Co zaznělo v kázáních?
Napište slovo nebo frázi a najdeme všechna kázání, kde zazněla – s odkazem přímo na dané místo ve videu.
Filtrovat výsledky
Nalezeno v 335 kázáních (947 výskytů).
4:5210. verše. A každý, kdo může, tak prosím, abyste povstali ke čtení. Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. Proto pravý vystoupil do výše, odvedl sebou zajatce a dal dary lidem. Co jiného znamená? Vystoupil, než že
8:35jste zachráněni milostí skrze víru a ta záchrana není z vás. Je to Boží dar. A všimněme si, Pavel zde používá slova jako podle bohatství jeho milosti. Hojně nás zahrnul milostí. Ukázal oplívající bohatství své milosti v dobrotě k nám. Já tady mám takovou jenom menší vsuvku.
9:36že v nebeském království se mnozí budeme stydět za to, jak málo jsme byli v tomto světě spokojení a vděční. A to přesto, že jsme obdrželi takovýto velký dar. Ale doufám, že v tomto poznání budeme růst a že budeme růst ve vděčnosti, spokojenosti a radosti. Růst v poznání Krista a toho, co pro nás udělal.
další 23 míst
12:43Pavel zde píše o speciálních darech milosti, darech, které jsou určeny pro jednotlivé úhdy těla Krista. Jsou to milost a dary, které jsou dány ještě na to všechno, o čem jsem teď mluvil předtím. Je to obdarování, které se týká pouze církve. Toto obdarování je totiž úzce spojeno s darem Ducha svatého.
13:41Eliáše, Davida, Samsona. Ale tohle je něco jiného. Tento dar se týká každého v církvi. Jak to píše Pavel, každému z nás byla dána. Z nás křesťanům. Tedy se to týká každého opravdově věřícího v tom, v kom skutečně Duch svatý přebývá a ten, kdo je součástí té neviditelné
14:12církve. Takže ano, v církvi jsou rozdíly, jako se píše v první Korintský 12, jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž duch. Jsou rozdíly v službách. Ale tentýž pán až jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech. A nebo Římanům 12, máme rozdílné dary
15:44nikdo přece nemá všechny dary. není na místě se vyvyšovat. Ano, někdo je nevyhnutelně obdarovanější než druhý. To samozřejmě platí už u těch přirozených a naučených schopností, ale platí to i u duchovních darů.
16:16A tady je potřeba dát si pozor, abychom to, co nám bylo dáno jako dar, tak nebrali jako něco, na čem máme zásluhu, co nás činí lepšími než ostatní. Dát si pozor, abychom neposuzovali ostatní bratry a sestry podle míry našeho obdarování. Co zvládneme a dokážeme my, nemusí
16:47zvládat a nemusí toho být schopni ostatní. Ale samozřejmě tady je potřeba rozlišovat. Někdy to může být tak, že to není o tom, že by někdo dostal méně, ale že jen své dary nevyužívá. A pak je dobré ke službě v církvi povzbudit. A co ti, kdo obdrželi méně? Ti si musíš dát pozor na to, aby
19:22Kristus nechybuje. Bude to fungovat ovšem když budeme dělat to, co máme. A čtvrtý poukaz. Vyte máš dar a dary, abys je používal.
19:53Pavel píše: "Každému byla dána milost. Pokud jsi Kristův, máš dar. Nebo spíše unikátní kombinaci darů, schopností, které jsi předtím, než jsi uvěřil, neměl. A tuto máš, tuto milost máš, aby ji využil pro církev, využil pro bratry a sestry. Teď ale možná někdo namítne, jak ji mám ale používat, když ani nevím, co to je.
20:22Víte, já jsem viděl i testy na určení duchovních darů. To bych vám rozhodně nedoporučil. Myslím, že ten nejlepší způsob mít aktivní zájem o sbor, o jeho potřeby, mít zájem o bratry a sestry, být připraven, sloužit a pomáhat, mít otevřené oči a dívat se na to, jestli se vyskytne potřeba služby.
20:54A věřím, že pak už se najde místo a služba, kde budeme moct uplatnit to, co jsme dostali. A možná vás napadla u toho jiná otázka, když je to tak jednoduché, proč se zdá, že to tedy někdy nefunguje? Proč v mnohých církvích to budování tak vázne? Proč i v našem sboru máme rezervy? Není to nedostatkem darů?
21:25Ty ostatně nechyběli ani sboru v Korintu a víme, že byly až po uši v problémech. Ten problém je v nás, v našem hříchu, v naší laknosti. Víte, my jsme dostali dary k vzájemnému budování. Nikdo nedostal dar k vzájemnému ničení. A přesto i bez toho jsme toho velice dobře někdy schopni.
22:28a to zavazuje. Dostali jsme milost, abychom společně rostli, sloužili a zvěstovali, přinášeli slávu tomu, který nás zachránil. Petr píše: "Dary milosti podle toho, jak je každý přijal, si slušte navzájem jako dobří správci. rozličné Boží milosti. Mluví-li někdo? Ať mluví jakožto Boží výroky. Slouží někdo, ať slouží ze síly,
23:01kterou poskytuje Bůh, aby byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista. Jemuž patří sláva a moc na věky věků. Amen. Ale podívejme se nyní, jak tento text pokračuje. Proto pravý [odkašlání] vystoupil do výše, odvedl s sebou zajatce a dal dary lidem.
23:32Apoštol Pavel pokračuje, ale ne tím, že by se hned zaměřil na samotné dary, ale nejprve mu jde o to, aby nasměřoval pohled efeských na dárce. Ukazuje jim, že to s touto milostí není jen tak. ukazuje, že zatím, co dostali, tak je ohromné Kristovo dílo. Ukazuje jim, že právě proto má plné
24:02právo dávat dary. A cituje nejprve žalm 68, verš 19 nebo v Bibli královské, třeba verš 18. A tam se píše: "Vystoupils na výšinu, vedl si zajatce, přijals dary v podobě lidí, dokonce i z půníků. Vystoupils, abys tam přebýval, Hospodine Bože.
24:33A nevím, jak moc jste dávali pozor a čeho jste si všimli, ale tady nastává trošku problém, protože když srovnáme tuto citaci s tím, co potom používá apoštol Pavel v listu, tak tady vidíme, že se to liší. Vystoupil do výše. Na výšinu, to je stejné. Odvedl si zajce s sebou, vedl si zajatce, to je podobné, ale dar dali lidem a přijal s dary v podobě lidí, tak tohle
25:06se liší zásadně. A jenom teda poznámka, to slovo v podobě je přidáno překladateli. V originále je doslova přijal z dary lidi. A co teď s tím? Je to špatně přeloženo? Ne, není. V Efezkým 4:8 je řecké slovo edoken a to opravdu znamená dát, nabídnout, předat. Žalmu 68 je použito hebrejské slovo
29:10že již nyní je vyvýšen, již nyní svým vítězstvím přináší mnohé požehnání a dary pro svůj lid. Pavel rovněž vztahuje obraz těch zajaců vedených vítězným králem na lidi zachráněné skrze evangelium. Ale je to obraz, který tak jak ho Pavel používá, který ten běžný způsob zajmutí zajatců a vyplnění kořisti obrací na
30:42ale ne abychom vyvyšovali sebe sama, ale abychom v našem životě vyvýšili jeho. Od něj jsme obdrželi dary, ale ne proto, abychom se zaměřovali na ně samotné, ale aby sám Kristus byl tím naším největším ziskem. Podívejme se, pokračujeme, podívejme se nyní do devátého verše. Pavel navazuje na ten motiv Kristova
38:39naplněni. A znamená to, že z jeho plnosti čerpáme právě především, když jsme součástí církve. Jak píše Jan, z jeho plnosti jsme my všichni vzali milost za milostí. A vždyť právě společenství jeho lidu právě jim rozdal dary podle své moudrosti.
39:10Zvláštní milost, ještě již tak obrovskou milost, kterou projavil tím, že nás zachránil, tak ještě to dal nad to. A tak chvála našemu Pánu, který zachraňuje. Chvála našemu Pánu, který ustanovil, vede a stará se o svou církev a ještě ve své štědrosti rozdává své dary, co každý sbor potřebuje.
40:48Vím, že se o nás stará, že s námi jedná, že mu na nás záleží. A vím, že i do našeho sboru dal a dává své dary a nejen dary, ale i lidi. Ale k tomu se dostaneme příště. A vím, že i nás postavil do tohoto sboru, abychom v něm byli naplňováni. Je jasné, že to není tak jednoduché. Z těch sedmi sborům, kterým Kristus píše
42:18Dary, které dává, jsou zvláště vhodné právě pro pomoc padajícím a chybujícím lidem. Povzbuzování, napomínání, vyučování, vedení, pastorace. To vše právě k tomu slouží. A právě tam, kde jsou padající a chybující lidé, je velká příležitost ke službě, k využívání. těchto darů. A pán po nás nechce, abychom čekali roky
1:11Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám. Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v duchu božím, neřekne Ježíš, buď proklet. A nikdo nemůže říci Pán Ježíš, jedině v duchu svatém. Jsou tedy rozdíly v darech milosti, ale tentýž duch. Jsou rozdíly ve službách, ale tentýž pán.
2:16a to, že jsem tady, tak je to v podstatě proto, že po této biblické vznikla docela velká diskuze a byla hlavně teda o tom, jestli jsou dary Ducha Svatého tehdy i dnes, tedy nejen dary slova moudrosti a slova poznání, jestli jsou tyto dary totožné nebo trochu rozdílné. To znamená, jestli mají stejný význam,
2:48stejný záměr, stejné projevy i stejnou intenzitu, také po uzavření kánonu nového zákona. Až to po apoštolské době. A tak vznikl nápad, abychom se podívali do historie církve, jaké měli křesťané v minulých stoletích s těmito dary a se jich projevy zkušenosti.
další 14 míst
11:00to bylo v roce 49 po Kristu, tak se tam nepíše, počkejte si na příchod někoho s darem uzdarování, ale je tam napsáno, jděte za svými obyčejnými, neobdarovanými staršími. a ti ať vás maží olejem a modlí se. Vlastně podle textu epuštol, už ani apoštol Pavel v 60. letech prvního století
11:32neuzdravil milovaného Timotea a vlastně on sám se nenechal uzdravit některým z apoštolů. Největší spor v této oblasti se ovšem týká daru jazyků. I tady se zdá naprosto zřejmé, že došlo ke změně jejich projevů.
12:39Když se tedy pokusím tento úvod shrnout, myslím, že důsvatý působil v době Apoštolů skrze dary, přece jen s jiným záměrem a s jinou intenzitou, než v dobách poapoštolských. Tedy záměr a způsob jednajícího ducha svatého je důležitější, než použité jméno daru. V podstatě tomu napovídá i ten šestý verž.
13:12A Bůh, který působí všechno ve všech, každému dáván projev ducha ke společnému prospěchu. Takže ten jiný záměr a jiná intenzita se určitě týká zvláště daru proroctví,
14:21je také rozdíl. U nich už jde jen o výklad písma, který však má být také inspirovaný. Ale teď se tedy podívejme trochu do historie církve. V ní byly a jsou dvě rozdílná stanoviska. Jedni jsou přesvědčeni, že dary i jazyky utichly.
14:52Tomuhle teologickému směru se říká odborně cesationismus. Tento názor v dějinách církve naprosto převažoval. Ale jiní jsou si jistí, že v skrytu tyto dary, zvláště jazyky vždy existovaly, občas se i veřejně projevily a proto byly zmíněny. Když o tom tak přemýšlíme, tak je opravdu velice zajímavé,
16:27Ve čtvrtém století se také jazyky objevovaly v prvních klášterech založený poustevníkem Pachomijem. Ale i hodnocení užitku působení jazyků bylo v dějinách různé. Proti darům vystoupil ve stejném století, kdy se objevily ty jazyky v klášterech,
16:57velký učitel a teolog Augustin, který řekl, zázraky už nejsou potřeba. A známý starověký kazatel Jan Zlato Ústý prohlásil, dary zmíněné v Novém zákoně se už v poštolské době nevyskytovaly. Přesto se mluvení jazyky občas objevoval i ve středověku, tedy zhruba ve 13. a 14. století bylo to v klášterech,
18:40kteří také dostávali zjevení odporující písmu. Příznivci darů ducha však uvádějí i kladné příklady. nepotvrzeně priměl dar proroctví, jazyků a výkladu i Martin Luther, když on to nikde nezmínil. Někteří považují za předchůdce letničních i moravské baratery z Hernhutu ochráva,
20:48Takže až do roku 1900 existovaly pro dary ducha svatého tyto dva názory, které si ovšem žili do značné míry svým vlastním životem. Změnilo to částečně až letniční hnutí, vzniklo je v USA. To na začátku 20. století začalo učit, že mluvení v jazycích je znamením,
21:20že byl věřicí pokřtěn v duchu. To ovšem znamená, že ti bez daru jazyku nemají ducha svatého. To znamená, že vlastně nejsou křesťany. Letniční věříci byli v Americe, Anglii i Evropě velmi misijně činní, zvláště se věnovali práci v chudých čtvrtích mezi opilci a spodinou společnosti.
22:58Charizmatici neproblematizují spásu nepokřtěných duchem, ale vedou k tomuto krstu, protože je pro ně znamením vystrojení mocí ke službě. A tato druhá zkušenost kdy může proběhnout i bez daru jazyků. Dalším rozdílem je, že letniční vytvářeli už po počátku své vlastní zbory a aliance.
28:29Ale během doby jsem to v něm přestal vidět. Zjistil jsem, že charizmatismus nepřináší výrazně lepší a najednou i horší životní ovoce než tradiční biblické křesťanství. Viděl jsem, že objevované duchovní dary mě známých lidí je neuchránili před velkým pádem do hříchu.
31:21Tyhle negativní zkušenosti ale u mě přesto u mnoho těchto věřících nespochybnily jejich upřímnost a snahu o živý vztah ke Kristu. Jenom se ukázalo, že jdeme po různých cestách následování Pána Ježíše. Oni věří, že je písmo, zážitky, duchovní dary a zkušenosti přibližují ke Kristu.
10:19nevděčnost je orientovaná na dar místo na dárce to je první věc kterou se naučíme nevděčnost se vyznačuje tím že je od že je Orient á na dar místo na dárce dárce s velkým D Zadruhé se naučíme že nevděčnost nás okrádá o Dar věčného života to se týká naší společnosti vlastně jsme to také viděli i v římanům první kapitoly A za třetí se
10:43naučíme že nevděčnost z nás dělá modloslužebníky Pojďme se podívat na tu první lekci nevděčnost je orientovaná na dar spíše nebo na místo dárce nevděčnost je orientována na dar místo na dárce věčnost co vlastně vidíme v tomto textu velmi zřejmě nebo jak by se to také dalo možná jinak vyjádřit je že nevděčnost je tedy výsledkem povrchnosti
14:52odcházeli všichni byli uzdraveni všech 10 bylo uzdravených ale poděkovat jak vidíme v textu se vrátil pouze jeden člověk Proč proč se vrátil jeden člověk aby poděkoval a chválil pána Asi bychom důvodu mohli najít více ale jsem přesvědčen že jeden z nich je ten že tito lidé dychti více po daru než po dárci přesně je řečeno po fyzickém
další 12 míst
15:20povrchním daru více než po dárci chtěli to co on může dát ale nechtěli jeho to bylo velmi příznačné pro společ ve které Pán Ježíš Kristus sloužil tedy zejména pro židy pro které přišel Lukáš píše právě proto aby ukázal jak povrchní a lstiví byli Židé právě jeho doby odmítli Krista jako mesiáše jako svého pána ale chtěli ho přijmout
16:54proto jsou ochotni udělat tedy cokoliv co jim řekne zdraví prosperita životní štěstí to je jejich vidina ten dar více než dárce a proto když jim řekne aby šli ke kněžím tak jak si tak oni oni na na povrchu jaksi věří ale není tam opravdová víra v Krista ale je tam vidina zdraví není tam opravdová víra v
17:25Krista ale pouze vidina zdraví a lepšího života a to také bude zřejmé i za několik okamžiků ve chvíli kdy jsou očištění se jejich povrchnost a orientace sama na sebe a na jejich zdraví plně ukazuje kromě jednoho se nevrátí Nikdo z nich aby tedy poděkoval Kristu není to Kristus jako mesiáš kterého oni chtěli není to bůh spasitel dárce věčného život života
17:51kterého oni chtěli ale dary ty fyzické dary které on dává toho oni chtěli A tak je to s lidmi i dnes přemýšlí o Bohu a o Kristu eh Častokrát jako o nebeském číšníkovi jako o někom kdo nám má a musí pro život dát to co potřebujeme A dále je již v životě nechtějí dále jej vlastně v životě také nepotřebují nechtějí mu být vděční
23:27ve svém životě ale prohlédl a uviděl v Kristu někoho kdo mu může dát více kdo mu může dát více než jenom zdraví a na rozdíl od ostatních T těch devíti lidí kteří odešli beze slova A to nás vede k další lekci o nevděčnosti nevděčnost nás okrádá o Dar věčného života To je tragédie vlastně to je ta největší tragédie dnešního světa a to je ta
23:51největší tragéd těch devíti lidí kteří odešli od Krista byli sice uzdravení Možná že jim Zbývalo 10 15 nebo 20 let jejich života ale to bylo tak vlastně všechno když byli všichni očištění tak Nevděk většiny a zahleděnost na sebe a zahleděnost na ten dar jim bránila přijmout Boha tedy od Boha to nejdůležitější tato zahleděnost jim
37:17můžeme říct útok na boží svrchovanost a dobrotu projevenou především v jeho spasení a to Boha neuctívá ale ale to Boha z neuctívá ukazuje to že pohrdáme jeho milostí tím největším darem že pohrdáme jeho spasením a že to pro nás není dost a je to bratři a sestry hrozné svědectví které tomuto světu předáváme Pokud jsme
38:07komunikujeme úplně falešnou představu o křesťanství jeho milost jeho moc jeho láska jeho dobrota nám nestačí ve spasení a to je hrozné svědectví bratři a sestry tomuto světu To je hrozné svědectví ve vděčnosti Se skláníme před bohem ne pro to co pro nás jenom udělal ale proo co nám o sobě v jeho darech také zjevuje Víte o tom
38:33přemýšlejme a to je to je vlastně Druhý aspekt uctívání jeho součástí není jenom vděčnost za věci ale rozpoznávání skutečné Identity dárce přijmete si vděčnost a uctívání samařan není orientovaná jenom na ten dar který dostal to znamená zdraví ale jeho Vděčnost je provázená tím chválou boha jeho vděčnost a oslava je namířená na
38:59Boha jako na dárce To je důležité dary které nám bůh dává musí upřít naši pozornost zase zpět na Boha ne na ty dary ale zase zpět na Boha a na něho v jeho darech Poznáváme přece kým bůh skutečně je v jeho darech Poznáváme jeho dobrotu jeho věrnost jeho moc jak je slavný jak je milostivý A jak je mocný spasit a zachránit nás na věčnost
39:27Tak až se příště budeme modlit a až budeme chválit a děkovat děkujme za to ne že nám něco bůh dal ale děkujme za to že je dobrý děkujme za to že je milostivý protože to je to co nám jeho dary dosvědčují děkujme za to že je mocný děkujme za to že je slavný slavnější než všechny Králové protože to nám chce svým jednáním pán
41:11to největší v Kristu dávejme pozor aby naše vděčnost nebyla spíše modloslužba orientovaná na fyzické věci tedy na dary více než na dárce abychom své křesťanství Krista a víru V něho jaksi eh neviděli jenom jako prostředek pro nabytí materiálních věcí a abychom pouze tyto materiální věci nevnímali jako důvod ke vděčnosti
4:23a znovu vybudování jeruzalemského chrámu po 70. letém babylonském zajetí. Takže Kyros, druhý který jste měli nad ním přemýšlet a jeho život a konotace jsme rozebírali už u proroka Agea a je to vlastně současnost proroka Zachariáše, je král Darius I. On se zasadil o to, aby ty práce na tom zastaveném božím díle byly obnoveny.
4:53A to jsme v roce 522 př. Kristem. A vládl do roku až 486. Takže dlouhá vláda, velice významný král, Zachariáš prakticky působil pod jeho vládou. Takže měli jsme Dária I. a další významný král byl Xerxes, neboli nám biblicky známější pod jménem Achaš Veroš,
10:46rozdělení tedy do těch čtyř království, které by vůbec nebylo možné probrat. Takže jsme zase v 24. ševatu druhého roku králování krále Dária I. Histabse se, to je rok 519 př. Kr. 15. únor podle Gregorionského kalendáře a jsme již ve druhém, pořád ve druhém vidění proroka Zachariáše.
další 12 míst
34:53no tak uvidíme, jakou cenu ti dáme. Co mu řekl Petr? Buď proklet. Ty i tvoje peníze. Jak jsi mohl myslet, že lze něco takového uskutečnit? Boží duch byl člověku dán jako nezasloužený dar milosti. Takže, ano, já si moc kladu důraz na to, aby jsme se v těch biblických textech orientovali.
50:29ale dvě významné si řekneme. Byla to bitva u řeky Granikos, kde se poprvé ve velké síle utkal Aleksandr Veliký se svým protějškem, králem Perskomecké říše, kterým byl, kdo ví, kdo byl králem v té době, král z Achamenovské dynastie, přímý potomek z té královského rodu, o kterém jsme mluvili, jako byl Kyros a další, byl to Darius,
50:59ale pozor, už ne. Ani první, ani druhý, ale Darius třetí. Takže král Darius byl oním sokem, který představuje v tom, jak budeme dál číst, berana, který se bude trkat s kozlem, který přichází odkaď? Z jaké světové strany? Ze západu. Určitě. Takže Granikos. Řeka Granikos tam došlo k prvnímu významnému střetu a už tady nebyly síly vůbec vyrovnané.
1:01:25Já si myslím, že Plutarchus měl větší blízkost k těm událostem. Takže kolik si myslíte, že stálo proti této armádě Dária III. na straně Aleksandra? U ISU. Někdo dá 50? Někdo dá 200 tisíc? Tak poslední, a tím končíme, hokinářství. Olča má čokoládu.
1:04:39že když Darius viděl Aleksandra Velikého, tak se rozklepal a sám utekl. A víte, jaký to asi mělo vliv na jeho armádu. Když král váš, který vás vede, před útíká z boje, tak co to asi udělá z vojáky. Darius nejednou útíkal z boje před Alexandrem Velikým. A Darius útekl z bitvy u Isu do Damašku, nebo směrem k Damašku, potom od Damašku dál.
1:05:18V Damašku se tehdy nacházela celá jeho královská rodina, včetně královny matky, Sisi Gambis, jeho manželky, statejry, dcer a syna. Co udělal Damašek, když se přiblížil Aleksandr Veliký k Damašku? Kapituloval. Zdali se mu a dokonce vydali králu všechem jeho poklad, co je velice ale zvláštní, jak se Darius zachoval ke královské rodině.
1:05:49Naložil s nima v úctě. Takže nenaložil zle ani s jeho matkou, ani s jeho rodinou. Pak Darius utíká, skrývá se, ale není stále Perzie dobyta. Už většina de facto patří Alexandru. Ale v zimě v roce 331 si Aleksandr řekl, že v mezičase doby je co?
1:07:28Třeba, že Měcko-Perská Arbáda byla početnější, Aleksandr znovu překvapivě tuto bitvu vyhrál. Darius III. zase utíká. A po dobití, tedy Gaukemalu, už nic nebránilo, aby Aleksandr Veliký ovládl tehdy největší město světa,
1:09:07mu ho předal taky úlisně, aby si ušetřil život. A po dobití Babilona už stačilo jenom málo, aby Aleksandr Veliký dobil i hlavní město Meckoperské říše, tedy Šůšan. A aby to nebylo málo, samozřejmě, že ho dobil a v Šůšanu se nechal posadit na trůn velkokrálu Achamejovské říše, na trůn Dária III. Snažil se ho tím vyprovokovat,
1:09:41protože se ho samozřejmě snažil jako soka zbavit. A věděli byste, jak přišel Darius III. o život, jak tedy skončily dějiny vlády Peršanů a Nécko-Perské říše. Bylo to zradou. Darius III. měl příbuzného satrapu Besaua a bylo to v Baktrii. Najdeme si Baktrii. Můžete najít Baktrii, nebo nám Kuba najde Baktrii,
1:10:13aby jsme věděli, kam jsme se dostali. Vidíme, to je satrapa, oblast Baktrii. Víme, že Becko-Perská říše byla rozdělena do vlády pod jednotlivé satrapy. Rozumíme tomu oblasti. A Bakhtry spravoval jeho přímý příbuzný Besau. A Besau se rozhodl, že Daria zajme a bude vyjednávat s Alexandrem, že mu ho předá na odplátku, že ho Alexander nechá být dále správcem a satrapou.
1:10:53Bakterie. Víte, k tomu nedošlo. Aleksandr na takovou lest a podlost nepřistoupil. Takže nakonec sám Besou zavraždil Dária III. A Aleksandra Velikého to velice rozlítilo. A když se potom zmocnil Bakterie, tak nechal ostatky krále Dária čestně pohřbit ze vší slávu. To by jsme měli vědět. Jenže Aleksandr Veliký byl opojen svými úspěchy.
1:53máme v jednom těle mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol, tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého. Máme rozdílné dary podle milosti, která nám byla dána. Máli někdo proroctví, ať ho užívá v souhlase s vírou? Máli službu, ať slouží. Je li vyučující, ať
2:18učí. Máli dar povzbuzování, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí radostně. Tolik ze čtení Božího slova. Můžeme se posadit. V těch uplynulých dvou kázání, která jsem měl. My jsme se dívali na první a na druhý verš a Pavel, jestli si dobře
13:07některými dary a službami, o nich Pavel píše ve verších 6 až 8, tak uvidíme, že taková hlavní myšlenka je takové jednoduché sdělení a to by se dalo shrnout slovy: "Mášli dar, pak jim služ." Ale než k tomu Pavel, než se k tomu Pavel dostane, tak pokládá za nutné adresáty varovat a říká jim vlastně, že a říká to i nám, to, že máš nějaký dar,
další 11 míst
21:35Boží milost se neprojevuje jenom v tom, že jsme byli spasení, ale také v tom, že nás Bůh vybavil dary, abychom mohli sloužit jeho církvi. Projevem Boží milosti je tedy rovněž to, že si nás Bůh v naší nedostatečnosti, v naší neschopnosti, v naší hříšnosti používá ke službě, ke své ve svojí ve svém díle a ke svojí slávě.
22:26nepodceciňovali svoje obdarování, abychom nepodceňovali svoji roli v Kristově těle, abychom nepodceňovali službu, kterou nám Pán svěřil. Slovi bratra Johna McArtura bysme mohli říct smýšlejte vysoko, jenom ne moc vysoko. Stejně jako lidé, kteří jsou obdarováni nějakým viditelnějším darem, jako jsou možná asi kazatelé, různí vedoucí, možná misionáři, velcí
22:57evangelisté, mohou podlehnout pokušení začít se vypínat nad ostatní. Tak na druhé straně může někdo jiný kvůli pochybnostem o významu svého daru propadat určitému pocitu méně méně cennosti. A ani to není správný postoj. To není to, k čemu nás Pavel vede. Pavel nás nevede k tomu, abysme znevažovali sami sebe a už vůbec abysme
27:17dvou oddílů v Římanům a v Efezkým, tak je stejný. Je to služba v církvi. Byť se v každém z nich Pavel zaměřuje na možná trochu jiné detaily, tak tím kontextem je služba v církvi. A tak se tyto dva texty doplňují. Milost, obdarování, kterou od Boha každý dostal, jde ruku v ruce s mírou víry potřebnou k tomu, abychom naše dary
28:46různorodost té míře víry vidět i v našem možná jako každodenním lidském životě. nebo když se koukáme do církve, do našeho sboru, do jiných sborů, do té velké rodiny víry, do které patříme, tak vidíme, že i když může být několik lidí, o kterých bysme určitě nepochybovali, že mají třeba dar vyučování, tak ani
30:03základ toho daru je možná stejný. Někdo má zápal pro evangelizaci, někdo pro výklad písma, někdo slouží tím, že povzbuzuje zkroušené a navštěvuje nemocné. Jiný má radost z toho, když může poskytnout nějakou praktickou pomoc někomu, kdo si sám nepomůže. A nebo může někoho, kdo je možná v nějaké viditelnější službě
31:54Dostal jsi to od Boha jako dar ke službě. A mášli pocit, že tvá míra je skromná? Tak to není důvod k méně cennosti, protože Bůh ti svěřil přesně to, co v těle Kristově potřebuješ zastat. Tím měřítkem, kterým se máme měřit, nejsou ostatní bratři a ostatní sestry. My nejsme povoláni k tomu, abychom se poměřovali na navzájem, abychom
33:49a kdo potom velmi padl. A tak pokud ti Bůh dal velkou míru víry a výrazný dar, tak se nepovyšuj nad bratra či sestru, kterým svěřená míra vypadá skromněji. Místo píchy by nás vědomí této velké míry mělo vyvolávat bázeň, protože od každého, komu bylo hodně dáno, bude také hodně vyžádáno. Apoštol Pavel to vystěhuje otázkou,
34:47než ten, kdo sedí vedle nás. Ale tím měřítkem je to, co Bůh svěřil právě nám. A tak když o sobě smýšlíme střízlivě, když porovnáváme možná naše výsledky s obdarováními, o kterých víme, že nám je pán Bůh dal a když si uvědomujeme, že v nich všichni máme velké mezery, tak si potom uvědomujeme, že každé obdarování je nezasloužený dar
35:15a přináší odpovědnost před Pánem. Protože stejně jak vyznává Pavel, my jsme nebyli hodni toho, abysme naše obdarování dostali a přesto Pán uznal za vhodné nám je dát. Mizí také pocit méněcennosti, protože víme, že i ten nejmenší dar má v Božím plánu své nezastupitelné místo a že Bůh od nás nežádá to, co dal druhému, ale
36:34hlediště. Jsme Kristovo tělo. Církev je Kristovo tělo. A jak si ukážeme někdy příště, tak smyslem naší služby je to, abychom naplňovali potřeby zbytku těla, jehož jsme součástí. Naše dary, naše služba není proto, abychom v podstatě sloužili sami sobě, ale obdarování, které máte vy, máte proto, že já ho potřebuji. A obdarování, která
4:52verš ale k tomuto božímu slovu můžeme povstat především v sobě mějte vroucí lásku neboť láska přikrývá množství hříchů buďte jedni k druhým pohostinní a to bez reptání Dar milosti podle toho jak jej každý přijal
16:16pohostinnost je jedním z darů ducha o tom Čteme třeba v římanům v dopisu do Říma v 12 kapitole v 13 verši sdílejte se se svatými v jejich potřebách usilujte o pohostinnost Takže o pohostinnost máme
17:56slovo pohostinnost je opravdu Boží Dar a pohostinnost se z lásky k bližním se na tu svoji službu nedívá z účetního pohledu Dělá to pro své duchovní sourozence a vlastně hlavně to tím projevuje svoji lásku k Bohu
další 10 míst
19:34vzpomenete na lidi kteří pro které to byl Dar kteří opravdu měli Dar pohostinnosti rádi tímhletím darem sloužili A takže když milujeme našeho Spasitele máme i my zkusit tímhletím darem poslou a třeba mnozí z nás zjistíme že právě
20:04tenhleten dar je možná ten dar který nám dal ten největší dárce pohostinnost je asi jedna z těch věcí z těch darů o kterých se zmiňuje Bible tak možná možná je ta která kterou můžeme kterou si můžeme na nečisto asi nejsnadněji
20:41zkusit ale když se mluví o darech a vzájemné službě tak v tom 10 verši Čteme Dar milosti podle toho jak je každý přijal si služte navzájem jako dobří správci rozličné Boží milosti Takže znovu chci zdůraznit že žádný opravdový Křesťan není Bohem vynechaný a žádný opravdový Křesťan není
21:14neobdarovat nikdo z opravdových křesťanů asi nemůže říct tak já jsem žádný Dar nedostal mně pánbůh žádný Dar nedal a taky jenom si můžu opravdu jenom sedět a jenom si nechat sloužit případně Protože i v Bibli Čteme efezským 4 s verš ale Každému z nás byla
22:26dary i o tom mluví Bible římanům 12 kapitola první verš vybízím vás tady bratři skrze milosrdenství boží abyste vydali svá těla v oběť živou svatou a upřímnou bohu to je vaše rozumná služba bohu jak můžeme přijmout boží
22:58dary když vydáme svá těla jejich schopnosti Pánu bohu jako oběť a to je víz opravdu pro všechny křesťany ten první verš 12 12 kapitoly Římanů to není jenom pro někoho to není výzva jenom pro ty nejschopnější to je výzva pro všechny i pro ty k kří si připadají mál
23:42každý může mít službu Ne každý má proroctví ale každý může mít službu kterou opravdu Pánu bohu slouží v té stejné kapitole 12 š verš je napsáno máme rozdílné dary podle milosti která nám byla dána a v sedmém verši má někdo službu ať slouží když je upřímný Křesťan
25:13rozhojnění ale i nad představy těch kteří jsou kolem nich a s tím co jsme přijali máme sloužit jeden druhému jako dobří správci bohem daného daru to je opravdu když nám pán Bůh nějaký dar dal tak jsme se stali
25:43správci toho daru a správce by měl být odpovědný svému pánu a měli bychom dobře spravovat to co nám pán Bůh svěřil a měli bychom tím sloužit i ostatním bratřím a sestrám ale někdy i těm kteří jsou kolem nás a kteří to
42:24výjimkou takže měli bychom se modlit o to abychom věděli jaký je náš Dar abychom tím darem sloužili našim sourozencům jako věrní správci a možná jedním z těch poměrně
17:26a v roce 522 na scénu vystupuje velitel Kambísovy armády, král Darius. A tady vlastně děkuji za zpětnou vazbu, někteří mě psali na ten historický úvod poznámky, jestli jsem neudělal chybu, když jsem mluvil o tom, že král Týros ovládl tu neobabilonskou říši, stal se králem,
18:01protože v Danielovi se píše v páté kapitole, že vládl Darius. A tady jsme u jedné věci, kterou vám chci ukázat. Jedna, která naše překlady často se líšejí vůbec, jak ty jména vyslovují. nejlepší by bylo, kdybychom se drželi hebrajským a aramejským originálům, pak by nedocházelo ke změně. Další těžkost nastává v okamžiku, že někteří králové, a to není nic nového i v novodobé historii, vládli pod více jmény.
18:29Vemte si třeba, jaké vlastní jméno bylo krále Karla Čtvrtého, domácí úkol. On vládl pod jménem Karla Čtvrtým, ale nemenoval se Karla Čtvrtý. Jo, to je další těžkost, kterou nacházíme v téhle věcech a potom, na co chci upozornit, je, že Dariaveš, což máme my přepsáno Darius, neznamená jenom jméno, ale je to titul aramejský.
další 10 míst
19:25To znamená, my z toho máme to české císař. Ale původně to bylo vlastní jméno. A tady jsme u těžkosti v aramejštině. Darjaveš, Darius, máme některými překladateli vykládáno jako jméno, ačkoliv ty texty to neumložňují. Darjaveš může být opravdu jméno, Ale může to být titul krále. Například král Kýros II, to je král, který dal ten dekret v roce 538, vystupoval pod titulem Tarjaveš, což znamená doslova pán král. A jeho předchůdce Kýros I, který vládl v roce 700, používal také titul Tarjaveš, král, pán.
20:14Ale jak se v tom tedy zorientovat? Pokud nám chce písmo zdůraznit, že slovo Darjaveš znamená jméno krále, tak vždycky je s atributem, nebo pokaždé většinou je s atributem Darjaveš Hamelech, čili král Darjaveš. Protože je nesmysl říct Cezar císař. Je to srozumitelné, věřím, že ano. Takže tady už nejsme u titulu. V tom roce 522 nastupuje skutečně Král Hamelech Darjaveš, který vládl pod synonymem Veliký. Darjaveš Hamelech, Darjaveš Král.
20:57Takže to, aby když se orientujete v těch letopočtech, tak dejte pozor a v těch králích, kterých jsme probírali, Darius Danielovi nebyl Darius jménem, ale byl to jeho titul Králek Kýra a úplně jsem se zhrozil, že některé překlady tam doplnili, že to byl Dariaveš Mecký, což v originálních mezoreckých tektech vůbec není napsaný
21:23Tam je napsaný prostě, že jakmile se Darjaveš ujal vlády, tak prostě postavil Daniela mezi všechny ty satrapy a zase mu navrátil tu pozici, kterou měl za vlády nebo Karnezara. A slovo Mecký tam vůbec není, takže mnohý vás to může plést, že tam je Darjaveš Mecký, vy si představujete nějakého krále Darjaveše Meckého, Ale slovo Darjaveš je tam ale mécký, už ne. Takže proto je důležité otevírat strongy, hledat originálních textech a studovat.
22:01A nejlépe by bylo, pokud bychom se jména králu i osob biblických učili, tak jak jsou skutečně jmenováni a ne ty naše zkomolené jména pohansky a potom pod vlivem toho antického světa. Takže král Daria Véš. Král Daria Véš se tedy zmocnil vlastně vlády tím, že porazil toho zbouřence, krále Kambísa a ujal se tedy vlády a právě toho druhého roku králevání Daria začíná obnova na Jeruzalemském chrámu prací a to je tedy rok 520.
27:30Pán Bůh opravdu má pro každého z nás, kterého přijal za svého syna a dceru, svůj podivohodný plán. A nic by nás z tohoto plánu nemělo odvést. Jak říká poštol Pavel v té 11. kapitole v Istuřímánu, přece Boží povolání dary jsou neodvolatelné. Boží ano nebude zítra, ne. Ale jak je to s tím naším lidským srdcem? Vzpomeňte si například Petra, který zapřel Pána Ježíše Krista. Jak byl odhodlaný na začátku?
29:42Takže pojďme do textu, přečteme si a tím dneska budeme končit a rozebereme prvních pár veršů. Ageus 1.1. V druhém roce vlády krále Daria. Jsme u toho. Daria Véš HaMelech, to je jí jméno. Je to král, který vládl přesně od roku 522 až po další roky právě prorokování proroka Zachariáše.
30:14a my si o tom ještě řekneme víc, jak u Zachariáše o Darejovi, tak i v dalších textech, co je nebudeme probírat. Takže v druhém roce vlády krále Dareja, to je strok 522, v šestém měsíci prvního dne toho měsíce stalo se hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea k judskému místodržiteli Zerubávelovi, synu Šaltělovu a k veleknězi Jošovi, synu Joosadakovu.
31:11Takže pojďme si ten text teďka rozebrat. V šestém měsíci prvního dne toho měsíce, v druhém roce krále vlády Dareja. Víte, a tady jsme u hebrejského kalendáře. Šestý měsíc v hebrejském kalendáři, hebrejský kalendář se řekne Haluach Haivri. Z Ivri znamenají židé. Z toho máme vlastně i název židovského moderního jazyka Ivrit.
35:49tento místodržitel Zerubável a on vedl tu první repatriační vlnu a on byl tím místodržitelem v tom Novém Jeruzalémě. A také se to slovo, takže on byl ten představitel té náboženské, teda té světské moci, královské, ale samozřejmě nebyl králem, byl pouze zástupcem krále Dareja jako místodržitel. a potom se stává k duchovnímu vedoucímu potomku z velekněžského rodu, kněži Jošovi.
5:19Přečtěme si text ze Zachariáše 1.1.6. V osmém měsíci druhého roku vlády Dareja se stalo hospodinovo slovok proroku Zachariášovi, synu Berekiáše, syna Idova. Hospodin se velice rozhněval na vaše otce. Řekni jim, toto pravý hospodin zástupů, navraťte se ke mně, je výrok, hospodina zástupů, a vrátím se k vám, pravý hospodin zástupů.
29:42Další zajímavost, co se nás může pozvednout ze židla a mělo by, je, že tady najdeme paralelů i s východem z Egypta. Když Pán Bůh, a je tady určitě jasná paralela, zachraňuje svůj lid z Egypta z područí Faraona, tak víte, že tehdy způsobil, naklonil srdce těch egyptianů, že je obdařili množstvím darů. A tak si představte, že nejinak tomu bylo, když opouštěl boží lid Bavilon.
30:10Ezdráž 1.6. A všichni jejich okolní obyvatelé je podpořili stříbrnými nádobami, zlatem, majetkem, dobytkem a vzácnými dary, kromě toho, co obětovali dobrovolně. Takže zase vidíme, že pán Bůh měl i v rukou to, že budou zaopatřeni na té cestě i na to, aby mohli nějakou dobu žít a obětovat svému bohu v tom jucku.
další 8 míst
39:36Zerubábel, Ješuá a ostatní předáci izraelských rodům jim řekli, neexistuje, abychom společně stavěli dům našemu bohu. My sami budeme stavět hospodinu dům, bohu Izraele, jak přikázal král Kýros, král Perský. I stalo se, že lid země oslaboval ruce judského lidu a zastrašoval je, aby nestavěli. Podpláceli proti ním i rádce, aby mařili jejich plány po všechny dny Perského krále Kýra až do kralování Perského krále Dareja.
43:33Jento Smerdys za nepřítomnosti Kambíse získává moc nad Perskou říší a stává se králem. Tohoto krále známe pod jménem Bardis Smerdis a nebo také Arthraxerxes. Je to vyloženě nepřítel božích záměrů. Právě za jeho vlády se dařilo těm nepřátelům božího lidu pomocí dopisů a lsti přimět krále Perské říše, aby zakázal pokračování na božím týle.
46:36odjeli rychle do Jeruzaléma k judejcům a s veškerou mocí je donutili přestat. Práce na domě požím v Jeruzalémě tedy ustala a stála až do roku druhého kralování perského krále Dareja. Jaká beznaděj. Všechno se zdá zastaveno, co bude dál. Judejci jsou donuceni přestat stavět dům svému bohu a obnovovat Jeruzalém.
48:05já jsem ustanovil svého krále na Sionu, na své svaté hoře. Nedivme se, takový je náš Bůh. A tak už roku 522, ani ne půl roku potom, co na trůn nastoupil Bardis Merdis, dochází z boží prozřetelnosti k veliké události. Pardis Smirdis je v médii spolu s několika šlechtici zavražděn. Velitelem Kambísovy armády Darejem, přímým potomkem z královské dynastie krále Kýra a Chajmenovců.
48:45A král Darius nastupuje na perský trůn jako Darius Veliký. Víte, asi jsem nezmínil, co se stalo s králem Kambísem. Král Kambíse, když se vracel z Egypta, po tom, co se doslehl o té spouře toho kněze Mága Gaumáty, tak byl raněn a zemřel. Takže Gaumátovi vlastně nestálo v tom roce 522 nic v cestě. Ovšem povstává tedy muž, který je z příbuzenstva krále Kambíse z toho královského rodu
49:22a toho kněze, Mága Gaumátu, svrhává strunu. A právě rok 522 je začátek polovina vlády Dareia II., která trvala až do roku 486. A ve druhém roce vlády krále Dareia, a to jsme v roce 520, je znovu obnovena práce na chrámu v Jeruzalémě. Tato práce však nezačala sama od sebe. Je zde znovu opět nutný Boží zásah. Boží lid totiž pod tíhou všech těžkostí velice rychle přestal pracovat na Božím díle a začal si hledět jen sám sebe a svých věcí.
54:12A dneska tedy zakončíme tím slavnostím, dokončením toho chrámu a tou jistotou, že co si pán Bůh přece vzal, to také ve své moci dokonal. Roku 516, 12. dubna, byl dostavěn chrám a došlo k jeho zasvěcení. Ezdráž 6. čteme, jučtí starší stavěli a dařilo se jim za prorokování, a teď dejte pozor, písmo, dosvědčuje písmo, takže za prorokování proroka Agea a Zachariáše, syna Idova.
54:49Pak dostavěli a dokončili z nařízení Boha Izraele a nařízení Týra, Dareja a Atraxerse krále Perského Tento dům byl dokonán třetího dne měsíce Adaru, měsíc Adar to je dvanáctý měsíc v biblickém kalendáři, je to zimní měsíc V tom našem kalendáři se to jedná přelom února a března Což bylo šestého roku kralování krále Dareja
39:41apoštola Petra, které to tak nádherně v druhé Petrově zhrnují, jak tedy má vypadat život opravdového probuzeného Božího lidu. Všecko, čeho je zapotřeba, ke zbožnému životu, darovalo nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás poval vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými
45:23aby nastolil pořádek a získal trun zpátky. Jenomže cestou byl náhodně zraněn v Sýrii. V Sýrii. Mapa zase Izrael, Egypt, Sýrie a tam zranění podlehl. Takže Kambí se zemřel. A to se dozvěděl další z potomků, krále Kýra a to byl Darios. Darios byl bojovník
46:27září roku 522 Smerdy se zabít a Natrů je Hospodinem svrchovaným Bohem, který měl všechny tyto okolnosti pevně ve svých rukách. dosazen bratranec vzdálený krále Kambíse II, kterého máme v Bibli a který se jmenuje král Darios. Histapses, první, neboli Darius veliký.
další 7 míst
47:08Darejos veliký, Darius Darž. Darios Veliký byl Pánem Bohem dosazený král, který vládl v roce 522 až 486 jako velkokrál nad persskou říší. A tento král byl pánem Bohem povolán k tomu, aby byl jako dohlížitel, jako ochránce a nejenom jako ochránce, ale jak mstitel nad těmi, kteří v Jeruzalémě měli znovu
48:43tohoto materiálu. A okamžitě, okamžitě píší udavačský dopis až do Šušanu novému králi Dariusovi. A my celý ten text tohoto dopisu udavačského máme z Boží prozřetelnosti zachovaný v písmu. Ezdráš 56. A co se stalo tehdy Šušanu?
49:15Král Darios 61 Ezdráš vydal nařízení a v archivní knihovně prohledali, co bylo uloženo tam v Babyloně. Víte, že po babylonské říši přebzal moc Kyros Veliký, který zabil tehdy, víte, ta ruka píšící na stěnu, ta noc, kdy byl Babylon dobyt.
50:16a zvlášť, které by se nehodilo, ale pánbůh ho uchoval a král Dários si dal tu práci, že byl ten svitek nalezen. a že byl ten svitek nejenom nalezen, ale že král Darios se mu podřídil. On nemusel, ale on stihl svého předchůdce, krále Kýra. A tak my čteme v Ezdráši
50:476:8. Král Darius, první histapses. Vydal jsem rozkaz, co máte udělat pro židovské starší. Pochoďte do Šušanu přijde udavačský dopis, aby uškodil Židům. Satan je v plné pohotovosti, ale znovu zasahuje Hospodin ve své prozřetelnosti. Naklání srdce Daria a stává se nejenom boží ochráncem Darios, ale stává se
51:18přímo nebo ochráncem Božího lidu, ale stává se přímo jeho spojencem. Darios vydal rozkaz, co má udělat pro židovské starší. Pokud jde o stavbu Božího domu z královských prostředků a z daní ze zaforetí, bude svědomitě a bez průahu proplácen těm mužům potřebný obnos. Vše nezbytné býci, beránci, berani k zápalným obětem pro Boha nebes.
51:51Pšenice, sůl, víno a olej ať jsou vydávány jeruzalémským kněžím podle jejich požadavků na každý den bez nedbalosti, aby mohli přinášet voné dary libé Bohu nebes a modlit se za život krále a jeho synů. Dario se bál Hospodina, Boha Izraele, ne nějakého Bůžka, ale opravdu Boha nebes. A dokonce i zaopatřil kněží v
24:12Kím, čím? Duchem svatým. Kolikrát jsme jim byli pečetěni? Kolikrát nás za život? No samozřejmě jednou. Byla nám vtěsknuta pečeť a ta pečeť není zase nikdo jiný než Duch svatý nám darovaný od koho? Od Boha Otce jako pečeť a závdavek našeho vykoupení.
26:15naplň duchem s malým D. To jsem dal schválně, abych si mohl činit, co sám chci a abych se cítil dobře. Přijde duch, který pomůže, ale to není úloha, proč nám byl darován Duch svatý. Úlohou Ducha svatého v životě nás je učinit jedno nejdůležitější a to je co?
30:54neboť jinak dar Ducha svatého je naprosto člověku nepřístupný. Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenaradili se, kdo znovu nemůže spatřit Boží království." Nikoden mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? nemůže podruhouhé vstoupit dolů na své matky a narodit se. Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě:
další 7 míst
32:20působeno zázrakem znovuzrození a je neoddělitelné od působení Božího ducha, který je nám v tomto okamžiku darován. A jímž jsme v tom okamžiku co? Zapečetěni pro den vykoupení. Jestliže mě budete argumentovat nějakými příklady ze skutků, jsou tam tři, tak vám rád na ty dotazy odpovím, proč
36:55můžeme mít účast. My jsme nebyli zahnáni do různých zemí, ale i nás Hospodin připočetl a připojil ke svému lidu. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Dám jim jedno srdce, jednu cestu. Způsobím, že se mě budou bát po všechny dny, aby se dobře dařilo jim i jejich synům po nich. Uzavřu s nimi věčnou smlouvu, že jim nepřestanu
39:20ve stejném duchu, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům:„Co máme dělat, muži bratři?" Petr jim řekl: „Učiňte pokání a každý z vás, ať se dá pokřtit na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů a přijmete dar Ducha svatého, neboť to zaslíbení platím vám i vašim dětem i všem, kteří jsou
55:34tom týdnu povzbuzovat, prosím vás, nechoďme, nebudeme chodit Duchem svatým. To je Boží vůle pro nás. To je jeden z dalších prostředků milosti. Sedmé, služba. A teda teď bych se vás chtěl zeptat, jak vy a zanedbávání shromáždění, ale to jste snad pochopili. Otázka služba. První Petrum. Každý a slouží darem milosti tomu druhému
56:05tak, jak přijal. A buďte tedy správci Boží rozmanité milosti. Bratři a sestry, Duch svatý nám byl dán, abysme se navzájem budovali, abysme si vzájemně sloužili dary milosti. Ale je vám naprosto jasné, že to mimo obecenství nefunguje. Takže vy nemůžete chodit Duchem svatým a zároveň nemít obecenství, nebýt s bratřími a sestrami a nepochopit, k čemu
56:30vlastně to chození Duchem svatým je. Víte, že dary dozdává Duch svatý každému, jak my sami chceme, jak on sám chce, že jsme všichni ú jednoho těla a jak pán Ježíš říkal, já jsem přišel na tento svět, aby mi všichni sloužili, tak i my si máme nechat církvi sloužit. Matouš 20:25. No ne, tak se přeci dnes žije, ne? Proč
1:09:50Takhle to s Pánem Bohem nefunguje. Ale to znamená, že ve víře spoléhám, že pán Bůh to, co mi také přikázal, takže mi k tomu také ze své milosti všechno daroval, abych to mohl vykonat. A proto, bratři, jelikož jsme uvěřili, proto mluvíme. A to je citace žalmu, bratři. Byl jsem velmi pokořen. To je součástí toho
21:07tam Čteme 10 kapitola od 44 verše ještě když Petr říkal tato slova padl Duch svatý na všechny kteří tu řeč slyšeli a věřící ze Židů kteří přišli s Petrem byli ohromeni tím že i na pohany byl vylit duch byli byl vli dár Ducha svatého neboť slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha potom Petr prohlásil může někdo odepřít vodu aby nebyli pokřtěni
24:41Duch svatý je dar není to něco co si nějak zasloužíš není to něco co nějak co si nějak koupíš je to něco co je naprosto neoddělitelné pro každého Křesťana jeho znovuzrození ospravedlnění a naplnění svatým duchem vše probíh najednou a vše probíhá na základě víry a tak v rámci aplikace v rámci usvědčení pro vás co bylo osvědčením pro
30:35jednou námitkou to je námitka některých skeptiků skeptiků evangelie milosti která zní že jak je možné že někdo kdo koho Duch svatý tak to zázračně naplnil a prožil Tady ty všechny zázraky tak potom odpadl od víry Jak je to možné že někdo kdo okusil Dar Ducha svatého nakonec není zachráněný Nejdříve bych se chtěl abychom se
další 7 míst
36:08opravdoví věřící ne všichni byli viditelně naplněni duchem svatým ale oni a všichni všichni tam zažili v určitém smyslu ty dary zažili v určitém smyslu ty zázraky viděli je všichni přijímali požehnání z těchto darů které plynula skrze církev a ne každ každý však z nich měl proměněné srdce a ne každý z nich měl byl
36:53zázraky potvrdil to že jim dal Dar ducha zapečetil je k věčné záchraně aby nikdo kolem nich nemohl mít žádnou pochybnost A jsem přesvědčen že tito lidé byli zachráněni a platí pro ně jedna z těchto dvou skutečností že buď učení judistu nebyli svedení a nebo byli svedení a Pavlovo napomenutí v jejich životech bude mít užitek a oni se
43:35zajišťoval Tak co to je No to je to je víra to je to co odlišuje věřící od nevěřících a tak zde Pavel argumentuje na základě Božího charakteru argumentuje tím že Bůh je ten dárce Bůh je ten kdo zajišťuje a dělá to ne na základě toho kdo jsou lidi a na základě toho kdo Bůh je sám a Bůh je tvůrce Bůh je dárce Bůh je strůjce a my jako lidi jsme jen
44:01příjemci My jsme příjemci těchto božích darů a nemůžeme nemůžeme si je nějak přivolat vlastním přičiněním a toto je ujištění pro nás pro věřící že Bůh je darce a ten ten kdo vše pro nás zajistil naši spásu naše posvěcení duchem svatým on nás drží pevně ve své ruce a nic potom nás nemůže z jeho ruky vytrhnout jak se
46:29dozvědět tak Duch svatý je už naplnil Duch svatý je tou pečetí které zapeče je k věčné záchraně a pro ně již není žádného odsouzení pro ně již není žádného odloučení od Boha a nic je nemůže vytrhnout z boží ruky Nehledě na to z zákon plní nebo ho neplní také jsme mohli vidět Boha jako toho hlavního jako toho ultimátního dárce od
47:19na základě své vlastní Identity a ne na základě toho co člověk dělá Bůh je tedy dárce Bůh je tedy zachránce a zachraňuje a dává ne protože si to člověk zaslouží ale protože Bůh je ten kdo je a tak tedy vězte že až budete stát před bohem tak neobstojíte kvůli váním skutkům neobstojíte kvůli dodržování zákona
47:51neobstojíte ani když budete lepší než někdo jinej než váš soused nebo váš kazatel neobstojí Ani kvůli tomu že budete nadprůměrní nestačí být ani top 1% dokonce vám řeknu že nestačí být ani tím nejlepším bude to úplně jedno bude to úplně jedno co jste ve svém životě udělali bude to jedno kolik jste darovali chudým budete jedno jak jste
0:40Oslavovali Pána Boha Chtěl bych se dnes spolu s vámi zamyslet nad něčím co nám bůh daroval když jsme byli znovuzrozeni Boží slovo mnoha způsoby vyjadřuje skutečnost spasení tedy skutečnost záchrany člověka od hříchu od následku hříchu v koloským 1 verše 13 a 14 Čteme
3:17protože máme něco nebo spíš máme někoho kdo nás může neustále provázet v našich bojích a v našich životech bůh nám v pánu Ježíši Kristu daroval svůj pokoj My můžeme i přes nepříznivé okolnosti i přes nespravedlnost která je kolem nás a přes Zlo které které je
16:53špatné mít dost peněz nestrádat a mít se dobře ne to samo o sobě určitě není nic špatného ale opět se můžeme vrátit k šalamounovi pro člověka který nepatří Pánu Bohu a nevnímá tyto hodnoty jako Boží Dar a nezachází s nimi k boží slávě tak pro něho to všechno je pouze marnost a Honba za
další 7 míst
20:39schází a nemusí ani zrovna procházet nějakým eh těžkým nebo složitým obdobím ale z nějakého důvodu neprožívají ten pokoj který nám Pán Ježíš Kristus daroval prav pravděpodobně každý z nás když se ohlédneme ve svých životech tak zjistíme že i poté co jsme byli spaseni tak prožíváme chvíle bez
22:46pohltit obchází kolem nás uvádí nás do léčky zkouší to na nás Ale Pán Ježíš Kristus nám daroval svůj pokoj svůj boží pokoj tím se dostáváme k druhému bodu který jsem nazval pouze Pán Ježíš Kristus je zdroj našeho pokoje pouze Pán Ježíš Kristus je zdroj
24:27zaplatíme právě Pán Ježíš Kristus nám ten pokoj vydobil svým zápasem na kříži to on svojí krví zaplatil A nám daroval jediný skutečný pokoj pokoj od následků hříchu pokoj od věčného Zatracení a my Díky tomuto božímu pokoji můžeme prožívat stejný boží pokoj i v našich každodenních životech
26:08bázlivé jediná možnost Jediná cesta k božímu pokoji a zároveň k pokojnému životu na zemi je ve spasení jediný způsob jak už nyní žít pokojný život je v oběti pána Ježíše Krista na kříži jsme tady znovuzrozeným božími dětmi pá Ježíš Kristus nám daroval svůj pokoj a máme všechny předpoklady k tomu abychom žili pokojné
28:17lítost ale Bůh který nám daroval svůj pokoj je bohem který odpouští a má také moc ten pokoj v nás i nadále udržovat a dál rozhoňová bůh působí v každém věřícím skrze svého ducha pá Ježíš Kristus odešel do nebe ke svému otci ale Bůh otec nám seslal
45:03darem jsme obdrželi Ducha svatého Ducha pravdy jím jsme byli pokřtěni v jedno tělo jím jsme byli zapečetěni a on k Duch svatý v nás zůstává ta pečeť Ducha svatého je známkou toho že patříme Pánu bohu stali jsme se jeho vlastnictvím a navěky jsme v Božím
50:05518 z se již nejedná o jednorázovou a navěky platnou událost našeho naplnění a zapečetění duchem svatým když Pavel mluví o naplňování se duchem tak má na mysli proces který se v životě Křesťana stále opakuje ten proces začal darem a naplněním duchem svatým Ale od té doby musí v našich životech probíhat neustále minutu za minutou a den za dnem a my