Je to Boží vůle? #2
Výraz bůh je v přepisu na 94 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Genesis 20Skutky apoštolů 8Skutky apoštolů 10Koloským 11. Tesalonickým 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
- 16:10 Genesis 20
- 39:12 Skutky apoštolů 8,26
- 41:41 Skutky apoštolů 10,10
- 53:36 Koloským 1
- 56:55 1. Tesalonickým 3,1–2
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:27Včera večer seděl i někdo přímo tady, před kázatelnou nevedla, ale úplně přímo tam. A tak mi řekl, že tam je největší požehnání přímo pod kázatelnou. A já jsem mu řekl, ale může být, že na jeho omýlem plivnu. A on řekl, i to by bylo požehnání. Ale dnes tady už nesedí. Tak já bych se ještě rád pomodlil na začátku.
0:58A možná, že se můžeme ještě postavit. Pane Bože, my nemusíme prosit o to, aby jsi tady byl přítomný, protože to víme, to jsi slíbil, s tím počítáme teď. Ale my chceme slyšet i tvůj hlas. My věříme, že jsi tady, aby jsi právě k nám promluvil. A my toužíme potom slyšet tvůj hlas, vnímat tvůj dotek, protože my jsme to i zpívali.
1:28a ty vidíš i naše srdce, my toužíme potom žít opravdu ke tvého oslavě podle tvého vůle. A tak ti děkujeme za to, že můžeme teď znovu o tom přemýšlet. Prosím tě, abychom se všichni mohli soustředit, aby jsme dali i správná slova. A tak tě chválíme opravdu, že ty to své slovo můžeš používat, aby jsme měli naše životy. Amen.
1:53Tak se posadíte. My jsme teď slyšeli už tolik věcí, ani nevím, jestli si ještě trochu vzpomínáte na to, co bylo včera řečeno, tak potom už byly zase dvě další přednášky i otázky, odpovědy. tak já zkusím na začátku to trochu ještě krátce srhnout, co jsme včera řekli. Tak my jsme řekli, tak to teď i Petru řekl, že to je spíš Boží vůle takový koncept
2:26a my jsme řekli, že ten koncept má dva aspekty a ten prvný aspekt, který vyjadřuje Boží vůle, to je to, co Bůh nám zjevil. Co můžeme vědět, kde nepotřebujeme tak tápat, potřebujeme otevřit písmo a tam je Boží zjevená vůle, Boží morální vůle, tak to jsme si už tak řekli, že to je i přikazová vůle, protože to Bůh čeká opravdu poslušnost.
2:58To není jenom informačný dopis pro nás Biblia, ale obsahuje opravdu příkazy, zákazy, rozkazy a Bůh čeká poslušnost. A čeká i, abychom o tom věděli, co nám řekl, co nám nechal všechno napsat. Tak jsme si řekli, že to, co Bůh nám zjevil, ta zjevená vůl, Boží slovo, písmo, nám opravdu zjevuje, jaký Bůh je.
3:30Každý rozkaz v podstatě nám zjevuje, co Bůh má rád, co nemá rád, v čem má zalíbený, potěšený a v čem ne. Co nenávidí, co opravdu nechce v našem životě vidět. A z toho opravdu poznáme, jaký Bůh je. A když my někdy jsme zklamáni z Boží vůle, nevím, jestli to znáte, většinou to není právě, že člověk je skláman
4:01z Boží morální vůl, zjevené vůl, tak protože je to málo, když čteme Bibliu a potom jsme z toho sklámaní, co jsme četli. Aspoň doufám, že z toho jsme povzbúzení. Když člověk nějaký je skláman, je to většinou právě z Boží svrchované vůl. Tak protože s tím tak nepočítal, to možná čekal úplně jinak a proto musíme
4:28i o tom trochu více mluvit, jak mít ten správný přístup i k boží svrchované vůli. Tak potom jsme právě řekli to druhé, ten druhý význam nebo druhý aspekt toho konceptu boží vůle, to je boží svrchovaná vůle. To nám nezjevil. Tak zjevil to jenom prorokům, kteří to pro nás napsali, tak my něco
4:58i o budoucnosti přesně víme. My víme, co je Boží i svrchovaná vůle, když to je teď jim zjevená vůle, když to máme i napsáno. Tak a můžeme s tím počítat a čekat. Ale jinak, když to není právě už zjevená prorokům, tak my to nevíme. My nevíme přesně, co je Boží svrhovaná vůle pro nás, pro náš osobný život.
5:29A tam Bůh nás to celá častokrát překvapuje. A možná, že se nám to ani moc nelíbí. A Bůh nečeká teď ohledně Boží, ohledně své svrhované vůle, aby ho poslouchali. Tam není co poslouchat. Tam je jenom třeba to přijmout a duvěžovat, že on přesně ví, co dělá. A to je dost velký rozdíl. Jestli poslouchat, nebo jenom v uvozovkách to přijmout
5:59a duvěžovat, že s tím něco opravdu sleduje. Nevím, co je lehčí, co je těžší. Co vám připadá lehčí a těžší? Ani nevím. Poslouchat někdy je těžké, ale duvěžovat někdy je také těžké. Ale to je to, co Bůh čeká od nás. zjevil nám, co je jeho vůle a chce poslušnost. Něco nám nezjevil a poznáme to včas a potom chce, abychom důvěřovali,
6:32že má dokonalý plán a že všechno může používat k dobrému. Tak, ale to, co se děje bez toho, že Bůh to zjevil dopředu, to jsme už řekli, z toho nemůžeme vyčíst, jaký Bůh je. To bychom přišli na úplně špatné nebiblické závěry. Že Bůh má zalíbený v tom, když někdo trpí. Že rád se dívá na to, jak někdo je v zoufalství.
7:03A to víme, že to není pravda. V tom nemá zalíbený. Ale dopustí to. Můžeme i říct, že to je někdy podle Boží vůle. Ale jenom v tom smyslu, že je rozhodnutý z toho dělat nakonec, Něco dobrého, že to dokáže používat k nějakému dobrému cíli. A v tomto potom je jeho vůle. Tak ten cíl potom je spíš ta boží vůle, to, co on je rozhodnutý z toho dělat, než přijmoutit to, co se stává.
7:34A tam jsme si řekli, když nějaký otec jenom čeká na to, aby to dítě zase neposlouchalo, aby ho zase mohl trestat, potom něco není v pořádku s tím otecem. Tak a potom můžeme se ptát, a proč ho trestá? Protože sleduje vyšší cíl. Nemá zalíbený teď v tom trestání, ale v tom, co to přináší. Tak a to jsme řekli, že to první Bůh,
8:04tento morální, tu zjevenou vůli neprosazuje. To bychom si někdy možná i přáli, aby Bůh to ještě více na zemi tak opravdu jak prosadil, tak svou zjevenou vůli, tak ale to nedělá, to nechá na nás, ale my jsme už i slyšeli, že přijde znovu jako soudce a potom je třeba opravdu tam stát a přijmout i ten trest
8:34a tam se nás neptá na to. Ale spíš, když máme odpuštění říchy, tak už to není soud o tom trestu, o výšce trestu, ale spíš o výšce té odměny. Protože Bůh už platil ve svém synu za ten trest. Ale u těch věřících tam s nimi ani nebudeme mluvit o nějakých dobrých skutkách. Tak protože to víme, o čem se mluví u soudu,
9:03tak když lékař tam možná zachránil tisíce lidem život a potom zabije svoji ženu, tak co dostane u soudu? Otměnu nebo trest? Tak ten soud ani nemluví s ním o tom, co všechno dobrého dělal. Tak ale bude trestat. A Bůh s těmi nevěřícími ani nebude mluvit o tom, co dělali dobrého, ale bude trestat. Ale Bůh někdy už ani svou morální, svou zjevenou vůli nemusí prosazovat,
9:38protože všichni dobrovolně podle toho budou žít. Nevím, jestli se na to těšíte, ale to bude nebe. To bude nebe a nakonec, teď nechci o tom moc mluvit, ale ta nebe bude tady spíš na zemi, na nové zemi, tak potom budeme mít nebe na zemi. A všichni budeme svobodně, dobrovolně, na 100% žít podle Boží zjevenou vůli. A to si nedokážu úplně představit, jak to bude být krásné.
10:08Bude krásné, ale co se týká Boží svrchováné vůle, tu vždycky prosazuje. A nikdo se mu nemůže postavit do cesty a ho bránit v tom, aby to prosadil, to vždycky prosazuje. To předurčil, aby mu do toho nic nelezlo. To 100% je vždycky tak bude. A v Čechách jsme skončili s jedným diagramem. Nejdřív jsme tam měli jeden, kde byly tři kruhy v sobě.
10:41A tak jsme řekli, to není úplně ten nejlepší diagram. A potom jsme skončili s jiným. A teď se ještě vrátím k tomu a chci ho ještě trochu více vysvětlit. Tak doufám, že ho tam za chvíli uvidíte a tak potom zkusím vám to trochu víc vysvětlit. Tak zkuste se na to trochu porývat teď. Ten první kruh, kde je jednička, to je boží zjevená vůle.
11:09Tak to můžeme číst. Nevím, kolik z toho kruhu známe. Kolik z toho kruhu znáte? Tak asi se přiznáme všichni, že bychom měli z toho kruhu znát ještě více, než známe. Ale je to na nás. Můžeme vědět, můžeme to otevřít. Jestli jsou národy, které nemají, nebo aspoň nějaké části národu, k mění, nebo tak, které nemají možnost otevřít si písmu a číst.
11:36Ale my umíme číst a my máme Biblii, tak tu zjevenou vůli, ten první kruh můžeme úplně celé opravdu znát. A ten druhý kruh, to je to, co se ve skutečnosti tady na světě děje. Tak když se na to podíváte, tak většina z toho, ale nevím teď přesně, kde, na kolik by se ty kruhy měly překlývat, tak to opravdu, tak to je, možná, že to je trochu málo,
12:07že bych to měl trochu více, tak to nevím, jo. Ale spousta věcí, co se tady na zemi dějí, nejsou podle Boží morální vůle, to víme. Tak a stejně se to děje a my víme, že poslední rozhodnutí vždycky má Bůh, všechno se nějak odehrává podle toho dokonalého plánu, který má. A nějakým způsobem dokáže Bůh, to my neumíme, nikdy o tom nepřemýšlejte,
12:36myslíte, ale dokáže Bůh používat k tomu i ržích, aby dostal se k cíli. Bez toho, aby někoho musel vesť k ržíchu, aby musel iniciovat nějaký ržích, nebo aby musel člověka nějak vesť takhle, aby ten ržích páchal, vůbec ne. To nemusí dělat. A stejně tak ten ržích k tomu nějak dokáže používat.
13:07A tam, kde se to překlývá, ta oblast, který je ta trojka, to bych nazval oblast svobody. Tak to je ta oblast, kde můžeme mít, nebo můžeme činit rozhodnutí, které se potom i uskuteční. My můžeme v podstatě činit rozhodnutí v celém tom kruhu jedna, ale možná, že to známe celá dobře,
13:39že jsme se pro něco rozhodli, ale potom Bůh říká ne. I když to nebylo nic špatného, ale stejně Bůh říká ne. Já to potom na nějakým konkrétním příkladu zkusím trochu vysvětlit. Ale teď vidíte tam docela velkou oblast, kde se můžeme dobrovolně, svobodně, bych to i řekl, rozhodovat. A bude to podle Božího plánu, protože je to i v tom kruhu dvě.
14:13Tak a tam se můžeme rozhodnout. Co je štěžká? To je štěžká, vidíte? Kolem těch kruhů. Co je to? To je to, co se nikdy nestane. Špatné věci. Mimo Boží zjevené vůle. v čem nemá zalíbeného, co je Řích a co se nikdy nestane. Nikdo neví, jak to velké je, to ještěžká. A když častokrát tak slyšíme, proč
14:43Bůh dopustil tohle, tohle, tohle. Vždycky něco z toho druhého kruhu. Někdy bych rád věděl, kolik věcí tam je v té štěžce, co Bůh nedopustí. Co by se všechno mohlo stát. Co dokonce možná je plánované, co někto má na mysli, opravdu to chce i dělat a Bůh říká ne. Tohle je moc, tohle už ne. Možná, že ta štěžka je ještě mnohem větší
15:10než ty špatné skutky v té dvojce. Může být. A my se toho, abychom Bohu vyčítali něco, že něco dopustí. Můžeme spíš opravdu být většní za to, že nedopustí všechno, co by mohlo být. Představte si jenom, že by člověk neměl svědomí, že Bůh nedal svědomí a všechno, co nám přijde na mysli, hned řekneme, že ten filtr tam už není.
15:42A všechno, co nám přijde na mysli, je hned uděláme, jak by to vypadalo. Víte, když někdy je starý, člověk starý a má Alzheimer a všechno ho opustí a někdy i to svědomí a všechno vypustí ven, co mu přijde na mysli, tak jsme překvapení, co tam všechno je. Buďme rádi, že to svědomí máme a že nepustíme všechno opravdu ven.
16:10Tak nevíme, co v té štěřce všechno je, ale že ta štěřka existuje. To opravdu stoprocentně víme, tak to vidíme z toho dalšího nebo z toho verše, co teď přijde, tak můžu ho číst. Tak to je Genesis 20, v 6. Tam je napsáno, to je o Abimelekovi, který si vzal Sáru, manželku
16:40Abrama, za manželku. Ale nevěděl, že to je Abramová manželka. A tak on si ji vzal. Tak ale ještě, než se ji přiblížil, Tak Bůh mu to zjavil. A teď tam je napsáno, a Bůh mu ve snu odpověděl, já jsem také věděl, že jsi to udělal s bezúhoným srdcem. A já sám jsem tě zadržel, abys proti mě nezřešil.
17:10Proto jsem tě nenechal se jí dotknout. To je jeden takový řík, který možná byl i plánován, i když nevěděl ani o tom. A Bůh ho zadržel. Nedošlo k tomu. Ta štěžka existuje a já věřím, že je hodně velké. A možná, že někdy, já nevím, jestli to někdy uvidíme, ale možná Bůh nám někdy i ukáže, co by se všechno stál tady na té zemi,
17:37kdyby Bůh nezasahl, kdyby nezabránil. Tak věřím, že to je docela velká oblast, kterou můžeme být vděční, že Bůh to nedopustí. Ale teď nás hlavně zajímá, tak když můžeme ještě jedno zpátky k tomu obrazu, diagramu, tak teď chceme hlavně mluvit o té trojce, o té oblasti, kde jsem řekl, tam můžeme činit opravdu různé rozhodnoty.
18:07tak to je jakoby oblast svobody věřícího člověka. Já si nemyslím, že my máme úplně svobodu, co se týká obrácený, protože tomu jsou už všichni nějak činili, že s Bohem nechceme mít nic společného. A tam musí Bůh zasáhnout. Sami to bychom nikdy nezačali ani hledat Boha. Ale to neznamená, že vůbec nic nemůžeme rozhodovat.
18:33Tak myslím, že máme možnost rozhodovat. rozhodovat. Tak někdo by teď ale mohl říct, no jo, ale proč mám vůbec o tom přemýšlet, já se můžu i klidně jenom tak rozhodovat, protože my v Čechu jsme to i řekli, takže každé rozhodnuté je od Boha. A každé naše rozhodnuté je stejně podle Boží svruchováné vůle. Tak proč vůbec o tom máme
19:02přemýšlet moc? No tak protože chci, aby moje moudré rozhodnutí bylo podle Boží vůle a ne můjho hloupé rozhodnutí. Tak, ale možná, že by Bůh i přijal jako svou svrchovanou vůli, která tam už je v podstatě v minulosti, tak v věčnosti rozhodnutí, ale stejně máme s tím, co dělá teď v časnosti. Tak možná, že tam na jedné straně
19:32to je jakoby rozhodnutí, ale stejně můžeme my to v tom smyslu ovlivnit, že to je reální, skutečné rozhodnutí. A my máme tu možnost se rozhodovat, buď tak, nebo tak. A doufám, že to také vidíme. Bůh je svruchovaný, všechno je už nejak jasné, Bůh má plán už ve věčnosti, On už psal nějakou knihu, to, co je jako reží pro život a stejně
20:00potom my činíme svobodné rozhodnutí tak a nemusíme jako robot dělat ty rozhodnoty. Teď zkusme si to nějak takhle vysvětlit na jednom příkladu. Tak, jste mladý, tak jsem vybral, to je jasno, nejsem vybral příklad vztahu, jo. Abyste neusnuli teď, tady už je trochu tmá, kdybych teď mluvil o zaměstnání, o školy, tak jako příklad, tak byste možná usnuli.
20:31Ale stejně to, co řeknu o partnerství, o přátelství a tak o rozhodnutí v té oblasti, to se vztahuje i potom na vyběr školy, zaměstnání, tak nebo jiných rozhodnutí, které činíme v životě. Tak zkusme se na to porývat teď. Tak Honza je věřící kluk, jo, tak je svobodný a chce se oženit.
21:06Tak potom řeknu i nějaké jmény, jména, já tak Holek, nebyl to to jako znamení od Boha, jo. Prosím vás, jo, tak to teď nebude znamení, jo. Tak když si to řekl, že Bůh ke mně mluvil a tak to... A obzvráš nechodíte za tu holku a řekněte, že Bůh mi právě řekl skrze Meinolfa. To je jenom příklad. Ale Honza je věřící člověk.
21:37Tak svobodný a chce se oženit. Zná 30 svobodných holek. Je to moc? Nevím, já jsem neřekl, nebo řekl jsem věřících, ne, svobodných, svobodných, tak nevěřících, tak věřící i nevěřící, dohromady třicet svobodných holik. Tak z toho dejme tomu dvacet nevěřitých.
22:13Kde jsou? Můžeme to ještě zpátky, ten diagram, ty okruhy, na tom bych to rád vysvětlil. Kde jsou ty nevěřitý holky? To je úplně správná odpověď, mimo jedničku. Protože oni můžou být v dvojce a můžou být díky Bohu v štěžce. No víte, co to znamená? a nejlepší by bylo, kdyby tam byli všechny.
22:47Ale my víme, že nejsou. Že Bůh dopustí i takové rozhodnoty. Když věžící Honza si vybere nevěžící holku z toho druhého okruhu. Ale možná, že tam jsou jen dvě nevěžící holky. A osmnáct by bylo v Teštěšce. A kdyby Honza se přiblížil jedné z nich, tak ne, z toho by nic nebylo. Díky Bohu.
23:19Ale my víme, že není to tak, že všichni nevěřící holky teď jsou v štěřce. To bychom neměli manželství věřícího s nevěřícím. Tak když ten věřící už byl, tak předsvat po věřícím. tak my víme, že můžeme činit i rozhodnuti v té dvojce. Tak a teď dějme tomu, že 10 je věřících. Holek, kde jsou?
23:50V té trojce? Nej jsou. Je jsou v jedničce. A teď dějme tomu, že jenom 3 jsou v té trojce. A já musím vám říct, tak to je diagram, ten diagram není v Biblii, tak ne, abyste tady hledali, který je ten diagram. Tak tím pádem to není teď Boží zjevené vůle, tohle. To není Boží zjevená pravda, to je jenom pomůcka.
24:22A není to úplně dokonalé, já už vím, že není těžké klást otázky, a já bych už nevěděl s tím diagramem, jak to vysvědlit. Ale mi to pomůže, mi to pomáha to tak vysvědlit. Teď jdeme k tomu, že sedm těch volek je mimo trojky. Co to znamená? Tak je to pořád podle Boží zjevené vůle. Všech deset. Ale to znamená, že kdyby Honza oslovil sedm z nich,
24:51z toho by nic nebylo. Protože to není podle Božího plánu. To by nebyl řík. A Honza se snaží. Ale z toho nic nebude, protože to není podle Božího plánu. To není podle toho, co Bůh odšip do něho. Není. A možná, že dokonce, já nevím, je tady Honza, určitě nějaký Honza, tak mohl bych říct si Pavel nebo nevím, nebo Meinolf, to určitě není tady už další.
25:21Tak možná, že Honza už oslovil pět a říká už nic, já už nic, já zůstanu svobodný až do konce života. To to vůbec nemusí znamenat. Vůbec ne. Bůh možná pro někoho, pro jeho někoho ještě má. Možná, že se ještě nedostal do té trojky. A teď dejme k tomu, že v té trojce tam jsou tři holky. Tak Eva, Jana, Marie.
25:54Teď to už bude konkrétní, ale já jsem řekl, tak to není nějaké znamení. Dobře, tak. A teď o tom by se dalo diskutovat hodně, ale já to beru takhle a já to tak vnímám, že v té trojce můžou být tři, pět, deset, já nevím, ale více. Holěk, více možností. A kdyby ten Honzo oslovil Evu, tak by to vyšlo. Kdyby oslovil Marii by to vyšlo.
26:26A kdyby oslovil Jano, by to tak vyšlo. A kdyby oslovil jednu, nebo dvě, nebo kolik z toho druhého kruhu, by to tak vyšlo. A všechno podle Božího plánu. Podle Boží svruchováné vůle. To neznamená, že v tom má potěšení, zalíbené, že si to přeje. To, co si přeje, je, že to musí byť z toho prvního krhu. Ale ta otázka je, a já vím, že na to májí
26:54různé lidi, různé názory, a že říkají, že v té trojce je jenom jedno imenu. Já tomu nevěřím. Já věřím, že tam může byť víc imen. Tak, no ale dobře, teď dejme ještě tomu, ale to se také nestává. To je jenom, abychom to trochu Teď více vysvětlili. Jdeme tomu, že ten Honza dokonce ví, že v té trojce jsou tři. Takže víš, že to by vyšlo, to by vyšlo a to by vyšlo.
27:27Koho teď osvářit? O tom chci s vámi trochu teď mluvit. Ale jak jsem řekl, to se netýká jenom Honzy a jeho touhu, touhy po partnerky. A to je v kaštělu, to je i co studovat, kde bytlet, do jakého sboru chodit, tak to se týká všechno ty možnosti, kde máme opravdu na vybranou. Tak, teď vám řeknu ještě nějaké informace k těm holkám.
28:00A to Honza ví, tak to Honza ví. Marie vypadá ze všech nejlíp a má bohaté rodiče. To není rozhodnuté, tak počkejte. Tak Marie vypadá nejlépe a má bohaté roliče, tak Jana mluví pořád o tom, že chce jít to misie. Eva pracuje už pět let v zboru s dětmi a tak se stará o zborovou pokladnou.
28:36Prosím vás, už vaše myšlenky, za to musíte činit pokány. Ještě tak o těch, Olka. Marie docela často vynechá mládeš, protože má ještě spoustu jiných koniček. Tak Jana je strašně chytrá a chce studovat medicínu.
29:10Tak a Eva je taková tichá, moc nemluví a někdy ten rozovo je s ní je těšný. Tak jak se má Honza rozhodnout? Tak on ví ještě mnohem víc od těch holek. Jak se má rozhodovat? Co je Boží vůle? To není Boží zjevena vůle. Protože to nemáme zjevený. Ani v korinských, ani v koloských. To nemáme zjevený tam. Co máte dělat?
29:41Tak teď dvě otázky. První otázka je, musíte zjistit, co je Boží vůle? a je Boží vůle jenom jedna z nich a musí to nejdřív zjistit a potom osloví tu. To je první otázka. A druhá je, když to tak není, když v tom kruhu jsou opravdu ty tři, tak a Bůh by souhlasil, nebo souhlasil, ale v tom smyslu, že to dopustí,
30:11že se to stane, a je to podle Boží morální vůle, tak jedna z těch tří, je potom jedno, Tak teď vám řeknu ještě něco o těch třech holkách, co ví jenom Bůh, co on ani neví. Tak a to nevím, kam jsem si to psal. Tak počkejte ještě krátce. Tak, někam jsem si to psal.
30:45Moment, už to bude. Tak tady. V manželství s Marii by byla velká výzva a spolu by museli řešit spoustu problémů. To neví dopředu, ale Bůh to výdopředu. Tak druhé, z Janu by to bylo mnohem jednodušší. Ale z Janu by nemohli mít děty. A Marie by zemřela ve 40. při dopravni nehodě.
31:18To všechno neví dopředu. Ale Bůh to ví. A když my to teď tak víme, tak bychom asi řekli, no tak tím pádem to není úplně jedno, koho si vzít. Tak to je už ty nežité, ale my to právě tak nevíme. Tak jak se teď má rozhodovat? Může Bohu zkazit plán? Nemůže. Ale on může sám sobě komplikovat život.
31:49Možná nejen sobě, ale i to holce. A proto na tu první otázku, má Bůh tam jen jednu, kterou musí poznat? Tak moje přezvědčení je, že ne. Že tam může být víc. Tak ale je jasné, že život s Janou by byl úplně jiný život než život s Evo. A život s Evo by byl úplně jiný život než život, co jsem neřekl, s Marii.
32:20tak je to úplně něco jiného a tím pádem to není jedno. To není jedno. Ale stejně by to vyšlo, Bůh by to dopustil a tím pádem je to Boží plán z Evo, z Januá a z Marii. Tak já jsem o tom přesvědčen. Ale přesto, protože dokonce Bůh to dopustí z nevěřící holko, tak ale teď přesto není jedno, jak se rozhoduje. A teď zkusme trochu opustit ty čtyři.
32:55Já vím, že chcete teď už, aby něco vyšlo tam, ale to teď vynecháme. To je seriál, tak zítra můžeme se vrátit. Zítra o tom asi už nebudu mluvit. A teď nechme opustit trochu pánství, protože jsem řekl, že se to vztahuje na všech oblastí, které máme více možností. A proč je tolik knih, tolik konferenci, tolik přednášek právě o tom tématu?
33:28To dříve nebylo. Proč? Protože dnes máme tolik možností, které dříve jsme opravdu neměli. Víte, tak já jsem dříve nikdy nechodil nakupovat, to dělá vždycky manželka. A teď už musím i já někdy. To moc nedělám rád. A tak mám potom nějaký seznam, kde manželka mi píše, co mám koupit. Jsem ve velkém obchodu a tam je napsáno šampong na vlasy.
33:58Teď tam stojí 50 různých druhů. A já se ptám, co je neboží vůli, ale co je vůle manželky. Tak tam mám možnost ještě zavolat a ptát se. Takhle. Ale dříve, tak zeptejte se svých rojčů. Když tam otec dostal možná tak papír, koup ještě šampón na vlasy, on šel do obchodu a byl rád, když tam byl. Šampón na vlasy. Tam nebyl z čeho vybrat.
34:30Tak byl rád. Když měl práci, tak tu práci většinou ani nezměnil. Tam byl, tam zůstal. Měl škodovku a už ji měl 20 let a bude ji mít ještě 20 let. Tam nebylo třeba moc rozhodovat, moc přemýšlet. A dnes to je jinak. Dříve pro několik století se studovalo co? Medicína, práva, teologie. Hlavně to.
35:02Tak jste měli tři věci na vybranu. A teď? Teď byste potřebovali možná měsíce jenom číst to, co se dá studovat. studovat. A tohle ho nějaký krátký popis k tomu. No jak se potom rozhodovat? Je to mnohem opravdu těžší. A proto pořád slyšíme, jak teď můžeme zjistit Boží vůli. Co studovat, které šampo, no to je to možná ne,
35:27ale co studovat, do jakého zboru, tak kde bytlet, jak se rozhodovat, protože máme všechny možnosti otevřené. Tak jak jsem řekl, kolik máme možnosti studovat a naše dcera, tak nic z toho nebylo dobrého, našla a do Ameriky studovat. Tak ještě něco jiného. I to máme otevřeno. Můžete teď studovat kdekolivského na celém světě. Jak teď poznat
35:51Boží Bůh? A ta otázka je, je to teď opravdu tak, že Bůh má pro každého, v každé situáci něco rozhodnutého, pevný plán, obsahuje to jenom jednu věc, jedno rozhodnuté a my na to máme přijít? No to by bylo hodně těžké. Tak to by bylo hodně těžké a potom mi někdo musí vysvětlit, jak Bůh to dělá. Že potom člověk opravdu
36:17přesně říká, jak to je. Můžeme, jak jsem řekl, zkazit Boží plán? Nemůžeme. Můžeme se rozhodovat proti Božímu plánu? My se můžeme rozhodovat proti Boží zjevěné vůli? Tak to můžeme. A neseme potom důsledky. Toho možno na celý život, ale jinak nemusíme mít takový strach, že bychom mu zkazili plán.
36:50On má možnosti zabránit, jak jsem to řekl z tom příkladu, to může Honza oslovit 50 hlik, když to není podle Božího plánu, z toho vůbec nic nebude. Ale dopustil možno tři, já nevím teď, já si vymyslím, ale myslím, že není jenom tu jedna. A kdyby to bylo jenom jedna a Bůh ji učil, tak kde je mám hledat? Ve svém zboru, ve svém městě, ve svém národě, nebo kde.
37:16To by bylo hodně složité. Myslím, že ten jediný, který mohl opravdu říct, Bůh měl jenom tu jednu a já jsem ani neměl volbu, tak to byl Adam. Ten to mohl říct, to je pravda. Za Adama opravdu Bůh rozhodl. A ne Janu a Marii, ale to byla Eva. A to bylo dobré rozhodnoty. A on to poznal, že to bylo dobré rozhodnuté. Tak, teď ta otázka.
37:47Má Bůh opravdu ten osobný plán, který nám chce zjevit? Že bychom mohli, jak to Roman řekl, když jsme na křižovatce, že se můžeme ptát Boha, tak Pane Bože, doprava nebo doleva? A teď tam stát a čekat na odpověď. A potom, když je zelené, tak víme, kam máme jet. Doprava nebo doleva? Marie, Jana, nebo Eva, tak a Bůh říká Marie, tak díky,
38:14a teď oslovím jenom to. Je to tak? Vede Bůh tak naše životy? Někteří mají za to žáno. A myslím dokonce, většina těch přednášek by to tak řeklo. Tak, nebo přednášejících. Tak by to tak řeklo. Ano, máme se modlit za to, aby ho poznali a potom poznáme. A mají, to přiznám, mají docela dobré biblické argumenty. Ale podívejme se přesto trochu
38:42blíž na ty argumenty, protože oni citují potom. Citují hlavně starý zákon a citují skutky. Ve starém zákonu víme, že David se tak modlil. Mám jít tu války? Nemám jít tu války? A Bůh řekl, ano, běž tu války. A on tu válku vyhrál. Nebo Bůh dokonce řekl ano, běž to války, ale ne tým způsobem, ale jiným způsobem.
39:12A on to dělal a vyhrál. Opravdu, úplně jasný pokyn. Mám jít ano nebo ne? A Bůh řekl ano nebo ne? A když se porýváme do nového zákona, teď toho skutku, tak zkusme to trochu dobře jelit, skutku 8, 26, to jsme už včera měli, tam je napsáno, hospodinu v Anděl promluvil k Filipovi. Vstan a výdej se na jich.
39:42K pouštní cestě z Jeruzalema dolu do Gázy. To jsou hodně jasné pokyny. Úplně jasné. Tak měl osobný konkrétní plán pro Filipa, no v tom případě tady ano. A zjavil mu to. Nezjavil to nikomu jinému, to bylo jenom Filipovi a on šel, poslouchal a člověk uvěřil. A nevím, jestli jste slyšeli někdy takové svědectví.
40:14Někdo řekl, to jsem několikrát slyšel, že šel na procházce, tak na jedno Bůh mu řekl, aby tam zazvonil o těch dveří. A řekl lidem svědectví. Tak řekl, že vůbec nevím, komu ten dům patřil. Zazvonil, člověk otevřel a řekl, Bůh mě poslal, abych vám řekl tohle a ten člověk uvěřil. Slyšel jsem takové svědectví. Nevím, co si mám o tom úplně přesně myslet.
40:40Ale pravda je, že tady se to stalo. V skutci. Osm. Skutky devět. Skutky devět, tři a šest. Tam je napsáno. Když už se cesto blížili ke Damašku, náchle, tak to je o Pavlovi, náchle ho obklopilo světlo z nebe. Padl na zem. A uslyšel hlas. Saule, Saule, proč mě následuješ? Zeptal se, kdo jsi pane?
41:11Ten odpověděl, já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Vstan a jdi do města, tam se dozvíš, co máš dělat. To je přesně to, o čem mluvím teď. Úplně jasné zjevení. Bůh úplně přesně říkal, co má dělat. Vstan, běž do toho města, počkej tam a já ti řeknu, co máš dělat. A to je to, co si přejeme. Tak chceme poznát boží vůli. A tam to tak bylo.
41:41Skutky 10. 10.1. V Cezareji žil jeden muž jménem Cornelius, sedmý práporu zvaného italsky. Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem. Dával mnoho almužen lidů a stále se modlil k Bohu. Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění božího anděla, jak němu jde a říká, konil je.
42:13A my potom víme, jak to pokračuje. Běž tam k tomu domu a tam je člověk a ten týk řekne, jak můžeš být spasený. On šel a tam byl Petr. A když čteme 10.13, tam je teď napsáno, jak Bůh připravil toho Petra a jak jeho úplně jasné oslovil. V tom k němu, ke Petrovi, zazněl hlas, vstan Petře, zabijej a jes. Petr odpověděl, to ne, páne, nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.
42:46Ale hlas k němu promluvil znovu, co Bůh očistil, neměj na nečisté. Potom se sešli a všichni ho uvěřili tam. A to je to, je to biblické, je to pravdivé, tak stalo se to, je to úplně konkrétní, osobní, vedení pro člověka. Ten poznal, co měl dělat, Bůh mu to úplně jasně řekl. Tak bero to. Přesto mám pohybnosti, že to je ten normální způsob,
43:19jak Bůh člověka dnes vede. Nevím, ale věřím, že i vy znáte dost lidí, kteří vám už někdy řekl, Bůh mi řekl, že mám dělat tohle nebo tohle. Znáte to? Tak možná, že jste to sami už několikrát řekli. Bůh mi řekl, že mám dělat tohle a tohle. Tak jak Bůh vám to řekl?
43:49Nebo jak Bůh to řekl tomu člověku? Tím způsobem? Já jsem šel na procházce a na jednoho mě něco horil na zem. Já jsem tam ležel a hlas z nebe mluvil a řekl tohle. Takhle? Nebo vy jste se už chystali jít spát, už zhasli a na jedno světlo
44:19a stojí tam anděl. A ten řekl, co máte dělat. Bylo to tak? Tohle to nebylo o nějakých vnitřních dojmech, co člověk měl. Já mám ten dojem, že mám dělat to nebo to. A ten dojem si vyložíme takhle, že to je Boží hlas. Tady to nebylo nějaký vnitřní dojem, to byl zázrak. To bylo něco úplně nadpřirozeného.
44:49A když se vám tohle stane, že najednou tam stojí anděl a řekne, co máte dělat. Nebo že vás opravdu něco hodí na zem, vy tam ležíte a slyšíte na hlas nějaký hlas z nebe. Nebo když se probudíte třikrát v noci, protože někdo na hlas volá vaše jméno. A teď vám něco říká. Nebo vidíte ruku, která píše něco na zem. Tak mám radu, dobrou radu. Poslouchejte.
45:20Dělejte to. Ale když máte nějaký vničný dojem, že Bůh mi řekl, já to cítím, já mám ten dojem, tak budte strašně opatrní. Já nechci říct, nedělejte to. Ale já říkám, budte strašně opatrní. Já nevím, kolikrát už lidé přišli s tím a řekli mi, Bůh mi řekl, a řekli úplně nesmysl. Vzpomínám si na jednoho člověka, který přišel a řekl,
45:49že Bůh mi řekl, že mám opustit ten z Boha. Tak jsem řekl, dobře, tak a kam budeš chodit? To mi Bůh ještě neřekl. Tak nechodil potom nejakou dobu. Díky Bohu se potom po několika letech vrátil. A můžu říct, že to nebyl Bůh. Sto procentně to nebyl Bůh. My jsme přímo bydleli s člověkem. Než jsme šli do Česka, tak jsme měli docela velký dům v Německu
46:20tři pokoje ještě pronajali někomu a ten to byl člověk, který se pořád modlil za to, aby Bůh ho vedl, aby mu něco ukázal a Bůh mu vždycky něco ukázal, něco nějak mluvil v uvozovka k němu a já si vzpomínám, jaké ráno přišel a řekl, Bůh mi řekl, že mám jet do Hamburgu, to bylo zhruba vlakem štěří horyny od nás. A já jsem řekl, a co tam budeš dělat?
46:49No to za tím nevím. Bůh mi jenom řekl, že mám jedno do hamboku. Tak jsme se loučili a on jel. Tři hodiny později byl zpátí. To ještě nemohla lidu jedno do hamboku. Tak já jsem řekl, to zní vtipné, ale to není v podstatě vtipné. A já jsem řekl, tak co se stálo, ty si ještě nebyli v hamboku. A řekl, ne, já jsem seděl ve vlaku
47:16a Bůh mi řekl, aby se vrátil domů. A já jsem řekl, ale čemu to bylo? A já jsem řekl, to já nevím. Možná, že Bůh chtěl jenom vědět, jestli poslouchám. Víte, to je, tak nechci vést svoj život. Že mám nějaký vnitřný dojem a teď musím ho poslouchat. Já mám Boží zjevené slovo a to chci poslouchat. A to mám poslouchat. Ale všechno jiného, když mi Bůh chce říct víc než tohle,
47:47tak mě musí hodit na zem. Nebo opravdu musím mě tříkrát v noci probudit nebo poslat nějakého Andréa, potom to udělám. Ale jinak to bude docela těžké mě přesvědčit, že Bůh mi ještě něco jiného řekl. Ale já to nechci vyloučit. Já vám řeknu potom ještě i nějaký příklad. Ale vzpomínám si na stářšího zboru. Tak to teď není mládežník, to není ten svobodný Honza,
48:12který má dvacet. Ale to byl starší zboru, ten měl čtyřicet něco, byl svobodný. A my jsme se modlili také za manželku, za něho, tak aby Bůh to všechno vedl a on jedno řekl, že já si myslím, že mám si vzít tu ženu tam, svobodnou ženu ve zboru. Já opravdu mám ten silný dojím, že si mám zít. A já jsem řekl, no tak do toho.
48:43A on řekl, ale vůbec se mi nelíbí. No tak to je něco strašného. To je něco strašného. A já jsem řekl, nedělej to. Nedělej to v žádném případě. Tak to je aspoň ta, musí být věřící. Ale ještě musí vám i líbit, musíte i chtít, takže to dělám jenom z poslušnosti. Co to je? Poslušnosti komu nebo kohou tak chcete poslouchat?
49:15Vničnímu hlasu? A nemáte tušený, odkud je? Možná ještě z toho filmu, co jste včera viděli. No tak všechno může být. Nebo co jste četli, co jste slyšeli, já nevím, odkud to všechno může být. takový vnitřní dojem. Tam můžu vám jenom říct, neposlouchejte vnitřní dojmy, které máte. Tak to věřil do katastrofy. To už tolikrát věřil opravdu do katastrofy.
49:41Bůh řekl lidem, že se mají rozvést úplně všechno. A mají v tom úplně pokoj a mají v tom klid. Mají stoprocentné jistotu, že Bůh to po nich chce. A tohle je dokonce úplně proti Boží zjevené vůli. Ale i když to není pro ty Boží zjevené vůli. Tak to, co Bůh chtěl, abychom věděli, stoprocentně, to nám zjevil. Proto on by mohl říct víc, než to.
50:09Ale to nám řekl a to je nám opravdu oddáno. A my nemáme pořád hledat to, co nepotřebujeme vědět a všechno hodit na Bohu, na Boha. Potom to nevíde s tím člověkem, kterého vám dal Bůh. A to, co potom za to může. No tak Bůh. Adam to diskutoval tak s Bohem a řekl, ta žena, kterého ty jsi mi dal. Ona řekla, že mám jíst.
50:41Ale nikdo po Adamovi už tu vymluvu nemůže používat. Protože každý si už sám rozhodl pro někoho. Nemůžete horit na Boha. Už je sám zodpovědný na to. Za to, co dělá. A proto já nevěřím tomu, že Bůh má takový hotový plán a my teď tu jedinou nebo tu jednou práci musíme hledat. Tak a hrozí, že zkazíme Bohu
51:11ten plán, to nehrozí. Když Bůh nesouhlasí, to nepůjde. Nebojte se. Tak říkám, že tím pádem je to úplně jedno, jak se rozhodujeme, to neříkám. Protože, jak jsem to řekl v tom příkladě, tak ten život s Marii by byl úplně jiný život než s Janou nebo než s Evo. Úplně jiný. Tak záleží na tom. Záleží na tom, jak se rozhodovat.
51:38Ale pojďme ještě se porývat krátce na pár dalších verších. Jak se rozhodovali potom, v skutech, tak čteme několik věcí, podle kterých bych se úplně neřídil. Tak to je popis církevní historie na začátku. To bylo přechodný období.
52:08Tak ne všechno, co tam je, můžeme používat takhle. Tak nemusíme všechno aplikovat všechno, co tam je popsán a já myslím, že něco nemůžeme aplikovat. Když se podíváme právě trochu dál, jak se potom rozhodovali v životě. Můžeme ještě možná ten diagram, co tam ještě je, protože jsem ho ještě trošku rozšířil.
52:39Podívejte se tam ještě jeden kruh. To je jeden kruh tam ještě. My máme sice tu oblast svobody, kde se můžeme rozhodovat. Můžeme se, když se vrátím ještě k těm holkám, já můžeme, nebo ten Honza aspoň se může rozhodovat mezi těmi třemi. Ale protože to není jedno a protože by to byl úplně jiný život z toho jedno než z toho druho.
53:06Honza chce vědět, nebo chce vědět, já bych to řekl trochu jinak, chce se nechat v tom vest. A tak v tom kruhu, co tam je, tam nakonec opravdu je už jenom jedna. A já bych ten kruh nazval opravdu tak, jak tady je napsáno cesta moudrosty a pochopení. Cesta moudrosty a pochopení. Možná i tam potom zůstanou ještě dvě.
53:36Stejně se musí rozhodnout. Ale o tom zítra ještě budou mluvit trochu nebo hodně více, jak konkrétně potom činit nějaké té rozhodnutí, jak to dělat. Ale teď pojďme se podívat ještě na Koloským 1 a 9. A z toho mám ten název, tak cesta moudrosty a pochopení, Koloským 1 a 9. Podívejte se na ten verž. To je hodně důležitý verž, co se týká poznání Boží vůle.
54:04Tam je napsáno. Proto i my od toho dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a vyprošovat, abyste byli naplněni poznáním jeho vůle. To je to, co chceme, o čem tady mluvíme celou dobu. Abyste byli naplněni poznáním jeho vůle ve veškeré moudrosti a duchovným pochopením. Tam je to napsáno, jak můžeme poznat Boží vůle,
54:33tak ve veškeré moudrosti a duchovným pochopením. Tak dá se poznat Boží vůle? konkrétně teď pro mě, co mám dělat, co je to nejlepší rozhodnutí, já věřím, že ano. Tak, ale můžeme se i mýlit v tom a potom musíme nest následky. Tak, ale díky Bohu častokrát nám zavře ty dveře, aby tak nevyšlo. Ale podívejme
55:04se teď ještě, jak se potom rozhodli v jiných případech. Tak, první korinským Tam je napsáno, Pavel píše, to říkám k vaší hanbě. To není mezi vámi žádný moudrý člověk, který by mohl rozsoudit své bratry. Oni šli k nevěřícímu soudu, aby ten nevěřící rozhodl teď, kdo z těch dvou bratří má pravdu.
55:36A Pavel říká, nemáte ani jednoho moudrého člověka, který by to mohl rozhodnout? Ale Pavel neříká, proč ty to neřekli Bohu? Proč ty neprosili jeho, aby vám zjevil, co je teď to správné řešené? To neříká. On jim nevyčítá, že to nepředložili Bohu, aby Bůh to rozhodl. A neříká, proč ty nepoznali Boží vůli v tom, co je správné?
56:05Ale on jim říká, nemáte ani jednoho moudrého člověka, který by o tom mohl rozhodovat? To jim vyčítá, že neměli moudrost. Protože kdyby byli moudři, tak by to sami rozhodli. Tak jak Šalamón rozhodl. Protože Bůh mu dal moudrost. Ale my tu moudrost nemáme. No k tomu se zítra dostaneme. To je naše výna, když ji nemáme. Protože neprosíme.
56:27Ale tak to necháme ještě nařit zítřek. Ale ten problém tam není, Že tam chybí zjevení z Boží strany, ale tam chybí moudrost, která je také z Boží strany, ale kterou dává. To další zjevení na to už nemáme nárok. Ale na moudrost, nevím, jestli můžu říct, že máme nárok, ale Bůh to slíbil. Tak to máme do určitých míry nárok, protože to slíbil. A co Bůh slíbuje, to i dodržuje.
56:55Tak 1. Korinickým 6, 5, ne, to jsme měli, teď 1. Tesalonicým 3, 1 až 2, protože jsme to už již nemohli déle vydržet. Uznali jsme za vhodné zůstat v Atenách sami a poslali jsme Timoteja. Proč Pavel poslal Timoteja? Protože Bůh mu to řekl? Protože to uznal za vhodné. To je to moudrost a pochopení. On to pochopil, že tohle teď je to správné, to je teď dobré.
57:28On měl tu moudrost a podle toho rozhodoval. Proč potom poslal Epafrodita do Filipy? Filipským 25. Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita. Proč to dělal? Protože to považoval za správné a za dobré a za moudré. Proto to dělal. Tak já bych měl deset takových věří, ale to nechci teď všechno číst. Ale máme spoustu vešich potom, kde vidíme, jak se potom rozhodli.
57:59Podle toho, jak považovali za správné, za moudré. Já vím, že poslali i Banabaše a potom Pavla, podle toho, jak Bůh to ukázal. Ale já jsem o tom přesvědčený, že to nebylo tak, že tam seděli a potom ten jeden řekl, já mám ten dojem. A ten druhý říká, já mám takový podobný dojem. Ten třetí říkám, já mám takový divný pocit,
58:23že by to mohli být oni. Já myslím, že tam Bůh mluvil. Dokonce to máme napsáno, jak Bůh mluvil. Odjelte mi Pavla a Bána Baše. Co si tady vymýšlím? Máme tady přímo napsáno, že Bůh mluvil a řekl. A já nevím, jestli to znáte. Máte stažovstvo a Bůh řekl, co máme dělat, ale čeká, abychom měli moudrost činit to rozhodnutí.
58:48Tak já už to ukončím pro dnešek. Tak já věřím, že není jen jedna správna možnost. Já věřím, že pro Boha je více možností přijatelných v té oblasti tři. A když se rozhodujeme pro další dobré věci podle oblasti jedna, co nepasuje do Boží dokonalého plánu. On má tisíc možností nám to brániť v tom, aby z toho něco bylo.
59:24A když v tom kruhu či, jsou či možnosti, můžeme se rozhodovat za jednu nebo za druhou nebo za třetí. To není říci vzít Evu. Není říci vzít Marii, ani Janu, když jsou běžíci. Ale protože ten život by vypadal úplně jinak. I ta služba by možná vypadala úplně jinak. Proto Honzáni nechce jenom rozhodovat, jak tak losovat, nebo jak, tak potom on chce, a to vám řeknu zítra, jak to může potom konkrétně dělat, tak já vám zítra chci říct deset takových kroků, tak to je už hodně konkrétný návod potom, nebo hlavně devět kroků, co můžeme dělat.
1:00:09A já věřím, že to není přímo ten klíč, ale je to biblické. Já věřím, že to je biblické, ale to si nechám na zíček. Ale věřme tomu, že Bůh má dokonalý plán a jemu záleží na tom, abychom činili ve svém životě dobrá rozhodnutí, moudrá rozhodnutí. a on nás může vést v tom a to i udělá a to i slíbil, ale ne tím způsobem, že my stojíme a čekáme,
1:00:40až Bůh nám něco ukáže a řekne. On to může dělat a to chci možná ještě říct k tomu. Já to nechci vyločit. A člověk to může zažít možná jedno, dvakrát za život a má tu 100% jistotu, že to je od Boha a to mám dělat. A já věřím, že u nás to bylo jedno v životě a to bylo, když jsme šli do Česka. Tak Bůh nám to, já neřekl, Bůh nám řekl, ale Bůh nám něco položil na srdce.
1:01:16Co tam bylo a co nešlo mazat, co tam bylo. Ani to nebylo do Česka, to bylo někam úplně jinam. Já jsem to vám ještě řeknu, já jsem slyšel kazány od jednoho misionáře z Tajska. A ten mluvil a já jsem šel domů a já jsem řekl manželce, Matino, my půjdeme do Tajska do misie. A ona řekla, dobře. Byla ochotná, to je celý život, byla ochotná nést moje rozhodnoty a se mno potom trpět.
1:01:53Nebo netrpět. A to mi bylo úplně jasné. A já jsem to zažil jedno za život. A to byl, to nebyl, možná to byl vnitřní dojem, nevím, ale to bylo něco tak silného. To zůstalo. A potom jsme se sešli s tím missionářem. Já jsem je skončil v Tajsku, to víte. Já jsem se sešel s tím missionářem. A já jsem mu řekl, A já jsem mu řekl, když jste měl ukázání o službě v Tajsku, Bůh nás také povolal do tajska do misie.
1:02:31A tak jsme půl hodiny, hodiny mluvili a já jsem moc vděčný za to, co potom řekl. On potom řekl, tak bratře, možná že Bůh tě povolal do misie, ale určitě ne do Tajska. Tak já jsem řekl, jak to můžete vědět. On řekl, že v Tajsku a vůbec v Ázii musíte od rána do večera se usmívat na lidi. Protože jinak oni mají dojem, že proti ním něco máte.
1:03:00Musíte pořád se usmívat. A vy jste takový vážný člověk. Tak to v Tajsku to by nešlo. Tak, no vidíte, potom Bůh nás poslal do Česka a tam je to podezřeli se usmívat. Tak tady se holí mnohem líp. Ale ani to potom nebylo to rozhodnuté, jdeme do Česka, protože tam se nesmí usmívat nebo takto. My jsme potom chtěli do Ruska.
1:03:32My jsme potom, když jsme se připravili vybit po školu a všechno, tak dva roky jsme pevně počítali s tím, že půjdeme do Ruska. Teď to nechci dlouho vysvětlit, ale Bůh to tak směřoval jinak. To potom nevyšlo, zavřel ty dveře, otevřel úplně jiné dveře, já jsem o Česku ani neslyšel. Tak nebo z koho nic, slyšel, jo, tak. A bylo to, no já vám řeknu ještě tohle.
1:03:59V té třídě, kde jsem studoval, my jsme byli tam 60 studentů, co tam studovali teologii, a 26 z nich bílou z Ruska. A mluvili úplně plynulé rusky. A já jsem potom řekl, panebože, my máme jít tu Ruska, my neumíme ani slovo. Tak a ty všichni umí Rusky, opravdu tam mám jít, tak prosím, ukáž to. A potom Bůh ty dveře zavřel, my jsme tam ani nemohli.
1:04:24Tak jsme potom přišli sem, tak bylo to složité na začátku. Ale my jsme měli takovou jistotu v tom, že tady máme být. Ale bylo to jinak dnes na začátku, nebylo to tajsko, nebylo to rusko, tak všechno bylo trochu jinak, ale skončili jsme tady. A my jsme s manželkou činili takové rozhodnoty, že dva roky tady v Česku nebudeme spolu ani jedno mluvit o tom,
1:04:54jestli jsme se náhodou milili, jestli to nebylo správné rozhodnuté. Dva roky o tom nebudeme ani jedno mluvit, protože jsme věděli, že to bude těžké. A víte, když nevíte ani, jestli jste muž nebo žena. A já jsem to nevěděl o sobě. Já jsem to věděl, ale já jsem nevěděl, na jaký záchod. Já jsem tam stál, tam nebyly obrázky, tam bylo muži a ženy.
1:05:20Já jsem řekl, co jsem já, muži nebo ženy. To je těžké, to byl těžký začátek, když nevíte ani na jaký záchod. Já jsem všel na špatný. Já nevím proč, tak ženy, možná džentlmen, nebo já nevím. Já jsem to nějak v špatně jsem se dostal, ale nikdy tam nebyl. V dnešní době by to ani nebyl problém, ale taktý by to byl ještě problém.
1:05:48Tak, ale dva roky jsme nemluvili o tom, jestli to bylo správné, dobré rozhodnoty, jo, tak, a já myslím, že kdybych začal o tom mluvit a kdybych řekl, já myslím, že jsme se mýlili, tak manželka a štyři děti by řekli, ano, pojďme domů. Tak a my jsme tady ale zostali, my jsme věděli, že tady máme být a dnes syn tam teď mi řekl nedávno Lukas tak řekl, ale tatko, já nejsem Němec, já vím, že mám Německý pas, ale já nejsem Němec.
1:06:20Tak on už ani nemluví o tom, že je Němec, je Čech. Tak ty začátky byly těžké, ale my jsme neslyšeli hlas. Nic tam nebylo na stěně, žádná ruka nebylo, ale to bylo jedno za celý život. A ani to nebyl Boží hlas, vy jdete do Tajska. Tak to bylo takové nasměžovány a potom nás povedl a opravdu tam. Já neříkám, že nemáme vůbec bát na nějaké dojmy,
1:06:53které máme, ale buďme hodně opatáni. A musí to z tolika stran ještě někdo potvrdit, než opravdu to začnete dělat. A potom to vyjde, protože Bůh je v jení. Tak pojďme se ještě jednou postavit a modlit se. Pane Bože, my chceme opravdu ve svém životě činit moudrá dosadnutí. Tak, abys tý byl oslaven.
1:07:24To je to hlavní. Aby jsi mohl opravdu používat. My si nechceme zkazit život špatnými rozhodnutými. Ale my na druhé straně nechceme čekat na další zjevení, které by bylo jenom pro nás. My nejsme střet univerzu. To, co je pro člověka důležité, co máme napsáno. A tomu chceme věřit, na to se spoleháme a to chceme poslouchat. A my ti děkujeme za to, že ty stejně máš obrovský zájem,
1:07:53abychom žili tak, aby ten život fungoval, aby byl svědectvím a aby jsi byl osláven a ty jsi ochotný v tom i dávat veškerou moudrost a vedení a za to tě chválíme. Amen.