Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

#25 Znaky pokory před Bohem | 1. Petrův 5:6-7

20. 11. 2025 · Kázání · délka přepisu 50:07 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Žalm 10Deuteronomium 5Žalm 19Žalm 55Matouš 11Lukáš 1Lukáš 19Filipským 2Filipským 31. Janův 5

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (7)

  1. 4:25 Lukáš 1
  2. 20:29 Žalm 10,12–18
  3. 35:31 Lukáš 19
  4. 37:54 Žalm 55,23
  5. 44:22 Matouš 11,28
  6. 46:17 Filipským 2,11
  7. 47:56 Filipským 3,20

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:04Tak první list Petrův, pátá kapitola od pátého do sedmého verše. Stejně i vy mladší podříte se starším a všichni se oblečte v pokoru jeden vůči druhému. Neboť Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas. Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu

0:26na vás záleží. Pojďme se prosím stěžit v modlitbě. Pane Bože náš, Otče, který jsi na nebesích a který činíš vše, co si přeješ, kterému patří všechna sláva a čest pro tvé milosrdenství a pro tvou věrnost, prosím oslav dnešního rána sebe samotného. Neoslavuj mě, neoslavuj nikoho z lidí. Čekáme na tebe. Čekáme na to, že ty

0:53budeš pracovat zde skrze své slovo ve svém svatém duchu. Pane, vyznáváme, že jsme slabí a že sami nedokážeme dobře poslouchat tvé slovo. A tak prosím nastráž naše uši pro to, abychom tě slyšeli. Prosím o to, abychom tě slyšeli, abychom tvé slovo uchovávali, abychom pamatovali na to, že že ty nemáš zalíbení v obětech, ty nemáš zalíbení v tom, že

1:17něco děláme na venek, ale ty máš zalíbení v tom, kdo stojí a kdo se třese při tvém slově, kdo je zkroušeného a ubitého ducha. Tak prosím, dávej nám takového ducha, když když slyšíme tvé slovo, když vidíme tvé příkazy. Pomáhej nám hledat milost v Pánu Ježíši Kristu. Pomáhej nám se skutečně pokořit před tebou, vyznat naše

1:40hříchy před Ježíšem a věřit to, že on nás zachránil a spasil. Potřebujeme jeho milost. Potřebujeme, aby on pracoval v našem životě. Potřebujeme větší lásku k němu. A tak tě prosím o to, aby si dnes pracoval v našich srdcích. Na tebe čekáme, na tebe se spoléháme. Prosím, pracuj a buď vyvýšen skrz ten text, který dnes vidíme. Díky, že vidíme, že

2:05ty se stavíš proti pěšným, ale pokorným dáváš milost. Že když se pokoříme před tebou, tak ty nás v příhodný čas povýšíš. Amen. Můžete se posadit. Díky moc. Já nevím, jak vy, ale já jsem byl docela zaskočen, když jsem 4. listopadu odjížděl z naší skupinky z náměště a a jel jsem okolo jednoho nákupního střediska a viděl jsem tam dělníky, jak

2:37v noci v 11 nebo v 10:00 nebo v 11:00 večer, tak už připravují vánoční výzdobu. Já jsem si říkal, no jako to, no to neke, no to si snad děláš ze mě srandu. už jako je měsíc před začátkem vánočního období a my už tady chystáme tydlecty věci a říkal jsem si, jo, no jo, no to jsou ty supermarkety tady zase chystají se na to, že lidi budou utrácet peníze,

2:58tak jim to chtějí pěkně zpříjemnit, že to by bylo možná lepší, kdybysme žádný bánoce neměli. No a druhý den ráno, když jsem se probudil a jel jsem dopoledne sem do Kuřiny do sboru, tak jsem viděl, že v městské části, kde kde kde bydlím, v Brno, nový Lýkovec, tak už také chystají vánoční výzdobu. Říkal jsem si, no tak to je něco špatně. A pak jsem

3:21přijel do Kuřimy a zjistil jsem, že v Kuřimi už dávno vánoční výzdobu mají. V té chvíli jsem si uvědomil, že že pravděpodobně vánoční období nezrušíme, vánoční období nezměníme a když půjdete do supermarketu, tak musíme být upřímný my k sobě samotnýmu, že vánoční období již pomalu začíná. Máme zde letáčky na

3:42vánoční koncert a a jsme v plném v plném proudu toho, že se připravujeme na Vánoce. Tak tohlencto ještě není vánoční kázání. Budeme v prvním listě Petrově, ale ale vidíme okolo sebe Vánoce. Já jsem si uvědomil, že že nebude záležet tak moc na tom, co se děje okolo mě, ale že já jsem zodpovědný za své vlastní srdce, za to, jakým způsobem k této době

4:03přistoupím. A uvědomil jsem si, že v té chvíli, když jsem byl šokovaný, tak jsem byl mírně znechucený a začal jsem přemýšlet o tom, ale ale co je skutečným významem Vánoc? No, Kristův příchod, že? Kristův příchod před 2000 lety a to, že Kristus jednou v budoucnu přijde. A tak co je to hlavní téma, které spojuje tyto příchody? Co je co je hlavní téma, které

4:25jsme viděli při Kristově prvním příchodu a které vidíme a uvidíme nebo vidíme z písma uvidíme, až se do toho jednou stane, až Kristus přijde? Jaké bude to hlavní téma? Toto téma je velice dobře popsané v Lukáši v první kapitole 51 až 53, kde Marie přichází k Alžbětě už se zprávou toho, že v jim břiše je malý chlapeček, který bude mít jméno

4:55Ježíš. A tak Marie tady v téhlecté chvíli chválí Pána Boha a uctívá ho a používá k tomu slova, která se dříve modlila Chana ve chvíli, kdy jí pán Bůh navštívil a dal jí Samuela. A v první kapitole 51 až 53. verši říká a citujete slova. Svou paží učinil mocný skutek. Rozptýlil ty, kteří jsou pyšní v smýšlení svého srdce. svrhl vládce

5:26strunu a povýšil pokorné. Hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. Co zde vidíme? Vidíme zde znovu ten stejný princip. Bůh se staví proti pěšným, ale pokorným dává milost. A nejenom, že jim dává milost, on je pozvedá, on je on je povyšuje. A to je to stejné slovo, které vidíme v šestém verši našeho textu. Bůh povyšuje pokorné

5:53lidi. Lidi, kteří jsou pokorní, kteří jsou chudého ducha, tak jsou lidi, kteří dojdou povýšení. A já bych chtěl, bratři a sestry, abyste tak, jak už vidíme tu přípravu na na Vánoce okolo nás, abych abychom využili tenhlecten čas, tuhlenctu příležitost k takovému zkontrolování ho svého vlastního srdce, jak na tom jsem, jak si stojím před

6:17Pánem Bohem. I teď, když když budu kázat, můžete se modlit za tyto věci. Modlete se. Pane Bože, ukaž mi, jak je na to moje srdce. A víte, to, co je dobré, tento text nám dává tři kontrolky toho, jak můžeme poznat, že jsme skutečně pokornými lidmi. Častokrát se nám může stát, že si myslíme, že jsme pokorní, ale jedná se

6:46spíše o filmovou pokoru, kterou dokážeme nafejkovat, jak by řekli mladí. po korá, která je možná definovaná spíše slovy, spíše dobrým obrazným vyjádřením. Častokrát používáme některé termíny jako díky Bohu, bude lii pán chtít. A ve skutečnosti v našem srdci to říkáme akorát jako takovou nadhodilou frázi a vůbec to tak nemyslíme jenom proto,

7:10abysmeř ukázali ostatním: „Ó, já jsem zbožný. sloužíme a usmíváme se, ale uvnitř našeho srdce, uprostřed té bohoslužby, tak je ve skutečnosti nevděčnost, hněv a vztek. Já tady sloužím, protože musím a budu se je usmívat, ale ve skutečnosti tě nemám rád a ve skutečnosti bych byl nejradši úplně někde jinde. Někteří se usmíváte. Já bych vám rád

7:36řekl, že takové věci občas zažívám já a musíme Pánu Bohu vyznávat jako hřích. Naše srdce občas bývá okupované sebelítosti, kdy si říkáme, no dobře, tak já budu sloužit ostatním, ale co já? Já jsem chudáček, což pak mě nikdo nevidí, cožpak nikdo nezná moji bolest, moji těžkost. Máme strach o náš vlastní život

8:00a nedůvěřujeme Pánu Bohu v tom principu, který za chvilku uvidíme. To to jsou zatím takové vnější věci, ale můžeme jít ještě hloubš. Můžeme jít ke vztahu s Bohem. Náš vztah s Bohem častokrát není protkaný láskou k Božímu slovu, radostí z Božího slova a radostí a užíváním si modliteb. John Wesley se se ptal svých kamarádů,

8:27když když měli takové modlitební setkání na univerzitě. Nejenom modlil ses, ale užíval sis svoji modlitbu. Byla modlitba pro tebe něčím, co co tě naplňovalo, něčím, co co pro tebe bylo vztahem, kdy jsi řekl:„Teď mám svůj čas s Pánem Bohem. Teď vím, že jsem se svým nebeským Otcem, který poslal svého syna za mě a já se s ním teďkon můžu sdílet o svých

8:49těžkostech, o svých problémech, o svých bolestech a vím, že on mě slyší, vím, že on mě miluje a že on mi dá ty nejlepší věci. I když já si myslím, že vím, co je pro mě to nejlepší, tak pán Bůh možná má to nejlepší něco jiného. Naše modlby můžou být často velice povrchní. Modlíme se jen v církvi nebo před ostatními a v takové chvíli potom

9:17nejsme skutečně pokornými. A to uvidíme i v dnešním kázání. Proč? Protože jestliže si myslíme, že všechno zvládneme sami, tak potom k ničemu nepotřebujeme Pána Boha. A jestliže k ničemu nepotřebujeme Pána Boha, potom se nemodlíme, protože ten způsob, jak komunikujeme s Pánem Bohem, je, že čteme jeho slovo a potom se modlíme.

9:43A tak Petr nám zde dává takové tři kontrolky. Podobně jako máte vy vaše auto a jezdíte v něm. Já nevím, kolik kontrolek svítí ve vašem autě, v mém zrovna díky bohu žádná. Jo, ale to n to jako není normální věc. Ale když vám svítí nějaká kontrolka, která vám ještě nesvítila, tak první, co uděláte, je, že zastavíte a

10:02zkontrolujete to auto. Zastavíte, podíváte se do motoru nebo zajedete tady za některým ze svých kamarádů a dáte to auto na diagnostiku a podíváte se, co s tím autem je, protože rozumíte, že že to není v pořádku. A tak Petr zde v tom v tomto textu dává takovéto kontrolky a ukazuje nám na to, že jestliže některá z těchto kontrolek svítí, že v

10:30ní máš nějaký problém, potom to není jenom světýlko, které svítí někde na podobní desce jako jako světýlka o Vánocích, ale ukazuje to na nějaký skutečný problém ve tvém životě. My jsme již minule viděli tu první kontrolku. Viděli jsme to, že opravdová pokora před Pánem Bohem, to, co je uvnitř, to, co je v tom našem motoru,

10:52bude vidět v první řadě pokorou před lidmi. Pokorou v tom, že sloužíme ostatním lidem okolo nás. Dnes doplníme tento první bod, tuto první kontrolku ještě dalšími dvěma a to je důvěrou v Pána Boha. Ten Petr nám zde říká příkazem: "Buď pokorný před Pánem Bohem. Pokořte se pod mocnou ruku Boží. A my uvidíme tři věci.

11:18Uvidíme služba, důvěra a modlitba. To jsou ty tři kontrolky. Služba, důvěra a modlitba. A tak ta první kontrolka, kterou jsme viděliž minule a já bych ji jenom krátce chtěl zopakovat proto abyste měli kontext, kde kde jsme skončili minule. My jsme byli ve textu a všichni se oblečte v pokoru v pátém verši. Jeden vůči druhému, neboť Bůh se staví proti

11:43pyšným, ale pokorným dává milost. A z tohoto verše jsme se nejdřív dívali na to, co to vůbec znamená pokora. A nápomocná definice pokory pro nás je postoj služebníka. Nejde v první řadě o to, co děláme, ale o to, jaký máme postoj. Přitom co děláme? postoj služebníka, který vidí Boha jako vyvýšeného vládce a spasitele a ostatní

12:02lidi jako Boží obrazy, který může sloužit, povzbuzovat je a napomínat je. A kdybysme to chtěli obrátit, tak přesný opak toho je definice píchy. Je to postoj, kdy vnímáme Pána Boha jako našeho služebníka, za kterým chodíme jenom v případě, že nám něco strašně chybí a jinak si děláme, co chceme. Ukazuje to selektivní poslušnost.

12:29A lidi i Pána Boha, pyšný člověk vidí jenom jako prostředek pro dosežení svých vlastních cílů. prostředek proo aby si naplnil své vlastní zájmy, své vlastní žádosti. A tak pokora v křesťanském společenství se vyznačuje naší ochotou pomoci ochot a ochotou pomoc přijmout. Protože proč? Protože vím, že Ježíš Kristus zemřel za

12:52moje hříchy, zemřel za moji píchu a já nyní jdu s tím, že vím, že Kristus vstal z mrtvých a dal mi nový život, tak já nyní můžu jít a a můžu vědět, že mi bylo odpuštěno a že žádný hřích není problém. A tak můžu mluvit otevřeně o svých problémech, můžu mluvit otevřeně o svém životě, protože proč? Protože moje

13:14hodnota je, že není v tom, co si o mě lidi myslí, ale v tom, že mi bylo odpuštěno v Pánu Ježíši Kristu. Tento problém, moje vlastní život, můj vlastní život, když nesnižuje moji hodnotu před Pánem Bohem, moje reputace není to hlavní, protože vím, že Kristus zemřel a vstal z mrtvých pro mě a já jsem nyní Boží dítě. Já jsem nyní Kristův bratr, Kristův

13:41služebník, jeho otrok. A potom jdeme a sloužíme ostatním lidem v této poníženosti. Jdeme a vidíme, Kristus vydal sebe samého za mě a já ní jdu a a dívám se na potřeby lidí okolo sebe a chci jim sloužit a sloužím jim a zároveň nejsem překvapený, když přicházejí jiní lidi a chtějí sloužit mně. A takovýmto způsobem vytváříme křesťanskou komunitu,

14:05že já sloužím ostatním a oni slouží mně, tak si navzájem sloužíme a rosteme v lásce a zároveň rosteme v lásce vůči Pánu Bohu. Proč? Protože na konci jsme viděli, Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. Co to znamená? No, to znamená to, že když jsme pyšní před lidma, tak pán Bůh si naši píchu před lidma bere velice osobně. Bere si ji

14:26jako něco, co je píchá protiu samotnému. A to rozumíme, ne? na základě toho, že by pán Bůh říkal, že ti lidé samotní jsou v něčem speciální, v něčem výjimeční. Jsou to stejní hříšníci jako já a jako vy. Ale tito lidé jsou Božími obrazy. Tak pán Bůh nám říká, že jim máme sloužit. Pán Bůh nám říká, že máme sloužit těmto lidem,

14:51protože v tom se zobrazí naše pokora před ním. Ale to není ta jediná kontrolka. Petr nezůstává u tady téhlencté vnější, u té, kterou můžeme vidět jeden před druhýma, protože víte, ono nějakou dobu a občas i docela dlouho můžeme tady tuto věc fejkovat, když to řeknu takto. Můžeme jí hrát před ostatníma. Můžeme si

15:20hrát na pokorné lidi a uvnitř našeho srdce pokrytecky sloužit sobě samotnému. Můžeme sloužit jenom proto, aby jsme v té pokoře byli my samotní vyvýšeni, aby lidi řekli: „Óó, to je služebník." A tak Petr nezůstává pouze u té dobře viditelné kontrolky, kterou můžete zkontrolovat každý jeden druhému, když vidíte, jak lidé mluví, jak vás lidé

15:45poslouchají, ale jde dále a pokračuje a doplňuje kontrolky, které už nejsou vnější, ale které se zaměřují na naše srdce. A ta první z nich je důvěra Pánu Bohu. A to uvidíme v šestém verši. Pokorný člověk, člověk, který je pokorný před Pánem Bohem. Člověk, který se pokržuje před Pánem Bohem, důvěřuje Bohu. A to vidíme

16:08v šestém verši. Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas. Co zde vidíme? Tento text je formou pasivního příkazu. Je to příkaz, který potřebuje kontext proto, abychom pochopili, co vlastně máme dělat. Protože tento nám text nám dává abstraktní věc, kterou sami nemůžeme dělat. Jak se pokoříme před

16:33neviditelným Bohem? Jak se pokoříme před někým, koho nevidíme. Lehneme si na zem, budeme válet sudy, budeme si sypat popel na hlavu, budeme chodit v žíěném rouchu. Jak to uvidíme? To jsme viděli již předtím v tom v té první kontrolce a uvidíme to později v té druhé kontrolce. Uvidíme to v tom, že máme sloužit a že máme, že se

17:03máme modlit. Ale tento text by se dal přeložit jako buďte pokořováni. Není to něco, co bychom my samotní dělali. A tento text, šestý verš, nám ukazuje, že v první řadě cílem této pokory není zůstat pokořený, ale cílem této pokory je se pokořit za účelem toho, že důvěřujeme Pánu Bohu, že on nás pověší. Je to kontraintuitivní

17:30přístup. Je to podobný jako když řeknete malým dětem, víš co, tvoje potěšení bude větší z tvého z tvého života, z tvého dne, když odložíš telefon a přestaneš e swipovat na Instagramu a půjdeš si přečíst Bible, půjdeš si zaběhat, půjdeš ven, půjdeš na dětský klub. To dítě tomu častokrát nevěří ve chvíli, když je zavřené do té

17:54jeskyně svého vlastního internetového potěšení. Ale ve chvíli, kdy kdy z ní vyleze, zjistí, to bylo mnohem lepší. Je to stejně kontraintuitivní pro nás. Možná jako toto jsem chtěl říct, toto doma nezkoušejte, ale to bych byl potom pokrytec. Jako když se rozjedete na nějaký velký skok na kole a musíte se pořádně rozjet, musíte se přestat bát

18:16proo abyste ten skok skočili. Proto, abyste přeskočili přes přes přes celý gap, přes celou rovinku. Pokud se nerozjedeš, nebudeš mít dostatečně dostatečnou energii pro to, aby ten skok předletěl. A víte co? Tady v této chvíli je to kontraintuitivní přístup, kterej ne vždycky funguje, protože se můžete pořádně rozjet, můžete se přestat bát,

18:39můžete to tam poslat, jak se říká, a stejně stejně můžete spadnout špatně. Ale v případě Božích zaslíbení to tak vůbec není. V případě, že se, že se pustíme těch vlastních brzd a pokoříme se před Pánem Bohem ve službě ostatním a v tom, že budeme pokorní na modlitbách před Pánem Bohem, tak v té chvíli my víme, že Pán Bůh nás

19:06povýší. A to je ta důvěra, kterou v Pánu Bohu máme. To je ta důvěra, kterou musíme mít. Ono by vůbec nedávalo smysl, kdybych vám, kdybych vám řekl, tak tak jdi a a nevěnuj pozornost jen vlastním zájmům, ale zájmům těch ostatních, kdybych vám neřekl, proč to tak máme dělat, proč máme žít takovýmhle způsobem života. Ale tenhleten text nám k tomu

19:28dává příklad. A již ve třetí kapitole ukázal na Pána Ježíše Krista. na Pána Ježíše Krista, který zemřel, trpěl v těle, byl pohřben a potom vstál z mrtvých, byl vzkříšen a byl vyvýšen na pravici Božího trůnu. A tak pán Ježíš Kristus samotný prošel pokorou a nyní je vyvýšen. A stejně tak tento text nám říká: "Buď pokorný ve

19:56svém křesťanském životě a pán Bůh tě v příhodný čas povýší. To, co je zde důležité, je, že tento text nám také připomíná Boží velikost. Ukazuje nám, proč bysme tyhlencty věci měli dělat. Protože pán Bůh má mocnou Boží ruku. A kdybyste se podívali do Starého zákona, tak tenhle text nám připomíná, jaká to je ruka. Že to není slabá ruka.

20:29Žalm 10 12 až 18 a spoustu dalších žalmů mluví o Boží ruce. Mluví o tom, že že pán Bůh je velice mocný, že je velice silný. A tak poslouchejte aspoň jeden z těch textů. Můžete se podívat do dalších žalmů. Povstaň, Hospodine, Bože, pozvedni svou ruku. Nezapomeň na skoroušené. Žalm 10 12 až 18, pokud vás to zajímá.

20:51Žalm 10, 12 až 18. Jak to, že ničema pohrdá Bohem? Říká si v srdci, nebudeš se tím zabývat, Bože. Ty však vidíš, hledíš na trápení a zášť a vezmeš to do své ruky. Vždyť úbožák se spoléhá na tebe. Sirotkovi se staneš pomocí. Zlom paži ničemi i zlého. Odhal jeho ničemnost a již ať až již žádnou nenajdeš. Hospodin je králem navěky a navždy.

21:22Pohanské národy z jeho země zmizí. Hospodine, touhu pokorných jsi vyslyšel. Upevníš jim srdce, popřeješ jim sluchu, abys zjednal právo sirotkovi a utlačenému. Člověk ze země tě už nebude děsit. Tak tady vidíme, že že Hospodin má silnou ruku, silnou paži. A mohli bychom jít do dalších textů a uvidíme, že Hospodin svojí rukou podle žalmu 19. ho

21:49učinil nebesa. Podle Deuteronomium 5:15 Hospodin svou mocnou rukou vyvedl izraelský národ z Egypta. A tak Boží ruka je silná. A toto je příklad, kterému rozumí každý malý kluk. Každý muž již od toho, kdy byl malý kluk. Proč? Protože ve chvíli, kdy chce ukázat svoji sílu, tak ukáže svůj bicák. A pán Bůh nám tady v téhlecté chvíli

22:14připomíná, já mám ten největší bicák. Já mám tu největší ruku. Já jsem ten nejmocnější. Tak proč se bojíš? Pokoř se a důvěřuj, že já tě povýším. Pokoř se pod mojí ruku. Proto aby se moje ruka nestala tvojí záhubou a tvojí záští, něčím, co tě přivede na konec. Buď pokorný přede mnou a důvěřuj mi. Důvěřuj mi v tom, že že já tě jednou

22:40povýším. Jak bude jak bude ale tadlencta důvěra vypadat v našem životě, že to je to je dobrá otázka. To je těžká otázka, kterou jsem se ptal. posledních dva nebo tři týdny sebe samotného. Tahle důvěra Pánu Bohu, důvěra v to, že že se pokoříme a on nás povýší,

23:10bude častokrát lemovaná dlouhou dobou, kdy budeme muset na Pána Boha vyčkávat a budeme v téhlcté důvěře, v první řadě muset být trpělivými. A to je to je to vidíme v tom našem textu. Vidíme, kdy nás pán Bůh povýší. V příhodný čas. Tento text by dokonce řekl ne v příhodný čas, ale jenom v čas. Ukazuje, ukazuje na to, že skutečně

23:36potřebujeme se trpělivě spolehnout na Pána Boha. A tak ta věc, která tam bude, je, že si tyto pravdy budeme muset připomínat. Budeme muset častokrát hledět na Boží velikost, na jeho charakter. A my musíme čekat, že Bůh bude v naší pokoře jednat. A tak tento text je do určité míry aplikací toho toho přísloví, které jsme viděli na začátku. Bůh se

24:00staví proti pyšným, Bůh se posmívá pyšným, ale pokorným dává milost. A to je text, který je principem, který vidíme v mnoha příkladech i v našich praktických životech. Vidíme je v mnoha biblických příbězích. Já jsem minule zmiňoval Ester, ale můžeme pokračovat k Růd, můžeme pokračovat k Davidovi, můžeme pokračovat

24:23k Josefovi. U všech těchto lch lidí jsme viděli pokorného ducha a to, že je pán Bůh nakonec povýšil. Můžeme zmínit i samotnou Chanu, která byla milovanou manželkou svého manžela a pán Bůh jí zavřel luno, proto, aby se nepovyšovala. A ve chvíli, kdy kdy byla pokořená, kdy přišla za Pánem Bohem a modlila se k němu, tak pán Bůh jí potom povýšil,

24:45pozvednul jí a a dal jí miminko. Dal jí miminko, když se začala modlit, pane Bože, ne pro moji slávu a pro moje potěšení, ale pro tvoji slávu. A tak vidíme, že tento princip funguje i i v praktických oblastech vašeho života. A ta dobrá aplikační otázka nebo nebo úloha pro každého jednoho z nás může být tak, jak si budeme dávat kafe po naší

25:09bohoslužbě, je zeptej se bratrů a sester, jak na tom je tvůj život? Zažil jsi někdy to, že jsi byl pokorný, že jsi byl pokořený, že se za něco modlil a nevěděl jsi, co máš dělat a a pán Bůh tě z toho vysvobodil? Mluvte o Boží práci ve vašich životech, kdy jste očekávali na Hospodina v modlitbě, kdy jste nevěděli, co máte

25:32dělat, kdy možná lidé proti vám jednali špatně a vy jste se rozhodli, ne, já budu, já budu jednat jinak. Já budu jednat spravedlivě, budu očekávat na Hospodina a Hospodin se k vám přiznal a já vím, že že takovéto příběhy mezi vámi máte. No tak sdílejte se o nich. Buďte povzbudit povzbuzením jeden pro druhého. Tento text však nemůžeme omezovat pouze

25:53na tento život, protože ta těžká pravda je, že někdy naše trpělivost a čekání v pokoře před Pánem Bohem bude trvat až do konce našeho života. A to bude ten hlavní význam, který zde i Petr má na mysli. Protože když se podíváte na celý první list Petrův, tak uvidíte, že Petr neustále svým čtenářům připomíná Kristu v druhý příchod. Protože pán

26:19Ježíš Kristus jednou přijde a vezme si nás, vezme si nás do toho dědictví, které pro nás připravuje. Do dědictví neposkvrněného, nevadnoucího, uchovávaného pro vás, kteří jste Boží mocí střeženi. To vidíme v první kapitole. A na mnoha dalších místech vidíme, že Petr neustále se tak odkazuje a ukazuje, tak pinká tím

26:44směrem a říká nám: "Kristus jednou přijde. Kristus jednou přijde, Kristus jednou přijde. Jsi na to připravený? Věříš tomu, že až Kristus přijde, takže tě povýší? A nebo si nyní žiješ ve svojí píše, takže tě ani Kristův příklad a Kristův příchod neláká.

27:18A tak pamatuj i dnes na to, že Kristus jednou přijde a že i uprostřed těch tvých těžkostí, kdy se modlíš a hledáš východisko, to východisko může přijít. A vidíme z písma, že mnohokrát přišlo a i kdyby nepřišlo na této zemi, tak víme, že přijde jednou v budoucnu, že přijde jednou, kdy pán Ježíš Kristus přijde k nám na zem proto aby byl s námi.

27:49A tak jak bude vypadat naše důvěra prakticky? Pokud nedůvěřujeme Bohu, bude to vypadat právě naší selektivní poslušností. Bude to vypadat tak, že v určitých oblastech našeho života si budeme dělat, co chceme, protože si říkáme, pán Bůh je příliš slabý na to, aby mi tady pomohl. Budeme je dát ve vzteku, ve hněvu. Budeme si hledat své

28:10vlastní potěšení, svojí vlastní cestou, místo toho, abychom očekávali a radovali se v poslušnosti z Pána Boha. Bude se vyjadřovat naší nespokojeností. a nevdečností vůči Bohu může být naše nedůvěra provázená pocitem, že nám pán Bůh něco dluží. A z těchto všech věcí potřebujeme prosit o odpuštění, když jsme nevděční, když

28:36jsme nespokojení, když si myslíme, že pán Bůh nám něco dluží, když si říkáme pane Bože, podívej se na to, co jsem tady udělal. Prosím, kdy už kdy už to uvidíš, co jsem já udělal pro tebe, tak teď bys mohl udělat něco ty pro mě. Ale ne, my víme, že pán Ježíš Kristus zemřel za naše hříchy a my nyní potřebujeme přijít k němu, roztrhnout

28:58své srdce raději než své roucho a a vyznat Pánu Bohu, pane Bože, prosím, odpusť mi můj hřích, pomáhej mi se spoléhat na Pána Ježíše Krista. Já chci odkládat tyto věci. Dávej mi, prosím, odpouštějící milost. Já se raduji v Pánu Ježíši Kristu v tom, že on zemřel a vstal za moje hříchy. A dávej mi, prosím, proměňující milost. milost,

29:19která mě jednou promění a která mi pomůže žít pokorný život. A potom potom musíme jít a nahrazovat tyto znaky nedůvěry znakami, které ukazují, že naše naděj je v hospodinu. Vděčností, plnou poslušností je v oblastech, kde to není příjemné. důvěrou na základě pochopení Božího charakteru, připomínáním si Božího

29:50charakteru, žitím v přítomnosti Božího charakteru. John Owens řekl skvělou věc ve svojí knížce umrtvování hříchu, která za chvilku vyjde v češtině. O čem přemýšlíš, když o ničem nepřemýšlíš? O čem přemýšlíš, když tvoje mysl je úplně prázdná? O čem přemýšlíš, když jíš? Puritáni byli velice dobrý, dobrými v

30:19tom, že se dívali na tyto myšlenky a a a sledovali naši pokoru už v těchto malinkých zárodcích. Jak začneme aplikovat tyto pravdy? Jak začne naše oblékání pokory? Zaprvé v první řadě potřebujeme se na modlitbách rozhodnout, že chceme žít pokorným životem. Chceme činit pokání z naší pích a potom chceme důvěřovat Pánu Bohu a

30:48rozhodnout se, že Bohu důvěřovat budeme, že budeme žít podle tohoto principu, že se pokoříme a budeme čekat na Hospodina, který nás povýší. A toto rozhodnutí budeme na modlitbách obnovovat s nově přicházející netrpělivostí, s nově přicházející nep nespokojeností, s nově přicházejícími touhami se sám vyvýšit a oslavit.

31:19Za druhé, budeme si připomínat Boží práci v našem životě a v životech biblických příběhů. To nejlepší, co můžete v této chvíli udělat, je je připomenout si a a hledat v písmu, možná ve vaší mysli zapátrat, kde všude se v písmu ukazuje tyto principy, kde se ukazují tyhle principy, které jsme viděli zde. Na kolika místech my vidíme,

31:39že že pán Bůh se staví proti pěšným pokorným dává milost, kde vidíme, že když se člověk pokoří, že pán Bůh ho potom povýší. A nezůstávejte pouze u biblických příběhů, kde najdete spoustu míst, kde kde Izraelci žili pyšně a hřešili a potom odeš potom se odvrátili od svých hříchů a šli za Hospodinem, pokořili se a pán Bůh se k nim přiznal.

32:00ať už v životě krále Chiskiáše, v životě krále Jošiáše, když našli Boží knihu v životě krále Davida a tak dále, ale potom v životech vás samotných, životech vašich přátel a ze třetí potom potřebujeme jít a tuto důvěru aplikovat tak, že budeme sebeobětavě žít pro ostatní, protože známe Boží charakter, protože víme, že

32:26Bůh je mocný, protože on nás vyvýší a on to dokáže. A zároveň stejně, jak jsem již nyní v této aplikaci zmínil, tyto úsilí musí být znovu doplněný našimi modlitbami. A to je ta třetí a poslední kontrolka, kterou vidíme v našem textu. Opravdová pokora před Pánem Bohem

32:57se vyznačuje naší modlitbou v Pána Boha. A to vidíme v první kapitole, teda pardon, v páté kapitole v sedmém verši. Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. Tento text vypadá v češtině jako samostatně stojící věta, ale když se podíváte do řečtiny, zjistíte, že tady tohlencto je přechodník, že je to slovesná přídavné jméno. A tak

33:24lépe bysme to mohli do češtiny přeložit jako pokořte se pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas, uvrhajíce všechnu svou starost na něj. neboť mu na vás záleží. Tady ten tato tato činnost je způsob, jak se skutečně pokoříme před Pánem Bohem. Naše modlitby a to, že uvrhneme na Hospodina naše těžkosti, je způsob,

33:52jak Pána Boha je, jak se pokořujeme před Pánem Bohem. A to jsem již říkal na začátku. Pokud nedůvěřujeme Pánu Bohu v tom, že se o nás postará, potom se nebudeme modlit. Pokud nedůvěřujeme Pánu Bohu, že je dostatečně silný a mocný, že je vyvýšený, potom na něho nebudeme spoléhat na modlitbách, ale jako pokorný člověk rozumíme naší

34:21vlastní slabosti. Rozumíme, že že my samotní se zachránit nemůžeme a že si sami ani nezískáme další výplatu, že si sami nezískáme nic pro to, abychom abychom žili. A tak ve všech veškeré naší starosti, ve všem, o co se stchujeme v našem životě, potřebujeme tuto starost vzít a potřebujeme ji uvrhnout na hospodina v první řadě. To neznamená, že že

34:45přestaneme potom pracovat. Tento text neomezuje naši vlastní lidskou zodpovědnost. Neříkám, že že panebže, vem si volant, já já ho pouštím a a už nebudu nic dělat. Jak někteří lidé dneska říkají, let go and let God. Nech Boha a nech to být. Nech to plavat a nech Boha, aby to dělal. Tento text ukazuje na to, že ve chvíli, kdy naše srdce je okupované

35:12nejrůznějšími starostmi a naše srdce jakoby nám zastiňovalo náš vztah s Pánem Bohem, kdy si říkáme, já nemůžu dál sloužit Pánu Bohu, protože zde mám tyto starosti ve svém srdci, potom musím tyto obrovské balvany a tyto obrovské mraky, které v mém životě jsou a se kterými se trápím, které možná ve svém životě již

35:31nějakou dobu táhnu, potřebuju je vzít a hodit, uvrhnout i na hospodina. Toto slovo, které zde máme to uvrhnout, tak je pouze v jedné pasáži v Lukášovi 19 spojené s tím, že že lidé uvrhli své pokrývky na oslátko proto, aby zakryli oslátko a pán Ježíš mohl přijet do Jeruzaléma. A to je dobrá ilustrace pro každého jednoho z nás. Ten náš kámen, když ho

36:02vezmeme a hodíme ho na na Pána Boha, tak já si to představuju tak jako když vezmete tu těžkou věc, tu činku, kterou máte možná doma, váš osobní rekord, tak to vezmete, hodíte to a jenom sledujete, jak to padá a jak se to jako pokrývka, když si převlíkáte povlečení na posteli, jak to tak lehce a něžně padá na Hospodina, protože pro jeho ruku naše

36:24největší závaží jsou úplně lehoučká. Jsou to věci, které pro něho neváží a a samotným malíčkem své mocné ruky by je dokázal zvednout. To nejlepší je, že že my tuto starost uvrháváme na někoho, kdo není automat. Uvrháváme je na někoho, kdo když se pomodlíme, tak víme, že dostaneme přesně toto, co jsme chtěli. Častokrát to tak

36:47není. Častokrát pán Bůh neodpovídá naše modlitby přesně tak, jak my chceme. To byste se mohli podívat do prvního Jana do páté kapitoly, kde víme, že když se modlíme podle Boží vůle, Bůh nám dává přesně tak, jak on chce, podle své vlastní vůle. Ale víme, že Pánu Bohu na nás záleží a víme, že že možná některé naše starosti

37:10a těžkosti, které v životě prožíváme, jsou jsou protkané hříchem, který si ani neuvědomujeme v naší vlastní slabosti. A tak říkáme: „Pane Bože, vem si moje těžkosti, vem si tu moji starost, kterou tady mám, vem si všechny věci, které mě tíží a a prosím, pomož mi ti důvěřovat v tom, že ti budu poslušný." Potom potřebujeme jít a a dál dělat

37:33věci. Tyhle věci se dohromady doplňují. To jako pravá a levá kolej naší pokory. Na jedné straně my musíme sloužit, ale nebudeme schopni dlouho sloužit, pokud naše starosti neuvrhneme na Pána Boha. Protože častokrát v našem životě budou těžkosti a budou náročné věci, které sami nevyřešíme a tak musíme jít a uvrhnout je na

37:54hospodina. Stejně jako se píše v žalmu 55:23. Uvrhni svou starost na Hospodina. On se o tebe postará. Nedopustí, aby spravedlivý, aby se spravedlivý navěky zhroutil. My vidíme, že Pánu Bohu na nás záleží a proto na něho můžeme uvrhnout naše starosti. Jak to víme, že jsme pro Pána Boha cennější? Pán Ježíš Kristus nám v kázání

38:25nahoře v šesté kapitole Matouše. Můžete se tam doma podívat, pokud tolencto je ta ta oblast vašeho života, kde kde máte problém, kde máte strach. Pán Ježíš Kristus nám říká, že jsme cennější než Lilie, že jsme cennější než vrabci. tam nekončí a a ukazuje nám, že že cena každého milovaného dítěte byla vykoupena

38:48Pánem Ježíšem Kristem na kříži. Víte, že ze svého marného způsobu života, první kapitola, 18. verš této knihy, víte, že ze svého marného způsobu života z jediněného pocích jste byli vykoupeni ne pomějejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž čím? drahou krví Krista Ježíše. A tak jak bychom se báli, když víme, že

39:12že pán Ježíš Kristus dal all in za nás? Dal svého vlastního syna. Jste tak cenní, že nejenom, že pán Ježíš Kristus skončil u vašeho znovuzrození, ale pokračuje i v průběhu vašeho posvěcení skrze svatého ducha. Jste tak ceněni, že pán Ježíš Kristus není podle Jana 14. kapitoly je v nebesích a připravuje vám příbytky u

39:39svého otce. Připravuje nám místo, do kterého se můžeme vrátit. Jsme tak cennými, že pán Bůh má pro nás dědictví, které, jak jsem již zmiňoval, je nezničitelné, neposkvrněné a nevadnoucí. Nemůžeme použít věci, jaké jsou. Můžeme akorát říct, jaké nejsou, protože známe věci jenom, které jsou poskvrněné, vadnoucí

40:04a ztrácející hodnotu. Ale ne, pro Pána Boha jsme velice cennými. Jak bychom nešli k někomu, kdo nás miluje s našimi starostmi? Jít za někým, kdo je tyan, jít za někým, kdo je Buran, to je náročné. Od takovéhoto člověka můžete vynést jenom věci, které nebudou příjemné, ale od Pána Boha, od Pána Ježíše Krista. My

40:34víme, že on nás miluje. My víme, že Kristus, když žil na tomto světě, vzal na sebe podobu člověka. Žil stejný život, jako žijeme my. A tak máme velekněze, který se přimlouvá za nás s tím, že ví, čím procházíme, s tím, že s námi dokáže soucítit. A on nám vydobil cestu k tomu, abychom mohli přicházet k Pánu Ježíši Kristu.

41:05To, o čem teď mluvím, je je vyjádření konceptu, který vidíme v Hebreům 4 od 13. toho verše. A tak jak budeme růst v modlitbě, naše důvěra v Boha bude růst. A jak bude růst naše důvěra v Bohu, bude růst i naše pokora společně s tím. Tak kde začít na naší honbě za pokorou? Začněte na modlitbě. Začněte před Pánem

41:35Bohem. Jak vzácný je pro nás text a připomenutí textu, který, který zpíváme v neděli, když zpíváme: „Ó, jak vzácné štěstí pro mě, Ježíš, že je můj přítel jest." A v poslední sloce zpíváme: "Marně jitřil jsem svou ránu, marně" snášel mnohý žel. Jenže nést k Pánu v modlitbě jsem zapomněl. Tak přicházejme k Pánu Bohu na

42:04modlitbách jako vyjádření naší pokory a jako spolehnutí se na to, že pán Bůh bude pracovat v našem životě. Za chvilku se blíží konec kalendářního roku a pro mnoho firem to znamená účetní závěrku. Ta dobrá věc je, že pro tvůj křesťanský život, pro můj křesťanský život však křesťanská účetní závěrka ještě nepřišla.

42:33Ta přijde až ve chvíli, kdy zemřeme nebo ve chvíli, kdy pán Ježíš Kristus přijde. V té chvíli náš život bude ukončen, bude všechno sečteno a podtrženo. Ale já bych vás povzbudil, abyste dnes ráno při příležitosti tohoto textu přemýšleli o svém vlastním životě, přemýšleli o tom, jak je na tom váš život. Sečteno,

42:55podtrženo. Jak vypadá tvoje služba ostatním? tvoje sebobětová služba. Jak vypadá tvoje důvěra Pánu Bohu? Jak vypadá tvůj modlitební život? Neseš si své starosti v nedůvěře v Pána Boha a proto možná nesloužíš ostatním lidem okolo sebe a nebo se pokořuješ před Pánem Bohem. Na modlitbě mu odevzdáváš své starosti a a potom v pokoře jdeš a

43:22seš mu poslušný a sloužíš ostatním lidem. Víte, toto jsou důležité otázky, protože pán Ježíš Kristus se jednou vrátí. Tak jak jsme viděli první příchod Pána Ježíše Krista, který byl protkaný touto tématikou, když se Kristus vrátí znovu. To téma se vrátí. Pokorným Bůh dá znovu milost, ale pyšné srazí k zemi. Dům pyšných rozvrátí

43:51a odsoudí je k jejich trestu. Ale když vidíme, že náš život možná není pokorný, že náš život není tak pokorný, jak by měl být, potom prosme Pána Boha o odpuštění. Spolehněme se na Pána Ježíše Krista, který přišel, žil jako člověk dokonale pokorný život. Žádná z těchto kontrolek

44:22v jeho životě nikdy nesvítila. A tento člověk a Bůh, pán Ježíš Kristus sám říká v Matoušovi 11 28 a 30:pte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mého a učte se ode mě. Proč? Neboť jsem tichý a pokorný v srdci. A naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť

44:53mého je příjemné a mé břemeno je lehké. Tak odvraťte se od vaší píchy v modlitbě. A jež více nechtějte žít pyšně. Začínejte s vaší důvěrou v Boží vyvýšení. Malými krůčky na modlitbách. Pokračujte ve vaší modlitbě a pokračujte ve vaší pokoře vyjádřené Pánu Ježíši Kristu. Důvěřujte, že Kristus a jeho

45:21pokora obětovaná na kříži se stala pokorou pro vás, pro pyšné lidi. Věřte, že jeho ránou jste byli uzdraveni a věřte, že v jeho pokorném příkladu a v jeho oběti na kříži máte sílu pro to, abyste žili takovýmto způsobem života. Protože když Kristus přijde podruhé, to stejné téma se bude opakovat. A tentokrát, když nebude pokorna, pokora

45:52dobrovolná, ale před Kristem se skloní každé koleno. Skloní se před ním naprosto všichni. A tak naše naděje je pouze v Kristu. My vidíme, že když věříme v Pána Ježíše Krista a ztotožňujeme se s ním v jeho smrti a vzkříšení, důvěřujeme v to, že on dal svůj život za náš, proto aby my jsme již nemuseli dělat žádný skutek pro

46:17naše ospravedlnění a jsme sjednoceni s Kristem, jak v jeho smrti, tak i v jeho životě, že chceme žít nyní proto, abychom umírali hříchů a žili spravedlností, tak se ztotožníme i s Kristovou pokorou v naší mysli. Já bych znovu chtěl na závěr přečíst dva texty z listu Filipským, které ilustrují a ukazují tento text. List filipským 2 11 1 až 11. Jei tedy

46:46nějaké povzbuzení v Kristu? Je lii nějaké potěšení lásky? Je lii nějaké společenství ducha? Jeli nějaký soucit a slitování? Naplňte mou radost a smýšlejte stejně. Mějte stejnou lásku. Buďte jedné duše, jednoho smýšlení. Nic nedělejte ze soupeření ani ze židnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte

47:07pozornost každý jen vlastním zájmům, nýbrž každý i zájmům těch druhých. Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši, ačkoliv byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobný lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil

47:28se a stal se poslušným až k smrti a to k smrti na kříži. Zdevidíme Kristovu pokoru. Proto ho také Bůh povýšil nade vše jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše Krista sklonilo každé koleno. Ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí. A k slávě Boha a Otce, aby každý jazyk vyznal, že Ježíš Kristus je pán.

47:56Toto je pokora zobrazená v životě Pána Ježíše Krista. A na závěr Filipským 3:20 a 21, to je ta naděj pro nás, pro nás, kteří ještě nyní žijeme v tomto světě a žijeme pokorné životy. Filipským 3:20 a 21. Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme zachránce Pána Ježíše Krista. kteří přetvoří tělo naší

48:26poníženosti ve stejnou podobu těla, jeho slávy, působením, který je mocen také všecko podmanit. A tak stejně jako Kristus byl jednou povýšen, i my budeme společně s Kristem jednou povýšeni a budeme společně s ním jednou vládnout. Kež jsou tyto slova pro vás povzbuzením v průběhu dalšího týdne, v průběhu dalších let vaší služby?

48:54že váš život i můj život definovaný pokorou, která byla v Kristu. Pokorou, která nevede k zatracení, která nevede k tomu, že i když napříč posměchu možná tomuto světu, tak před Kristem je to vzácné. Před Bohem je to vzácné a před Bohem budeme jednou přetvořeni v jeho slávu. Pojďme se modlit. Pane Bože náš, Otče, modlím se za to, aby jsi v

49:23mém životě tvořil tuto pokoru, o které jsem nyní mluvil. Vím, že je jednoduché mluvit, ale že je mnohem těžší žít. A tak prosím, dávej nám sílu v Duchu svatém. Dávej nám odhodlání ve tvém slově žít podle té pokory, kterou vidíme na stránkách písma. Připomínej nám ty texty, připomínej nám svůj charakter, svoji moc a svoji milost, dobrotu a

49:47lásku v Pánu Ježíši Kristu. Prosím, aby ve chvíli, kdy si uvědomujeme, že žijeme pyšné životy, abysme nebyli lhostejnými vůči tvému slovu, ale abychom prosili o odpuštění. Odpouštěj nám naši píchu a veď nás k pokoře, která byla v Kristu. Díky, že ty stejně jako jsi oslavil Krista, jednou, až se vrátíš, proměníš

50:07naše těla. proměníš nás ve svoji slávu a my budeme moci společně s tebou žít na této zemi a potom na nové zemi ve slávě bez hříchu podřízení tobě v úplné radosti. Za tyto věci se modlím ve tvém svatém duchu s očekáváním, že budeš jednat. Amen.