Co zaznělo v kázáních?
Napište slovo nebo frázi a najdeme všechna kázání, kde zazněla – s odkazem přímo na dané místo ve videu.
Filtrovat výsledky
Nalezeno v 464 kázáních (2 746 výskytů).
2:05To téma, které mě bylo uděleno, přiděleno na dnešní ráno, je téma vítězství nad hříchem. A text, ve kterém se dnes ráno zdržíme, ohřejeme, na malinkou chvilku je velice prostý, je velice krátký, ale je velice důležitý z prvního listu tesalonickým, z třetí kapitoli. Pardon, ze čtvrté kapitoly je to jenom první část třetího verše.
3:01Děkujeme, že i dnešního rána můžeme velice jasně vidět, jaká je tvá vůle pro člověka, kterého ty jsi stvořil, obzvláště pro ty, který jsi také zachránil a vykoupil z hříchu. Bože, prosíme tě o to, aby jsi nám dal otevřené uši k slyšení. Prosíme tě o to, aby jsi nám dal otevřená srdce k poznání a vnímání a porozumění tvému slovu.
5:45ale také spravedlivým soudcem. A pro ty z vás, kterým Bůh ukázal, jak velikými hříšníky jste, jak moc jste překročili jeho zákon, jak pyšnými zráci svého stvořitele jste byli, jak moc nemorálními jste byli, jak zvrácenými jste byli, v jak hlubokém otroství hříchů jste byli, toho dnešního rána platí, neboť toto je vůle Boží vaše posvěcení.
další 51 míst
6:11A pro ty z vás, kterým Bůh ve své milosti ukázal, nejenom to, že odplatou za hřích je smrt věšné odloučení od jeho tváře, protože za jisté hříšnici, jako jste vy a já, nemůžeme nikdy sami ze sebe stát před svatým Bohem, být se svatým Bohem, co společného má svatost s hříšností. Pro ty z vás, kterým Pán Bůh ve své milosti ukázal nejenom to,
6:35že odplatou za hřích je smrt a nekonečné odloučení od jeho tváře v pekle, ale kterým také dal poznat, že vaši jedinou naději na usmíření s ním svatým Bohem je pouze a jedině Pán Ježíš Kristus, který žil dokonale bezříšný život, který naplnil boží zákon do té poslední čárky, do té poslední tečky, do toho posledního slova. Vždycky udělal to, co dělat měl.
7:52platí dnešního dne a nejenom dnešního dne, ale pozbytek vaši životu, neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. Jinak řečeno Boží vůlí pro váš život je, abyste vítězili nad hříchem. A dobrá zpráva dnešního rána je, že v Pánu Ježíši Kristu, v moci Ducha Svatého, máme možnost jako znovuzrození lidé vítězit nad hříchem.
8:21Ať už je váš hřích, že se hněváte, ať už je váš hřích, že jste pišchnými, Ať už je váš hřích, že žijete v nemorálnosti, ať už je váš hřích jakýkoliv, obžerství, pícha, lež, zápas těla, ta dobrá zpráva dnešního rána je. Ne, že ve vaší síle, ne, že ve vaší moudrosti, ne, že ve vaší zbožnosti, ale díky Pánu Ježíši Kristu, který zlomil pouta hříchu, můžeme vítězit nad hříchem.
8:57Boží vůlí pro váš život není, abyste se jako děti boží dále rochnili v hnoji a blátě hříchu. To není ten důvod, proč vás Pán Ježíš Kristus vykoupil, aby vás poslal zpátky, nebo vás nechal, abyste šli zpátky ke hříchům, z kterých vás vykoupil. Boží vůlí, abyste žili svaté, čisté, oddělené životy pro boží slávu.
9:44To znamená, že máte milovat, co on miluje. Máte nenávidět, co on nenávidí. To je, jakým způsobem máme odrážet jeho charakter. Teda to platí pro ty z vás, kteří jste znovuzrození tři minuty, nebo tři dny, nebo tři týdny. Ale také pro vás, kteří jste znovuzrozenými z boží milosti 30 let. Já jsem velice vděčným za to, že i na této konferenci jsme slyšeli o závažnosti hříchu už jenom toho dnešního rána.
10:12Ve vašich modlitbách hřích je velice závažným. A my vidíme závažnost hříchu v tom, co hřích vyprodukoval na začátku v knize Genesis. Jestli není to tak? Kdybychom si řekli, no tak, jedna neposlušnost, jedno neposlechnutí, že jednou jedli z nějakého ovoce, ze kterého jíst neměli.
10:42Ale pán Bůh je tak svatým Bohem, že i jedna neposlušnost proti jeho nekonečné svatosti znamenala co? Bratr Alois Klepáček o tom včera mluvil, znamenala odloučení, věčné odloučení, věčné prokletí celého vesmíru. Většinou odloučení od Boží tváře pro Adama a Evu a pro zbytek lidstva. To je jak závažným hřích je. Jak závažným hřích je?
11:12Hřích je tak závažným, že nestačilo veškeré stříbro a veškeré zlato pro to, aby vás z vašeho hříchu vykoupilo. Váš hřích a můj hřích byl tak závažný a tak zákeřný a tak vraždící na tak silný a tak mocný, že by nestačila krev tisíců a deseti tisíců andělů pro to, aby přišla a vykoupili vás. Ale musel přijít sám Pán Ježíš Kristus, druhá věčně existující osoba Boží Trojice.
12:08A tak drazí v Kristu. Pán Bůh vás nezachránil z moci říchu, proto abyste se vraceli ke starým říchům, abyste se vraceli k nepravostem a nemorálnostem a dále říchu otročili. Pán Ježíš neprolil svou svatou krev, proto abyste se dále opíjeli říchem. hříchem? Duch svatý vám nebyl dán pro to, abyste ho zarmucovali a v boji s hříchem se
12:30spoléhali na svou vlastní sílu a na svou vlastní moc a na svou vlastní vytrvalost? Tak tou otázkou dnešního rána je, jak na to? Není to tak? Není to možná i otázka, která těží vás? Vidíte ve svém životě hřích a čím blíže jste Bohu, tím více vidíte závažnost vašeho hříchu a možná se společně se mnou upřímně ptáte sami sebe,
12:55jak mám vítězit v pokušeních, jak mám vítězit nad hříchem, jaké příčiny, raději, pardon, jaké principy nám pán Bůh dává v božím slovu, které pravdy nám ukazuje, jaké nástroji božího slova si potřebujete a potřebujeme společně osvojit i toho dnešního rána, máme-li být úspěšnými v boji proti hříchu. A tak ta první věc, je tou první věcí, kterou mi vyfoukal brater Kazatel,
13:23A to je pohleďte na Krista. Ale já mu to nezazlívám. Já to beru jako boží prozřetelnost. Některé věci potřebujeme slyšet více než jednou. A tak tím prvním bodem, tím prvním principem, jak vítězit nad hříchem, je pohleďte na vašeho drahého spasitele, Pána Ježíše Krista. A proč musíme začít u Pána Ježíše Krista? Protože Pán Ježíš je Alfou i Omegou.
14:36tím, který způsobil vaši víru. On je ten, který vás zachránil, spasil. Sám ze sebe, sám ze své vůle a k našemu spasení jsme nepřidali nic. To jediné, co jste přispěli ke svému spasení, jsou vaše hříchy, kterým pán Ježíš musel přijít, aby vás z nich zachránil. On je autorem, on je stvořitelem, on je kapitánem. A nejenom, že je autorem vaší víry a vašeho spasení,
18:41kde vidíte jeho dokonalý život, kde vidíte jeho nádherný charakter, kde vidíte jeho lásku, kde vidíte jeho milost, kde vidíte jeho dokonalý život a jeho zástupnou smrt za vaše hříchy. Kde vidíte hrůzu božího spravedlivého hněvu, který byl vylit na vašeho dráho spasitele, pána Ježíše Krista, proto aby ani jedna kapka božího spravedlivého hněvu
19:32Na místo, kde již není žádný hřích, na místo, kde již není žádné útrpení, na místo, kde budeme svatými, jako on je svatý a po zbytek věčnosti ho oslavovat. Upředně hledte na Krista v knize skutků, kde vidíte Kristovu moc v založení církve. Upředně hledte na Krista v epištolách, kde vidíte, co on jako svatý spasitel své círke očekává od vás,
19:57od hříšníků, které vykoupil od hříšníků, jejich životě zlomil pouta hříchu a nyní je posvědcuje a hleďte na Páne Ježíše Krista v poslední knize Bible, v knize zjevení, ve které vidíme jeho mocný návrat, ve které vidíme jeho mocné vítězství a ve které vidíme také jeho soud nad těmi, kteří se svévolně rozhodují setrvávat ve svých říších.
20:58milovali hřích předtím, než je Pán Bůh znovu zrodil a nenáviděli Boha, ale nyní díky obnově mysli novému srdci, které jim Pán Bůh transplatoval duchovně, nyní milují Boha a nenávidí hřích. To neznamená, že již nehřeší, ale znamená to, že jejich hřích je jim odporný. Znamená to, že když hřeší, je jim to líto. Znamená to,
21:20že když hřeší, činí pokání. Proč? Protože Pán Bůh jim dal zakusit na jedné straně o hlavnost říchu, ale na druhé straně, jak sladkým a dobrým a nádherným spasitelem on je a že je zde něco lepšího než jejich hřích. Římanům 6. kapitola by mohl být korunní text na toto téma. Ve 2. verši my čteme tu jedinečnou pravdu, kterou potřebujete slyšet i dnešního rána. S Kristem
21:47jsme zemřeli hříchu. V 6. verši stejné kapitoly a víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován. Proč? Aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Ve stejné kapitole 11. až 13. verš, tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem pánu. Ať tedy hřích nevládne ve vašem smrtelném těle, tak abyste poslouchali jeho žádosti.
22:20Ani hříchu nepropůjčujte své údy za nástroje nepravosti, ale vydejte sami sebe Bohu, jako ti, kteří byli mrtví a ožili, a své údy vydejte Bohu za nástroje spravedlnosti. Vidíte ty nádherné pravdy, které se týkají i vás, pokud jste znovu zdrozenými dnešního rána? Zemřeli jste hříchu. Tělo hříchu bylo zbaveno sil. Už nemusíte otročit hříchu. Máte se považovat za mrtvé hříchu.
22:49Hřích už ve vás nevládne ani hříchu, proto nemáte propůjčovat své údy, ale na druhé straně máte vydat sami sebe Bohu a své údy máte místo toho vydat Bohu za nástroje spravedlnosti. Nerozumíte tomu, co se děje ve vašem životě? Kristus přemohl hřích. Znovu zrození lidé již nejsou otroky hříchů. Pouta hříchů, kterými jste byli spoutáni a nemohli jste jinak než řešit,
27:49jestli je Pán Ježíš původcem a dokonavatelem vaší víry. A pokud jste nečinili pokání ze svých říchů, Pokud vám Pán Bůh ze své milosti neukázal, že On je svatým Bohem, stvořitelem nebe a země, že On je zákonodárcem, že On je tím, který určuje, co je hřích a co je spravidlivé, pokud vám Pán Bůh neukázal, na pozadí své svatosti, jak ohavným je váš hřích,
28:17že jste se proviněli proti nekonečně svatému Bohu a tou odplatou nutně musí tedy být nekonečné odloučení v ohnivém jezeře, které písmo nazývá peklem, kde dostanete spravedlivý trest za vaše hříchy, pokud vám pán Bůh nedal spásnou víru, abyste se nemohli spolehnout na pána Ježíše Krista, nebo raději jste se nechtěli spolehnout na pána Ježíše Krista
28:43pro vykoupení z vašich hříchů, potom nejste znovu zrozenými. A pokud nejste znovu zrozenými, potom ve vašem životě není možné, abyste vítězili nad hříchem. Pokud nejste znovu zrozenými a Bůh vám nedal nové srdce, ve kterém ho nyní milujete a nenávidíte svůj řích, potom jste stále otroky říchu, nemůžete jinak, než otročit říchu a odplatou za váš řích jednoho dne
29:11bude dobrý a spravedlivý boží soud většinou odloučení od něj. A tak slyšte můj hlas, co vám prospěje i toho dnešního rána, když se budete zdráhat, když budete dál pokračovat v boji proti vašemu Bohu. Co vám prospěje, když dnešního rána se rozhodnete opět milovat svůj hřích více než Boha.
29:44Odplata za hřích je jasná. Soud boží se blíží. Není možnost, abyste měli nějakého právníka, který vás z toho vyseká. Dnes je den milosti. Dnes je den pokání. Dnes vy, kteří slyšíte boží hlas, musíte činit pokání ze svých hříchů. Nejenom proto, abyste vítězili nad hříchem a byli jste lepšími morálními lidmi, než je váš soused,
31:49Žít pro boží slávu, žít podle božího plánu, žít podle boží vůle. To je, co znamená nezarmucovat ducha svatého, který ve vás přibývá. A z kontextu čtvrté kapitoly listu Efeským my vidíme, že nezarmucovat znamená nevracet se ke starému způsobu života. Velice prostě řečeno, kdykoliv se jako znovuzrozený člověk vracíte ke svým hříchům a milujete hřích více než milujete Boha, zarmucujete ducha svatého.
32:38a hyne v klamných žádostech. Obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. A tak ten princip, který nám Bůh dává ve svém slovu je, že máte na jedné straně odložit hřích a na druhé straně máte co? Máte obléci zpravedlnost. A příklady následují v té čtvrté kapitole, že?
36:07Kvůli tomu, že s Kristem jsme zemřeli. Kvůli tomu, že s Kristem je naše tělo hříchu ukřižováno. Že Pavel, nebo duch svatý, který mluví skrze Pavla, nedává pouze nějakou hypotézu, v jiném vesmíru, za mnoha řekami, za mnoha horami, by možná někdy snad bylo možné odložit a obléci, ale protože žijete tady, tak je to jenom hezká pohádka.
40:28Potom vaše hříšné tělo, ve kterém jste stále oblečeni, začne mít návrh. Není to tak? Nezažili jste to i vy v minulosti? Když neposlouchám ducha svatého, co se děje, mé hříšné tělo začíná mít hlad. A já ho svým hříchem začnu krmit. A vy víte, jaké to je, že už se vám někdy podařilo nasytit vaše hříšné tělo?
40:50Už vám někdy vaše hříšné tělo řeklo, děkuji, pro dnešek mám dost hříchu, už jsem se najedl, můžeme si dát pauzu do příštího týdne? Ne to, jak to funguje s vaší a mojí hříšnou přirozeností je, čím více jí sytíme, tím větší má hlad, tím více chce. A to české přísloví, podejte prst a sežere vám celého,
41:11platí v první řadě u vás samotných a v tom hříšném těle, ve kterém jste, dejte ruku hříchu, dejte prst hříchu, dejte nehed hříchu a sežere vás celého. To je to nebezpečí i v křesťanském životě. Čím více budete krmit tělo hříchu, tím více bude hladovět, a čím více bude hladovět, tím více ho budeme chtít cítit
43:23Potom opět ta jediná možnost, kterou máte, není chodit v duchu, není líbit se Bohu, není naplňovat Boží přikázání. Ale ta jediná možnost, pokud nejste vykoupeními z vašich hříchů, je otročit hříchu. A odplatou za hřích je smrt. Nenechte se zmást. Tak jak řekl Tomas Watson, to, že nejste navenek zlými, ještě neznamená, že jste uvnitř dobrými.
44:30Je pouze jedna cesta do Božího království. Jsou pouze jedny dveře, jedna brána, která vede do Božího království. A tou je Pán Ježíš Kristus. A tak opět ta otázka je, jak vítězit nad hříchem. Musíme hledět na Krista, musíme chodit duchem svatým. Za třetí musíme také bojovat na správném bojišti. A Pán Ježíš nám jasně ukazuje, že bytevním polem, na kterém se odehrává válka s hříchem, je primárně vaše srdce.
45:04Není to tak? Už jsme to slyšeli na této konferenci. Matouš 15. kapitola 19. verš, tady je svědectví věčně existujícího Syna Božího Pána Ježíše. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smylstva, krádeže, lživá svědectví a urážky. Všechny tyto hříchy ve vašem životě nevycházejí z toho,
45:27že jste vyrůstali na špatné ulici se špatnými sousedy, se špatnými rodiči. Všechny tyto věci se nedějí ve vašem životě kvůli tomu, že společnost kolem vás byla špatná a vy jste se narodili jako nepopsaný list papíru a za váš hřích může někdo jiný. Boží slovo říká, že vaše srdce je zkažené a proto z vašeho srdce vychází samé špatné věci.
47:17nedaří vítězit nad hříchem, může být, protože bojujete na špatném bojišti. Protože se zaměřujete pouze na nějaké vnější věci. Protože jste si udělali dobré předsevzetí. Už nebudu hrát 6 hodin denně počítačové hry a všechno odinstaluju, ale nikdy jste nešli k jádru problému, kterým je vaše srdce a proto za 3 týdny to máte nainstalováno znova.
54:26Ale to v žádném případě neznamená, že nejsou i praktické kroky, které je potřeba činit. Neznamená to, že boj s říchem je jenom o tom, že se modlíte a čtete písmo a dál máte na počítači věci, které tam mít nemáte. Boj s hříchem není pouze o tom, že se modlíte a čtete písmo nebo říkáte všem ostatním, aby se za vás modlili
54:51a prosili, aby vás pán Bůh vykoupil z nějakého hříchu a dál nic praktického v boji s hříchem ve vašem životě neděláte. Boj s hříchem je ve vašem srdci, boj s hříchem je duchovním, ale jsou zde i praktické věci, které vám Boží slovo říká a to je kde dnešního rána zakončíme, které máte dělat. A to je čtvrtý a finální bod dnešního kázání.
55:43Jak to máme brát? Dobrá otázka. Já jsem rád, že bratři, sestry přemýšlí o božím slově, že je zde napsáno, utíkej před mladickými žádostmi. Jak si to máme vyložit? Doslovně. Vemte nohy na ramena a utíkejte před mladickými žádostmi. Jinými slovy nebuďte pošetilými hlupáky. Neskoušejte, kde jsou hranice. Neskoušejte, kolik síly ještě máte, než do toho hříchu padnete, když jste pokoušení.
56:13Neskoušejte, kam až můžete zajít a pořád ještě nezhřešit. Neříkejte si, že to zvládnete. Nepřeceňujte své síly. Nebuďte pyšnými. Neflirtujte s hříchem a neomlouvejte si hřích. Ale utíkejte, když jste pokoušení. Utíkejte. Nebuďte jako král David, na kterého, když přišlo pokušení v 2. samoholově 11. verši, tak tam zůstal a civěl a koukal a přejímal a rozjímal
57:40Za druhé, když bereme boj s hříchem, pán Ježíš říká, že se musíme zbavit věcí, které vás pokouší. Chcete praktickou radu na to, jak bojovat s pokoušením? Tady je slova pána Ježíše Krista. Má to už 18.8. Jezli, že tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utní ji a odhoď, lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý,
1:00:56Muži, bratři, zbavte se věcí, které vás vádí. Pohleďte na Krista, choďte Duchem Svatým, bojujte za vaše srdce a ve vašem srdci modlitbou a božím slovem, ale také zbavte se pokušení ve vašem životě. A třetí zbraní, kterou Bůh dává, je, buďte zdravým členem zdravé círpe. Křesťanský boj s hříchem, křesťanůj boj o posvěcení,
1:03:31My jsme ovečky, my máme být ve stádě, my máme být v ovčinci, kterým je členství v církvi svaté, v místním zboru, podvedením našich pastýřů a sdílet naše životy dohromady. Tou dobrou zprávou je, pokud z dnešního rána sedíte a zápacíte s hříchem. Toto čteme v 1. janově, 1. kapitole 9. verši. Je si, že své hříchy vyznáváme. On je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.
1:04:09Pokud zde sedíte ve svých hříších dnešního rána, ať už jako znovuzrození nebo neznovuzrození, je zde Bůh, který miluje, když odpouští. On poslal svého syna, Pána Ježíše Krista, proto aby nás vykoupil z našich hříchů. A vy nemusíte odejít z tohoto místa se svým hříchem, tak jak jste přišli. Vy můžete na tom místě, kde sedíte, volat ke svatému Bohu, prosit ho o odpuštění.
1:04:31A jestliže své hříchy vyznáváte, on je věrný a spravedlivý a on vaše hříchy odpouští a očistí vás od každé nepravosti. Izaiaš 1. kapitol 18. veršen. Pojďte, říká hospodina, probereme to pravý hospodin. Jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělají jako sníh? Jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna? Není žádný hřích, který by pán Ježíš nemohl odpustit.
1:04:56Není žádný hřích, za který nezaplatil. Není žádný hřích, který by byl mocnější než náš Bůh. Pán Ježíš Kristus je mocným spasitelem a vykupuje z jakéhokoliv hříchu. Je jedno, kde jste byli, je jedno, v jakém blátě se dnešního rána nacházíte. Kristus je mocnější než i nejmocnější hřích a má na to, aby vykoupil všechny ty, kteří k němu volají o pomoc.
1:05:48že on je Bohem, který dává zákon tomuto světu, že on je Bohem, který bude spravedlivě soudit každého jednoho hříšníka, pokud neuvěří, že on je jedinou cestou do věčného království a k tomu, aby hříšný člověk mohl být usmířen se svatým Bohem, protože on na sebe vzal naše hříchy a na něj byl vylit boží hněv, potom tito lidé zemřou ve svých hříších.
1:06:16Ty důsledky hříchů jsou hrozivé. Nejenom fyzická smrt, ale ještě děsivější duchovní smrt. Věčnost v pekle. A tou jedinou nadějí, jak nám říká Nový zákon, nejsou vaše skutky, není vaše náboženství, nejsou peníze, které byste mohli dát do církve. Není to, že jste pokřtěnými nebo členy jabloneckého nebo kuřimského zboru.
1:08:07My jsme pouze nádoby a nástroje a služebníci, kteří zasívají a zalévají, ale ty jsi ten, který dává vzrůst a proto nyní voláme k tobě, Bože. Dej vzrůst v našich životech tvému slovu. Proměň nás tak, jak každý jeden, potřebujeme. Bože, usvědč hříšníky ze jejich hříchů, ukaž jim na svou svatost, na jejich hříšnost,
0:13Takže dneska večer tím naším hlavním tématem je hřích. A jak asi tušíte, to je téma, které je velmi nepopulární. a možná si říkáte no nevím, jestli jsem přijel na správnou konferenci nevím, proč se chceme bavit o tomhle negativním tématu
0:44a jsou minimálně tři důvody pro to, proč se bavit o tomto hříchu hnedka na začátek jakékoliv konference Když porozumíme, co je to hřích a jak se projevuje působí, tak pochopíme, proč náš svět, ve kterém žijeme, vypadá tak, jak vypadá.
1:23A vždycky, a když potřebujeme pochopit kdy jakýkoliv problém, ať už se týká o opravu vašeho auta nebo cokoliv jiného, tak vždycky musíte začít tím, že si zanalizujete a zjistíte, kde je jádro problému. Za druhé, když porozumíme hříchu, tak porozumíme, jak obrovská a veliká je boží milost vůčinám.
další 40 míst
1:55Takže pochopení hříchu by nám také jaksi mělo zvednout naše chápání Boha a opravdu lépe docenit Boží milost v našem životě. A za třetí, jako křesťané chápeme, že cesta ke štěstí, nebo můžeme říct ke spokojenosti v našem životě,
3:31Jak v systematické teologii nazýváme doktrínu hříchu? Říká o tom hamartiologie. Tak pojďme se teda pustit do hamartiologie a začneme tím, že se zamyslíme, jak dnešní, jak moderní svět přemýšlí o hříchu.
5:07A tak náš svět používa hodně eufemismu, takových hezkých způsobů, jak popsat realitu hříchu. Řekneme, že máme něco bolestivého, něco negativního a tak dále. A ve výsledku člověk jako hříšná bytost je nakonec obětí. Je oběť svých okolností, které na něho působí
8:24které se dějí v tomhle světě? Zamyslíme se hluboce. Pokud jste ateista, nevěříte v Boha, jak vůbec můžeme mluvit o existenci nějakého abstraktního zla nebo hřichu? Existuje vůbec něco takového?
10:32v podstatě je jejich problém k tomu, aby oni ho vysvětlili, protože evidentně z ateistického hlediska se velmi vůbec těžce dá popsat, co je hřích. My jako křesťané máme kategorie, kterými hřích dokážeme uchopit a popsat. Pokud byste se do těchto tématů, odkud přichází zlo a jaký je jaksi pohled i z apologetického hlediska na zlo,
13:11vydávat počet ze své nevíry a ze svého jednání nějaké vyšší instanci, nějaké vyšší autoritě. A tak, když se bavíme s lidmi o hříchu, tak zjistíme, že velmi rychle, že lidem se to nejenom nelíbí, ale často se taky na nás naštvou, protože lidé ze své hříšné přirozenosti nechtějí se podřídit něčí autoritě.
14:15Jako křesťané, co je ta nejláskyplnější věc, kterou můžeme učinit vůči naší kultuře, ve které žijeme? Je to, že budeme vlastně zamlčovat ty věci hříchu, že prostě to budeme opomíjet? Přemýšlejme nad tím takto
18:40On říká, ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká, jsem pokoušen od Boha. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a rodí hřích a dokonalý hřích plodí smrt. Já vím, že před sebou mám velmi duchovní lidi
20:16Ten text nám připomíná, že hřích pochází z našeho jádra a že každý z nás jsme pokoušeni vlastními žádosti. Stejně tak, jako každý z nás máme unikátní otisky prstů, tak každý z nás máme unikátní způsoby, jak jsme pokoušeni. Pojďme se tedy dál podívat
20:46na otázku, jak to vlastně začalo nebo odkud se vzal hřích Kde najdeme ten první hřích? Eva, Adam nebo ještě něco před Evou a Adamem My víme z písma, že to byl Satan, kdo první zřešil, že jo? Podívíme se na Izeáše 14 kapitolu.
22:26Největší. To, co jsem tam zdůraznil, je ta první osoba, kde on říká, já to udělám, já vystoupím, já vystoupím, já se vyrovnám. Takže kdybyste měli jaksi takhle střelit, co je jádro veškerého hřichu, jaké byste použili zájmeno nebo slovo? Je to pícha.
25:21když hřích vstoupí na tenhle svět skrze pochybení a selhání Adama s Evou jak hluboko ten hřích ovlivnil svět jak špatné ta situace je Je hřích opravdu tak rozsáhlý, je tak celosvětový, je tak devastitiv, nebo je to spíš
25:51taková nemoc, taková rýmička, co lidstvu chytilo? A tohle je opravdu klíčové k tomu, abyste pochopili, jak pomoct lidem při evangelizaci. Ovlivňuje hřích opravdu všechny?
26:27Ano, hřích se netýká jenom pár jedinců, ale ovlivňuje naprosto, týká se naprosto všech. Římanům 3.23 říká, všichni zřešili a postrádají boží slávu. Opět, jak jsme o tom mluvili, hřích se nás netýká až v momentě, kdy uděláme první vědomý hřích. Ne, my jsme zrozeni v hříchu.
26:59Tak to říká Žalmista v Žalmu 51.7. Hle, byl jsem splozen v nepravosti. A proto nazýváme tady tuhle doktrínu jako doktrínu o dědičném hříchu, protože dědíme hříšnou přirozenost od našich rodičů. Jaká další pasáž by vás napadla ohledně tady tohle tématu,
27:31že hříš vstoupil skrze pochybení jednoho páru, jednoho člověka do světa a potom se předává dál. Jaká pasáž by vás napadla? Tohle jsou velmi známá slova Pavla, kde čteme tato slova. Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.
29:09A tak nedá se úplně bavit o hloubce hříchu, aniž bychom nezmínili teologický koncept, který nazýváme úplná lidská zkaženost. Jak tenhle teologický koncept můžeme nejlépe pochopit? Možná jakým obrazem či analogií bychom její mohli vysvětlit? Myslím si, že Pavel nám dává krásnou analogii, nebo velmi vypovídající analogii,
30:43A potom písmo ještě mluví o takzvaně druhé smrti, kdy duše, nevěřící duše, bude navždy oddělena od Boha na věčnost. A hřích je natolik celosvětový a rozsáhlý, že nenom ovlivňuje lidskou rasu, ale ovlivňuje celé stvoření.
31:20Proto čteme, že celé boží stvoření vlastně sténá pod tíhou hříchu, pod tíhou té porušenosti, kterou hřích přinesl. zamysleme se nad tím do jaké míry hřích ovlivňuje naši mysl myslím, že tohle stojí v jádru pochopení toho konceptu lidské úplné zkaženosti někteří dokonce jdou tak daleko, že řeknou
33:05Takže jsme opravdu dobří ve svém srdci? Ne, podle písma nejsme dobří ve svém srdci V tyto vý 1.15 vidíme, že naše mysl, naše svědomí je také poskvrněné Takže my jako lidé porušení hříchem
33:35hřích se dotýka naší mysli, my se nechceme podřídit božímu zákonu, chceme být sami sobě zákonem. Dobře, to ilustruje například kniha Soudcům, kde několikrát čteme například v 21. kapitole vež 25, že každý dělal, co bylo správné v jeho očích. To je lidská autonomie. Jak jinak ještě vypadá ta realita mrtvosti v hříchu?
34:14Například Římanům 6.7. nám říká, že jsme byli otroky hříchu. Ten termín otrok hříchu zní docela tvrdě, že? Ale je to zase velmi vhodný obraz toho, co hřích dělá. My jsme uvězněni a sami se nemůžeme osvobodit z hříchu.
38:39A ten nejsilnější verš, jak věřím, který popisuje lidskou neschopnost přijít k Bohu ve svém vlastním hříchu sám o sobě, je Jan 6, 44, kde Ježíš říká Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne otec, který mě poslal, a já ho vzkřísím v poslední den. Je to náročný verš na vysvětlení.
43:24Ale je to pravda? Může nevěřící, který je mrtvý ve svém hřichu, objektivně posuzovat důkazy pro boží existenci?
44:57a nechceš je slyšet, co uděláš s pravdou. Římanům 1, 18 až 20, tam vidíme, co hřích dělá s lidskou myslí. Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří v nepravosti potlačují pravdu. Protože to, co lze o Bohu poznat, jim zřejmé. Bůh jim to zjevil.
45:28Jeho věčnou moc a božství, ačkoliv jsou neviditelné, se totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy. Bůh nevěří v ateisty. Všimejte si všech těch více méně kognitivních, intelektuálních jaksi popisu toho, co hřích
45:58dělá s nevěřícím. Oni nechtějí uznat Boha. Co dělá hřích v srdcích nevěřících? V tom textu čteme, že oni se snaží tu pravdu potlačit. Nechtějí slyšet. Ale co se stane potom?
50:28Jeremiáš v 2. kapitole ve verši 13 popisuje, jak lidé ve svém hříchu, kdy opouštějí Boha, tak zaměňují vlastně cisterny živé vody za cisterny puklé, které vodu neudrží. Tak jedna nevěřící. To je jako lidé, kteří hledají uspokojení a radost v životě,
51:38Takže kdybychom jaksi poodstoupili a podívali se na ten celkový obraz toho, jak Biblia popisuje lidskou hříšnost, jak by tenhle obraz vypadal. Je to seznam, tenhle obraz je tvořen seznamem charakteristika popisu lidského hříchu, který je dlouhý a nebojte, nebudeme ho celý číst. Ale můžete si přečíst některé z nich,
52:08to jsou přímo fráze, které jsou vyňaty z písma. Vidíte, že mnohé z nich popisují ten noetický efekt hříchu, který teda se týká naší mysli, našeho intelektu. Si pamatuju, když jsem vyrůstal v jednom baptistickém zboru,
55:38jsou hříchem částečně porušené a nebo je to celková kompletní zkaženost. Co je úplná lidská zkaženost? Kdybych měl v ruce kelímek s čistou vodou a kápal tam jednu kapku kyanidu, napili byste se?
56:09Možná byste si mohli říkat, jo, třeba ta kapka jenom zapadla do jednoho rohu toho kelímku, do jedné části té vody. Nebyste si říkali, ne, jsi blázen, tohle je už prostě zkažený, já se to ani nechci dotknout. Takhle máme rozumět vlastně dopadu hříchu na celou naši bytost, na celé naše bytí.
56:50Tak dneska jsme začali večer otázku, proč je důležité pochopit hloubce lidského hříchu. A závěrem chceme pochopit a vlastně uvidět tu velikost boží lásky vůči nám. Ano, je to tak. Mzdou našeho hříchu je smrt, ale darem boží milosti je život věčný
57:23v Kristu Ježíši našem pánu. Ano, Efes tím dva nám říká, že jsme byli mrtví v našem hříchu, ale všimněte si, co Pavel dál říká ve verši 4 a 5. Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá provinění a pro své hříchy. Ale Bůh, bohatý v milostrdenství pro svou velikou lásku, kterou nás miloval,
58:24a nikdy jste neslyšeli přesně celé evangelium a ptáte se, co teda mám udělat abych se zachránil před tím božím soudem pro můj hřích. Chci to uvěřit, že je jeden pravý Bůh, který věčně existuje jako Otec, Syn a Duch Svatý. Doufám, že po dnešním večeru už všichni rozumíme tomu,
1:00:09A on je také pravý Bůh a proto Jan může říct, hle, beránek boží, který snímá hříchy světa. A tak místo toho, aby Bůh na tebe vyléval svůj hněv po celou věčnost, tak na kříži zástupně za tebe Bůh, Otec, vyléva na svého syna svůj hněv proti hříchu.
1:00:44Zamyslí se nad tím, Bůh vylevá věčný hněv vůči hříchu. A tohle on vylevá na svého syna za všechny, kteří uvěří, po dobu tří hodin.
1:01:14My si někteří myslíme, že Ježíš v Getsemane potil krev, protože se bál zemřít. Ne. On se bál toho kalichu, který ho čekal otce, který bude vylévat svůj věčný hněv vůči hříchu na něj. A jak můžeme vědět, že Otec přijal Kristovu oběť?
1:01:44Můžeme to vědět tak, že Krista vzkřísil třetího dne. Možná si říká, tak co teda mám dělat? Mám teda se nechat pokřtít, jít k večeři pálně, platit desátky. Co mám dělat? Jak se mám zbavit svého hříchu, o kterém jsem dneska slyšel?
1:02:14První Jan nám říká, že Ježíšová krev odstraně všechen náš hřích. K tomu ty už sám nic nemůžeš přidat. Pokud sám bys tomu chtěl přidat jednu jedinou věc, řekněme třeba křest, že se ještě necháš pokřtit, aby si to pojistil, no tak přidáváš
1:00spolu slyšet Co nám chce říct Pán Bůh ve svém slově a já bych vás vyzval abychom si otevřeli do listu Židům list Židům nebo list hebrejů a prosím abyste se ještě jednou postavili ke čtení z Božího slova budeme číst z třetí kapitoly třetí kapitola eh varování varování před zatvrzení hříchu zatvrzení našeho srdce od sedmého
1:59nepoznali mé cesty jak jsem Přísahal ve svém hněvu jistě nevejdou do mého odpočinutí hleďte bratři aby snad v někom z vás nebylo zlé a nevěrné srdce Takže by odpadl od živého boha a proto se navzájem napomínej každý den dokud se říká dnes aby nikdo z vás nebyl zatvrzení hříchu když jsme se stali účastníky Krista pokud ten původ jistoty
2:59že nevejdou do jeho odpočinutí Neli těm kteří neposlechli i Vidíme že nemohli vejít pro nevěru pane bože tak tě Prosíme v tuhle chvíli aby si k nám promlouval aby si ukázal na naše často zatvrzelé srdce které netečné vůči tomu co nám chceš říct které odmítá často pravdy tvého slova odmítá činit pokání z našich tajných hříchů a Prosíme tě aby nás ten
další 27 míst
6:24i to co dělali ranní křesťané v druhém století nám znova připomíná jak napomínání je naprosto vitální a nezbytné pro naše duchovní zdraví to je přesně co vidíme v tom textu které který jsme před chviličkou četli eh Vidíme že napomínání před klamem hříchu je součást křesťanského života je to něco naprosto eh klíčového
6:55k tomu abychom vytrvali v naší víře v Krista a je to něco čím by naše vztahy měly být obecně charakterizovány Ano samozřejmě jak si chvilku řekneme nebavíme se tady o jenom kárání Bavíme se tady o láskyplném povzbuzování k tomu abychom byli věrní tomu čemu jsme uvěřili abychom se znova a znova každý den tváří tvář našemu hříchu obrátili k
7:20našemu spasiteli pánu Ježíši Kristu a tak já bych dnes vám chtěl z toho textu poukázat na tři napomenutí nebo tři varování tři výzvy k tomu abychom se nedali oklamat hříchem Pojďme hnedka k té první výzvě k tomu abychom se nedali oklamat hříchem ta jednoduše zní nezatvrzujte nebo můžeme říct vezmi vážně nebezpečí toho že tvoje srdce může
12:11jenom pro Tvrdošín izraelce to je charakteristické pro nás kteří vidíme jak bůh jedná nemáme pochyb o jeho existenci vidíme jak jedná známe jeho pravdu ale stejně hřích je natolik lstivý že dokáže oklamat naše srdce a zatvrdit ho a proto proto Jak praví Duch svatý nezatvrzujte
15:08musíme běžet tváří tvář naší nedokonalosti našemu hříchu Jen tam můžeme nalézt odpuštění tam se můžeme skrýt před božím hněvem a tak to je tedy ten první bod lí bratře Milá sestro jak se nenechat oklamat hříchem nezatvrzujte nezatvrzujte uvědom si že to je nebezpečí kterému kterému čelíš každý den Pojďme k tomu druhému bodu druhému
15:37napomenutí e které nás nabádá abychom nebyli oklamáni hříchem A to jednoduše zní a to je gro toho našeho kázání napomínej se navzájem napomínej se navzájem vidíme tuhle pobídku od verše 12 On říká hleďte bratři aby snad někom z vás bylo zlé a nevěrné srdce Takže by odpadl od živého boha a proto se navzájem napomínej každý den dokud se
16:09říká dnes aby nikdo z vás nebyl zatvrzení hříchu všimněme si hnedka toho prvního slova té pobídky hleďte hleďte dbejte usilujte dohlédněte na to To je vaše zodpovědnost aby se v nikom z vás podobně jako u nevěrných izraelitů neukázalo zlé a nevěrné srdce tak že by odpadlo od živého Boha zlé a nevěrné srdce mohli bychom
16:36překládat klidně zlé a nevěřící srdce srdce které stále se nespolehal na Boží zaslíbení je to srdce které má všechny důvody bohu věřit ale přece stále kvůli hříchu mu nevěří stejně jako ta Izrael Izraelská pospolitost kterou numery nazývá zlou pospolitostí protože nevěřili ale je to naše zodpovědnost tady vidíme
17:07My máme na to hledět My na to máme dohlédnout apoštol Pavel říká druhý korintským 13:15 sami sebe zkoušejte jste-li ve víře V tom spočívá náš boj náš boj s hříchem protože víte odpadnutí o kterém mluvili s žid to není já vím povzbudivé téma ale je to v tom textu a je to v tom textu celého toho listu několikrát odpadnutí od víry je realita kterou
19:28naši víru dávat si pozor na náš život a v kontextu tady toho co píše náš autor být obklopeni lidmi kteří nám dokážou v Lásce na naše odpadnutí možná nemusíme to nazývat ještě ani odpadnutím Ale na naše eh na naši slabost poukázat na naši slabost hříchu poukázat Říká prototo se navzájem napomínej každý den každý den
19:59Proč Aby ve vás nebyl aby aby vás neoklamete klam hříchu oklamání chu spočívá v tom že člověk si ani neuvědomí že je oklamaný v tom je to klam hříchu a stejně tak jak když jedete autem
21:40napomínání není zdaleka jenom já už jsem to říkal kárání Jo to může být někdy naše lidská tendence tak vidím že někdo dělá něco špatně Tak já mu to hezky nasolím ale to není to k čemu nás tady autor povzbuzuje parakalo znamená také povzbuzovat eh povzbuzovat k vytrvalosti povzbuzovat k věrnosti povzbuzovat k boji s hříchem
23:41kazatelů starších to je úloha nás všech povzbuzovat se napomínat se k boji s hříchem verš 14 vidíte že on jenom nehrozí ale také ten náš autor je se snaží povzbudit říká Vždyť jsme se stali účastníky Krista můžeme říct stali jsme se společníky Krista stejná myšlenka kterou Pavel často rád vyjadřuje tím vyjádřením že
24:08jsme v Kristu My jsme společníky Krista My jsme v Kristu My žijeme s Kristem Díky evangeliu díky tomu že Kristus byl ten první který nás k nám přišel stal se jedním z nás žil dokonalým životem a na kříži umírá za našíř za naše hříchy a nyní nám nabízí svůj život Sjednocení s ním pokud se pokoříme vzdáme se svých
24:34hříchů a celé se na něho spolehneme to je dobrá zpráva a ta otázka samozřejmě zní Jak poznáme že jsme to učinili ve svém životě a nám tady na ní opět odpovídá tady tou podmínkou On říká My jsme účastníky Krista pokud ten původ jistoty zachováváme pevný až do konce opět to stejné uzen jak jsme viděli ve verši šest v křesťanském životě nezáleží
25:32hříchem uprostřed světa který je který je prokletý hříchem který je plný bolesti hříchu smrti tragické smrti který obklopen kdy jsme každý obklopeni naší slabostí vme že ta Naděje opravdu ne v nás ale v Kristu v něm chceme být nalezeni v něm chceme žít
26:06požehnání a tak bratři a sestry společenství církve věrných bratří sester důvěrných přátel kteří milují Krista jeden z klíčových nástrojů který nám bůh dal k tomu abychom bojovali s klamem hříchu klam hříchu oklamán vážně zamysleme se nad tím jestli mám někoho v životě Kdo mi takhle může promluvit k duši zamysleme se nad tím
27:52aby nad tím přemýšlel jsme takoví přemýšlejme nad tím protože že to nám pomůže abychom dokázali žít co ten text říká abychom se napomínali navzájem každý den dokud se říká dnes takže to bylo druhé napomenutí k boji s hříchem abychom se napomínali každý den takže jsme napomínáni k tomu se napomínat Pojďme k třetímu
28:20varování třetímu napomenutí jak se nenechat oklamat hříchem které zní Takhle poučme se z Pádu ostatních poučme se z Pádu ostatních to vidíme od verše 15 on tam říká když se říká dvojtečka takže zase cituje žalm jestliže dnes uslyšíte jeho hlas nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení Kdo jsou ti kteří slyšeli a
30:06Božího Lidu ale ne tím vnitřním a zdá se mi že z té pasáže nám vyplývá také mimo to mimo jiné to že ti kteří poznají boží pravdy jsou součásti Božího Lidu Ale přece se nechají oklamat hříchem zatvrdí své srdce odejdou od Boha takže budou příkřeji souzeni ta generace byla velice příkře souzená protože oni viděli boží jednání
31:13nevíře a tak to je nejenom z Bible ale pokaždé když i slyšíme tu tragickou zvěst že i nějaký Křesťan možná věrný Křesťan možná známý Křesťan odpadne od Boha nebo zásadním způsobem upadne do hříchu Mělo by to pro nás být varováním Mělo by to být pro nás varováním neměli bychom si nikdy říkat že nám se tohle nestane Víte co je
31:35fascinující na listu Židům že na všech těch napomenutích které tam jsou ten autor se tam vždycky zahrnuje on vždycky používá první osobu množného čísla On říká prototo I my Proto i my musíme vě mnohem větší pozornost Proto i my musíme hledět na to abychom se Ned oklamat hříchem to byl pravděpodobně někdo kdo bezprostředně
34:23stát klam hříchu klam hříchu zatvrzelé srce srdce stejně jako u těchhle izraelitů a tak opět říkám vám tady tyhle tady i Tenhle tenhle životní příklad nebo zkušenost aby to pro nás bylo varováním a určitě vy sami znáte ty kteří chodili s pánem a nyní už nechodí a pro nás by to nemělo být znova podnět k povýšení se ale podnět k
35:48do toho duchovního odpočinutí oni samozřejmě směřovali do zaslíbené země ale ta zaslíbená země v listu Židům a v písmu je také předobrazem duchovního zaslíbení duchovního odpočinku které máme v Kristu Ježíši a tam směřujeme tam chceme dojít jako Poutníci Tady na téhle zemi obklopení slabosti vlastního těla obklopení hříchem a musíme si vzít
36:45jsem tichý a Pokorný v srdci a naleznete odpočinutí svým duším tak běžme běžme ke Kristu když si uvědomujeme že naše srdce je zatvrzelé je netečné je vyčerpané je možná oklamané běžme ke Kristu nenechme se oklamat hříchem a jak tady čteme v tom posledním 19 verši říká vidíme nebo on říká To byli
38:41k srdci Naprav co je třeba urovne jme naše stezky obraťme se k Bohu Tak pane bože všemohoucí Prosíme tě Abychom z tvé síly dokázali statečně bojovat s hříchem až do konce našeho života To je náš cíl pane tvé Nebeské království ten věčný
39:41zápasu s hříchem abychom nebyli oklamání tak ti děkujeme že nás také tříbí různými zkouškami a pokušeními abychom v té naší víře byli osvědčení Tak dej abych nikdy nepřestali v tom všem spoléhat na pána Ježíše Krista a abychom nikdy neztratili tu důvěru a zaměření na něj k tomu tě o to tě Prosíme a za to se tak
1:54Bože, a kteří ve svém životě stále ignorují svůj hřích. O Bože, prosím Tě za to, aby neprožili už ani další den, ani minutu, bez toho, aniž by přemýšli o tom, jak hrůzostrašný a jak vážný je jejich hřích. Ale nejen to, pane. Prosím za to, aby si jim dneska pomohl pochopit, jaké důsledky je čekají za jejich hřích, pro jejich hřích.
4:18na tu dnešní otázku, se dotkneme. A ta dnešní otázka, nebo vůbec to dnešní téma, které mě bylo přidělené, je téma důsledky hříchu. A věřím, že ten text, který máme před sebou, tedy genezis 3. kapitola, verše 14 až 24, nám dávají mnoho odpovědí. Nám popisují mnohé důsledky. ty nejzásadnější na náši život a vůbec v našem světě.
12:55Projevil svou nevděčnost za to, co už má a chtěl to, co nemá. Projevil svoji nevíru v boží slovo. To byl hřích, to byla vzpoura. Hřích člověka vůči svatému Bohu je tak vážný, že důsledky tohoto činu pocituje celé stvoření po celou dobu existence až dodnes. A to je, proč náš svět vypadá tak, jak vypadá. My se dnes podíváme na část konverzace
další 19 míst
13:47Co se vlastně v našem světě děje? Skutečně třetí kapitola Genesis a celá tato kniha je klíčová pro naše porozumění současnému světu. A Bůh vlastně vysvětluje tedy, co se stane. Bůh vysvětluje, co bude následovat potom, když Adam s Evou neposlechli jej Boha a když se mu vlastně vzbouřili. Jsou tam důsledky. A Bůh tyto důsledky hříchů oznamuje všemu zúčastněným.
14:17A když to trochu zastručníme, tak já jsem v tomto našem textu, a dalo by se najít víc, záleží, jak se na tom textu díváme, já jsem v našem textu našel několik důsledků hříchů. Uvidíme prokletí vedoucí k naději ale zaprvé. První důsledek je prokletí, ale to prokletí vede k naději. Druhý důsledek je úzkost a strádání žen.
14:41Třetí, stráta vztahu a jednoty mezi mužem a ženou. Zadalší, stráta plného materiálního požehnání, které Bůh tak laskavě a neomezeně na člověka vylil. Nenom, že stráta života, z dalšího uvidíme strátu požádání, ale strátu života a zaposledně uvidíme strátu společenství s Bohem. To jsou důsledky hříchu člověka.
22:37To je ta naděje v tom prokletí. A je to krásné, že Ježíš tím začíná. Ano, Pán Bůh vlastně proklamuje všechen ten soud a všechny ty důsledky hříchu, ale začíná tím, než vůbec se dostane k těm dalším věcem a k té další proklamaci o důstecích hříchu. Začíná naději. Ano, mluví o prokletí, ale začíná naději.
25:32přiznám se, že ne. Nezajímalo mě to nějak. Na obrázcích nic podobného. Ale to, co jsem viděl u našeho porodu, našich dětí, a to, co jsem slyšel, mě dokonale přesvědčilo o tom, když to nebo tak moc, asi úplně, že hřích je opravdu vážná věc, bratře a sestry. Možná, že pro některé z vás, možná zejména pokud pracujete ve zdravotnictví,
25:57nebo něco říkáte, no tak co, jeda, porod. Ale pro mě to byl tak šokující zážitek, že jsem si říkal, wow, hřích je nesmírně vážná věc. Ten taková věc jako porod. Musím se vám přiznat, že jsem opravdu více než vždy jim, když si uvědomil opravdu hrůzu, padlost a zoufalost, bolest, beznaděj, všechno v lidském životě.
28:30a naše maminky mnohdy, mnohdy strádají, kvůli tomu, že mají o nás příličné obavy, starostlivost a tak dále. Pojďme dále. V druhé části 16. verše také nacházíme třetí důsledek hříchů. A to je stráta vztahu jednoty mezi mužem a ženou. To je v druhé části 16. verše. Víte se, Bůh říká, bude vždy chtít po svém muži,
28:58ale on bude nad tebou vládnout. Díky pádu, tedy díky promotnímu hříchu člověka, vztah muže a ženy se také narušil. Navždy vlastně tento vztah, vztah manželství muže a ženou bude vlastně trpět a bude zápasit o jednotu. A ta jednota nebude nikdy přirozená. Nikdy to nepřijde tak, jakoby normálně běžně. Žena bude dychtit po muži, ale on nad ní bude vládnout.
31:56Velmi neumělá. Mnohdy to bude opravu spíše vláda. A to bude působit v manželství a v rodinách neustál napětí. A to je to, co vidíme v historii. To je to, co víme kolem nás. To je to, co možná vidíte u vás doma. To je to, co možná prožíváte ve vašem manželství. Všechno toto nám připomíná hrůzu našeho hříchu, bratře a sestry.
41:02Proto kvůli tvému hříchu bude prokleta celá země. A co konkrétně znamená prokletí celé země? Stráta úrody. Stráta materiálního požehnání, které Bůh člověku zajišťoval sklze vlastně produktivní práci, můžeme říct, zahradě. Podívejte se ještě do Římanům 8. Já nevím, jestli tento verš máme či ne. Římanům 8, 18 až 22.
41:28Pavel zde potvrzuje tato slova vlastně v Genesis. Pavel mluví o tom, jak celý svět stajená, jak celý svět je prokletý, jak celý svět vlastně vnímá, celé stvoření vnímá toto prokletí díky hříchu Adama. Pavel mluví v Římanům 8, 18 takto. Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času, ale pojďte se, jaká jeho naděje, se nedají srovnat s budoucí slávou,
42:39Ono zaniká, ono degraduje. Ale ono bude vysvobozené z otroství zániku do slavné svobody božích dětí. Ano, proto musí být stvořena i nová země, i nové nebe na konci. Protože všechno stvoření toto tvorstvo spíje k zániku. A bude spálenou a bude zničenou. Protože není věčné, je poznamenáno pádem člověka a jeho hříchem a hlavně prokletím božím.
49:39A to nás vede dále, protože i když člověk získá celý svět, známe, ale ztratí svoji duši, tak vlastně nic nezískal. Protože nejen, že lidská práce je neproduktivní, ale i když něco získáme, stejně jak zemřeme. A to je další důsledek. Člověk díky svému hříchu, díky svému pádu, vlastně ztratil život. Zemřel. To máme vlastně na kurci 19. verše.
52:31Možná by se to dalo vyjádřit tak, že Adam je mrtv a proto umírá. Člověk je mrtv a proto umírá. Fyzická smrt je tedy dalším důsledkem pádu. Je to bolestivá realita všude kolem nás. Všude kolem nás. A připomíná nám lidský hřích, jeho zkaženost a jeho sporu vůči Bohu. A hlavně také jeho potřebu. Je to realita, kterou současní vět častokrát přehlíží,
54:37Je dalším ukazatelem důsledku jeho hříchu a jeho pahadu. Smrt nám připomíná naši potřebu. a jak to vlastně s naším hříchem opravdu je. Protože jednoho dne zemřeš a potom bude soud. A co potom? Nejenom, že jsme zemřeli fyzicky, ale ztratili jsme společnosti s Bohem. A to je vlastně poslední a já bych řekl nejdůležitější důsledek hříchu.
1:01:12například? Protože pán Bůh proklel toto stvoření. Protože pán Bůh proklel stvoření a život v něm. Žena v domácnosti pociťuje dopad hříchu na svůj vztah nebo na svém vztahu s dětmi, které mají potenciál zlomit srdce nebo jí fyzicky ohrozit při porodu. a také pocitňuje tíhu prokletí na svém vztahu s manželem. Kvůli tomu, že pán Bůh proklel tento svět
1:02:02tak svět vlastně je vydán. OK, člověče, toto si chtěl? OK, člověče, potom to si toužil? Tak tady to je. Bůh soudí člověka vlastně v tom, že ho vlastně vydá hlouběj do hříchu. A proto o těchto lidé mluví, například jako o homosexuálním životě, že títo lidé páchají hanemnosti, že to je vlastně jakoby nestydatost, ale Bůh je tomu vydal častokrát,
1:02:25protože oni odmítli Boha. To je proč množství lidé takto žijí také. Muži naopak pocitují prokletí na pracovišti. Cítí dopad hříchu na zemi, když celý život pracují, aby přinášely potravu a potřeby pro svou rodinu. Když přišel hřích, přišel rozklad. Přišly nemoci, přišel nepořádek a spolu s hříchem přišla smrt.
1:02:51Původní Eden upadl do chaosu a chaos, který zažíváme, bychom mohli vlastně popsat jako tedy rozklad, nemoc, nepořádek a nakonec smrt. Do situace se vlastně dostalo toto boží dokonalé stvoření díky hříchu člověka. Bůh přesně řekl, co se stane, když člověk zřeší a to je také přesně to, co se stalo. To je také, co Bůh přesně udělal.
1:17Provedoucího chvál Davidu v žálm, když k němu přišel prorok Nátan poté, co David vešel k Babšebě. Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství, podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení. Dokonale mě umy od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně.
1:42Proti tobě samotnému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích. A tak se spravedlivý, když mluvíš, si dokonalý, když konáš soud. Hle, byl jsem splozen v nepravosti, matka mě pokšala v hříchu. Hle, ty máš zalíbení vniterné opravdovosti a v skrytu mi dáváš poznat moudrost. Ošistí mě od hříchu izopem a budu kšistý.
2:06Umýj mě a budu nad sníh bělejší. Dej, ať uslyším veselý a radost, ať se zaradují kosti, které se zdeptal. Skryj svou tvář před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. Stvoř mi kšisté srdce, ó Bože, obnov mé mnitru pevného ducha. Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého ducha mi neber. Vrat mi veselý ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha.
další 50 míst
9:53Tam se píše. Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosedenství, podle svého hojného slitování, vy máš má přestoupení. Dokonale mě umyj od mého provínění a od mého hříchu mě očisti. První, co David dělá v tomhle žálmu, tak vidíme, že se odkazuje a obrací na boží milost a na boží milosedenství, na boží lásku.
11:13Kdy to nebylo podmíněné, jestli mě budete poslouchat, tak já vám požehnám. Ale hospodin sám při svojem méně přísahal, že tohle bude dělat. Pán Bůh není jako my, kteří se ráno probudíme a večer jsme jiní. Boží láska je stála. David věděl, že je poskvrněný hříchem a verše 3 a 4 zmiňují tři takové různé stránky hříchu.
11:36My je tady máme vykreslené, jsou to termíny přestoupení, provinění, hřích. A on prosil Pána Boha, aby ho očistil, aby ho obmyl, aby před Bohem mohl být zase čistý, aby mu Bůh hříchy odpustil. A tak, bratři a sestry, stejně jako David, ani my dneska Nemáme nic jiného, k čemu se můžeme dovolávat, než milost Boží. Nemáme žádného jiného advokáta, žádného jiného právního zástupce, než Ježíše Krista,
12:11který by naše hřichy mohl smít. Tak ještě jeden pokus tomu dáme. A pak už to nebude. Ale myslím, že to netop, tak se nedá nic dělat. Nemáme žádného jiného právního zástupce, který by naše hřichy ututlal, který by je nějakým způsobem zametl pod koberec. A nebo by se jako dneska advokáti někdy dělají, že jsou velmi umní a výřeční, tak se z toho nějak vymluví
12:34a ono to nějak dopadne. Ne, náš zástupce, náš advokát, Pán Ježíš Kristus, se sám stal stělesněním toho, co znamená slovo cheset. Boží milostí tak za naše hříchy zaplatil na kříži. Boží láské neměná, víte proč? Protože Bůh sám se rozhodl zachránit. Možná si ale říkáte, proč máme kšenit pokání, když už jsme křesťané,
13:03když už jsme jednou kšenili pokání ze všech našich hříchů. Přece jako obrácení lidé, tak už máme hřichy odpuštěné. Vždyť v Římanum 10.9, možná ten verš znáte na spaměť, tak říká dvě věci. Vyznej a věř. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako pána a uvěříš-li ve svém srdci, že o Bůh skříl jsem zmrtvý, budeš spasen.
13:25Víte, ale víra a pokání jsou dvě věci, sice rozdílné, ale jsou to věci tak spojené, které jdou ruku v ruce, že se vždycky budou vyskytovat společně. Podobně jako když máte bouřku, tak se vždycky bude vyskytovat blesk a hrom. Tak stejně tak máme víru a pokání. Tak když jdeme za Bohem a vyznáváme hříchy, tak my nepopíráme,
13:49že pán Ježíš už zaplatil. Neříkáme, že Ježíši zaplať znovu. Ale my vyznáváme, že jsme zhřešili My děkujeme Pánu Bohu, že již zaplatil Že my se můžeme opřít do tu jistotu, že už je dokonáno A z toho pramení také mimo jiné to, že už nejsme od roky hříchu A že můžeme vstát, že se můžeme snažit s Jeho pomocí žít
14:56ale v písmu tohle nikde není. Luther si velmi dobře uvědomoval skutečnost, že spasení je pouze z milosti. Ale taky věděl, že žádný den v životě nemůžeme ztratit pozornost nebo okši z té reality toho, že jsme prostě vyníci, že jsme hříšnici a že hřích po té době, po tom, co uvěříme, nepřestává být vážnější v božích okších.
15:20A že milost a odpuštění v Kristu nepřestává být vzácnější den ode dne, jak dále chodíme s Kristem. Tak milovaní, kdyby jsme nebyli viníci, tak nepotřebujeme spasitele. Chápete? Kež si tohle stavíme denně před oči. Kež je náš hřích hořký a milost sladká. Kež je vzácná a nezasloužená. Kež neze všední, bratři a sestry.
16:57A já doufám, že to chápete, protože důkazem toho, že Pán Bůh v nás pracuje, není, že nikdy neuděláme žádný hřích My víme, že jsme hříšnici a že zkrátka budeme hřešit A Pán Bůh to ví, že budeme hřešit Ale důkazem Boží práce v nás je, že náš hřích vidíme a že z našeho hříchu kšiníme znovu a znovu pokání
17:19A že se odvoláváme na Boží milost Tak přátelé, taky nekšiníme pokání z důvodu, že bychom se báli, že by další náš hřích možná mohl zrušit Boží milost. O tomu jsme se bavili. Ale my kšiníme pokání a hříchy vyznáváme proto, protože se mu chceme líbit. To musí být tou motivací. Právě proto musíme k Pánu Bohu utíkat.
17:45Ne proto, že se ho budeme bát, ale právě proto, že mu věříme, že on je milující otec a proto k němu můžeme přicházet. a že ho nás neodmítne, že nás nevyžene ven, který nás už neopustí a nenechá padnout, nenechá zemřít na věky. A tak to nás dostává do druhého bodu kázání. A to je to, že opravdové pokání uznává svůj hřích a svoji vinu.
18:09My se podíváme do dalších třech veršů, to znamená do veršů 5 až 7. Já se to tady taky nemusím ani listovat. Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně. Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé ve tvých oších. A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud.
18:33Hle, byl jsem splozen v nepravosti, matka mě popšela v hříchu. Vidíte, David svá přestoupení nepopírá, ale uznává. Rozpoznává svoji osobní vinu. A je pozorůhodné, když uděláme srovnání Davida a Adama z Genesis. Jenom tak si vybavte, co se děje v Genesis. Když Adam s Evou zhřeší, pán Bůh za nimi přichází a konfrontuje s tou realitou.
19:03David se nevymlouvá jako Adam, jako Eva, jako já a možná i ty. On nesvádí svoji vinu na ostatní, na okolí, Na to, že chtěl takové a makové, že měl takovou a makovou náladu. Hlavně ne já, můžou za to jiní lidi. Že je jenom člověk, že přece každý dělá chyby. On hřích uznává a je zdrcený svojí vinou. A my to vidíme, kdybyste si psali poznámky, nebo si tam chtěli nalistovat.
20:31My velmi jednoduše vidíme hříchy druhých lidí, když se koukáme kolem sebe. Ale v uči hříchů, v nás samotných, tak jsme často velmi, velmi slepí. A právě proto potřebujeme boží slovo, protože boží slovo nejenom, že je meč, ale je taky zrcadlem. Je tím nejlepším zrcadlem, před které se můžeš postavit. Tak dělej to kšasto.
20:52Není to jen nějaká povinnost, to na to zase spadne. Ale můžeme tomu dát šanci. To je hřích. My taky pořád paráme, ale vašek na to má lék. Pardon. Tak kde my jsme skončili?
21:46Stavět se před tohle zrcadlo je to nejlepší pro tvůj růst, pro tvoje srdce. A mimochodem, pokud Galackým 6.1 až 2 říká, Že máme nést břemena jedni druhým tím, že se navzájem konfrontujeme s hříchu. Já vám to překštu, kdybyste mi nevěřili. Bratři, kdyby byl někdo i přistížen v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti
22:11a dávej si každý pozor sám na sebe, aby si i ty neupadl do pokušení. A teď druhý verš. Neste břemena jedni druhých a tak naplňte zákon Kristův. A ten kontext je ten verš jedna, jo? Aby bylo jasno. Tak pokud Galackin 6.1.2 říká, že tohle je způsob, jak máme nést břemena jedni druhým, tak potom jít za někým a říct mu o jeho hříchu, to není útok na jeho osobu,
23:03Za kšátkem pokání je právě rozpoznání vlastního hříchu. A tak ve verších 6 až 7 David vypočítává hloubku jeho hříšnosti a vážnost jeho provinění. Co tam vidíme? On si uvědomuje, že jeho hřích směřuje v uči Bohu, že jeho hřích hněvá Boha a taky ví, že jeho hříšnost není nic překvapivého. To vidíme ve verši 7.
23:55a vytrvalého milosedenství je ještě víc dechberoucí. Jak říká rád náš kazatel a ještě jeden jiný kazatel, tak ten diamant pomyslný boží milosti mnohem víc vynikne na tom tmavém podkladu hříchu, než kdybyste ho ve zlatnictví ukázali někde na nějaké nablízkané mramorové podlaze. Proto se dává dieman vždycky na tmavý podklad.
24:24A stejně tak boží milost ve světle hříchu, no ve světle, spíš ve tmě hříchu, zazáří více. Tak David si uvědomuje, že hřích je vážný. Že to je rebelie vůči pánu bohu. Že to je sprostá snaha sesadit pána boha z trůnu a dosadit tam nás místo něho. Právě proto je hřích tak vážný. Nějak to nefunguje, tak já to budu vždycky tak zvedat. Pardon.
24:52Je to podobné jako v Izáši, v šesté kapitole, kdy si Izáš uvědomoval, že prostě já jsem já, pán Bůh je takový, jaký je, a když to srovnáme, tak já jsem zkrátka mrtvý muž, protože jsem mužem nečistých hrtů a bydlím v lidu nečistých hrtů. Izája říká, že jeho svatosti vůbec nemůže ani kšelit. A tak my potřebujeme přesně takhle přemýšlet jako David o našem hříchu.
25:21Musíme zapomenout na představy, že hřích je jenom nějaký osobní selhání. Nebo že s nám něco nepovedlo. Nebo že je v rovině jenom vůči druhým lidem. Ne, Pán Bůh je primárně na horizontální rovině. Mezi námi, mezi Pánem Bohem. A samozřejmě, když jde o hříchy vůči druhým lidem, tak se k tomu přidává i ta druhá taková pomyslená osa.
25:41Opravdu uvažuji o tom, jak vážný je hřích. Prosím tebe. Písmo říká, že mzdou hříchů je smrt a je odsouzení v pekle. A hřích stál nejvyšší cenu božího syna a kšasto má dusetky na celý život. A ty si myslíš, že to je jenom selhání? Že to je jenom něco, co se nepovedlo? Hřích se kšasto vrývá do naší paměti. A David, my víme, že nesl následky hříchu, i když činil pokání.
26:10A stejně tak to funguje i u nás. Šestokrát na detaily, na níterní detaily hříchů. Nezapomeneme celý život. A budou v nás a budou nám připomínat, jak hříšní jsme. A budou nám připomínat, kam už se nikdy nechceme vrátit. A pokud si myslíš, jestli tady sedíš a myslíš si, že Krista, kterého kážeme, nepotřebuješ, tak seš tak pošetilej, ty tak bloudíš.
26:34A jenom uvažuj nad tím, jak vážný hřích je. Pán Bůh vyžadoval za hřích život svého dokonalého božího věčného syna. A můžeš si být jistý, že bude vyžadovat i tvůj život, tvoji duši. Ty potřebuješ Krista, nemáš jinou naději. A my, kteří jsme znovu zrození, tak potřebujeme zkoumat denně, Jak reagujeme, když jsme druhými, anebo duchem svatým v nás, konfrontování a usvědčování z hříchu?
27:08Bratři, sestry, jsme rychlí k výmluvám a k zlehčování, anebo k pokání. Jsme rychlí k píše, anebo k pokoře, která uzná, že Pán Bůh je svatý a my ne. Ale chvála Bohu, že náš hřích je sice mnohý, že děláme hodně hříchů, Ale boží milost je vždycky, vždycky, vždycky víc. A proto musíme být pokorní a musíme projevit, to je mimochodem aplikace,
28:52když jsme byli mrtví v hříchu, nepřátelé Boha, dělali jsme si, co jsme chtěli, tak on ten pomyslný reflektor otáčí a co říká ve verších 4. Ale Bůh, bohatý v milosedenství, pro svou velkou lásku k nám. A pak pokračuje a celou pasáž mluví o spasení. Mluví o Kristově díle, o tom, o čem přesně mluvil včera brater Petr.
30:38A my vidíme, že pokání je víc, než jenom pocit nějaké lítosti nad hříchem. Tam to nemůže skončit. Vidáš taky litoval svého hříchu, to víme. Ale nekšenil pokání. Neuvědomoval si ten rozměr a nechtěl být usmířen s Pánem Bohem. A víte, já chci zmínit ještě jednu věc ve verši 10. Tak my vidíme, anebo verš 10 mluví o kostech, které Pán Bůh zdeptal.
31:04A v jiném žalmu, v žalmu 32, to taky napsal David a odkazuje se to na stejnou událost. Vy jsme se dokšetli, že než svůj hřích vyznal, tak jeho kosti chřadly. Tíha jeho hříchu na něm ležela. Pán Bůh ho zatváčil do kouta, zdeptal ho. David ví, že to udělal pán Bůh. A tak v dnešní době my zase slycháme, že nemůžeme dělat nebo říkat lidem negativní věci,
31:55Říkal poslední pokus, ale tak co se dá dělat. A já doufám, že vidíte, bratři a sestry, že zlomenost nad hříchem je dobrá. Že to je od Boha, že jako říká Židům 12.6, Tak jako nás Bůh jako otec kárá, tak že nás i láme kvůli hříchu. Dneska se nenosí být v popelu a v pokání a zlomení hříchem, obtěžkání vinou. Ale to je to, kam nás pán Bůh nechává dojít.
32:25Díky, to je důležitý. Pokání je víc než jenom pouhý pocit lítosti z hříchu, nebo ještě lépe sebe lítosti. A tak Pán Bůh nás zlomí, ale s tím záměrem, aby nás potom obnovil. A to je v čtvrtý bod kázání. Opravdové pokání totiž touží po obnově vztahu s Bohem. To máme v verše 11 až 15. David prosí Pána Boha, aby před ním mohl stát znovu.
32:55Jenom si to přečtěme. Skryj svou tvář před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. Stvoř mi kšisté srdce, o Bože, obnov v mé mnitru pevného ducha. Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého ducha mi neber. Vrať mi veselý ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha. Ještě patnáctý verž, abych vznikl komplet. Budu vyučovat spurníky tvým cestám a hříšníci se navrátí k tobě.
33:25David ví, že kdyby sám pán Bůh nebyl aktivní a kdyby nesmazal tu jeho vinu, tak je bez šance. My nemůžeme jít a nemůžeme smazat naši vinu. Hřích je jako ta nejhorší skvrná, neexistuje žádný prášek, kterým byste to natřeli, ale naopak, když se budeme naší vlastní silou snažit smazat naše hříchy a nějak to vyřešit, tak budeme ještě víc a víc špinavější.
34:18Proto na naše hříchy už nikdy nespomene, jako by nebyly. Ne, že by pán Bůh měl Alzheimera a zapomínal nějak nekontrolovaně a někde to schoval a nevěděl a pokud si na to nikdy nespomněl. On vědomně už na naše hříchy nikdy nespomene. Víte proč? Protože pán Ježíš, Kristus, je na kříži odnesl, vzal je na sebe a už na ně pán Bůh nikdy nespomene a my můžeme být naprosto jistí.
34:45A nebude jako my, že by po deseti, po dvaceti, po třiceti letech ty hříchy někoho druhého zase vytáhl. Bratři a sestry, o tohle se můžeme opřít, protože písmo to říká. Naše nevěrnost nemůže zrušit boží věrnost, protože pán Bůh nemůže zapřít sám sebe to, jakým pán Bůh je. A my se chceme opírat ne o naše pocity, ale o to, kým pán Bůh je, o jeho charakter.
37:47A tak na nic nečekejme a utíkejme hned. David toužil po obnovení vztahu s Bohem. Pod tího hřícho pán Bůh doslova zdeptal a zdecimoval. A David, on už potom nezůstal stejný. Opravdové pokání touží po obnově vztahu s Bohem. Vstane a jde dál. To byl čtvrtý bod kázání. A v posledním bodě bych velmi krátce chtěl ještě ukázat na jednu věc,
38:13Co tady vidíme? A to je, že opravdové pokání chápe, že hřích je překážkou v úctívání. Ve verši 18 a 19 je to vyjádřeno jasně, překštěme si je. Neměl bys zalíbení v oběti, i kdybych ji předložil, po zápalné oběti netoužíš. Oběť Bohu je zkroušený duch, Bože, ty nepohrdnech zkroušeným a pokořeným srdcem. Víte, David si uvědomuje, že duchovní stav je důležitý pro jeho bohoslužbu.
39:05A podobně v dnešní době Pána Boha zajímá, jakým způsobem žijeme naši každodenní bohoslužbu. Podobně si pán Bůh sotva použije křesťana, který je v hříchu, nechce s tím nic dělat, neposlouchá výzvy k pokání. Takový křesťan dokonce ani nemůže mít jistotu, že je křesťan. Protože kdybyste ho napojili na duchovní EKG,
39:30tak tam toho moc nenaměříte. A to tomu moc nerozumím. Ale tak Davidu v kardinální hřích, tak se díky boží práci v něm stal takovým impulzem pro jeho osobní reformaci. A tak postoj, když řešil, tak byl jaký, co chci já, že? A nyní jeho postoj v těchto verších je, co chce Bůh. Dochází mu, že Pán Bůh jde dál, než za formální ústívání.
41:19o hodně méně hříchu než ty. Ale možná tím klíčem je, že on když padne, tak na nic nečeká, utíklá k Pánu Bohu, spolehá se na to, že Páne Ježíš je věrný a spravedlivý, aby nám všechny naše hříchy odpustil a okšistil nás od každé nepravosti. Jak chceš běžet ten duchovní závod, jak ho popisuje Židum 12, Stolika kily zátěže, jak ho chceš běžet, to prostě nejde.
41:46My ji potřebujeme odkládat, odhazovat. A to děláme tak, že ji přinášíme k Ježíšovu kříži a spoleháme se na to, že za nás zaplatil. A tak tedy tohle byl žálm 51. Žálm 51 ukazuje na pravé pokání a není lepší zrcadlo pro moje a pro tvoje srdce než boží slovo. Než tenhle žálm. My jsme mohli vidět, že zlomenost s hříchem je pro nás dobrá.
42:13Protože pokud vnímáme svoji vinu, opravdu, jak ji vnímá písmo, pak nám taky zazáří milost. Čím víc hořký v našich očích, nebo spíš v našem srdci, bude náš hřích, tak tím slabší bude odpuštění v Pánu Ježíši Kristu. A tak drazí závěrem, jenom to chci připomenout. První věc. Nezůstávejme někde schovaní v nějaké naší jeskyni před Pánem Bohem.
42:40Když zhřešíme, utíkejme k němu hned. Na nic nečekejme. Pokud nebudeš činit pokání a budeš čekat a budeš si říkat, že to počká, tak to bude jenom horší a horší. Pokud budeš setrávat v hříchu, tak to způsobí, že budeš apatický, možná se zatvrdíš a tak nenechávej to zajít tak daleko. Neuhašujme Ducha Svatého, který nás usvědčuje.
43:04Druhá věc, pokud zaznamenáme na takovém pomyslném radaru našich srdcí nějaký hřích, utíkejme pryč, nezahrávejme si s hříchem. Pán mu říká, že ho hřích hněvá, že ho hřích zarmucuje, že způsobuje následky a on tě ovlivní, on mě ovlivní a tak utíkejme dřív, než do něho padneme. A nakonec já bych chtěl trochu si tady přihřát polívku i na tom, co mluvil, co tady dneska ráno zaznělo.
45:14na tom, že jsi rovem Bohu, ale že jsi zmařil sám sebe, že jsi přišel na zem, že jsi stal jedním z nás, že jsi místo nás nesl naše viny, že na tebe byly vylevány všechny naše hříchy a že já a my ostatní tady nyní před tebou můžeme stát s naprostou jistotou, že nepůjdeme na soud a že k tobě můžeme přicházet s kšímkoliv, že pane ty nás budeš slyšet,
45:38že pane nás vyslyšíš a že nás dokonale okřistíš, že nás pane obnovíš, jako si obnovila poštola Petra. Tak já tě, hospodine, chci moc prosit, aby se nám pomohl, aby jsme si uvědomovali, že není nic lepšího, než být zlomení a obtěžkání hříchem a usvědčení a spláčem, tak být u tvých nohou a prosit tě, protože ty nás, pane, obnovíš,
46:01vrátíš nám radost. Tak prosím, pane, pomož nám, ať to děláme často. Prosím tě, pane, pomož nám, ať se radujeme ve tvé spáse. A prosím tě, pane, ať nenávidíme hřích, ale milujeme světlo, ať milujeme spravedlnost. Chvála tobě. Amen.
1:12kterých dnes budeme mluvit. jestli máte Boží slovo, nalistujte společně se mnou do knihy Genesis. A pojďme přečíst z druhé kapitoly 15. až 17. verš a z třetí kapitoly první až šestý verš, tak jak budeme hovořit o ztracené identité, tak jak budeme hovořit o tom, že je to hřích, který nás odtrhl od Boha. Genesis druhá kapitola 15. verš.
5:59nebyl žádný lidský hřích. Člověk byl svatý, člověk byl čistý, člověk byl dokonalý, úžasný, nádherný, moudrý a měl nádherné a blízké obecenství se svým stvořitelem. Procházel se po zahradě se svým stvořitelem. komunikoval s ním podobným způsobem, jak my nyní komunikujeme jeden s druhým. Svatý, svatý, svatý Bůh, který je bezříšný,
15:25manželství, o kterém jsme mluvili včera. A takde potřebujete začít předtím, než začnete se dívat po zbožných sestrách, potřebujete se dívat do sebe. Jsem připraven vést ostatní. Já to poznám podle toho, jestli vedu sebe. Adám s Evou vzali, jedli a zhřešili. A víte, co je hřích? Jaká by byla vaše definice hříchu? Co je hřích? Boží slovo
další 42 míst
15:47nám říká, jaká je definice hříchu. V první Janově třetí kapitole, čtvrtém verši. Ján říká, že hřích je svéole. To znamená ten hřích Adama a Evy je svévolí. Svéole je hřích. Hřích je svévle. Oni je jednali na základě své vůle. Že Bůh jim zjevil svou vůli, ale oni jednali na základě své vůle. Nepodřídili se Boží vůli. Nepodřídili se
16:10Božím nařízením. Rozhodli se žít tak, jako kdyby Bůh nebyl. To je hřích, který se odehrával v jejich srdci. Stali se svým vlastním pánem. Převrátili to, kým jsou. Ne stvořením, které je podřízeno svému stvořiteli, ale jako kdyby byli pánem a králem. A všimněte si, pokušení slibovalo něco úžasného. Pokušení slibovalo něco
16:40nádherného. A to je, co pokušení k hříchu vždycky dělá. Bude to dobré, bude to úžasné. seber tady to zalži támhle, podívej se tady na ty věci a běž s tímhletím člověkem. Běž tamhle s tím člověkem, udělej to. Naplníš své pocity, bude to krásné. Podívej se, jak se ti potí ruce. Podívej se, co to všechno dělá s tvýma hormonama. Bude to úžasné.
16:58Všichni ostatní to dělají. Podívej se na to, jak jak jsou krásní a jak je to jak je to nádherné, že to je to je, co hřích slibuje. A a hřích je krásný a hřích je sladký, ale jenom na velice krátkou chvíli. Kdyby hřích nebyl sladký, potom bychom nehřešili. A problém hříchu není, že není sladký. Problém hříchu je, že je
17:17sladký na velice krátkou chvíli a potom přichází smrt. Potom přichází hořkost, potom přichází utrpení, potom vám spadnou klapky z vašich očí a uvědomíte si, ejhle, Bůh měl pravdu. Hřích Aramájeevy měl ohromné důsledky. A muži, bratři a ženy, vy potřebujete vědět, že i váš hřích má vždycky ohromné důsledky. Nejenom důsledky pro váš život. Jestli
17:46si myslíte, já hřeším někde skrytě, nikdo o tom neví, mí rodiče o tom nevědí, lidé ve sboru o tom nevědí, nikomu tím neubližuju. Je to ohromná lež. Hřích vždycky ubližuje nejenom vám, ale i lidem kolem, protože i když o vašem hříchu nikdo neví, vy svým hříchem ovlivňujete ostatní svým postojem srdce. To je jak to jak hřích ničí vás, tak i
18:06když o vašem hříchu nikdo neví, tak to začne ničit ostatní lidi. Nebudete se sdílet, nebudete spolu komunikovat, nebudete chtít být s ostatními, protože se budete bát, že na váš hřích přijde. Hřích má vždycky ohromné důsledky. Hřích vždycky nižší. A tady je jak jaké důsledky měl před 6 000 lety. Ta první věc, kterou hřích udělal, je, že vztah
20:11převrácené. Jejich myšlení je nyní proměněné hříchem. A když se jich pán Bůh ptá, kde jste? Tady je jejich odpověď. 10. verš. Adam odpovídá: „Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se. Chápete to? Tam, kde nebyl žádný strach, protože nebyl žádný hřích, je nyní strach. Adam se bojí i s Evou se bojí toho, s kým ještě před malou chvíli měli důvěrný
21:05otrženými, že jsou oddělenými od svého stvořitele. Člověk, který byl zformován Bohem, je nyní vyhnán z Boží přítomnosti. Kvůli svému hříchu je odloučen od Boha. Pokušení slibovalo lepší život a to, co hřích doručil, bylo utrpení, bylo odloučení, bylo prokletí, byla smrt duchovní a později fyzická. Ale tam to nekončí. To není důsledek. To
21:34není jediný, když je to ohromný, veliký, největší důsledek jejich hříchu. Všimněte si, jak hřích narušuje další oblasti stvoření, jak dál dál ovlivňuje a porušuje a narušuje další věci. To, co to co je tam dalšího, to co my dalšího tam vidíme, je, že vztah Adama a Evy byl také narušen. Ti dva, kteří byli jedním
22:14Tady co udělal hřích? Adám napřed svedl svůj hřích na Boha ve 12. verši. Žena, kterou jsi dal, že ty jsi mi dal tu ženu, ona to zkazila. Je to tvoje vina, Bože. A a na druhém místě Adam potom hází svou ženu, kost s jeho kostí pod vlak, když říká, žena, kterou jsi mi dal, ta mi dala z toho stromu, já jsem jedl. Já za to nemůžu, Bože, jestli
23:08někam jinam. A bez Boží pomoci nemůžeme nic jiného, než si naše hříchy omlouvat, než se z nich vymlouvat a než než hledat vinu na všech jiných. Nejenom kromě toho, abychom ji hledali u sebe. A my vidíme, že jejich hřích přináší prokletí pro ženy, že pán Bůh, když tam potom říká, jaké budou důsledky jejich hříchu, když
23:29mluví k ženě, tak my vidíme, že kvůli Evě ženy budou strádat, ženy budou rodit v bolestech. A v 16. verši vidíme, že součást toho prokletí, které hřích přinesl, je, že žena bude dychtit po svém muži, ale on nad ní bude vládnout. A tak hřích zničil ten nádherný manželský vztah. To kde to, kde ty dvě manželské role těch dvou lidí, kteří
24:15té identity, dochází tam ke přetvoření, zvrácení toho, kým jsou a jaká je jejich role. nebude chtít naplnit to své Bohem dané poslání doplňovat a pomáhat, ale ona i on budou myslet pouze na sebe jako důsledek hříchu. Ti dva, kteří měli být jedním, ti dva, kteří se měli milovat, ti dva, kteří měli táhnout za jeden provaz, budou mít nyní narušené
24:44vztahy a manželství. My vidíme, že došlo také k prokletí země, jako důsledek Adamova hříchu, tam kde měli pracovat a mít požitek a mít radost těch věcí a a mělo to být nádherné, tak nyní bude trní a bodláčí. To je to té to je, co hřích dělá i se zemí. Země je prokletá. My vidíme v Genesis ve třetí kapitole 21. verši, že
25:07došlo k zabití prvního zvířete. Když Bůh udělal suknice, tak zabil zvíře, zabil beránka. Proč? Protože není odpuštění hříchu bez prolití krve. A proto, aby Bůh mohl dát milost Adamovi Javě, proto, aby Bůh je nemusel potrestat za jejich hříchy okamžitě, tak jako symbol pro nás, jako učební předmět pro nás, Bůh zabil nějaké
25:32zvíře, pravděpodobně beránka, ze kterého vzal kůži, aby zahalili jejich nahotu. Ale to, co je důležitější než zahalení jejich nahoty, je prolitá krev nevinného zvířete v očekávání Božího beránka, který přijde a prolije svou krev, svou lidskou krev, tam kde pán Ježíš je pravdivě Bohem a pravdivě člověkem a dokonale smyje hříchy těch, které
25:54zvířecí oběty jenom přikrývaly. Tak důsledkem hříchu je, že i první zvíře muselo zemřít. Důsledkem hříchu je, že v Genesis čté kapitole dochází k první vraždě, že kdo byl ten, kdo byla ta, kdo byl prvním vrahem a kdo byl první obětí. Dva bráchové, potomci Adama a Evy, Kájin, zabil Ábela. A proč zabil Kájin Ábela? Protože Ábel byl špatným,
26:40bylo jednodušší zabít Ábela, že je ten trn v oku, který neustále ukazuje na ten můj hřích. A tak dochází k první vraždě a ve čtvrté kapitole v 19. verši, také vidíme, že dochází k prvnímu znetvoření manželství. Bůh stvořil jednoho muže pro jednu ženu Adama a Evu k tomu, aby byli na celý život spolu. A ve čtvrté kapitole 19. verši se lámek chlubí tím,
27:03že má dvě ženy. Ano, ve Starém zákoně je mnoho lidí a mnoho patriarchů, kteří měli více než jednu ženu, ale to neznamená, že to je standard, to neznamená, že to je správné. To neznamená, že mnoho ženství je je v pořádku, tak jak se to lidé i v dnešní době snaží obhájit. To jediné, co to znamená, je, že hřích znetvořil.
27:24Je to úžasné ustanovení manželství. A Bible nelže a Bible dává jasný záznam i o hrdinách víry, kteří šli vlastním směrem v oblasti manželství, místo toho, aby poslouchali Boha. Hřích přinesl nemoci. Hřích přinesl bolesti. Hřích přinesl narušené vztahy. Hřích přinesl smrt a utrpení. Hřích přinesl chátrání a rozklad a hnilobu,
27:49vraždy, smilstva, lež a krádeže, nespravedlnost a války, hádky a pomluvy, rozkoly. Ale proto naše téma této konference, jedna z dalších věcí, kterou hřích přinesl, je ztráta identity. A ztráta identity ve smyslu ztráta pravdivého pochopení, kým člověk je. Pyšného popírání Bohem daného smyslu života. arogantní opovrhování
28:17stvořitelem a jeho plánem. I to je důsledek hříchu, Adamova hříchu. My čteme v Římanům v páté kapitole 12. verši. Proto jako skrze jednoho člověka vešel do světa hřích a skrze hřích smrt, tak se také smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zřešili. Adam zřešil a všichni se rodí do hříchu. To je proč všichni zemřou. To je proč
28:43jsou všichni odloučeni od Boha. A všichni nyní mají i špatné, lživé pochopení své identity. Rodí se do světa, který je porušený hříchem a rodí se jako lidé, kteří už od začátku svého života, protože hřích vládne v jejich nitru, protože mají hříšnou přile přirozenost, mají znetvořené myšlení. To znamená, všichni lidé se stále rodí
29:17jako Boží obraz, že v tom v tom ta jejich identita je stejná. Oni jsou pořád Božím stvořením. Pořád jsou vykazatelní Bohu. Ale důsledek hříchu je, že se nerodí do Boží rodiny, že se nerodí jako Boží děti, že se nerodí do Božího království, ale ale rodí se do toho nepřátelského království, do království prokletí
29:59možná mohli říct, vaší vaší zkažené identity, že to je, co hřích udělal s vaší identitou. Žalm 517 verš. žalmista hřícha hlé byl jsem splozen v nepravosti. Matka mě počala v hříchu a a žalmista zde nemluví o tom, že jeho matka zahla jeho otci a a a měla nemanželské dítě. To, o čem zde žalmista mluví, je moje matka byla
30:26hříšná, můj otec byl hříšný a já jsem byl počat jako hříšník, protože jsem počat dvěmi hříšníky a vstupuji. Můj výchozí bod je: "Jsem hříšný a proto budu hřešit. A tak problém není vaše okolí. Vy svůj hřích nemůžete svést na okolí. Narodil jsem se do špatné rodiny. Narodil jsem se do špatné země. Narodil jsem se do
30:49špatné společnosti. Mám špatné kamarády. Problém není v okolí. Problém je ve vás. Problém je v tom, že hřích ovlivňuje vaši identitu. A vy potřebujete novou identitu. Vy potřebujete nové srdce. Vy potřebujete zreformovat vaši identitu. Bůh zformoval vaši identitu. Hřích jí zdeformoval a vy ji potřebujete s Boží milosti a s Boží síly a Božím zásahem
33:11tu vaši znetvořenou identitu. Tak lidé jsou stvořeni Bohem, ale nežijí pro Boha. Jsou stvoření k Božímu obrazu, ale chtějí odrážet a vyvyšovat sebe. Jsou stvořeni k radosti z Boha, ale radují se z hříchu a nepravosti. A jsou stvořeni k oslavování Boha, ale ale jde jim jenom o to, aby oni byli vyvýšenými. Jak nám říká Římanům první kapitola, tak
34:24si, že pokovat je Bůh potom nemůžou žít tak, jak chtějí, ale milují svůj hřích více, než milují Boha a svůj hřích si chtějí nechat a ve svém hříchu chtějí pokračovat a proto dělají všechno proto, aby vymazali Boha z té životní rovnice. Pokaď není Bůh, jsem svým pánem. Pokaď není Bůh, můžu žít, jak chci. Pokaď není
34:43Bůh, můžu dál pokračovat ve hříchu. Pokaď není Bůh, za můj hřích nebudu souzený. Pokaď není Bůh, potom mě netíží mé svědomí v mých hříších. To je to, co se děje. Potlačují pravdu. To je ten důvod, proč jí potlačují. 19. 20. verš nám říká, že je zřejmé ze stvoření, že je zde Bůh, že lidé to mohou jasně vidět, že lidé jsou bez
35:08výmluvy. Poznali Boha. 21. verš. To znamená, není to o tom, že by ho nepoznali, není to o tom, že by nevěděli, ale rozhodli se zaměnit Boží slávu a vytvořili si své modlivy. Vytvořili si své dřevěné a zlaté a kdoví jaké modly, které jim budou svalovat jejich hřích, že oni budou někoho uctívat. Oni rozumí tomu, že jsou stvořeni k uctívání a tak každý
35:55všechno dobré, ale doručuje pouze smrt a bolest. Tělo, srdce, mysl, myšlení, touhy, city a emoce od našeho narození jsou prorostlé hříchem. Proto neděláme nic jiného než než hřešíme. Vytváříme si své vlastní modly ve svém hříchu. Nepřijímáme Bohem danou identitu.
36:25Chceme být svým vlastním pánem. závidíme identitu někoho jiného. To je mimochodem problém transgenderu. Transgender není o tom, že jste se narodili ve špatném těle. Bůh nedělá chyby. Transgender je o tom, že závidíte. Ten klíčový hřích ve vašem srdci je závist. Transgender není o tom, jsem mužem v ženském těle, jsem ženou v mužském těle.
39:08Hledají odpovědi. Ale protože jsou v hříchu, protože jsou ovlivněni hříchem, tak raději věří lži, kterou jim dává tento svět a nepodřizují se a ani nemohou Boží pravdě. K tomu potřebují Boží zásah. O tom bude mluvit bratr Marek za malou chvíli. A bez Pána Boha a bez jeho absolutní pravdy, bez podřízení se Bohu, lidé budou hledat odpovědi na tyto věci
45:47jste, dal vám jasný smysl vašich životů, že máte oslavovat jeho, máte žít pro jeho slávu, máte se radovat z něho, ať už je to v manželství, ať už je to skrze děti, ať už je to skrze práci, tam kde hřích zdeformoval vaši identitu, že došlo k převrácení a vy se snažíte být svým vlastním pánem a snažíte se svou identitu hledat a zakládat. na všech
46:11špatných místech a a ve všech místech, které jí nenaplní. Jestli došlo k proměnění vaší identity, k reformaci, že Bůh ji zformoval, hřích jí zdeformoval, ale v Kristu je zreformována, v Kristu je obnovena. To je o čem je znovuzrození. Je vaše jméno napsáno a zapsáno v Beránkově knize života ve Zjevení ve 20. kapitole v 11. verši. Ján má to vidění a
47:47nejdůležitější je, jestli je vaše jméno zapsáno v Beránkově knize života. jestli jste mohli z Boží milosti pochopit, kým jste byli stvoření a že jste hříšníky a že potřebujete být obnoveni ve vašem vztahu vůči Pánu Bohu, že potřebujete odpuštění svých hříchů a že odpuštění vašich hříchů nemůže být skrze vaše skutky a nebo skrze vaše
49:12křesťany nebo nutně to neznamená, nebo to to samo samo o sobě neznamená, že jste křesťany. Zjevil vám Bůh ve své milosti, že on je svatým stvořitelem? Usvědčil vás Bůh z vašich hříchů. Ukázal vám, že jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi je Pán Ježíš Kristus. Prosili jste za odpuštění, činili jste pokání. Uvědomuje
53:16hříchů. V tom, ať vám Pán Bůh požehná, ať nemusíte promarnit své životy, ať víte, kým jste, ať hledáte svou hodnotu na tom jediném místě u Kristových nohou. Pane Bože, Otče náš, my tě prosíme o to, aby ji se nad námi smiloval. Víme, že je to těžké. Víme, že je těžké být v tomto světě. Víme, že pán Ježíš přišel jako světlo do
53:41tohoto světa a svět ho nepřijal, protože milovali svůj hřích více. A pokať ukřižovali krále slávy, pokoť pohrdli dokonalým člověkem Ježíšem, co udělají s námi. Bože, prosím tě o to, aby ti mladí lidé, kteří jsou zde, kteří jsou znovuzrozeni, aby si je posiloval a budoval v tom, aby aby toužely pouze jedině o to se zalíbit tobě.
54:55ty jsi mocným Bohem, stvořitelem, že ty jsi zákonodárcem, že oni porušili tvůj zákon, že odplatou za hřích je smrt a že jedinou nadějí pro usmíření s tebou je zástupná oběť a dokonalý život a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Dej jim dar víry, dej jim dar pokání, dej jim milost, kterou jsi dal i nám. Převeď je, transformuj je, znovuzroť je pro tvoji
10:53a ty dva důvody možná můžou být takovou naší osnovou pro to dnešní kázání ten první důvod je zaprvé pláč nad sebou samými nad svojí ztracenost nad svojí nedostatečností nad svojí zkažeností a zadruhé druhý pláč který v písmu často vidíme je pláč Nad tímto světem pláč Nad tímto světem který celý žije v hříchu a oba dva Tyto druhy pláče
11:50nahoře je právě zármutek obecně můžeme říci nad hříchem nad tou vlastní ztracenost o které jsme mluvili už i i posledně a na kterou Pán Ježíš Kristus ve svém kázání i tímto svým dalším výrokem v podstatě plynule navazuje pláč který se vyskytuje v jeho seznamu Blahoslavenství je takový pláč který vede ku pokání Jedná se o takový
12:16zármutek který vede k upřímné touze po spravedlnosti a posvěcení a zde se možná nabízí otázka jak moc jak moc se v našem křesťanském životě právě z těchto důvodů objevuje zármutek jak moc Pláčeme pro svůj hřích Respektive jak moc Pláčeme pro hříchy lidí kolem nás víte osobně se domnívám že jako církev a
další 35 míst
12:50budu mluvit Teďka obecně v té dnešní době v 21 století máme docela máme docela problém a ten problém se týká našeho povrchního pohledu na hřích máme totiž docela dost řekněme takový uvolněný metr celkově se dá říci že žijeme v hodně tolerantní době a tedy i v prostředí které vyvíjí docela veliký nátlak na určitou volnost volnost v
15:09strhnout názory lidí O kterých si myslí že ji možná čtou což také není vždycky úplně pravda nebo se nechávají řídit názory tohoto světa které jsou na rozdíl od božích nařízení proměnlivé a velmi Kulturní a následkem toho se uprostřed společenství které se hlásí ke Kristu objevují hříchy o kterých se negativně
15:31nesmíš nebo a to je možná ještě horší je k nim zaujat velmi vlažný postoj Jinými slovy znova to co chci říci nízký pohled na písmo rovná se velmi často nízký pohled na vlastní hřích nebo na hřích obecně znovu to co tím chci říci v praxi se dost často ve viditelné církvi setkáváme s tím že že se nad vlastním hříchem
16:01nepláče že se nad vlastním hříchem nermoutí ale jako v jiných odvětvích života nechává se to tak nějak plynout popřípadě se to odbije nějakou velmi lacinou frází něco ve smyslu Tak promiň pane bože Jdeme dál za svůj ne až tak úplně dlouhý křesťanský život jsem si mohl povšimnout že máme tendenci opravdu někdy hříchy
16:30velmi zlehčovat nebo tak nějak bagatelizovat ale na to si Dejme bratři a sestry opravdu veliký pozor Náš bůh je bůh čistý svatý rizí a nenávidí naše hříchy které jsou vlastně V těch jeho očích jako blatem nebo menstruační krví opravdu zašpiněné hadry a my nemůžeme dělat že se nic neděje
17:03Dokonce jsem slyšel jednou z úst jednoho člověka který se považuje za za Křesťana a sloužil mnoho let i ve vyšší pozici jako Křesťan který žil v nějakém takovém dobrovolném hříchu a říká Já už si to já už si to s bohem nějak vypořádám víte to je velmi smutné něco takového slyšet Řekl bych že toto je hodně nebezpečný Hraniční až za hraniční e
17:59nenaznačuje že by ve svém životě bojovali nějakým způsobem s hříchem že by je duch Svatý usvědčoval že by je jejich hřích trápil že by se ho snažili nějakým způsobem umrtvovat mnozí se ve svém světonázoru upínají k nějakému určitému bodu možná rozhodnutí z minulosti když na výzvu někde zvedli ruku nebo šli někam
18:44z toho vyrovná a snad i přebije jejich svévolný život se kterým nechtějí nic dělat tedy ve smyslu podřídit ho boží autoritě ale tak to mil přátelé následování Krista takto křesťanská víra nefunguje Člověk který svévolně miluje více vlastní hřích než Krista který svévolně upřednostňuje sama sebe své potěšení své choutky před Krista není
19:13Krista hoden člověk který žije rád a dobrovolně ve vlastním hříchu aniž by nad ním plakal aniž by byl zarmoucen aniž by se trápil takový člověk nebude potěšen protože takový člověk je možná náboženský ale není skutečně znovuzrozený protože nečiní skutečné pokání takový člověk nenese dobré
19:43ovoce nemůže protože Dobrovolný hřích v jeho životě je špatným ovocem a Boží slovo varuje před těmi kteří v církvi dobrovolně v hříchu setrvávají i před těmi kteří takovéto jednání druhým toleruji První korintským 5:2 říká a vy jste nadutí místo abyste raději byli zarmouceni a odstranili ze svého středu toho kdo se dopustil tohoto
20:17činu bratři a sestry je dobré vědět že každý z nás My jsme hříchem porušení to si nemusíme nic nalhávat a i poté co jsme přijali pán na Ježíše Krista do svého srdce a vyznali jsme mu své hříchy stále My jsme náchylní k hříchu nikdo z nás není dokonalý a tedy bez hříchu ďábel nás svádí jsme zkoušení a pokoušeni a žel
20:43někdy ve skutečnosti dost často a pravidelně my do hříchu padáme a plácáme se v něm ale to co je důležité To jak se projevuje život v duchu Svatém je že jsme v tomto hříchu konfrontováni a usvědčování že činíme pokání že své hříchy vyznáváme a usilujeme o posvěcení usilujeme o svatost to je stav který se Pánu bohu
21:15líbí Jinými slovy nemáme v našem hříchu pokoj a ve sklíčenosti srdce ty naše hříchy pánu Ježíši Kristu předkládáme to je jeden ze znaků znovuzrozeného člověka a náš pán je tak dobrý a tak laskavý že nám naše hříchy odpouští že známe Určitě všichni ten text apoštola Jana z jeho z jeho dopisu jestliže své hříchy vyznáváme on je tak
21:42věrný a spravedlivý že nám hříchy odpouští tedy to co tím chci říci je že znovuzrozený Křesťan který má být potěšen musí nad svým hříchem skutečně plakat musí mu ten jeho hřích vadit musí to být skutečný boj v srdci se musí odehrávat zármutek jenž vede člověka ku pokání a to je jakýsi zápas mezi tím fyzickým naší hříšné přirozenosti a tím
22:12duchovním naší proměněné přirozenosti úžasně to vyjádřil například apoštol Pavel v listu římanům 722 až 25 kde říká podle vnitřního člověka radostně Souhlasím se zákonem božím vidím však jiný zákon ve svých údech který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu jenž je v mých údech Ó já nešťastný člověk kdo mě vysvobodí z
22:42těla této smrti bohu buď Díky skrze Ježíše Krista našeho pána tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu božímu ale svým tělem zákonu hříchu znamená znamená to že Pavel může S lehkostí v pohodě hřešit zvláště když víme že tam kde se rozhojnil hřích tam
23:13se rozhojňuje i boží milost v žádném případě o tom vůbec Pavel nemluví Znamená to že i když moje tělo je náchylné k hříchu moje proměněná mysl která m tělo ovládá již hřích nenávidí činí pokání pláče nad vlastní nehodnosti říká stejně jako Pavel Ó já nešťastný člověk Jinými slovy jsem nešťastný ve
23:46svém hříchu a bratři a sestry Toto je stav který se od věřících očekává pláč nad vlastní ztracenost pláč který mě vede k UV uvědomění si že jsem na bohu naprosto závislý že on je ten který mi připočetl vlastní spravedlnost a že tento čin jej stál nejenom sestoupit ze svého trůnu a stát se člověkem ale Stálo ho to jeho
24:12důstojnost jako takovou trápení bolest a smrt na kříži a za to přece nemohu prohodit jen tak lehkomyslně Tak promiň Jdeme dál to si možná může dovolit jedině ten kdo Krista skutečně nemiluje Kdo si skutečně neuvědomuje hodnotu kterou Pán Ježíš Kristus pro náš hřích
24:43přinesl bratři a sestry Milí přátelé plakat nad vlastním hříchem není hanba to není něco za co by se měl člověk stydět stydět by se měl právě za svůj hřích být zarmoucen nad svým hříchem je bohem žádoucí něco co je velmi důležité protože bez pláče nad vlastní ztracenost nikdo nebude potěšen druhá korintským 7 10 říká
25:47Boha nože tedy Mějme na mysli že boží Láska není laciná a nemůžeme k ní přistupovat povrchně Pokud jsme k hříchu vlažní modleme se aby nás Bůh ve svém duchu zmocnil aby nám zošklivil náš hřích a vedl nás v zármutku ke skutečnému pokání k pokání které přináší skutečné
26:17slzy skutečný pláč bez skutečného zármutku Milý přátelé není pokání a bez pokání není odpuštění a to byl ten první bod pláč nad vlastní ztracenost nyní se chci krátce zaměřit na ten druhý bod pláč Nad tímto světem který žije v hříchu víte když do tmy zazáří světlo když se slepému otevřou oči a najednou zjistí
26:48jaká krása se mu naskýtá tak jž nechce nic jiného Nechce se vracet zpátky do té temnoty a podobně je to i s námi křest Pokud člověk plně zkažený a ovládaný hříchem pozná co je spravedlnost Co je čistota Co je svatost Co je Co je dokonalá láska Co je pokoj tak se již nechce vracet zpátky do té černé beznaděje Bezpráví špíny a sobecké
27:44mohli se radovat z jeho přítomnosti pro věčnost na místě podobném starozákonním Ráji Člověk který miluje v pravdě musí být ztrápený pohledem na ty kteří jsou odsouzeni k věčnému Zatracení To je ten opak ráje Člověk který miluje v pravdě musí plakat nad svými bližními kteří jsou pod otroctvím hříchu je to stejné
28:13jako s tím jeremiášem který byl velmi sužovaný když viděl Jaký osud čeká na jeho lid trápil se když viděl kam směřují jejich kroky když viděl tu duchovní bídu a a to pokrytectví když viděl Jaká zkáza se na ně řítí proto jim také sloužil proto se pro ně dost obětoval proto jim hlásal Boží slovo aby se odvrátili od svého hříchu a následovali
31:24do věčného Zatracení možná potřebujeme prosit aby naše kamenné a Studené srdce dostalo tep a zahořelo se láskou k těmto lidem kteří jsou kolem nás možná potřebujeme prosit Boha aby nám zošklivil nejenom náš vlastní hřích ale i obecně hříchy a nespravedlnost kolem nás ke které jsme možná doposud velmi
31:54vlažní dám ještě jeden příklad příklad pláče nad ohavnostmi které se ve světě dějí Ezechiel 94 říká Hospodin mu řekl Projdi středem města středem Jeruzaléma označ značkou na čelech ty muže kteří vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi které se uprostřed něho páchají bratře a sestry lidský hřích ať už nás náš osobní nebo hřích obecně
32:24tohoto světa to je něco co nás nemůže nechat klidnými jako křesťané my potřebujeme a musíme horlit pro spravedlnost a v boží lásce musíme usilovat o osobní posvěcení ale i o posvěcení druhých slzy nad hříchem jsou milí přátelé projevem upřímné víry apoštol Pavel kterého jsem před chvílí zmínil Když psal svůj druhý dopis
33:53víře pokořený a ospravedlněný a Bůh je tím oslav a to je to pravé potěšení Blahoslavení plačící kteří budou potěšeni to je to pravé potěšení Každý člověk který pláče nad svým hříchem který pláče nad hříchem světa je vedený k pokání a skrze pokání ve víře přistupuje k dokonalému daru ospravedlnění v pánu Ježíši Kristu a to
34:20je to pravé potěšení když Jeremiáš pláče nad izraelem pláče proto protože Izrael nemá utěšitele a stejně tak i dnes ti kteří nečiní pokání kteří nepláčou nad svojí ztracenost nad svým hříchem stejně jako tenkrát Izrael aniž by si to možná uvědomovali nemají svého utěšitele nemají nikoho kdo by setřel opravdu každou slzu z jejich
37:52nikdo nevezme radost o které zde mluví Pán Ježíš Kristus je věčná radost Je to Radost která nejde vzít je to radost z boží přítomnosti radost z Kristova díla spasení které vede do Božího nebeského království o kterém jsem mluvil už v tom předchozím verši Ježíš Kristus je beránek který zemřel za naše hříchy vstal z mrtvých a
38:56již nebude neboť první věci pominuli bratři a sestry Toto je obraz věčné radosti pro ty kteří ve svém hříchu naříkali a činili pokání před svatým Bohem a svým způsobem částečně My tu radost můžeme prožívat již nyní můžeme se těšit a radovat neboť bůh nám zjevuje svoji vůli můžeme se radovat z jeho zaslíbení
39:27a z jeho přítomnosti skrze Ducha svatého v našich životech Ano jsme zarmouceni z hříchu jsme zarmouceni z těžkých zkoušek jsou důsledkem hříchu ale v tom všem i přesto se můžeme radovat a těšit pro naději v našem pánu neboť jestliže vyznáváme své hříchy Jak už jsem říkal On je tak věrný a spravedlivý že nám hříchy odpouští není to radostné není to
40:20zjevení Ježíše Krista jsme-li v Kristu já sá jsme jme li v Kristu Již jsme potěšeni jsme-li v Kristu vyznáváme své hříchy a nečiníme to lacině ale v pokoře se skutečnou lítostí pokud se v našem životě objevuje něco co do něj nepatří a nebo se objevuje něco co nepatří do života našich bližních modleme se modleme se jeden za druhého radujme
41:27vás buďme bratři a sestry jako Pavel zarmouceni stále se však radující zarmouceni pro svůj hřích ale radující se pro neskonalou milost našeho pána Ježíše Krista který má tu moc nás zachránit a z hříchu ospravedlnit Blahoslavení plačící neboť oni budou potěšeni Kéž Pán Bůh potěšuje každého jednoho z nás amen amen am
1:18tak jsme spolu s ním zemřeli hříchu. V Kristu jsme také byli vzkříšeni k novému životu. Naučili jsme se, že v Kristu jsme nové stvoření. Máme nový duchovní život. Bůh v nás stvořil něco, co tam předtím nikdy nebylo. Máme duchovní život, máme novou identitu
3:30vám spíš než předat nějaké konkrétní kroky. Dělej, dělej, dělej, dělej a výsledek bude toto. Tak já bych vám chtěl předat, jak máme uvažovat. Chtěl bych vám předat principy, jak žít na základě naší nové identity v Kristu. A tak otázka je, křesťane, křesťanko, chceš chceš vítězit v boji s hříchem?
4:00Chceš, chceš, chceš konečně prolomit ten jakoby nekonečnej vzorec? tvých pádů a tvých selhání. Chceš, chceš vyjít z toho vězení, jak jsme se o tom bavili dopoledne? Chceš vyjít na tu svobodu? Chceš chceš skutečně zažít tu svobodu od hříchu? Chceš zažít tu svobodu, kterou Kristus nabízí?
další 33 míst
6:46máš nový směr. Máš novou identitu, máš nový smysl života, máš novou budoucnost. To znamená tvůj život, pokud jsi s Kristem zemřel a vstal, tvůj život už není definovaný tímhletím světem, tvým hříchem, tvojí minulostí, tvými selháními, ani a my ani tvými úspěchy, jak jsme si řekli. Tvůj život je definovaný samotným Pánem Ježíšem
8:22všichni, kdo v něj věří, znova jsou naživu." A v šesté kapitole Pavel řeší právě tady tu zvláštní otázku. Když teda já jsem v Kristu, jak to funguje s mým hříchem? Proč pořád hřeším? Jak jak s tím jak s tím mám naložit? Takže Římanů šestá kapitola a trošku jsem vzal pár veršů. Dva, druhej, šestej, 12. Ale podívejte se, co co on říká. Pavel
8:52říká, jak bychom my, kteří jsme a poslouchejte hříchu zemřeli. Jo, on nastavuje tu realitu. On říká, tady to je kdo ty jsi. Ty jsi zemřel hříchu. Jestliže jsme zemřeli hříchů, jak bychom v něm mohli ještě žít? Š, šestý verš. Víme, že náš, ten starý člověk byl spolu s Kristem ukřižován. Je mrtvý, je po něm. A tělo hříchu bylo zbaveno sil. A my už
9:23hříchu neotročili. To je ta stará identita. Je to pryč. Tys byl ukřižován, zbaven sil. Byli jsme mrtví. A potom Pavel říká ve verši 12 povinnost, příkaz. Říká, tedy hřích už nevládne ve vašem smrtelném těle.
9:54Je to zvláštní paradox. Já chci, abyste nad tím uvažovali. On říká:„Ty už jsi mrtvý. Hřích nad tebou už nemá moc. Tak dělej, aby hřích nad tebou už neměl moc. On říká na základě toho, kým my jsme v Kristu, na základě toho zaslíbení, že hřích nad námi ztratí veškerou moc, pán Bůh nás volá k akci. On říká: „Bjuj s hříchem,
10:23zabij hřích, staň se tím, kým už jsi. Pojďme se podívat do verše 16. Římanům 61. Dívejte se do svých Biblí. On říká:„Díky Bohu." On děkuje Bohu. Měli bychom taky děkovat. Děkujeme Bohu. My jsme byli, poslouchejte, a to jsou dobrý, důležitý slovesa. Byli minulý čas byly otroky hříchu, ale co? Stali jste
10:55se ze srdce poslušnýmu poslušnými vzory vzoru učení, jemuž jste byli svěřeni. A opět byli jste byli jste co? Osvobozeni od hříchu. To je tvoje realita, tvoje tvoje identita. A zase stali jste se otroky spravedlnosti.
13:10Pavel tady dělá to, že on připodobňuje hřích ke kvasu. Sbor v Korintu, hodně hříchů, velký, špatný. A on říká, on připodobňuje v tuhletu chvíli hřích ke kvasu. To znamená, on říká nebo jak funguje kvás? Pojďme se pobavit trošku o kvasu. Tady dáme masterchef. Pojďme na to. Když děláš kynutý tě. Kdo dělal kynutý těsto? Někdy holky, kluci,
14:33nafoukne, vyroste. A Pavel říká, že tohleto dělá hřích. Tohle dělá hřích ve tvým životě. Dostane se všude. Necháš ho trošku, je všude. Toleto dělá řík v našich sborech, ve vašich životech. A tak podívejte se, co říká, co říká Pavel. On dává příkaz ve verši 7. On říká:„Vyčistěte proto ten starý kvas.
15:33protože ty jsi nekvašený." Jinými slovy, když to přeložíme, zbav se hříchů, protože ty hříchů už neodročíš. A tak je to zvláštní paradox, že Bible nás volá k tomu, že se máme zbavit hříchů, protože hřích nad náma už nemá moc. On říká: "Křesťane, ty seš, ty seš novým těstem. Ty jsi, ty jsi z novýho těsta.
21:12rouhání, nemístné řeči ze svých úst. Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka. Pavel říká jednu úplně jednoduchou věc. On říká:„Zabij ten hřích, zabij hřích. Znič hřích." On od verše pět začíná aplikovat evangelium do našeho života. A tak říká, že že křesťan má umrtvit, že
24:17smila jí voda. A ty musíš udělat všechno proo, aby i její pozůstatky zmizely z tvýho života. Musíš zahladit stopy. A všimněte si, že že Pavel tady vyjmenuje řadu hříchů, který upřímně moc dobře známe, že ve verši pt mluví o hříších, který děláš v soukromí. Jsou to hříchy smilstva, pornografie, masturbace.
24:48>> [frknutí] >> A od verše 8 on mluví o hříši, které které zase jsou nasměrované na na druhé lidi, které ničí vztahy jako hněv, rozuřenost, pomlouvání, sprostá slova, lhaní. A Pavel říká: "Umrtvi, odlož, svlékni, znič ty hříchy hned bez váhání." Poslouchejte, co říká samotný pán Ježíš Kristus v Matoušovi 5:29 a 30 známý
25:21text, že on říká: "Jestliže tě tvoje pravé oko svádí, vymi odhoď od sebe. Jestliže tě tvoje pravá ruka svádí, utni a odehoď od sebe." To je radikální boj. A k tomu nás k tomu nás Boží slovo vede. Buď buď radikální. Přestaň žít podle té staré identity, protože máš novou. Pokud tě něco svádí k hříchu, zbav se toho, zahoď to, odsekni to,
26:23říkají:„Pán Ježíš pro tebe zemřel. Pán Ježíš vstal a proto na základě toho zabij hřích." A možná, že právě teďka přesně v tuhletu chvíli přemýšlíš, doufám, že přemýšlíš a napadá tě v hlavě. Víš přesně, co máš odložit. Nějaký skrytý hřích,
26:55něco, co děláš už dlouho, dlouho, dlouho, dlouho. Hřích, který ke kterýmu se vracíš. Věc, kterou si omlouváš. A tak pojďme tady ten text vzít vážně. Odlož ho, umrtvi ho, spoleni se na Krista, čiň pokání, věř evangelium. To je ta cesta. Zabij hřích. K tomu nás volá.
28:51Kristovy spravedlnosti, která je můj svatební šat a skvost. Bůh chce a to je ten princip. Pán Bůh nás volá k tomu, abychom vždycky ty špatné hříšné skutky nahradili něčím dobrým. On říká, "Svlleékni hřích a na jeho místo se oblékni do spravedlnosti, do nějaké křesťanské ctnosti." A tak ve verši 12,
29:53tvým životě, jak žiješ. Poslouchej, co napsal Jerry Bridges. Už jsem ho dneska citoval. On říká, "Jsme osvobozeni od hříchu a proto můžeme říct pokušení. Ne, můžeš, můžeš." On říká a pokračuje, to neznamená, že nehřešíme, ale znamená to, že hřešit nemusíme.
30:25Nemusíme. Jako křesťan ty máš na výběr. Máš na výběr. Ty už neotročíš hříchu totiž ty sloužíš spravedlnosti Boží. Tvoje identita, nová identita znamená, že opravdu a poslouchejte, ty opravdu můžeš bojovat s hříchem. Můžeš díky Boží moci, díky Kristu, díky
30:56Duchu svatému, kterého ti dal. To je kapacita, která byla nově stvořena. Ta tam předtím nebyla. Ty se můžeš měnit. Ty ty můžeš žít k Boží slávě. Můžeš žít podle Boží vůle. Mně se líbí další citát, jo, ale dneska jsem ho našel. Říkal jsem si, super citát. Charles Pergin říká: "Ty a tvé hříchy se musíte oddělit,
31:28jinak se ty a tvůj Bůh nikdy nesejdete." Říká:„Žádný hřích si nesmíš ponechat. Všech se musíš vzdát. Musíš je vyvést z jeskyně jako kenánské krále a pověsit je na kůl.
31:59A ty můžeš bojovat díky Boží milosti, díky tomu, že máš novou identitu. Ty můžeš bojovat. Ty máš teďka tuhletu možnost, tudletu vnitřní eh sílu, moc díky Boží milosti v tobě. skrze víru v Krista. Ty jsi zemřel, ty jsi vstal. Nová identita, identita je tady. Ty máš možnost bojovat s hříchem. To je povzbuzující. To je, kde ta teologie se stává praxí.
34:13Stojíš před rozhodnutím. Vydám se cestou smilstva nebo čistoty. Jak se zachováš? Jak se projeví tvoje identita v Kristu? Umrtvíš ten hřích a nebo oblékneš spravedlnost. Víte, opravdu každé rozhodnutí ve tvým životě je jako křižovatka. Stojíš na křižovatce a musíš se rozhodnout, kudy se vydat. A vždycky máš jenom dvě možnosti. Nejsou
35:08Jako ne, to není úplně křesťanská rada. Zaber, makej. Není to úplně špatná rada, ale není to, není to celé. bych se teďka v závěru už chtěl bavit o tom, jak tohleto dokážu, jak já se dokážu stát tím, kým jsem, jak se dokážu jak dokážu říct nehříchu, ano, spravedlnosti. Jak dokážu umrtvit hřích a oblézt si toho nového člověka?
38:42spolehnutí se na Krista a na jeho moc, že to netáhnu ze sebe, ale spoléhám na něj a volám k němu a prosím ho a závisím na něm. Držím se ho zuby, nechty, protože vím, že on už zvítězil nad smrtí. On už zrušil moc hříchů. On rozrazil brány pekla. A proto mu důvěřuju, proto se na něj spoléhám.
39:42jak se tomu říká. Ale dokud tím kohoutkem neotočíš, nic nevyteče. Budeš čumět do umyvadla. A stejně tak Boží moc, Boží moc ke změně a k boji s hříchem je pro tebe připravená. Ty ty ji nevypůsobíš. To není tvoje moc. To je Kristova moc. Ona je připravená, ale víra, víra je ten způsob, jak otočíš
40:15ten kohoutek, jak to pustíš do svýho života, že se spoléháš, opravdu důvěřuješ a na základě té víry, důvěru v Krista začneš jednat. Když jsi o samotě a nikdo tě nevidí a zaútočí na tebe hřích, v tu chvíli ty potřebuješ žít z víry. Ty potřebuješ se začít modlit. Potřebuješ si připomenout svoji identitu. Potřebuješ si připomenout Boží zaslíbení
40:46pro tebe. Potřebuješ si vírou připomenout pravdu, realitu. Řít si:„Ty jo, já jsem nový stvoření. Hřích nade mnou už nemá moc. Potřebuješ v tu chvíli odmítnout tu lež hříchu. Hřích, hřích ti říká,"Tohleto musíš zkusit. Tohleto si zasloužíš. Tohleto ti patří. Tohleto je největší bomba. To musíš zažít. To ti udělá dobře.
41:13A to je lež. To je lež hříchu. Lež, kterou musíš odrazit vírou, která je podle Efezkým 6:16 tvým štítem. Štítem, kterým odrážíš ty útoky zlého. A potom vírou musíš začít jednat podle svojí identity. vírou říct ne hříchu, odložit hřích, umrtvit hřích a říct ano, svatosti, obleknout toho nového člověka,
42:46sejmout stráže, vzít si jejich zbraně a utéct na svobodu. Nemůže i když se dostal na svobodu, tak tak on se pořád pohybuje na nepřátelským území. Nebezpečí hrozí ze všech stran, na každým kroku. A jako křesťan, jako nový člověk v Kristu, to je pravda o tobě. Ty jsi pořád na nepřátelským území. Hřích je pořád všude kolem tebe. Ty, ty pořád
43:47chvílích, právě v tady těch chvílích, pán nás volá: "Drž se mě, pojď ke mně." Apoštol Pavel nás učí způsob uvažování, protože víte co? Boj s hříchem vždycky svádíme především v naší mysli, v naší hlavě. Proto my potřebujeme, jak jinde říká, obnovovat naši mysl pravdou evangelia, pravdou toho, kdo jsme v Kristu, pravdou
45:47neopustí. A ty můžeš mít naprostou důvěru. Ty můžeš žít z víry a spoléhat se na to, že když když odložíš hřích a budeš oblékat svoje nové já, tak se opravdu staneš tím, kým už jsi v Pánu Ježíši Kristu.
46:54nám dáváš principy, jak můžeme bojovat s hříchem. Děkujeme ti za to, že v tom nejsme sami, že ty nás nevoláš k tomu, abychom bojovali z vlastní síly, že nebudeme, nebojujeme každý sám na sebe, ale ty nás zzmocňuješ, ty nás vedeš, ty nás chráníš. Všechno je jenom z tvojí milosti, z tvojí dobroty. Chvála tobě. Amen.
11:30motivy. A z pohledu písma můžeme konstatovat, že srdce člověka je zdrojem hříchu, místem, kde se formují naše nejhorší sklony ještě předtím, než se projeví vnější činy. Jeremiáš v 17. kapitole devát verši to nádherně vystihl, když říká:„Srdce je lstvé na de vše. Je nevyléčitelné. Kdo mu porozumí? Sečteno, potrženo? Lidské
12:00srdce je hluboce porušené. V lidském srdci se urodí žádost a tato žádost potom počne a porodí hřích. Srdce znesvěcuje člověka, vychází z něj všechno zlé. Je místem, kde přebývá hořkost a hněv a stává se tak zdrojem všech našich nečistot. Milí přátelé, biblická pravda nás staví před znepokojivou realitu. Člověk je ve svém srdci od narození
16:52srdce. Když skrze naši víru, tedy tu naši důvěru a spoléhání se na Boha činíme pokání, když upřímně vyznáváme své hříchy, dochází k něčemu naprosto převratnému. Jsme očišťováni. Ježíšova krev doslova smívá náš hřích. Náš hřích je připočten na Kristov účet a tím pádem náš vlastní účet je v Božích
další 33 míst
18:09zatracení do ospravedlnění. A tak jenom pro připomenutí, nejdříve si zaprvé v chudobě ducha, to bylo to první blahoslovla, uvědomujeme tu naši pozici absolutní zkaženosti, absolutní nedostatečnosti a nesvatosti. Je to takový ten duchovní bankrot, že před Bohem my nemáme vůbec co nabídnout. Za druhé, pláčeme nad svým hříchem. Jsme zarmoucení a pokořujeme
18:33se. Je to pravé pokání, bolest nad vlastním hříchem a jeho důsledky. Za třetí pokání vede k tichosti a pokoře. Člověk se přestává vzpírat Bohu, přestává se obhajovat a vzdorovat, poddává se Boží vůli. Za čtvrté, uvědomujeme si, že bez Boha je náš život prázdný, že je to marnost. V srdci se rodí touha být v pravém vztahu s Bohem. A tak po něm co?
22:07našich hříchů. Není to nic nového. Bylo to tak vždycky. Prvotní učedníci, apoštolé prožívali podobné zápasy. Apoštol Pavel, velikán víry v Římanům 7:19 říká:„Vžiť nečiním dobro, které chci, ale zlo, které nechci." Vidíme tam ten zápas. Činím něco, co nechci dělat. To to tělesné, to tělo mě prostě vede k něčemu, o čem vím, že je špatné, kdy
22:33duch mi říká, že bych tak žít neměl. Je to realita každého křesťana. Stále bojujeme s hříchem, stále padáme, stále potřebujeme Boží milost každý den. Nikdo z nás není bez hříchu. Jak říká první Janova 18, řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe. A pravda, co? Pravda v nás není. Nicméně, pokud patříme Bohu, tak Bůh nás
23:05v našem hříchu skrze Ducha svatého, jak už jsem říkal, usvědčuje a vede nás k pokoře, vede nás k pokání, vede nás k vyznávání hříchů a naše srdce jsou právě pro tuto Boží milost v Pánu Ježíši Kristu čistá. Jinými slovy, čisté srdce v Kristově pojetí tedy není srdce bez pokušení nebo srdce bez selhání, ale srdce, které bylo
23:31obmito beránkovou krví a které upřímně touží následovat Boha, i když v tom není vždycky úplně dokonalé. První Janova 1 říká: "Jestliže své hříchy vyznáváme, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpustil a očistil nás od každé
24:01nepravosti. Jestliže vyznáváme své hříchy, on nás očistil od každé nepravosti." Co to znamená? Když vidíme takovýto text v písmu, znamená to, že písmo předpokládá, že i jako věřící znovuzrozený člověk, my jsme stále hříšní, že stále děláme chyby, že naše srdce stále produkuje nepravosti. A právě z toho důvodu my jsme voláni a
24:24vybízeni nejenom apoštolem Janem v jeho dopise, ale znovu napříč celým písmem, abychom v bázni před Bohem činili pokání a své hříchy vyznávali. Zaprvé, abychom je vyznávali před svatým Bohem. Za druhé před těmi, proti kterým jsme se provinili a za třetí obecně, vzájemně mezi věřícími. Kdybychom chtěli tyto tři vyznávání hříchu podpořit písmem, můžeme
24:52přečíst třeba žalom 32:5, kde se píše: "Pak jsem ti svůj hřích oznámil, svou vinu jsem neukryl. Řekl jsem:„Vyznám na sebe svá přestoupení Hospodinu a tys sňal vinu mého hříchu." Tak to je ten první bod. Vyznávání hříchu před Bohem. Druhý bod před těmi, proti kterým jsme se provinili, Matouš 5:23 24. Jestliže tedy přinášíš svůj dar na oltář a tam si
25:18vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, co tak asi může mít, zanech tam před oltářem svůj dar a odejdi. Nejprve se usmíř se svým bratrem a pak přijď a obětuj svůj dar. A ten třetí příklad obecně vyznávání hříchu mezi věřícími. Jakub 5:16. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli
25:44uzdraveni. Mnoho zůže učinná modlitba spravedlivého. A tady já bych možná udělal takovou jenom malou odbočku, doufám praktickou. Jde mi o to, nevím, jestli se mnou budete souhlasit, ale mám za to, že v dnešní církvi vyznávání hříchů jeden druhému úplně nefrčí, že to není úplně takový jako hit sezóny. Trend, trend, možná to je
26:14dobré slovo. A teď mám na mysli zejména to vyznávání hříchu jeden druhému. No a doma asi před Pánem vyznáváme své hříchy. Možná, že když někoho zraníme nebo se prohřešíme proti druhému, někdy v sobě tu sílu taky trošku najdeme a přijdeme poprosit za odpuštění. Ale obecně, že bychom si vyznávali hříchy jeden druhému,
27:27více nás někde v pozadí těch našich srdcí, ať už si to uvědomujeme nebo neuvědomujeme, neuvědomujeme, ovlivňuje. Takže potom máme pocit, že vyznávání našich hříchů nebo vyznávání našich vlastních chyb vnímáme jako projev slabosti, nikoliv jako cestu k uzdravení. Když odhalujeme své nedostatky, máme pocit, že jsme zklamali, ať už, že jsme zklamali sami
28:43přitom vůbec být nemusí. Já jsem v životě poznal a potkal už mnoho lidí v církvi, kteří nejenom, že nevyznávali své zjevné hříchy, ale naopak snažili se je omlouvat, zapírali je, tutlali je, aby si o nich náhodou někdo něco zlého nemyslel. A dnes už někteří z nich s Bohem nechodí.
29:15Víte, stačí někdy jenom takový nějaký malý, malinkatý hřích. Nevíme, jak hřích funguje. Hřích je jako kvas. Pokud si ho chráníme, střežíme, pokud o něm nikomu neříkáme, pokud ho nevyznáváme, pokud jsme v něm spokojeni, tak tenhle hřích se rozroste do obrovských rozměrů, úplně nás pohltí a nepozorovaně změní naprosto
29:38naše srdce, náš charakter, naše zaměření na Boha, lásku ke svým blížním. odvede velmi dobrou práci, ale z pohledu toho zlého. Paradoxem je, že takovíto lidé, kteří jsou častokrát neochutní vyznávat své hříchy, jsou často přísní k hříchům druhým, hříchům k druhým, ale schovývaví k těm svým vlastním hříchům, vlastním
35:42Naším cílem musí být ne zalíbit se lidem, ale líbit se Bohu. A Bohu, který o nás všechno ví a všechno z nás se budeme líbit, když se budeme posvěcovat, když budeme vyznávat své hříchy před ním samotným, před těmi, proti kterým jsme se provinili a obecně jeden před druhými mezi věřícími vzájemně. Je někdy velmi smutnou ironií, že právě
36:11společenství víry, která by měla být nejbezpečnějším místem pro přiznání, selhání, se často stávají místy, kde lidé své hříchy skrývají nejúzkostlivěji. Ve světě to lidi na sebe ještě tak nějak řeknou, ale v té církvi, co by si o mně lidi pomysleli? Jak bych vypadal? Jak by to přijali?
38:00dnešním světě. Milí přátelé, my se potřebujeme učit nejenom vyznávat své hříchy jeden druhému, ale potřebujeme se učit i umět reagovat na jednotlivá vyznání s milostí, nikoliv s odsouzením. Známe v písmu ten jeden text e o ženě, která byla přistižena při cizoložství. Jakým způsobem na ní Kristus reagoval? Jdi a už
39:03milosrdenství? Potřebujeme si, bratř a sestry, připomínat, že pán Ježíš nepřišel pro zdravé, ale pro nemocné. Potřebujeme pochopit, že síla křesťanství nespočívá v předstírání bezchybnosti, ale v odvaze žít v pravdě. V konečném důsledku je ochota vyznávat své hříchy nejenom poslušnosti biblického učení nebo biblickému učení,
39:26ale i osvobozujícím krokem k životu bez masek, k životu, o kterém Bible mluví, k životu, který sice není dokonalý, ale který svatý Bůh očistil krví svého syna. Tím nás proměnil a proto by nám nemělo být za těžko projevit upřímnou lítost a své hříchy si umět navzájem vyznávat. Vím, že se to lehko říká ze stupinku z kazatelny. Mnohem hůř
39:59se to dělá. Věřte mi, že je pro mě těžké o tom mluvit, protože si sám uvědomuju a vím, jak často v této disciplíně, když tak pomenuju, selhávám. Ať už je to v otázce vlastního vyznávání hříchu nebo v otázce přijímání druhých lidí. Nicméně věřím, že s Boží pomocí to nikdy nemusí být až tak těžké. Neříkám, že to může být lehké ani
40:29náhodou. Vyznávání hříchu jeden druhému nemá být lehké. My si máme uvědomovat tu tíhu vlastního hříchu a také cenu, kterou Bůh ze své lásky pro nás, pro ten náš hřích přinesl. Ale říkám, že s Boží pomocí my jsme schopni konat správně, aby on v následně jednal. Ale musíme chtít a musíme tomu jít naproti. Když si starozákonní král David
41:53v upřímnosti srdce vyznáváme. A to, co jsem právě řekl, je velmi důležité, když je v upřímnosti srdce vyznáváme. Bible tady nemluví o našem rozumu. Bible tady nemluví o naší mysli. Nejde o naše intelektuální vyznávání hříchů. Nejde, nejde pouze o to, že ústy vyznávám hříchy, protože mi můj mozek říká, že tak je to správně, protože
43:13mnitru pevného ducha. Upřímné srdce, které v bázni volá k Bohu s prosbou o obnovu, je čisté srdce. Znovu opakuji první Janova 19. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, že nám naše hříchy odpouští. Oč očešťuje nás od každé nepravosti. Může to být těžké.
43:44Když vyznáváme své hříchy, častokrát do toho vstupují ty emoce. Je to bolest, někdy jsou to slzy. Nevím, jestli to znáte. Někde, když vyznávám svoje hříchy, tak bych si přál, aby v tom byly víc emoce, víc srdce. Ale znám situace, kdy klečím na kolenách a prosím Boha, aby mi odpustil v slzách. A to jsou opravdu těžké okamžiky,
45:05naše poklesky, ty pády, ty hříchy, které se objevují v našem životě. Možná kdybychom to na sebe řekli někomu bližnímu, tak jeho modlitby společně s našimi modlitby nám mohou pomoci opravdu umrtvovat ten náš hřích, ve kterém padáme neustále. Znova opakuji, Jakub říká:„Vyznávejte hřích jeden druhému a modlete se jeden
45:31za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže učinná modlitba spravedlivého. Víte, to neznamená, že musíme své hříchy sdílet naprosto se všemi a všude. O tom nemluvím. Ano. Před Bohem bychom měli vyznávat hříchy vždycky. Před těmi, proti kterým jsme se provinili. Pokud je to možné, měli bysme tak činit také. obecně mezi věřícími tam, já bych to tak
45:57asi jako omezil. Možná bych udělal takové hranice. Mělo by to být totiž vždycky povzbuzující pro církev. Mělo by to být budující, ať už pro mě osobně nebo pro to společenství. Dokážu si představit, že pokud tady budeme každý týden neustále nahlas vyznávat dokola ty stálé hříchy, do kterých pořád padáme, ono to ve finále moc budující nebude. Zvlášť
46:19některé hříchy, které možná není ani dobré vyslovovat před dětmi a dalšími, ty hříchy jsou součástí našich životů. My je potřebujeme vyznávat, ale může to být někdy takové depresivní. Ale v každém případě si můžeme najít někoho blízkého, nějakého člověka, který to unese. Možná některý člověk by vyznávání některých hříchů nemusel
46:40unést. Možná by to někoho naopak vedlo do hříchu. V takovém případě hledat, je potřeba hledat někoho blízkého, někoho moudrého, někoho zbožného, někoho, kdo opravdu unese i ten můj hřích, kdo se mnou bude zápasit, kdo se mnou bude A tak se znova vrátíme zpátky na začátek. Matouš 5:8. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí
48:59skrze své slovo je to, že nás neustále volá, abychom se k němu přiblížili. Jakub 4:8 říká: „Přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám. Očisté ruce, hříšníci, očisté srdce, lidé dvojí mysli. Jak se máme přiblížit? Jak máme očistit své srdce? Posvěcením, posvěcováním, vyznáváním svých hříchů. Mojí modlitbou a přáním je, aby
51:04Bůh, že ve vás Bůh pracuje, že oběkčuje vaše srdce. Chtěl bych vám říci slovy autora listu Židům. Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. Neodkládejte to na jindy, ale vyznejte své hříchy. Požádejte Boha, aby vstoupil do vašeho života, aby proměnil vaše srdce, aby ho ospravedlnil, očistil.
0:05a budeme číst od 8 do 10. verše. Kdo může, tak můžeme ke čtení tohoto písma povstat. Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je tak věrný a spravedlivý,
0:35aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj, tedy z Boha a z Pána Ježíše Krista lháře. A jeho slovo v nás není. Můžeme se posadit. [odkašlání]
1:10Je třeba také říct, že když někdo dnes řekne, že necítí žádný hřích nebo že nemá žádný hřích, tak to říká z jiných důvodů, než to říkali kdysi oponenti apoštola Jana, protože tehdy byli [odkašlání] tím gnostickým falešným učením ovlivnění i věřící v Krista.
další 27 míst
1:43A ti se domnívali, že hmota, tedy tělo je hříšné, ale že duch je dobrý a že když a že hřích těla neznečiští lidského ducha. Jinými slovy tedy říkali, moje tělo si může hřešit, protože můj duch stále zůstává bez
2:13hříchu. To už dnes od věřících Krista asi neuslyšíte. A pokud někdo řekne, že se [odkašlání] necítí hříšný, říká to [smích] z jiných důvodů, než to říkali kdysi.
3:19a naopak, že se, že jsou o mnoho lepší než někteří lidé, které znají a o kterých vědí, že ten zákon nějakým způsobem překročili. Dnes se už nepoužívá příliš slovo hřích. Je to takové náboženské slovo podle lidí. Takže opravdu
4:30špatní a nemorální. Ale horší je, že dnes ani v církvích se nedívají na hřích tak přísně, jak to vidí písmo. A je to dáno tím, že nevěří plně pravdivost písma.
6:38katechismu, tam je lidem dána možnost odčinit si své hříchy pobytem v očistci. Eh, [odkašlání] a ti lidé, kteří v Pána Boha nevěří, pro ně je pojem hříchu stejně nesmyslný jako odpovědnost vůči Bohu. Tedy k něčemu nad námi nic takového lidé neuznávají.
7:40kteří také jen zvířaty, jen s možná lepším mozkem, měli ohlížet na nějaká morální pravidla? Ale apoštol Jan prohlašuje s autoritou, že kdo neuznává nebo dokonce jenom zpochybňuje svůj hřích, klame sám sebe.
8:17Hřích je opravdu skutečností, kterou lidé prožívají a cítí. Ale většinou ne u sebe, ale většinou u těch druhých. A lidé i když to neříkají, tak určitým způsobem říkají, věříme v něco nad námi. Třeba, tak srdci dobře cítí,
8:53že budou jednou posouzeni na věčném soudu. Lidé, když náhodou se dozví o hříchu, o posledním soudu, tak mají tendenci se obhajovat. Snaží se obhájit to, že se nějak provinili a obhajují se svým okolím.
10:00Hříšné jednání každého z nás vychází z našeho hříšného srdce. Hříšné jednání zůstane vždycky hříchem. že když někdo obhajuje svoje hříšné jednání, tak klame sám sebe. I kdyby žil,
12:40že ten člověk, ten, který tyhlety slova napsal, tak kdysi stál před krví, před Kristovým křížem a protože prosil, tak byl očištěn. V tom devátém verši jsme četli, jestliže své hříchy vyznáváme,
13:11on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Tenhleten verš je asi nejčastěji citovaným veršem z tédleté první Janovy epištoly. Ale abychom mohli své hříchy nějak řešit, musíme nejdříve uznat,
13:43že jsme hříšni. A opravdu nejenom tak říct, no tak [frknutí] jsem hříšný jako všichni ostatní, ne? Musíme si uvědomit, že opravdu hřích je hrozná věc, která nás odděluje od Boha a že si ze své hříšnosti nemůžu pomoci
15:50Potom opravdu můžeme přicházet na svých modlitbách k němu a vyznávat mu své hříchy, [frknutí] protože on sám už za ně plně zaplatil Bohu svou svatou krví. A protože za nás zaplatil, má také pravomoc i naše hříchy plně odpustit a vymazat tak, jako by nikdy neexistovaly.
21:53Pán Ježíš se už před věky tedy rozhodl být věrný. prožít v úterpách na naší hříšné zemi svůj život a hlavně za všechny naše hříchy zemřít na kříži. Byl ale slavně vzkříšen, vystoupí na nebesa a přimlouvá se za nás.
22:23a věrný v plnění svého úkolu. Pán Ježíš zůstal dodnes. Díky jemu za to. je věrný v tom, že když k němu někdo přijde a vyznává své hříchy, ať už to je poprvé, nebo posté, když k němu přijde v pokání,
25:11ale zvláště v těch nepopsatelných bolestech umírání na kříži, ale myslím si, že zvláště to těžce prožíval to, když ho nebeský otec opustil. Když hříchy nás na něj byly svaleny ve chvílích [frknutí]
26:14potvrzující moc odpouštět všechny hříchy světa a dokonale je odmít. [odkašlání] V tom 10. verši čteme: Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není."
26:45Takže tenhleten verš je znovu argumentem proti gnostickému učení, které zpochybňovalo vážnost a hrůzu hříchu. Dnes už lidé mluví a přemýšlejí možná trochu jinak. Možná, že už to lidé ani tolik neříkají. že nezheřešili,
28:29Tohle by vám asi potvrdily tisíce lidí, jak hlubo se zasáhlo jediné slovo nebo věta. A lehkomyslně říct, že jsme nezhřešili, my to nijak necítíme. Má také velice dalekosáhlé důsledky, protože to opravdu neznamená jen to, že v tuto chvíli necítíme žádný hřích.
31:36že Bůh a hřích neexistují, to znamená myslí si, že Boha ve svém životě nepotřebuje, ale dokonce i ten, kdo o Bohu ví, ale myslí si o něm falešně, že je láska, která netrstá. tak těmito svými suverenními výroky činní z boha lháře,
36:07a o tom, že nám pán Ježíš může odpouštět hříchy. A myslím, že opravdu náš Spasitel neměl žádný důvod. Byl věrný kvůli nám lidem.
37:08Jež vůči vůli chtěl na této zemi naplnit. A v tom je pán Ježíš až dodnes nepochopitelně věrný. Pokaždé, když se pokoříme, když prosíme o odpuštění našich hříchů, tak on nám odpouští.
38:16Takže nestačí jenom litovat, že jsme zřešili, že udělají něco špatného. To litují někdy i lidé tohodle světa. vidí důsledky svých špatných jednání. To nestačí. jedině pán Ježíš Kristus může očistit od hříchu, jak jako by nikdy nebyl.
39:21obstal i ve svém utrpení a v bolestech smrti. Ale opravdu to nejtěžší pro ně muselo být, když on svatý a spravedlivý, který nikdy neokusil temnotu hříchu, tak najednou na něj
39:51byly svaleny hříchy celého světa a sám se stal hřích. híchem, spravedlnost Pána Ježíše Krista zůstala neposkvrněná až do jeho hořské smrti.
40:22A proto má jako dokonale svatý Mesiáš autoritu a moc odpouštět a očistit každý lidský hřích. a na čistotu. A v tom závěru jsme se znovu vrátili k závažnosti slov, ale hlavně k nevěře, která odsuzuje Boží slovo jako nepravdivé.
42:34Možná jenom opakují i lži, kterým se naučili a který uvěřili, ale ani tady nemohou mít pravdu. Žijí v temnotě, Musejí přijmout pravdu o Pánu Ježíši, protože jen oni můžou odpustit jejich hříchy a uvést je do věčného světla.
3:13Popisuje lenost jako odvrácenost od činnosti nebo od práce, nebo taky jako loudavost, zahálku. nezaměstnanost a také lhostejnost. Ale nejsem si jistý, jestli všichni víte, že lenost byla kdysi zařazena mezi smrtelné hříchy.
5:24Takže i ten dnešní text, který jsme četli, mluví o naději, že nezlenivíme s tím, že ve středověku zařadila církev lenost mezi smrtelné hříchy, tak nebo sedm smrtelných hříchů. Tak oproti těm jiným důrazům tédleté
5:54učení tohodle církve, tak s tímhletím nemáme problémy. Ale myslím si, že přece možná i vy jste si jen někdy řekli, že lenost vypadá spolu s obžerstvím. To jsou dva dvě dvě ty oblasti, které jsou zarezeny mezi smrtelné hříchy. Takže
další 7 míst
8:40Proč jsou všechna tadleta jednání zařazena mezi smrtelné hříchy? protože jsou namířena hlavně proti Bohu, proti Božím přikázáním, ale pochopitelně následně to dopadá na ty, kteří tak jednají, tedy na Líne, na jejich duchovní život a skrze ně pochopitelně i na okolní
9:44Je ovšem potřeba říci, že do Boží slávy nám zabraňuje vstoupit každý hřích. Nemůžeme do této Boží slávy, protože jsme všichni hříšníci. Každý člověk nějak zhřešil a hřeší. A je potřeba také říci, že žádné lidské zásluhy nemohou dosáhnout
11:48Krista, našeho Spasitele. Bůh, pán Ježíš musel kdysi na kříži umírat za moje, za tvoje, ale i za hříchy celého světa. A tato Ježíšova dostatečná vykupující oběť, jeho krev a smrt,
12:54Chci tedy také trochuště trochu ještě úvodem vysvětlit, proč i lenost je smrtelným hříchem, proč dokáže zabránit lidské spáe. Když třeba lenos někdy ani žádné zlo nepůsobí, nedělá nic.
13:25Ale každý hřích je z lidské strany neodstranitelnou překážkou přístupu k Bohu. Jak už jsem zmínil, spasení, tedy záchranu před věčným odsouzením, to je opravdu nezasloužený Boží dar. je z milosti. Ničím jsme si ho nezasloužili a nemůžeme ho ani ničím vylepšit,
16:39Takže možností pohrnout spásou je i vlastní moudrost a nevěra v Boží slib. Také je ovšem potřeba při této příležitosti říci, že ne každá nečinnost nebo každá nečinnost není hříchem, není leností, protože lidé musí třeba odpočívat.
44:34naše lenost opravdu patří právem mezi smrtelné hříchy, protože i nás dokáže dokonale zbavit Boží milosti v Kristu a také i věčnosti Boží slávě. Proto máme Bohu začít a potom i pokračovat v nějaké službě a neuchobovat,
3:4211. Co tady řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne. Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít? Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako
4:07byl Kristus skrze slávu Otce, vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srlými tím, že jsme mu byli podobní ve smrti, jistě mu budeme podobni i ve zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, ale tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu
4:38neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je sprostěn hříchů. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. Víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá. Smrt nad ním už nepanuje. Neboť smrti, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy a život, který žije, žije Bohu. Tak i vy se považujte za mrtvé
další 23 míst
5:10hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu. Ještě se pomodlím. Pane Bože, náš nebeský Otče, děkujeme ti za dnešní den. Děkujeme ti za tvoji lásku k nám. Děkujeme ti za Pána Ježíše Krista. Děkujeme ti za to, že pán Ježíš Kristus vstal z mrtvých, abychom i my mohli žít. Pane, pane, děkujeme ti za Ondrovo vyznání ve chřtu.
13:21zůstal na kříži, nebo zůstal v hrobě, nebo ho někdo ukradl a pořbil ho jinde, nebo kdo ví, jak to celé bylo. Pán Bůh, protože je všemocným Bohem, tak zcela jistě mohl použít jiný způsob pro odpuštění našich hříchů. mohl lidem ve svém slově zkázat, že si mohou pořídit odpůstky. Mohl určit nějakou
13:53taxu, možná roční příjem, aby se lidé sami vykoupili z hříchů. Boží slovo říká, že první člověk byl stvořen, aby byl svatým. byl stvořen k Božímu svatému obrazu. A proto jakákoli lidská hodnota, kterou člověk dokáže vyvinout svým hříšným úsilím, ani tisíce našich ročních přímů nemůže stačit na to, aby smazala náš
14:26jeden jediný hřích. Natož hříchy celého světa. Svatý Bůh se ve své milosti rozhodl, že člověka z hříchu vykoupí a udělal to tím nejdražším a nejneuvěřitelnějším způsobem, že poslal svého jediného syna, svého bezříšného syna, poslal sám sebe, aby jim lidé opovrhovali, aby
18:33Pán Ježíš jako jediný je plně člověkem a plně Bohem a jako jediný měl tu moc položit svůj život za naše hříchy. A také, a to si dnes připomínáme, měl tu moc vstát z mrtvých. Pán Ježíš jako druhá osoba Boží trojce měl tu moc a zároveň poslechl Boha Otce.
22:10generace po něm měly možnost pochopit, že Bůh připravil svému lidu vykoupení z hříchů, vzkříšení a bezpečí. Čteme zde nebo David říká i mé tělo, neboli také mé tělo. David ví, že nebude sám, kdo bude vzkříšen. Slova i mé tělo vyjadřují, že
29:22Kristus nám dává sílu ke křesťanskému životu na zemi. My víme, že už nejsme otroky hříchu a hřích už nad námi. Hřích už nad námi nemá moc. Ale pokud stále žijeme tu část života na zemi, což také jistě je Božím požehnáním, tak jsme pod tlakem hříšného světa a musíme hříchu
29:52odolávat a toho bychom nebyli schopni sami ze svých sil. Proto nás pán Bůh volá k tomu, abychom žili podle jeho slova, abychom nezůstávali v hříchu. A ten text z Římanům z šesté kapitoly, který jsme četli, mluví právě o tom, že my jako křesťané, jako Boží děti nemáme zůstávat v hříchu. Pro kontext, abychom věděli, co
30:23předcházelo té šesté kapitole. Pavel v páté kapitole Římanů mluví o hříchu, o zákonu a o Boží milosti. A od poloviny 20. verše páté kapitoly čteme: "A kde se rozhil hřích, tam se nad míru rozhnila milost, aby tak jako vládl hřích ve smrti, i milost vládla skrze spravedlnost k životu věčnému, skrze Ježíše Krista, našeho Pána."
30:55Hřích je úplně všude. To je od Adama a od hříchu Adama a Evy. V každé době úplně stejné. Každý člověk kromě toho jednoho zřešil. A hřích znamená věčnou smrt. Ale jak čteme, na zemi se nad míru rozhojnila Boží milost. Právě ve vzkříšem Kristu se na zemi nadmíru rozhila milost.
31:26A tato milost daleko převyšuje všechen lidský hřích, protože pán Bůh je mnohem mocnější než hřích a smrt. Apoštol Pavel v šesté kapitole Římanům mluví o naší smrti v Kristu, o našem životě v Kristu a o naší cestě novým životem.
31:58Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhodnila milost? Naprosto ne. Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít? Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako
32:19byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i ve zmrtvýchvstání. A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován. aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotočili. To je prvních šest
32:48veršů z šesté kapitoly Římanů. Pavel právě v kontextu vzkříšeného Krista nám připomíná, že jsme s Kristem zemřeli v hříchu, že budeme Kristu podobni ve vzkříšení a vybízí nás, abychom žili s Kristem. Jistě víme, co to znamená, když někdo zemře. Jeho tělo je bezvládné, mrtvé. Nastal takzvaný
33:22exitus. Bratr Ludvík by jistě odborně popsal, co to znamená exitus jako lékař. Apoštol Pavel říká, že jsme zemřeli hříchu, že v šestm verši náš starý člověk byl spolu s Kristem ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno síly hřešit a my už hříchu neotročili. Myslím,
33:52že přirovnání fyzické smrti lidského těla a smrti našeho starého člověka je velmi výstižné. Když člověk, když člověk fyzicky zemře, tak pro jeho tělo všechno skončilo. Nic z toho, co bylo dřív, už se nevrátí. A stejně tak, pokud jsme zemřeli s Kristem, tak už se nevrátí nadvláda hříchů v našem životě.
34:23My jsme sice sváděni a někdy padáme a hřešíme, ale činíme pokání a hřích už nad námi nemá trvalou moc. Pavel v prvním verši vznesl otázku: "Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhodnila milost?" A zápětí odpovídá naprosto
35:29hříchu. Pán Ježíš Kristus zemřel na kříži a naše hříchy zemřely s ním. V pátém verši, v pátém verši Pavel říká, že pokud jsme zemřeli s Kristem, tak jsme s ním, tak jsme se s ním stali srostlými. Naše skutečné sjednocení s Kristem v jeho smrti proběhlo již před zhruba 2000 lety, když náš Pán zemřel na kříži. Tím jsme se mu stali podobnými ve
36:01smrti. nebyla a není jiná možnost pro odpuštění hříchů. Člověk si nemůže své hříchy odpracovat nebo čímkoli zaplatit za jejich smazání, aby měl volnou cestu ke svatému Bohu. Pouze, když jsme sjednoceni, když jsme srostlými s Kristem v jedno tělo, tak on nás svou krví jednou pro vždy očistil z hříchů.
39:17Nikdo a nic kromě svatého Boha nemá takovou moc, aby obrátil člověka z jeho cesty do zahynutí na cestu za Kristem. Nikdo a nic nemůže člověku odpustit všechny hříchy a darovat věčný život v nebi kromě Pána Ježíše Krista. A takový zázrak a radost ze spasení vyvolává v člověku i touhu po
42:24jdeme. A to díky tomu, že pán Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy a třetího dne vstal z mrtvých. Americký teolog a kazatel Váren Virzby ve svém komentáři v souvislosti se smrtí a vzkříšením Krista mluví o křesťanech, kteří zůstali někde uprostřed, zůstali někde mezi Egyptem a zaslíbenou zemí.
42:55Oni jsou spaseni. Pán Bůh je vyvedl z otroctví hříchů, ale oni nikdy nejsou spokojeni. Žijí někde mezi velkým pátkem a nedělí vzkříšení. Věří ve vítězství kříže, ale nepřijímají moc a slávu spasení. Tolik váren
43:57zemřel hříchu jednou pro vždy a život, který žije, žije Bohu. Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu. Tak i vy buďte mrtvi hříchů, ale živi Bohu. Bratři a sestry, ty ženy, které šly třetího dne