co chce a říká si také, jak to chce a kdy to chce. A nemyslete si, že může někdo přijít před Pána Boha, jak jsem vám říkal už v
39:54a všechno ostatní je v jeho mysli neakceptovatelné a on to velmi jasně odmítne. Bratr Karel Hísek kázal minulou neděli na téma Římanům osmé kapitoly a tam jsme četli, že ti, kteří žijí v tělese Bohu, líbit nemohou. Chudáci všechny tělesné bytosti krom andělů se Bohu líbit nikdo nemůže.
40:58je velmi tvrdé. A v tom textu jsme minule rozebírali, že myšlení těla achození podle těla vede k jedné věci. Je to nepřátelské Bohu a Bůh to ztrestá smrtí. Jiná možnost není. A dejme pozor, to není jenom nějaká smrt. Apoštol Pavel říká: „Proto mezi vámi mnozí usínají." Takže když byla večeře páně, hodně lidí tam dřímalo. Je to tak,
41:31ne? Mnoho lidí zemřelo. Mnoho lidí pán Bůh v Korintu zabil. A proč? Protože žili tělesně. My si to furt říkáme při večeři Páně. Proto je mezi námi mnoho nemocných a mnozí usínají. To je eufemismus.
42:29ale pánbůh to může dovést až do plného závěru a to je, že mnozí z vás usínají. To znamená předčasně byli odvoláni z tohoto světa. Takže je to nějaká hra líbit se nebo nelíbit se Bohu. Získat přízeň nejmocnější bytosti pánem života a smrti v tomto světě nebo získat
43:30svatého. A je bláznovství si myslet, že kdokoliv z nás tady je schopen se líbit Bohu, aniž by to v něm působil svou mocí Duch svatý. Ale to, co to jednoznačně říká, že i věřící má schopnost od Pána Boha se podvolovat buď tělu a nebo duchu. Jestliže žijeme podle těla, vede to k prvé řadě k čemu?
44:01Vzbuzuje to Boží krajní nelibost a ta může vyústit v Boží tresty a v krajním případě až smrt. Ale když žijeme podle Boží vůle, když žijeme jak se líbí Bohu, tak to přináší jednoznačně do života požehnání.
45:02církvi v Bohu Otci Pánu Ježíši Kristu. Milost vám a pokoj stále vzdáváme díky Bohu za vás, za všecky, když se o vás zmiňujeme ve svých modlitbách a neustále před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku, vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista. Víme, bratři Bohem milovaní, o vašem vyvolení. Neboť naše evangelium
46:06poletí a v Acháji. Neboť od vás se rozeznělo Pánovo slovo nejen v Makedonii a v Acháji, ale i vaše víra, která směřuje k Bohu, se rozšířila všude. Takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili. Oni sami totiž o nás vypravují, jaký byl náš příchod k vám a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili živému a pravému Bohu a
49:06zpočátku obrovské pronásledování. Dokonce apoštol Pavel říká, že bylo naprosto srovnatelné s pronásledováním, které zažívali církve Boží od svých krajanů v Judsku. A tak není divu, že utrpení je velkým taky nosným tématem celé Tesalonicenských, že samozřejmě velitím důrazem je tam eschatologie a to od počátku.
50:09se vědělo všude. A to je úchvatné svědectví. Přesto Pavel, když už to nemohl dále snést a měl starosti od Tesalonicenské, zda snad pokušitel je neodvádí od té úžasné víry, tak tam poslal Timotea. Takže my si někdy říkáme, kdo je v Bohu, ten je bez starosti. Pavel, ten si prostě večer lehl a řekl:„Nemám starosti." My čteme, že Pavel měl takové starosti,
51:41Trpí. A když trpí, jak to říkali Židé, ho zachrání, jestli v něm má Bůh zalíbeni. Kom to říkal Satan? Uvidíme, jestli sestoupí z kříže. A lidé mají opravdu tendenci myslet takhle zkratkovitě. Když se někomu daří, tak mu Bůh žehná. Když někdo trpí, tak ho Bůh trestá. No, jestli si todle myslíš, tak jsi hlupák,
52:12protože je to mnohem složitější. Mnohem složitější. Ale Pavel věděl, že přijde pokušitel a bude říkat, co je s tím vaším Pavlem? Protože ho okamžitě začali tvrdě pronásledovat. Tak říkal, přijde pokušitel a Židé určitě byli pohotoví, aby ukázali, jei syn Boží. Tak ať se stoupí z kříže a my v něho uvěříme.
52:39V žalmu je napsáno: "A co zastane, jestli mě má zalíbení pán Bůh? A tak mnoho lidí dneska říká evangelium prosperity, ale Pavel věděl, že ne. My se k tomu dostaneme, protože Tesalonicenským říkal, neboť jsme vám jasně říkali, toto je náš úděl, co byl jejich úděl? Trpět. A to se už věřící moc nezamlouvá, že by
53:09Boží plán pro náš život bylo i utrpení. To si buďte jisti, protože nikde jinde se nezjevuje tak mocně Boží sláva a moc evangelia než v lidském utrpení. To co je to za těžkost chválit Boha, když máte plný ohrady skotu, máte sedm dětí, na koho asi narážím, a pánbůh vás zepředu i zezadu ohradil.
54:13nesmírně pomohlo, protože pánbůh nezužuje lidské srdce z nějakého rozmaru, ale Jobb říká: „Zdáli jsem o tobě slyšel. Bál se Job Boha jenom proto, že z toho něco měl. Job prokázal svoji víru a řekl: "I kdyby mě zabil Hospodin, tak já věřím, že můj vykupitel je živ." A tak ta víra, která je
55:40vyhazováni z práce a mnozí mohli být pro svoji víř i podpraveni a uvězněni. Takže církev Tesalonicenských, to je nádherný příklad církve, kde věděli o tom, co to je a co to stojí, když budete žít tak. Jak se líbí k Bohu. To nebyly prázdná slova. Jako dneska v mnozých církvích,
56:11kde se zpívá, hraje, řekl bych i tančí, já nevím, co všecko. Možná. Zvedají se ruce, lidé volají:„Milujeme tě, Pane, já se k tomu dostanu." A pánbůh to nemůže ani vystát. Ani vystát. A bratři a sestry, tak to pojďme ne dlouze, ale zcela prakticky uchopit, co to znamená líbit se Bohu na příkladu
57:11strávil několik dní a znovu jsem si uvědomil, jak velmi, velmi úžasná a praktická je pro naše životy. Jak se líbit Bohu. K tomu, abyste se líbili Bohu, musíte mít i okolní svědectví. My jsme totiž četli, že v církvi v Tesalonice bylo jasně zjevné ovoce jejich obrácení.
59:45usilovnou lásku a vytrvalou naději. To znamená, přijde první soužení, já už nemůžu, já už toho mám dost, já chci umřít, já už tady nebudu. To je ta vytrvalá naděje, že prostě když je nám dobře, chválíme Pána Boha a ráno přijde první zkouška, já už nemůžu. Konec. Jsme takoví někdy jsme tak nahatí často býváme, ale tady čteme, že naše naděje
1:00:41mu: „Kdybys nehřešil, tak se ti to nestalo a protože jsi hřešil, tak ti to patří." a on řekne, má vytrvalou naději v Bohu. Takže to je vnější svědectví. A tak se nedivte, když přijdou zkoušky, těžkosti. Pán Bůh toto čeká ve vašem životě. Čeká tam víru,
1:02:14No tak to vám říkám absolutně ne. Myslíte si, že starší vašeho sboru? Myslíte si, že Silvan Apolos nebo Timoteus nebo Pavel? Určitě ne. My čteme jednoznačně, že todlencto je naprosto nezbytně jen v Boží svrchované moci. Pavel na začátku říká, neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slovu,
1:03:49strážní bdí, protože nestavěli dům hospodin, nestřeží město Hospodin, všechno je marnoc. A tak tři snad ani ve vteřině nepochybujete nad tím, že to, že vznikl sbor v Tesalonice, že tam vznikla církev, že se to stalo, tak to bylo jednoznačně důkazem a projevem svrchované Boží moci. Kdyby Pán Bůh
1:04:19nechtěl, kdyby Pán Bůh nepůsobil, tak se nic nestalo. Ale oni říkají, že si byli jisti, že tam působila Boží moc. Proč? Jak si tím mohli být jisti? Protože viděli jednoznačně ovoce. Ale teď se vás zeptám, jak jak se ta Boží moc dostala k těm lidem a jak
1:04:49byla naplněna, protože někteří zase skončí tady a řeknou:„No tak Boží moc, nestavíli město hospod, teda nestavěli dům hospodin, tak co bysme stavěli jako v Ageovi? Stačilo, když se Židé pomodlili a chrám byl postaven. Vrátili se z vyhnanství a pánbůh. Ráno se pomodlili a co bylo? Chrám byl postavený. Nemuseli ani hnout brvou.
1:05:19Proč by Židé chránili Jeruzalém? Stačilo se večer pomodlit a žádný nepřátelé za Nehemiáše neohrozovali nikoho. No to mluvím jako blázen, že? Oni museli pracovat. Oni museli dát svoje těla a údy, aby se ta Boží moc projevila. Takže ten chrám se stavěl, to město se muselo střežit a dneska jsou
1:05:51opravdu tací, kteří zase nejsou pragmatici, ale jsou natolik duchovní, že řeknu: "Pane Bože, já tě prosím, aby náš syn byl zbožný muž. Modlím se za něj. A kde ho vychováváš? To nestačí. Obojí je důležité. První předchází
1:06:51dítě. Tolik jsme po vás toužili, že jsme vám chtěli odevzdat nemám evangelium Boží, ale i svoje duše nebo svoji duši. Tak jste se nám stali drahými. Jistě si, bratři, vzpomínáte na naše úsilí a námahu, jak jsme ve dne v noci pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám přinesli Boží evangelium. Vy i Bůh jste svědky, jak
1:07:15jsme se k vám věřícím zbožně, spravedlivě a bezúodně bezúhoně chovali. Víte přece, že jsme každého z vás jako otec své dítě napomínali, povzbuzovali a zapřísáhali, abyste vedli život důstojný Boha, který vás povolal do své slávy, do slávy svého království. Takže Pavel se s Silasem a s Timoetem přišli, pomodlili se s nima na náměstí, oni
1:09:50zapřísahní. Protože někdo si myslí, že stačí člověku říct něco jenom jednou. Dnem i nocí. A proč a jak to dělali, aby vedli život, který se může označit, že je důstojný Boha? No, řekli bysme, no tak vždyť slyšeli evangelium, no tak to stačí. Ale evangelium není plné v okamžiku, kdy
1:11:53učí? Prvně >> napodobuje. Kouká se a učí. Je to tak? Takže co myslíte, že ty tesaloničtí dělali? První šest. Vy jste se stali těmi, kdo napodobují nás i Pána. Je to tak prost. To se líbí Bohu. Vy přinesete někomu evangelium, učíte ho a on vás začne
1:14:29Pavel jim neříká: "Napodobujte Ježíše Krista." Dneska církev takhle mluví, ale říká: „Napodobujte mě, jako já napodobuju Krista." A protože dneska v církvi to skoro nikdo nemůže říct, no tak se nedivme, že Kristus tam není. Takže dejme pozor. Napodobovali. Napodobovali. A proč? Protože přijali slovo Boží. Ne jako by to bylo slovo lidské. Čteme
1:15:002:13. Ale přijali ho jako slovo, kterým skutečně bylo a to bylo slovo Boží. A tak se ptám, bratři a sestry, jak vy jste přijali to zvěstované slovo? Protože na tom to záleží. Jestliže já vám tady teď dneska něco říkám a vy si říkáte: "No tak ble bele b, už to stačí, už běž, už jsme unavení, už jdem zpívat a jdeme domů".
1:15:31Tak nečekejte, že z toho něco odnesete. Ale jestliže jste berojišti a říkáte si, to co on říká, to není slovo lidské, ale to k nám mluví Bůh, tak pak to koná v životech věřících divy. Proto Pavel říká„ A proto i my vzdáváme neustále díky Bohu, že když jste od nás převzali slovo Boží zvěsti, přijali jste ne jako slovo lidské, ale tak, jak tomu
1:15:55opravdu je, jako slovo Boží, které mocně působí ve vás věřících. Jedním z nejlepších účinků toho, jakým způsobem Satan zabraňuje, aby lidé nesli ovoce, je co? že to slovo ve vás dusí starostma nebo ho zpochybňuje nebo říká: "Hele, to neber zas tak vážně, ono víš, všecko má svý meze." No tak to ještě nebudete támhle u dveří
1:16:54tessalonicenským. A pak přichází něco úchvatného. Pak přichází ujištění. Ujištění o tom, že jste Boží vyvolení a že vás pán Bůh miluje a zachránil. Víte, jestli si někdo myslí, že bude prožívat jistotu víry a vyvolení a přitom todlencto nemá, je to bláznovství. Někdo mi řekne, to není biblické vědět, koho Bůh vyvolil. Já
1:17:21řeknu: „Ne, no, tak nečteš písmo. Apoštol Pavel říká:„My si myslíme, že jste vyvoleni. My doufáme, že jste vyvoleni. My se předpokládáme, že jste vyvoleni. A nebo já tam čtu, možná čtete se mnou, co? Že my víme, že vás Bůh vyvolil.
1:17:54A proč to věděl? Protože on viděl jasný, on koukal do knihy života. Takhle jsem to chtěl říct. No určitě ne. To mluvím jako blázen. Ale Pavel jasně viděl viděl ty vnější ovoce, projevy té Boží moci a změny v jejich životě. A proto ve čtvrtém verši Pavel často píše o vyvolením v kterých částech svých epištol?
1:18:25Hned na začátku. A on ve čtvrtém verši říká po po zdravu: "Víme přece bratři Bohem milovaní, že patříte k vyvoleným. Neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze ve slovech, ale v moci Ducha svatého přesvědčivé plnosti. Jinými slovy, jestliže vidíme moc Ducha svatého a jak poznáme moc Ducha svatého?
1:19:27A tak, bratři a sestry, jestliže nemáte ani proměněné životy, tak nechtěte, abych vám říkal, že jste vyvolení a Bohem milovaní. No, nejste. Protože Pavel říká, musím vidět, že k vám evangelium přišlo ve viditelné moci. A pak se jednoznačně prokáže, že i vy patříte k těm, které pán Bůh vyvolil
1:20:00ještě před stvořením světa. Ale jestliže si dál žijete, jak jste si žili předtím a chodíte podle těla, tak to nemůže být pro toho služebníka Božího velký důkaz o tom, že jste Bohem milováni a vyvoleni. Je to tak prost, tak prost.
1:20:32My jsme s bratříma, když jsem ještě přišel časně do Jablonce, tak mě bratr Zdeněk Blažek kladl na srdce, že je dobré začít vyučovat na první tesalonicenským, protože ona je tak prostá a jasná a přitom tak hluboká. Jak je úžasné vědět o tom, že vás pán Bůh miluje. Jak je úžasné být ujišťován o tom, že jste střeženi od toho
1:21:02přicházejícího Božího hněvu. Jak je úžasné vědět o tom, že jste Bohem vyvoleni a být o tom ujišťován? Teď se dostáváme k tomu, že je velký problém, když přehodíme dvě věci a to je, že jsou dvě přikázání, které jsou a v kterých je shrnutý celý zákon a
1:21:32proroci. A to je, že budete milovat Boha svého na prvním místě a svého blížního jako sami sebe. Ale běda vám, jestli to přeškrtnete nebo přehodíte. Protože Pavel dává obrovský důraz Tesalonicenským, že je veliký rozdíl, jestli se prvně usilujete líbit lidem nebo Bohu. Pavel jednoznačně říká, ale Bůh nás vyzkoušel, aby nám svěřil
1:21:59evangelium. Proto mluvíme ne tak, abychom se chtěli zalíbit lidem, ale tak, abychom se líbili Bohu, který zkouší naše srdce. Jak víte, nikdy jsme nepoložili lichocení, ani jsme nebyli chtiví zisku. Bůh je svědek. Nehledáme ani slávu od lidí, od vás ani od jiných. Takže oni tam přišli proto, aby si je získali, aby si je naklonili, aby měli z
1:22:22toho nějaký, že jo, tak nějaký desátky se mohly hodit z Tessaloniky taky. No určitě ne. Proč to šli vůbec do Tesaloniky dělat? Jaký byl jejich motiv vždycky a všude na prvním místě, aby se líbili Bohu? Jestliže tě Bůh neuznal stále za hodnýho, aby ti svěřil svoje evangelium, aby tě povolal, tak je to proto, že zřejmě nemáš v pořádku stále ani svoje
1:22:51motivy. Protože jestliže se někdo usiluje líbit člověku, nemůže se líbit Bohu. A na druhém místě bysme ale museli hned říct a tomu se vrátit je, že pán Bůh chce, abysme hledali i zalíbení u lidí, ale ne v tom slova smyslu prospěchu. Římanům 15:1. My silní jsme povinni snáš slabosti k těch, kteří nemají sílu nemít zalíbení sami v sobě.
1:23:18Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k jeho dobru pro jeho budování. Vždyť i Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž jak je napsáno: "Urážky tě, kdo tě tupili, padly na mne." Všecko to bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení spíse měli naději. Bůh trpělivosti a povzbuzení kež vám dá být
1:23:41mezi sebou jedné mysli podle Krista Ježíše, abyste jednomyslně jedněmi ústy slavili Boha Otce a našeho Pána Ježíše Krista. Takže je tu druhá výzva. máme usilovat o to, abysme se líbili druhým, ale proč? Abysme hledali, co jim slouží, co jim pomůže, co jim je ku prospěchu, ale to ne pouhými slovy, ale skutky. A to je vlastně ve své podstatě druhé
1:24:41naplňujete Boží záměr. A to je, že usilovně žijete a hledáte ve svém životě, jak se líbit Bohu. To je velmi důležité. Ve 40. žalmu devát. Verši čteme:Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé můj Bože, tvůj zákon je v mé nitru. To je svědectví o Ježíši Kristu, který prorocky je zjevením, než se Ježíš narodil. Tuž jsem řekl,
1:25:13hele, přicházím, jak je ve svitku tvé knihy o mně psáno. To je citováno v listu Židům, že to je o Ježíši Kristu. Ježíš Kristus je tím největším vzorem, který měl na prvním místě vždycky a pouze jediné. A to bylo to nejdůležitější, co určovalo všechno to ostatní. A to je, že si oblíbil dělat to, co se vždycky a ve všem líbí. Bohu.
1:25:43Ježíš Kristus od počátku své lidské existence tady na zemi, ale od věčnosti navěky, kdy byl u Otce ještě dříve, než byl tento svět, nemá jiný větší cíl, než naplňovat to, než to, co se líbí Bohu Otci. A on nám přišel ukázat cestu a zjevit nám, že jedině to je naším
1:26:13životním cílem oslavovat Boha, žít tak, jak se jemu líbí. A jestli to není naším vstáváním, naším vcházením i vycházením, tak jsme modláři, jsme duchovně chorí a jsme ještě stále mrtví ve svých vinách a hříších. Ježíš Kristus nám zjevil cestu. Zjevil nám, že tím nejvyšším,
1:26:43nejúžasnějším způsobem bytí je žít plně v souladu s Boží vůlí a vždycky všude činit to, co se mu líbí. Problémem dnešní církve je, a to vám řeknu z Izaiáše a budeme končit. Volej plna hrdla bez zábran. Pozdvihni svůj hlas jako beraní roh a oznám mému lidu, jejich přestoupení domu Jákobovu
1:27:14jejich hříchy. Den co den se mě dotazují a mají zalí v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí. Mají zalíbení v Boží blízkosti. Skutečně. Skutečně Izajáš todle přišel zjevit Božímu lidu. Jak ironicky mluví.
1:27:47Izaiáš nepřišel říct Božímu lidu, že oni mají zalíbení v Boží vůli, že celý Izrael nemá nic jiného na práci, než se Bohu líbit. Nebo ne? Ne. Problém byl ten, že už od první kapitoly Bůh stěžuje ústy Izaiáše a říká potom 29. Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem
1:28:18se ode mě vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem. Proto i já budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem divně, předivně. Za nich nemoudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zakryta. Víte, bratři a sestry, nejednejme jako Izrael. Izraelci chodili do shromáždění, obětovali, byli náruživí v poznání Boha,
1:29:22odvracej. Je mnoho lidí, kteří dnes ctí Boha svými ústy, ale jejich zbožnost je pouze a jenom vnější a nevychází zvnitřku. Není to usilování o tom, aby žili tak, jak se líbí Bohu. Snaží se zalíbit jeden před druhým. Snaží se. A teď si doplňme, co chceme.
1:29:53Ale taková víra a takové líbení se Bohu je marné. Ale opravdová víra, opravdová zbožnost, opravdová, skutečně opravdová vychází z vnitřní změny. A chci vám říct, bratři a sestry, je to jenom vaše volba? Ne, to je volba celého vašeho života, jestli to činit nebudete, říká apoštol Pavel. Bůh to ztrestá, protože kdo pohrdá tím, co
1:30:24jsem vám dneska řekl, že máte usilovat o to, abyste se líbili Bohu, tak nepohrdát člověkem, ale Bohem. Protože Boží vůle je toto, vaše posvěcení. A to není ten jednorázový akt, kdy jste jednou přijali Krista, ale to je celoživotní proměna, která vede do toho momentu, kdy je vidět, že jste změnění.
1:30:54A tak toto je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás, abyste žili tak, jak se mu líbí vaše posvěcení. Kdo pohrdá tímto nepohrdá člověkem, ale Bohem samotným. Sám Bůh se touží radovat z nás. A my čteme v Joelovi, že skutečně se bude radovat z Izraele a ze svého vyvoleného lidu. A my bysme měli toužit, aby se Bůh
1:31:55Spravedlivé skutky koho? Svatých. To jsou ty skutky, které pán Bůh dopředu připravil, abysme v nich stáli a konali je. A tak mojí touhou, bratři a sestry, a touhou mého srdce je touhou srdce krále Davida, který ve své modlitbě řekl. Žalm 19:15 Kež se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci. Hospodinem skálo,
1:32:26vykupiteli můj. Je i to vaší touhou, bratři a sestry, aby se Bohu líbilo nejenom to, co mluvíme, co děláme, ale dokonce i o tom, jak říká Pavel, teda král David, o čem v srdci, když nás nikdo nevidí, rozjímáme. Meno
0:58A možná, že se můžeme ještě postavit. Pane Bože, my nemusíme prosit o to, aby jsi tady byl přítomný, protože to víme, to jsi slíbil, s tím počítáme teď. Ale my chceme slyšet i tvůj hlas. My věříme, že jsi tady, aby jsi právě k nám promluvil. A my toužíme potom slyšet tvůj hlas, vnímat tvůj dotek, protože my jsme to i zpívali.
1:53Tak se posadíte. My jsme teď slyšeli už tolik věcí, ani nevím, jestli si ještě trochu vzpomínáte na to, co bylo včera řečeno, tak potom už byly zase dvě další přednášky i otázky, odpovědy. tak já zkusím na začátku to trochu ještě krátce srhnout, co jsme včera řekli. Tak my jsme řekli, tak to teď i Petru řekl, že to je spíš Boží vůle takový koncept
2:26a my jsme řekli, že ten koncept má dva aspekty a ten prvný aspekt, který vyjadřuje Boží vůle, to je to, co Bůh nám zjevil. Co můžeme vědět, kde nepotřebujeme tak tápat, potřebujeme otevřit písmo a tam je Boží zjevená vůle, Boží morální vůle, tak to jsme si už tak řekli, že to je i přikazová vůle, protože to Bůh čeká opravdu poslušnost.
další 91 míst
2:58To není jenom informačný dopis pro nás Biblia, ale obsahuje opravdu příkazy, zákazy, rozkazy a Bůh čeká poslušnost. A čeká i, abychom o tom věděli, co nám řekl, co nám nechal všechno napsat. Tak jsme si řekli, že to, co Bůh nám zjevil, ta zjevená vůl, Boží slovo, písmo, nám opravdu zjevuje, jaký Bůh je.
3:30Každý rozkaz v podstatě nám zjevuje, co Bůh má rád, co nemá rád, v čem má zalíbený, potěšený a v čem ne. Co nenávidí, co opravdu nechce v našem životě vidět. A z toho opravdu poznáme, jaký Bůh je. A když my někdy jsme zklamáni z Boží vůle, nevím, jestli to znáte, většinou to není právě, že člověk je skláman
4:01z Boží morální vůl, zjevené vůl, tak protože je to málo, když čteme Bibliu a potom jsme z toho sklámaní, co jsme četli. Aspoň doufám, že z toho jsme povzbúzení. Když člověk nějaký je skláman, je to většinou právě z Boží svrchované vůl. Tak protože s tím tak nepočítal, to možná čekal úplně jinak a proto musíme
4:28i o tom trochu více mluvit, jak mít ten správný přístup i k boží svrchované vůli. Tak potom jsme právě řekli to druhé, ten druhý význam nebo druhý aspekt toho konceptu boží vůle, to je boží svrchovaná vůle. To nám nezjevil. Tak zjevil to jenom prorokům, kteří to pro nás napsali, tak my něco
4:58i o budoucnosti přesně víme. My víme, co je Boží i svrchovaná vůle, když to je teď jim zjevená vůle, když to máme i napsáno. Tak a můžeme s tím počítat a čekat. Ale jinak, když to není právě už zjevená prorokům, tak my to nevíme. My nevíme přesně, co je Boží svrhovaná vůle pro nás, pro náš osobný život.
5:29A tam Bůh nás to celá častokrát překvapuje. A možná, že se nám to ani moc nelíbí. A Bůh nečeká teď ohledně Boží, ohledně své svrhované vůle, aby ho poslouchali. Tam není co poslouchat. Tam je jenom třeba to přijmout a duvěžovat, že on přesně ví, co dělá. A to je dost velký rozdíl. Jestli poslouchat, nebo jenom v uvozovkách to přijmout
5:59a duvěžovat, že s tím něco opravdu sleduje. Nevím, co je lehčí, co je těžší. Co vám připadá lehčí a těžší? Ani nevím. Poslouchat někdy je těžké, ale duvěžovat někdy je také těžké. Ale to je to, co Bůh čeká od nás. zjevil nám, co je jeho vůle a chce poslušnost. Něco nám nezjevil a poznáme to včas a potom chce, abychom důvěřovali,
6:32že má dokonalý plán a že všechno může používat k dobrému. Tak, ale to, co se děje bez toho, že Bůh to zjevil dopředu, to jsme už řekli, z toho nemůžeme vyčíst, jaký Bůh je. To bychom přišli na úplně špatné nebiblické závěry. Že Bůh má zalíbený v tom, když někdo trpí. Že rád se dívá na to, jak někdo je v zoufalství.
7:03A to víme, že to není pravda. V tom nemá zalíbený. Ale dopustí to. Můžeme i říct, že to je někdy podle Boží vůle. Ale jenom v tom smyslu, že je rozhodnutý z toho dělat nakonec, Něco dobrého, že to dokáže používat k nějakému dobrému cíli. A v tomto potom je jeho vůle. Tak ten cíl potom je spíš ta boží vůle, to, co on je rozhodnutý z toho dělat, než přijmoutit to, co se stává.
7:34A tam jsme si řekli, když nějaký otec jenom čeká na to, aby to dítě zase neposlouchalo, aby ho zase mohl trestat, potom něco není v pořádku s tím otecem. Tak a potom můžeme se ptát, a proč ho trestá? Protože sleduje vyšší cíl. Nemá zalíbený teď v tom trestání, ale v tom, co to přináší. Tak a to jsme řekli, že to první Bůh,
8:04tento morální, tu zjevenou vůli neprosazuje. To bychom si někdy možná i přáli, aby Bůh to ještě více na zemi tak opravdu jak prosadil, tak svou zjevenou vůli, tak ale to nedělá, to nechá na nás, ale my jsme už i slyšeli, že přijde znovu jako soudce a potom je třeba opravdu tam stát a přijmout i ten trest
8:34a tam se nás neptá na to. Ale spíš, když máme odpuštění říchy, tak už to není soud o tom trestu, o výšce trestu, ale spíš o výšce té odměny. Protože Bůh už platil ve svém synu za ten trest. Ale u těch věřících tam s nimi ani nebudeme mluvit o nějakých dobrých skutkách. Tak protože to víme, o čem se mluví u soudu,
9:03tak když lékař tam možná zachránil tisíce lidem život a potom zabije svoji ženu, tak co dostane u soudu? Otměnu nebo trest? Tak ten soud ani nemluví s ním o tom, co všechno dobrého dělal. Tak ale bude trestat. A Bůh s těmi nevěřícími ani nebude mluvit o tom, co dělali dobrého, ale bude trestat. Ale Bůh někdy už ani svou morální, svou zjevenou vůli nemusí prosazovat,
9:38protože všichni dobrovolně podle toho budou žít. Nevím, jestli se na to těšíte, ale to bude nebe. To bude nebe a nakonec, teď nechci o tom moc mluvit, ale ta nebe bude tady spíš na zemi, na nové zemi, tak potom budeme mít nebe na zemi. A všichni budeme svobodně, dobrovolně, na 100% žít podle Boží zjevenou vůli. A to si nedokážu úplně představit, jak to bude být krásné.
10:08Bude krásné, ale co se týká Boží svrchováné vůle, tu vždycky prosazuje. A nikdo se mu nemůže postavit do cesty a ho bránit v tom, aby to prosadil, to vždycky prosazuje. To předurčil, aby mu do toho nic nelezlo. To 100% je vždycky tak bude. A v Čechách jsme skončili s jedným diagramem. Nejdřív jsme tam měli jeden, kde byly tři kruhy v sobě.
10:41A tak jsme řekli, to není úplně ten nejlepší diagram. A potom jsme skončili s jiným. A teď se ještě vrátím k tomu a chci ho ještě trochu více vysvětlit. Tak doufám, že ho tam za chvíli uvidíte a tak potom zkusím vám to trochu víc vysvětlit. Tak zkuste se na to trochu porývat teď. Ten první kruh, kde je jednička, to je boží zjevená vůle.
12:07že bych to měl trochu více, tak to nevím, jo. Ale spousta věcí, co se tady na zemi dějí, nejsou podle Boží morální vůle, to víme. Tak a stejně se to děje a my víme, že poslední rozhodnutí vždycky má Bůh, všechno se nějak odehrává podle toho dokonalého plánu, který má. A nějakým způsobem dokáže Bůh, to my neumíme, nikdy o tom nepřemýšlejte,
12:36myslíte, ale dokáže Bůh používat k tomu i ržích, aby dostal se k cíli. Bez toho, aby někoho musel vesť k ržíchu, aby musel iniciovat nějaký ržích, nebo aby musel člověka nějak vesť takhle, aby ten ržích páchal, vůbec ne. To nemusí dělat. A stejně tak ten ržích k tomu nějak dokáže používat.
13:39že jsme se pro něco rozhodli, ale potom Bůh říká ne. I když to nebylo nic špatného, ale stejně Bůh říká ne. Já to potom na nějakým konkrétním příkladu zkusím trochu vysvětlit. Ale teď vidíte tam docela velkou oblast, kde se můžeme dobrovolně, svobodně, bych to i řekl, rozhodovat. A bude to podle Božího plánu, protože je to i v tom kruhu dvě.
14:13Tak a tam se můžeme rozhodnout. Co je štěžká? To je štěžká, vidíte? Kolem těch kruhů. Co je to? To je to, co se nikdy nestane. Špatné věci. Mimo Boží zjevené vůle. v čem nemá zalíbeného, co je Řích a co se nikdy nestane. Nikdo neví, jak to velké je, to ještěžká. A když častokrát tak slyšíme, proč
14:43Bůh dopustil tohle, tohle, tohle. Vždycky něco z toho druhého kruhu. Někdy bych rád věděl, kolik věcí tam je v té štěžce, co Bůh nedopustí. Co by se všechno mohlo stát. Co dokonce možná je plánované, co někto má na mysli, opravdu to chce i dělat a Bůh říká ne. Tohle je moc, tohle už ne. Možná, že ta štěžka je ještě mnohem větší
15:10než ty špatné skutky v té dvojce. Může být. A my se toho, abychom Bohu vyčítali něco, že něco dopustí. Můžeme spíš opravdu být většní za to, že nedopustí všechno, co by mohlo být. Představte si jenom, že by člověk neměl svědomí, že Bůh nedal svědomí a všechno, co nám přijde na mysli, hned řekneme, že ten filtr tam už není.
16:40Abrama, za manželku. Ale nevěděl, že to je Abramová manželka. A tak on si ji vzal. Tak ale ještě, než se ji přiblížil, Tak Bůh mu to zjavil. A teď tam je napsáno, a Bůh mu ve snu odpověděl, já jsem také věděl, že jsi to udělal s bezúhoným srdcem. A já sám jsem tě zadržel, abys proti mě nezřešil.
17:10Proto jsem tě nenechal se jí dotknout. To je jeden takový řík, který možná byl i plánován, i když nevěděl ani o tom. A Bůh ho zadržel. Nedošlo k tomu. Ta štěžka existuje a já věřím, že je hodně velké. A možná, že někdy, já nevím, jestli to někdy uvidíme, ale možná Bůh nám někdy i ukáže, co by se všechno stál tady na té zemi,
17:37kdyby Bůh nezasahl, kdyby nezabránil. Tak věřím, že to je docela velká oblast, kterou můžeme být vděční, že Bůh to nedopustí. Ale teď nás hlavně zajímá, tak když můžeme ještě jedno zpátky k tomu obrazu, diagramu, tak teď chceme hlavně mluvit o té trojce, o té oblasti, kde jsem řekl, tam můžeme činit opravdu různé rozhodnoty.
18:07tak to je jakoby oblast svobody věřícího člověka. Já si nemyslím, že my máme úplně svobodu, co se týká obrácený, protože tomu jsou už všichni nějak činili, že s Bohem nechceme mít nic společného. A tam musí Bůh zasáhnout. Sami to bychom nikdy nezačali ani hledat Boha. Ale to neznamená, že vůbec nic nemůžeme rozhodovat.
18:33Tak myslím, že máme možnost rozhodovat. rozhodovat. Tak někdo by teď ale mohl říct, no jo, ale proč mám vůbec o tom přemýšlet, já se můžu i klidně jenom tak rozhodovat, protože my v Čechu jsme to i řekli, takže každé rozhodnuté je od Boha. A každé naše rozhodnuté je stejně podle Boží svruchováné vůle. Tak proč vůbec o tom máme
19:02přemýšlet moc? No tak protože chci, aby moje moudré rozhodnutí bylo podle Boží vůle a ne můjho hloupé rozhodnutí. Tak, ale možná, že by Bůh i přijal jako svou svrchovanou vůli, která tam už je v podstatě v minulosti, tak v věčnosti rozhodnutí, ale stejně máme s tím, co dělá teď v časnosti. Tak možná, že tam na jedné straně
19:32to je jakoby rozhodnutí, ale stejně můžeme my to v tom smyslu ovlivnit, že to je reální, skutečné rozhodnutí. A my máme tu možnost se rozhodovat, buď tak, nebo tak. A doufám, že to také vidíme. Bůh je svruchovaný, všechno je už nejak jasné, Bůh má plán už ve věčnosti, On už psal nějakou knihu, to, co je jako reží pro život a stejně
21:06Tak potom řeknu i nějaké jmény, jména, já tak Holek, nebyl to to jako znamení od Boha, jo. Prosím vás, jo, tak to teď nebude znamení, jo. Tak když si to řekl, že Bůh ke mně mluvil a tak to... A obzvráš nechodíte za tu holku a řekněte, že Bůh mi právě řekl skrze Meinolfa. To je jenom příklad. Ale Honza je věřící člověk.
22:13Kde jsou? Můžeme to ještě zpátky, ten diagram, ty okruhy, na tom bych to rád vysvětlil. Kde jsou ty nevěřitý holky? To je úplně správná odpověď, mimo jedničku. Protože oni můžou být v dvojce a můžou být díky Bohu v štěžce. No víte, co to znamená? a nejlepší by bylo, kdyby tam byli všechny.
22:47Ale my víme, že nejsou. Že Bůh dopustí i takové rozhodnoty. Když věžící Honza si vybere nevěžící holku z toho druhého okruhu. Ale možná, že tam jsou jen dvě nevěžící holky. A osmnáct by bylo v Teštěšce. A kdyby Honza se přiblížil jedné z nich, tak ne, z toho by nic nebylo. Díky Bohu.
23:50V té trojce? Nej jsou. Je jsou v jedničce. A teď dějme tomu, že jenom 3 jsou v té trojce. A já musím vám říct, tak to je diagram, ten diagram není v Biblii, tak ne, abyste tady hledali, který je ten diagram. Tak tím pádem to není teď Boží zjevené vůle, tohle. To není Boží zjevená pravda, to je jenom pomůcka.
24:22A není to úplně dokonalé, já už vím, že není těžké klást otázky, a já bych už nevěděl s tím diagramem, jak to vysvědlit. Ale mi to pomůže, mi to pomáha to tak vysvědlit. Teď jdeme k tomu, že sedm těch volek je mimo trojky. Co to znamená? Tak je to pořád podle Boží zjevené vůle. Všech deset. Ale to znamená, že kdyby Honza oslovil sedm z nich,
24:51z toho by nic nebylo. Protože to není podle Božího plánu. To by nebyl řík. A Honza se snaží. Ale z toho nic nebude, protože to není podle Božího plánu. To není podle toho, co Bůh odšip do něho. Není. A možná, že dokonce, já nevím, je tady Honza, určitě nějaký Honza, tak mohl bych říct si Pavel nebo nevím, nebo Meinolf, to určitě není tady už další.
25:21Tak možná, že Honza už oslovil pět a říká už nic, já už nic, já zůstanu svobodný až do konce života. To to vůbec nemusí znamenat. Vůbec ne. Bůh možná pro někoho, pro jeho někoho ještě má. Možná, že se ještě nedostal do té trojky. A teď dejme k tomu, že v té trojce tam jsou tři holky. Tak Eva, Jana, Marie.
26:26A kdyby oslovil Jano, by to tak vyšlo. A kdyby oslovil jednu, nebo dvě, nebo kolik z toho druhého kruhu, by to tak vyšlo. A všechno podle Božího plánu. Podle Boží svruchováné vůle. To neznamená, že v tom má potěšení, zalíbené, že si to přeje. To, co si přeje, je, že to musí byť z toho prvního krhu. Ale ta otázka je, a já vím, že na to májí
29:10Tak a Eva je taková tichá, moc nemluví a někdy ten rozovo je s ní je těšný. Tak jak se má Honza rozhodnout? Tak on ví ještě mnohem víc od těch holek. Jak se má rozhodovat? Co je Boží vůle? To není Boží zjevena vůle. Protože to nemáme zjevený. Ani v korinských, ani v koloských. To nemáme zjevený tam. Co máte dělat?
29:41Tak teď dvě otázky. První otázka je, musíte zjistit, co je Boží vůle? a je Boží vůle jenom jedna z nich a musí to nejdřív zjistit a potom osloví tu. To je první otázka. A druhá je, když to tak není, když v tom kruhu jsou opravdu ty tři, tak a Bůh by souhlasil, nebo souhlasil, ale v tom smyslu, že to dopustí,
30:11že se to stane, a je to podle Boží morální vůle, tak jedna z těch tří, je potom jedno, Tak teď vám řeknu ještě něco o těch třech holkách, co ví jenom Bůh, co on ani neví. Tak a to nevím, kam jsem si to psal. Tak počkejte ještě krátce. Tak, někam jsem si to psal.
30:45Moment, už to bude. Tak tady. V manželství s Marii by byla velká výzva a spolu by museli řešit spoustu problémů. To neví dopředu, ale Bůh to výdopředu. Tak druhé, z Janu by to bylo mnohem jednodušší. Ale z Janu by nemohli mít děty. A Marie by zemřela ve 40. při dopravni nehodě.
31:18To všechno neví dopředu. Ale Bůh to ví. A když my to teď tak víme, tak bychom asi řekli, no tak tím pádem to není úplně jedno, koho si vzít. Tak to je už ty nežité, ale my to právě tak nevíme. Tak jak se teď má rozhodovat? Může Bohu zkazit plán? Nemůže. Ale on může sám sobě komplikovat život.
31:49Možná nejen sobě, ale i to holce. A proto na tu první otázku, má Bůh tam jen jednu, kterou musí poznat? Tak moje přezvědčení je, že ne. Že tam může být víc. Tak ale je jasné, že život s Janou by byl úplně jiný život než život s Evo. A život s Evo by byl úplně jiný život než život, co jsem neřekl, s Marii.
32:20tak je to úplně něco jiného a tím pádem to není jedno. To není jedno. Ale stejně by to vyšlo, Bůh by to dopustil a tím pádem je to Boží plán z Evo, z Januá a z Marii. Tak já jsem o tom přesvědčen. Ale přesto, protože dokonce Bůh to dopustí z nevěřící holko, tak ale teď přesto není jedno, jak se rozhoduje. A teď zkusme trochu opustit ty čtyři.
35:02Tak jste měli tři věci na vybranu. A teď? Teď byste potřebovali možná měsíce jenom číst to, co se dá studovat. studovat. A tohle ho nějaký krátký popis k tomu. No jak se potom rozhodovat? Je to mnohem opravdu těžší. A proto pořád slyšíme, jak teď můžeme zjistit Boží vůli. Co studovat, které šampo, no to je to možná ne,
35:51Boží Bůh? A ta otázka je, je to teď opravdu tak, že Bůh má pro každého, v každé situáci něco rozhodnutého, pevný plán, obsahuje to jenom jednu věc, jedno rozhodnuté a my na to máme přijít? No to by bylo hodně těžké. Tak to by bylo hodně těžké a potom mi někdo musí vysvětlit, jak Bůh to dělá. Že potom člověk opravdu
36:17přesně říká, jak to je. Můžeme, jak jsem řekl, zkazit Boží plán? Nemůžeme. Můžeme se rozhodovat proti Božímu plánu? My se můžeme rozhodovat proti Boží zjevěné vůli? Tak to můžeme. A neseme potom důsledky. Toho možno na celý život, ale jinak nemusíme mít takový strach, že bychom mu zkazili plán.
36:50On má možnosti zabránit, jak jsem to řekl z tom příkladu, to může Honza oslovit 50 hlik, když to není podle Božího plánu, z toho vůbec nic nebude. Ale dopustil možno tři, já nevím teď, já si vymyslím, ale myslím, že není jenom tu jedna. A kdyby to bylo jenom jedna a Bůh ji učil, tak kde je mám hledat? Ve svém zboru, ve svém městě, ve svém národě, nebo kde.
37:16To by bylo hodně složité. Myslím, že ten jediný, který mohl opravdu říct, Bůh měl jenom tu jednu a já jsem ani neměl volbu, tak to byl Adam. Ten to mohl říct, to je pravda. Za Adama opravdu Bůh rozhodl. A ne Janu a Marii, ale to byla Eva. A to bylo dobré rozhodnoty. A on to poznal, že to bylo dobré rozhodnuté. Tak, teď ta otázka.
37:47Má Bůh opravdu ten osobný plán, který nám chce zjevit? Že bychom mohli, jak to Roman řekl, když jsme na křižovatce, že se můžeme ptát Boha, tak Pane Bože, doprava nebo doleva? A teď tam stát a čekat na odpověď. A potom, když je zelené, tak víme, kam máme jet. Doprava nebo doleva? Marie, Jana, nebo Eva, tak a Bůh říká Marie, tak díky,
38:14a teď oslovím jenom to. Je to tak? Vede Bůh tak naše životy? Někteří mají za to žáno. A myslím dokonce, většina těch přednášek by to tak řeklo. Tak, nebo přednášejících. Tak by to tak řeklo. Ano, máme se modlit za to, aby ho poznali a potom poznáme. A mají, to přiznám, mají docela dobré biblické argumenty. Ale podívejme se přesto trochu
38:42blíž na ty argumenty, protože oni citují potom. Citují hlavně starý zákon a citují skutky. Ve starém zákonu víme, že David se tak modlil. Mám jít tu války? Nemám jít tu války? A Bůh řekl, ano, běž tu války. A on tu válku vyhrál. Nebo Bůh dokonce řekl ano, běž to války, ale ne tým způsobem, ale jiným způsobem.
39:12A on to dělal a vyhrál. Opravdu, úplně jasný pokyn. Mám jít ano nebo ne? A Bůh řekl ano nebo ne? A když se porýváme do nového zákona, teď toho skutku, tak zkusme to trochu dobře jelit, skutku 8, 26, to jsme už včera měli, tam je napsáno, hospodinu v Anděl promluvil k Filipovi. Vstan a výdej se na jich.
40:14Někdo řekl, to jsem několikrát slyšel, že šel na procházce, tak na jedno Bůh mu řekl, aby tam zazvonil o těch dveří. A řekl lidem svědectví. Tak řekl, že vůbec nevím, komu ten dům patřil. Zazvonil, člověk otevřel a řekl, Bůh mě poslal, abych vám řekl tohle a ten člověk uvěřil. Slyšel jsem takové svědectví. Nevím, co si mám o tom úplně přesně myslet.
41:11Ten odpověděl, já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Vstan a jdi do města, tam se dozvíš, co máš dělat. To je přesně to, o čem mluvím teď. Úplně jasné zjevení. Bůh úplně přesně říkal, co má dělat. Vstan, běž do toho města, počkej tam a já ti řeknu, co máš dělat. A to je to, co si přejeme. Tak chceme poznát boží vůli. A tam to tak bylo.
41:41Skutky 10. 10.1. V Cezareji žil jeden muž jménem Cornelius, sedmý práporu zvaného italsky. Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem. Dával mnoho almužen lidů a stále se modlil k Bohu. Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění božího anděla, jak němu jde a říká, konil je.
42:13A my potom víme, jak to pokračuje. Běž tam k tomu domu a tam je člověk a ten týk řekne, jak můžeš být spasený. On šel a tam byl Petr. A když čteme 10.13, tam je teď napsáno, jak Bůh připravil toho Petra a jak jeho úplně jasné oslovil. V tom k němu, ke Petrovi, zazněl hlas, vstan Petře, zabijej a jes. Petr odpověděl, to ne, páne, nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.
42:46Ale hlas k němu promluvil znovu, co Bůh očistil, neměj na nečisté. Potom se sešli a všichni ho uvěřili tam. A to je to, je to biblické, je to pravdivé, tak stalo se to, je to úplně konkrétní, osobní, vedení pro člověka. Ten poznal, co měl dělat, Bůh mu to úplně jasně řekl. Tak bero to. Přesto mám pohybnosti, že to je ten normální způsob,
43:19jak Bůh člověka dnes vede. Nevím, ale věřím, že i vy znáte dost lidí, kteří vám už někdy řekl, Bůh mi řekl, že mám dělat tohle nebo tohle. Znáte to? Tak možná, že jste to sami už několikrát řekli. Bůh mi řekl, že mám dělat tohle a tohle. Tak jak Bůh vám to řekl?
43:49Nebo jak Bůh to řekl tomu člověku? Tím způsobem? Já jsem šel na procházce a na jednoho mě něco horil na zem. Já jsem tam ležel a hlas z nebe mluvil a řekl tohle. Takhle? Nebo vy jste se už chystali jít spát, už zhasli a na jedno světlo
44:19a stojí tam anděl. A ten řekl, co máte dělat. Bylo to tak? Tohle to nebylo o nějakých vnitřních dojmech, co člověk měl. Já mám ten dojem, že mám dělat to nebo to. A ten dojem si vyložíme takhle, že to je Boží hlas. Tady to nebylo nějaký vnitřní dojem, to byl zázrak. To bylo něco úplně nadpřirozeného.
45:20Dělejte to. Ale když máte nějaký vničný dojem, že Bůh mi řekl, já to cítím, já mám ten dojem, tak budte strašně opatrní. Já nechci říct, nedělejte to. Ale já říkám, budte strašně opatrní. Já nevím, kolikrát už lidé přišli s tím a řekli mi, Bůh mi řekl, a řekli úplně nesmysl. Vzpomínám si na jednoho člověka, který přišel a řekl,
45:49že Bůh mi řekl, že mám opustit ten z Boha. Tak jsem řekl, dobře, tak a kam budeš chodit? To mi Bůh ještě neřekl. Tak nechodil potom nejakou dobu. Díky Bohu se potom po několika letech vrátil. A můžu říct, že to nebyl Bůh. Sto procentně to nebyl Bůh. My jsme přímo bydleli s člověkem. Než jsme šli do Česka, tak jsme měli docela velký dům v Německu
46:20tři pokoje ještě pronajali někomu a ten to byl člověk, který se pořád modlil za to, aby Bůh ho vedl, aby mu něco ukázal a Bůh mu vždycky něco ukázal, něco nějak mluvil v uvozovka k němu a já si vzpomínám, jaké ráno přišel a řekl, Bůh mi řekl, že mám jet do Hamburgu, to bylo zhruba vlakem štěří horyny od nás. A já jsem řekl, a co tam budeš dělat?
46:49No to za tím nevím. Bůh mi jenom řekl, že mám jedno do hamboku. Tak jsme se loučili a on jel. Tři hodiny později byl zpátí. To ještě nemohla lidu jedno do hamboku. Tak já jsem řekl, to zní vtipné, ale to není v podstatě vtipné. A já jsem řekl, tak co se stálo, ty si ještě nebyli v hamboku. A řekl, ne, já jsem seděl ve vlaku
47:16a Bůh mi řekl, aby se vrátil domů. A já jsem řekl, ale čemu to bylo? A já jsem řekl, to já nevím. Možná, že Bůh chtěl jenom vědět, jestli poslouchám. Víte, to je, tak nechci vést svoj život. Že mám nějaký vnitřný dojem a teď musím ho poslouchat. Já mám Boží zjevené slovo a to chci poslouchat. A to mám poslouchat. Ale všechno jiného, když mi Bůh chce říct víc než tohle,
47:47tak mě musí hodit na zem. Nebo opravdu musím mě tříkrát v noci probudit nebo poslat nějakého Andréa, potom to udělám. Ale jinak to bude docela těžké mě přesvědčit, že Bůh mi ještě něco jiného řekl. Ale já to nechci vyloučit. Já vám řeknu potom ještě i nějaký příklad. Ale vzpomínám si na stářšího zboru. Tak to teď není mládežník, to není ten svobodný Honza,
48:12který má dvacet. Ale to byl starší zboru, ten měl čtyřicet něco, byl svobodný. A my jsme se modlili také za manželku, za něho, tak aby Bůh to všechno vedl a on jedno řekl, že já si myslím, že mám si vzít tu ženu tam, svobodnou ženu ve zboru. Já opravdu mám ten silný dojím, že si mám zít. A já jsem řekl, no tak do toho.
49:41Bůh řekl lidem, že se mají rozvést úplně všechno. A mají v tom úplně pokoj a mají v tom klid. Mají stoprocentné jistotu, že Bůh to po nich chce. A tohle je dokonce úplně proti Boží zjevené vůli. Ale i když to není pro ty Boží zjevené vůli. Tak to, co Bůh chtěl, abychom věděli, stoprocentně, to nám zjevil. Proto on by mohl říct víc, než to.
50:09Ale to nám řekl a to je nám opravdu oddáno. A my nemáme pořád hledat to, co nepotřebujeme vědět a všechno hodit na Bohu, na Boha. Potom to nevíde s tím člověkem, kterého vám dal Bůh. A to, co potom za to může. No tak Bůh. Adam to diskutoval tak s Bohem a řekl, ta žena, kterého ty jsi mi dal. Ona řekla, že mám jíst.
50:41Ale nikdo po Adamovi už tu vymluvu nemůže používat. Protože každý si už sám rozhodl pro někoho. Nemůžete horit na Boha. Už je sám zodpovědný na to. Za to, co dělá. A proto já nevěřím tomu, že Bůh má takový hotový plán a my teď tu jedinou nebo tu jednou práci musíme hledat. Tak a hrozí, že zkazíme Bohu
51:11ten plán, to nehrozí. Když Bůh nesouhlasí, to nepůjde. Nebojte se. Tak říkám, že tím pádem je to úplně jedno, jak se rozhodujeme, to neříkám. Protože, jak jsem to řekl v tom příkladě, tak ten život s Marii by byl úplně jiný život než s Janou nebo než s Evo. Úplně jiný. Tak záleží na tom. Záleží na tom, jak se rozhodovat.
53:36Stejně se musí rozhodnout. Ale o tom zítra ještě budou mluvit trochu nebo hodně více, jak konkrétně potom činit nějaké té rozhodnutí, jak to dělat. Ale teď pojďme se podívat ještě na Koloským 1 a 9. A z toho mám ten název, tak cesta moudrosty a pochopení, Koloským 1 a 9. Podívejte se na ten verž. To je hodně důležitý verž, co se týká poznání Boží vůle.
54:04Tam je napsáno. Proto i my od toho dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a vyprošovat, abyste byli naplněni poznáním jeho vůle. To je to, co chceme, o čem tady mluvíme celou dobu. Abyste byli naplněni poznáním jeho vůle ve veškeré moudrosti a duchovným pochopením. Tam je to napsáno, jak můžeme poznat Boží vůle,
54:33tak ve veškeré moudrosti a duchovným pochopením. Tak dá se poznat Boží vůle? konkrétně teď pro mě, co mám dělat, co je to nejlepší rozhodnutí, já věřím, že ano. Tak, ale můžeme se i mýlit v tom a potom musíme nest následky. Tak, ale díky Bohu častokrát nám zavře ty dveře, aby tak nevyšlo. Ale podívejme
55:36A Pavel říká, nemáte ani jednoho moudrého člověka, který by to mohl rozhodnout? Ale Pavel neříká, proč ty to neřekli Bohu? Proč ty neprosili jeho, aby vám zjevil, co je teď to správné řešené? To neříká. On jim nevyčítá, že to nepředložili Bohu, aby Bůh to rozhodl. A neříká, proč ty nepoznali Boží vůli v tom, co je správné?
56:05Ale on jim říká, nemáte ani jednoho moudrého člověka, který by o tom mohl rozhodovat? To jim vyčítá, že neměli moudrost. Protože kdyby byli moudři, tak by to sami rozhodli. Tak jak Šalamón rozhodl. Protože Bůh mu dal moudrost. Ale my tu moudrost nemáme. No k tomu se zítra dostaneme. To je naše výna, když ji nemáme. Protože neprosíme.
56:27Ale tak to necháme ještě nařit zítřek. Ale ten problém tam není, Že tam chybí zjevení z Boží strany, ale tam chybí moudrost, která je také z Boží strany, ale kterou dává. To další zjevení na to už nemáme nárok. Ale na moudrost, nevím, jestli můžu říct, že máme nárok, ale Bůh to slíbil. Tak to máme do určitých míry nárok, protože to slíbil. A co Bůh slíbuje, to i dodržuje.
56:55Tak 1. Korinickým 6, 5, ne, to jsme měli, teď 1. Tesalonicým 3, 1 až 2, protože jsme to už již nemohli déle vydržet. Uznali jsme za vhodné zůstat v Atenách sami a poslali jsme Timoteja. Proč Pavel poslal Timoteja? Protože Bůh mu to řekl? Protože to uznal za vhodné. To je to moudrost a pochopení. On to pochopil, že tohle teď je to správné, to je teď dobré.
57:59Podle toho, jak považovali za správné, za moudré. Já vím, že poslali i Banabaše a potom Pavla, podle toho, jak Bůh to ukázal. Ale já jsem o tom přesvědčený, že to nebylo tak, že tam seděli a potom ten jeden řekl, já mám ten dojem. A ten druhý říká, já mám takový podobný dojem. Ten třetí říkám, já mám takový divný pocit,
58:23že by to mohli být oni. Já myslím, že tam Bůh mluvil. Dokonce to máme napsáno, jak Bůh mluvil. Odjelte mi Pavla a Bána Baše. Co si tady vymýšlím? Máme tady přímo napsáno, že Bůh mluvil a řekl. A já nevím, jestli to znáte. Máte stažovstvo a Bůh řekl, co máme dělat, ale čeká, abychom měli moudrost činit to rozhodnutí.
58:48Tak já už to ukončím pro dnešek. Tak já věřím, že není jen jedna správna možnost. Já věřím, že pro Boha je více možností přijatelných v té oblasti tři. A když se rozhodujeme pro další dobré věci podle oblasti jedna, co nepasuje do Boží dokonalého plánu. On má tisíc možností nám to brániť v tom, aby z toho něco bylo.
1:00:09A já věřím, že to není přímo ten klíč, ale je to biblické. Já věřím, že to je biblické, ale to si nechám na zíček. Ale věřme tomu, že Bůh má dokonalý plán a jemu záleží na tom, abychom činili ve svém životě dobrá rozhodnutí, moudrá rozhodnutí. a on nás může vést v tom a to i udělá a to i slíbil, ale ne tím způsobem, že my stojíme a čekáme,
1:00:40až Bůh nám něco ukáže a řekne. On to může dělat a to chci možná ještě říct k tomu. Já to nechci vyločit. A člověk to může zažít možná jedno, dvakrát za život a má tu 100% jistotu, že to je od Boha a to mám dělat. A já věřím, že u nás to bylo jedno v životě a to bylo, když jsme šli do Česka. Tak Bůh nám to, já neřekl, Bůh nám řekl, ale Bůh nám něco položil na srdce.
1:01:53Nebo netrpět. A to mi bylo úplně jasné. A já jsem to zažil jedno za život. A to byl, to nebyl, možná to byl vnitřní dojem, nevím, ale to bylo něco tak silného. To zůstalo. A potom jsme se sešli s tím missionářem. Já jsem je skončil v Tajsku, to víte. Já jsem se sešel s tím missionářem. A já jsem mu řekl, A já jsem mu řekl, když jste měl ukázání o službě v Tajsku, Bůh nás také povolal do tajska do misie.
1:02:31A tak jsme půl hodiny, hodiny mluvili a já jsem moc vděčný za to, co potom řekl. On potom řekl, tak bratře, možná že Bůh tě povolal do misie, ale určitě ne do Tajska. Tak já jsem řekl, jak to můžete vědět. On řekl, že v Tajsku a vůbec v Ázii musíte od rána do večera se usmívat na lidi. Protože jinak oni mají dojem, že proti ním něco máte.
1:03:00Musíte pořád se usmívat. A vy jste takový vážný člověk. Tak to v Tajsku to by nešlo. Tak, no vidíte, potom Bůh nás poslal do Česka a tam je to podezřeli se usmívat. Tak tady se holí mnohem líp. Ale ani to potom nebylo to rozhodnuté, jdeme do Česka, protože tam se nesmí usmívat nebo takto. My jsme potom chtěli do Ruska.
1:03:32My jsme potom, když jsme se připravili vybit po školu a všechno, tak dva roky jsme pevně počítali s tím, že půjdeme do Ruska. Teď to nechci dlouho vysvětlit, ale Bůh to tak směřoval jinak. To potom nevyšlo, zavřel ty dveře, otevřel úplně jiné dveře, já jsem o Česku ani neslyšel. Tak nebo z koho nic, slyšel, jo, tak. A bylo to, no já vám řeknu ještě tohle.
1:03:59V té třídě, kde jsem studoval, my jsme byli tam 60 studentů, co tam studovali teologii, a 26 z nich bílou z Ruska. A mluvili úplně plynulé rusky. A já jsem potom řekl, panebože, my máme jít tu Ruska, my neumíme ani slovo. Tak a ty všichni umí Rusky, opravdu tam mám jít, tak prosím, ukáž to. A potom Bůh ty dveře zavřel, my jsme tam ani nemohli.
1:06:20Tak on už ani nemluví o tom, že je Němec, je Čech. Tak ty začátky byly těžké, ale my jsme neslyšeli hlas. Nic tam nebylo na stěně, žádná ruka nebylo, ale to bylo jedno za celý život. A ani to nebyl Boží hlas, vy jdete do Tajska. Tak to bylo takové nasměžovány a potom nás povedl a opravdu tam. Já neříkám, že nemáme vůbec bát na nějaké dojmy,
1:06:53které máme, ale buďme hodně opatáni. A musí to z tolika stran ještě někdo potvrdit, než opravdu to začnete dělat. A potom to vyjde, protože Bůh je v jení. Tak pojďme se ještě jednou postavit a modlit se. Pane Bože, my chceme opravdu ve svém životě činit moudrá dosadnutí. Tak, abys tý byl oslaven.
0:04Dnes jsem zase přijel do Jablonce nad Nisou za doktorem Ludvikem Tvrdým, který v místě, kde v místě jeho sboru chceme pohovořit o Bohu. Tématem našeho rozhovoru je zamýšlení nad tím, kdo je Bůh. Ludvig Tvrdý je lékař a velice intenzivně studuje biblické jazyky, hebrejštinu, aramejštinu a řečinu. Zastavili jsme se někdy a zamysleli se
0:33nad otázkou Boha. Mnoho lidí uvařuje o Bohu. Má spoustu otázek, protože lidské poznání, věda nedokáže odpovědět na všechny otázky člověka. nedokáže řešit všechny problémy člověka. Z tohoto důvodu tisíce lidí v Americe, Africe, Asii a také v Evropě hledají Boha. Někteří navštěvují Indii a
1:05různé společnosti, kde hledají pokoj v mysli. Někteří začínají cvičit jogu, setkávají se v různých skupinách a také různých sektách, kde hledají Boha. Ještě jiní cestují na poušť, kde sledují hvězdy. Přemýšlel, přemýšleli jsme někdy nad tématem existence Boha.
další 90 míst
1:36Na jedné univerzitě se student zeptal: "Můžete dokazat existenci Boha?" Dostal odpověď. Není možno testovat Boha. Nejde umístit Boha v laboratoří a pak vyhlásit, zde je Bůh. Jak mohu vědět, že Bůh existuje? Je mnoho důkazů o existenci Boha. Když pohlédnu na hvězdy na nebi, řeknu:
2:09"Musí být Bůh." Když se dívám na přírodu kolem sebe, na trávu, květiny, stromy, zvířata, mluvím, musí být Bůh. Hledím na narození dítěte a sděluji. Bůh musí existovat. Naše vědomí hluboko někde v nás, naše existence, naše uvědomění, takové srdce
2:39naší osobnosti, to naše já mluví, že Bůh musí existovat. Bible nám mluví, že ten Bůh je stvořitelem celého vesmíru. V Bibli je napso, na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. V této kapitole Bible není vysvětleno a ani není dokázáno, jak vše bylo stvořeno. Bylo stvořeno slovem Boha. Bůh řekl a
3:11stalo se. je napsáno, na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Když poznáváme skutečné ateisty, kteří ještě nebyli ve vážném životním problému a najednou se dozví od lékaře o nějaké vážné nemoci, která je neléčitelná, dost často řeknou: "Bože, pomoc!"
3:41nebo člověk se dostane do těžké situace pod vliv životního nebezpečí, zakřičí: "Bože, vysvoboď mě!" Protože každý člověk cítí a ví, že musí být Bůh. On je stvořitelem. On všechno dokonal svým slovem. Dále Bible nám mluví, že Bůh je duchem. Bůh nemá tělo jako my. Bůh nemá tělesnou
4:14hmotu jako my. Pokud by měl, tak by musel být pouze v jednom místě a v jednom čase. Bůh nemá takové tělo. Bůh v jednom čase může být na více místech. Může být v Africe, může být v Americe a také v Evropě. v tom samém čase může být na měsíci nebo v celém vesmíru. Někteří astronauté, kteří byli na
4:44měsíci, řekli, že Bůh musí existovat, protože tam na měsíci prožívali jeho přítomnost. Někteří vojáci řekli, že v nejhorším čase, který prožívali, když byli vzajeti, prožívali přítomnost Boha. Lidé, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, mluvili o
5:14přítomnosti Boha. Zlo vykonané na světě je původem Božího protivníka, kterého nazýváme Satanem. Bible nám mluví, že Bůh se nemění. On se nikdy nemění. Bůh je neměnný. Bůh je svatý. Svět se mění. Naše lidské názory se mění, kultura se mění, ale Bůh se nikdy nemění.
5:46Bible mluví, já Hospodin se i jsem se nezměnil. Je to kniha Malachiáše, třetí kapitola, šestý verš. On je Bůh. Bůh trvá. Bůh řekl o sobě: "Jsem, který jsem." On byl před časem a bude po dokonání časů. On stvořil čas. Bůh stvořil člověka,
6:18zemi a všechno na ní a také kolem země. Bůh se nikdy nemění. On je stále stejný. Bible nám také říká, že Bůh je svatý. Absolutně svatý. Bůh je spravedlivý. Nikdy Boha nepochopíme, nikdy ho nebudeme rozumět, dokud nepoznáme, že Bůh je absolutně svatý, absolutně
6:49čistý, dokonalý ve své svatosti a nemůže hledět a akceptovat jakýkoliv hřích. Člověk byl stvořen pro věčný život, pro věčné obecenství. se svým stvořitelem Bohem. Člověk se postavil proti Bohu, podlehlu, neobstal v poslušnosti Bohu, svému
7:19stvořiteli. Výsledkem této neposlušnosti nebo této vzpoury člověka vůči Bohu je smrt. V Bibli také napsono, mzdou hříchu je smrt. Následkem hříchu je smrt. Věčné zatracení, věčné oddělení od Boha. Bůh je svatý, spravedlivý. On je také milujícím Bohem.
7:51Proto další část tohoto biblického verše zní, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. Ježíš Kristus, Boží syn, se stal člověkem. zaplatil mzdu hříchu. Na kříži byl usmrcen. Třetí den vstal z
8:22mrtvých. říje a kraluje a je vyvyšen nadé všeliké jméno. On, Pan Ježíš Kristus řekl o lásce svého Otce vzhledem k člověku a o Boží svatosti. Slova napsané v Bibli v evangeliu Janově ve třetí kapitole ve verši 16. Neboť Bůh tak
9:25pro věčnost. Já bych se teď chtěl zeptat mého bratra v Kristu Ludvika tvrdého, aby nám něco řekl o Bohu. Já bych možná začal první otázkou. Můžeme Boha nějak definovat?
10:03Já tě tu, bratře Zbišku vítám. Jsem Pánu Bohu moc vděčný, že zas po delším době máme příležitost být spolu a diskutovat nad Božími věcmi. Jsem za to eh vděčný. A já si myslím, že skutečně tu otázku, kterou jsi přinesl a kterou tady spolu dnes chceme otevřít, musí každý jeden z nás jednou v životě si položit a že není člověka na této
10:36zemi a nikdy nebylo, aby nebyl konfrontován s otázkou existence Boha. Ty jsi moc dobře v tom úvodu řekl, že eh každý člověk na celém světě, ať už je kdekoliv, eh nějakým způsobem je konfrontován od začátku s tím, že Bůh je. A když se podíváme do Božího slova, což je skutečně tím hlavním zdrojem a tím nejryzejším a
11:08nejpřesnějším zdrojem poznání Boha, tak se dozvídáme, že skutečně žádný člověk na celém světě nemá výmluvu, že by mohl říct jednoho dne, že nemohl poznat, že Bůh je, ať už by žil v Etiopii nebo v Austrálii nebo někde na konci světa, protože Bible
12:11neotevře Bibli, bude konfrontován s tím, kým je, kde žije. Podívá se na hvězdy, jak jsi řekl, podívá se do přírody, kamkoli, tak vždycky bude konfrontován s tím, že si musí klást vnitřně otázku, kde se to tu vzalo, jak to funguje, jakým způsobem eh to vzniklo a proč to tu je. A Boží slovo
12:43jednoznačně učí, že právě tam se zjevuje ta neviditelná Boží moc každému každému člověku. Takže je bez výmluvy. Ale problém je ten, který jsi řekl už na začátku a který si pak zdůraznil, že je tady ten hřích, je tady ta vzpoura a že od pádu člověka existuje něco ve stvoření, co
13:13potlačuje toto zjevení Boží slávy a uvědomění si. V Kristu Římanům právě v první kapitole čteme, že Boží hněv se zjevuje proti jakémukoliv potlačování této pravdy, že Bůh je a že pokaď člověk setrvale a vzdorovitě odmítá eh zjevení té neviditelné Boží moci v jeho stvoření, tak ho Bůh vydává na pospas jeho
13:44zvrácené mysli. A tak lidé si myslí, že jsou moudří, když popírají Boží stvoření Boha samotného. Ale Bible nás učí, že takoví lidé propadli v bláznovství. A na mnohých místech v písmu čteme, že jenom blázen si v srdci říká, není Boha. Naopak [frknutí] moudrý člověk, který přemýšlí a který otevřeně uznává tu
14:50tam obrovským způsobem je demonstrována Boží moc a Boží sláva. Takže myslím si, že ta odpověď skutečně zní, že jakým způsobem nebo jak bysme mohli jako v tom prvním kontaktu definovat nebo poznávat Boha, tak zjišťujeme, že je nepředstavitelně moudrý. Protože ať se podíváme na buňku nebo na galaxii, nebo na atom nebo na na
15:19eh eh rozkvetlou eh jarní louku, tak prostě žasneme nad dokonalostí, nad moudrostí a představa, že by toto vzniklo náhodou, že by toto vzniklo eh nějakým postupným vývojem, tak skutečně představuje obrovskou eh míru popření. eh logiky, véli stvořeni. My jsme myslící bytosti. Pán Bůh nám dává e, jestli jsi
16:20hospodař, někdo, kdo je ten, který činí všecky ty věci a kdo je jejich původcem. Takže skutečně ateismus předpokládá obrovskou míru víry v to, že to tak není. Kdežto naprosto naše vrozené, přirozené myšlení, tak jak jsme byli utvořeni samotným Pánem Bohem, nás přirozeně vždycky vede k přemýšlení o tím, že zde musí být nějaká
18:46zakódoval tak úžasným způsobem eh život. a jeho rozmanitost. Takže takhle bych já odpověděl člověku, kdyby se mě ptal, jak je možné nebo definovat Boha na základě toho a určitě co vidíme kolem sebe, co poznáváme a věřím, že to není vyčerpávající, že lidé můžou dál a dál přemýšlet, ať už jsou fyzikové, ať jsou
19:41>> Ano. Ale kdybysme jedním slovem například chtěli definovat Boha, >> Hm. >> eh já bych třeba řekl jedním slovem nebo dvěma ano, Bůh je stvořitel. Mhm. >> Bůh je stvořitel. To je atributří. Je to >> je to je to jeho je to atribut. Je to jeho role. Je to pravda, je to stvořitel. Protože my v Bibli čteme, že skrze něho a pro něho
20:36elektrony, pak se zjistilo, že v jádře jsou protony a neutrony, pak se zjistilo, že protony jsou dál dělitelný na další mikročástice. Takže my prostě vidíme tu složitost mikrosvěta i makrosvěta. A Bible nás jasně učí, že nic z toho, co je, neexistuje a nemůže existovat mimo Boha. a že jedině Bůh všecko nese svým mocným
21:06slovem. On to nejenom stvořil, protože Bůh není jenom ten počáteční, jak některé filozofie nebo některé systémy mimo Bibli Boha jako jenom toho hodináře, který to nastavil, který to stvořil, ne? Tak takhle Bůh není zjeven. Bůh nejenom, že je ten, který je počáteční, že byl na počátku, byl před tím velkým počátkem. a
22:34tím poznatelným, >> ještě něco nepoznatelné, ještě další vesmír. No, ale já bych možná ti položil další otázku a ta je možná těžší ještě. Můžeme si Boha nějak představit? Mhm. Já myslím, že to je taky strašně důležitý, že člověk musí přemýšlet nad tím, jaký Bůh je, že když vidí tedy to stvoření,
23:07tak musí přemýšlet, jaký Bůh je. A Boží slovo nás učí hned na počátku v Genesis, když pán Bůh během těch šesti dnů utvořil nebesa a zemi, tak toho šestého dne se rozhodl stvořit člověka. A my čteme v Božím člov božím slově, že Hospodin Bůh řekl: "Učiňme".
23:37Což je velmi zvláštní obrat. Bůh v jedné v jednotném čísle říká: "Učiňme v množném čísle člověka k obrazu našemu, k naší podobě." A Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a ke své podobě jako muže a ženu ho stvořil. A myslím si, že to je jedna z těch
24:09nejdůležitějších vět, která odráží to, do jaké míry my jsme schopni vlastně i o Pánu Bohu přemýšlet přirozenosti svého bytí, protože jsme byli stvořeni k Božímu obrazu. To znamená, každý muž a každá žena jsou jenom dvě pohlaví. To je jasně definováno hned v Genesis, že Bůh stvořil člověka eh záchan u nekeva. To
25:03dostali už dál. Ale jenom chci říct, že muž i žena byli stvořeni k Božímu obrazu a tak prostě my eh když přemýšlíme o Pánu Bohu, tak to už samo o sobě představuje něco něco velikého, protože víme, že různé kulty upadly ve svém bláznovství. Zase jsem v listu Římanům, protože necttili Boha v jeho slávě, tak ho začali ctít jako v obrazu čtvernožců,
25:31ptáků a plazu. Tak víš, že různá náboženství si představovaly Boha dokonce jako jako různé příšery, plazy. To je zase jsme v listu Římanům a to je naprosto zcestné, protože ta představa Boží jakoby v tom reálném, tak jak je v tom čistém slova smyslu, by měla vysvětlovat, že i vidíme člověka. A jestliže jsme byli stvořeni k obrazu našemu, tak
25:59vidíme, že člověk má některé atributy. To je velmi zvláštní, které s Bohem sdílíme. Když bysme rozdělili Boží atributy do dvou velkých skupin, čili vlastnosti, tak existují Boží atributy sdíletelné s člověkem a pak ty, které Bůh s člověkem nesdílí a které ho odlišují od všech ostatních bytostí. Mluvíme o takzvané ontologii, to znamená
26:27podstatě bytí. A v té ontologii, podstatě bytí, v nauce, eh, Bible jednoznačně učí, že některé ty atributy, které člověk má, ať už to je třeba láska, hněv, spravedlnost, dobro, různé věci, které prožíváme, morální charakter, svědomí, eh odrážíme Boží slávu a zdí Dílíme jí v
28:00určitě nějakým způsobem nutí přemýšlet o Bohu, že pánbůh tyto vlastnosti má a že můžeme je na základě těchto věcí nějakým způsobem poznat. Ale pak jsou vlastnosti, které jsi ty naznačil, to jsou Boží atributy, které Bůh se svým stvořením nesdílí. A to jsou atributy, které se naprosto jednoznačně týkají jenom jeho
28:31božství. Věděl bys, bratře, já jsem známý tím, že vždycky někoho zkoušel. Věděl bys třeba nějaký atribut? napadá tě nějaký atribut, který je prostě nesdílitelný, který nemůžeme pochopit, protože jí to vlastně definuje Boha jako bytost, která absolutně převyšuje všecko, tak je to stvoření života. >> Tím, že že Bůh je, myslíš, stvořitel
30:51přednášce jako udělal takovou scénku vtipnou a říká tady postavil dva lidi a říká a pánbůh a teď říká a stvoř člověče něco svého. Něco svého. A tak člověk šáhne po té zkoumavce, říká: „Ne, to je moje svého." Eh, nakonec to končí ta pointa tím, že člověk nemá po čem by šáhl, co by mohl použít, co je jeho, co nevezme od Boha,
31:18aby s tím pracoval. Protože všecko, co jsme, jak říká Pavel na Eropágu, v čem se pohybujeme, to je představováno Bohem samotným. To už vyznal jeden z těch antických básníků. Takže prostě máš pravdu. Člověk nemůže stvořit nic, protože všecko, co bere, už je Boží a s čím pracuje, to je od Boha. A i tu moudrost, kterou používáme, máme od něho. My nemáme bez
31:49něho vůbec nic. A pak jsem myslel, určitě tě napadají vlastnosti, které jsou všudy přítomnost. Žádná bytost v tvo vesmíru, ani Satan, ani žádná duchovní bytost není všudy přítomná. jenom Bůh. Bůh, jak jsi řekl, je vždycky všude. To je absolutní. Pak Bůh je všemohoucí. Žádná bytost ve vesmíru nemá tuto vlastnost. Jenom Bůh sám může učinit
32:18vždycky to, co chce. Já jsem někdy jako dítě slyšel takové otázky. Tak když je Bůh všemohoucí, může zničit sám sebe? To je naprosto hloupá otázka, protože Bůh je všemohoucí a všechno, co činí, činí v naprostém dokonalém soulladu se svými ostatními vlastnostmi. A protože Bůh je také vševědoucí a nejmoudřejší, tak nemůže
32:43zničit sám sebe, protože to je naprostá hloupost. Takže to, že Bůh je vševědoucí, je další věc, která nás naprosto převyšuje, protože Bůh nejenom, že ví všecko vždycky a všude, ale ví i všechno, co bylo, bude a je. A k tomu se databáze celé umělé inteligence je směšná, protože pán Bůh nejedná jenom podle toho vědomí, co ví, ale on i jedná podle
33:11svých dokonalých vlastností. On je láska. To znamená, on jedná v souladu s tím, že je milující. On je také spravedlivý, takže vždycky jedná spravedlivě. On je svatý, nesnese hřích. On je hněvivý Bůh. V Bibli je napsaný, že Bůh je oheň zžírající a že je hrozné upadnout do rukou živého Boha. To jsou všecko atributy, které eh člověk musí
33:37poznávat a musí je respektovat, protože takový Bůh je. A Bůh vždycky cokoliv činí, činí s dokonalostí v souladu se všemi svými atributy. No a další svrchovanost Boží. Nikdo nemůže Bohu říct a přikázat, co má dělat. Bůh činí všecko tak, jak sám chce. V Bibli je napsáno, kdo se kdy stal jeho rádcem.
34:08Kdo mu kdy něco dal, aby on mu to musel vrátit. Vždyť skrze něho a pro něho je všecko. My jsme hlínou v jeho rukou. My jsme výtvorem jeho rukou. A jak jsi řekl na začátku, o Bohu můžeme poznat jenom to, co Bůh nám nechá poznat, protože je to přesně naopak. Bůh není v laboratoři v tom akváriu. Když bysme to řekli, my jsme v tom akváriu a pozorujeme toho
35:08protože nejsme Bohem, ale můžeme o tom přemýšlet, můžeme to obdivovat, můžeme nad tím žasnout a skrze tyhlencty věci do značné míry můžeme poznávat tu Boží velikost. Takže říkám, jsou jsou dvě skupiny atributů a ta jedna je tedy sdílitelná. Můžeme
35:40milovat, můžeme prožívat pocit spravedlnosti, můžeme prožívat hněv a to odráží charakter našeho stvořitele. Ale pak jsou atributy, o kterých můžeme jenom snít a to jsou ty atributy jeho božství, které nepochopíme, které nejsme schopni pochopit, protože když řekneme, že Bůh je věčný a on je věčný, takže dokážeme si představit i věčnost
36:11eh jako něco nebo čas bez konce, ale ale počatek bez konce. To už si dokážeme představit. >> Nejsme. Naše myšlení je omezené a Bůh nás omezil. Bible jasně učí, že naše uvažování. Bůh všemu určil své hranice a místo přebývání. Bůh vyměřil hranice moři. Bůh vyměřil hranice času. Bůh vyměřil hranice
36:41všeho a dal tomu svůj prostor. Bůh stvořil každého tvora se svými vlastnostmi, omezeními i přednostmi. A my jako koruna toho stvoření v tom hmotném světě máme své limity a i ty limity nás berou k tomu přemýšlení, jaký je Bůh. Jednou z nejvážnějších odchylek bylo, že eh přišli filozofové s myšlenkou, že vlastně všechny
37:08náboženství světa směřují k tomu samému Bohu. Ale to není pravda. Eh, tím nejvyšším možným, poznatelným zjevením Boha je Boží slovo. Eh, ani stvoření, ani naše myšlenky, ani naše vlastně podstata není schopná definovat Boha nikdy tak do té míry jako samotné Boží slovo. A proto eh zase
37:40teologové rozlišují dvě roviny poznání Boha. A to je ta přirozená bratře, to určitě víš a to o tom jsme teď mluvili. To je to, jo, co prožíváme, co vidíme, stvoření, ale pak je konkrétní forma zjevení Boha. A Bůh se rozhodl zjevit tomuto světu skrze své slovo. Eh, v Bibli a to znají i lidé, kteří jsou ateisté. Prolog k Janovu evangeliu. To
38:05je hodně známý text. Na počátku bylo slovo. To slovo bylo u Boha. To slovo bylo Bůh. Zkrózně poznalo, povstalo všecko, co jest. A eh to slovo bylo na počátku. A proto Bůh se rozhodl, že se zjeví člověku v té nejkonkrétnější formě, ne nějakým obrazem nebo nějakou sochou nebo tvorem, výtvorem, ale
38:36dokonce i v desateru je veliký varování. Je napsaný, že nezobrazíš si Boha svého ničím, co je na nebi ani na zemi a nebudeš se tomu klanět. Bůh to nenávidí. Ale tou nejvyšší formou Božího zjevení je samotné Boží slovo. A tak nikdo nemůže plně Boha poznávat v té nejvyšší možné formě jeho poznatelnosti, pokud nebude studovat Bibli. Bible, Boží slovo
39:03nám zjevuje Boha v těch konkrétnostech, které eh Bůh se rozhodl, že nám ukáže sám o sobě. A tak chci moct i naše posluchače povzbudit, aby studovali Bibli, protože přirozené stvoření nemůže nikdy zjevit Boha tak jako jeho slovo. A co je velmi důležité, je, že synkretismus nebo forma, s kterou přišli eh ekumenisté a myslitelé, která je velmi
39:35nebezpečná, že Bůh je jako ten slon, ke kterému ty různá náboženství a filozofické směry přicházejí z těch různých směrů a nakonec vlastně každý přijde k tomu Bohu. Už je ve své podstatě popřením toho, co jsme si teď o Bohu řekli. Víš v čem, bratře? jestli by tě to napadlo, čem je to popřením té je to nelogické a je to
40:00absolutně cestné. >> Člověk si vždycky představuje Boha jako nějaké stvoření, >> ale Bůh je mimo stvoření. Bůh je stvořitel. My se držíme toho e té myšlenky, že on je stvořitel. A když si Boha představíme jako stvoření, protože jiné představivosti nemáme, >> no tak Boha jaki degradujeme na tu nižší úroveň.
40:30>> Ano. Už ano, přesně v tom je ten problém. Ty filozofové i teologové udělali obrovskou chybu. Oni degradovali stvořitele na stvoření. A v okamžiku, kdy máme ten obraz, že Bůh je tím slonem a všichni jdeme z těch různých stran, už to samo o sobě předpokládá, že jsme degradovali Boha na to stvoření. A to je špatně. Bůh je nad tím.
42:38nemusíme nemůžeme relativizovat. A to, že nejsem matematik, já se držím rád té své biologie. A tak chci říct, že jestliže popřeme tedy, že tady je nějaké absolutní pravdivé zjevení Boha a zrelativizujeme třeba to Boží slovo, tak se nikdy nemůžeme dopídit pravdy. Ale člověk, který skutečně uzná to, že Bible je Božím slovem a Bible je tak dokonalá, že
43:03má v sobě aparáty, které jí sami potvrzují. Bible je tak dokonalým Božím nástrojem. Říká se, že Boží slovo je mocnější než ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč. Když já řeknu Boží slovo, tak vím, že je mocné, že rozsuzuje myšlenky e a proniká až na rozhraní morku kosti, duše i ducha. A nic před ním není skryté. Nahé a odhalené je
43:31všecko před tím, komu se budeme zodpovídat. Takže každý tvor, každý člověk ví, že když zazní Boží slovo, ať to popře nebo nepopře, že mu zajede jako meč do něho a je mocné. Dokonce říkají proroci, že jako kladivo tříštící skálu. Jeremiáš říká, Boží slovo se nikdy nevrátí. S prádnou Bůh bdí nad svým slovem, aby
43:55vykonalo, co chce. A tak je jasné, že Boží slovo Bible, tak jak je zapsáno od prvního slova v Genesis Berešit na počátku až po poslední amen knihy Zjevení, který končí Bible má moc. A když k nám promluví a zjeví nám něco, tak to je jako když klíč zapadne do té eh do toho zámku. Pán Bůh nás stvořil, takže on ví ten klíč, jak má zapadnout
44:26do toho našeho myšlení. A když prostě i ateista slyší Boží slovo, tak nemá před ním úniku. A my čteme v Bibli jednoznačně, že nikdo nepřichází k Otci než skrze Ježíše Krista. Že Ježíš Kristus je ta cesta, ta pravda, ten život a tato exkluzivita Bible a Božího slova je naprosto šokující. je pohoršující, ale je pravdivá. A když my dneska
45:29řeč, ale oni mluví. Oni vypravují o Boží slávě. Vidíš, jak ty hvězdy, všecko, ty jejich dráhy, trajektorie, pohyb vesmírných těles, jejich svět, všecko mluví o Boží slávě. Ale to nejdeta zjevení, kým Bůh je, se dozvídáme teprve tehdy, když otevřeme Bibli. >> Takže my můžeme, kdybyysme to ty dvě otázky tak nějak zhrnuli,
45:58>> tak e Boha můžeme definovat jako stvořitele. Ten, který stvořil, stvořil život. On nás stvořil jako lidi, stvořil naše tělo, ale stvořil náš život. >> Dal nám duši, >> život, duši, >> ducha. >> Takže Bůh stvořitel, taková definice. A tu další otázku, jak si můžeme Boha představit, tak my si
46:30ho můžeme představit v Bibli. >> Můžeme ho vidět v Bibli, můžeme ho tam poznávat. Mhm. >> On se nám tam dává poznávat. >> Mhm. >> Dává se poznávat jako Bůh stvořitel. Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi a všecko a nakonec člověka. >> Eh, a představuje se nám jako Bůh všemohoucí. Já jsem možná řekl tam jednu větu, možná
47:00eh špatně, ten ten eh ta věč věčnost, počatek bez věta jsem to trošku poplet. Eh, Bůh je věčný a my si představíme věčnost bez konce, ale představit si věčnost bez počátku už si nedokážeme. že věčnost bez počátku si nedokážeme, ale pořád se můžeme ptát, no a co bylo
47:57jdou ještě dál a které odkrývají, co bylo před tím dnem jedna, před tím okamžikem stvoření. A to jsou úchvatné texty, které mě jako teologicky strašně uchvacují, protože v Efezským v první kapitole se dostáváme jednom listu nebo v tom Janově prologu, že na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo bylo Bůh, je vlastně ještě před tím stvořením
48:26toho, protože Bůh vždycky existoval a byl a Bible nás učí a co je zajímavé, ale i to vnímáme trošku ve stvoření. Všim si bratře, že prostě stvoření rozráží určitý troj eh určitou trojjedinost. jsou různé principy ve stvoření, které poukazují na určitý tenhleten systém nebo eh určitý tenhlencten, bych řekl, eh pravzor,
48:59kde vnímáme, že na počátku je tedy nějaký vzor toho všeho a Bůh od počátku existoval a existuje jako trojjediný Bůh jako Otec, syn a Duch svatý. Je to úchvatná věc, která teologii od počátku velmi uchvacuje a zase ji nejsme schopni pojmout, ale Bůh existoval před tím dnem jedna, před tím okamžikem v absolutní dostatečnosti.
49:29Jedna z definicí Boha je, že Bůh má jediný aseitu. Aseita je vlastnost, že Bůh je sám v sobě sobě dostačující, nikoho nepotřebuje a nikdy nepotřeboval. Bůh nikdy nepotřeboval své stvoření, aby se vyjádřil, aby žil, aby byl tu. Bůh byl sám v sobě dokonalý a existoval vždycky ve třech osobách jako otec, syn a Duch svatý. A to také vysvětluje, proč
49:57Bůh může milovat a tak dále. Protože láska není možná bez vztahu. A tak Bůh, jedna z věcí, co nás Bible učí, že Bůh je láska. Bůh je agape. Jak by mohl Bůh existovat? před stvořením, když byl sám, kdyby neexistoval ve třech osobách, nešlo by to. Takže to jsou tak úchvatné věci, které jenom chci eh říct, jak Bůh je dokonalý, jo, že když přemýšlíme o
50:25existenci samotného Boha a do jakých až hloubek nás Boží slovo dovádí, protože dokonce nás Bible učí i o tom, že pán Bůh ještě před stvořením světa měl svůj plán se stvořením. a že všechny dny, které potom jsou, byly zapsány v jeho knihách dříve, než jediný z nich nastal. Tak dokonalá byla Boží mysl. A dokonce čteme, že Ježíš Kristus jako syn Boží,
51:26nestačí, aby tady bylo něco, co nám odkrývá, co bylo ještě před tím počátkem. A samozřejmě zase říkám, my jsme schopni poznat jenom to, co nám pán Bůh dovolí poznat. Ale bylo to, byl to Bůh. Bůh to vždycky byl, nikoho nepotřeboval, ale on se rozhodl sebe vyjádřit s tvým stvořením a stvořit stvoření. A ty ty jsi vlastně citoval i
51:54text i já ho cituju, že na počátku stvořil pán Bůh nebesa a se mi berešit bará Elohim Ed Hašamáim ve Edharec. A v této větě je tolik, že bysme tu mohli bratře, sedět možná měsíce a povídat si, protože Bible je napsaná tak zvláštním způsobem, že jako jako mozaika, kterou skládáš. Ty jsi řekl, že tam není v této kapitole a v tom prvním
52:22verši napsáno, jak, ale pak ji odkryl, že třeba v listu Židům čteme, že Bůh to stvořil skrze slovo. Takže my se dozvídáme, jak to učinil pán Bůh řekl a stalo se. tak mocné Boží slovo. A dále se dozvídáme třeba žalm 336, že na počátku Bůh stvořil to ed Hašam ty nebesa, tak to nestvořil ten vesmír jenom, ale my víme, že celé tvorstvo,
52:50celá existující existence eh existuje v něčem, co převyšuje hmotný svět. A to je to jsou ty nebesa nebes. To je duchovní realm, kde přebývá Hospodin ve své slávě. Jeho jeho zjevená sláva. Já o tom chci potom ještě mluvit na ten dotaz. To je šechina, Boží sláva. Ale tam přebývají také duchovní bytosti, protože je
53:20napsáno, že Hospodin stvořil nebesa a dechem svých úst celý jejich zástup. Takže dechem Božích úst vznikl ten první stvořitelský den celý zástup nebeských bytostí. Proto jeden z jmen Božích je Hospodin, Bůh zástupu. Adonaj Cevaot. Je nepředstavitelné množství duchovních bytostí, které také nemají tělo. Jak jsi
53:51říkal, že Bůh nemá tělo, že Bůh je duch. A ví, že jeden z atributů nebo jmen je, že Bůh je otec duchů. On je otec duchů. To znamená, že on stvořil mimo člověka také spousty, ne desisíce desitisíců mluví Boží slovo duchovních bytostí, které s ním sdílejí tento, bysme řekli dimenzi, asi dnešním slovem realm dimenzi duchovní, ty nebesa
54:49že kde je ten dům. Jako vždyť ani nebesa nebes nemohou Boha pojmout. To je něco tak nepředstavitelného. Shelomun v té své obrovské moudrosti mu Bůh zjevil, že ani nebesa nebes nemohou Boha pojmout. To znamená, že ani ten duchovní realm, kde jsou andělé, kde jsou ty duchovní bytosti, nemohou Boha pojmout. Eh, jinde v Bibli čteme, že Bůh
55:18přebývá v nepřístupném světle, že ho nikdy nikdo neviděl. Takže představa Boha jako jak si ho můžeme představit je něco tak převyšujícího nás všechny smrtelníky i anděly, že ani oni to nejsou schopni pojmout. Ale co je úchvatné, bratře, tak v Bibli je několik míst, které nám popisují takzvanou Boží slávu.
55:50A to je, že ačkoliv je Bůh všudy přítomný, je duchem, tak existuje v nebesích místo jeho trůnu, kde je zjevená Boží sláva, kde je zjevená Boží přítomnost. My čteme, že okolo jeho trůnu jsou podivuhodné bytosti serafové, že Boží trůn je umístěn na úžasných podivných bytostech, o kterých písmo učí jako
56:20cherubové. V Ezechielovi čteme, že cherubové mají čtyři tváře, čtyři páry křídel, že mají plno očí. >> Izajáš. >> Izajáš 6, kde se zjevuje Boží sláva, kde jsou serafové, ty mají šest křídel. A to jsou bytosti, které zastírají Boží slávu a ani se nepodívají na zjevení Boží slávy, protože jedními párem křídle si
56:47zakrývají oči a dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý, Hospodin Bůh všemohoucí." A jak jsem říkal, třeba v tom Ezechielovi čteme, že eh ty cherubové mají pod nohama eh kola. Ty kola jsou plná očí, loukotě jejich jsou obrovská, což se učí, že to je třída andělská ofanim. Víš, bratře, to jsou tak obrovské věci, že já se divím, že lidé
57:19pátrají po nějakých filozofiích, že jdou hledat do nějakých jiných eh náboženství, protože když otevřou Bibli, tak něco tak úchvatného nikde nepoznají. A Bible nám dokonce popisuje právě zjevení té Boží slávy. A co je úchvatné, že v středu toho všeho, jak jsem mluvil těch o těch 10 000 andělů, Božím trůnu, křišťálovém moři, tak tam je na trůnu
57:49někdo, kdo je popsán jako syn člověka. To je něco tak úchvatného, žeí. Tak ano. A ve Zjevení dokonce ve čtvrté kapitole čteme jako tam je to nejvíc asi a páté, že někdo, kdo seděl na trůnu a pak je tam beránek a před trůnem sedm světelou jako duch Boží, zjevená Boží sláva. Takže zase je tam ta trojedinost. Bůh,
58:20otec, syn i duch svatý zjevený v té obrovské slávě. Takže eh jestli si můžeme nějak Boha představit v naší mysli, tak vždycky jenom v rámci těchto biblických textů. Takže to jsou ty podle mě, já když jsem to poprvé četl, tak jsem žasl. Daniel sedmá kapitola, Ezechiel první kapitola v Bibli, Zjevení kniha, kde je popsaná Boží sláva, jak
58:46říkají Židé, šechina. A to je zpřítomnění. Zpřítomnění té Boží bytostné existence. Ale jak říká apoštol Pavel, ani nebesa nebes nejsou schopny Boha pojmout. A Bůh přebývá v nepřístupném světle a nikdo nám nemůže vydat o Bohu přesnější obraz nebo nám ho více přiblížit než
59:16Boží syn. Eh, to je možná jedna z tvých potom dalších otázek a dostaneme se k tomu ještě v rámci našeho probírání, že ta nejvyšší možná poznatelná forma, kterou nás učí Bible, jak můžeme Boha poznat a to bych potom na konci se k tomu trošku ještě vrátil, je sám Boží syn Ježíš Kristus.
0:36vámi můžu být. Jsem moc vděčný za to, že nás pánbůh přivedl na jedno místo. Jsem moc rád za dopolední vyučování, za tu příležitost být v Božím slově s vámi dnes večer. Já bych vás poprosil, abychom společně nalistovali žalm 34. ze kterého bude to dnešní kázání vycházet. Název toho dnešního kázání by mohl být Boží dobrota uprostřed
1:02těžkostí. Žalm 34. Já si ho dovolím přečíst celý proto, abychom měli Boží slovo na mysli, abychom ho měli před sebou. Vy potom Bibli nezavírejte, mějte ji otevřenou, ať můžete sledovat ty různé pasáže, ty různé verše, které budeme společně procházet. A myslím si, že i dnes večer přijmeme požehnání. Žalm 34. Davidův žalm, když změnil své chování
3:22Zachraňuje ty, kdo mají zdeptaného ducha. Mnoho zla přichází na spravedlivého, ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí. Střeží všechny jeho kosti, ani jedna z nich nebude zlomena. Ničemu zahubí zlo. Kdo nenávidí spravedlivého, ponese vinu. Hospodin vykoupí duše svých otroků. Nikdo z těch, kteří v něm hledají útočiště, neponese vinu. Pane Bože, Otče
další 75 míst
3:53náš, my tě chválíme a velebíme a oslavujeme za to, že jsi dobrým Bohem. Bože, prosím tě o to, aby si nám připomněl a pomohl rozumět tomu, že jsi dobrým Bohem uprostřed těžkostí. a utrpení, tak jak nám ukazuje ten žalm, který je před námi. Prosíme tě o to, aby nám požehnal, aby si budoval svou církev pro tvoji slávu, pro naše dobro. Ve
4:17jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Máme tady převážně mladé lidi. Já bych vám chtěl říct, že s největší pravděpodobností někdy ve svém životě budete procházet obdobím, které bude těžké, které bude náročné, které bude bolestné. A pravděpodobně jedna z věcí, která vás v té době napadne, je, jestli je Bůh dobrý. Ten žalm, který je před vámi toho
4:44dnešního večera, je žalmem, do kterého se musíte vrátit, protože je žalmem, který je jasnou deklarací, jasným manifestem o tom, že Bůh je dobrý, ať už se kolem vás děje cokoliv. A dobrý Bůh má ve své ruce naprosto všechno, co je ve vašem životě. A dobrý Bůh používá i zlé věci, i řížné věci, i těžké věci k tomu, aby se oslavil, k tomu, aby vás
5:05budoval, k tomu, abyste rostli. Ten žalm, který je před vámi, je úžasným, nádherným, pravdivým svědectvím o Boží dobrotě. není, není svědectvím o tom, že Bůh je možná dobrý, že Bůh je někdy dobrý, že Bůh je možná částečně dobrý, nebo že Bůh je průměrně dobrý, ale ale je to úžasné svědectví o tom, že Bůh je
5:27dokonale dobrý vždycky a všude k celému stvoření, k vám i ke mně. A byla to právě Boží dobrota, která vedla Davida k sepsání tohoto žalmu. Byla to Boží dobrota, která Davida vyburcovala k tomu, aby aby Boha chválil uprostřed těžkostí, ve kterých se nachází právě v téhleté době, kdy kdy se pisuje tento žalm. Byla to Boží dobrota,
5:53která je důvodem, proč David uprostřed toho žalmu zve i vás, i mne i všechny čtenáře k tomu, aby oslavovali Boha, protože je dobrý. Tak je možná dobré zmínit, že to byl právě Charles Pergan, který označil první polovinu žalmu 34 za oslavnou píseň Boží dobroty. Charles Furgon, kníže kazatelů, nejlepší kazatel, tak jak je častokrát nazýván, říká, první
6:22část tohoto žalmu je oslavnou písní Boží dobroty. hudebník David, budoucí král David e bere, bere do ruky harfu a skládá píseň, která vyjadřuje Boží dobrotu. A a Spurgion dodává, že druhá polovina tohoto žalmu je potom kázání, které nás má mimo jiné učit, jak na základě Boží dobroty žít. To znamená první polovina oslavná píseň a druhá
6:46polovina, jak potom na základě toho máte žít. A otázka je, v jaké životní situaci se David nacházel, když tento žalm psal. Ležel někde na pláži, byl na Bahamách nebo maledivách a a opaloval se. V jedné ruce piňakoládu a v druhé ruce telefon, na kterém sjížděl samé dobré zprávy. A proto píše o tom, že Bůh je dobrý, mám
7:05peníze, mám dovolenou, mám krásnou manželku, konečně jsem v manželství, Bůh je dobrý. Je to ta situace, ve které přichází s tímto úžasným žalmem. A ta odpověď, když on říká v 34. žalmu v 9. verši, okuste a vy jste, že Hospodin je dobrý, tak to není ta situace, ve které se nachází. My čteme hned v prvním verši. Davidův žalm, když změnil své
8:47mi: "Vysvobodil mě ode všeho, čeho jsem se hrozil. Tak jak prochází těžkosmi. Tak jak je pronásrván, tak jak ho opouští přátelé, tak jak je sám, tak jak je v cizí zemi, tak jak neví, jak se skrývá v jeskyních, on vyznává, že hledal Hospodina a Hospodin mu odpověděl a vysvobodil ho od všeho, čeho se zhrozil. Jak ohromná a nádherná Boží
9:09dobrota i v životě krála, krále Davida. Jak nádherná slova, jak jak nádherná úžasná naděje i pro vás. Tak jak budete procházet těžkostmi, tak jak možná právě nyní procházíte těžkostmi. A to první, čeho bych chtěl, abyste si dnešního večera všimli v tomto žalmu, je jak David oslavuje dobrého Boha v jeho těžké situaci. To vidíme ve druhém až
9:33čtvrtém verši. David zvolává ve druhém verši, v každém čase budu dobrořečit hospodinu. V mých ústech bude ustavičně jeho chvála. A všimněte si těch dvou slov. V každém a ustavičně, v každém čase budu dobrořečit hospodinu. V mých ústech bude ustavičně jeho chvála. David je rozhodnut, protože ví, že Bůh je dobrý, ho neustále chválit za jeho
10:19hroutí před očima. Ano. I vové době David říká:„Budu dobrořečit hospodinu. Budu ho chválit. Proč? Protože má chvála nezávisí na okolnostech, které jsou kolem mě. Má chvála závisí na Božím charakteru, který je neměný. A Bůh je dobrý i v této situaci. David ví, že Bůh je dobrým Bohem. David ví, že Hospodin kraluje.
11:11zjistili, ještě to nebylo úplně ono. V jaké nejtěžší situaci jste se nacházeli a co jste tam dělali? Oslavovali jste Boha? Spoléhali jste se s Boží milosti na to, že on je dobrým Bohem a proto jste ho velebili, nebo jste si stěžovali? David říká: "V každém čase budu dobrořečit Hospodinu i nyní, když jsem na dně, i nyní, když jsem v
11:37temnotě, i nyní, když nevím, jak věci dopadnou." Proč? Protože ví, že Bůh je dobrým Bohem. A David vde v šlépějích jiného starozákonního hrdiny víry, kterým není nikdo jiný než Job. Pamatujete na Joba? Slyšeli jste někdy o Jóovi? Jobb, bohatý, úžasný muž, početnou rodinu, početné služebnictvo, početné majetky, početná
12:02stára, velký dům, jenom proto, aby jednoho dne přišel úplně o všechno, co měl. A i když ho jeho vlastní manželka naváděla, aby v té ohromné těžkosti zlořečil Bohu, Jobb nezlořečil. Proč? Jak je to možné? Protože Job nebyl ovládán okolnostmi. Jobb, Jobovo velebení Boha nezáviselo na tom, co se zrovna kolem děje, ale záviselo na Božím neměném charakteru.
12:31A Job věděl, že i když přišel o děti, Job věděl, že i když přišel o dům, Job věděl, že i když přišel o služebnictvo, Job věděl, že i když přišel o všechna svá stára, ostly a velboury a všechno ostatní, že Hospodin kraluje a Hospodin je dobrým Bohem. Jedna z nejlepších věcí, kterou si vy a já můžeme připomenout v těštích dnech,
14:03utrhám od úst proo aby tvá církev byla budována. Ale Hospodin vzal, Hospodin dal, Hospodin vzal. A v každém momentě budu chválit Boha, protože vím, že je dobrým a svrchovaným. Jób i David věděli, že si nic nezaslouží. Job Job i David věděli, že všechno, co v jejich životě mají, je jenom milost na milost. Také věděli, že
14:28Bůh je dobrým Bohem, ať už dává nebo bere. Víte to i vy? Víte, že Bůh je dobrým Bohem. Ať už vám život dává nebo vám život bere. Že Bůh je dobrým Bohem, když maturitu uděláte nebo ji neuděláte. Že Bůh je dobrým Bohem, ať už práci máte nebo ji nemáte. Že Bůh je dobrým Bohem, ať už máte plnou ledničku nebo ji nemáte. Že Bůh je dobrým Bohem. Když pt
14:53let hledáte manželku a pořád ji nemáte a nebo jste ji našli za za 30 vteřin. To není nic proti bratrovi, který nám tady přednáší rána. Bůh je dobrým Bohem a Bůh je nejenom dobrým, ale mocným natolik, že si používá i těžkosti pro svou slávu a pro dobro svých služebníků. Tak to je ten kontext, ve kterém se nacházíme. A jeden autor to vyjádřil
16:11jak ho čteme, tak jak ho připomínáme, tak jak ho vykládháme? Naše reakce by na konci měla být, že velebíme Hospodina, že společně vyvyšujeme jeho jméno za jeho dobrotu. Nejenom, když máme plné sbory, nejenom, když máme plná břicha, nejenom, když máme plné bankovní účty, ale v jakýkoliv den, protože víme, že Bůh v jakýkoliv
16:33den je dobrý. Nebuďte nikdy natolik pošetilými, aby vám temná bouře vašich životů zastřela výhled na vašeho dobrého Boha. Moje děti, které jsou malé, by řekly: "Dneska nesvítí slunce." Proč? Máte celé nebe, které je šedivé, že? Jste někde uprostřed bouře. Stromy padají, vykřice se prohání kolem vašeho domu a vaše okna
17:01bouchají a praskají a venku je krupytí a a malé děti by řekly: "Dneska nesvítí slunce." Co byste řekli vy? Slunce svítí. To slunce tam pořád je. To slunce je pořád nadmraky. Jenom jestde nějaká momentální bouře, kvůli které ho nevidíme. A to slunce tam je. A to stejné je s Bohem. Bůh je neustále dobrý. Bůh je neustále přítomný. Bůh je tam stále. Bůh neustále
17:49tyto věci, o které jsem v té bouři přišel, byly možná mojí nějakou funkční modlou, modlou, které jsem se klaněl, modlou na kterou jsem se spoléhal a Bůh je skrze tu bouři odebral proto, aby můj zrak a mé očekávání bylo upřeno pouze na něj. Velebte se mnou Hospodina. Vyvyšujme společně jeho jméno. On je dobrý. David pokračuje dál a my v druhém bodu
18:18té dnešní osnovy vidíme svědectví, Davidovo svědectví o Boží dobrotě v těžké situaci. které nalezáme ve verších 5 až osm. Myslím si, že je možné říci, že David při psaní tohoto žalmu byl ve své nejtěžší dosavadní životní situaci. Tak jak jsem to zmínil na začátku, David byl pravděpodobně v situaci, kdy si myslel, že už hlouběji padnout nemůže a
19:33vyslyšel. To je dobré, to je nádherné. zachránil ho ze všech jeho soužení. I to je dobré. I to je dobrý Boží charakter. Hospodinův anděl táboří kolem těch, kdo se ho bojí a vytrhuje je. Vidíte tu Boží dobrotu, kterou zde popisuje v těchto verších. Já jsem k němu volal a Bůh byl dobrý a odpověděl mi. On mě zachránil. On mě vyslyšel. On mě vytrhl.
20:07Je uprostřed nepřátel. nepřátelé má na každé své straně po levici i po pravici a uvědomuje si, že je úplně jedno, kolik nepřátelů stojí kolem a že je úplně jedno, jestli je tam sám nebo se svým vojskem, protože to jediné, na čem záleží, je, jestli je s ním Bůh. Není to tak. Někdo to vyjádřil v minulosti způsobem je jedno, kolika nepřátelům člověk čelí,
20:34protože jeden člověk s Bohem je vždycky všem. My máme dokonalý starozákonní příklad. Pamatujete si na Elišu? Eliša byl se svým služebníkem v Dotanu. Byl obklíčen vojskem aramejského aramejského krále, který je chtěl zabít. Když Elišův služebník uviděl aramejská vojska, zhrozil se a a říkal si: "Ty jo, zajisté dnes zhyneme." Tak jaká byla
21:45skutečnost, kterou vidí Eliša svým duchovním zrakem, ale Bůh ve své milosti i Elišovu služebníku otvírá jeho zrak, aby viděl, že ti, kteří jsou s Bohem, jsou vždycky v přesile. Pak se Eliša modlil: Hospodine, otevři jeho oči, ať vidí. A hospodin otevřel služebníkovi oči a služebník viděl, hle pohoří kolem Eliši bylo plné koní a ohnivých vozů.
22:11Všech těch andělů, všech těch Božích válečníků, které Bůh seslal, aby bojovali proti tomuto králi. Zajisté, Bůh nepotřebuje anděly. Bůh nepotřebuje ohnivé vozy. Bůh nepotřebuje anděly s jejich s jejich meči. Bůh je schopen nás ochránit samotné, ale je to dobré připomenutí. Když jsme někdy sami, když si myslíme, že jsme v temné jeskyni, když si
22:36myslíme, že jsme obklíčeni nepřáteli, pokud jsme s Bohem, pokud šíme Boha, pokaď se Pána Boha bojíme, pokaď jdeme po jeho cestách, pokaď následujeme jeho přikázání, tak jsme vždycky v přesele. David na tom byl podobně. Uprostřed těch jeho viditelných nesnáří byl obklopen neviditelnou Boží ochranou. A my někdy ztrácíme
23:03sílu, někdy malomyslníme, protože to jediné, čeho už jsme schopni a na co se soustředíme, je to pozemské. Boží slovo nás znovu a znovu vybízí k tomu, abychom nestledovali jenom to pozenské, ale abychom hleděli na to nebeské. Bychom možná i toho dnešního večera nám bylo připomenuto, hospodin panuje, hospodin je dobrým, hospodin má všechno ve své ruce.
23:40že je to Boží plán, který se naplní. Já doufám, že je pro vás tento žalm stejně povzbuzujícím, jako byl pro mě a je pro mě kdykoliv, kdy ho čtu. Doufám, že vám bude povzbuzením, když budete osamoceni, když budete opuštěni, tak jako byl v mnoha časech povzbuzujícím pro mě. je povzbuzením pro všechny ty, kteří si myslí, že jsou bezvýchodné situaci. Pro
24:35Nedejte se svést svými city. Nedejte se svést svými pocity. Nedejte se svést tím, co vidíte svým fyzickým zrakem. Připomeňte si to, kým je Hospodin. Na to se spoléhejte. Já David vám skrze tento žalm dnes dosvědčuji, že Bůh je dobrý. Tak jak jsem já ho hledal a on mi odpověděl:„T vy když ho budete hledat a budete ho ctít, tak i vám zajisté os i vás tak i
25:03vám zajisté odpoví. Tak jako vysvobodil mě, tak zajisté ve svůj čas, ve svůj pravý čas podle jeho plánu vysvobodí i vás. Tak jako já, když jsem byl chudý a neměl jsem mu co přinést, protože jsem byl v temné jeskyni a nic jsem neměl a on mě stejnak vyslyšel, tak i vás vyslyší, protože Bůh nevyslý na základě toho, kolik obětin mu přinesete a na
25:26základě toho, kolik dobroty jste sekali a kolik dobrých skutků jste udělali a jak moc jste pro něj bojovali. Bůh se sklání k nužným. Bůh se sklání k těm, kteří mu nemají co dát. Bůh miluje záchranu pokorných. To jediné, s čím musíte přijít, je s pokorným srdcem, které vyznává, že sami na to nemáte, že že sami jste v úzkých a
25:48že ho potřebujete. On nevyslý na základě vašeho postavení, sociálního postavení nebo na základě toho, jak jste bohatými nebo co jste udělali, ale na základě toho, jestli se před ním pokoříte. Dávid žil před ním v pokoře. David ho následoval v pokoře. David ho ctil svým životem a může vyznat, že Bůh ho zachránil ze všech
26:11jeho soužení. Je dobrý Bůh? Bůh je dobrý. jenom nesmíme poměřovat jeho dobrotu tím, jestli máme nejnovější telefon a nejnovějšího Multivana a nejnovější tady to a nejnovější támhleto, ale poměřovat ho tím, čím je potřeba jeho dobrotu poměřovat. Otázka pro vás stejná, jako byla pro mě, když jsem se zamýšlel nad tímto žalmem.
26:41Jaká je vaše reakce uprostřed vašich těžkostí? Jaká je vaše reakce uprostřed toho, když se věci nedějí podle vašeho plánu? Uvědomujete si, že jste v rukou dobrého Boha? Že i to, co lidé zamýšlí ke zlému v rukou dobrého Boha, bude použito pro jeho slávu a pro vaše dobro. Stejně jako v tom notoricky známém textu v Genesis v 50. kapitole ve 20. verši,
27:31opovržen. Bůh si všechno tohleto použil proto, aby ho dosadil na druhé nejvyšší místo v Egyptě, aby byl druhým po faraonovi. A když se po letech a letech setkává se svými bratry, kteří ho nejprve chtěli zabít, ale potom to přehodnotili a jenom ho prodali do egyptského otroctví, tak tady je jeho deklarace. Ví jste proti mně sice zamýšleli zlo, Bůh to
27:59však zamýšlel k dobru. Bůh je dobrý. To zlo, které zamýšleli, Bůh už dávno zamýšlel k dobrému. Bůh věděl o tom, co se Josefovi stane. Bylo to součástí Božího plánu. Víte, my někdy jako křesťané, možná jsem to jenom já, ale já mám pocit, že my někdy jako křesťané máme pocit, že náš křesťanský život by měl být bez těžkosti,
29:39Kristus by nezemřel na kříži bez těžkostí a bez zkoušek a bez zrady nejbližšího přítele Jidáše. Josef by neskončil na druhém místě v Egyptě, aby byl použitý Bohem k záchraně Izraele, kdyby ho jeho vlastní krev nezradila a Josef nemusel projít těžkostmi. Církev by nerostla tak, jak roste, když je prolévána krev mučedníku.
31:30moji bratři, když procházíte rozličnými zkouškami, ne bratři, jste v háji, když procházíte rozlišnými zkouškami. Něco jste udělali špatně, něco se děje špatně, něco se vymklo, boží kontrole. Modlete se za to, abyste zkouškami neprocházeli, ale pokládejte za velikou radost, moji bratři, když procházíte nejrůznějšími zkouškami.
31:54Proč? Protože působí vytrvalost a vytrvalost buduje vaši víru. Zkoušky nejsou nutně zlé. Zkoušky nejsou nutně něco, co by v našich životech být nemělo. Zkoušky jsou v rukou Božích, v rukou dobrého Boha, který nás skrze ně proměňuje. Římanům osmá kapitola, 28. verš. Pamatujete, co je tam napsáno? Římanům 8:28. Pamatujete na to?
32:23Kdo nám to řekne? Všechny věci působí k dobrému těm, kteří milují hospodina. Všechny věci, i ty těžké, i ty smutné, i ty náročné, i ty konfliktní. Bůh je dobrým Bohem, který používá všechny věci k tomu, aby ve vašem životě vypůsobil dobro. To největší dobro. A co je tím největším dobrem? Tak jak nám potom říká 29. a 30. verš. abychom byli
33:23tédle zemi. To, co tento žalm zaslibuje, je a o čem tento žalm svědčí, že Bůh je dobrý. Bůh vás těmi zkouškami provede a Bůh vás ve svém čase vysvobodí. Jaká radost, že Bůh nevysvobozuje pouze od lidských nepřátel. Jaká radost, že Bůh nás vysvobodil. Je toho největšího hřích od největšího nepřítele, kterým byl hřích, kterým byla
33:54naše zkaženost. Skrze Pána Ježíše Krista. Skrze Pána Ježíše Krista, který sám prošel těžkostmi pro Boží slávu a pro naši záchranu a pro naše dobro. skrze Pána Ježíše Krista, který v těžkostech nereptal, protože věděl, že jsou v rukou dobrého Boha Otce a uprostřed těchto těžkostí se svěřoval do jeho rukou.
34:25Všimněte si, že David se nespokojil s tím, že sdílí své svědectví o Boží dobrotě. David se nespokojil s tím, že říká lidem kolem sebe, nebo jim píše lidem, kteří budou číst ten jeho žalm o tom, aby se podívali na to, jak Bůh je dobrý, ale ale není vyzývá k ochutnání Boží dobroty ve verších 9 až 11, v devátém verši okuste a vy jste, že
34:46Hospodin je dobrý. A vidíte, Davidovi a my bychom řekli Duchu svatému, který mluví skrze Davida, Pánu Bohu, nikdy nejde o to, abychom jeho slovo jenom přečetli a jenom něco viděli. Není to tak. My Boží slovo nečteme a není nám dáno jenom pro naší informaci. Boží slovo je nám dáno proto, abychom ho četli, abychom byli informováni, ale aby
35:33se staly součástí našeho života. Okustte a vy jste, že Hospodin je dobrý. Bůh chce, abychom jeho dobrotu zakusili na vlastní kůži, abychom přemýšleli o tom, kde všude Bůh je dobrý k nám. Abychom přemýšleli o zkouškách a těžkostech správným způsobem. Jsou dányho života, aby z nás něco osekali, aby z našeho života něco odstranili.
36:05A to je to, co dělá dobrý Bůh v našich životech skrze utrpení. A vy si možná říkáte, nemohl Bůh přijít s nějakým jiným plánem? Nemohl Bůh z našich životů osekat ty věci, které do nich nepatří skrze to, že by nám dal lízátko nebo bonbón? Rodiče, jak učíte své děti? Jak fungují vaše děti? Jak se vaše děti
37:52Bůh se postaral. Muži, bratři, sestry, okusili jste někdy ve svém životě, že Bůh je dobrý v těžkostech. Je to jenom příprava na další těžkosti, které budou zajisté následovat, abyste se vrátili k tomu, kde Bůh už ukázal jeho dobrotu a jeho věrnost, tak aby vás provedli těmi dalšími zkouškami, které vás ještě čekají.
38:16A ta otázka pro vás dnešního večera by mohla být, za co konkrétně můžete dnes Boha slavit. Vraťte se o týden zpátky, o měsíc zpátky, o rok zpátky. Přemýšlejte o tom ještě v závěru tohoto kázání, za co pokázání můžu Boha oslavit na modlitbách. Pane Bože, byli jsme jako manželé v támhle té situaci. Pane Bože, s mými dětmi jsem byl v této situaci.
38:39Bože, ve sboru jsme byli v této situaci, v práci, tadyto a támhlecto, zdravotně nebo jakkoliv jinak. A Bože, nyní, když se vracím k tomu, já si pamatuju na to, v jaké jámě jsem byl, ale ty jsi mě z ní pozvedla. Bože, já chci být svědectvím dnešního večera bratřím a sestrám, kteří jsou kolem mě a skrze svou modlitbu jim být svědctvím nebo večer rukáv vyuče jim
38:59být svědectvím o boží dobrotě, tak abych je povzbudil. A to je další věc, kterou Bůh způsobuje skrze utrpení a těžkosti, které přivádí do vašich životů, když vás jimi provede a naučí vás, abyste se spoléhali na jeho dobrotu, tak vás potom používá v životě někoho jiného, abyste je mohli povzbudit. Není to tak? Kolikrát jste prošli těžkosti jenom
39:23proto, abyste někomu jinému za měsíc, za rok mohli říct, tam jsem byl, tím jsem prošel, bude to dobré. To je to, co dělá tento žalm. Bůh je dobrý ke všem. Bůh je dobrý ke svému stvoření. Bůh je dobrý ke zvířatům. Bůh je dobrý i k nevěřícím. I navěřící, i nenevěřící sesílá déšť. I věřící, i nevěřící mají život, mají
39:46děti, mají manželství. I věřící i nevěřící jezdí na dovolené, daří se jim dobře, užívají si Boží stvoření. Ale vy, kteří jste v Kristu, vy, kteří jste adoptováni do Boží rodiny, k vám je Bůh nejvíce dobrotivý. Vy jako nikdo jiný na téhle planetě jste prožili Boží dobrotu v Pánu Ježíši Kristu. Nejenom v den, kdy smil všechny
40:34Kristu 150 milionkrát, tak do toho dne, než Bůh vylil svoji dobrotu na vás a otevřel vám váš duchovní zrak a dal vám dar víry a dar pokání, tak jste ho neznali a neviděli. Vaše hříchy z vás byly smity. Balvan hříchu byl sňat z vašich beder. Vám se ulevilo? Vy jste poznali Boží dobrotu tak, jak ji neznají nevěřící lidé. Poznali jste Boží
41:03milost. Poznali jste Boží milosrdenství. Poznali jste Boží lásku. Bůh, který stvořil tento svět. Bůh, proti kterému já jsem se provinil, kterým já jsem opovrhoval, kterého já jsem se snažil svrhnout jeho trůnu a dosadit tam sebe. Bůh, který má nějaký zákon a já jsem ho neustále překrucoval a překračoval. Bůh, který mě usvědčoval v mém svědomí a
41:31já jsem na to nedbal. Tento Bůh mi dává věčný život. Tento Bůh mi dává poznat sám sebe. Tento Bůh mě adoptoval do své rodiny. Tento Bůh mě už nenazývá svým nepřítelem, ale ale synem nebo dcerou. Tento Bůh mě převrl z království smrti do království života. Tento Bůh mi dává věčné dědictví. Tento Bůh země dělá královské kněžstvo,
41:57které může přistupovat bezbázně, beze strachu, zbázní, ale beze strachu by bylo asi přesnější. k jeho trůnu, k trůnu milosti. Přicházet do přítomnosti Boží skrze Pána Ježíše Krista v moci Ducha svatého a vědět, že se mi nic nestane, protože Kristus splatil vše, protože Kristus na mém místě žil dokonalej život a dokonale naplnil Boží zákona a
42:23dokonale prolil svou krev a smil všechny mé hříchy a třetího dne byl vzkříšen. Vy a já jsme prožili Boží dobrotu tak, jako jí neprožili miliony a miliardy let na tomto světě. Jaká by měla být naše reakce na Boží dobrotu? Jak bychom ho nemohli opěovat a a velebit k vám je nejvíce dobrým?
42:56Opět my můžeme být svedeni myšlením tohoto světa. Říkat si: "Bůh je ke mně dobrý. Viděl jsi, jakým autem jezdím? A viděl jsi, jakým autem jezdí můj soused, který Boha nezná. Bůh je ke mně dobrý, když mi vyhořel byt a tamhlen, kterj podvádí manželku a podvádí na nich a krade, kde se kde se dá a jezdí na Bahamy, ještě mu na to
43:15nepřišli. Myšlení světa. Bůh dobrý není, ale myšlení světa je blázným před Bohem. My nevěřím. My neměříme dobro podle toho, jak nám říká svět, že máme měřit dobro. My měříme dobro podle toho, jak nám Pán Bůh říká, že máme měřit dobro. My jsme byli Božími nepřáteli, ale Bůh nás smířil se sebou samým. A to je
43:46dobré. To je dobrý dar od dobrého Boha. A pojďme zakončit v posledních pár minutách ve čtvrtém bodě od 12. verše. Jak žít jako znovuzrozený člověk na základě Boží dobroty. Muži, bratři a sestry, já bych vám chtěl říct, že Boží slovo nás vždycky motivuje ke zbožnému životu, boží láskou,
44:17Boží milostí. Ta motivace ke zbožnému životu nikdy v písmu není. Dělej víc, snaž se víc nebo skončíš pekle. Motivace ke zbožnému životu biblicky podle Pána Boha není o tom. Dělej, protože jinak tě potrestá. Dělej, protože jinak tě zmotivace
44:49ke zbožnému životu je vždycky na základě Boží milosti. Podívej se, jak Bůh je dobrý. Podívej se, jak Bůh je milostivý. Podívej se, jak Bůh je laskavý. Jak by si ho nemohl následovat. Jak by si ho nemohl milovat. Jak by jsi nemohl žít pro jeho slávu. Není to tak. Farizejství a zákonnictví motivuje zákonem. Dělej, dělej, snaž se. A když to nebudeš
45:12dělat, tak Bůh na tebe se bude hněvat. Jak to, že jsi byl v hospodě, Bůh se bude hněvat. Motivace je, podívejte se na Boha, na jeho dobrotu, na jeho lásku, na jeho milosrdenství a následujte ho. Víte, je to je to je to podobná motivace. Já si myslím, že je to pravdivý příběh. Psali o tom, psali o tom v novinách.
47:27Pojďte synové a poslouchejte mě. Vyučím vás bázni před Hospodinem. Jaký je člověk, který si oblíbil život a miluje dny, kdy uvidí dobro? Jak žít na základě Boží dobroty? Muži bratři, střešte svůj jazyk od zlého a svérte před klamnými řečmi. Bůh je pravda. Bůh mluví pravdu. Bůh buduje tím, co říká. A my z lásky
48:24Proč? Protože náš Bůh je dobrý a my ho chceme ctít a hledat pokoj a usilovat do něj. Bůh v Pánu Ježíši přinesl pokoj mezi svatého Boha a hříšné lidi. To největší usmíření, které tento vesmír prožil, bylo mezi svatým Bohem a námi hříšníky. A proto my jako omilostnění hříšníci
48:57máme službu usmíření. Jdeme do celého světa, voláme hříšníky, aby byli usmířeni se svatým Bohem, ale také mezi námi věřícími usilujeme v jakémkoliv momentě o usmíření, usilujeme v jakémkoliv momentě o pokoj, protože Bůh v Pánu Ježíši Kristu sjednal pokoj mezi ním a námi. A naší motivací jsou výzvy Pána Ježíše Krista. Amen.
49:29Pane Bože, Otče náš, my ti děkujeme za tvoji dobrotu. My ti děkujeme za tvoji milost. Děkujeme ti za tvoji lásku. Bože, pomož mně. Pomož nám, aby to byly právě tyto věci, které nás budou motivovat a povzbuzovat k tomu, abychom tě následovali. Bože, děkuju ti za každý sbor, který je zde reprezentován dnes večer. Děkujeme ti, Hospodine, za to, že ty buduješ svou
49:56církev i zde v České republice a na Slovensku. Děkujeme za to, že tvůj trůn pevně stojí a že ty z něho vládneš, že mnoha věcem nerozumíme. Na mnoha věcími se pozastavujeme, mnoho věcí nás bolí, ale my víme, že ty jsi dobrým Bohem a víme, že všechno je ve tvé ruce. Je to tvůj plán, který se naplní. Pomož nám ti důvěřovat. Pomož nám na tebe spoléhat.
50:24Pomož nám činit pokání, kde je potřeba činit pokání. Pomož nám odpouštět, kde je potřeba odpouštět. Pomož nám ti důvěřovat. Je potřeba ti důvěřovat a pomož nám v tom, abychom byli více jako Pán Ježíš Kristus v každé oblasti našeho života. Bože, prosím tě o to, aby jsi použil své slovo v našich životech, aby přineslo
50:44úžitek, abychom nebyli jenom posluchači, včetně mě, ale i činiteli. Bože, smiluj se nad námi, smiluj se nad svou církví, buduji, přiváděj další lidi k sobě pro tvoji slávu a pro jejich dobro. Aže, prosíme tě o to, aby ji se tak ostavil i skrze tento pobyt, abychom mohli budovat vztahy, prokazat si lásku, prokazovat si dobro, sloužit si navzájem. Díky moc za každého
1:21večer se vlastně podíváme skrze boží slovo na to Eh co nám Boží slovo říká o lásce a o pánu Bohu A já už k tomu nebudu říkat nic víc a nechám to molovi abych mu neubíral z toho co on si pro nás připravil tak já ho poprosím aby teďko přišel dopředu a aby nám posloužil tím co mu Pán Bůh Položil na
2:55sami všechno opravdu z lásky tak Láska ve všech oblastech našeho života to je to co si opravdu přejeme tak a doufám že nám to i teď slouží k tomu když o tom teď tento víkend spolu přemýšlíme Tak dnes teď večer Budeme mluvit o tom že Bůh nás miluje a my máme milovat boha tak láka a
3:25Bůh tak o tom chcem dnes mvit Tak potom zítra chcem mlv i o láce a svět tak tam to vypadá právě jinak tam to je hlavně o tom vši nemilujte svět tak na jedno něco nemáme milovat tak potom budeme mluvit i o lásce tak vztahu k partnerství to je možná hlavně pro kř ještě nežij v
další 74 míst
4:31potom v neděli kdo to vydrží až do neděle tak Eh tam budeme ještě mluvit o lásce mezi sebou tak Láska v církvi což je hodně důležité podle podle toho nás svět má poznat že jsme boží děti podle lásky tak o tom budeme mluvit v neděli tak budu mít i vždycky prezentaci tak občas potom se musíte podívat tam tam budou i nějaké verše které jsou
9:37tak zhruba začátkem 20 Tak já nevím kolik 20 let 25 nějak v tom jsme se scházeli spolu doma vždycky u někoho a hodiny jsme klečeli na zemi a Modlili jsme se za duchovní Probuzení v našich životech a když potom Čtete tu a potom co můžou o čem všechno můžou psát ve věku potom 70 Co Bůh skrze ně opravdu dělal tak
10:09věřím že to je z toho že tam klečí v tom věku ve vašem věku hodiny a řekl někdy pod slzami jsme se Modlili za to aby bůh působil probuzený v našich životech kdy bych klečel hodiny tak bych potřeboval někoho kdo mi pomůže nahoru tak ale jako mladý člověk to jde tak a to bylo obrovské povzbuzení tak jak jsem řekl budeme teď
10:38mluvit o lásce ke vztahu k Bohu A nejdřív Budeme mluvit o boží lásce k člověku tak a potom trochu o naší lásce k němu tak a tvář v tvář tolik ekologickým katastrof jak někdy jsou záplavy nebo zemětřesení a tisíce mrtvých někdy a to slyšíme lidi jak říká a tohle je lasáka tak to je ta
11:10nše otázka Tohle je lasáka tohle je bůh lasky který takové věci dělá vypadá tak boží láska tak a Proto chceme o tom trochu přemýšlet co to znamená první Jan 4:1 tak takový známý verš Tak teď už můžete je tam sledovat taková Krátká věta ale to je hluboká teologie tak Bůh je láska to je skutečně
11:44Hluboká teologia tak Zkusme přemýšlet tak když bůh říká že je láska Bůh je láska Od kdy je bůh láska od kdy od věčnosti tak bůh se nemohl stát láskou protože Bůh je nemění Jo tak A když se ptáme koho bůh miluje tak Ta odpověď je tak vždycky No tak mě nebo nás nebo lidi
12:16tak zkuste to někdy jo tak ptát se někoho koho miluje bůh No lidi dobře koho bůh miloval když ještě Lidé nebyli když svět ještě nebyl protože bůh musel BT láskou i předtím bůh se nemůže měnit když je tam napsáno Bůh je láska to je pravdivá a Bůh by a je a bude láskou i od věčnosti No tak koho miloval svět nebyl člověk nebyl koho
12:45miloval koho miloval Láska v trojici kdy ml o tom jestli bje ve třech osobách už jenom že tam je naps že Bůh je láska je důkaz že Bůh musí existovat ve více osobách protože tam musel být někdo koho bůh opravdu miloval a Bůh miloval svého syna vždycky od věčnosti a syn skrze ducha vždycky
13:18miloval svého otce tak bůh má zkušenosti s láskou Bůh ví jak milovat protože miluje opravdu už od věčnosti tak Jeremiáš 313 tam je napsáno z povzdáli se mi ukázal Hospodin a řekl Miluji tě věčnou láskou proto ty stále zachovávám
13:48milosrdenství věčnou láskou když mluvíme potom o naší lásce k Bohu to není Věčná láska nikdo z nás nemůže mít věčnou lásku ale Bůh ano tak od věčnosti Bůh je láska a víte že když muslimovi jo tak nebo Dejme tomu tak že lidé říkají To je všechno To samé jo to je jenom jiný název Tak jestli to je bůh Al Tak to je
14:17všechno To samé Al není láska není možné vůbec aby byl není ani napsáno Tam v Koránu že Bůh nebo že Allah je láska nemůže protože se říká že Al že je jenom jeden bůh a nemá syna tam nebyl koho milovat To by se musel měnit do lásky Od té doby co stvořil svět tak ale Bůh to znamená že to je neměnný bůh je vždycky
14:49neměnný tak to znamená Al nemůže být láskou Tak to je důkaz jeden důkaz Trojice už jenom takový krátký VŠ kdy člověk o tom přemýšlí to je teologie do hloubka Bůh je láska od věčnosti vždycky bůh miloval svého syna Tak eh nezačal teprv milovat když stvořil svět ale Bůh miluje i svět Tak a já chci hlavně když dnes odcházíme
15:24dnes večer aby každý věděl stopr že Bůh miluje jak moc věčnou láskou tak nechci říct že trénoval celou věčnost to nechci říct jo tak ale opravdu celou věčnost miloval potom jsme se narodili i my a tou láskou teď miluje nás dokonalou věčnou láskou aby nikdo potom opravdu nepochyboval o tom protože to je
15:54důležité abychom vůbec všechno to co bude následovat Jak milovat boha Jak milovat blíž ního jak nemilovat svět jak mít správný postoj k lidem kteří lásku pochopí úplně jinak to jde jenom když máme v tom jistotu že Bůh nás opravdu miluje ale co Láska je tak co Láska je tak víme že v řečtině je víc slov pro
16:25naše slovo Láska je tam i Eros tak o tom budme i mluvit když budme mluvit o partnerském vztahu o lásce V partnerství Tak to je erotická láska to je intimní láska tak tesn lás Filo Tak to je ta obecná přátelská láska a potom je Agape a to je to co nás Teď hlavně zajímá protože to je ta boží láska Tak to je spůsob Lasy jak BG
19:31taky není láska láska Vždy má i něco společného s emocemi s pocity s tím co prožívám tak chci s tím člověkem nebo i s bohem být ale i co cítíme k tomu miluje bůh každého člověka když mluvíme o tom že Bůh miluje člověka a že to chceme nejdřív si trochu ujasnit miluje bůh každého
20:10člověka tak ano ale ano ale musíme si to ujasnit protože bůh opravdu má ten pozitivní postoj ke každému člověku jak jsme to řekli On chce aby každý došel k pokání Tak on ten pozitivní postoj k každému člověk má ale ty skutky jsou odlišné skutky lá lásky nevypadají U každého stejně i v tom chování Boha k
20:41nám někoho tak hání před nehodou a někoho ne někoho uzdravuje a někoho ne někoho spasí a někoho ne tak ty skutky lásky nejsou stejné U každého člověka ale ten postoj k člověku je vždycky tak pozitivní tak eh Člověk si vůbec boží lásku nemůže
21:12zasloužit nevím v čem jste vy vyrostli Jak to Byli ten Váš vztah k rodičům jestli jste měli ten pocit že musíte bojovat o tu lásku Musíte si ji zasloužit musíte pro to něco děl dá tak možná že někdo to může být i hluboce v sobě ale u Boha to tak není my si je nemůžeme zasloužit Ale víte někdy máme to také v sobě když dělám ztišení aspoň 10 minut
21:45se modlím Bůh nás mde bude mít raději tak ta láska k nám bude bude větší a to tak není to tak není my nemůžeme nic dělat proto aby bůh nás miloval víc protože nás miluje věčnou lásku tak eh My si to nemůžeme opravdu zasloužit jak moc nás miluje že dal svého syna tak moc nás miluje že dal
22:45ten pozitivní nebo Měl bych mít pozitivní postoj k každé ženě a Bůh k nám i něco cítí A my to k Bohu taky máme něco cítí dokážete si to představit že byste byl jediný člověk na zemi vůbec nikdo není bůh stvořil jenom dejme tomu Adama a Evu ne A teď je tam jenom ten Adam a sám přišel na to že by mohl Jíst z toho
23:15stromu stejně by bůh poslal svého syna pro toho Adama nebo pro tebe nebo pro mě i kdyby byl jenom jeden člověk jenom já jenom ty stejně byd svého člověka svého syna to není tak že říkáno teď je tolik lidí teď se to vyplatí to není tak že Bůh i za jednoho člověka by dal svého syna možná někdy Máme ten pocit No jo ale kdyby Bůh mě
24:20víte a proto by bychom nikdy ne měli pochybovat o tom že nás miluje to není tak že kdyby měě miloval tak bych už nebyl sama nebo pak bych nebyl bez práce nebo pak bych Ne to ne to vůbec není ale že dal svého syna za tebe ty nemůžeš vyčíst z toho jak se ti dží jak moc tě bůh miluje nemůžeš tak když pán ježíš vysel na
24:53kříži otec ho miloval On nemohl říct a neřekl ekl ani na to nemyslel Tak kdyby mě miloval tak by to nedopustil tak on ví ani nikdy nepochyboval že otec ho miluje věčnou lásku tak nemůžeme vycítit z toho co se právě děje v našem životě jestli Bůh nás opravdu miluje tak a my tomu i rozumíme jo když rodiče
25:54zadek Tak ho nemiluje V tom okamžiku tak eh Bůh nás opravdu miluje věčnou lásku stopr to není tak že někoho z nás víc a někoho mín někto říkáno jo ale ten Jan když píše evangelium když mluví o sobě vždycky říká Tak učedník kterého pán miloval a kým no a myslil sebe No jo ale to je protože nechtěl psát já nebo my
26:24nebo o mě tak tak popsal sám sebe takhle ale tam není rozdíl v té lásce ale teď Zkusme v druhé části trochu přemýšlet o tom co my milujeme My Boha miluješ Ty boha tak tak jak ho máme milovat Co kdyby se tě ptal jak ptal Petra Miluješ mě tak miluješ mě co bychom řekli ano já
26:55tě miluji a chci tě milovat ještě více já doufám že to bychom jak řekli že chceme poznat jako ještě více milovat protože on nás tak miluje a opravdu milovat boha tak ale potom i blíž ního a nemilovat svět jde jenom když pochopíme jak Bůh nás miluje To je to je to první potom můžeme pracovat na druhém na třetím a na tom čtvrté na všem o čem Chceme mluvit ale
27:27nej v to první Jan 4:8 Kdo nemiluje nepoznal Boha protože Bůh je láska kdo pochopil že Bůh je láska že Bůh ho opravdu miluje ten může milovat také může také milovat boha a člověka a víte jak byl Ježíš ptá na to eh Co je nejdůležitější
27:57přikázaní nej důležitější přikázaní jak říká Matouš 2236 je to napsáno i v jiných evangeliích učiteli které přikázání je v zákoně největší on mu řekl miluj pána svého Boha celým svým srdcem celou svou duši a celou svou mysli to je největší a první přikázání největší přikázání není dělat každý den
28:26ztišení každý den se modlit půl hodiny žít bez hříchu ani evangelizovat svět ani neřešit už nikdy nebo sloužit co nejvíc největší přikázání je milovat boha a víte to znamená dokonce kdybyste skončili sám na ostrově kde už v životě neuvidíte žádného člověka můžete splnit to hlavní
28:59přikázání to nejdůležitější protože abyste splnili to hlavní přikázání nepotřebujete u žádného jiného člověka potřebujete jenom v uvozovkách jenom milovat boha a to může každý člověk sám nezávislí na tom v který je situaci jestli je je jak jsem řekl sám na ostrově nebo žije Já nevím ve velké rodině tak to je je hlavní
29:30přikázání a jak můžeme vědět jestli Boha milujeme Jak můžeme vědět že Bůh miluje nás to jsme řekli on nás miloval že dal svého syna Tak maol jak miluješ mě maol miloval bůh tak že dal No tak co dál tak svého syna nedám za nikoho z vás ho nedám i když mám tři ale ani jednoho
30:02bych nedal tak stejně by vás to nespasil ale tak opravdu Láska znamená dávat bůh prokázal svou lásku tím že dál tak co dáváš co máme dávat sám sebe sám sebe ne mín to není teď něco co máme v peněžence a dávám ne dávat opravdu sám sebe a z
30:35celého srdce se Bohu vydat bůh Čeká se dá říct hodně On dával i hodně On dával všechno A teď čeká i on nás také abychom ho milovali naplno opravdu naplno tak musíme přemýšlet dávám se bohu k dispozici nebo žijou jenom pro sebe dávám se k dispozici a ještě máme napsáno Jan 14:15 Jak můžeme vědět
31:07jestli ho milujeme jestliže mě milujete zachovejte m přikázání jestli Boha milujeme tak potom jsme i pochopili jak Bůh je dobrý a že pro nás chce jenom to dobro jak jsme řekli jako ten postoj a a že je ochotný sebe obětovat to už dělal pro naše dobro a když člověk to pochopil tak potom ho miluje také a
31:37potom to není povinnost dodržovat přikázání ale je to radost protože to vyplývá z toho přesvědčení že Bůh to se mnou myslí dobře a díky bohu mi napsal Co mám dělat abych se měl dobře Doufám že Tak vidíme přikázání víte když Čteme Bibli tak bychom to tak měli číst není tam ještě nějaké přikázání ještě něco co jsem za zatím
33:15něco mít protože Bůh je ten velký zničitelný všechno to co člověka baví to se nesmí a to co Nikdo nechce dělat to musíme dělat jako křesťané já už nebudu chodit potom přestali i druhý chodit přestal třetí a jeden vydržel a když jsem teď před půl rokem slyšel Takže i čtvrtý už nechodí to je mi to tak
33:46strašně z líto protože teď Žijou v lži že ve světě najdou to co u Boha nenajdou To je lež protože Podívejte se co zase Jan Jan 10:10 Co je tam napsáno Pán Ježíš přišel Aby nás spasil ale nejenom to tady je napsáno já jsem přišel aby měli život a jak A měli ho v hojnosti
35:20popsali svůj život To je naplněný radostný štastný život je to tak A víte když ne ta cesta k tomu je milovat boha více milovat ho více z celého srdce jak je napsáno jo tak celou sílu celou duši ho milovat více a tam potom to opravdu najdeme Proč
35:51máme přikázání proč bůh nám zakazuje různé věci přikazuje různé věci Proč abychom měli život v hojnosti aby naše radost byla plná tak A víte já mám tu naději jo tak a Modlím se za to aby ti čtyři kluci se vrátili k Bohu A já věřím že když se vrátí tak to to budou mít Hodně špatných zkušeností za
36:53světě nebyl život hojnosti a že ta radost nebyla plna ale že byl to klam samé zklamání a život v lží tak největší přikázaní je milovat boha a tím pádem největší hřích je mít na Božím místě někoho jiného něco jiného tak eh podívejte se Jeremiáš 2:13 dvojí zlo spáchal můj lid opustili
37:27mě zdroj živých vod a vytesali si cisterny cisterny rozpukané jež vodu neudrží dvoje zlo To první je že se odvrátili od Boha a to druhé že šli někam kde nenašli To co opravdu Hledali to co ten svět slibuje nedodržuje nemůže dávat
37:58svět nemůže dávat Ale bůh dával a dává opravdu i více máte žízeň Představte si to že máte skutečnou žízeň a teď někdo přijde a nabízí vám opravdu sklenice vody studené vody tak nejlepší co je a vy říkáte ne ne ne dobé nech nech to a teď si lehnete na na chodník a pijet to z kaluže tam a
38:29potom vstanete a říká Á to bylo dobré Tak to v podstatě je to co Pán Ježíš tady říká Nebo co bůh tady říká Tak opustili měě zdroj živých vod a Pili z kaluže a ještě mají dojem že to je dobré tak eh a že potom mají průjem to myslí že to je Ně něčeho jiného kde lidé hledají to co bůh
38:59slibuje kde to hledají v materialismu tak v uznání u lidí v sexualitě v kariéře a nemůžu to najít Nevím jestli to nepoznám u lidí jak hledají a hledají a hledají a nemůžou najít a Bůh říká Pojďte ke mně protože tady to je já vám to dám a potom nám dá přikázání a zákazy a my říkáme No
39:31ale ty jsi řekl že nám dáš život v hojnosti No ale tady to je My říká ne to nechceme My chceme si dělat co chceme A to nejde oboj Buď život v hojnosti a v štěstí a v radosti nebo to co chceme My oboj nejde Někdy přemýšlím jak to musí být pro Boha když je tam člověk kterého z celého srdce miluje Víte co je lepšího než znát
40:04někoho Pro koho je to nejlepší být s tebou pro něho Neexistuje nic lepšího než být s tebou No to je krásné ne tam my budeme mluvit o partnerství taky jo tak ještě ne ale když vám to někdo řekne není teď Žádné jiné místo kde bych chtěl být na světě s žádným jiným člověkem jenom opravdu s tebou a já myslím že to je i pro Boha
40:34podobné Já myslím že pro Boha v celém vesmíru Neexistuje nic lepšího než lidské srdce které touží po něm A které opravdově může jenom říct Tohle já chci být jenom s tebou jenom u tebe chci být a nikde jinde tak já myslím že to je i pro Boha to nejkrásnější a to nejp ší a proto nám to dává jako hlavní přikázání
41:37kolik a jak by to bylo kdyby najednou řekl Ne já nic nechci já chci být jenom s tebou ne Neříkej ani bychom nevěřili možná jo jak jsem řekl já mám tři syny já Nevzpomínám si že by někd přišel Já chci být jenom s tebou tak ale možná že i jo tak ale dokonce to můžeme dělat přicházet k Bohu když něco potřebujeme to není jenom že Smíme jenom k němu
42:07abychom mu řekli já nic nechci nic nechci chci být jenom s tebou My dokonce můžeme mu všechno žít co potřebujeme a on nám potom dává to co skutečně potřebujeme a ne to co si myslíme díky bohu nám dává to co skutečně potřebujeme a ne to co si někdy myslíme víte když Čteme žalmy a víme jak
42:37David co všechno dělal jo tak my bychom řekli že Bůh musel už dlouho skončit s tím Davidem tak ale neskončil proč ne No protože Bůh je milostivý protože pořád odpouští ale něco u Davida byl že ho miloval z celého srdce žalm 104 34 Hospodin je moje radost KD mu řekl že to nemá napsat tomu
43:44tak miluj pána svého celým svým srdcem celou svou duší a celou svou myslí To je největší a první přikázání a ten žalmista Hospodin je moje radost tak jak jsem řekl že to je post postoj je to tak skutek ale je to i emoce my ani nemůžeme říct Já miluji Boha když vůbec nic necítím k Bohu to je i něco o těch o pocitech o emocích je to že když jsme s
44:45neskonalé blaho vte Tohle je dodržování nejvyšší přikázání protože tady někdo miluje Boha z celého srdce a říká vrcholem radosti je být s tebou a to si pán přeje a ta největší radost není jenom od Boha ale je u Boha když s ním jsme ještě budu číst dva verše ze
45:15žalmu žalm 42 2 a 3 jako lan dht po Bystré vodě je tak dht duše má po tobě bože po bohu řízným po živém bohu kdy se smím ukázat před boží tváří tak tam bylo srdce které opravdu toužilo být toužilo potom být s Bohem žalm 73 25 až 26 nemůžeme teď číst celý žalm
45:49ale ČT ho někdy jak začíná tak tam je napsáno moje nohy málem uklouzly když jsem se D jo na bezbožníky Jak žijou A jak se jim daří a všechno a tak přemýšlí má to vůbec smysl tak s Bohem a potom se díval na na ten konec jo na jejich konec a na svůj konec Kdy on bude u Boha a oni budou potom no tak trestán za hřích a
46:20potom jeho závěr potom je ten koho bych měl na nebesích a na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení ač mé tělo i mé srdce žádné bůh bude navěky Skála mého srdce a můj podíl tak to je jsou krásné verše Zkusme někdy psát nějaký žalm Asi se asi nebude v Bibli tak určitě tam nebude a nemusíme ho ani
46:51ukázat nikomu jenom bohu psat žalm Tak kde píšeme co cítíme jak to je s ním opravdu být co nám znamená Jak můžeme vyjádřit bohu svou lásku tak můžeme to v modlitbě dělat Můžeme to dělat tím že dodržujeme přikázání můžeme to dělat tím že milujeme i druhé že sloužíme i v církvi
47:23tak to všechno Ano můžeme zpívat můžeme chválit všechno a nikdo Přitom ale nevidí Co je ve skutečně v našem srdci to vidí jenom Bůh a myslím že tam někdy vidí něco jiného než Možná tady zpíváme Představte si že Eh tak až půjde zase chválící skupinka jo že nedostanou mikrofon ale že by bůh
47:55vzal tak ten kábel a strčil jim ten kábel přímo do srdce a teď nebude zpívat pusa ale teď bude zpívat srdce přímo do beden Já nevím jestli bychom to nazvali chvály potom A to teď není proti vám já to platí pro každého tady z nás co ale to je to co bůh slyší to si musíme uvědomit nechci říct že neslyší
48:57hlavní cíl člověka hlavní cíl člověka jest Pána Boha oslavovat a v něm se radovat až na věky to je hlavní cíl tak milovat boha z celého srdce a radovat se z něho na věčnost Tak když pán ježíš vybral 12 Učíků K čemu je vybral No tak aby aby s nich dělal
50:29opravdu sloužit náš hlavný cíl je dostat se opravdu víc a víc do boží blízkosti a tam ho vidět jaký je jaký je dobrý jako milostivý a potom to už neměříte na tom co prožíváte Jaké je vaše situace už nestojíte pořád tak obrazně řečeno před zrcátkem a vy vidíte jenom sebe potom vidíte boha a už ta
51:00vaše situace není ani tak důležitá protože vidíte Boha i v té situaci Jak je věrný jak je dobrý jak v tom sleduje cíl a jak vám může být dáváte radost a a pokoj který svět nemá a nepochopí a to je svědectví a když k tomu potom ještě přijde ta láska k druhým tak potom žijeme Tak jak bůh si to přeje a jsme obrovským svědectvím a jsme plnou lásky
51:32a radosti a štěstí Tak křesťanský život ne z povinnosti Ne abychom se dostali něak do nebe ale protože lepší cesta neexistuje i pro tady naplněný život tak Bůh je oslaven když naše srdce něco cítí já vím kdo z vás má má psa My teď už psa nemáme My jsme skoro celý život Měli psa tak a
53:06nebudu dlouho mluvit jo ale jak ukázat Boha že ho milujeme je půst je půst smyslem půstu není abychom Boha usvědčili o něčem abychom ho nějak odkč abychom ho přesvědčili že nco potřebujem ani ne abych mu ukazali jak moc naem zaleží ale je abychom mu ukázali Ty jsi
53:36pro mě důležitější než dokonce tohle a půst je většinou tak od jídla protože jídlo je důležité Tak a pů znamená v podstatě posti v době jídla Tak když ostatní jí tak potom k Bohu nejím abychom byli s ním to není jenom tak nejíst tak to to je dieta jo dieta půst To jsou dvě věci jo Tak tak nejistě dieta jo ale půst je
54:09když ten čas trávíme s Bohem a nejím protože na to nemáme čas protože jsme s bohem to je půst ale může být i půst od někoho od něčeho jiného No i od někoho jiného protože to Čteme také jo tak i ten intimní styk můžeme odložit na nějakou dobu a říct Já nevím Tento týden teď nechci říct tento měsíc tento rok tak to ne Jo ale eh
54:39Budeme se modlit a nic víc Budeme se spolu modlit i to máme můžeme dělat abychom bohu ukázali to je teď pro nás důležitější být s tebou spolu spolu s tebou tak a nebo něco jiné Pust od mobilu No ale to by znamenalo že bychom byli 5 hodin s bohem tak no ale to by bylo pan Bože Dnes si nevezmu mobil a celý ten čas budu jenom
55:10s tebou No to by bylo dříve lidé Asi byli vždycky s bohem ne když nebyl mobil nebo nevím ale o tom to je a v tom smyslu Bůh mluví i k tomu bohatému člověku Tom mladému tak protože věděl on měl na prvním místě majetek no tak ode tohle a ve mně místo to on ne ne to ne to ne to není dobré a
56:11Dobře budu ještě tady na chvíli ale kdybych si mohl vybrat tak mluvil Pavel a je to pěkné Když bůh to cítí v srdci ten člověk by Nejradši už byl u mě abychom to nedělali takhle že Zemřít je to nejhorší co je pro Pavla to byl zisk pro Křesťana to je zisk pro nevěřící to není zisk
56:41pro nevěřící je ten zkažený život největší zisk co vůbec někdy bude mít větší zisk nebude nikdy zkažený život a my tady můžeme mít naplněný život a a potom věčný život s Bohem a výčitka největší je římanům 1:21 poznali boha už v stvoření v tom vidí jak je bůh dobrý a
57:13bohatí poznali Boha ale nevzdali mu Čest jako bohu ani mu nebyli vděční nejblíž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich cestná mysl se ocitla ve TM je viděli Každý ví že Bůh je Tak a jde o to abychom věřili z celého srdce že je zdrojem radosti a štěstí pro nás víte řekneme bohu opravdu v modlitbě Tak
57:44jak pán nás to učil Tak když on to sám tak řekl ne Moje vůle ale tvoje vůle pane bože cokoliv chci jenom vědět co chceš protože to chci i já Ukaž mi to co ty chceš to chci i já protože vím To je opravdu to nejlepší a potom už řekneme Amen a ne Ale pane jenom ne A teď něco jenom ne do Afriky nej Jenom tam kde jsou ty
58:14pavouci nebo já nevím Jo tak ne práce s dětmi Nebo já nevím jenom to ne Víte Pán Ježíš to neřekl On neřekl řekl všechno ale ne Kříž ale to neřekl on řekl všechno i Kříž i kříž tak eh Věřme tomu že to co Bůh chce je to nejlepší i pro nás A řekneme mu to i v modlitbě Panebože já chci to co chceš ty
58:44udělej to se mnou Veď mě do své blízkosti protože já chci být s tebou protože být s tebou je to nejlepší co existuje tak eh Ale jak jsem řekl nejdřív musíme pochopit že Bůh je dobrý bůh je láska a Bůh nás z celého srdce miloval jak moc tak moc řed dal svého syna amen
0:40Oslavovali Pána Boha Chtěl bych se dnes spolu s vámi zamyslet nad něčím co nám bůh daroval když jsme byli znovuzrozeni Boží slovo mnoha způsoby vyjadřuje skutečnost spasení tedy skutečnost záchrany člověka od hříchu od následku hříchu v koloským 1 verše 13 a 14 Čteme
2:45hříchu a milostivý Bůh nás zvedá každý den můžeme prožívat jeho milost každý den Můžeme prosit pána o odpuštění a a můžeme činit pokání život Božího dítěte je neustálý boj s pokušením a s hříchem ale my v tom boji nejsme sami
3:17protože máme něco nebo spíš máme někoho kdo nás může neustále provázet v našich bojích a v našich životech bůh nám v pánu Ježíši Kristu daroval svůj pokoj My můžeme i přes nepříznivé okolnosti i přes nespravedlnost která je kolem nás a přes Zlo které které je
další 74 míst
3:48kolem nás tak i přes to všechno můžeme každý den a v každé oblasti našich životů můžeme prožívat boží pokoj Pojďme se tedy zamyslet nad tím co vlastně je a co nám přináší boží pokoj Chtěl bych se zaměřit na verše 25 až 27 ze 14 kapitoly Janova Evangelia ale pro kontext přečtu verše od 15 do
6:34vaše srdce nechvěje a není bázlivé děkuji Až potud a ještě se pomodlím Pane Bože náš Nebeský Otče tak ti děkujeme za tvojí lásku a milost k nám pane děkujeme ti za to že se můžeme scházet jako tvoje církev děkujeme ti za tvoje slovo Za to že ho můžeme mít za to že ho můžeme pročítat A za to že ho můžeme studovat pane a tak tě prosím aby
8:36co pro nás pro křesťany v dnešní době znamenají znamenají tato slova o pokoji je vůbec možné aby věřící který kteří procházejí válkami nemocemi těžkými životními okolnostmi nebo jsou zkoušeni zkoušeni tak že umírají pro svou víru je vůbec možné aby prožívali trvalý boží pokoj Boží slovo nám jasně ukazuje že je
9:05to možné že pokud patříme pánu tak můžeme a dokonce bychom Měli žít v Božím pokoji za všech okolností Chtěl bych tedy vám i sobě ve třech bodech připomenout Co Bůh ve svém slově říká o svém božím pokoji
9:37nejprve tedy co není boží pokoj o čem Bible říká že není boží pokoj mohli bychom jednoduše říct že boží pokoj člověk nenalezne ve všech těch věcech ve kterých jsme žili předtím než jsme uvěřili v pána Ježíše Krista každý z nás žil ten svůj život tak nějak pos s bez pána a jistě jsme se pokoušeli nalézt pokoj ve všem
10:08možném co jsme dělali předtím než jsme byli spaseni nebo v čem nachází pokoj člověk který nepatří Kristu a touží vůbec takový člověk po pokoji nebo po něčem co ho alespoň na chvíli uklidní lidé bez pána Boha mají hromadu představ jak alespoň na chvíli prožívat jakýsi
10:38pokoj a protože ten člověk nepatří Pánu Bohu a neví co je hřích tak se v touze po pokoji nebo v touze po něčem podobném dobrovolně nechává svádět svými tělesnými touhami apoštol Pavel o těchto touhách mluví jako jako o skud těla v galatským 519 Čteme skutky těla jsou zřejmé jsou to cizoložství stvo nečistota bezuzdnost
11:10modloslužba čarování nepřátelství svár žárlivost hněvy soupeření rozdělení sekty Závisti vraždy opilství hýření a podobné věci člověk bez Boha se prostě pokouší nalézt pok ve věcech které jsou pro něj přirozené někdo se potřebuje odreagovat tak že chodí za cizími ženami nebo za
15:20věcí král Šalamoun nejmoudřejší z lidí píše v knize kazatel o marnosti o tom že vše co člověk dokáže ze svých sil nahromadit pro své potěšení tak to všechno je pouze marnost a Honba za větrem cokoli co člověk bez Boha dokáže vybudovat nahromadit tak to nepřináší člověku
16:21tedy co tedy to co je pro člověka tak lákavé to po čem touží hřích líšné lidské srdce to po čem touží naše tělo o tom všem Jan říká že je to prázná Chlouba života a není to z Boha může to být bohatství úspěch dobrá kariéra a mnoho mnoho dalších věcí je špatné být úspěšný a bohatý je
16:53špatné mít dost peněz nestrádat a mít se dobře ne to samo o sobě určitě není nic špatného ale opět se můžeme vrátit k šalamounovi pro člověka který nepatří Pánu Bohu a nevnímá tyto hodnoty jako Boží Dar a nezachází s nimi k boží slávě tak pro něho to všechno je pouze marnost a Honba za
17:25větrem pro člověka kteří který nepatří pánu Bohu je úspěšný život v hojnosti A ve zdraví jakýmsi vrcholem kam to může takzvaně dotáhnout někteří lidé za sebou díky své pracovitosti nechali nějakou výraznou stopu možná odkaz dalším generacím historicky úspěšní lidé možná politici možná zakladatelé známých
17:57značek firem um umělci sportovci a další jejich životy jistě byly produktivní a oni ve svém úspěchu jistě nalézali uspokojení a radost z dobře odvedené práce a možná jim jejich kariéra poskytla i život v jakémsi pokoji Ale pokud tito lidé nepoznali Pána Boha Pokud neuvěřili evangeliu
18:28pokud jejich život nebyl samým pánem bohem změněn tak nikdy nemohli poznat ten opravdový trvalý a ničím nenahraditelný boží pokoj tito lidé Pokud z Boží milosti neuvěří v pána Ježíše Krista nevyznají mu své hříchy a nečiní pokání Tak o nich Bible mluví jako o těch kdo budou odsouzeni
19:00Marek 16:16 píše kdo uvěří a bude pokřtěn bude zachráněn Kdo neuvěří bude odsouzen Kralický překlad říká bude zatracen Kdo bude bohem zatracen ten bude trávit věčnost bez boží přítomnosti bez Božího pokoje a ve věčném trápení a ani jeho bohatství jeho úspěch nebo jeho kariéra to
20:06popírají boží existenci a proto ani nemůžou prožívat boží pokoj ale co ti Kdo patří Pánu bohu co lidé kteří uvěřili v pána Ježíše Krista jsou spaseni jsou součástí církve a možná i nějakým způsobem slouží Pánu Bohu A přesto v jejich životech něco
22:16aby nás pohltil a aby nás uvedl do zmatku pochyb a nepokoje ale Bůh Jediný skutečný a všemohoucí Bůh je mnohem mocnější Než ďábel a my i když jsme zkoušeni i když upadáme do nepokoje a do zmatku tak ďábel nás nemůže
22:46pohltit obchází kolem nás uvádí nás do léčky zkouší to na nás Ale Pán Ježíš Kristus nám daroval svůj pokoj svůj boží pokoj tím se dostáváme k druhému bodu který jsem nazval pouze Pán Ježíš Kristus je zdroj našeho pokoje pouze Pán Ježíš Kristus je zdroj
24:27zaplatíme právě Pán Ježíš Kristus nám ten pokoj vydobil svým zápasem na kříži to on svojí krví zaplatil A nám daroval jediný skutečný pokoj pokoj od následků hříchu pokoj od věčného Zatracení a my Díky tomuto božímu pokoji můžeme prožívat stejný boží pokoj i v našich každodenních životech
26:41životy Jenže ono se nám to často nedaří Alespoň mně se to nedaří zkoušky přichází a přesto že nám bůh se zkouškami zaslibuje i východisko tak my přece jen někdy míváme strach Někdy víc někdy míň naše srdce se chvěje a nám připadá že to nemůžeme
27:12zvládnout Naše práce Naše rodina Náš sbor naše starosti služba a naše obavy že to všechno nezvládneme nebo a to je možná častější příčina našeho nepokoje prostě neposloucháme našeho nebeského otce Žijeme si podle svého i když víme že boží vůle pro tu konkrétní
28:17lítost ale Bůh který nám daroval svůj pokoj je bohem který odpouští a má také moc ten pokoj v nás i nadále udržovat a dál rozhoňová bůh působí v každém věřícím skrze svého ducha pá Ježíš Kristus odešel do nebe ke svému otci ale Bůh otec nám seslal
29:51děje ale kdo z lidí ve světě má po ruce Božího všemohoucího a vševědoucího rádce Kdo z nevěřících má nejen po ruce ale ve svém vitru někoho koho mu Bůh seslal aby ho v životě vedl Kdo z lidí ve světě o sobě může říct že má občanství v nebesích a sám bůh sám pán nebes ho svým svatým duchem
30:23vede nevěřící lidé mohou spoléhat na svou inteligenci na své vědomosti které nastudovali na znalosti možná na své právníky ale všechny tyto znalosti a veškerá podpora světa je dobrá opět pouze k tomu aby lidé bez Boha dosáhli pomíjivých věcí a pomíjivého pokoje
31:05křesťané jako boží děti mají něco daleko lepšího nám byl od samého Pána Boha seslán Duch svatý A právě díky působení Ducha svatého v nás můžeme i i nadále prožívat boží pokoj Díky Duchu svatému můžeme žít v opravdovém pokoji který nepodléhá žádným lidským pravidlům Pokud jsme uvěřili v pána Ježíše Krista
31:35tak nám byly odpuštěny hříchy stali jsme se božími dětmi a byl na nás seslán Duch svatý třetí osoba boží trojce je to stále ten stejný bůh bůh jako náš otec bůh jako Pán Ježíš Kristus náš vykupitel a bůh jako Duch svatý který nás učí všemu A připomíná nám všechno co nás učí Boží
32:07slovo abychom mohli už nyní žít v opravdovém nefalšovaném věčném a nenahraditelné božím pokoji takový je náš Bůh tímto způsobem se o nás postaral a stále se o nás stará nejprve jsme byli krví pána Ježíše Krista vykoupeni z hříchu ale tím boží péče o nás ani zdaleka
33:07svatého protože všichni tito pozemští rádci čerpají pouze z pozemských svět světských zdrojů Duch svatý nám připomíná Boží slovo chce nás vést a dopřává nám také boží pokoj Bible mnoho mí o božím pokoji Jistě to víme přestože člověk už v ráji zhřešil proti hospodinu a tím přišel o
33:37Bezstarostný život tak věrný a milostivý bůh zaslibuje svému Lidu pokoj a často nevěrný boží lid vyznává že věrný bůh jej svým pokojem provází Pojďme se podívat na několik veršů které mluví o božím pokoji v životech Božího Lidu boží služebník David dnes už jsme o
35:09nerozčiloval kvůli nespravedlnosti kolem sebe a později v 11 verši David pokračuje slovy ale pokorní obdrží zemi a budou si užívat množství pokoje pokorní obdrží zemi a budou si užívat množství pokoje těmi pokornými je zdem myšlen boží lid kterému bůh opět zaslibuje boží
35:41pokoj nedávno i když už Jsou to čtyři měsíce ono to letí jsme prožívali Vánoční čas a připomínali jsme si mnohá proroctví když prorok Izajáš přinesl lidem boží zvěst o nar zení mesiáše tak říká v deváté kapitole pát verš neboť Chlapec se nám narodil syn je nám Dán na jeho rameni spočinulo panství dal mu jméno Podivuhodný rádce mocný bůh věčný
36:14otec kníže pokoje Izajáš prorokoval o narození mesiáše přibližně 700 let předtím než se Kristus narodil A už tehdy o něm mluvil jako o kníž pokoje Protože pouze Pán Ježíš Kristus je schopen dát člověku opravdový boží pokoj všemohoucí a milostivý Bůh to tak to tak už dávno
37:16boha a říkající h sláva na vís sláva na výsostech bohů a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení opět Jasná zvěst o tom od koho A pro koho je boží pokoj bůh skrze pána Ježíše Krista dává svůj pokoj svému
37:52Lidu v římanům 5:1 Čteme když jsme byli ospravedlněni z víry máme pokoj s bohem skrze našeho pána Ježíše Krista neboli ve spasení nám byl Dán opravdový jedinečný boží pokoj apoštol Pavel v listu galatským v páté kapitole ve verších 16 až 17 píše Říkám však duchem Choďte a žádost těla nedokonal tělo žádá proti duchů a
39:25sebeovládání a jedním z druhů toho ovoce je právě pokoj myšleno boží pokoj který jsme obdrželi a který máme šířit dál boží pokoj v nás by se měl projevovat ve veškerém našem jednání Protože buď je naše ovoce tím ovocem ducha s velkým D a je pokojným ovocem nebo je naše ovoce tou žádostí těla a Stává se z něj od hříchu a
41:28i když každý míváme různé množství toho kterého ovoce a jedním z těch druhů ovoce ovoce ducha je právě boží pokoj v Římanů 51 jsme četli že jsme byli ospravedlněni z víry a máme pokoj s bohem skrze našeho pána Ježíše Krista už jsem o tom mluvil dříve když jsme byli takto ospravedlněni a máme pokoj s bohem Tak díky tomu
42:02můžeme prožívat boží pokoj v každodenních situacích Díky božímu pokoji který pro nás Pán Ježíš Kristus získal na kříži můžeme prožívat boží pokoj každý den dostáváme se k poslednímu třetímu bodu A tím je vlastně otázka jak my můžeme žít v Božím pokoji můžeme nebo
42:32musíme žít v Božím pokoji myslím že každý znovuzrozený člověk by měl Toužit po každodenním božím pokoji stejně jako po tom ostatním ovoci ducha láska radost a tak dál častý pozdrav apoštola Pavla v jeho listech které píše křesťanům je milost vám a pokoj od Boha našeho otce a pána
43:02Ježíše Krista například v koloským 1:2 Pavel zdraví koloský křesťany Zdraví je slovy svatým a věrným bratřím v Kristu v kolosální Krista milost vám a pokoj od Boha Otce a pána Ježíše Krista
43:33my potřebujeme stejně jako sbor v kolose od pána Boha znovu a znovu připomínat boží milost a boží pokoj milost vám a pokoj od Boha otce našeho a pána Ježíše Krista bratři a sestry to je pozdrav který Pokaždé když ho Čteme nebo slyšíme tak nás musí vysloveně pohladit po duši vždyť co je pro nás víc než boží
44:03milost a boží pokoj Mluvil jsem o tom že jako součást spasení jsme obdrželi Ducha svatého který v nás působí Pavel píše v druhém listu korintským první kapitola verš 22 on tedy bůh nás také zapečetil a do našich srdcí dal ducha jako závdavek
45:03darem jsme obdrželi Ducha svatého Ducha pravdy jím jsme byli pokřtěni v jedno tělo jím jsme byli zapečetěni a on k Duch svatý v nás zůstává ta pečeť Ducha svatého je známkou toho že patříme Pánu bohu stali jsme se jeho vlastnictvím a navěky jsme v Božím
45:37bezpečí Pavel píše v římanům 8:38 opět velmi známý verš ani smrt ani život ani andělé ani mocnosti ani přítomnost ani budoucnost ani moci ani výš výšina ani Hlubina ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit od boží lásky tedy od spasení která je v Kristu Ježíši našem pánu nikdo a nic nám nemůže sebrat ne
46:04Rát spasení a Ducha svatého ale přesto nám Boží slovo také říká že se máme naplňovat duchem že můžeme efezkým 518 Čteme a neopijte se vínem v němž je prostopášnost ale naplňujte se
46:34duchem EZK v efezkým ČT kapitola verš 30 až 32 říká Pavel a nezarmucovat ého Božího jímž jste byli zapečetěni ke dni Vykoupení všechna hořkost zuřivost hněv křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností buďte k sobě navzájem laska milosrdní a odpouštějte si navzájem jako i Bůh v Kristu odpustil vám v první tesalonickým v páté kapitole
47:0619 verš Čteme Pavel říká ducha neuhašovat v nás není nějaká věc nebo pocit nebo nálada podle toho jak se vyspíme ale Duch svatý je třetí osoba Boží Trojice který nám byl Dán a přebývá v nás a kterého také můžeme
47:39zarmucuje kolikrát žijeme tak že potlačujeme nebo uhašen jeho působení v nás utlačují Boha v jeho třetí osobě odstrkují Pána Boha který v nás přebývá jako neposlušné děti neposloucháme jeho vedení Jdeme si svojí vlastní cestou proti jeho vůli a pokud je tento stav trvalý to
48:09znamená bez Vyznání hříchu a bez pokání tak nemůžeme nést ovoce ovoce ducha a nemůžeme žít v Božím pokoji Pokud trval si jdeme svojí cestou neposloucháme pána Boha Tak nemůžeme nů můžeme nést ovoce ducha a žít v Božím pokoji Toto se odehrává mezi námi a duchem svatým naplno vyjadřuje jaký máme
48:39vztah s pánem bohem to jak uhašen nebo naopak rozhojňuje Ducha svatého v nás ukazuje na naši duchovní zralost a podle toho také vypadají naše životy podle toho také máme hojnost nebo nedostatek Božího pokoje čím sobě uhašen Ducha svatého Jsou to naše hříchy
49:10že naše neposlušnost Pánu bohu kolikrát Nechceme ani slyšet o boží vůli v našich životech natož se jí podřídit natož Toužit po plnosti nebo podřizovat se vedení duch Ducha svatého Jdeme si svojí cestou zarmucující
50:34musíme usilovat o naplňování duchem Tak jak to boží slovo skrze Pavla přikazuje Pán bůh nám jako křesťanům ve svém slově mnoha způsoby ukazuje jak máme být naplňován duchem aby v nás mohl být rozhoňová Duch svatý potřebujeme vyznávat své hříchy Jan ve svém prvním listu v první
51:04kapitole mluví o Vyznání hříchů a o odpuštění osm verš řekneme-li že žádný hřích nemáme klameme sami sebe a pravda v nás není jestliže své hříchy vyznáváme On je věrný a spravedlivý aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti Duch svatý jako svatá osoba boží trojce nemůže působit pokoj v životě
51:34který toleruje hřích Pokud nevyznáváme své hříchy neprosíme Pána Boha o odpuštění a pokud nečiníme pokání tak tím v sobě uhašen a potlačujeme Ducha svatého každý den potřebujeme odpuštění hříchů aby v nás mohl být
52:12rozhojňuje zcela podřídit božímu vedení apoštol Pavel v římanům 1212 píše vybízím vás tedy bratři skrze milosrdenství boží abyste vydali svá těla v oběť živou svat a příjemnou bohu to je vaše rozumná služba Bohu a nepřu se tomuto věku nýbrž proměňujte se obnovou své mysli abyste mohli zkoumat Co je boží vůle Co je
52:40dobré přijatelné a dokonalé naše tělo náš rozum náš talent naše bohatství a všechno co nám bůh svěřil v každé oblasti našich životů se potřebujeme poddá našemu stvořiteli a zachránci Pavel píše o tom že je to oběť ale také že je to naše rozumná služba bohu máme zkoumat Co je boží vůle v
53:12našich životech jak bychom mohli žít proti boží vůli a zároveň nepotlačovat Ducha svatého v nás to přeci nejde protože Duch svatý je bůh sám zkoumejte Co je boží vůle Co je dobré přijatelné a dokonalé život v rozporu s boží vůlí nám nepřinese ani hojnost Ducha svatého a ani život v Božím
53:43pokoji nemůžeme prožívat boží pokoj Pokud Pána Boha neposloucháme abychom byli schopni podřizovat naše životy Duchu svatému tak potřebujeme být syceni božím slovem Pán Ježíš říká v Matouši 4:4 člověk nebude živ jen chlebem ale každým slovem které vychází z božích úst
54:14potřebujeme číst potřebujeme studovat Boží slovo a Boží slovo nás samo nebo Bůh nás ve svém slově Sám k tomu vede celý žalm 119 je Nebudu ho číst celý celý žalm 119 je o božím slově autor říká v 11 verši tvou řeč uchovávám v srdci abych proti tobě nehřešil abychom mohli Boží slovo uchovávat ve svém srdci tak ho tam
54:43nejdřív potřebujeme dostat pravidelným přísunem čtením studiem slyšením a tak dál druhá timoteovi 16 až 17 veškeré písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení k usvědčování k napravování k výchově ve spravedlnosti aby boží člověk byl takový jaký má být důkladně vystrojený ke každému dobrému
55:18skutku veškeré písmo celá Bible celé Boží slovo v nás rozhojňuje Ducha svatého nejen vybrané nebo líbivé pasáže už nebudu číst to textu ale chtěl bych ještě porovnat dva verše v koloským 316 Čteme slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá a V efezkým P 18 naplňujte se duchem všimněme si podobnosti těchto
55:49dvou veršů koloským slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá a efezkým naplňujte se duchem Jinými slovy řečeno být naplněni božím slovem a být naplněni duchem to Obojí je předpokladem toho abychom žili životy k boží slávě a abychom Díky takovému životu mohli každý den prožívat také boží
56:28pokoj a k tomu abychom mohli vyznávat své hříchy abychom mohli Prosit o boží vedení abychom mohli správně chápat Boží slovo aby tím svícení k tomu potřebujeme zásadní věc potřebujeme se modlit potřebujeme rozmlouvat s naším bohem Jak vypadá náš modlitební život jak vypadá můj modlitební život Jak může někdo rozeznat boží vůli Pokud nezná
56:57Boží slovo a pokud se nemodlí jak můžeme být naplňován duchem svatým Pokud se nemodlíme k tomu kdo je mocen nás duchem naplňovat Jak můžeme žít v Božím pokoji pokud o to neprosíme jak by vypadal život Křesťana Pokud by na modlitbách nevzdával díky svému spasiteli Jak může někdo tvrdit že miluje Pána Boha a že je koupen krví
58:30několik kázání netrapte se žádnou starostí ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu a pokoj boží převyšující každé pomyšlení bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši pokoj boží převyšující každé pomyšlení Pavel říká že my nejsme schopni pochopit
59:00jakým pokojem je Bůh mocen nás zahrnout Pokud mu s důvěrou a s vděčností budeme přinášet své věci své záležitosti a své Bůh jak jednoduše to pro nás Pán Bůh zařídil a jak složité si to my lidé někdy
59:31děláme my Jsme ochotni důvěřovat bohu ve všech našich záležitostech a tím se sami okrádáme o jedinečný a ničím nenahraditelný boží pokoj netrapte se děkujte a proste na modlitbách a vaše srdce zahrnu takovým pokojem že to ani nepochopíte
1:00:35Krista Jak bychom mohli jak bychom mohli prožívat boží pokoj Pokud nesloužíme ostatním údům církve jak bychom mohli prožívat boží pokoj Pokud bychom se nemohli společně modlit a společně oslavovat Pána Boha církev pána Ježíše Krista není nějakou slovou jízdou jednotlivce Ano každý z nás jsme před
1:01:06pánem bohem zodpovědni sám za sebe ale zároveň dohromady tvoříme místní sbor a svatou církev pána Ježíše Krista a i díky životu Ve Sboru můžeme prožívat radost ze spasení můžeme duchovně růst a také můžeme prožívat hojnost božího
1:02:07Pavlovu touhu po tom aby církev tedy ty místní sbory aby fungovali jako Kristovo tělo aby křesťané tvořili boží rodinu aby se scházeli k uctívání Pána Boha ke slyšení jeho slova a k modlitbám Pavel přál křesťanům boží milost a pokoj a Toužil po tom aby křesťané nesli to dobré ovoce a ze všeho nejvíc Toužil po tom aby tím
1:03:43rodina Možná nám zemřel někdo blízký možná nás potkala Nějaká osobní tragédie a možná jsme prostě měli jenom nebo máme jinou představu o tom jak měl a jak má vypadat náš život ale my jako boží děti i přes to všechno můžeme a jsme k tomu božím slovem volán abychom žili v hojnosti Božího pokoje přes veškeré nepříznivé okolnosti
1:04:45Boží slovo hledejme v něm boží vůli pro naše životy zamýšlejí se nad tím jak vypadá náš modlitební život milujme jeden druhého To je přeci druhé největší přikázání milujme svůj sbor ve kterém můžeme šířit a ve kterém taky můžeme čerpat boží pokoj pro naše životy Boží slovo nás vybízí k tomu
1:05:15abychom se ničím netrápili ničím se netrapme tedy kromě vlastních nevyzní hříchů Berme velmi vážně slova která říká apoštol Pavel Ve filipským 4 netrapte se žádnou starostí ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu a pokoj boží převyšující každé pomyšlení bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu
1:05:53Ježíši a sestry oslavujme Pána Boha tím že budeme svými životy šířit boží pokoj a také tím že budeme svými ústy šířit evangelium mezi naše přátelé v našem okolí aby ještě mnozí lidé kolem nás mohli být spaseni aby mohli obdržet boží pokoj a aby i oni mohli žít v pokoji přeji Každému z vás boží milost a boží
1:06:23pokoj takový pokoj který nám dává Bůh a takový pokoj který nejsme schopni pochopit Amen Pane Bože náš Otče děkujeme ti za tvoje slovo děkujeme ti za spasení pane děkujeme ti za to že ty ji nás vytrhl z moci hříchu pane pane děkujeme ti za to že ty nás nezanechává samotné za to že nejsme na zemi sami pane děkujeme ti za to že ty jsi nám
1:31co máme ještě před sebou a jak konkrétně se rozhodovat, jak hledat Boží vůli. tak my jsme včera hlavně mluvili o tom, že k tomu potřebujeme moudrost a duchovní pochopení. Tak to bylo koloským 1 a 9, to teď už nemám ten verž, ale tamto je napsáno, že tak poznáváme ve svém životě Boží vůli. Tak v moudrosti a v duchovním pochopení.
2:01A to chceme pochopit, chceme mít tu moudrost pro rozhodnutí. Ale my bychom to mohli říct opravdu velice jednoduše. Když člověk přemýšlí o tom, co je Boží vůle pro můj život, tak na to v podstatě jsou jenom dvě odpovědy. První je velice jasné tvoje spasení. Tak s dvou odpověry, tak ta první je, co je Boží vůle, tak tvoje spasení.
2:34To je to úplně to první, když se podíváme na první Timotejovi 2.3. Už jsme to měli v pátek i ten vejaž, tam je to jasné napsáno. To je dobré a mílé před Bohem, naším zachráncem, který chce, aby byli všichni lidi zachráněni a přišli k poznání pravdy. To Bůh chce, aby jsi byl spasen. Tak nic jiného není důležité nejdřív pro tvoj život, než abys činil toto rozhodnutý.
další 72 míst
3:09Tak teď nemůžu každému se dývat to srdce, nejradši bych to dělal, abych mohl přímo dývat teď na toho, kdo to rozhodnutý ještě nečinil. činil a tak mluvil jenom k němu, že aby zapomněl na úplně všechno, co tady za tím slyšel. A aby se soustředil opravdu jenom na tohle. Protože pro tebe, když si to teď tady možná nemezi námi, pro tebe Bůh opravdu
4:08Tak myslím, můžeme, dejme tomu, jako nevěřící člověk, který možná vyrostl do celého rodině, nebo dokonce ve věřící rodině vždycky chodil i do zboru, všechno slyšel, tak a teď se ptá, Pane Bože, koho si mám vzít? Kde mám pracovat? Tak co mám studovat? Ta odpověď by byla vždycky jenom takhle, tak uvěř Pana Ježíši. Tak a nic jiného nevřeš.
4:39Nic jiného není důležité, dokud člověk toto rozhodnutí ještě nečinil. tak Marek 1, 15, tak to je to poselství, co kázal Jan Kštitel, co potom kázal Ježíš Kristus, naplň se čas a přiblížilo se Boží království, čintte pokány a věřte Evangelium a já přijdám a neřešte za tým nic jiného. Tak opravdu jenom tohle. Tak uvěřit a činit pokány a v tom musíme být opravdu jistotou,
5:13že jsme tohle dělali. Tak nemusíme to dělat každý nedělí znovu, nemusíme to dělat desetkrát v životě, musíme to dělat jednopožádně z celého srdce, upřímně, tak nemusí u toho být slzy, nemusíme být na koleno, tak u mě to tak bylo, já jsem byl na kolenách v slzích, když jsem to úplně pochopil, jaký jsem já člověk a co bylo třeba pro Boha dělat,
5:39aby mě spasil. Ale to k tomu nemusí být, tak musí být to, že člověk věří tomu z celého srdce. Aby mě mohl Bůh spasit, musel dát svého syna. A ten dobrovolně přišel a udělal to, protože mě tak chtěl spasit. A Duch Svatý mě tak chtěl spasit, protože mě oslovil a usvědčil z Živu. A teď musím i já říct k tomu ano. Tak když si to ještě nedělal,
6:08tak zapomeňuji všechno jiného a opravdu řeši jenom tohle. Dobře, tak teď pro ostatní. Možná, že i někdo, kdo to už udělal. Tak nebo více, nebo skoro všichni, nevím. Tak a když potom jako obrácený člověk se ptáme, tak pane Bože, ale co teď já? Co je tvoje vůle pro mě, pro můj život? V podstatě tam je taky jenom jedna odpověď.
6:37Tak je jenom jedna odpověď a to je tvoje posvědcení. To je posvědcení. Tak tohle je hlavní odpověd, to je Boží hlavní cíl, který má zvěřícím člověkem. První tesalonickým štěží tři, to je takové věř, které jsme už měli, nebo toto je vůl Boží, vaše posvědcení. Možná, že to můžeme takhle formulovat, ten první cíl, který Bůh má s člověkem, je, aby poznal svého syna Ježíše Krista.
7:16A když ho poznal jako zachránce, jako pána, potom Bůh už má jenom jeden druhý cíl, a to je, abys byl co nejvíc podobný svému synu, abys byl co nejvíc podobný Pána Ježíše, Páno Ježíši, tak hlavně tohle potom. Nic jiného. A k tomu má Bůh různé prostředí, k tomu dokáže dokonce používat všechno to, co si skazil v tom životě předtím.
7:45To je právě Bůh všech možností. Všechno, co jsme i skazili, může používat k tomu, abychom byli co nejvíc podobní svému synu. Tak chce nás proměnit do poroby Pána Ježíše. A teď se můžeme ptát, jak daleko jsme na té cestě. Čím dál na té cestě jsme, tím víc si uvědomujeme, jak to máme ještě dlouho, daleko, až se tam dostaneme
8:15a že máme ještě hodně z té Boží vůle před sebou. Ale Bůh je trpělivý a pracuje s námi. A to, co je pěkné, je, že dostane se k cíli. Možná ne úplně na této zemi, to určitě už ne, ale potom ano. A to je něco úžasného, ani si to nedokážu představit, že Bůh i tohle dotáhne do konce. Ale je to pravda.
8:46Udělá to. Žimanum 8, 29, když my mluvíme o tom, že jsme vyvolení, že jsme předurčení, předzaloženým světa, tak si říkáme, tak jo, ale ke čemu? No ke spasení, my to vždycky spojíme předurčení, vyvolení s tím spasením. A to není špatné, ale jak jsem to řekl, když jsme spasení, tak Bůh má ještě jiný cíl, ale jenom jeden, jediný,
9:49Co je Boží vůl, také můžeme říct. Jen tohle, jen tohle. Už nic jiného. Tak protože když jsme podobní svému synu nebo jeho synu, tak potom děláme všechno. Budeme evangelizovat, budeme dělat všechno to, co potřebujeme dělat. Pan Ježíš to dělal. Tak můžeme to opravdu tak silnout. Jenom dvě vůly, nic víc. jenom tvoje spasení a tvoje posvěcení.
10:43a nějak tomu rozumět, co se všechno stalo, proč Bůh to dopustil. Ta odpověď je také úplně jasná. Všechno to dopustil jenom k tomu, aby jsi uvěřil. Jenom tohle. A když přemýšlíš potom o tom, co se všechno už stalo, teď jako obrácený, věřící člověk a zkousíš z toho nějak dělat smysl a rozumět tomu, také to je ta odpověď, aby jsi byl podobný, tak jeho synu.
11:44Ale jak se teď rozhodovat správně, aby se to stalo? Tak není to jedno, jak se rozhodujeme. Nemůžeme říct, no tak stejně Bůh se dostane k cíli, to je úplně jedno, jak se rozhodují. No tak to ano, ale my si hodně můžeme komplikovat život tím, jak se rozhodujeme. dojeme. A proto je to dobré. Tak já jsem včera řekl, že vám řeknu deset konkrétných
12:09kroků. Tak bude to jenom osm. Tak bude to jenom osm, tak abychom dostali potom i oběd. Tak, ale nebude to úplně tak dlouho. Ale to první je, začni žít podle Boží zjevené vůle. My jsme řekli, že existuje Boží svruchovaná vůle, která se vždycky naplný a Boží zjevěna vůl, to je to, co máme napsáno, kde se můžeme porývat, co je správné, co je morálně
12:39před Bohem čisté, tak to je Biblia, tam můžeme se dívat na to, každý z nás Bibli má, tak co Bůh chce, to nechal napsat a když chceme spylnit Boží vůli, tak musíme nejdřív naplno žít podle toho, co je tam napsáno. Tak my nemůžeme říct, Pane Bože, to všechno vím, ale nechme to teď, teď chci vědět, co mám dělat v té konkrétní situaci.
13:03Tak to nefunguje. Tak Bůh by potom řekl, začnete prvně dělat, co jsem ti uřekl. Tak to je, jako bychom dětem řekli nějak tak, že mají uklízet pokoj, tak oni řeknou, tak to je o to. Ale co potom? Ne, tak nejdřív dělí tohle. A potom můžeme řešit další věci. Tak a tak to u Boha také tak je. Začne nejdřív žít naplnou podle toho, co už všechno
14:35aby Boží člověk byl náležitě připraven k každému dobrému činu. A to mluví o Boží zjevené vůli, co každý člověk může vědět. No tak co potřebujeme ještě víc, když tohle všechno už funguje. Je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k vychově ve spravedlnosti, A když člověk podle toho žije, je také připravenky každému dobrému činu.
15:01Tak co potom ještě potřebujeme vědět. Tak dobře, potřebujeme ještě vědět víc, souhlasím. Ale to je už to hlavné. Tak podle toho žít co nejvíc, tak to už je opravdu to hlavné. Tak když Biblí znáš a podle ní žiješ, tak opravdu už žiješ ke Boží oslavě. a Bůh je proměný tak, jak to chce.
17:01Tak a já radši mám ty veše tam, ať doma potom hledají a čtou. Ale jak můžeme vědět, jak máme žít, když nevíme vůbec, kde ani tu knihu najdeme v Biblii? Tak to je to první. Musíme Biblii znať a podle ní opravdu žít a potom Bůh nám může všechno připomenout v situaci, když to potřebujeme. Tak to je první krok. Tak druhý je měj správný postoj srdce.
17:33Tak měj je opravdu správný postoj srdce. Musíme kontrolovat, co tam v tom srdci opravdu je. A David, on to tak pěkně opravdu dělá. Žálm 139, 23. On říká, Bože, zkoumej mě, ty znáš mě srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid. Hled, zdá se, mě sešel na cestu trápení a po cestě věčnosti mě vědí.
18:05On říká, pane, já nevím sám, co je v mém srdci. Tak zkoumej to a potom mi to ukáž. to je v tom skryté. Protože Bůh to ví, on to nemusí zkoumat, on to hned ví. Ale zkoumi to a ukáž mi to, abych na to mohl pracovat, abych to mohl opravdu upravit. Záleží na tom, jaký tam máme postoj. Když chceme poznat, co Bůh po nás chce, musí tam to srdce
18:32být správně nastavený. Správné postoje k Bohu. A já vám řeknu jenom pár věcí k tomu. To první je báze. Tak když Boha nebereme vážně, tak to by nám měl říct, co máme dělat. Když ho stejně nebereme vážně, tak mít bázen před hospodinem znamená opravdu mít nebo brát Boha vážně s tím, co říká. To tam musí být, to je předpoklad.
19:02A každý, kdo uvěří, ten si uvědomuje, kdo je Bůh. A v tom ukamžiku obracený, tak aspoň tam má bázen před hospodinem. a ví, jak je málý a jak Bůh je velký a bez toho to ani nejde. Tak bázen před hospodinem. A když někdy slyším, jak se o Bohu jim mluví, tak to je... Já jsem byl na setkání kazatelů a teď tam řekl někdo, nebo poprosil jednoho kazatele,
19:32aby děkoval za oběd. A on řekl, tak pomodlíme se, díky tato za oběd. Amen. A my to nesedí. To není domů. Díky tato za oběd. To za oběd. To není pěkně. Tak opravdu zkoumejme své srdce, jestli tam je bázen. Jestli víme, kdo je Bůh, jak je velký, a kdo jsme my, a jestli bereme Boha vážně. Předpoklad,
20:02aby ho mohli poznat Boží vůli. Máme bázen. Potom pokora, jak to je z pokorou v našem životě. Tak chceme vědět, co máme dělat a co dělá Bůh. Když my jsme pišní, nejenom, že nám neukáže svoji cestu, On dokonce se nám postaví do cesty. Tak je to napsáno tak, že Bůh se postaví proti pišným.
20:33A pokon jim dává milost. Nejenom, že nepoznáme, ale Bůh se nám přímo postaví do cesty. Tak a co potom můžeme dělat? Potom už nemůžeme chodit ani pro správné, ani pro špatné cestě, tak když se Bůh postaví do cesty, pokohra. Tak a to souvisí s bázním, ale teď nebudeme o těch pojmích tolik tak mluvit. Tak a upřímnost, upřímnost opravdu, že to srdce je upřímné.
21:04My úpřímně chceme vědět, co Bůh chce, protože to chceme dělat. A pro Boha můžeme možná říct, protože pro Pána Ježíše, když tady na země byl, tak to pokrytectví bylo to nejhožší z všech. Pro ty farizejové tak našel ty nejhožší slova. A to byla ta duchovní elita, ale tam nebyla úpřímnost. Tak tam bylo pokrytectví. Aby to v našem životě opravdu nebylo.
21:34Tak potom víme, že i víra, důvěra, Bůh chce po nás hlavně víru, abychom důvěřovali. Neabychom věděli, ale abychom ho důvěřovali. I když něco dopadne úplně jinak, než jsme si to přáli. Tak to jsme řekli, to je Boží svrchována vůle, že věci dopadnou úplně jinak, než si to myslíme, než jsme si to představili. A co potom je třeba? Důvěra.
22:04Že Bůh to opravdu myslí s námi dobře a že ví, co dělá. A to Bůh chce vidět. Bez víry však není možné se mu zalíbit. Nejde to. A tím není myšlenou ten okamžik, když jsme uvěřili jednou. V tom okamžiku jsme Bohu líbili, ano. Ale teď je to vidět v našem praktickém životě. Já nevím, kolikrát by Bůh mohl říct večer na nějak, večer, no tak mano, jak nevěřící, jak nevěřící.
22:39Tolik problémů jsem ty postavil do cesty a ani jedno si se mnou o tom nemluví. Tak a žijeme, jako by Bůh nebyl nikdy, ani nemluvíme s ním, neprobíráme to s ním a neduvěřujeme, nevěříme. Tak to je určitě potřeba. Potom poslušnost, ale to necháme, už nechci teď to všechno tak probrát dál,
23:09ale správné postoje srdce, to musíme kontrolovat. Je tam bázeň, je tam pokora, je tam ta upřímnost, důvěra, poslušnost. Tak dobře, jdeme dál, třetí krok. Co potom? A potom začneme se modlit za moudrost. Opravdu se modlit za moudrost. Pane Bože, já nevím, jak se mám rozhodnout. Já nevím. Tak můžu o tom přemýšlet pořád znovu a znovu, ale já pořád nevím.
24:10ale spoustu, spoustu modlitevných dopisů, co jsme poslali vždycky domů do těch zborů, které nás podporují a tam nejvíc v těch dopisech bylo to slovo moudrost. Takže jsem prosil za to, aby se modlili za moudrost, abychom věděli. A Bůh to slíběl. Bůh tu moudrost opravdu slíbil. Tak proto můžeme se tak modlit. A je to krásné, porývejme se.
25:42tak Bůh to slibuje. A tak proto, tak je třeba se opravdu za to motlit. Ale zase i tam vidíme, jako podmínku, bezúholnost a přímost, tak je to tam i napsáno. Já jsem řekl, že my musíme znát svoj Biblii, tak máme studovat, musíme znát, musíme vědět. Tak já jsem měl na biblické škole, tam jednoho kamaráda, a on řekl, tak přečti mi z Nového zákonu nějakého verše,
26:48ale trefím se. A to je úžasné. Ale i to všechno je jenom znánost. To není moudlost. To všechno je jenom znánost. Ale to je podmínka pro moudlost. Aby člověk znál, tak musíme nejdežit vědět. A když studujete, po vás nechtějí nic jiného, než jenom znánost. Můžete mít sami jedničky, protože všechno víte. Ale u Boha to tak nefunguje.
27:19Můžete všechno vědět a máte se mě pětky. Protože to nežijete. Protože pořád nemáte moudrost. Tak to je ználost. Ale tady v tom úsadku je i napsáno poznání. Že Bůh dává poznání. A co je poznání? Poznání je ještě něco jiného než ználost. Tak ználost musí být, aby mohlo být poznání. Ale věřím, že jsme to všichni i tak prožili už ve svém životě.
28:18A to musíme dělat. Ale potom potřebujeme si modlit, aby Bůh z toho dělal poznání. Aby se nám rozsvítilo najednou. Abychom najednou viděli, jak je důležitá ta pokora. Nebo jiné věci. A to je poznání. A moudrost je ještě něco jiného. moudrost je, když potom aplikujeme ve svém životě to poznání. A i tohle je schopnost,
28:48která je od Boha. Moudrost dává i Bůh. A moudrost je tak praktické, že v Biblii nájdeme dokonce žemeslníky a Bůh řekl, že jim dal moudrost, aby to aplikovali. Možná to také znáte, že meslníky, kteří všechno vědí, ale nic neumí. A co to je, co jim chybí? Znalost? Moudrost. Podle Bíblí toho je moudrost, když to kážeme, co známe aplikovat v svém životě.
29:19Tak čtení Božího slova je první věc. A potom modlíme se, aby Bůh nám dal to poznání, co to skutečně znamená pro náš život. A modlíme se za moudrost, abychom dokázali to potom aplikovat. Tak co je moudrost? Moudrost je aplikované poznání. A na tolik místech je napsáno, že Bůh nám tohle chce dávat. Jakub, první kapitola, teď to nemám za tím, ale tam je to napsáno, takže abychom se modlili za moudrost a Bůh je ochotný to dávat.
29:55A to neznamená, že vědět ještě víc, ale dokázat to aplikovat. Tak jestli někdo má moudrost, to je vidět jeho životě. Jak žije. A tam je vidět, jestli to je moudrné nebo ne. Jestli dokáže aplikovat to, co poznal. Tak znánost, první krok, poznání, to už je něco, co dělá Bůh. A potom moudrost. Tak možná, že si říkáte, no, tak ale pořád nevím, pořád nevím, co mám dělat.
30:55Tak modlím se za moudrost, všechno tak dělám, nebo jestli vstoupit do toho zaměstnání, nebo do toho pořád nevím, nebo jestli studovat to, nebo to pořád nevím. Já se modlím za moudrost, ale já mám dojem, že pořád nevím. Tak co potom? No potom modlíme se za vedení, za boží vedení. To je ještě něco jiného než moudrost, něco ještě úplně jiného.
31:19Tak za konkrétní vedení, protože Bůh slíbil i tohle, že nás povede, že naše kroky povede. A to je, jak říkám, ještě něco jiného než moudrost. To znamená, že Bůh opravdu nám, když my chodíme po cestě, která není dobrá, Bůh je ochotný nám něco postavit do cesty, aby ho viděli, že tady už to nejde dál. Nebo my jsme rozhodnutí jít po nějaké cestě a máme dojem, že to je moudré tam jít a když to není moudré, Bůh nám zavře ty dveře a už to nejde a je zamčený a nemůžeme tam jít.
31:57A nám možná otevře potom dveře, které jsme za tím vůbec ani neviděli. To je něco, co je Bůh ochotný dělat. Tak Žalm 25, 9, tam je napsáno, on pokorne vede cestou práva. On pokorne učí chodit po své cestě. Tak je to opravdu krásné, že to tak slibuje. Vest nás, ale podmínka znovu tam je, pokorne vede.
32:31Nekaždého. Když člověk není pokojný, tak Bůh ho i nechá, tak ale opravdu pokoj nevede. Modlit se za jasné vedení. A já mám za to, když tak přemýšlím a dívám se zpátky do svého života, tak je to tak často, že jsem pořád neměl tu moudrost a pořád jsem nevěděl. A to bylo tak, že jsem začal nějak jít. A když člověk je v pohybu, tak Bůh ho může i vesť.
33:03Dokud tam jenom stojí a čeká na moudrost, tak to nikdy možná ani nejde. Ale když jsme v pohybu, Bůh nás může vesť. A On to dělá. A já to ve svém živote vidím tak často, že Bůh zavírá dveře, Bůh otevírá dveře, Bůh pošle do života člověka, člověka, který teď právě to říká, co je potřebné, nebo člověk ani nevím, z čistého nebe na jedno přijede,
33:29tak příležitost, která předtím ani nebyla, tak Bůh vede, to slibuje. Ale to neznamená, když Bůh něco slibuje, že se ho už nemáme modlit za to. Tak abychom to tak nebrali, Bůh to slíbil, ani nemusím se modlit za to, to není pravda. Tak my máme se modlit za to, co Bůh slíbil. Protože to je vyjádření toho, že tomu věříme. Pane Bože, já to potřebuju, to, co si slíběl.
33:58Tak prosím, dej to, dělej to. Tak opravdu se modlit za jasné vedení. A může nám něco položit na srdce. A teď, co tam je. A teď se probudíme každé ráno a požadá tam je. Proč to tam je. Tak častokrát to je Boží vedení. To je to, co Bůh potom dělá, abychom poznali. Tak to byl už čtvrtý krok, pátý krok, co potom dělat?
34:58Máme strach, že bychom se mohli špatně rozhodnout. Někdy je třeba se i rozhodnout. A to je důležité. Možná, že máme někdy takový strach z toho, že se můžeme špatně rozhodnout, že to odložíme a odložíme a odložíme. Ale v podstatě to je jenom taková nedůvěra. Že nevěřím tomu, že Bůh tu moudrost dál. Tak možná, že by Bůh i řekl, tak už se rozhodný,
35:56tak to není moudrost. My necítíme tu moudrost. To se projevuje, to není pocit. A když Bůh říká, že to dává, musíme i věřit, že jsme to dostali a že teď jsme připraveni činit toho rozhodnoty. A já to vidím tak častokrát, jak Česťan je nerozhodný a neví. A teď se rozhoduje a další ráno se probudí a zase má pochybnost,
36:21jestli to je správné nebo ne. Tak díky Bohu jsem ještě nic neporepsal a znovu přemýšlí a znovu, co to je, to je nedůvěra. Tak je třeba se rozhodnout a už to nechat. Tak podívejme se na Józue 1. No, musím říct, že jsem jeden krok vynechal. Tak to jsem zapomněl, to vám řeknu za chvíli. Tak v rozhodní si je v podstatě šestý krok, ale dobré.
36:51Tak teď tam budeme v tom pokračovat. Józue 1.9, tam je napsáno, vždyť jsem ti přikázal, posilní se a buď odvážný, neměj strach a neděj se, protože hospodin tvoj Bůh bude s tebou všude, kam půjdeš. Tak a tady šlo o život. Tak to byly důležité rozhodnoty. Tak ale on řekl, neboj se. Já budu s tebou, tak běž. Rozhodný se.
37:22Tak já jsem ti dal tu moudrost, já jsem ti otevřel ty dveře, teď tam běž. Přes ty otevřené dveře. A to musíme opravdu dělat. No ale pořád nevím, jestli to je Jana nebo Marie. Tak se rozhodný a budeš vědět. To tak je. Rozhodný se a potom už budeš vědět. To není tak, že u Boha jsou čí jména napsáno, tam je jedno jméno. To rozhodnout i padlo. Já nevím, které tam je.
38:26To není možné, tak to nemůže být. Tak modli se za moudrost, za vedení, ale potom i někdy či to rozhodnatý. A potom to přijímu takhle, že to je od Boha. Bůh opravdu tu moudrost dal. A když se podíváme na Jakub 1.5, tam je právě to tak napsáno. Nedostávali se někomu z vás moudrosty,
38:56Ať ji žádá od Boha, který dává všem štědre a nevyčítá a bude mu dána. Tady to je napsáno, když prosíme o to, že bude nám dána. Ale teď ať však žádá ve věže a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se morské vlny, hnané a zmítané větrem. Ať si takový člověk nemyslí, že něco od pána dostane. Je to můž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí.
39:28A častokrát se cituje jenom ty poslední věše tak, říká, my můžeme žádat od Boha, co chceme. A musíme jenom pevně věřit a potom to dostaneme. To je tady napsáno v souvislosti s moudrosty. Tak to je ne všechno, co prosíme, dostaneme od Boha. Co to je? Tak tady je to napsáno o moudrosti. Když se modlím za moudrosty, tak můžeme počítat s tím, že ji dostaneme
41:21co Bůh ještě má plánu ale zatím je svobodný ale byt svobodný nejí to nejhorší pan Ježíš byl svobodný, Pavel byl svobodný a oni mluvili o naplněném štěstném, radostném životě tak to je zajímavé že o tom mluvili jenom ty svobodní tak i to je zajímavé tak určitě, ale to nesouvisí s tím, že člověk musí mít partnera,
42:21Nebo kdo se i má zkušenosti, to jsem chtěl říct, v té oblasti. Tak porad se. A zkus opravdu najít veškeré informace, které můžeš. Víte, to je tak, co studovat dnes. Kde studovat? Tak to by bylo pěkné, večer se lehneš před usnutým, se modlíš ještě, Páne Bože, dej tu moudrost, co mám studovat, opravdu se mi nechci to všechno zkoumat, to je tolik možností, nechce se mi zkoumat, prosím dej tu moudrost, tak ráno se probudit a vědět, co máme studovat a kde máme studovat, no to by bylo dobré, ale tak to většinou nefunguje.
43:36zkus zjistit všechno, co můžeš, ale potom jsem to ušetl, ale někdy se i rozhodnit, vedu věře. Tak sedmý krok. Co potom? Tak potom rozhodnutí. Přijmi následky pokoň, které jsou s tím spojené. Tak to je opravdu další krok. Přijmi následky svého rozhodnutí v pokoře a v jistotě, že to je podle Boží vůle. Protože následky tvého
44:04rozhodnutí budou vždycky podle Boží svrchované vůle. Tak a přijmi to v pokoře. Můžeš říct možná i když jsi vstoupil do manželství a teď řekneš po dvou letech, asi jsem se rozhodl špatně. Tak stejně Bůh to dovolil, stejně Bůh tě nechal jít tu cestu a když A když ses poradil a když ses modlil za to a když si prosil o moudrost, tak to přijmí potom jako Boží cestou.
44:34A je třeba potom nesti následky v tom vědomí, že to je Boží vůle pro tebe, Boží svrchovaná vůle teď pro tebe. Tak neříkám, že máme vstoupit to zaměstnaně, teď tam musíme zůstat do důchodu, protože to neříkám tam. Ale i když než chceš odejít, začni se znovu modlit za moudrost, jestli to je dobrý krok, může to dopadnout ještě už.
44:59Tak i tohle je opravdu třeba. Tak přijmí následky svého rozhodnutí v pokože a v jistotě, že to je podle Boží svědochované vůle. tak potom už je to skrátím za chvíli Žimanum 8.28 tam je napsáno vím, že těm, kteří milují Boha, tak všechny věci spolupůsobí k dobrému
46:02Já vám řeknu, že to je možná ten nejlepší verž, co můžete citovat, protože to je pravda. To je pravda, co tam je napsáno. A tam je taková podmínka, že musíme milovat Boha, neplatí to pro každého. Pro všechny lidé je všechno k dobrému, to tam není vůbec napsáno. Tam je napsáno pro těch, co milují Boha. Ale když to splníme, opravdu všechno, ze všeho Bůh může dělat něco dobrého.
46:27A to je úžasné. Z toho nejhoršího, nejšpán, nejhoršího rozhodnutí svého života, tak nakonec Bůh může dělat něco dobrého, když ho milujeme, a když jsme ochotní v pokoře přijmout i nějaké ty následky. A musíme si uvědomit tohle. Tak my můžeme možná svými rozhodnutými si hodně, hodně zatěžovat život. Možná úplně zkazit život.
46:57Ale my nemůžeme Bohu zkazit ten plán, který s námi má a který je ten hlavný nás proměnit, naše posvěcení. To ne. K tomu může používat i ty naše opravdu, nejhorší rozhodnutí. Dopadli jsme úplně špatně, ale to nepřekáží Bohu v tom plánu. Nás proměňovat. Možná dokonce to slouží k tomu. Teď nechci říct, že se máme špatně rozhodnout.
47:28Ale opravdu, když to někdy vidím, jak věřící žena si vzala nevěřícího muža jeho muža a celý život opravdu, je to hodně, hodně, hodně těžké. Ale můžu říct, že někdy jsem tam viděl nejpokornější ženy. A co byli ochotni všechno trpět. A ten charakter se úplně změnil a je někdy tak podobný krysta. To může Bůh tě dát.
47:55Teď neříkám, vemte si nevěřícího, vůbec ne, v žádném případě. Ale já jenom říkám, že my nemusíme mít strach, že Bohu nějak tam zkazíme, ten plán. To tak ne. A jeho hlavný plán je naše proměna. A k tomu může sloužit opravdu všechno. Ale musíme nás lehky svého rozhodnoty přijmout. Když teď holka před manželstvím má nějaký styk s někým,
48:29s někým, z toho má dítě, potom ten vztah se rozešlí, tak to dítě bude mít, to jsou následky i toho hříchu, tak ale musí teď říct a musí vědět a tomu věřit. Bůh z toho může dělat pořád něco dobrého. Já jsem si neskazil teď celý život, Bůh z toho může něco dělat a věří tomu a Bůh to může dělat. A to je něco úžasného, že Bůh to dokáže dělat.
48:58tak když člověk ženatý muž na jednoci založí, stává to znám několik těch případů, tak hodně si komplikuje život a má to následky možná až to konce, co se týká jeho služby a všechno. Ale to neznamená, že Bůh s ním už nemůže nic dělat. Tak a i to může nakonec nějak používat, Bůh to slíbil. Tak co mu uradit potom, aby miloval Boha teď z celého srdce a žil naplnou teď s ním.
49:32A potom platí požad tohle tady, že Bůh všechno může působit dobrému a používat to. Ale ty následky musíme pokojně přijmout. Tak a to osmě a tím skončím, to už je jenom takové poznámky k závěru. Tak když jsem řekl, že to všechno je bez nadpřirozených věcí, takže to je všechno takové rozumové, možná vám to tak připada, tak jak jenom rozumové, tak radí, ale že chcete, aby to bylo tak, jak ve skutcích, kdy jsme to tak četli,
50:16tam je anděl ve světle a ten vám řekne, co máte dělat nebo tam jsme ty různé případy tam četli, někdo padl na zem tak to byl Pavel, tam leží a slyšel hlas, tak ani neviděl potom a to bych si přál tak nepočítajte s tím ale já vám řeknu, že to není vyloučené i to se může stát i takové svědectví jsou Já ani nevím, jestli to chci, takže jsem na ulici a na jedno mě tam něco hodí a tam ležím v kaluši a několik dů ani nebudou vidět, ale potom ažpon víš, co máš dělat, já ani nevím, jestli to chci, nebo já nevím, jak bych se lekl možná ke smrti, když na jedno tak v noci tam světlo, stojí tam anděl a teď říká něco, já nevím, jestli bych to vůbec přežil, tak ale Bůh i to může dělat.
51:42ale on řekl, pořád, to celé začalo tím, že jsem měl sen od Boha, který jsem mi zjavil Ježíš a já jsem věděl, to je správné. A to nechci vůbec vyloučit. Bůh může cokoliv. Ale neřekněme si, já se nebudu rozhodovat, dokud nebude ten sen. Tak to není to, jak běžně Bůh jedná. Ale nemůžeme to vyloučit. Bůh pořád může všechno.
52:06Tak věřme, že Bůh chce, abychom se můdře rozhodli. Tak, ale mějme pořád na místě, jeho hlavní cíl je, abychom byli co nejvíc podobní Pana Ježíše. A všechno může sloužit k tomu a někdy dokonce tak dopadneme, někdy dokonce opravdu tak budeme. Na to se můžeme těšit. Amen.
0:05Ještě jednou vás tu vítám, bratři a sestry. A my dneska, jak pán Bůh dá, tak pokročíme společně v výkladu proroka knihy Chagáje, který jsme vlastně minule pokročili do té doby toho druhého proroctví, které se proroku Chagájovi stalo toho roku 520. Jestli si vzpomenete, tak minule jsme pracně dopočítali, že je to 2540 let přesně v těchto dnech od toho, kdy se k proroku Chagájovi toho šestého měsíce, tedy podle toho hebrejského kalendáře v Elulu, stalo slovo 24. dne toho měsíce k proroku Chagájovi.
0:52A když by se to tedy přepočítalo na ten gregoriánský kalendář, tak to bylo někde 21. září roku 520. My jsme si minule prošli vlastně tu první část toho proroctví. Já to připomenu a můžeme si to společně najít Ageus 1.12. Zerubável, syn Šaltělův a velekněs Jošua, syn Josadakův, i celý ostatek lidů uposlechli hospodina svého boha a slova proroka Agea, protože ho poslal hospodin jejich bůh. A lid se bál hospodina. A hospodinův posel Ageus řekl lidl jako hospodinovo poselství, já jsem s vámi, je hospodinův výrok.
1:36Když bychom si to schrnuli, tak o co se zde jedná? My jsme si minule ukázali na to, že když budeme koukat z té boží perspektivy, tak se jednalo o v prvé řadě naplnění božího proroctví, úradku, které se dostalo formou zjevení proroku Jeremiášovi v době, kdy byl přesídlen král Jojákín do Babylona. Tehdy bylo to vidění o těch dvou koších fíků. Jeden koš fíků byl koš velice dobrých fíků a druhý koš byl koš fíků, které byly tak špatné, že se nedali jíst.
další 72 míst
2:13A pán Bůh vysvětlil toto vidění proroku Jeremiášovi a šlo o to, že ten koš těch dobrých fíků, tak to jsou ti přesídlenci, ten ostatek, který byl odveden spolu s králem Jojákinem a královnou matkou do toho babylonského zajetí, kde našli útočiště a pán Bůh jim zaslíbil, že je navštíví, až uplyne tá doba toho trestu, čili těch, kolik to bylo let, Jeremiaš prodokoval 70 let a navrátí je zpátky do té země, kterou daroval jejich otcům a vybuduje je znovu.
4:24Naopak víme, že hospodin mnohokrát mluvil ke svému lidu, že pokud půjdou do toho vyhnanství, že právě tam je pro ně připravena v tom Babyloně záchrana. A tak ten ostatek lidu, který odešel do toho Babylona, to byl ten koš dobrých fíků, které Pán Bůh určil k tomu, aby až se naplní těch 70 let je navštívil. Víme, že v té přesně době, až to uplynulo, ducha perského krále Kýra Velikého a on vydal dekret a poslal lidi, který Pán Bůh vzbudí jejich ducha, k tomu se dostaneme příště, aby šli do Jeruzaléma a znovu budovali ten zničený chrám.
5:44Ester, přesně tak, víme, že tam taky hrozilo vlastně všem židům na prosté vyhlazení. Takže my jsme tedy u toho ostatku, ten šérít, ten ostatek vyvolený z milosti, který pán Bůh vzbudil, aby se vrátil do Jeruzaléma a budoval ten chrám. Víme, že měli obrovské obtíže a oni vlastně potom v roce 536, kdy byl položen základní kámen, postupně naprosto ustali na tom díle.
6:13Pán Bůh tedy musel svrchovaně zasáhnout, aby je k tomu dílu navrátil. To vše bylo téma minulé biblické. My víme, že právě tento lid, přesně jak Pán Bůh předurčil a prorokoval prorok Jeremiáš, bude ale pána Boha poslouchat. Takže když přišel prorok Ageus spolu s prorokem Zachariášem a prorokovali lidu, aby uposlechli hlasu svého boha, aby se dali zpátky do díla, tak jsme právě minule rozebírali, že tento lid poznal, že k ním mluví hospodin a že ho Agea hospodin poslal a že lid se bál hospodina.
6:55My jsme si jasně ukázali i tu novozákonní aplikaci, protože to je nadčasové posolství. Ten pravý vyvolený boží lid totiž rozpozná a slyší hlas svého boha. Víme, že přesně pán Ježíš o tom hovořil v Janovi 10.27. Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám život věčný. Nezahynou na věčnost a nikdo je nevytrhne z mé ruky. Můj otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z mé ruky. Já a můj otec jsme jedno.
7:29Tady jenom suvka. Víte, existuje falešný biblický směr, který učí, že Ježíš Kristus, Otec i Duch Svatý je tatáž osoba. A odkazují se třeba nepochopením řečtiny a významu na tento verž. Jak máme chápat to, že Otec a Syn jsou jedno? Tady všimněte si, že v řečtině opravdu není jeden. A to je obrovský důraz. To znamená, že Kristus, Bůh Otec i Duch Svatý jsou naprosto nedělitelný ve své jednotě, jednomyslnosti, božství, ale je jasné, že náš Bůh existoval, existuje a vždycky bude existovat v rozdělených třech osobách a každá ta osoba má své specifické poslání, své specifické projevy,
8:23ale jsou tak úžasně jednotní, že nemáme tři bohy, chraň Pán Bůh, ale máme jednoho boha, který existuje od věčnosti ve třech božích osobách. Takže víme, že nějakou úlohu ve spáse hraje Bůh Otec, nějakou roli ve spáse hraje Boží Syn a nějakou roli samozřejmě ve spáse hraje Duch Svatý. A to dnes nebudeme rozebírat, ale je to Bůh, který přeturčuje, povolává a dává synu svůj lid.
9:14že byli falešní vyznavači ve staré smlouvě, protože jak pravý pán, ne všichni Izraelci jsou opravdovým Izraelem. Jak říká Izajáš, i kdyby synu Izraele bylo jako písku v moři, tak jenom ostatek bude spasena. Kdyby nám pán Bůh cevaot, co znamená pán Bůh cevaot, Bůh zástupů, když používá hospodin tento termín, a to je citován Izajáš v Římanum,
9:41a všimněte si, že právě jak je Pán Bůh nazýván u Agea, vždycky s tím přívlastkem hospodin zástupu. Pamatujete si, co jsem vám říkal, když Pán Bůh, to není náhodou, Pán Bůh má mnoho jmén, jak je třeba znáte jména Boží? Bůh silný, to bylo vlastně minulej v tom modlitevním úvodu, nevím, kdo tehdy, myslím, měl předminulý modlitevní úvod,
10:13když mluvil o Hagar a Bůh, který mě slyší. Hebrejště nevíte, třeba El Shaddai, co znamená? Všemohoucí. El Elion, Bůh nejvyšší a tak dále. A když Pán Bůh se někde v nějakém textu nějak představuje, třeba já jsem pastýř, tak to má vždycky poselství, bychom měli představit, že najednou Pán Bůh chce, aby jsme přemýšleli nějak nad tím konkrétním atributem. Co znamená, když se Pán Bůh představuje Adonai Cevaot?
10:43To znamená, že Pán Bůh chce, aby jsme přemýšleli nad tím, že to je Bůh zástupu. To znamená, ten obrovský mocný pán, který velí všem nebeským zástupům, jsou umíněny légie andělů a který je tedy svrchovaným vládcem všeho tvorstva. To je tak, aby jsme nad ním přemýšleli. A když tedy Pán Ježíš mluví o této skupině, vlastně v době příchodu Pána Ježíše Krista bylo mnoho židů, kteří ho nepřijímali, kteří, ačkoliv Pán Ježíš činil podivuhodná znamení a jasně dosvědčoval, že ho poslal otec, tak nerozpoznali a neslyšeli Boží hlas. Proč?
11:22Jan 10, 24, tam čteme, že se skupily ty zákonnice a říkají, jak dlouho nás ještě budeš držet v nejistotě, jestli jsi mesiáš. A pán Ježíš jim jasně říká toto, řekl jsem vám to, ale nevěříte. Skutky, které činím ve jménu svého otce, ty o mě svědčí, ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. To je obrovský vážná věc, protože Pán Ježíš říká, že pouze jenom ovečky Pána Ježíše, Boží ovečky, dovedou rozpoznat Boží hlas.
11:57A to je právě ten klíč k tomu, proč právě tyto lidé, ty navrátilci, slyšeli Boží hlas. To není samozřejmost. Víte, že můžete lidem do desetkrátí opakovat o Pánu Ježíše a koukají na vás? Nechápou. Je to vážné. Otázka k zamišlení, který pro nás všetky minule zněla, jak jsme na tom vlastně my. Jestli rozpoznáváme, že k nám vůbec Pán Bůh mluví. Jestli rozpoznáváme Boží slovo a pravé Boží služebníky. A posloucháme je, jestli máme bázeň před tváří našeho Boha.
12:34Protože v církvi byli, a čím blíž budeme k doby druhého příchodu Pána Ježíše Krista lidé, kteří jsou podobní těm lidem, kteří se stoupili do Egypta. To znamená, oni, ti lidé v Egyptě, kteří se stoupili, taky říkali, Hospodin je náš Bůh. Ale v čem se lišili? Lišili se právě v tím, že to byli prázdní význavači.
13:01A víte, že Židé taky říkali, naším otcem je Abraham a Bůh, ale víte, co tehdy pán Ježíš řekl, ten farizeum a těm lidem, řekl jim velice ostré slovo. Jan 8,24 Ježíš jim řekl, kdyby Bůh byl vaším otcem, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. Proč mou řeč nechápete? A teď to přichází. Protože nemůžete snést má slova. Váš otec je dňábel a vy chcete dělat to, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestal k pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než hát. Protože je lhář a otec lži. Já mluvím pravdu a proto mi nevěříte.
13:54Je to velice vážné. Tak byste řekli, ano, to byl příchod Pána Ježíše Krista. A co myslíte, dneska se také mnoho lidí hlásí k Pánu Ježíši Kristu. A může být tedy mezi námi někdo, kdo se hlásí k Pánu Ježíši Kristu a přitom vůbec nebýt znovu zrozeným? A opravdovým křesťanem? Myslíte si, že je to možné? Naprosto. A o tom jasně svědčí písmo. My jsme si minule citovali Tita a Titus jasně slyšel, teda Pavel mluvil k Titovi a jasně mu říkal a varoval ho. Jan 16. Prohlášují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopní jakékoliv dobrého skutku.
15:07kteří byli pohotoví ten lid ujistit. Víte, kolikrát jsme se vraceli vlastně v té době, když působil například prorok Jeremiáš a varoval svůj lid, že přijde babylonské zajetí, že bude pán Bůh trestat, tak v Jeruzalémě byly stovky proroků, kteří říkali pokoj, bude pokoj. Ale pán Bůh říká úství Jeremiáše, oni chodí a mluví, ale já jsem je neproslal. V mé jménu prorokují tomuto lidu lži.
15:37A bratři, opravdu vždycky, vždycky a čím víc budeme příchodu doby Pána Ježíše Krista, se v církvi nacházeli lidé, dejte pozor, kteří nehlásali pravdu Boží, ale říkali lidem to, co chtěli slyšet. Neodpustím si od odbočku a aktualizaci, dnes se rozmáhá hnutí teplých křesťanů, já to jinak neumím nazvat, kteří se velice ohebně přizpůsobili současné mainstreamové politice a najednou vlastně tvrdí, že v Bibli se nic o homosexualitě nepíše a tak dále.
16:55Naopak musíme takového člověka v lásce přijmout a vést do odpuštění, pokání. Já jsem minimálně třem čtyřem lidem sloužil, ale někteří z těch lidí byli obelstěnil lží kvazicírkví, kde jim bylo řečeno, že oni se tak narodili a to je rouhání, pán Bůh je tak stvořil. a tak vlastně oni za to nemůžou, oni jsou z oblika, to je boží vina, že jsou homosexuálové.
17:23A to je katastrofa. A víme, že ano, když ženy chtěly být kazatelkami, tak stačí zase přijít a ohnout to boží slovo a říct, to bylo kulturně podmíněno dneska 21. století. A všimněte si, že tak je to v každé oblasti. My si můžeme zdůbodnit všecko nakonec, ale jak říká Král David ve své modlitbě, Hospodine, vyhlaď z mé blízkosti všechny úlisné rty.
18:34Do dneška z pastorací znám případy, kdy někteří nejmenovaní přišli třeba za lidma, kteří byli ve zborové kázni pro těžké prohřešky a doslova jim řekli někteří lidé, no přece nebudeš poslouchat naše starší, prosím tě, tyto přeháněj, poslouchej hlas svého srdce, lásce se nedá poručit. Bůh suď. Dneska vím, kde ty lidé jsou. Někteří jsou ve velikých hříších, rozvedení, v polestech, daleko od pána.
19:49Já jsem s Boží milosti za těch patnáct let ve službě už mohl zažít případy, kdy lidé, kteří se se mnou rozkmotřili, nemluvili se mnou, byl jsem jejich úhlavní nepřítel, tak nakonec přišli za mnou nepochopitelně a chtěli pomoct. a já to vidím jako boží milost, protože opravdu vyplácí se stát pevně nad písmem, ale to neznamená, že nás vždycky lidé neodemítnou a nebo nebude mít těžkosti.
20:20Takže pán Ježíš nemluvil nikdy tak, aby se líbil lidem. Naopak mluvil tak, že měl spoustu nepřátel, apostol Pavel, ale i prorok Jeremiáš a další. My se dneska dostáváme k tomu, co je strašně, strašně důležité a, věřím, krásné téma. A to je vlastně to, jaká byla boží reakce na poslušnost svého lidu. A to je Ageus 1.13.
20:49Hospodinův posel Ageus řekl lidu jako hospodinovo poselství. Já jsem s vámi, je hospodinův výrok. Pro skutečného znovuzrozeného křesťana, který slyší pánu hlas a poslouhá ho, Bojí se ho, toto to platí. I toto můžeme po 2540 letech vztáhnout na sebe, ale má to podmínku. Musíme být božími ovečkami a musíme poslouchat boží hlas a mít před pánem bohem bázeň.
21:21Jo, víte, židé taky prohlašovali, že Bůh je s námi a pán Bůh promluvil, nejsem s vámi. To byla velice tvrdá slova, víte, že pro ohavnosti, který lid páchal, Pán Bůh se rozhodl nejenom odejít ze svého chrámu, ale celý jeruzalemský chrám zasvětit zkáze. Tady máme obrovskou věc a to je předmětem dnešního vyučování. Je Pán Bůh s námi?
22:24Víte, kde říkám Adonai, rozumíte mi, jaké tam je, co znamená, když hebrejště tady používám Adonai, tam je vždycky přepis toho svatého božího jména, toho tetragramatonu, my to překládáme hospodin, to znamená, tady nemluví Pá Bůh jako Adonai, nebo Elohim Adonai Cevaot, ale mluví jako hospodin, náš Bůh A my jsme si jasně říkali, že to je novozákonní vlastně poselství, které jasně odkazuje na novou smlouvu.
22:56Neboť právě hospodin, pán, ústy a poštola Pavla toto cituje v listu Římanum 8.28. Víme, že všechny věci napomáhají k dobrému těm, kdo milují Boha, totiž těm, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí, Zahodnutí, které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho syna, tak, aby byl prvorozený mezi mnohýma bratříma, které předem určil, ty také povolal, které povolal, ty také ospravedlnil a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.
23:27A teď je ta citace. Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního syna, ale za nás za všetky jej vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím, vždyť Bůh ospravedlňuje. Víte, není to úžasné? Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Ano, zdrazí, je to tak, že to nejpodstatnější v našich životech je to, aby Bůh byl s námi. A to je dnešní téma.
24:08Už Mojžíš ve starém zákoně, jestli si vzpomenete, když vyváděl ten lid z Egypta, zase kontrolní otázka, na co to odráží, to vyvedení Mojžíšem z Egypta? To je vlastně paralela k tomu našemu spasení. My jsme zachraňováni při svém spasení z té moci toho dňábla, toho systému a jsme vyváděni k Pánu Bohu. Pán Bůh se nás ujímá a vykupuje nás. A už tehdy víte, že když šel hospodin s Mojžíšem a vyváděl ten lid, ten lid byl neposlušný, tak došlo k okamžiku, kdy bylo opravdu namále a Pán Bůh chtěl svůj lid pro neposlušnost vyhladit a opustit jej.
24:55A tehdy Mojžíš si uvědomil, že jestliže pán Bůh je opustí, je konec. A já vám ty texty připomenu, protože tady je to gro. Mojžíš 33,12. Mojžíš řekl hospodinu, pohleď, ty mi říkáš, vyveď tento lid, ale nedal jsi mi poznat, koho se mnou pošleš. Také si řekl, znám těj jménem. Ano, nalezl jsi milost v mých očích. To mluví Mojžíš k hospodinu.
25:57Podle čeho se přece pozná, že jsme nalezli milost ve tvých očích, já i tvůj lid, což pak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišní, já a tvůj lid od všech národů, Mojžíšovi šlo? Mojžíš trval a přál si, aby hospodin byl s nimi. To bylo strašně podstatné, protože podle čeho měli ostatní národy poznat, že Pán Bůh je uprostřed Izraele, že Izrael je jeho vyvolený lid. Podle toho, že hospodin bude s nimi.
26:35a dokonce Mojžíš jde tak daleko, že říká, jestliže s námi nepůjdeš, tak nás ani z Egypta nevyvázejí. Vyjte, doslova tam je Panaj, Eléchu i Mecha. Tvá tvář půjde s tebou. Má tvář. Když se mluví o boží přítomnosti, víte, že v hebrejštině se právě používá,
27:07Tvář hospodinova. Když máme třeba áronské požehnání, tak se právě mluví o tom, aby hospodin nad tebou rozjasnil svou tvář. Totiž Pán Bůh se na nás může totiž postavit ke hněvu, anebo může k nám naklonit svou tvář. A žalmyste se často právě modlí, hospodine, nakloň ke mně svou tvář. A víte, to je ono, to je ta boží přítomnost.
27:38Je to opravdu bez nadsázky ta nejpodstatnější věc v životě každého věřícího. Bez ústavičné boží přítomnosti v našem životě, bez toho, aniž by k nám nakláněl svou tvář, totiž naše spasení, posvěcení, ani služba na božím díle není vůbec možná. Rozumíte my? Bez boží přítomnosti v našem životě, opakují, není možné ani naše spasení, ani naše posvěcení, ani služba na božím díle.
28:17Uvědujeme si to, jak moc jsme na tom závislí. Víte, pro příklad toho, co znamená, když pán Bůh někomu odejme svou tvář, už jste to někdy slyšeli, že pán Bůh od někoho odejmul svoji přítomnost? Co to způsobilo? Víte, ve starém zákoně máme právě tu praktickou teologii. To znamená, starý zákon je strašně pro nový důležitý i v tom, že ta teologie je tam demonstrována na životních příbězích lidí. A já jsem si dneska vybral jednoho krále.
29:31Víme, že za Chyskiáše došlo k obléhání Jucka. Král Chyskiáš se tehdy modlil, víme, že tam byl ten číšník toho krále, který se vysmíval božímu lidu i hospodinu a že Chyskiáš plakal v božím chrámě s tím dopisem a pán Bůh tehdy zázračně vyslyšel prozby svého služebníka a že tehdy té noci nechal pobít celý ten tábor těch vojáků a zázračně vysvobodil celé Jucko, krále Chyskiáže z armády, která měla naprostou převahu nad juckým lidem.
30:36a hospodin milostivě shlédl na tuto modlitbu a ještě než vyšel Izajáš ven, tak se stalo slovo k Izajášovi, ať se vrátí a řekne, že pán Bůh vyslyšel upěrlivé prozby krále Chyskiáše a že mu pán Bůh dá uzdravení a jeho život prodlouží o 15 let. Dokonce si Chyskiáš vymodlil i znamení, neuvěřitelné znamení, a to takové, že došlo k posunu času.
31:05a to času tak, že se stín na schodišti vrátil. To znamená, čas byl posunut zpět. Já jsem vám už jednou říkal, že z toho astronomického hlediska je to něco nepochopitelného. Pán Bůh musel otočit, možná když nemáte trošku znalost, ale věřím, že máme astronomie. Ve vesmíru se všechny tělesa pohybují přesně. Stačí, aby se odchýlili milimetry ze svých dráh a celý vesmír se zhroutí.
31:35A když si představíte obrovský vesmír, protože tady nešlo jenom o to, že pán Bůh vzal sluníčko někde a v zemi, ne, on musel udělat něco, nad čím astronomové, věřící astronomové, třeba profesor Grigar a další, prostě tají zrák, pán Bůh učinil takovou změnu ve vesmíru, protože to není o tom, že se vrátil jenom čas.
32:27A my víme z paralipomenum 32.30. Všechno chyskjášovo počínání provázel zdar. Jenom tehdy, když němu byly posláni velvyslanci knížat babylonských, aby se dotazovali na zázračné znamení, které se stalo v zemi, je Bůh opustil. Tak jej podrobil zkoušce, aby poznal všecko, co je v jeho srdci. Takže hospodin se rozhodl odstoupit od králech Iskiaše. A co se tehdy stalo?
33:03Opravdu ten babylonský král, který se jmenoval Berodak Baladán, syn Baladánu, poslal ty své vyslance, aby se dotazovali krále a aby mu přinesli dary, Cože se to stalo za zázrak? A pán Bůh od krále odstoupil. A my víme zase v Královské, jak to pokračovalo. Druhá Královská, 13. Chyskiáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici. Stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej, i své zbrojnice a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady.
34:10Jak trapné. Místo toho, aby Chiskiáš vydal svědectví o Pánu Bohu, aby svědčil, řekněme, evangeliem a poslal zprávu tomu králi, Berodakovi, který chtěl vědět, co to ten Bůh Izraele vykonal, tak co udělal, začal se chlubit svým majetkem. Nepadlo ani slovo o hospodinu. Místo toho se chlubil. Objevila se pícha a chlouba. A proč se to tak stalo? Pán Bůh od něho odstoupil, aby vyšlo najevo, jaké je vlastně to jeho srdce.
36:05Jo, víte, a tady, milí bratři, vidíte, jak jsme slabí a zkažení? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak byste dopadli, kdyby Pán Bůh od vás odstoupil? Doufám, že si nikdo z nás nemyslí, znovu opakuju, doufám, že si nikdo z nás nemyslí, že jsme lepší než král Chyskijáš. Já jsem naprosto přesvědčen na základě písma, že nikdo z nás by nedopadl v této zkoušce lépe, kdyby od nás hospodin svoji přítomnost odebral a nechal nás napospas našenu říšnému já.
36:50Jenomže tady je ta krása té nové smlouvy. Víte, starozákonní svatí to měli v určitém pohledu daleko těžší, protože působení ducha božího ve staré smlouvě bylo jiné určité podstatě než je nomosmluvní lid. Víte, že duch boží nebyl ani zdaleka tak rozdělen mezi lidem jako v současné době. Naopak duch boží byl vylit plně na boží lid až na základě nové smlouvy.
37:23A pro novosmluvní lid platí úžasné zaslíbení. Židům 13.5. Vždyť Bůh řekl, nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu. Proto smíme říkat s důvěrou, Pán při mně stojí, co mi může udělat člověk. Víte, bratři a sestry, ale toto není samozřejmé. Proč je možné, že Pán Bůh od nás už neodstupuje, že nám toto zaslíbení dal?
37:52To všecko je založeno na velice vážné věci a to je na výkupném díle Pána Ježíše Krista. Všechno je založeno jenom na dokonalé oběti, která ještě ve starém zákoně nebyla učiněna. Jedině dokonalá Kristová oběť pro novosmluvní lid, Kristová předrahá krev, způsobuje, že Pán Bůh od nás už neodstupuje, ačkoliv si to nezasloužíme.
38:20Naopak, právě to, že my, znovuzrození lidé, jsme vyprali svoje oděvy kde? V krvi Beránka. a může na nás Bůh Otec koukat ne jako na Ludvíka, na Dennyho, ale jako na svého milovaného syna. A on nevidí už, ne že by je neviděl, ale on právě pro tu oběť nehledá už na nás ty naše hříchy, ale vidí ten dokonalý život Pána Ježíše Krista, vidí ty dokonalé skutky a naplnění zákona
38:54a vidí tu převzácnou krev, která křičí více než krev Abelova. Jenom na základě toho pán Bůh už od nás neodstupuje. A tady je opravdu důležité, aby znovu zrozený křesťan si toto uvědomil. Protože v Římanům 8.1 stojí, nyní již tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle ducha.
39:29Jak praví pán Jan 15.5, já jsem vinní kmen, vy jste ratolesti, kdo zůstává ve mně já v něm, ten nesehojné o oce, neboť beze mně nedokážete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven, jako ratolest uskne a pak ji seberou hodí do ohně a spálí. Filipenským 2.13. Neboť je to Bůh, který v nás působí, že chceme a činíme to, co se mu líbí. Jakub Jan 16. říká, nemilte sami sebe, milovaní, bratři.
40:05Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je z hůry, se stupuje od Otce nebeský světel, u neho není proměny a střídání světla a stínu. Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jako první sklízeni jeho stvoření. a Jan 3, 27, člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe. Takže bratři, není to o nás, je to o Boží přítomnosti v našem životě, naše spása, naše posvěcení, naše dobré skutky, naše služba, budování církle, služba Evangelia,
40:48a to všechno je závislé plně a jenom na to, že Bůh je s námi. A proč je Bůh s námi? Protože jsme si to zasloužili? Protože jsme byli dobří? Ne. Bratři a sestry, tady se musíme velice varovat mezi jedným nešvarem, který se objevil již v prvotní církvi a nasléze poté, ale který má kořeny už ve starém zákoně a to je takzvaná pelagianská a semi-pelagianská hreze.
41:16Věřím, že někteří by byste už o tom slyšeli, ten název je dobré znát, ale jde spíš o tu podstatu, v čem spočívá. V čem spočívá? Objevili se vždycky v božím lidu tací, kteří nepřijímali plně svědectví písma o člověku a tvrdili, že v člověku je aspoň trochu dobra. a že tedy pán Bůh si je vyvolil a povolal a spasil proto, že nebyly až tak zcela zlí jako ty ostatní hříšníci.
42:26Protože my odmítáme svědectví, pravdivé svědectví, které Bůh vydal o člověku. Co mluví Pán Bůh o člověku? Mluví o tom, že v člověku je nějaké dobro, že je někdo, kdo by hledal Boha, že je snad někdo mezi námi, kdo by si zasloužil to, že se ho Pán Bůh dotkne? Ne, my jasně víme z listu Římanům a to vedne v noci a věřím, že když zvěstujete Evangelium, to patří k do té zvěsti. Římanům 3.10. Jak je psáno a to je citace ze Starého zákona.
43:01Nikdo není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, nikdo není, kdo by hledal Boha. Všichni se odchýlili, všichni propadli z vrácenosti, není kdo by činil dobro, není ani jeden. Hrob otevřený je jich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, haděc skrivají vertech, jejich ústaj jsou samá kledba a hořskost, jejich nohy spěchají k prolevání krve, záhubá bída na jejich cestách, nepoznali cestu pokoje a pázeň před Bohem nemají.
43:34Bratře a sestro, pamatuj na to, že všechno to, co jsme, jsme a jenom a výručně z Boží milosti. A že nám to vydobil Pán Ježíš svojí dokonalou obětí a bezříšným životem. On jediným beze zbytku naplnil Boží zákon a stalo se jako jediný tou bezříšnou obětí, kterou Pán Bůh mohl přijmout. a na základě které my, kdysi boží nepřátelé, jsme mohli být s Bohem usmířeni.
44:09V tobě samotném ani ve mně není zdroj žádného dobra. Naopak my víme, že od toho pádu Adama v ráji se všichni lidé bez výjimky rodí v hříchu a jsme odcizeni od Boha. Spasení není z nás, říká poštol Pavel v Efeským. Spasení je boží dar, není z našich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
44:44Naopak jsme přece jeho dílo v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh dopředu připravil. To, že je Pán Bůh s námi, dejme pozor, je příčinou i důsledkem našeho spasení, posvěcení a schopnosti pracovat na božím díle. Bez něho nemůžeme činit vůbec nic. Bez něho nemůžeme slyšet ani jeho hlas, nemůžeme ho ani poslouchat, nemůžeme se ani posvěcovat, ani růst poznání Boha a jeho vůle.
45:19natož pak budovat boží chrám nebo naplňovat velké poslání, které nám pán Ježíš zanechal, to je získávat boží učetníky a zvát je k Evangeliu. Totiž na čem je vlastně založeno velké poslání? Čím končí Matouš? Co říká Ježíš Kristus? Já jsem s vámi, přesně. Když si to přečteme, tak je tam Ježíš přistoupil k něm, že on než vystoupil do nebesa a říká, je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi, jděte ke všem národům a získávejte mi učeníky, křtěte je ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A teď to přichází.
46:08a hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání věku. Rozumíme tomu? Zde je jasná paralela k tomu, co pán Bůh řekl ústy Agea před 2540 lety, kdy řekl Ageus 1.13 a hospodinův posel Ageus řekl lidu jako hospodinu poselství. Já jsem s vámi, je hospodinův výrok. Ale bylo to nové pro boží lid? Nebo už to znali i předešli?
47:09Bez boží přítomnosti ve svém životě nemůžeš pro totální zkaženost svého lidství a hříšnost, se kterou se rodíme, již od pádu Adama v ráji, učinit nic dobrého. Co by se líbilo pánu? Nikdy si sám nemůžeš zasloužit boží přízeň, nebo dokonce spasení, nebo vynutit boží přítomnost. Naopak, stále nad tebou zůstává boží spravedlivý hněv. Co ti tady zbývá? Jaká je jediná možnost záchrany? Je vůbec nějaká možnost se z tohoto hrozivého stavu dostat?
48:44A chci tě, přítelky, upozornit na to, že jestliže se ti tato slova dotýkají, jestliže i toto je tvé vyznání, tak je to obrovská milost. neboť je to důkaz toho, že se tě Pán Bůh dotýká. Když si uvědomuješ svoji ztracenost, jak říkají lékaři, když si pacient uvědomí to, že je nemocný, tak už je spola zdravý. Ale je mnoho lidí, který vůbec nechápou svůj stav, kteří si dál připadají spravedliví. Ale to, že si uvědomíš, že si ztracený, jako byl ztracený Apoštol Pavel, je milost.
50:05Neboť je psáno Jan 1.12, těm pak, kteří ho přijali, to je Pána Ježíše a věří v jeho jméno, dal moc stát se božími dětmi. Ti se nenarodili, jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z vůle Boha. A teď bychom si řekli, dobře, my jsme věřící, známe, všecko známe, ale i pro nás je zde tady výzva.
50:28Pro nás, kteří jsme přijali pána, drahý bratře a drahá sestro, nikdy se nenech obelstít satanskou lží a falešnými učeními, že jsi sám o sobě alespoň trochu dobrý, že jsi to byl ty, který si zasloužil to, že se ti pán Bůh dotkal. Nikdy, nikdy nespoléhej sám na sebe. Vidíte, jak je to v protikladu, co nás učí svět. To je v naprostém příjmem rozporu, co se učí naše děti už dneska od školky. Spoléhej sám na sebe a tak dále.
51:05Je úplně v rozporu s tím, co učí pán. Nespoléhejme na svoji moudrost, na svůj úsudek, ale naopak vždy spoléhejme jen a jenom na pána Boha a na jeho přítomnost v našem životě. a buďme za ní také náležitě vděční, protože prokuď smýšlí někdo z vás jinak, podléhá satanské lži, myslí si, že je lepší, tak si dávaj veliký pozor, protože je tady veliké varování z písma.
51:40Byli totiž mezi židama vždycky tací a dodnes židé nespasení tak uvažují, že je to právě to, že budou konat dobré skutky, co je přivede k Pánu Bohu. My zpíváme v jedné krásné písni, často před večeří, Páně, tak jaký jsem, přicházím tobě, nic nemám. To je tá cesta. Nečekej na to, až se zlepšíš. Ať si v těch nejhorších říší, nebo si myslíš, že jsi dobrý, jdi k Pánu. Okamžitě, bez zásluh, nahý, úbohý a bídný, protože jenom tehdy tě Pán Bůh může přijmout.
52:33A my víme moc dobře, že Pábůh nepohrdne srdcem zkroušeným a každý, kdo k němu přijde, v tomto stavu nebude vyhnán. Naopak pícha, sebezpravedlnost, ješitnost, to jsou věci, které se Pánu Bohu naprosto příčí. A víte, v listu židům, Pavel, když odkrývá to židovské selhání ve víře, tak říká, list římanům 10.2, jsou sice plní horlivosti. Ano, židům nešla upřít horlivost, víte, že farizové dokonce dodržovali nadzákon.
53:11Kde byly hranice 10 metrů, oni přidali 20. Kde bylo 10 přikázání, oni vymysleli dalších 20 navíc, aby ani těch deset nemohlo být porušeno. Ale to nebyla cesta, kterou vyučoval Pán Bůh skrze své proroky. Tohle nikdy Pán Bůh od člověka nechtěl. Byli bez pravého poznání, říká Apoštol Pavel. Nevědí, že spravedlnost je od Boha a chtějí uplatnit svou vlastní. Proto spravedlnosti Boží pohrdli.
53:49Moc si přeju, aby nikdo z nás, jak jsme tady, nebo kdo se na nás dnes dívá, nemusel patřit mezi tyto lidi. Nemůžeme žít ani z 20%, z 10% z vlastní spravedlnosti a z milosti. Je to vůbec tak, že bychom řekli, tak dobře, tak něco jsou mé skutky a to, co se mi nedaří, to bude boží milost. Ne, tady platí úplně jiné počty. Buď to se plně podřídíme spravedlnosti boží a na svoji vlastní spravedlnost úplně zapomeneme,
54:29a nebo budeme stále uplatňovat svoji spravedlnost, ale pak nepočítejme se spravedlnosti boží. Víte, který list v písmu jasně řeší tento problém? Který jasně ukazuje na to, jaké nebezpečí hrozilo už prvotní církvi, že lidé, kteří uvěřili z milosti a z milosti a skrze víru přijali Ducha Svatého, se nakonec začali vracet k té vlastní spravedlnosti.
55:31Že nikdo z nás nemusí projít takovou zkouškou, jako prošel král David, Chyskiaš a mnozí další. Protože i ti nejzbožnější mužové ve starém zákoně, když od nich Pán Bůh odstoupil, tak vždycky padli. A teď se vás kontrolně otázkou ptám, proč padli? Protože byli horší než my? Ne. Protože se naplno projavilo to jejich hříšné srdce a jejich stará přirozenost.
56:05Co znovu zrození křesťané, máme hříšnou přirozenost, nebo už se nás to netýká? Ale máme. a víme, že do okamžiku našeho plného oslavení, kdy dojde k našemu oslavení, v okamžiku naší smrti nebo příchodu Pána Ježíše Krista, kdy z nás Pán Bůh vzleče to tělo hříchu a oblékne nám to nové, tak všichni budeme stále bojovat v sobě s tou hříšnou přirozeností.
56:31A bratře a sestry, kde je zdroj, příčina a východisko k našemu vítězství? Ne silou, ani moci, nejbrž mým duchem, pravý pán. A my příště, jak pán Bůh dá, se budeme zabývat právě tou rolí ducha božího v tom, aby jsme mohli žít posvěcený život a stavět ten boží chrám. Protože ten další verš mluví o tom, že Boží duch, nebo Pán Bůh a samozřejmě jeho duch, vzburcoval, vzbudil ducha Zerubávelova, ducha velekněze Jošiáše i celého ostatku lidů a dali se do díla.
2:41a občas nějaký vtip, ale myslím, že vy to možná ani nepotřebujete. A navíc ještě to ani moc nejde mluvit o Boží vůli a musí to být jednoduché a krátké. Tak potom musí být jiná téma. Tak ale teď máme téma Boží vůle a to ani nejde úplně jednoduché o ní mluvit. Je to hluboká teologia a trochu se bojím,
3:41a řekne, co si tam o mě řekl. Tak to tak úplně ani nebylo. Tak z toho tak obrovský strach nemám, když ten Samson potom opravdu přijde, snad se nějak domluvím, ale horší je to, když mluvím o Boží vůli. Moje vůli. Tak tam asi potom už nic řeknu. Tak a proto jsem vybral spoustu biblických věřů.
4:14Protože pokažte, když zasním nějaký věř, to mám 100% jistotu, že tohle teď bude správné. Tak ale věřím, že i něco, když zkusíme ty věře spojit a vysvětlit je. Je to Boží vůle? Otázka. Mám na to tři přednášky. přednášky v podstatě stačí mi jedno slovo, ano, je to Boží vůle, ano.
další 71 míst
5:13V tom je trochu ten problém a proto je to tak složité. Tak Boží vůli není jednoduchý pojem. Když ho chceme studovat, buď v starém zákoně, v hebrejštině ten pojem přímo, nebo v novém zákoně, v řečtině, tak tolik nám to ani nepomůže, Protože ani nejde tak moc teď o ten pojem Boží vůle, ale spíš o ten koncept, který za tím stojí.
5:44A to častokrát je vyjádřeno v verších, kde vůbec to slovo Boží vůle nebo chci, nebo něco takového vůbec není. Někdy tam je právě slovo rada, nebo i potom rozhodnutí, nebo spousta jiných slov, i přány, plán, předsevzeti. Ale vždycky je to ten stejný koncept.
6:15Vždycky za tím stojí Boží vůle, to, co Bůh nějakým způsobem považuje za správné, a když to tak říkám, považuje za správné, to tím pádem to je správné. A ten problém je právě v tom, že ten výraz Boží vůle může mít dva významy. A to musíme si aspoň dnes večer vysvětlit a dnes to bude tím pádem trochu víc teoretické.
6:50Tak, zítra to bude víc praktické, ale dnes si to řekneme nejdřív trochu do teorie. Ale jak jsem řekl, častokrát, když mám teď ty verše, tam hledáte zbytečně slovo vůle. Není to tam. A stejně je to o Boží vůli. Když se poříváme na verše, já doufám, že to bude i fungovat tady, tak aspoň doufám, že můžete sledovat i Vyáše se mnou,
7:23tak ten první je Izája 46, 10. A tam právě je napsáno, od počátku ozna můj budoucnost a od dávno věku, co se ještě nestalo, říkám, můj plán se naplný a každé své přány vykonám. Tam máme slovo přání, tam máme slovo plán a za tím stojí boží vůle.
7:55A teď zkusíme se porývat na ty dva význámy, tak abychom tomu konceptu rozuměli. A potom se můžeme i ptát, co to teď pro mě znamená úplně praktické, když se mám zítra rozhodnout, jestli příroznou vnohu přednášku nebo ne. Tak, ten první, já bych to teď právě nazval koncept, který za tým výrazem stojí, tak Boží vůle vyjadřuje takové emocionální přány.
8:30A to je to, co my asi skoro vždy spojujeme s tím slovem vůle. Když říkám, já chci, je to emocionální přány. Mluvím o tom, co mám opravdu rád. co mi přináší potěšení, v čem mám zalíbený. A tohle je u Boha úplně to samé. Někdy, když tam je napsáno, já chci, nebo právě to je moje vůl,
9:01tak to vyjadřuje to, v čem Bůh má zalíbený, v čem má potěšený. Tak co mu přináší, když to říkám lidský, co mu přináší radost, Takové emocionální přány. A co si Bůh tak přeje z srdce? V čem mám zalíbený, potěšený? Tak je to napsáno například v 1. Timotejovi 2. čtěži. Tam je napsáno i to slovo, že chce,
10:05Negativně je to samé vyjádřené Ezechiel 33.11. Tam je napsáno, řekni jim, jakože jsem živ, je výrok pavnovníka hospodina. Nechci, aby své volník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Co si Bůh přeje? Bůh si přeje, aby lidé uvěřili, aby byli spaseni a nepřeje si,
11:12Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. My bychom se tady mohli zastavit a teď lóze mluvit o tom, o vděčnosti, protože my žijeme v době, kde se snaží, aby člověk nebyl spokojený, je radostný a šťastný a vděčný, protože vděčný, spokojený, radostný člověk nic nepotřebuje. A celého hospodářství by krachlo, kdyby všichni poslouchali tady ten verž, kdyby byli vděční
11:47a tím pádem radostní a spokojení, ale Bůh si to přeje, abychom byli opravdu vděční. A tím pádem člověk si musí sednout a přemýšlet. Aby to nebylo pokrytec, Musí přemýšlet, co může být opravdu vděčný a když teď přemýšlí na jednu opravdu, zjistí, co všechno má a je z toho radostný a šťastný a vděčný a začne Boha za to chválit a Bůh si tohle přeje.
12:16Tak jak říkám, tady bychom se už mohli zastavit a o tom mluvit více. 1. Thessalonickým 4.3 o kapitulu dřív. Neboť toto je vůle Boží vaše posvěcení, abyste se držovali smilctva. To si Bůh přeje, to je Boží vůle. A mohli bychom teď číst spoustu takových verši, co si Bůh přeje, co je Jeho vůle.
12:46A já to zkusím tak zkrátit a říct to takhle. Každý příkaz a každý zákaz v Biblii vyjadřuje Boží vůle. Tak vždycky, když čtete nějaký zákaz nebo nějaký příkaz, tak víte, tohle je Boží vůle. V tom má potěšení, když tohle dělám. A máme těch verši opravdu spoustu, kde je napsáno to nedělejte nebo to dělejte.
13:17Vždycky je tohle to, co přináší Bohu potěšení, v čem má zalíbení, co si přeje, jako, jak jsem to řekl, emocionální přány. Tak celé desatéro například je Boží vůle pro nás. A Žímanům 2.18 je napsáno, znáš jeho vůli a víš, co je správné, nebo ti se učíš ze zákona.
13:54Tak my se tady ptáme, co je Boží vůle a Žímanům 2.18 říká, znáš jeho vůli? Tak co chceš vědět? Znáš jeho vůli a víš, co je správné. A jak to můžu vědět? No protože čteš Biblii a tam je to napsáno, učíš se ze zákona, z toho, co Bůh řekl a pokažte, když je napsáno, to chci, to nechci, to děláš, to neděláš, příkaz, zákaz, pokažte, to vyjadřuje Boží vůli v tom, že v tom má zalíbení, v tom má potěšení.
14:31Tak a tohle se nazývá Boží zjevená vůl, protože o tom Bůh mluví, to nechal napsat, každý to má vědět, v čem má zalíbení, v čem má potěšení, z čeho se raduje, to nám zjevil, každý to může vědět. A to máme vědět a k tomu potřebujeme otevřít písmo, musíme to číst a potom víme, v čem má Bůh zalíbený.
15:02Tak a možná, že bychom to mohli srdnout teď úplně krátce, to, co nám zjevil jako svoji vůli, že to je, že ho máme oslavovat, to si přeje Bůh, to dal jako první, druhý přikazání, To je přikazání, to si přejev, to má zálebení, když ho chválíme, máme ho oslavovat, který nás to konce stvořil. To je jeho vůle. A nejenom slovy, ale i svým životem máme ho chválit a oslavovat.
15:35Máme ho poslouchat. Tak když je napsáno to dělej, to nedělej, tak tohle máme poslouchat. a tak můžeme splnit Boží vůli. Máme mu důvěřovat. To možná je ještě trochu něco jiného, než poslouchat. Opravdu mu důvěřovat. Páno, nerozumím, ale důvěřuji. To máme dělat. Důvěřovat v každé okolnosti. On je dobrý. On to s námi myslí dobře.
16:05Máme mu důvěřovat. Máme nest ovoce ve svém životě. To je Boží vůle. A máme si sloužit navzájem. Proto existuje církev, proto jsou lidé v církvi, kteří mají i problémy, abychom si mohli sloužit a pomáhat navzájem. A ještě Bůh chce, abychom evangelizovali, protože jinak lidé nemůžou být spasení a Bůh si přeje, aby byli spasení.
16:34A tak bychom mohli zhruba srdnout to, co Bůh nám zjavil jako svoji vůli, v čem zalíbený, v čem potěšený. A to všechno se týká nejenom našich skutků, to, co říkáme, nejenom našich slov, co mluvíme, ale právě i postoje, postoju našeho srdce. To nikdo jiný nevidí, ale Bůh to vidí.
17:05A i svým postojem v srdci můžeme splnit nebo nesplnit Boží vůli. A také právě i pohnutky a postoje jsou důležité. A když to žádný člověk nevidí, tak my tím můžeme chválit Pána a oslavovat Ho a splnit Jeho vůli. A všechno to, co je Boží zjevená vůle, vůle se týká našich osobných životů, našich rodin, našeho zboru, výchovy a v podstatě toho našeho praktického života.
17:47Tam je nám z koho všechno zjeveno, co potřebujeme vědět, aby ten život opravdu mohl fungovat. To je všechno ten prvný aspekt Boží vůle. To, co je nám zjeveno, co víme. A čím víc z toho víme, tím líp můžeme aplikovat Boží vůli. Někdo, kdo Boží slovo nezná, nemůže aplikovat Boží vůli. Nezná. Tak potřebujeme číst a potom můžeme ho opravdu aplikovat.
18:18A teď dvě věci, které jsou velice důležité k tomu významu Boží vůle. Tak to první je, že nám to prozradí, jaký Bůh je. Když chceme vědět, jaký Bůh je, tak můžeme vzít každý příkaz, každý zákaz z Bibli a z toho můžeme opravdu vyvodit, jaký Bůh je, jaký má atributy, jaký má charakta.
18:48Vždycky, když Bůh říká něco, co máme dělat, když nám takhle zjevuje svoji vůli, z toho můžeme vyčíst, jaký je. A to je důležité. Tak velice důležité. Tam vidíme jeho charakta. To druhé je, že tento aspekt své vůle většinou neprosazuje. Neprosazuje. Zjevuje nám a nechá to na nás, jestli posloucháme nebo ne.
19:21Většinou to neprosazuje. A milionkrát každý den je ta vůna porušena. Je neposlouchána. Lidé to nedělají. Tak míst toho, co jsem zatím řekl o boží vůli, co je zjeveno, co je napsáno v písmu, míst toho vidíme, jaký Bůh je, A to druhé, co je důležité, je, že Bůh to neprosazuje, ale nechá to na nás. A milionkrát denně je to všechno porušené.
19:54Bůh říká, nelžeš a milionkrát se lže denně. Možná i u nás. I my někdy porušujeme právě ten, tu Boží vůli v tom, jak je nám zjeveno. Teď ten druhý aspekt, druhý aspekt Boží vůly a teď to bude komplikováno, protože teď to zní na první vyslech takhle, jak bych řekl opak to, co jsem za tím řekl. Tak a možná, že by bylo do určité míry lepší nemluvit o tom, že to je také Boží vůl,
20:32ale že bychom mluvili o tom, že to je to, co Bůh dopustí. mohli bychom to tak nazvat, mohli bychom tak mluvit, jenom že Biblia mluví i v tom smyslu o tom, že to je Boží vůle. Tak můžeme se vyhybat, abychom neměli v tom zmatek a můžeme říct, to Bůh chce a to Bůh dopustí. Ale nechce to, jenom to dopustí. Můžeme to tak říct a potom máme v tom jasno, jenom že Biblia říká,
21:01že tohle je Boží vůle, co nám zjavil a neprosazuje, a i to druhé, co nám nezjavil, ale prosazuje, to je také Boží vůle. Podíváme se teď na ten druhý pohled, na ten druhý aspekt Boží vůle. Efeským 1.11. Hodně komplikovaný verš. Tak někdy děláme s Tyšený, čteme nějaký verš, trvá nám to možná pět téžin to číst,
22:09tak podle rady své vůly, závěr té rady se stála Boží vůl, kdo se radil. Tak Bůh v Trojici se radil sám se sebou a závěr, já to teď nazvou porada, závěr té porady se stala Boží vůle. A teď je Boží vůle. A teď tam je napsáno, že Bůh se před se vzal to opravdu uskutečnit.
22:47Tak neživ je ta rada, z toho je Boží vůle, Potom je přece vzatý to opravdu uskutečnit a dokonce je ještě předurčený, že nic od toho nevleze. Nic od toho nevleze. Tak stoprocentně to tak bude. A na co se tohle tady vztahuje, tak je to tam také napsáno, který působí všechno. Tohle se opravdu týká všeho, co se děje.
23:18podle určitého předsevzetí Boží. I tohle je nazván Boží vůle. Všechno, co se děje. Co je Boží vůle? Všechno, co se děje. A to je těžké. A to si musíme trochu vysvětlit. Když hrajete s dětmi nějaké hry a hářete kostky, je to náhoda, co tam házíte? Ne, to Bůh určí.
23:50No to ale má co dělat. No ale to není problém pro Boha. A stejně to On určuje. Při sloví 16.33 Los se vdraha do klína, ale každý rozhodnutý je od hospodina. Všude, kde se losuje, každý rozhodnutý v podstatě je od Boha. Za tím nějakým způsobem stojí opravdu Bůh.
24:22A do toho druhého aspektu Boží vůle patří i ty věci, které nám vůbec nejsou příjemné. K tomu patří i katastrofy, i neštěstí, i osobní utrpení. Tak nám se to možná moc nezdá, že všechno může být v tom určitém smyslu Boží vůle, ale Biblia to tak říká.
25:27tsunami nebo cokoliv, zatím nějak stojí Bůh a On dokonce říká, já vytvořím světlo a já tvořím tmu. Já působím pokoj a tvořím zlo. Já, hospodin, konám všechny tyto věci. Amos 3.6 říká, když se v městě trouby na polnici zdá se lid netřese, stane-li se v městě něco zlého,
25:57zdá nejedna hospodin, Tak za vším, co se tady na světě děje, nějakým způsobem stojí Bůh, tak on plánuje nějak to použít všechno, co se děje. Ještě si vysvětlíme trochu ten rozdíl teď mezi těmi dvěma vůlemi, ale ještě pár verši. Ale tohle můžeme moc pěkně vidět, když čteme knihu Joba.
26:31Tak když čtete Job, tak vidíte, že nakonec za tím vším stál Bůh. My můžeme říct, no ale za tím stál i Satan. No ano, to je pravda, i Satan s tím má něco společného. Ale víte, že tam musel jít nejdřív a dostat povolení od Boha. A když Bůh dal povolení, Bůh je ochotný to vzít i na sebe potom. to, co se stalo. A říká, za tím vším jsem stal já.
27:01A Job, když to vidíte, on o satanovi vůbec nemluvil, ani jednoho. Tak on říká, já to všechno beru z Božích rukou. Že tam mezi tým ještě nějaký článek, toho vůbec ani nezajíma. My víme, že to tak je, ale on to bral všechno z Božích rukou a teologicky to bylo správné. A k tomu může patřit, k tomu druhému aspektu Boží vůle,
27:29může právě i patřit tohle, co nám přináší obrovské trápení do života. Tak možná, že za tím to neprožíváme, ale prožívá to spousta křesťanů na jiných zeměkůle. 1. Petrov 3, 17 je napsáno. Neboť je lépe trpět, bude-li to chtít Boží vůle, když jednáte dobře, než když jednáte zlé.
28:05Tady máme přímo zase ten výraz Boží vůle. Boží vůle může být, že trpíme. A když trpíme, hlavně aby to nebylo za žijí. Hlavně aby to nebylo za něco špatného. ale za něco dobrého. Ale může to být opravdu Boží vůle. A teď musíme si vysvětlit trochu ten rozdíl.
28:36V tom aspektu Boží vůle se stávají spoustu věcí, v kterých Bůh nemá zalíbený, v kterých nemá potěšený, v kterých nemá radost, tak který nevyjádřuje jeho podstatu, jeho atributy, z toho nemůžeme vyčíst, jaký Bůh je. Protože my jsme jenom lidé a my nevíme, proč něco takového může být Boží vůle,
29:07proč Bůh se rozhodl to dopustit, dokonce podle toho i, jak jsem řekl, činit. Tak my právě používáme to slovo vůle vždycky jenom pro sebe, nebo skoro jenom vždycky, v tom smyslu, že mluvíme o tom, co máme rády. Co nám přináší potěšení a zalíbení, tak z čeho máme radost, potěšení, ale tak Bůh mluví i o tom, v čem nemá zalíbení, jako jeho vůle.
31:25Tak v podstatě tomu konceptu můžeme rozumět, ale my spojujeme vždycky to slovo vůle s tím, co je příjemné, co je dobré, co ten člověk má rád. A v tom je trochu ten problém, protože potom se díváme na to, co se všechno na světě děje a říkáme, jak to, že Bůh tohle má rád, že v tom má zalíbené, jak tohle může být Boží vůle.
32:18Tak má Bůh zalíbený v kruté, nespravedlivé vraždě? Nemá zalíbený. Nemá potěšený v tom. Dokonce to zakazuje. To je mezi desetí přikázání, nezavraždíš, nemá zalíbený, jeho zjevená vůle je, to nesmí mrdělat, a to nám prozradí, jaký Bůh je, nemá zalíbený, zakazuje to, nechce to.
33:20Co určili? Co Boží trojice určila už? No tohle. Že Pána Ježíše ukřižují. To bylo rozhodnuté. To bylo Boží vůle, ještě než Bůh založil svět. Ale stejně my z toho nemůžeme vytříst, jaký Bůh je. On má zalíbený v tom. Nemá zalíbený. On má zalíbený v tom, co on sám potom z toho udělá.
33:54Co z toho udělá? Spasený pro nás. Spasený pro nás. A teď ti, co to udělali, to, co Bůh určil, budou odměněn, protože činili Boží vůli, protože Boží zjevená vůle zakazuje to, co oni udělali. a oni budou trestný podle toho, co Bůh jim zjavil.
34:24Že tohle byla Boží vůle od začátku, to nikdo nevěděl. Tak to oni nevěděli, oni to nedělali, protože chtěli nějak poslouchat. Úplně opak. Tak by to oni nedělali, kdyby věděli. Tak Bůh trestný a odměňuje podle toho, co nám zjavil. tak tady někdo činil Boží vůli a za to bude trestán. Tak a to musíme rozumět.
34:56Tak já můžu říct, cokoliv se stane, je podle Boží vůli. To může být, ale stejně budeš trestán za to, když je to proti Boží zjevené vůli. Protože řídit se můžeme jenom to tím, co Bůh nám zjevil. Tak my nemůžeme přemýšlet, co asi bude, a tohle, ten druhý aspekt bychom nazvali právě Boží svrchována vůle, co je asi Boží svrchována vůle.
35:26Tak můžete si zítra koupit noviny. A potom můžete tam číst, co byla Boží svrchována vůle pro dnešek. Dnes to nevíte. Zítra budete vědět, protože všechno, co se stalo, do určité míry, nebo v určitém smyslu slova Bůh tak chtěl používat. Tak tady to vidíme velice jasně na tom, tady se stálo něco, co Bůh zakazoval. A stejně to bylo podle jeho vůle a on má radost jenom v tom smyslu,
36:00že vy do předu, co z toho udělá. On. Z toho říchu. To snad byl nejhorší, největší řích v historii lidstva, když zavraždili Božího syna podle Božího plánu, podle Boží vůle. A v tom nemá zalíbený, nemá zalíbený v říchu, ale věděl, co z toho udělá, že může tebe spasit teď a mě,
36:30na základě toho, co se tam stálo. A tí, kteří to dělali, budou trestný. Tak nebudíme spokojení jenom tím, cokoliv uděláme, stejně je to Boží vůle. Do určité míry je to pravda, ale odměně nebo trestný budeme podle toho, co Bůh nám opravdu zjavil. A proto nemám ani problém, když někdo to rozděluje takhle to. Ten jeden aspekt znamená, že Bůh to chce
37:00a ten druhý aspekt znamená, že Bůh to dopustí. Je to jednodušší, je to dobré, rozumíme tomu, ale musíme vědět, že Biblia oboji používá, nebo pro oba ty aspekty používá ten výraz Boží vůli. Skúsme si to teď nejak tak ešte srnout, abychom právě v tom měli jasnou. Ten první význam Boží vůli vyjadřuje to, co Bůh chce, emocionálně, co mu přináší, já to opakuju pořád, potěšený, zalíbený, je to jeho morální vůl, jeho zjevená vůl, jeho přikazová vůl, nebo preskriptivní vůl.
37:47Tak podle toho, co čtete právě za knižku, tak máte ty různé pojmy k tomu, ale je to pro mě ta morální nebo zjevená vůl. To, co můžeme vědět, Bůh nám to zjevil a podle toho opravdu máme žít. A co se o tomto aspektu dá říct, tak to první, můžeme ho znát. Můžeme Boží vůli opravdu do detailu znát, tu morální, tu zjevenou,
38:17tak a proto máme studovat, abychom věděli. je zrozumitelná pro nás. Co je Boží vůle? To, co je napsáno. Každý příkaz, každý zákaz je tak psán, abychom mohli rozumět a podle toho žít. Co Bůh čeká? Bůh čeká poslušnost. Poslušnost. Tak když to čteme, buďte vděční, tak víte, co Bůh čeká.
38:49Abyste byli vděční. tak čeká poslušnost a když nemám vděčné srdce tak potřebuji na tom pracovat, protože tohle je Boží vůle tak prozradí nám to jaký Bůh je čím víc čteme o tom co Bůh zakazuje a přikazuje, tím víc budeme vědět jaký Bůh je jaký má charakter v čem má zalíbený
39:19co ho potěší. Tak a Bůh tuto vůli, tento aspekt většinou neprosazuje. Nechá to na nás. Neprosazuje. A ten druhý aspekt, Boží svrchovaná vůle, jako výsledek určité rozvahy, která vyplývá z jeho rozhodnutí, tak to není jeho rozkaz, ale je to jeho předsevzetý, co on bude dělat.
39:56Netýká se to nás v tom, že my to máme splnit. On to splní. On to udělá. S tím my nemáme v podstatě nic společného, protože Jany neznáme. Bůh tam nic nečeká. Nebo čeká, to ještě řeknu. Ale tak v podstatě nemusíme my přemýšlet, jak ho splnit. není nám známa, jenom dodatečně, ale nedopšednou.
40:26Jedině, že by Bůh to zjevil a někdy prorokům někdo zjevil, tak víme, co tam potom přijede. Proroctví máme, je často nepochopitelné. Když jsme řekli, že Boží zjevená vůle je zrozumitelná, tak ten druhý aspekt Boží svrchována vůle není tak zrozumitelný, je nepochopitelný. A my nepotřebujeme příliš moc o tom přemýšlet, co si Bůh tím asi myslel.
40:56Protože na to nemáme, že bychom na to přišli. Tak moje žena už má deset letlá kovinu a my jsme řekli, že neptáme se proč. Co si Bůh asi tím myslel? Tak co tím asi chce, nevíme. Nemáme na to, protože naše přemýšlení je o tolik níž než jeho. Na to nepřijedeme. A Bůh ani nečeká, abychom na to přišli. Nečeká.
41:33Ani nečeká, abychom poslouchali, tam není co poslouchat, ale čeká, abychom duvěřovali. To čeká, abychom důvěřovali. A i to není tak jednoduché níti. Ale cokoliv přijde do našeho života, Bůh chce, abychom důvěřovali, že platí to, co jsme zjistili, z té zjevené vůle, jaký Bůh je. A Bůh je jak? Bůh je věný, Bůh je spravedlivý,
42:04Bůh je dobrý, je milostivý. A když se nám tady stane něco těžkého, Nesmíme pochybovat, ale máme důvěřovat, že i v tom Bůh sleduje něco, co odpovídá jeho vlastnosti, jaký je. To nemůže být v rozporu s tím. To, co se všechno na světě děje, nám neprosradí, jaký Bůh je. Prosradí nám možná, jak člověk je, jaký člověk je, ale ne jaký je Bůh.
42:36To můžeme jenom zjistit z toho, co nám už zjevil. A Bůh tuto vůli vždy prosazuje. Vždy. To nemůže být, že Bůh v tom aspektu své vůle má nějaké předsevzety, má nějaké předurčení a stejně se to nestane. To je úplně vyloučené. Kdo by mu lezl do toho? tak je jenom jeden všemohulcí Bůh
43:06a vždycky to dotáhne do konce. Nikdo do toho nemůže vstoupit. A to je také dobré, že víme, že nad námi je někdo takový. A víte, my potřebujeme to obojí vědět. Obojí vědět, jaký Bůh je. A zjistíme to jenom z Bibli. Jenom z toho, co Bůh nám zjistil. Zjistíme, jaký je. a potom musíme vědět, ale on je ještě mnohem, mnohem vyšší
44:06Když jsme řekli, že existuje Boží zjevená vůle a Boží zvrhovaná vůle, teď a tím budeme se zabývat zítra i pozíčit, teď ta otázka, neexistuje ještě třetí Boží vůle, která platí teď příjmu jenom pro mě, Jenom pro mě. Tak jak například pro Filipa. Když se porýváme na skutky 8.26, tam je napsáno,
44:39hospodinov anděl promluvil k Filipovi. Vstan a výdej se na jich. K spouštní cestě z Jeruzaléma dolu do Gázy. Bůh Filipovi tam něco zjavil, co je jeho vůle pro koho? Jenom pro Filipa. Pro nikoho jiného. Tohle byla boží vůle jenom pro Filipa. Jenom jemu to zjavil.
45:09A jenom od něho očekával, aby teď šel. A on šel a poslouchal. No tak, ale když existuje individuální vůle pro Filipa, Neexistuje boží individuální vůl pro nás, pro mě, a jak ji mám zjistit? Tak o tom budeme mluvit ještě více, ale zkusím vám to ukázat na jednom diagramu, jak většinou lidé si to představují. Tak na tom dalším snímku, doufám, že tam bude teď i ten diagram, nevím, jestli to můžete tak číst,
45:44tak lidé si to někdy tak představují. Ten velký kruh obsahuje úplně všechno, co se na světě děje. Tak všechno, co se děje, je Boží vůle v tom druhém aspektu, Boží svrchovaná vůle. A teď v tom je trochu menší kruh a to je Boží zjevená vůle, která je mnohem menší. A teď ta otázka je, jestli v tom kruhu, v tom druhém, není ještě nějaký menší druhý kruh.
46:14třetý kruh, což je potom Boží individuální vůl pro nás. Nevím, jestli jste ten obraz už někdy viděl, ale docela častokrát ho tak vidíme. Takový velký kruh, to je Boží svruchovaná vůl, do toho patří všechno, co se děje. Trochu menší kruh, Boží zjevená vůl, to je Biblia. A potom ještě Boží individuální vůl, kde Bůh nám ukazuje
47:11Tady je také na jedné straně ten první kruh, tak je Boží zjevená vůle. A jak jsem řekl, milionkrát denně je porušená. Nestává se. Nemůže být, jak v tom prvním diagramu, tak součást Boží zvrchované vůle. Tam byla Boží zvrchovaná vůle a v tom potom ta zjevená, jakoby se to všechno stálo. A my víme, že to tak není. Tak jenom něco z toho, co si Bůh přeje, co nám zjavil, se opravdu děje.
47:43Tak ten druhý kruh je Boží svrchovaná vůle, jak to tam vidíte. A teď ale máte ještě ten třetý oblast, tam trojku, průsečník tam a ta otázka teď. Tohle je v podstatě to, co se skutečně děje, podle Boží zjevené vůle. Tak to je Boží morální vůle a uskuteční se.
48:14Když milujeme, když mluvíme pravdu, tak to patří do toho. To je to trojka. Tak v tom chceme žít. My chceme žít. My můžeme činit veškeré rozhodnuté v tom kruhu jedna. Protože to je všechno podle Boží zjevené vůle. Častokrát Bůh ale k tomu říká ne. A nestane se to. Protože Bůh má nějaké jiné plány.
48:44Protože se z toho prvního krhu stane jenom to, co je v tom málem průsečku, tam tři. Ale v tom chceme žít. My v podstatě chceme činit rozhodnutí takové, které jsou podle Boží morální vůle a podle Boží svrhované vůle a potom se skutečně tak odehrávají, tak stane skutečností. A o tom zítra budeme mluvit více, jak to zjistit, jak to dělat
3:14který odráží tu budoucí slávu, jak samozřejmě toho milénia a chrámu tisíceletého království, tak především to, co sám pán Ježíš Kristus jako ten zaslíbený král a prorok v jedné osobě naplňuje sám. a dnes se tedy dostáváme k dalšímu proroctví proroka Agea, dokrát už čtvrté v pořadí a budeme tedy číst od desátého verše z druhé kapitoly a najednou se dostáváme, já bych vlastně i celé toto boží poselství nazval lekcí svatosti.
4:01do oblasti, kdy Pán Bůh na základě těch předchozích sdělení dává božímu lidu lekci a připomíná jim principy, velice důležité duchovní principy o důležitosti svatosti v životě jeho lidu a to, jakým způsobem naše životy, životy, to, jak jsme poslušní Pánu Bohu, ovlivňuje Boží požehnání v našem životě a naplňování Božích záměrů, jak má vliv na dílo Boží v tomto světě.
6:19Před dvacátým čtvrtým dnem devátého měsíce, před dnem, kdy byl položen základ hospodinova chrámu, přemýšlejte o tom, což je ještě zrno v obilnici a víno, fíkovník, granátovník, ani olivovník nepřinesli plody, od tohoto dne budu žehnat. My se budeme na tento text zaměřovat ve dvou jeho částech, tak jak je nám předložen Pánem Bohem a rozebereme si tento text.
další 65 míst
6:55To první, co si vždycky říkáme u proroctví a právě u Agea je to velmi důležité, je datace toho proroctví. Jak jsme si demonstrovali na těch předešlých proroctvích, Pán Bůh nám zde zanechává určitou přesnou dataci a není to náhodou, má to svůj význam. Hned na začátku čteme, že toto proroctví se stalo určitého dne 9. měsíce, čili 24. dne 9. měsíce.
8:02A jak jsem říkal, když se zaměříme na tento text tohoto proroctví, tak nás uvádí do velice důležité lekce principů boží svatosti, jeho výchovy a ukazuje nám, jaký vliv má naopak neposlušnost a hřích, který, když je v božím lidu, zadržuje boží požehnání a naopak přináší nutně boží výchovné soudy ve smyslu určitých trestů, které mají boží lid navrátit na ty jeho cesty.
8:41I v těch prvních proroctvích jsme to viděli, když prorok Ageus mluvil ke svému lidu poprvé, tak právě proto, že boží lid se zastavil v konání toho božího díla na obnově chrámu a začal se odklánět pro různé důvody, které jsme si také řekli, od toho záměru, který pán Bůh chtěl, aby vykonal. Já to připomenu, Ageus 1.2. Toto pravý hospodin zástupu. Tento lid říká, nepřišel ještě čas, aby byl postoven hospodinův dům. I stalo se hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea. Pro vás již je čas, abyste bydleli ve svých obložených domech? Zatímco tento dům je zcela zpustošený. Nyní toto pravý hospodin zástupu.
10:33Přivolal jsem sucho na zemi a na hory, na obilí a mladé víno, na olej a na všechno, co země přináší, na lidi i zvířata a na všechen vítěžek jejich rukou. My jsme si jasně ukázali už v tom, když jsme rozebírali toto proroctví, že když se boží lid oddaluje od té boží cesty, Když boží člověk, ať už jako jednotlivec, anebo boží lid jako celek, schází z té úzké cesty, tak pán Bůh ze své lásky zasahuje.
11:10A ze své lásky svůj lid vychovává. My jsme si ukázali, že pán Bůh toto činí i skrze okolnosti našich životů. neboť samozřejmě stvořitel nebe a země, náš Bůh Hospodin je pánem nad svým stvořením, on je pánem nad deštěm, nad přírodními silami a on může tyto síly používat a samozřejmě je používá podle svého záměru a když je nutné, tak je používá také k tomu, aby usměrňoval svůj lid.
11:49Z dějin historie víme Izraele, ale i celého lidstva, že pán Bůh mnohokrát již takto zasáhl. A pokaždé, když samozřejmě vidíme přírodní katastrofy, neúrodu, nemoci a různé tyto věci, měli bychom si klást otázku, jestli se neodkláníme od těch božích cest, jestli to není právě hřích v našem životě, nebo to, že se snažíme nějakým způsobem vyhnout těm povinnostem a úkolům, které nám Pán Bůh svěřil, proč tyto věci do našeho života přicházejí.
12:33Pán Bůh samozřejmě s námi nejedná tak, že by tyto věci dopouštěl, aniž by skrze své slovo primárně zjevoval svoji svatou vůli. tu svoji jasně danou vůli, která je zjevena Božím slovem. Vůli, kterou my máme poznávat skrze studium Boží slovo a máme se ji řídit. My jako boží lid, stejně jako starozákonní boží lid, církev, máme dnes kompletní písma staré i nové smlouvy.
13:11a primárně bychom měli zkoumat písma a rozpoznávat tak, co je Bohu milé, co je dokonalé a co se mu líbí a naopak, co se našemu Bohu nelíbí, proči čemu se staví a dokonce co nenávidí. a jestliže něco z těchto věcí se v našem životě objevuje a přicházejí těžkosti, bolesti, měli bychom si klást otázky a měli bychom naše životy dávat do pořádku.
13:43To je velice jasný princip, který je Pánem Bohem zjevovan skrze Jeho slovo. My máme Boží slovo a toto slovo je nám primárně dáno k tomu, aby jsme opravdu Pána Boha poznávali a chodili po Jeho cestách. Pak má zde Pán Bůh celý tento svět, celé své stvoření, které vypravuje o jeho slávě, které nám také zjevuje Pána Boha a samozřejmě do určité jisté omezené míry nás může směřovat.
14:23Samozřejmě, že to není předřazeno Božímu slovu. Naopak, my ne skrze svět a přírodu poznáváme Pána Boha dokonale, ale skrze Boží slovo dokonale můžeme rozpoznávat v přírodě a skrze všechny ty úkazy, kterými procházíme Pána Boha. a Izrael právě skrze ty těžkosti, skrze tu neúrodu, skrze...
14:53Ty rány měl rozpoznat, že pán Bůh k němu mluví. Jak? No protože přišel prorok Ageus a řekl, toto se vám, boží lidé, děje proto, protože jste si každý šel po svých cestách, protože jste mě opustili, protože jste se každý vydal za svým vlastním domem, kdežto můj dům je v troskách. My víme, že tím nejdůležitějším v lidském životě je, aby jsme žili na Boží slávu, aby jsme žili ve věrném a úzkém obecenství s naším stvořitelem.
15:33To je primární záměr pro naše životy. A jestliže se od tohoto záměru zdalujeme, Pán Bůh samozřejmě jakožto nás stvořitel a v Pánu Ježíši Kristu, náš milující otec, který nás pro jeho oběť přijal, tak chce, aby jsme byli v tomto úzkém vztahu. Stejně tak jako Izrael, jeho starozákonní vyvolený lid, protože byl zahrnut tou boží přízní.
16:07Pán Bůh si tento lid vybral, vyvolil a zahrnul ho svojí přízní. Uzavřel s nimi své smlouvy. a dal jim své slovo. Zjevil se jim a očekával od svého lidu lásku, víru a poslušnost jako reakci na toto své zjevení. Dejme bratři a sestry veliký pozor, není tomu naopak.
16:38Boží lid, člověk nikdy nebyl Pánem Boha vyzván k tomu, aby si své spasení a svoji přízeň u Pána Boha vybojoval. Naopak, Pán Bůh je ten, kdo nám první projevil svoji přízeň. Kdo první je v tom vztahu ten, který vstupuje aktivně, aby nás získal. a proto my máme na to reagovat svojí oddaností, láskou a věrností.
17:14A když z těchto cest scházíme, tak Pána Boha zarmucujeme. A Pán Bůh, jakožto milující Otec, nemůže nás nechat, aby jsme si dělali, co chceme. Stejně tak, jako izraelský národ nemohl nechat a nenechává, aby si dělal, co chce, nýbrž ze své lásky ke svému národu mluví a zasahuje, ukazuje jim na jejich zlé cesty a ukazuje jim sám na sebe, ukazuje jim na svůj zákon, na svoji věrnost, na věrnost svým smlouvám.
17:55A to bylo vlastně i tématem toho minulého proroctví, kdy pán Bůh jasně řekl svému lidu, že stojí u prostředních, já to připomenu Ageus 2.4, Nože, posilni se zarubáveli je hospodinův výrok, posilni se veleknězi Jošu, joho synu Joosadakův, posilni se všechny lidé země je hospodinův výrok a jednejte, neboť já jsem s vámi, je výrok hospodina zástupů.
18:24A proč je pán Bůh s nimi? Kvůli umluvě, kterou s nimi uzavřel, když vycházeli z Egypta. Boží duch stál u prostředních. Víte, bratři a sestry, tady je jasné nadčasové poselství, které k nám musí mluvit i v současné novozákonní době. My samozřejmě se dnes primárně neodvoláváme na tu synajskou smlouvu, ale my jsme si v minulých biblických hodinách ukázali, že Pán Bůh je Bohem smlouvy,
19:03že Pán Bůh je věrný s mým smlouvám a na základě této věrnosti má boží lid reagovat a jednat. Ne, že si má zasloužit boží přízeň, ale pro tu projevenou boží přízeň má jít a naplnit boží záměry. Pán Bůh není se svým lidem, protože si to zaslouží, ale Pán Bůh je se svým lidem, protože s nimi uzavřel smlouvu, protože připravil cestu.
19:40A my jako novozákonní lid víme, že všechno toto vrcholí v Pánu Ježíši Kristu, že On je tím objektem, On je tím naplněním té nové smlouvy. a my v Efeským čteme jasně 20, vždyť jsme jeho dílo, stvoření v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, který Bůh předem připravil, abychom v nich stáli.
20:12A pošto Pavel Žímanům 8.12 říká, že tedy bratři jsme dlužníky, ale ne těla, abychom podle těla žili. My jsme dlužníci, bratři a sestry. My všichni, kteří jsme byli pánem Bohem, milostivě přijati za jeho syny a dcery, jsme se automaticky stali jeho dlužníky. Celé lidstvo je automaticky odpovědný už jenom z pozice svého stvoření vůči svému Bohu.
20:48ale ti, kteří uvěřili v Pána Ježíše Krista, kteří přijali Pána Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele, kteří přijali Boží zástupnou oběť, jsou dlužníky ještě o to víc, protože pro tuto oběť, která nám byla z milosti Boží darována, byl smazán náš hřích. Naše hříchy nám mohly být odpuštěny a naše závazky vůči Pánu Bohu nám byly odňaty.
21:27Ale nepleťme si dvě věci, bratři, sestry. Musíme tady vidět hřích a jeho atribut ve smyslu finální penalty, kdy pán Bůh jakožto soudce a ten, který je ustanovitelem zákona, jasně řekl, že mzdou hříchu je smrt. A tedy ne pouhá smrt fyzická, ale i věčné oddělení od svatého Boha v pekle Geheně.
21:59a každý řích volá po potrestání spravedlivého Boha. Ale díky oběti pána Ježíše Krista je člověk usměřovan a tento dluh je přenesen na Krista a pán Bůh svého syna za nás potrestal. My jsme tedy v Pánu Ježiši Kristu zbaveni toho dlužního úpisu, který proti nám přináší zákon, když hřešíme a zhřešili jsme vůči svatému Bohu, ale automaticky se stáváme dlužníky milosti pro to, co pro nás Pán Bůh učinil.
23:15A tento důraz je důraz, který vidíme v celém písmu. Všechny písma svědčí o Pánu Ježíši Kristu. a víme, že Židé selhali ve své víře právě proto, protože chtěli uplatnit svoji vlastní spravedlnost a tak tu boží v Kristu nepřijali. Nepřijali tu boží spravedlnost, která je z víry, ale chtěli si zajistit svoji vlastní spravedlnost, která je ze skutku.
26:12On byl před založením světa předempoznán a na konci času zjeven pro vás, kteří skrze něho věříte v Boha, jenž ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu. Bratři a sestry, opravdu, my si musíme uvědomit, tuto věc vždycky byl boží lid veden i v době, kdy ještě plně nebyl zjeven Kristus a jeho sláva, ale kdy jejich víra byla v tom očekávání, stejně jako Ageus, jako ten jeden z těch proroků, toužil zahlédnout tu slávu,
26:59o níž duch Kristu, který byl v něm, mu dával vědět, nikdy tento lid nebyl veden k tomu, aby si zasloužil Boží přízeň, aby svými skutky, aby svým snažením, aby naplněním zákona se zalíbil Bohu. Vždycky to primární, co v písmu je, je naopak reakce na tu boží milost, která se očekává, že bude projevena poslušností.
28:06Jednou spasen, proždy spasen, je mi dána Boží milost a tak, co bych se zabýval Božím slovem, Božím zákonem, Boží vůlí. Můžu si žít, jak chci. To je obrovský omyl. A my si to ukážeme i potom v těch dalších textech, které nám Ageus skrze své proroctví ozřejmuje. Na druhé straně, opravdu nikdy novozákonní člověk by neměl sklouznout k tomu myšlení, že má naplňovat starozákonní ustanovení,
28:42nebo Boží slovo proto, aby byl spasen ve smyslu zásluh. Toto napětí je vyřešeno a jasně zjeveno v kříži Pána Ježíše Krista. Kristus naplnil zákon, aby my jsme se stali Božími dětmi, skrze Jeho oběť byli přijatli za syny a dcery a byli nám odpustěni hříchy, aby jsme již neotročili hříchu, ale v novotě života, v novotě smlouvy sloužili Bohu, jak se mu líbí, aby totiž to jeho zákon, zákon Boží, zákon Kristus, již nebyl pouze na kamenných deskách, ale aby jej Duch Svatý vpisoval přímo do našeho srdce.
29:31a my jej nenaplňovali z pocitu záslužnictví, ale přirozeně jakožto nová stvoření, tak jako pro rybu není těžké plavat a pro ptáka létat, tak pro nové stvoření. Člověka, který přijal Pána Ježíše Krista, není těžké žít podle Boží vůle. Naopak, každé Boží dítě znovu zrozené potom to musí toužit a musí to být jeho prioritou.
30:09Boží lid, pokud se od tohoto odvrací a odvrací se tedy od Božího záměru, hřeší nebo se dostává do nečistoty, tak Pán Bůh musí zasahovat a musí svůj lid korigovat a musí svůj lid napravovat. Není to už otázka ztracení, spasení, ale je to otázka boží výchovy, aby jsme měli podíl na boží svatosti.
30:39Pán Bůh s námi totiž to jedná jako se svými syny. A bylo by to vůbec otec, anebo syn, kdyby tento vztah nebyl doprovázen boží výchovou. a tak vidíme na Izraeli, na tom božím podivuhodném jednání s tímto národem, jak moc pánu bohu šlo o to, aby jeho lid byl poslušný. A naopak, co se dělo, když se boží lid poskvrňoval skrze neposlušnost a hřích.
31:11Pán Bůh, vidíme to, jak to dělal pán Ježíš, nám někdy poukazuje, aby jsme si lépe uvědomili některé principy duchovní, na ně tak, že položí otázku. A tím, že položí otázku, nutí nás přemýšlet a hledat na ní odpověď. Nejinak vlastně pán Bůh jednal skrze proroka Agea, když si měl zavolat kněze, kněz ve starozákonní době,
31:39měl tedy pozici, určitě to víme, někoho, kdo zastupoval pána Boha a měl lid vychovávat v těch božích principech. v božím zákoně měl lid utvrzovat, měl mu ukazovat, co se bohu líbí, co ne, měl přinášet oběti a proto určitě chtěl, aby právě skrze kněží dostal boží lid odpověď. A vidíme, že kněží věděli, jak mají na tuto otázku, kterou Adéus s pověřením boží položil božímu lidu reagovat.
32:17Oni věděli, jak mají reagovat, ale primárně šlo Pánu Bohu o to, aby skrze najítím té odpovědi si sami uvědomili, co ve jím životě není v pořádku. Pojďme si tedy připomenout, jakou otázku tedy položil Ageus kněžím. Ageus 2.10. 24. dne 9. měsíce ve druhém roce vlády Dareira stalo se hospodinovo slolo k proroku Ageovi. Toto praví hospodin zástupů. Zeptejí se kněží na zákon slovy. Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté?
33:01kněží odpověděli ne. A Geus se dále zeptal, jestliže se někdo nečistí, dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté, kněží odpověděli, bude to nečisté. A teď dejme veliký pozor. Je to velice zásadní princip, který pán Bůh skrze toto znovu připomíná. Není to nová věc. Je to věc, kterou naopak pán Bůh znovu připomíná.
33:31a aktualizuje, aby nad ním boží lid přemýšlel. A totiž to, že hřích, nečistota, nesvatost, neposlušnost, falešná učení, hořkost, se díky lidskému pádu a naši hříšné přirozenosti, dňáblu a světu, ve kterém žijeme, šíří mnohem snáž, než si vůbec dovedeme představit. Nečistota, hřích, hořkost, falešnost se šíří daleko mocněji než svatost. Naopak svatost se tímhle způsobem nepředává. Není možné tímhle způsobem získat.
34:19a o tom budeme mluvit více příště. Dnešní záběr tohoto textu je primárně na to, aby si boží lid uvědomil, jak nebezpečný je hřích a nečistota. Jak nebezpečný má vliv neposlušnost uprostřed božího lidu na fungování celého společenství a na boží požehnání vůči němu. Vidíme, že když kněží dostali otázku, jestli se může přenést svatost z něčeho svatého na něco nečisté, řekli nemůže.
34:57Ale na druhou stranu, jasně kněží věděli, že jestli je někde nějaká nečistota, hřích, tak se velice snadno může to svaté nebo to čisté tímhle znečistit. A tento princip je nám v Novém zákoně znovu pánem Bohem připomínán. Víte, není určitě náhodou, že právě v 12. kapitole židům, právě v kapitole, kde pán Boh cituje přímo skrze písatele listu židům Agea, je to asi nejmarkantněji připomenuto.
35:35Židům 12.15. Dbejde na to, aby se někdo nepřipravil o Boží milost, aby vás netrápil nějaký vzhůru roztoucí kořen hoskosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni mnozí. Víte, je to jasně dané v kontextu. V té 12. kapitoli tam Pán Bůh jasně poukazuje na Pána Ježíše Krista, na jeho boj s hříchem, potom na to, jak Pán Bůh vychovává ty, které přijímá za syny a potom na to, jaký vliv má nebezpečí šíření nepravosti, hříchu, hořkosti v božím lidu.
36:16Pán Bůh jasně tady poukazuje na to, že se může snadno rozšířit nějaký z hůru krostoucí kořen hořkosti, který může poskvrnit mnohé. Apoštol Pavel tento princip jasně demonstruje na mnohých místech, ale asi nejzřejměji v prvním listu korinským, když poukazuje na věci spojené se zborovou kázni.
38:23a pokud budeme studovat písmo velice zřetelně, tak uvidíme, že kvas je symbolicky jasně názorným poukazem na hřích a špatnost. Víte, starozákonní příkazy velice často měly tělesným, ve smyslu té hmotné přítomnosti, vychovat boží lid k těm duchovním principům, které jsou neviditelné. A my, když studujeme starý zákon, tak právě ty starozákonní svátky, obřady, jasné příkazy, když je studujeme jako novozákonní lid, tak jsou nám velice zřetelné. A jasné. Ovšem, starozákonní lid byl teprve v pozici té výchovy tím zákonem k tomu, aby to potom jasněji pochopil.
39:52Samozřejmě, že ten primární důraz boží není v tom, že když si dáme koblihu nebo kvašený kynutý koláč, že to je to nejhorší. Ale jde primárně o to duchovní poselství. Že my musíme vnímat, kdybyste studovali trošku mikrobiologii, tak víte, že kvasinky, bakterie mají obrovský množící potenciál. Během času dochází k velice rychlému exponenciálnímu nárostu populace, když budete množit kvasinky na nějaké médiu, tak jejich schopnost dělení a zachvácení vlastně té živné půdy v případě třeba toho těsta
42:30A jestliže se s ní biblicky nevypořádáme, jestliže nebudeme Pána Boha poslouchat, jestliže nebudeme činit pokání, jestliže nebudeme vyznávat své hříchy, jestliže nebudeme praktikovat zborovou kázeň, jestliže nebudeme vychovávat své děti k posvěcení, a bratry a sestři, jestli se nebudeme vzájemně napomínat a pozbuzovat poslušnosti a posvěcení, tak tady není potřeba žádná práce.
43:38Vůbec žádnou. Stačí k tomu záhonu vůbec nechodit a nechat ho na pospas. Velice rychle zaroste plevelem, velice rychle ty růže, které jsme tam vysadili, budou udušeny a nahrazeny tím původním plevelem a tím neřádstvem. Takže Pán Bůh, když lidu zjestuje a předává principy duchovní, tak jsou nám velice zřetejmé i z toho běžného života. Zkusme někdy nad tím přemýšlet, až budete příště zadělávat těsto kynuté. Přemýšlejte, jak významnou roli hrál svátek nekvašených chlebů v Izraeli.
44:24To nebyla náhoda. Pán Bůh to neustanovil ledabile. Dal velice přísné sankce. Když by někdo porušil tento svátek, kdyby se u někoho našlo něco kvašeného, měl být vyobcován z lidu. Prostě to nebylo náhodou. Naopak, bratři a sestry, velice často žel musím říct, že v novozákonní době, tím, že málo se studuje písmo a málo přemýšlíme nad písmem a málo si uvědomujeme, jak moc pro nás Pán Ježíš Kristus vykonal, právě proto, že třeba i zanedbáváme čtení Starého zákona,
45:06tak si neuvědomujeme, jak je hřích neskonale nebezpečný, jak věci, nepravosti, hořkost, nevypořádané věci můžou zničit velice lehce to, na čem jsme pracovali. můžou zničit a ničí to boží dílo v nás, ničí naše rodiny, ničí naše zbory, ničí naši práci na tom božím chrámu.
45:36Bratři a sestry, to je ten důraz, který Ageus má. Chce poukázat na to, že jestliže boží lid si nebude dávat pozor na to, jak žije, nebude si dávat pozor na svoje posvěcení, na svoji praktickou roli v tom budování Božího krámu ve smyslu toho, miluji Tě, Pane Bože, a proto Ti chci sloužit a poslouchat Tě.
46:08To, co Ty, Pane Bože, nenávidíš, i já nenávidím. Pane Bože, to, co Ty miluješ, i já miluji. A Pane Bože, to, co Ty po mně chceš, i já chci. tak velice snadno nás zachvátí hořkost, nepravosti, hříchy a potom samozřejmě Pán Bůh ze své lásky musí přijít ze svojí výchovou. A tá se nikdy nezdá příjemná, spíše krušná. Ale později plodí ovoce pokoje těm, kdo jí prošli.
46:39Boží motivem je, aby jeho lid ho poslouchal a miloval ho a proto nemůže dopustit a přehlížet naše hříchy a pády a nechávat nás v nich. Byl by to vůbec otec, kdyby svého syna nevychovával? A jak říkáli s židům právě v 12. kapitole, pokud jste bez takové výchovy, která se dostává všem synům, tak nejste božími dětmi, ale bastardi.
47:15Řecky notoi, cizoložňata. Je tam jasný poukaz na to, jaký je rozdíl mezi božími dětmi, které opravdu jsou v Pánu Ježíši Kristu, a které Pán Bůh ze své lásky vychovává na podílu své svatosti a potom ze světem, který si žije podle svého, který jde dál cestou do zahynutí a který jakoby uniká těm božím zásahům.
47:46Destinace těch dvou skupin je úplně jiná. Jedna skupina směřuje do božího ráje, do věčného života na té nové zemi s Pánem Bohem a v pokoji. Druhá, i kdyby žila dvěstě let a nepoznali bolest, všechny útrapy života se jim vyhly a všechny zločiny jim prošly, nakonec skončí v Geheně ve věčném trestu Božím, který je nevyslovitelně hrozný.
48:19Pán Ježíš o tomto místě říká, že tam jejich pláč je věčný, jejich červ neumírá a oheň nehasne. Pán Ježíš toto místo zmiňuje mnohokrát a varuje před ním. A proto, bratři a sestry, když nás Pán Bůh vychovává, radujme se. Když přicházejí těžkosti a my víme, že jsme něco udělali špatně, jdeme na kolena, prosme Pána Boha o odpuštění, protože Pán Boh touží potom, aby jsme se k němu navrátili celé a aby jsme v pokání vyrostli v tom našem posvěcení.
49:48a nakonec ve svých důsledcích odvádějí boží lid od té poslušnosti, právě díky té hříšnosti, naši hříšné přirozenosti, ďáblu a světu mají velikou moc se šířit a dokonce Boží slovo říká, že se šíří tyto falešné nauky jako sněď. a jednou z těchto falešních nauk je právě to, že novozákonní lid díky milosti si nemusí klást velké otázky ohledně posvěcení, poslušnosti, hříchu, zborové kázně.
50:34Pán Bůh je láska. A to tedy je. Proč bychom se tedy nějak trápili hříchem nebo poslušností a posvěcením? Pokud někdo toto tvrdí, je to zhoubné. A naprosto to je v rozporu s tím, co nás učí Boží slovo. Protože právě proto, že Pán Bůh je láska a že se k nám sklonil ve své milosti, nám musí nutně záležet na našem praktickém posvěcení, na naší poslušnosti, čistotě našich rodin, našich zborů a na opravdovém, věrném výkladu písma.
51:23Apoštol Pavel Timoteovi 2. listu Timoteovi 2. 15. Říká, horlivě usiluj, aby se spřed Boha postavil jako člověk osvědčený pracovník, který se nemusí stidět a který správně rozděluje slovo pravdy. Vyhýbej se prázdným světským řečem, neboť ti, kdo tak mluví, budou stále víc postupovat k bezbožnosti. a dejte pozor, jejich nauka se bude šířit jako sněť. To řecké slovo opravdu vyjadřuje třeba obilnou sněť nebo nějakou plíseň, rakovinu, nemoc.
53:00Avšak pevný základ boží stojí, maj je tuto pečeť, pán zná ty, kdo jsou jeho, a ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje pánovo jméno. Ve velkém domě nejsou jenom nádoby zlaté a stříbrné, nýprší dřevěné a hliněné, jedny kecti, druhé k méně čestným účelům. Kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou ke cti posvěcen pánu užitečnou nádobou, připravenou ke každému dobrému skutku.
53:35A bratři a sestry, nejinak tomu bylo v době Agea. V době Agea bylo mnoho lidí, kteří právě znejišťovali boží lid, když říkali, Tento lid říká, ještě nepřišel čas, aby se stavěl hospodinu v dům. A jiní, když viděli ten dům, který opravovali, byl v jejich očích pouhé ničím. Ale pán Bůh skrze Agea mluví jasně a říká v 14. verši 2. kapitoli na to Ageus odpověděl, takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, je hospodinu výrok.
54:13Takové jsou všechny jeho skutky jejich rukou, co tam obětují je nečisté. Bratři a sestry, vemme si opravdu k srdci, že poslušnost, posvěcení a praktická zbožnost je naprostou samozřejmostí o milostněních lidí žijící jak ve staré, o to více v nové smlouvě. Nová smlouva nebyla lidu nikdy dána proto, aby si boží lid mohl žít jak chce a kašlal na boží slovo a boží zákony. V žádném případě.
54:56Aby se všecko přikrývalo pod koberec. Aby se nepraktikovala výchova. Aby se naše děti, bratři a sestry, nepovzbuzovali k poslušnosti a boží bázni. Naopak, naopak, my jsme dlužni Pánu Bohu tyto věci činit. A víte, jedním z těch latmusových papírků, který jasně rozlišuje ten pravý boží lid od toho nepravého božího lidu, to znamená ty prázdné význavače, kteří můžou mít Pána Ježíše plné ústa, kteří můžou zpívat tisíce písní a mluvit o boží lásce.
56:26Budu číst z prvního listu Jana v třetí kapitole od prvního verše. Hleďte, jak velikou láskou nám Otec daroval. Byli jsme nazváni dětmi božími, až jsme jimi. Proto jsme v světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti boží. Ještě nevyšlo najevo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.
56:54Každý, kdo má tuto naději v něm, usiluje být čistý. Tak, jako on je čistý. Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná proti zákonu božímu. Neboť hřích je porušení zákona. A víte, že syn boží se zjevil, aby hříchy sněl. A v něm žádný hřích není. Kdo v synu zůstává, nehřeší. Kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. Dítky, ať vás nikdo neklame, spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost, tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z dňábla, protože dňábel od počátku hřeší. Proto se zjevil syn Boží, aby zmařil činy dňáblovi. Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává.
57:52a ani nemůže řešit, protože se naroždil z Boha. Podle toho může rozeznat děti boží a děti dňáblovi. Není z Boha kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. Bratři a sestry, moc vám přeji, abyste v boží blízkosti rozjímali nad tím textem, který jsme si z proroka Agea ukázali. nad nebezpečností, hříchu a nad důležitostí posvěcení a praktické poslušnosti v životě křesťana, božího lidu, vaší rodiny, zboru, církve Kristovi.
58:43Protože Pánu Bohu na tom záleželo a vždy bude záležet. A my si příště ukážeme, jaký vliv má neposlušnost, nečistota na Boží požehnání a na práci na Božím díle. My si příště ukážeme, že Pán Bůh nemůže akceptovat oběti na svém oltáři, nemůže akceptovat naši službu, službu našich zborů, církve, pokud tato služba není primárně výsledkem lásky,
59:31kterou v nás započal, když jsme poznali, jak moc nás miloval v oběti Pána Ježíše Krista. Pán Bůh nemůže od nás přijímat naši službu, pokud sami nejsme poslušní. Pán Bůh toto jasně zjevil už králi, prvnímu izraelskému králi, když mu prorok Šamuel Šaulovi řekl, co je důležitější, poslušnost nebo oběť.
1:00:10Pro pána Boha neposlušnost a vzdorovitost je stejná jako věštění a ctění domácích bůžků. Nemůžeme vyjádřit svoji lásku Pánu Bohu nijak jinak, než tím, že mu budeme poslušni. Pánu řekl, kdo mě miluje, zachováváme slovo. A žel v dnešní době je mnoho těch, kteří opravdu nahlas opakovaně vyhlašují, že Pána Boha milují, ale jejich skutky, jejich životy.
2:14Hebrejsky se výdění řekne chazon nebo hachazon, když dáme k tomu určitý člen. A já jsem mu tedy říkal, že tedy tento způsob inspirace je založený na tom, že pán Bůh se ve své moci rozhodne otevřít člověku, kterého si k tomu vybere, nějakou část, například budoucnosti, a to často i s tím pohledem, který je rozšířen do té duchovní oblasti,
3:52v které tedy přebývají duchovní bytosti, v které přebývá i sám pán Bůh. A my jsme si taky samozřejmě řekli, že tato sféra má velice hluboký primární dopad na tu sféru fyzickou. A samozřejmě, že přijde doba, kdy pro nás bude i tato realita součástí té naší reality, ale po většinu našeho času a prakticky většina z nás má možnost tyto duchovní věci vnímat jenom duchovně,
4:26ale nemůže vidět více, než je člověku dáno. Ale proroci dostávali, tak jak pán Bůh chtěl, někdy slovo tím způsobem, že jim pán Bůh ty věci přímo ukázal nebo je přímo učinil světkem daných okolností. A tak víme, že asi nejznámější příklad je třeba apoštol. Jan na ostrově Patmos, kdy byl ve vytržení, se ocitl v den páně
další 63 míst
4:59a ušimněte si, že on byl očitým světkem těch událostí, které se teprve stanou. Takže on nebyl přenesen jenom do nějaké duchovní laboratoře, ale pán Bůh mu odkryl něco, co převyšovalo náš chronologický čas a zároveň odstranil ten závoj a viděl i to duchovní pozadí těch událostí. A samozřejmě dejme veliký pozor, tato duchovní sféra je velice nebezpečná,
5:29protože v této duchovní sféře se nacházejí samozřejmě i padlí anděle a démoni a i satan a dňábel sám samozřejmě i jeho spoupracovníci, pokud to tak mohou nazvat, mají možnost, tak jak pán Bůh dopouští, zjevovat lidem i falešné věci. Takže určitě, jak to říkal bratr Hurta, duchovní svět bez božího slova je naprosto nebezpečná záležitost.
6:32a proroctví z druhé strany, a to ze strany boží vůle. My jsme si říkali, a je to jedno z docela zanedbávaných témat, ale přitom velice důležitý, že teologové na základě božího slova už od počátku a dlouhá staletí před námi rozlišují boží vůli v písmu na boží vůli dekretivní a perceptivní. Není proto moc českých výrazů, ale my jsme se toho už několikrát dotkli.
7:04A boží slovo, teda asi ten nejznámější verš, který si známe, a měli bychom ho asi znát i z pamětí, je v knize Starého zákona. A vy si teda dohledáte, kde. Skryté věci patří hospodinu, našemu bohu, zjevené však patří na věky nám a našim synům, abychom dodržovali všechna slova tohoto zákona. Takže zkuste si to doma najít, je dobré tento verzi znát z paměti,
7:37ale jde tady o to, že existuje boží vůle, která je skrytá, která je dekretivní, která vychází z božího atributu svrchovanosti a je to tedy tá vůle, kterou si pán Bůh ještě předstvozením světa předzvěděl, předurčil a vyvolil způsob, jakým celá historie lidstva, nejenom lidstva, to by bylo velice úzké, ale vůbec všeho, co jest
8:05a co z něho povstalo podle jeho vůle, bude existovat a naplní se. A proroctví jsou tedy velice zvláštní formou, která nám dovoluje tuto skrytou boží vůli do jisté míry odhalovat a poznávat. Druhá boží vůle je potom tedy vůle, kterou nazýváme z anglických a latinských původů jako perceptivní,
8:40čili to je vůle božích příkazů. To je ta zjevená vůle. Je to tedy to boží slovo, kdy nám pán Bůh přímo ve svém slově říká, co máme činit a co činit nemáme. A pokud si jako křesťané při studium Bible tyto věci neuvědomujete a je to zanedbávané téma, tak pak se stává, že někteří říkají, že některé verše si v Bibli proti řečí.
9:05Nebo dokonce se snaží prostě postavit jeden verš proti druhému. Protože opravdu v Bibli naleznete na mnohých místech, že pán Bůh prostě nechá uskutečnit něco, co je v přímém rozporu s tím, co přikázal, ale jak tedy potom naplňuje tu svoji vůli. Takže tady samozřejmě jde o to, že pán Bůh samozřejmě naprosto, jasně člověku zjevil jeho zodpovědnost, už od genezis,
9:35a ta je zjevená i skrze jeho příkazy, ustanovení, svědectví, soudy. A člověk je zavázán a bude volán k odpovědnosti k tomu, jak se k vůči této zjevené pravdě postaví. Tečka, to je zjeveno už v Genesis, to by stačili nám první tři kapitoly, můžeme jít domů. Ale samozřejmě pán Bůh nám dal celé písmo. Takže tento princip funguje v celém písmu.
10:00Ale pak je tady ta skrytá vůle, která vychází z božího zvrchovaného ustanoveného plánu a v té zvrchované ustanovené vůli když si pán Bůh například předsevzal, že vysadí v zahradě Edem strom, který se nám stane kamenném úrazu. A tak dále. Takže najednou jsme tady prostě konfrontováni s tím, že člověk prochází dějinami a vidí prostě věci,
10:25jako je třeba zkouška u stromu. Poznání, ráhy, vidí smrt Abela, vidí události pro hřešení Izraele a lidí, vidí podivuhodné komentáře jako ale protože pán mu chtěl, aby se stalo to a to, tak to dopustil. Takže proroctví, bratři a sestry, skutečně to není perceptivní boží vůle. To je něco, kdy my můžeme zahlédnout někam,
10:57co se skutečně stane. A my nejsme voláni k tomu, aby jsme tento boží úradek v žádným způsobem rušili nebo měnili, nebo ho ovlivňovali. Jestliže je dané proroctví nám dáno proto, aby nás napomenovalo, varovalo nebo povzbudilo. Ale znamená to, že to, co hospodin řekl se stát, musí. A to, co zjevil svým služebníkům prorokům, se uskuteční.
11:28A jeden z veršů, který o této boží vůli jasně mluví, tak v celá efeským první kapitola je úžasným tématem, k tomu, ale znáte určitě aspoň v Efeským 1.11. On je ten, v něm se nám od Boha jen všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílů na předem daném poslání. Tady je jasně zjevěna ta dekretivní boží vůle,
11:56že pán Bůh působí všechno podle rozhodnutí své vůle. A samozřejmě tedy musíme chápat, že tato stránka této věci vychází z božího atributu svrchovanosti, vševědoucnosti, vychází z atributu jeho milosedenství, vychází z atributu jeho milosti, ale také spravedlivého hněvu, žádlivosti, lásky.
12:57před svým obětováním, tak určitě znáte jeho výrok. Otče, chceš-li, přenesli tento kalich ode mne, a však nemá, ale tvá vůle se staň. Pán Ježíš, jako Bůh v těle, ale i jako plně člověk, se modlí ke svému otci za to, aby, je-li to možné, byl odňat kalich od něho, nebo byl přímo řecky přesně přenesen od něho.
13:32Což pak by to pán Bůh nedovedl, bratře a sestry? No samozřejmě, že ano. Ale chtěl to pán Bůh? No samozřejmě, že ne. Protože byl tady vyšší plán. Byl tady vyšší plán, který naprosto převyšoval. tu danou chvíli, který byl ustanoven ještě před stvořením světa a který se musel naplnit.
14:02A protože se musel naplnit, tak pán Bůh nemohl, i kdyby mohl, porušit svoji vůli. A tak víme, že prostě pán Ježíš samozřejmě nebyl v tomto směru ušetřen. Ale nebylo to proto, že by pán Bůh nemohl Ale on nechtěl. A samozřejmě se nám to může na první pohled a povrchně zdát kruté. Ale zatím byl daleko větší záměr. A bratři, já se vám tyto věci snažím přece vzat na to,
14:35že pán Ježíš se modl třeba ve shodě s perceptivní boží vůlí. To znamená, pán Ježíš nezhřešil v okamžiku své modlitby, ale my víme například z 91. žalmu, že se pán Ježíš měl a mohl, Stejně jako každý z nás ve skouchách takto modlit. A co čteme v 91. žálmu od 14. verše? Protože ke mně přilnul, vytrhnu ho, uvedu ho do bezpečí,
15:34Dňábel, a víte, který to byl verž z tohoto žalmu? No a tedy může bratr nám připomenout. Přesně, dňábel zkoušel pána Ježíša a říká, sily jsi boží, vrhni se dolů. Vždyť je psáno o tobě, no kde? No v 91. žalbu. Ale tehdy pán Ježíš to neučinil, protože věděl, že kdyby to učinil,
16:05bylo by to pokoušení hospodina. A zase na konci je nám přicházáno, že pán Ježíš se má modlit k Bohu Otci a že on mu prodlouží dny. Ale v tuto chvíli bylo záměrem, aby se naplněla proroctví a to bylo, že Mesiáš musí být uprostřed své mladosti odstraněn, stět ve smyslu jeho síly. Rozumíme tomu, bratři a sestry. Prostě tady se potkává ta boží vůle.
16:36Jedna je prostě ta, že pán Ježíš se podle boží vůle modlí, ale zároveň neříká to, aby se to stalo podle jeho vůle, ale aby se ta boží, která ho převyšuje ve smyslu jeho ponížení lidství, protože dejme pozor, pán Ježíš, je Bůh sám. Aby se naplnilo písmo. Rozumíme tomu, bratři a sestry. Je to strašně důležité. Víte, kdyby pán Bůh odebral ten kalich a přeneslo ho na někoho jiného,
17:47a my často vnímáme pouze ten rub, ale je tady nějaký mistr, který sedí a podle své dekretivní, vedne v noci o polnoci, dekretivní svrchované vůle naplňuje něco, co nás ve všem přesahuje. My jsme součástí. Samozřejmě Pán Ježíš je středem. Ano, ale my jsme součástí celého toho obrazu, tého dokonalého díla, které si pán Bůh ještě před stvořením světa předse vzal.
18:18A to není pouze spasení bratři a sestry. To je všecko do detajů. I to, kdy se narodíte, jakou barvu bude mít vaše levé oko a kolik vlasů budete mít na vaší půlce hlavy. Vnímáme takového Boha nebo přicházíme k pohanským rituálům větším, Do křesňanství se vměnilo spousta nezdravých učení, které by bratři reformátoři nikdy nestrpěli.
18:47My jsme se odklonili od hluboké teologie a šli jsme k povrchnosti. Znanost písma se omezila na Jan 3,16 a některé doktríny jsou přímo nebezpečné se o nich zmiňovat. Ale písmo musíme studovat komplexně. A pán Bůh nám jasně ukazuje skrze tyto věci, že je tady nějaký mistr, že je tady nějaký pán, který má pevně naše životy i běh celého světa ve svých rukou.
19:15A že jsou části písma, kde nám zjevuje tyto podivuhodné tajemství, ale tyto tajemství nám, bratři, primárně nejsou dány proto, aby jsme je měnili. Tyto tajemství nás mají ve víře napomenout a upevnit. Mají upevnit naši víru v mocného Boha, aby jsme se podrobili pod jeho mocnou ruku. A na druhé straně jsou tady texty, které nám jasně předkládají zjevenou boží vůli,
19:47za kterou nás pán Bůh bude volat k odpovědnosti, když nám pán Bůh některé věci přikazuje nebo nám je zakazuje nebo nám je dává a o nich svědčí. Takže bratři a sestry, když se tyto věci smíchají, Tak pak vidíme křesťany, jak jako opravdu nepřipadá příchodnější obraz, než znáte jednoho autora. Učili jste se určitě o něm.
20:50anebo za druhé bojovat s něčím, co naprosto neodpovídá našim silám a přesahuje nás. A opravdu, jestliže křesťané neberou vážně boží slovo a nestudují ho vážně, tak se může stát, že svoje životy prožijí jako Don Kichot. Což není příliš povzbudivé. Protože úkolem křesťana v životě svém není převracet boží ustanovení a plány
22:25Z něhož potom právě přešla práva královská na pána Ježíše Krista. A já bych se znovu vrátil k tomuto Jozefovi, protože to je krásný příklad člověka, který velice jasně věděl, jestli to uměl pojmenovat vědecky nebo ne, co to je dekretivní a perceptivní boží vůle. Bratři a sestry, když se narodil pán Ježíš v Juckém, Betlémě,
25:04Bratře a sestry, Jozef se mohl modlit. Pane Bože, odstraň toho bezbožného Heroda, ať nešahne na životy těch dětátek. nebyl schopen hospodin toto učinit. Jenomže, bratři a sestry, čtěte v kontextu, proč se to stalo. A to, že se to stalo, to převyšuje naše myšlení. Tady byl totiž mnohem hlubší boží záměr,
25:35který my dokážeme docenit plně až možná ve věčnosti. Takže, bratři a sestry, pamatujme na Izajáše, kde to pán Bůh nám připomíná. Když mluví o svých cestách a když mluví o nás, neboť v Izajáši čteme, neboť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než cesty vaše a mám myšlení vyšší než myšlení vaše. Vždyť moje myšlení nejsou myšlení vaše,
26:32a vrátí se v takovém sledu událostí, jak je pán Bůh předpověděl. úkolem církve není tyto věci zmařit. Úkolem církve na zemi je vzít poučení z těchto proroctví a pevně si uvědomit, že pán Bůh je nad tím a konat svoje povinnosti. Rozumíme tomu. Konat svoje povinnosti. Jozef měl svoje povinnosti. A křesťani často zůstávají, stagnují v tom,
27:03že bojují s Hrodem. Rozumíme tomu. Ale jakým způsobem? Herodes měl svůj vyměřený čas, ani o den více, ani o den méně, a až se jeho dny naplnili, pán Bůh si to s ním vyřídil. Ale nebylo to v tomhle okamžiku. Nebyl taky jiný plán, než proto, že pán Ježíš musel se stoupit do Egypta, aby se naplnil jeho předobraz, který byl v písmu zjeven,
27:31že ho pán Bůh jako naplněného, nebo člověka v něm se naplnili dané zaslíbení vyvedl z Egypta. Rozumíme tomu? Takže my někdy nevíme. Pán Bůh určitě do detailu nezjevil všecko, co se stane Ludvíku tvrdému a jak bude jeho život probývat. To není ani moje věc. Ale ten plán tam je. V jednom žalmu se píše, že všechny mé dny byly
27:58napsány v knize tvé ještě než jediný z nich nastal. A tady je problém. Někteří křesťani si myslí, že pán Bůh tyto věci pasivně zapsal, protože je pasivně předzvěděl. On tak koukal a říkal, ono se to stane. To je nebiblické. Biblia nám jasně učí, že pán Bůh nejenom, že tyto věci předzvěděl, ale on je i předzřídil
28:25a přece vzal si je, aby je ve svůj čas uskutečnil. Rozumíme tomu? Takže bratře a sestry, Když probíráme tyto proroctví, tak vám je nepředkládám proto, aby jsme se věnovali jalovému hloubání a nějakým nesmyslným sporům. Ale mým zbožným cílem je, aby nás posílili ve víře v mocného Boha.
28:56A aby jsme s boží milostí byli těmi, kteří se budou o to horlivěji snažit naplnit jeho zjevenou vůli, kterou nám předal formou svého slova, kde nám říká, co máme a co nemáme dělat. A bratři a sestry, když si tohle budeme uvědomovat, tak nám to pomůže se očistit od všeljakých prázdných světských řečí,
29:33a poblouzněných vidění a takzvaných proroctvů. Pomůže nám to se chránit před falešnými učeními. Protože opravdu boží lid i církev od počátku čelila tomu, že se do církev krádali falešné nauky, že se lid odklánil od slyšení pravých božích pravd a radši poslouchal věci, které byly jim příjemné.
30:36Doslova je tam v řečtině slovo, že tam jsou nádoby eis a týmian. A týmian, by nám Denny mohl vyložit, co je a týmian, to je doslova nečestné. způsobující opovržení. A bratři a sestry, díky těmto učením a těmto falešnostem, tomuto blouznění, se potom boží služebník stává nádobou,
31:11která je nečestná a slouží k tomu, že učení Evangelia pána Ježíše Krista se stává opovrženíhodným v uších a očích posluchačů. Ne proto, že jsme blázni pro Krista, ale proto, že jsme skutečně rozumíme tomu. K tomu nás ale pán Bůh nikdy nepovolal.
31:41A tak apoštol Pavel Timoteovi říká v 2. Timoteovi 2.19 a dále, A kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou kecti posvěcenou pánu užitečnou, připravenou ke každému dobrému skutku. Bratře a sestry, opravdu záměrem našim a cílem musí být to, aby jsme rostli v poznání pána Boha, aby jsme rostli v těchto věcech
32:16A aby jsme vstupovali do těch dobrých skutků, které nám pán Bůh svrchovaně, vratře a sestry, už dopředu připravil. A aby jsme v těchto skutcích obstáli, aby jsme tyto skutky vykonávali s dobrým záměrem a ze správným postojem. To znamená s vděčností a v lásce k našemu spasitele. Takže když tedy probíráme tato vidění, tak mějme toto na paměti.
33:50A teprve potom mohl boží lid obsadit zaslíbenou zemi. Já jsem vám řekl, že tyto vidění byly primárně Izraeli dány, aby povzbudili ten navrátivší se ostatek, který měl po naplnění dalšího božího trestu přijmout boží zemi znovu a měl znovu začít obnouvat chrám. Jakého božího trestu v tomto případě? 40 let na poušti a tady se nám naplnilo co?
34:2070 leté babylonské zajití. Přesně tak. V tomto prvním vidění jsme se seznámili s důležitýma symbolickýma věcma. Byl nám zde zjeven národ Izrael, boží vyvolený lid, který představovalo to myrtový. Já jsem vám vysvětloval, proč myrtový. A v hebrejštině je tedy hadasim. A to myrtový bylo zjeveno, to zjevení se odehrálo uprostřed temné hlubiny.
34:54Bamecula. A říkám jsem vám, že výkladače, a samozřejmě já s tím souhlasím, nevímám, co bych tomu dodal. Toto vidí jako ten boží lid, který je v té temnotě těch bezbožných národů, který je obklopen těch duchovní i fyzickou temnotou té reality. A my jsme si řekli, že to první vidění je jakýmsi rámcovým zhrnutím té eschatologie
35:23od toho daného okamžiku, to znamená od toho exilu Izraele, kdy pán Bůh potrestal Izrael babylonským zajetím, až po dobu milénia a naplnění celé historie lidstva. Takže my jsme si ukázali, že tedy ten Izrael je uprostřed té temnosti, prožívá těžkosti boží soud a zároveň nám zde zjeveno, že tento soud byl vykonán pod božím svrchovaným úradkem,
35:53ale že ty národy bezbožné, které pán Bůh k tomuto soudu použil, svoji autoritu zneužili a že Pán Bůh je bude volat k odpovědnosti. Řekli jsme si, že si žijí v tom svém klídku. Viděli jsme v tomto vidění velice podivuhodnou bytost a to byl anděl hospodinův, který jsem vám říkal, je preinkarnační stav zjevení Pána Ježíše Krista.
36:23Tento anděl hospodinův zde je zjeven v autoritě přijímající božské pocty, velí ostatním andělským bytostem a zároveň nám zde byl představen jako přímluvce, který se přimlouvá za svůj lid. My jsme si řekli, že to byly ty verše, kdy pán Ježíš ještě před tím, než se vtělil, stál před Bohem Otcem a přimlouval se za svůj lid.
37:19žárlým, nebo horlým, ale přesně žárlým, pro Jeruzalém a prosí on velkou žárlivostí, ale převelice se hněvám na v sebejisté národy, když jsem se trochu rozněval, oni napomohli ke zlému. Takže bratři a sestry, měli jsme tady už první kontakt s tím, že pán Ježíš jako anděl hospodinu tady vystupuje v autoritě a přimlouvá se, víme, že Bůh Otec, hospodin odpovídá
39:18Jestli jste si doma nahledali, tak to bylo za něco půlka a tak dále. To byl hladomor. Takže pán Bůh tady svrchovaně řídí určité duchovní sféry, které potom budou a mají vliv na současnost. A dnes tedy se přiblížíme k druhému vidění. A my jsme si řekli, že toto druhé vidění je součástí první kapitoly. Nevím proč, ale většina novozákonních kánonů, teda jinak,
41:25vládce národa a síly, ale ještě jedno slovo mě chybí k těm atributům. Pícha, nadmutost a nabobřelost také. Takže jsme si řekli, že roh má mnoho významu. A právě tady se kloní k tým negativním významům, protože i pán Ježíš, i boží lid může pozvednout svůj roh ke slávě svého Boha. Ale může být pozvedán také roh jako znamením píchy,
42:28a budou nástrojem a žel i trýznitelem božího lidu. Máme čtyři rohy. A zase, kdybychom tedy měli jenom Zachariáše, moc bychom si nepomohli, ale my máme ostatní písma a tady chvála Pánu Bohu za Daniele, protože ano, bude to Daniel, kdo nám bude vykládat Zachariáše. Rozumíme tomu? Bude to Daniel, kdo nám bude vykládat Zachariáše.
43:21No a když se řekne roh, roh, roh a povýšenost a boží jsou, tak si hned řekneme pěta sedmdesátý žálma. Ano, víme o čem je. Takže pojďme do 75. Žalmu. Takže 75. Žalm a já jsem teda dneska musel dát tuhle vstupku do toho 75. Žalmu, že jsem byl zděšen, asi většina z vás otevře studijní překlad. To je opravdu nešťastné, protože tady se už autor, nebudu ho jmenovat,
47:27kteří očekáváte a urychlujete příchod božího dne. Takže vidíte, já si myslím, že je veliký rozdíl mezi větou, když řeknu, no jo, jablonecký zbor malomyslní, a nebo když řeknu, že jablonecký zbor se rozstavil, rozplynul. No jo, ale zřejmě to tak důležité není. Takže bratři a sestry, ano, tady to jsou slova soudu. Jsou to slova soudu o tom, jakým způsobem bude Pán Bůh trestat
47:55tu píchu země a jakým způsobem bude trestat píchu obyvatel země. A to slovo, které tam je použito o těch sloupech, tak je doslova, že hospodin ty sloupy zvážil. Že ty sloupy země, na které ji ustanovil, tak je zvážil. A tak tedy čteme dál tento žalm od pátého verše. Na myšleným říká, to už praví hospodin, nevyznášejte se, ničemům, nezvedejte rohy, nezvedejte svoje rohy vzhůru, nemluvte s drzou šíji, nikdo od východu, ani od západu, ani od hornaté pustiny, ale Bůh bude soudit.
48:46Jednoho ponižuje a druhého povyšuje. Hospodin má v ruce kalich s pěnivým hněvem, plným příměstku. Nalévá z něj a jistě jej i s kalem do dna vypijí všichni ničemové země. Ale já budu navěky zvěstovat, budu opjovat Boha Jákobova a srazím rohy všem ničemu, rohy spravedlivého však budou pozdvíženy.
49:18Takže kolikrát ten roh tam byl zmíněn, no to už si všichni spočítáte doma, ale chápete me, chápeme to. Tady je ten roh spravedlivého a je roh ničemu. A roh ničemu je píšní, povýšený. A hospodin ho srazí, ale bratři a sestry úkolem církve není ty rohy sražet. Ty zrje a pyšné rohy se pozvenou a bude to sám pán Bůh, kdo je srazí.
50:14K tomu se dostaneme příště. Takže je to vše v boží režii. Ale co a kdo jsou tyto čtyři rohy? Tak určitě právě nám v tomto pomáhá Daniel. Tyto čtyři rohy jsou bez zesporu zjeveny už na té nebukadnezarově soše v roce 602 před Kristem. Tedy tři roky po první deportační vlně byl jeden mladíček
52:19Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo, a však ten kámen, ještě udeřil do sochy, stal se velikou horou a zaplnil celou zemi. Bratře a sestry, je bez debat jasné, že se to týká tedy těchto čtyřech zemí, které si pán Bůh od exilu používal jako ty čtyři rohy, které roztýlily Judu.
57:47kdy vidí samotného boha otce. Rozumíme? věkovitého, s kterým komunikuje někdo jako syn člověka. Prorok Daniel byl přenesen do události, kdy už nevidí preinkarnačního Krista, ale vidí Krista, který je zde popsán už přímo jako syn člověka, který se ujímá vlády a vypořádává se s těmi událostmi.
1:00:59nemůže být nikdo jiný než sám pán Ježíš Kristus. A jestliže sám pán Ježíš Kristus přichází před věkovitého, který sedí na trunem, kdo sedí na trunu? Bratře a sestry. Archangel Michael. Víte, i takové jsou výklady. Takže byl to Bůh Otec sám. A to je uchvatná scéna. Protože málo míst písmu nám odkryvá takto zřetelně.
1:01:32A tohle by měli slyšet unitáři a další takové teologické špičky, které říkají, že Bůh je jeden. A samozřejmě, že Bůh je jeden, ale vždycky existoval a existuje ve třech osobách. A Bůh otec není syn a syn není duch a duch není otec. Ale všichni tři jsou jedno. Takže v Novém zákoně naleznete x příkladů, kde vidíte celou boží trojici.
1:02:05Například při křtu pána Ježíše Krista. Tak co tam vidíme? Hle, syn se vstupuje ke křtu, z nebe se ozývá hlas a duch svatý se stupuje v podobě holubice. Takže, bratři, když už nic jiného, máme tady obrovské pozbúzení v tom, že učení o boží trojjedinosti, trojici, není zdaleka nějaký pohanský mytos, ale že je hluboce zakotven již v písmech starého zákona.
1:02:38A jestli, že to někdo nerespektuje, tak není křesťan. Nezlobte se. Prostě jestli, že někdo nevěří v Boha syna, nemá ani otce. Takže prosím, za domácí úkol nastudujte, přečtěte si tyto kapitoly, protože budeme si na nich poukazovat, jakým způsobem a co vykonali ty čtyři rohy a co vykonají ty čtyři kováři.