Lukáš 113: Učedníkem navzdory svému "JÁ" (Lukáš 22:21-38) 14.9.2025 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Lukáš 22Jan 13Izajáš 53Židům 7
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Pokoj vám, bratři a sestry a vážení hosté, kteří jste toho dnešního rána přišli na toto místo k uctívání našeho Pána, Pána Ježíše Krista. Hned na začátek mám pro vás otázku, bratře a sestry. Co je to ctnost? Jistě se vám vybaví ve vašich myslích definice, kterou byste mi dali. Já jsem si cnostoval
0:39jako vlastnost, která je hodná úcty, jako něco, co co je hodno následování, co co když vidíme, tak říkáme, wow, takový bych chtěl být taky. A když jsem o tom přemýšlel na začá na základě toho našeho dnešního textu, tak jsem si vlastně musel uvědomit, bratře a sestry, že cnosti, které vidíme v tomto světě,
1:11jsou naprosto odlišné od cností, které máme mít my. A možná když se díváme do tohoto světa, když se díváme na náš život a když se díváme na naše okolí, tak věci, které lidi nazývají cnostmi, které chtějí následovat, e, kde kde chtějí vidět sami sebe a které možná, říkám to takto, my podvědomě chceme následovat taky,
1:46jsou a jdou proti Bibli. Kdybyste si měli udělat seznam 10 cností, které má tento svět, jaké by tam byly? Ostré lokty, hrdost. Lidi nazývají píchu hrdostí, aby aby to neznělo tak špatně. Seberealizace, sebeláska. Co jsou cnosti, které následuje tento
2:16svět? My se nacházíme, bratři a sestry, v posledním týdnu Kristova života. Nacházíme se v poslední chvíli, kdy jeho posledního vyučování eh jeho učedníků. A minule jsme mluvili o určitém zoufalství, které vidíme potom, co Jidáš zradil Pána Ježíše Krista. A takovou malomyslnost, kterou bychom mohli
2:47odvodit v životech učedníků. A tak je pán Ježíš ujišťuje. Ujišťuje je o tom, jaký je. A pokud pán Ježíš v tom předcházejícím textu ujišťuje učedníky o tom, jaký je, tak dnes nás ujišťuje o tom, jací jsme my, a nebo spíše o tom, jací bychom my být neměli. Zdá se mi, bratři a sestry, že když něco dokážeme, když se nám něco daří a ano, i
3:19když se stáváme křesťany, může se stát, že si o sobě začneme něco myslet. Ale pán nám dnes ukazuje a poslouchejte velice pozorně, že pokud nás Kristus buduje a používá, nedělá to proto, jací jsme, ale navzdoru tomu, jací jsme. Ještě jednou to řeknu. Pokud nás Pán používá, buduje a mění, nedělá to proto,
3:52jací jsme, ale navzdory tomu, jací jsme. Otevřete se mnou společně do Lukášova evangelia do 22. kapitoly a dnes budeme studovat širší oddíl 21. až 38. verše. Eh, to je text, který máme před sebou. Prosím tedy, abyste otevřeli své Bible do Lukášova evangelia do 22. kapitoly a já budu číst od 21 do 38.
4:25verše. Prosím vás, abyste z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžete. Od 21. se verše se píše toto slovo ve jménu Páně. Avšak hle ruka toho, který mne zrazuje, je se mnou na stole. Syň člověka jde, jak je určeno, ale běda tomu člověku, který ho zrazuje. A oni se začali mezi sebou dohadovat,
4:55který z nich je ten, kdo kdo to učiní. Vznikl mezi nimi také spor. Kdo z nich je asi největší? On jim řekl: "Králové národů panují nad nimi a ti, kteří nad nimi mají pravomoc, jsou nazýváni dobrodinci." Avšak ne tak vy. Kdo je mezi vámi největší, buď jako ten nejmenší a kdo je vedoucí, buď jako ten,
5:26který slouží. Neboť kdo je větší? Ten, který je u stolu, či ten, kdo obsluhuje? Zda-li ne ten, který je u stolu. Já však jsem mezi vámi jako ten, který slouží. A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. A já vám uděluji království, jako je Otec udělel mě, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království.
5:56Usednete na trůnech a budete soudit 12 kmenů Izraele. Šimone, Šimone, hle, Satan si vás vyžádal, aby vás vytříbil jako pšeníci. Já jsem však poprosil za tebe, aby nezanikla tvá víra. A ty, až se jednou obrátíš, posilni své bratry. On mu řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt. Ježíš řekl:„Pravím ti, Petře,
6:27že dnes nezakokrhá kohout, dokud třikrát nezapřeš, že mě neznáš." A řekl jim: "Když jsem vás poslal bez měžce, mošny a sandálů, měli jste v ničem nedostatek?" Oni řekli:„V ničem." Řekli jim: "Ale nyní, kdo má měšec, vezmi jej, stejně tak i mošnu. A kdo nemá, prodej svůj pláž a kup meč.
6:57Neboť vám říkám, že se na mě musí naplnit to, co je napsáno, a byl započten mezi bezzákone, neboť to, co se mnýká, spěje ke konci." Oni řekli:„Pane, hle, zde jsou dva meče." On jim řekl: „To stačí. Tolik ze čtení Božího slova a budeme se modlit. Náš nebeský Otče, králi, ty, který jsi stvořil nebesa i zemi,
7:28ten, který jsi stvořil člověka, ty, který po jeho hříchu s ním neskončil hned, ale smilováváš se a smiloval ses nad každým jedním člověkem, který se kdy narodil a žije na této zemi a prokazuješ jim všeobecnou milost. Dáváš nám déšť, dáváš nám jídlo, dáváš nám pokoj a my to vidíme, přijímáme a bereme to jako samozřejmost.
8:05Místo toho, abysme ti byli vděční. Vzdáváme ti chválu za to, co jsi pro nás udělal v Kristu Ježíši. Vzdáváme ti chválu za to, že jsi nás k sobě přivedl, že jsi proměnil naše tvrdá srdce. a že proměňuješ nás i dnes. A tak když se díváme na učedníky, které dnes máme před sebou, Pane, tak eh vidíme sami sebe.
8:35Odpusť nám to. Odpusť nám, že častokrát tak napodobujeme spíše tento svět v jehoch, než eh to, co jsi nám ty nechal zapsat. Prosíme tě, Pane, aby jsi proměňoval toho dnešního dne každého jednoho z nás a vedl nás za sebou. Buď tobě vzdána čest, chvála i sláva. Amen. >> Amen. Můžete se posadit, bratři a sestry,
9:06je čtvrtek večer, nebo bychom mohli říct pátek první hodiny dne, což je čtvrtek večer. Pán Ježíš začíná tu poslední chvíli svého pozemského života zde na zemi, aspoň v tom neoslaveném těle, abychom byli konkrétnější. V tom předcházejícím oddílu, bratři a sestry, jsme byli svědky přípravy té poslední večeře, že?
9:34Svátek Velikonoc. A pán Ježíš ujišťoval své učedníky i nás o tom, kým skutečně je. O tom, co všechno ví, o tom, že má všechno pevně v rukou. abychom si snad nemysleli, bratři a sestry, že to, co Jidáš dělá, je mimo Boží kontrolu. A my jsme voláni k tomu, bratři a sestry, abychom pamatovali,
10:07aby ve chvíli, kdy máme tendenci ztrácet ze zřetele Krista a Boha, abychom pamatovali na to, co pro nás udělal a jakou smlouvu pro nás ustanovil. A místo abychom ztráceli zezřetele jej, tak abychom ze zřetele vědomě odstraňovali věci, které nám brání ho vidět >> a abychom na něj spoléhali.
10:37A dnes, tak jak už jsem řekl, bratři a sestry, uvidíme pravdu o sobě a budeme postaveni před důvod nebo důvody, proč spoléhání na Krista je nakonec naše jediná naděje. Ta hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: Účedník je ten, kdo navzdory tomu, jaký je, následuje Krista. Ještě jednou. Učedník je ten, kdo
11:09navzdory tomu, jaký je, následuje Krista. Pojďme do toho našeho textu. My vlastně máme před sebou eh dva body v tom našem kázání. Pouze dva. Verš 21 až 23 nám ukazuje, jak učedník nevypadá.
11:40A verše 24 až 38 nám ukazují, jak učedník vypadá. Pojďme do toho do té první části. Pán Ježíš, Pán Ježíš ustanovuje novou smlouvu v tom předcházejícím textu a kontextu toho 21. verše a a dává večeři Páně jako připomínku k tomu, abychom pamatovali na na smlouvu, která je ustanovena v jeho krvi a v jeho oběti. A když ustanovuje na konci 20. verše tu
12:12novou smlouvu, která je založena na prolité krvi, která se vylévá za učedníky, tak říká ve 21. verši. První slovo avšak a my bychom mohli v každé té části toho našeho textu říct avšak. A dnes vidíme v té první, že pán Ježíš ustanovuje
12:43novou smlouvu, ale ta nová smlouva, bratři a sestry, není pro všechny. A ta nová smlouva, bratři a sestry, není ani pro všechny, kteří jsou s Ježíšem u poslední večeři. Není pro každého, protože krev Pána Ježíše Krista se nevylévala za každého.
13:15A tak říká to první slovo avšak. Ano, já ustanovuji novou smlouvu, říká pán Ježíš. Avšak hle ruka toho, kdo mne zrazuje, je se mnou u stolů. Ruka toho, který se obrátí proti mně, je se mnou u stolu. Řekněte mi, bratři a sestry, jistě si vzpomínáte, co jsme minule říkali o Velikonocí, že? o tom stole, který tam měl být prostřed. Pro jaký typ
13:48lidí byl stůl Velikonoc určen? Pro rodinu, pro ty nejbližší, pro ty, kteří kteří eh byli jak hrášky v lusku. Pro ty, kteří za které byste vy položili život.
14:21s kým byste se posadili k poslední k slavení Velikonoc, o tom byste neřekli, že vás zradí. Radši byste odpřsáhli, že každý jeden z těch lidí, kteří stojí, sedí u toho stolu, tak by radši obětoval svůj vlastní život, než aby vás zradil.
14:51Popisuje blízkost a jednotu těch lidí, kteří tam sedí. Ale Kristus nám říká, že ta nová smlouva, kterou ustanovuje a kterou si připomínáme v poslední večeři, není ustanovena pro všechny, protože ne všichni v něj věří, že? A my už jsme to viděli na začátku 22. kapitoly, kdy jsme viděli, že že Jidášovo srdce je
15:23nevěřící, že to není o tom, že že by eh uklouzl, že to nebylo o tom, že že by se snad ztratil nebo že by sešel z té cesty, ne? Bratři a sestry, Jidáš měl ve svém srdci jiného Boha Ale verš 22 nám říká velice zásadní skutečnosti, které nesmíme opomenout
15:54toho dnešního rána. A jsou dvě dvě pravdy, které si musíme postavit toho dnešního dne před oči. Za prvé, nebyla, poslouchejte pozorně, kvůli Jidášově zradě. Pán Ježíš nešel na kříž kvůli jeho zradě.
16:24Pán Ježíš nebyl přibyt na kříž, neumřel na kříži kvůli tomu, že by ho Jidáš zradil. Verš 22 nám to říká velice jasně. Syn člověka jde, jak je určeno. Bratři a sestry, už v knize Genesis Pán Bůh určil, že pošle svého beránka. Nebyla to hřeby, které držely Pána Ježíše na kříži. Nebyly to římané. kteří byli primárním důvodem toho, proč tam
16:56šel ani Jidáš a ani velekněží a zákonníci. Byl to tvůj a můj hřích, který ho tam dostal. A tak to, že Jáš zraní zradí, bratři a sestry, není pro Pána Ježíše nehoda nebo náhoda. Dokonce v jiných evangeliích, které jsou detailnější, co se týká přesně tady této oblasti, tak vidíme, že že
17:27apoštol Jan se na popud apoštola Petra ptá Pána Ježíše, kdo že ho zradí. A pán Ježíš se k němu otočí a říká:„Hele, bude to ten, který mu namočím tenhle kousek chleba a podá mu ho. Namočí ho a podá ho Jiráši.
17:58A my to vidíme nejenom tady na tom místě, bratři a sestry, ale také eh na jiných eh částech písma. I v Lukášově evangeliu jsme četli, že pán Ježíš už eh už od deváté kapitoly mluví o tom, že bude zrazen jedním ze svých známých. Ale ta druhá pravda, kterou zde vidíme, je ano, pán Ježíš přichází nebo jde tam, jak je určeno,
18:26ale ten, kdo ho zrazuje a poslouchejte velice pozorně, je plně zodpovědný za svoji zradu. Ježíš, ano, jde na kříž, protože by naše záchrana nebyla možná. Ale Bůh bude soudit toho, který ho tam díky své zradě pomohl dostat.
19:01A my nesmíme, bratři a sestry, tyto dvě skutečnosti oddělovat v písmu, protože jsou v písmu velice konkrétně vedle sebe. Bůh je naprosto svrchovaný a člověk je naprosto zodpovědný. Bůh má ve své moci každé slovo, každou myšlenku a každé srdce. Ale člověk bude souzen za svůj vlastní hřích, protože to je jeho vůle, která je
19:27v něm vyústěna. A proto pán Ježíš říká běda. A slovo běda zdůrazňuje nářek, zdůrazňuje smutek, ale zdůrazňuje i soud, bratře a sestry. Ano, syn člověka jde, jak mu je určeno, ale běda tomu člověku, který ho zrazuje.
19:57Běda tomu člověku, protože ten člověk, bratři a sestry, je pod Božím soudem a bude zodpovídat za svoje činy. To, že to Pán ví, bratři a sestry, žádným způsobem neumenšuje zradu, kterou vidíme.
20:32Ale není to verš 21, bratři a sestry, není to verš 22, který nás udivuje, ale je to verš 23. A oni si začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo ho kdo to učiní. kdy že bysme seděli za stolem a pán Ježíš byl mezi námi a řekl: "Jeden z nás,
21:04jeden z vás mě zradí. Nikdo z nás by nedokázal na první pohled ukázat na člověka, který to je. Naopak vidíme eh, že ten spor, který, který tady Lukáš představuje eh v Matouši,
21:35eh, je řečen detailněji. Když pán Ježíš říká, že jeden z 12 ho zradí, tak učedníci se začali přijít o to, kdo to je a pak se zeptali Pána Ježíše: "Jsem to snad já, pane?" A šli jeden po druhým, protože nevěděli, kdo to je. Nedokázali to určit, nedokázali to vnímat, nedokázali to vidět na první pohled. Proč, bratři a sestry? Protože Jedáš se
22:06dokázal přetvařovat. dokázal žít s Kristem víc jak 3 a pů roku a přesto v něj nevěřit. Dokázal kázat evangelium a přesto nevěřit. A v Janově 13 20 27. verš až 30. Vidíme, že pán Ježíš dává Jidášovi chléb a
22:37propouští ho. A i potom, co Pán Ježíš dává Jidášovi chleb a propouští ho, oni netuší, kdo že je to ten, který ho zradí. Bratři a sestry, být učedníkem Pána Ježíše Krista neznamená jenom to být blízko Kristu, ale znamená to být součástí nové smlouvy.
23:09Nestačí Nestačí o Kristu mluvit, nestačí o něm číst a dokonce, bratři a sestry, nestačí se k němu ani modlit. On musí být Bohem našeho srdce.
23:41On musí být láskou našeho života. A možná, když tady sedíme a přiznejme si to, bychom si řekli, my bychom Kristu nikdy nic takového neudělali. My bychom Krista v žádném případě takto nepodrazili.
24:20Je to z Boží milosti a díky proměně Ducha svatého, Hele, podívejte se, bratři a sestry, co jako učedníci schopni udělat jsme. Pojďme k té druhé části, která se line od 24. do 38. verše. Lukáš podvedění Ducha svatého
24:50se v této chvíli odklání od zrádce, kterého čeká soud a o kterém by si čtenáři a my jako učedníci Pána Ježíše Krista mohli řícto podívej se na toho zrádce. Já bych ho hned viděl. Já bych nic takového neudělal. Já jsem lepší než on.
25:20Ale podívejme se na pravdu, kterou nám pán Ježíš nechává zapsat. Učedníci se po chvíli a trvá to jenom jeden verš, přestávají ptát na to, kdo Pána Ježíše zradí. Ta ta ta myšlenka už je pryč. Ten ten spor už je vyřešen. Už je nezajímá. i když neví, kdo ho zradí, už je nezajímá. Už je zajímá jiná roztržka.
25:56Už je zajímá jiný spor. Jaký že je to spor, bratři a sestry, co důležitějšího než zrada jejich krále a Boha je na jejich myslích a srdcích? Kdože je mezi nimi větší?
26:29a říkáte si, o čem že se to dohadují? To si to si dělají srandu. Opravdu je to tak, že potom, co slyšeli, že někdo z nich zapře Krista takovým způsobem, že ho zradí, se najednou začali dohadovat o tom, kdo z nich je největší. Víte, co vidíme v jejich životě, bratři
26:59a sestry? Pích. Vidíme, že oni se dívali na cnosti, které má tento svět a chtěli být připodobněni víc tomuto světu v těch jeho ctnostech,
27:3025. Verš začíná slovy: "On jim řekl." A tahle fráze, která je je tady na tomto místě, je použita sedmkrát mezi verši 10 až 38. A to nám to něco říká, bratři a sestry. Eh, Bibla nemůže zvýšit hlas, nemůže ho snížit. A tak důrazy uvádí tím, že opakuje slova a fráze. A tady v tomto kontextu od 10. verše do 38. verše 22. kapitoly pán Ježíš učí.
28:05Učí. A je to ustanoveno tím, že jim říká. A co, že j potřeba naučit v této chvíli? To, co je potřeba naučit, bratře a sestry, je, jak vypadá skutečná velikost v Božím království. A ukazuje nám to na záměr v těch jeho posledních hodinách.
28:37A tak pán Ježíš bere to uvažování světa, které v této chvíli vidí na svých učednících a dává jim příklad. Řekněte mi, bratře a sestry, jak se pozná velikost ve světě? Jak se pozná velikost ve světě? Podle postavení, podle síly a a podle peněz a přidal bych podle cti, že ne? Ne všichni mají moc, ne? Všichni mají peníze, ale někteří jsou
29:09cnostní, vážení sportovci. vědci a další, >> mohli bychom říct i uctívání, tak se pozná ctnost ve světě. To je to, po čem lidé touží. A podívejte se, bratři a sestry, v této chvíli, v poslední chvíli Kristova života v jeho tělesné schránce na této zemi
29:39potom touží i učedníci. A tak pán Ježíš bere ten příklad světa. Králové panují. Vládci jsou nazýváni dobrodinci. Je to síla, je to moc, je to ctnost, je to poznání, je to uctívání, které ukazuje na velikost v tomto světě. Jsou
30:09to peníze, >> ale měli bysme být takový. Je to je to je to to, bratři a sestry, co co jednoho bratra vyvyšuje nad druhým? To, jak jsme známí, to, jak máme peněz, to, kdo má moc. Opravdu
30:45pán Ježíš ve 26. verši, pokud máme toto smýšlení, ho opravuje. Ano, takto si váží věcí svět. Ano, tak to vnímá věci svět. Avšak ne. Tak vy. >> Slyšíte tam znovu to avšak. Já jsem ustanovil první smlouvu. Já jsem ustavil novou smlouvu. Avšak ruka toho, který mě zrazuje, je se mnou na stole. Vy vidíte ve světě cnosti,
31:16které chcete následovat, ale pokud jste křesťané, tak ne tak vy. V církvi, bratři a sestry, je velikost měřena jinak. Ne podle tohoto světa. Jejím standardem totiž není tento svět a a myšlenky a bohové a a priority tohoto světa, ale je standardem
31:46Kristus. A tak pán Ježíš říká, vnímejte, kdo chce být mezi vámi největší, buď jako ten nejmenší. Co to znamená? Tady tahle fráze neokazuje na to, že se máme chovat jako děti, že máme snad být jako děti, ale ukazuje na pokoru.
32:21Kdo chce být mezi vámi největší, ten musí být nejpokornější. Kdo chce, aby v Božím království o něm smýšleli hodně, ten o sobě nesmí smýšlet vůbec. Jakže má vést? Službou. A to slovo, bratři a sestry, je na jiných místech
32:51použito pro otroky. Pokud jsi vedoucí, pokud chceš být velký v Božím království, pokud chceš být velký mezi učedníky, tak nesmíš vnímatnosti tohoto světa, aplikovat je na vztah v církvi, ale musíš vidět Krista jako standard našeho vzájemného soužití. A proto pokora a služba
33:40ani peníze, ani znalost tohoto světa, ani uctívání lidí, ale pokora a služba jsou znaky velikosti v Božím království, abychom si to uvědomili, tak pán Ježíš eh nám dává verš 27, neboť protože kdo je větší. A tahle otázka je velice dobrá pro děti. Kdo je větší?
34:12Ten, kdo sedí za stolem a nebo ten, kdo ho obsluhuje? Ten, kdo sedí za stolem, že? Je to, je to, je to jasné, když když máte nějaké banket, nějaký banket, tak za stolem sedějí ti, kteří jsou cnostní v tomto světě, kteří jsou velcí v tomto světě.
34:44Nejsou to ti, kteří tam slouží. Nejsou to ti, kteří rozhlévají víno, kteří nosí nápoje, kteří přivítávají a tak dále. Samozřejmě je to ten, kdo sedí u stolu. Bratři a sestry, když se však podíváme do Janova evangelia do třetího, do 13. kapitole třetí až 17. verš, čteme, jak to opravdu vypadá v Božím království. Víte, co tam dělá pán
35:13Ježíš v 13. kapitole Jana me je učedníkům nohy. A to, co říká v tomhle kontextu, je odpověď právě po tom, co to udělá. Jan 13 14 až 15 říká, jestliže tedy já, pán a učitel jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat nohy. Dal
35:44jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem učinil já. A to je přesně to, co tady čteme ve 27. verši. Já však jsem mezi vámi a to jako ten, kdo slouží. Řekněte mi, bratř a sestry, na základě pouhé logiky, kdo byl větší? Pán Ježíš nebo učedníci? >> Super. A pán Ježíš ale neseděl za stolem, ale rozhodl se těm, kteří byli menší než
36:15on, v Božím království i v lidském království umít nohy. Ježíš byl ten, kdo slouží, ať byl větší. Proto velikost, bratře a sestry, v Božím království a v církvi je vidět v pokorné služby,
36:47ne v postavení, které člověk má, i kdyby sloužil celý život zakazatelnou. Pán Ježíš neříká, že neexistuje hierarchie. Říká ale, že neexistuje hierarchie, kterou vidíme v našem světě. A učedníci, apoštolové a žistí, kde je opravdová velikost. A my ve skutcích vidíme, že to opravdu zjistili.
37:18Pak dostanou odměnu. Verš 28 říká: "A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. A tahle fráze, bratři a sestry, ukazuje na to, co co je čeká. Oni až až přestanou vnímat světským pohledem to, kde je jejich velikost, tak budou následovat příkladu Pána Ježíše Krista a budou ho vytrvale následovat v pokorné
37:49službě ostatním. A na základě téhle pokorné služby ostatním, bratři a sestry, oni pak dostanou odměnu a bude jim udělno království. Odměna, kterou oddrží na věčnosti, bude dvojí. Společenství s Kristem
38:23Víte, bratři a sestry, proč apoštolové budou sloužit, budou budou soudit 12 menů Izraela, protože oni byli z Izrael a uvěřili. Pan Ježíš jim dává tuto výsadu ne kvůli tomu, že by byli větší nebo lepší, ale protože to byli opravdoví Izraelci a uvěřili Božím zaslíbením, které ostatní Izrael nevěřil.
38:57Hele, když se podíváme, bratři a sestry, na učedníky a nebo možná chceme-li být učedníky, je lepší otázka. Pak nesmíme mít cnosti tohoto světa. Nesmíme je štít. Nesmíme je ve svém životě držet. Nesmíme je ve svém životě budovat,
39:27musíme pokorně sloužit, jako bysme byli otroci všech. A pokud chceme následovat Pána, tak ho musíme následovat i v téhle oblasti. Pojďme k té další části. Ve verších 31 až 34 poté, co pán Ježíš adresuje eh všechny apoštoly, se obrací na Petra a říká mu:„Šimone, Šimone!"
39:57Nevím, jestli jste si toho někdy všimli, bratři a sestry, ale když pán Ježíš oslovuje Petra jeho starým jménem Šimone, tak Peter dělá něco, co dělal ve své staré přirozenosti. Jinými slovy, je to jako kdybyste své dítě oslovilo celým jménem, například Samueli klusáku. A když tohle řeknu doma, tak Samuel
40:27řekne, co jsem udělal. A přesně tak to bylo se Šimonem. Když mu pán Ježíš říká Petře, tak odkazuje na jeho novou přirozenost, ale když mu říká Šimone, tak ukazuje a chce adresovat něco, co Petr musí ve svém životě změnit. >> Připomeňte mi, bratři a sestry, což jsem vám říkal o tom, jakže písmo zdůrazu věci. zopakuje je. Co tady vidíme? Šimone,
40:58Šimone. A tak vidíme v téhle chvíli, bratři a sestry, že pán Ježíš adresuje něco velice důležitého, co Šimon a ani my nesmíme opomenout. Ale ta věc, kterou se tady dočítáme, pro nás není vůbec lehká.
41:28Satan si vyžadal od Boha povolení, aby byli učedníci vytříbeni jako pšeníci. Já vím, že mnozí z vás eh to znáte mnohem líp jak já, ale ve starých dobách, když pšenice eh byla sklizena a když se zrno dostávalo z toho klasu, tak se ze zrno muselo ještě oddělit od té slupky, které se říkalo, říkala plev nebo plevy, že? A to, jak se to dělalo,
42:01je, že se nabral celá ta hromada a vyhazovala se do vzduchu. Většinou na místech, které byly větrné. A protože ty slupky byly lehké, tak je odvál vítr, zatímco zrno, které bylo těžké, spadlo. A přesně to je to, bratři a sestry, co to znamená vytříbení.
42:31A vy se možná představíte, co to, co to znamená pro nás jako učedníky Pána Ježíše Krista. Satan si vyžádal, aby nás jako pšeníci pohazoval sem a tam ve zkouškách, utrpeních, pronásledováních, aby se zjistilo, zda skutečně učedníky jsme.
43:07Stejně tak jako pšenice, Satan nás háže sem a tam, dává do našich životů zkoušky, utrpení, eh možnosti selhat, aby se ukázala naše pravost. A nevím, jak pro vás, ale pro mě je to dostrušné pomyšlení. Ale pak vidíme naději, která se nám dostává. Verš 32 říká: "Jáž jsem však
43:38prosil za tebe, aby nezanikla tvá víra," říká pán Ježíš Šimonovi. Pán však za Petra prosí. A to, co tady vidíme, bratři a sestry, není není jen tak něco, ale ale je to zaslíbení, které je pak aplikováno na všechny nás a které se dostává a spojuje s Pánem Ježíšem Kristem jako s veleknězem.
44:09Pán Ježíš jako jako velekněz eh prosí za za odpuštění a za svůj lid. Stejně tak jako prosí tady v této chvíli za Petra. A my to čteme v knize Hebrejům Židům v sedmé kapitole 25. verši. Proto také může dokonale zachráněj. Mluví se o Pánu Ježíši. Ty kteří které skrze kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně
44:37přimlouval. Pán Ježíš jako ten veleknězustále přimlouvá se za nás. Tak když nás Satan, bratři a sestry, obviňuje, podívej se na Romana. Já jsem ho vyhodil do té zkoušky a on odletěl jak pleva.
45:07Tak pán Ježíš říká ano, ale já jsem za něj projel svoji krev. A teď ten hřích, který v té chvíli učinil, můžeš připsat na můj účet. A tak, jak se pán Ježíš přimlouvá za Petra, aby jeho víra zůstala, aby byla posílena. Chcete-li? To je to e to je ten lepší překlad.
45:40Tak pak přichází zvláštní eh slova. A ty, až se jednou obrátíš, posilni své bratry. A mnozí se domnívají, že se tady pán Ježíš odkazuje na Petrovo znovuzrození, na jeho uvěření. Ale není tomu tak, bratři a sestry, Petr v Pána Ježíše věřil.
46:19Tady nejde o to, že Petr musí uvěřit v Pána Ježíše. To slovo obrátil doslova odkazuje na pokání. Pán Ježíš říká: "Až se jednou Petře, až jednou Petře, ty uvidíš svůj hřích a budeš činit pokání, posilni své bratry.
46:49Petr bude schopen, bratři a sestry, ve chvíli, kdy se zvedne po tom svém pádu, který za chvilku uvidíme, ve kterém však neztratí víru, navrátit zpět k věrnosti skrze pokání. A kdo jiný pak bude moci více povzbudit ty, kteří se lhali ve své věrnosti Pánu než Petru? A to je to, co znamená.
47:19Ano, bratře, sestro, ne vždycky jsi byl věrný. Ano, ne vždycky jsi dělal všechno podle toho, co pán Ježíš ve tvém životě chtěl. Ale pokud budeš činit pokání a budeš utíkat zpět ke Kristu, můžeš k němu přijít, protože on je ten, který se smilovává
47:52a on je ten, který za tebe může prosit a on je ten, který si za tebe obětoval. Ale podívejte se, bratři a sestry, na další tendenci, kterou učedníci můžou mít. Verš 33. On mu však řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení na smrt. S tebou jsem hotov jít kamkoliv. To bude nutné.
48:27Petr vidí jenom svoji sílu. Je připraven odejít kamkoliv s Kristem. Myslí si, že je silný. A víte co, bratři a sestry? On je. Možná vás to překvapí, že to říkám, ale Petr je silný. A víte, proč je silný Petr? Protože pán Ježíš je s ním. Protože po 3 a půl roku pán Ježíš ho nespustil z očí.
48:59Vždycky ho podpíral. vždycky ho usměrňoval, vždycky ho napravoval, vždycky mu ukazoval, kdo je a vedl ho jako dítě za ruku. Proto si Petr je jistý, že je silný a proto neříká: "Pane, pro tebe jsem hotov jít na smrt." Ale říká: "S tebou jsem hotov jít na smrt." Proto říká:„Pane, když ty budeš se mnou,
49:31tak ano, já půjdu, protože když jsem s tebou, tak jsem silný. Ale co bude Petr dělat ve chvíli, kdy pán Ježíš už s ním nebude Verš 34. Ježíš řekl a znovu Petra vyučuje:
50:01"Pravím ti, Petře, že dnes kohout nezakrhá, dokud třikrát nezapřeš, ze mě znáš. protože vidíme sílu jako cnost tohoto světa.
50:37Přece mně nikdo nemusí pomáhat. Přece na nikom nemusím být závislý. Přece nikdo nikoho nepotřebuje, aby mě vedl za ruku. Ale když nic jiného, bratři a sestry, Petrův příklad nám ukazuje naši slabost, stačí jenom, aby nás pán Ježíš nechal a trošku poodešel a padneme všichni jak Petr.
51:13My častokrát nevidíme ani tu svoji slabost. Myslíme si, že jsme silní a přesto jsme zoufalí. A Petr nám předkládá potvrzení toho, co se stane, pokud si o sobě budeme myslet, že jsme silní. Pán Ježíš mu to říká velice jasně a říká mu to takovým způsobem, bratři a sestry, že eh Petr
51:44vlastně nemá na výběr. Je jedno, co uděláš, Petře, protože Satan si vyžádal, že tě vytříbí jak pšenici. A já jsem všimějte si, říká pán Ježíš, neprosil za to, aby si tou zkouškou prošel bez úhny, ale aby se neztratila tvá víra. A až budeš jednou činit pokání, posilni v tom své bratry, protože kohout
52:15nezakrha, dokud ty třikrát nezapřeš, že mě znáš. Myslíme si, bratře a sestry, že jsme silní? Myslíme si, že to zvládneme sami. Přebíráme cnosti tohoto světa a aplikujeme je v tom, že nikoho a nic nepotřebujeme, ale přesto
52:50si neuvědomujeme, že Pána Ježíše Krista potřebujeme k tomu, abysme vůbec mohli žít věrně a že bez jeho ne oběti a neustálé přímluvy my bysme skončili. ještě hůř než Petr. Rozdíl, který je mezi Jášem a Petrem, není to, že jeden Pána Ježíše zradil a druhý mu
53:20byl věrný až na smrt. Ale Petr zradil tím, že Pána Ježíše zapřel. Řekněte mi, bratři a sestry, kde je rozdíl mezi Jidášem a Petrem? Přesně tak. Petr věřil a činil pokání. Jidáš ne.
53:53A tak učedníky nejsme, protože jsme silní. Učedníky nejsme, proto, že jsme bohatí nebo slavní nebo mocní. Učedníky jsme pro to, co pán Ježíš udělal pro nás. A pak přichází ta poslední část a budeme končit. Pán Ježíš vyučuje na začátku verše 35 a znovu říká, řekl jim a připomíná jim situaci, kdy je posílá kázat evangelium.
54:24A tehdy přikázal učedníkům, aby si učedníci nebrali s sebou nic. Neměli si brát ani peníze, ani mošny, ani náhradní sandály, ani náhradní oblečení. A v této chvíli se jich ptá zásadní otázku, zda jim něco chybělo. A jejich odpověď, bratři a sestry, tak jak vidíme v tom verši 35, je nic. V ničem jsme neměli nedostatek.
54:54Nic nebylo, co bychom postrádali. A to proč nic nepostrádali, bratři a sestry, není proto, že by byli silní nebo že byli nezávislí, ale protože pán Ježíš v té chvíli byl s nimi a to poslání on předem připravil k tomu, aby oni, když jdou, tak aby šli do jednotlivých domů
55:25a tak je vedl, protože věřili jeho slovu. A ta jeho přítomnost s nimi je chránila a pečovala oni. A pak přichází verš 36. Avšak nyní ano, byl jsem s vámi a a ve chvíli, kdy jsem byl s vámi, tak vám nechybělo nic, protože jste důvěřovali mým slovům. Avšak není. Kdo má měšec, vezmi jej stejně tak i mošnu. A kdo nemá, prodej svůj pláž a
55:57kup meč. Pán Ježíš je vyučuje, bratři a sestry, a říká:„Teď začíná změna toho našeho vztahu. Když jsem byl s vámi, nechybělo vám vůbec nic. Nemuseli se připravovat na nic, protože jsem vás ochraňoval jak kvoč na kuřata. Chcete-li?
56:30Ale v téhle chvíli je pán Ježíš připravuje na zkoušky, které přijdou. Útrapy a boj, který je čeká. A tady mnozí znovu v milně za mě eh vnímají to poslední slovo 35. verše jako jako fyzický meč. Pán Ježíš říká: "Vezměte, připravte se na to, co vás čeká
57:01a připravte se na boj." Ale pán Ježíš nemyslí fyzický boj, že? Ani v knize skutků, ani ani v Lukášově evangelie nikde nevidíme, že by pán Ježíš eh nabádal k fyzickém boji za za něj nebo za evangelium. Naopak ve 22. kapitole 51. verši. Tam se dostaneme za 14 dní. Když e Petr seká ucho jednomu z otroků velekze, tak
57:32pán Ježíš říká:„Nech toho." To, co Pán Ježíš předkládá toho dnešního dne, bratři a sestry, je, že přichází hodina, kdy se na něj musí naplnit všechno, co bylo předpovězeno ve svatých písmech. a to včetně jeho utrpení.
58:08protože on bude započten mezi bezzákonem, jak se to píše v Izajáši 53. kapitole 12. verši. A Kristův fyzický život spěje ke konci. A tak, jak to začalo u Jidáše, to i dnes tady končí s učedníky. Jidáš ho zradí, protože v něho nevěřil. Ale učedníci nejsou o mnoho lepší. Jediný rozdíl mezi nimi je, že učedníci
58:39věří a činí pokání a Jáš ne. To je jejich síla. A byl to pán Ježíš, který učedníky vedl, udržoval je a chránil. Ale tady vidíme, že oni to znovu nepochopili. Zatímco se pán Ježíš připravuje na kříž, oni se připravují na válku. Máme dva meče.
59:19Místo toho, aby vnímali celý kontext toho, co jim pán Ježíš říká, pořád přebírají ctnosti tohoto světa a chtějí bojovat fyzicky s těmi, kteří se jim brání. A myslí si, že s pokud s nimi bude Kristus, co zlého by je mohlo potkat.
59:49Ale oni nechápou, že Kristus fyzicky odchází. A pak přichází fráze, která je na poslední, na první pohled matoucí. Pokud neznáme kontext nebo bysme si neuvedli kontext toho našeho textu. Na první pohled se totiž zdá, že pán Ježíš mluví o těch zbraních, že pane hle, jsou zda jsou zde dva meče. A on jim řekl, to stačí.
1:00:19A mnozí předkládají, to stačí právě k těm mečům. Stačí ty dva meče. Není to potřeba víc. Ale opravdu, bratře a sestry, z toho kontextu, který jsme si až doteď uvedli, si myslíte, že pán Ježíš mluvil o o fyzické bitvě, která ho čeká? Ne, to stačí za mě. neodkazuje na meče, odkazuje na jejich myšlení,
1:00:59Oni se hádají o to, kdo je nejvyšší. Petr říká, jak silný vlastně je. Všichni se těší na to, jak se pán Ježíš dál o ně bude starat a jak je bude chránit. Ale tohle myšlení už stačí, protože Pán má důležitější úkol. úkol, který ho čeká na konci téhle cesty. [Hudba]
1:01:36Co vidíme, bratři a sestry, ve 20 ve 21 až 23. verši jsme jasně viděli, kdo učedníci nejsou. Nejsou to ti, kteří mají jiné bohy a kteří nevěří a nečiní pokání, ale kteří zrazují Krista. Ač to možná na první pohled není znát. Od 24. do 38. verše vidíme, že učedníci jsou častokrát pyšní, silní ve vlastních očích.
1:02:07Ti, kteří chtějí boj a vítězství fyzicky na základě své vlastní síly. Ti, kteří chtějí být známí, ti, kteří chtějí peníze, ti, kteří chtějí zaopatření, stejně jako to chce tenhle svět.
1:02:40víte, bratři a sestry, ta spojnice všech těch věcí, které učedníci byli a které vnímali v tomto světě a které přebírali z tohoto světa a které častokrát přebíráme i my. je ta, že to je v opozici proti Kristu. Pán Ježíš všude, v každé té jednotlivé části ukazoval na to, že to není kvůli tomu, jací učedníci jsou,
1:03:09pro které by je snad zachránil, pro které by je snad spasil, pro které by je snad vedl, pro které by je snad miloval, ale že to je všechno navzdory tomu, jací jsou. a proto je vede k víře a proto je vede k pokání, pokoře
1:03:39a službě. To, jakcí jsme bratři a sestry, není z naší síly, ale z Boží milosti. Učedník není ten, kdo je dokonalý, ale ten, kdo má dokonalého Pána. Učedník není ten, kdo je silný, ale kdo má silného stvořitele a vykupitele.
1:04:15A tak ještě jednou bych chtěl na závěr zdůraznit tu hlavní myšlenku. Účedník je ten, kdo navzdory tomu, jaký je, následuje Krista ve víře, pokání, pokoře a službě, protože k tomu jsme povoláni. Ale moje modlitba, bratři a sestry, pro každého jednoho z nás, je, abychom ze svých myslí odstraňovali cnosti tohoto světa.
1:04:50a šli za cnostmi, které nám předkládal náš pán, aby ve chvíli, kdy se před něj postavíme, on mohl říct: "Dobře, věrný otroku, vejdi v radost svého Pána." A pokud tady dnes jsi a a nevěříš v Pána Ježíše Kriste a máš cnosti tohoto světa a slyšíš o Kristu, tak věz, že
1:05:20nabídka odpuštění a nové smlouvy je dnes předkládána i tobě, ale ne na základě toho, jak ty to chceš. ani na základě toho, co ty si myslíš, že získáš, ale na základě toho, co pro tebe udělal pán Ježíš Kristus ve své krvi a vzkříšení. A to tě pak povede k tomu životu, o kterém jsme mluvili. A pokud takovýto život nechceš,
1:05:51nestaň se učedníkem. Ale to, co získáš, pak je to, co jste získal Jáš, běda, protože se budeš muset před Boha postavit se svými hříchy.
1:06:28Nelpi na tom, na čem lpí tento svět. Utíkej za Kristem a čiň pokání. Amen.