Prorok Zachariáš # 9
Biblické texty v kázání
Jeremjáš 50Jeremjáš 51Jan 3Genesis 10Žalm 2Izajáš 13Izajáš 46Jeremjáš 17Jeremjáš 27Jeremjáš 29Jeremjáš 52Ezechiel 14Ezechiel 23Daniel 5
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (16)
- 1:21 Ezechiel 23
- 10:18 Žalm 2,1
- 12:55 Izajáš 46,9
- 18:14 Zjevení 18,1
- 23:03 Jeremjáš 50
- 26:50 Genesis 10,8
- 30:29 Jeremjáš 27
- 35:05 Jeremjáš 29,10
- 39:07 Jeremjáš 52,31
- 44:42 Daniel 5,5
- 52:29 Ezechiel 14,13
- 54:02 Jeremjáš 17,5
- 55:44 Jan 3,18
- 1:00:12 Jeremjáš 51
- 1:01:48 Jan 17,6
- 1:07:36 Jan 3,10
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:16Já vás ještě jednou, bratři a sestry, vítám na dnešní biblické hodině a jak vždycky, tak i dnešní biblická hodina bude zaměřena tedy na ty eschatologické události, k kterým budeme přístupovat skrze proroka Zachariáše. My jsme tedy dneska v té deváté hodině probírání proroka Zachariáše, takže šá tešit, ale víme, že jsme si řekli, že musíme položit takové všeobecné eschatologické základy,
0:51protože prorok Zachariáš je knihou zjevení Starého zákona velice jasně a dopodrobná, ale složitým způsobem pojednává o posledních událostech a o celkově dějinách z Pásy. A my si musíme uvědomit, že aby jsme mohli některé z těch věcí odkrývat společně, tak samozřejmě musíme znát i další místa v písmu a některé věci, které s tím souvisí.
1:21A víte, že jste měli domácí úkol, jaký to byl. Měli jste za domácí úkol si něco přečíst. Tak doufám, že jste ten čas využili a pokud ne, tak já vás tomu vyzývám. Měli jste si přečíst Ezechiele 23. kapitolu. To je velice, velice, velice zanedbávaná kapitola z kazatelen. Já si dovádu říct, že snad nebývá vůbec zmiňována pro ostrost svého jazyka
1:52jazyka a sílu vyjádření, pojednávající o velice silně a dramaticky z Boží perspektivy odpadnutí a o nevěrnosti Božího lidu. My jsme si říkali, že tato tématika je strašně důležitá k pochopením posledních věcí, protože to všecko se stalo jako varování pro nás, které zastihlo dokonání věku a případ oholy a oholiby opravdu by měl každý křesťan znát.
2:30Takže doufám, že jste přečetli a proč jsme mluvili o tomto tématu, proč to bylo za domácí úkol, bylo to v souvislosti s tím, že jsme minule přestoupili k tomu, aby jsme si představili biblický pojem Babylona Babilona jako něco, co je velice v písmu důležité. Vypočítali jsme, já jsem to opravdu prověřoval, když se vezmou všechny ty gramatické tvary a jednotlivé zastoupení,
2:55dostaneme se k kulatému číslu 300x změn v celém kánonu písma, když budeme v originálních jazycích konkordancích čerpat a to samozřejmě už samo o sobě vypovídá, že to není téma vůbec okrajové, Ale naopak velmi důležité. Takže z toho počtu zastoupení tohoto pojmu Bável, Babylon, můžeme jenom stroze odhadovat, kolik procent veršů a proroctví,
3:27ať už topograficky, historicky, nebo především tedy prorocky, se k tomuto termínu vztahují. A my jsme tedy minule především si Babylon Bável představili jako biblické téma, které od té doby, od potopy, vlastně zahrnuje tu lidskou snahu vymanit se z moci svého stvořitele, učinit si jméno a vyrovnat se Pánu Bohu, být na něm nezávislý.
3:58A samozřejmě tato snaha lidstva je do velké míry od počátku podporována i satanskými duchovními mocnostmi a vlivy, protože přesně o to satanu jde, aby člověka sváděl na svoji cestu a aby ubíral a snaží se ubírat z toho božího slavného uctívání. A my víme, že všechny tyto snahy, ačkoliv během historie lidstva, od toho počátečního zlomu,
4:34a mluvíme teď, dejte pozor, ona samozřejmě by byla celá biblická dobrá zaměřená na ty bezbožné skutky doby předpotopní. Ale tam ten slovo, to Bável neměl žádný význam, protože víme, že město Bável založil kdo? a že on se stal tím prvním bohatýrem před hospodinem, taky jsme si řekli, že to samozřejmě bylo vyjádření priorativní
5:01a označovalo to takovou prvotní počáteční vzpouru v té třetí generaci od potopy, což je katastrofické, když si vezmete, že tito mužové měli určitě ve své paměti vyprávění svých předků a osobní zkušenosti. Takže víte, že Noé vystoupil s archyze třemi syny, Šem, Chám a Jefet, Chém pak splodil kůše a kůž splodil ním roda.
5:30Přesto v takto rané době po potopě už dochází k jasným snahám znovu se zepřít uči hospodinu. Víte, že tento svět byl zaplaven potopou ne za odměnu, ale právě proto, že se v šesté kapitole Genesis jasně dočítáme, že hospodin byl velice, velice roztrpčen nad tím, co se na tomto světě děje a proto tuto celosvětovou potopu na tento svět uvalilo.
5:58Takže my se tedy nebavíme o té bezbožnosti, která byla před potopou, ale samozřejmě s tím souvisí, ale bavíme se o té bezbožnosti, která se začala formovat a ten systém bezbožný od tedy těch ranných dnů po té potopě. a základem toho systému byla stavba, založení města Babylonu, a nejenom Babylonu, Nimrod založil i město Ninive a další důležitá města.
6:26A stavbu babylonské věži to vyvrcholilo, když si člověk chcel učinit jméno. A potom samozřejmě v dějinách lidstva vidíme tu osnovu. A my si musíme uvědomit, že i studium těchto proroctví samozřejmě prokládáme ze Zachariáše, z Daniele, z knihy z Jevení i prorockými výpověďmi ostatních proroků. A jedno z těch velice důležitých věcí, které při studiu prorockství nabýváme,
6:52je poznávání samotného pána Boha. Jaká je jeho role v historii lidstva, jaká je jeho osobnost. A my opravdu nebudeme zřejmě schopni do detailu všechny věci, které čekají toto lidstvo odkryt až do doby, než se skutečně začnou dít. Ale základním smyslem proroctví je, aby člověk byl upevňován v tom, kdo je pán Bůh a kdo je tady pánem a kdo má dějiny pevně ve svých rukách.
7:23A skutečně studium všech biblických proroctví i toho tématu Babylona nás nenechává na žádné pochybnosti, že všechny snahy člověka, které byly od počátku samozřejmě podněcovány satanskými vlivy vymanit se zboží svrchované vlády a moci, jsou již ze své podstaty samotným pánem Bohem ulčeny k zániku a jejich soud je vyhlášen.
8:00Dopadnou tedy naprosto jasným fiaskem. Je to už oznámeno dopředu. Je to, jako byste se chtěli podívat v televizi, a to je velice, velice chabé přirovnání, na nejdůležitější zápas v historii, nebo sledovali válečný konflikt v historii, a vy jste dopředu věděli jeho výsledek. A skutečně písmo nás, věřící, ale celé lidstvo i satana nenechává ani vteřinu na pochybách, že je již rozhodnuto.
8:39Již dávno je rozhodnuto. A ačkoliv ty snahy člověka se mohou z našeho pohledu jevit a různé dílči události v dějinách lidstva jako velice, velice znepokojující a děsivé, a oni skutečně jsou, tak bychom nikdy jako věříci neměli ztrácet ten horizont a výhled. Protože jestli se koukáme na dějny lidstva jenom z našeho přízemního pohledu,
9:11z našich hloupých, malicherných, životních, ale někdy i dost vážných bolesti, tak nemůžeme docházet pokoje. Ale teprve, když výjdeme na tu horu a vidíme z té boží perspektivy dějiny lidstva, tak jak je pán Bůh si předsevzal a jak je dopustil ve své moudrosti, tak víme, hospodin, jediný pravý a živý Bůh vždy zůstává.
9:44Jediným vládcem, jež bude na věky vyvyšována oslovám. Ačkoliv Pán Bůh ve své moudré radě dopustil spouru a pát satana i pát lidstva, tak víme, že nikdy nebude mít zlo a lidská svévole hřích v jeho tvorstvu poslední slovo. Ne bude to a je to jedině sám hospodin Bůh, který v pánu Ježíši je věčným vítězem, slrchovaným pánem,
10:18milosrdným spasitelem, ale dejme pozor, také strašlivým soudcem. A to si musíme z těchto věcí neustále uvědomovat. Žalm 2.1, já to cituji neustále, protože jsou to verše, které by jsme v těch dobách, které se odehrávají, které úzce souvisí s Babylonem a jeho systémem, měli připomínat, je to jasně schrnuto, proč se bouří národy,
10:48proč lidé přemítají o prázdných věcech. Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti hospodinu a proti jeho pomazanému. Spřetrháme jejich pouta, odvrhneme jejich provazy. Tě, co čteme, ten jen štrůní na nebesích, Se směje chazak. Víte, že i zak je z toho jméno smíšek, prostě vysmívá se. Všechny tyto snahy lidstva jsou v božích očích naprosto směšné.
11:21Bůh, hospodin ve své moci, se tomuto směje. Vysmívá doslova. A mluví. Jednou k ním promluví v hněvu, ve svém rozlícení je v děsi. Já jsem ustanovil svého krále na Sionu, na své svaté hoře. A i za jáž, takhle bychom mohli jít písmem hodiny, ale je to důležité, když budeme mluvit o těch těžkých věcech Babylona, já chci, aby jsme viděli našeho Pána Boha v této moci.
11:52Nemalého Boha, ale velikého, který není... Co se nám to děje na světě? Křesťané ztrácí a věřící pojem o tom, kdo je hospodin. A pán Bůh Bible je zjevován jasně v těchto věcech. Izajá 43, 11. Já, já jsem hospodin a kromě mne žádný zachránce není. Já jsem oznamoval, zachraňoval a zvěstoval a nebyl jiný Bůh mezi vámi.
12:24Vy jste, my světkové, je hospodinův výrok. A já jsem Bůh. 13. Jít od onoho dne, já jsem a není, kdo by vyrval z mé ruky. Budu jednat a kdo ji odvrátí. Toto pravý hospodin, váš vykupitel, svatý Izraele, kvůli vám jsem poslal do Babylona a zahnal jsem je všechny na útěk, i chaldejce na jejich lodích, plných výzkání.
12:55Já jsem hospodin, váš svatý, stvořitel Izraele, váš král. Izajáš 46, 9. Pamatujte na ty první věci odedávna, protože já jsem Bůh a jiného není. Bůh a není nikdo jako já. Od počátku oznamuji budoucnost a od dávnověku, co se ještě nestalo. Říkám, můj plán se naplní a každé své přání vykonám.
13:26Volám dravce od východu, muže podle svého úradku z daleké země. Ano, promluvil jsem a také to naplním. Připravil jsem to a také to učiním. Poslouchejte mě, vy tvrdohlavci vzdálení od spravedlnosti. Hospodin si to naplánoval, hospodin to vykoná. Není nikoho, kdo by vyrval z jeho ruky. Nic, nic na tomto světě není mimo jeho vládu a jeho dosah.
13:57Takže z našeho pohledu se mohou zdát a budou se zdát, a samozřejmě čím blíže se blíží onen den, ty věci odpadnutí čím dál tím větší. Ale nikdy nezapomínejme, kdo je náš Bůh a jaké jeho postavení. Ano, z lidské perspektivy se všetky ty věci lidské zvůle mohou zdát jako monstrozní. Ale z boží perspektivy jsou naprosto nicotné.
14:29Je to tak groteskní, jako by mikrob, lidský mikrob, pozvedal svoje pěsti zhromádky svého hnoje proti svému tvůrci. Izaia 40.13 říká, kdo vystrojil hospodinova ducha, kdo byl jeho rádce a poučil ho, s kým se radil, aby mu dal porozumět a vyučil ho cestě práva,
15:00naučil ho poznání a dal mu poznat cestu rozumnosti. A teď dejte pozor, velký pozor, protože my často přeceňujeme národy. Hle, národy jsou před hospodinem jako kapka na vědru, nebo jako poprašek na vahách. Jděli jste kapku? Jděli jste poprašek? Prach? Hle, ostrovy narzvedá jako smítko, stromy Libarenu nestačí na oheň a jeho zvěř nestačí na zápalnou oběť.
15:31Všechny národy jsou před hospodinem jako nic. Mají pro něj cenu menší než marnost. Uvědomujeme si tu spupnost lidství, tu důležitost národního uvědomění lidstva. Jak výstižně vyjádřil, a to je paradox, velký král Nebukadnezar, když ho k hospodinu ve čtvrté kapitole Daniela ponížil. Tehdy král, když se mu navrátil po jeho ponížení rozum s boží milosti,
16:05pronesl známá slova 4.32, všichni obyvatelé země se počítají za nic. Vždyť jako se mu zalíbí hospodinu, tak nakládá s vojskem nebeským i s obyvateli země. Není kdo by mu mohl dát přes ruku a říct mu, co jsi to provedl. A to mějme stále na paměti. Žijeme v době sliského humanizmu, kdy i křesňanství místo toho, aby zvěstovalo velikého Boha,
16:40zvěstuje antropocentrické evangelium. Ale evangelium je boží moci k záchraně člověka a má vyvyšovat pána Boha, ne člověka samotného. A když někdo říká, že jsme hospodinu za něco stáli, tak tady jsme četli, že všechny národy před ním jsou nic, marnost. Moc si o sobě myslíme. A tak, bratře a sestry, 18. kapitola zjevení byl druhý domácí úkol
17:13a to bylo vyhlášení definitivního pádu a soudu nad Babylonem. Takže doufám, že jste tu 18. kapitolu si přečetli, protože já jsem říkal, a bratr Karol na to dobře upozornil, že tady samozřejmě se nám prolíná jak ten duchovní, tak ten ekonomický, politický Babylon, ale samozřejmě je větší důraz potom v této kapitole kladen na to zřízení,
17:41které je v tom mocenském vlivu sféry, ne jako jsme si minule ukazovali na 17. kapitole, kde bylo více dbáno na to duchovní smilstvo Babylona. Ale jak říkám, v dějinách lidstva i Bible nelze tyto věci separovat. A tak 18. kapitola nám už jasně říká výsledek. Jak dopadne Babylon? Jak dopadnou všechny tyto snahy?
18:14Zjevění Janovo 18.1. Potom jsem uviděl jiného anděla sestupovat z nebe, měl velikou pravomoc a země byla ozářena jeho slávou. zavolal mocným hlasem, padl, padl veliký Babylon a stal se příbitkem démonů, vězením všech nečistých duchů a vězením každého nečistého a nenáviděného ptáka. Neboť z vášnivého vína jejího smilstva byly všechny národy
18:44i králové země s ní smilnili. A obchodníci země zbohatli z moci jejího zhyralého přepichu. A teď bychom pokračovali, bratři a sestry. Vidíte, že tady ten Babylon jako tá smilnice je prolnuta velice jasně z krály země a z obchodníky země. A je tu jasně určitě položen důraz na ten materialistický systém nespravedlivého obohacování a mamonu tohoto světa.
19:16A samozřejmě tento systém je úzce propojen s tím světovládným babylonským systémem, tou snahou o sjednocení a předání té vlády tomu budoucímu vládci. To je poslední hruzostrašné šelmy a říše antikristů. A souvisí úzce i s tím duchovním babylonem s milstvem oné nevěstky. Ale ten rozsah je do všech oblastí.
19:48Takzvaná kultura, umění a další věci. Já jsem vám pro zajímavost řekl, protože já jsem přesvědčen, že celé tvorstvo mluví o tom, jaký má pán Bůh nesmírně dokonalý a vytříbený vkus. Ať se podíváte na nejkrásnější květy nebo zvířátka v moři, rybičky, různých tvarů, velikostí, tak musíte žasnout. Ale dovolím si říct, že samozřejmě i člověku vložují tuto tahohu po kráse.
20:20Ale kam se dostala ta lidská touha a schopnost vnímání krásy i ji tvořit po pádu? Já jsem přesvědčen, a nebudu tady zabíhat do detailu, že některá umělecká díla se nedají pověsit ani na toaletu. A přesto, nebudu zase velice konkrétní, si představte, Představte, že například 27.11.2021 byl naivistický obraz Serenáda
20:50od naší mělkyně Toajén, velice morální ženy, vydražen za 49 milionů korun. Musíme se uskromňovat, jak slyšíme dnes i denně ze svých zpravodajství. Na jedné straně třištortě lidstva nemá přístup ani k pitné vodě, A na druhé se prodávají obrazy, díla, a to nechci mluvit jenom o obrazech, za takovéto ceny.
21:23Musíme si uvědomit, že skutečně není tu spravedlnost v těchto oblastech. A pán Bůh to vidí. A přijde doba, kdy bude tento systém potrestán. Jsem naprosto přesvědčen, že mnoha, skoro většina umělecká děla v současnosti, které jsou takto ceděna, stavby, sochy, jsou přímo hospodinu odporné. A nezbyde z nich ani kámen na kameni, ani prach.
21:57Ale to bychom kritizovali jenom kulturu. Tenhle ten systém samozřejmě jde dál. Jak se plýtvá s potravinami, jak se zachází s jídlem. A pak se dělají na oko sbírky a posílají hladovícím. Ne, bratři a sestry, musíme si uvědomit, že něco není v pořádku. A kdo si to neuvědomuje, tak je asi momentálně zaostalý. Jestli člověk rozumně kouká kolem sebe, nebo navštíví i některé z galerii,
22:33tak se nestačí divit. Jeremiáš v 50. a 51. kapitole, a to bude váš domácí úkol, mluví o tomto soudu nad Babylonem do velikých detailů. Tyto kapitoly naprosto převyšují historický rámec Jeremiášového období a soud nad neobabilonskou říši. Já bych totiž chtěl, abyste viděli, jak je písmo koherentní.
23:03Jestli si někdo myslí, že si přečte 17. a 18. kapitolu z Jevení a řekne, že je nové věci, naprosto ne. Tyto věci už vyhlašoval prorok Jeremiáš a zabýval se tými desítkami veršů. Takže jak kdybych měl rozebrat z tohoto pohledu pát Babylona, tak bych tady byl tři hodiny jenom nad Jeremiášem 50, 51 kapitola. Ale aspoň vám ukážu nejenom Jeremiáš,
23:32ale i Izajáš velice jasně už v sedmém století před pánem Ježíšem Kristem mluví o babylonském pádu. Například Izajáš 13.19. A Babylon o zdoba království, o krasa zdešenosti chaldejců, bude jako když Bůh vyvrátil Sodomu a Gomoru. Tady vidíte, jak je nutné, aby ten bezbožný ateistický svět popřel první kapitoli Genesis.
24:03Pokud byla Sodoma a Gomora jenom nějakou legendou, tak se ani Babylon ve své píše nemusí obávat božího hněvu. Ale jestli tomu bylo tak, jak se pán Ježíš sám odvolává doslovně na genezis na první kapitoli, tak potom je čeho sebát. Protože pán Bůh říká, že vyvrátí Babylon jako Sodomu a Gomoru. Nebude nikdy obydlen, nebude osídlen z generace na generaci.
24:32Nerozbalí tam stan Arab a pastíři se stády se tam neuloží. A teď dejte pozor, protože budete vnímat tu podobnost z té osmnácté kapitoly. Tam jsou doslovné paralely. Budou tam uláhat divoká zvířata a jeho domy budou plné víru. Ustítí se tam štrosy a budou tam skotačit běsy. Hebrejský šejrim, to jsou demonické bytosti, kozjo, zezření.
25:00Je to něco podobného, jako když pán vyslal ty démony do toho stáda svín. Matoušovi, když čteme v 8. kapitole 30. Ano, stane se Babylon příbítkem démonů nečistých ptáků, to jsme četli ve zjevení. V jeho pevnostech se budou ozývat divocí psy. A jestli přímo pysatel a boží důk dal veliký důraz na to, aby zmiňoval o povržení hodná z izraelského pohledu a nečistá zvířata.
25:33Rozumíme tomu? Tam jde o symboliku. V jeho rozkošných palácích šakolové jeho čas je blízko. Už přichází a jeho dny nebudou prodlouženy. Pravý hospodin v Izajášově. A teď to by byly desítky, desítky veršťů, které bychom museli citovat, abychom si vytvořili komplexní obraz Babylona. A samozřejmě tento obraz je velice důležitý k tomu,
26:01abychom chápali, v jaké době se nacházíme. Ale aspoň věřím, že po posledních domácích úkolech a biblických je nám jasné, že v proroku Zachariášovi to bychom museli se Zachariášem přestat a desítky hodin jenom věnovat Babylonu. Protože to je opravdu obsáhlé téma z písma. Ale já bych chtěl položit opravdu jenom takovou kostru,
26:23ale takový to je úplné minimum. Víte, že třeba úplné minimum, když máte zkoušku, tak máte vědět, že tohle přesto teda aspoň, abyste prošli, aby jsme si něco pamatovali. Takže já jsem to rozděl do takových sedmi základních bodů. A jsou to věci, které nám při studiu těch proroctví velice, velice budou užitečné. Pochopení dějin lidstva.
26:50Takže, jak jsme si řekli, novobabilonská říše byla následovníkem říše starobabilonské a tu založil už po potopě Nimrod. Genesis 10, 8. Za druhé, Babylon se stal kolébkou všech falešných náboženství a protibožských světových systémů. Jasným biblickým symbolem vzdoru člověka proti hospodinu, symbolem té snahy člověka si učnit jméno
27:19a zbavit se té boží nadvlády. Za třetí hospodin ve svém svrchovaném úradku určil, a to dejme veliký pozor, že se Babylon stane po Asirské říši v těch dějinách spásy nástrojem božího soudu nad jeho nevěrným lidem, Izraelem. Aby boží lid pro svoji neposlušnost okusil ovoce svého duchovního odpadnutí a smilstva. Rozumíme tomu?
27:49Byl to právě Babylon, který si hospodin určil, aby se stal nástrojem soudu nad nevěrným Izraelem. To nebyla náhoda. A jestli dneska vnímáme dějiny soudobého lidstva jako náhodu, tak jsme velice mimo. Jestli si myslíme, že Západ dostává za svoji zbožnost odměny, tak jsme také velice mimo. Všechny věci souvisí se všim a pán Bůh, když něco v současnosti dopouští,
28:21tak to má i své důvody. A tady jasně vidíme v historii lidstva, že Babylon byl použit hospodinem jako nástroj soudu a trestu za smilstva a odpadnutí jeho vlastního lidu. Rozumíme tomu? Opakuji. Babylon, symbol a říše vzdoru, byl použit hospodinem, hospodinem Bohem samotným, jako nástroj božího soudu nad jeho bezbožným lidem.
28:52Za čtvrté, a to dejme taky velký pozor, mohli bychom to přehlédnout, a nehodí se to dneska, aby se o tom kázalo, v dnešních humanistických seancích. Babylon se stal také na druhou stranu, dle jasného svědectví písma, po určitou dobu pánem Bohem stanoveným místem, posloucháte mě, stanoveným místem, vyhnanství a útočištěm pro vyvolený věrný ostatek jeho lidu.
29:26Rozumíme tomu? Babylon byl tím místem, kam hospodin zahnal svůj lid. A víme z Jeremiáše, že byly dva koševých fíků. A právě ten dobrý koš fíků byl ten, který nakonec odešel do babylonského zajetí, kdežto Sitkiáš a zbytek Izraelců, kteří zůstali v Jeruzalémě, byl hospodinem označen jako skažený koš fíků, které nelze ani jíst, nad kterýma hospodin bude být ke zlému,
29:58ke zlému, dokud je zcela nevyhladí a neučiní je otřesným příkladem pro celé lidstvo. Takže Babylon jasně z písma se stal útočištěm pro ten vyvolený ostatek božího lidu na určitý čas. A jestli v tom nevnímáme duchovní poselství, podívejte, já aktualizace dělávám občas, Někdo je nedělává, ale tak co novozákonní církev má z tohoto principu čerpat?
30:29No samozřejmě, že ve všech těchto principech a duchovních poselstvích starého zákona je něco skryto i pro nás. A jak říkám, tady je poselství i pro novozákonní církev. A já budu číst z Jeremiáše 27 až od pátého verše. Hospodin praví. Já jsem učinil zemi člověka i zvířata, které jsou na zemi. Svou velikou silou a svou staženou paží a dává mi tomu, kdo je toho v mých očích hoden.
31:03Všimáme si, jak se hospodin představuje člověku. Nyní jsem všechny tyto země dal do rukou Nebu Karnezarovi, králi babylonskému, svému služebníku. Dal jsem mu i polní zvěř, aby mu sloužila. Budou mu sloužit všechny prodárody, i jeho synu, i vnuku. Velice důležitý detail, k kterému se vrátíme. Pokolik generací bude sedět Nebukadnezarová linii na trůnu?
31:29Tři generace. To se dopísme nenaplnilo. Nejprve byl jeho syn Evel Merodach a pak bezbožný byl Čazar, vnuk Nebukadnezara. A pokračuje Jeremiáš. Pak na nejde čas jeho zemi, myslí se Babylon a král, i jemu a podrobí si ho v službu mnohé pronárody a velcí králové, ale pronárod či království, které by nesloužilo jemu, to je nebukadnezarovej, králi babylonskému,
32:00a který by svou šíjí nesklonilo pod jeho babylonského krále. Ten pronárod postihnu mečem a hladem a morem je výrok hospodinu, až je úplně vydám do jeho rukou. Neposlouchejte své proroky, ani své věžce, ani své sny, ani své marakopravce, ani své čaroděje, kteří vám říkají, králi babylonskému sloužit nebudete. Prorokují vám klam, aby vás odvedli daleko od vaší země.
32:32A já vás vyženu a vy zahynete. Ale pro národ, který vloží svou šíji pod ho babylonského krále a bude mu sloužit, Ponechám v jeho zemi, je výrok hospodinu a bude jí obdělávat a v ní sídlit. Zde tedy z kontextu v aktualizaci k současným dějináma v církvi. Jak se staví církev k svrchované vládě boží nad světem? Také poslouchá pánem Bohem dané vlády z ustanovení a rady?
33:03A nebo radši své falešné proroky, učitele a mrakopravce, který ji radí? jak se vypořádat s Pánem Bohem a jeho úradky nad tímto světem. Uvědomujeme si, že to byl hospodin, který určil přesně daný čas, kdy Babylon se stane tím, čím se stal. A jak dopadly lidé, kteří se vzepřeli tomuto božímu úradku?
33:34Já myslím, že některé věci se aktualizují úplně sami. A novozákonní církev by si podle vzoru Apoštola Pavla měla vzít jasné vědomí o tom, od koho jsou zřízení vlády a moci. A jak se má proti tomu bojovat, nebo jak se s tím má nakládat. Za páté, tady je vážné varování. Judský lid, který se nepodal božímu úradku o babylonském zajetí
34:01a vzrepřel se a nepodrobil se králu Nebukadnezarovi, tak, jak přikázal hospodin, pán Bůh, jak dopadl. Byl potrestán. Král Sitkiáš i ostatek lidů, který zůstal v Jeruzalémě, neposlechl opakované Jeremiášovo varování a nakonec sestoupili do konce do Egipta. Bratře a sestry, rozumíme tomu? Za šesté, to jsou všecko věci, které se tématu Babylona velice týkají.
34:35Když se naplněl vyměřený čas, hospodin srazil Babylon, myslí se tím neobabylonská říže, a nahradil ji Mecko-Perskou říší. Čili ten první roh ze Zachariáše byl odseknut a přišel ten druhý roh, kterým se stala z božího řízení Mecko-Perská říše. A tady došlo k jasnému předpovězení, zase něco, co boží lid měl vědět.
35:05Protože Jeremiáš 29.10 jasně říká, neboť toto praví hospodin, až se pro Babylon naplní kolik? 70 let, poté postarám se o vás a naplním na vás své dobré slovo o tom, že vás navrátím na toto místo. Je tím samozřejmě mislena zaslíbená země. Jeremiáš 50.18. Jeremiáš je vůbec bohatý, co se týče proroctví ve vztahu k Babylonu.
35:35Padesát osmnáct. Proto takto praví hospodin zástupů Bůh Izraele. Hle, navštívím babylonského krále a jeho zemi, tak jako jsem navštívil, asirského krále. O tom jsme mluvili u proroka Ná-chu-má, když jsme si říkali, že hospodin prvně použil asirskou říši jako nástroj trestu nad severním Izraelem, neboli O-ho-lou, a potom babylonskou říši jako nástroj trestu
36:04nad Jižním královstvím, nad Jeruzalémem a Judou, neboli nad její sestrou Oholíbou. A tady čteme, že tak, jako o hospodin navštívil Asyrského krále, a my víme, že ten Asyrský král v pozadí jsou démonické mocnosti, ale pán Bůh i nad tím je pánem a používá tyto věci, když trestá a soudí. A tak, jako navštívil Asirského krále, jak tehdy Izajáš říká,
36:34což pak se metla, pozvedá nad toho, kdo jí mete, tak navštíví v ustanovený čas i píchu krále Babylonského. A přivede Izrael zpět na jeho pastviny, bude se pást na Karmelu i Bášanu, jeho duše se nasytí v Efraimském pohoří a v Kileadu. Jak se to stalo v tom hysterickém kontextu, bratři a sestry? Tady musíme si určitě nějakou historii říct, možná pro někoho to jsou takové těžší věci,
37:05protože tady používáme data, ale já bych chtěl, aby nám to pomáhalo k tomu si uvědomit, že biblická proroctví jsou pevně zakotvena v historických datech. Akorát se svět, bezbožný svět, snaží z nich dělat mýty a legendy. Ale biblická historie je biblická historie. To nejsou žádné výpovědi, které jsou vytrženy z opravdových dějin.
37:30A proto někteří kazatelé přímo nesnáší, když se mluví o biblických příbězdích v tom úzkém slova smyslu. To jsou události. Ale my rozumíme, o čem tady mluvíme. Takže rok 562 je přibližně rok, kdy zemřel král Nebuchadnezar. Po jeho smrti dostává se na trůn jeho syn Amel Marduk, anebo z biblických výpovědí Evil Merodach.
38:02Takže rok 561 až 2 př. Kr. Známe tohoto krále, věděli bychom o něm něco říct z biblických dějin? Tak to je úžasné, to jsem velice vděčný. Sestra jasně odpověděla, jenom, tento král je velice důležitě zmíněn, že on se stal božím nástrojem jako ten, kdo se slitoval nad Davidovskou královskou líní a víte, že v roce druhé deportační vlně, čili rok 597 př. Kr. byl spolu s královnou matkou
38:36odveden vnuk z božného krále Jošiáše král Jojá Kín, syn Jojá Kíma a že byl tedy v babylonském zajetí. A bylo to právě za vlády krále syna Nebukanezaroa Evila Merodaka, kdy byl vypropuštěn z žaláře a jeho trůn byl povýšen. V královských knihách a třeba zase k upodivu o tom píše i Jeremiáš.
39:07A to jsou doslova stejné věci. Takže opravdu se tak stalo a král Jojákín byl, který najděte si Jeremiáš 52, 31, nebo i v královských se o tom píše. Takže ano, přesně vyvýšení a povýšení, velice důležitá věc. A potom následovala obdoba takových politických nepokojů, kdy na babylonském trůně neseděli přímý následovníci.
39:40krále Nebu Kadnezara. Z těch světských vládců a dochovaných historických výpovědí víme, že v roce 561 se dostal na trůn Neriglisar a nevládl dlouho v roce 559 Labashi Marduk. A já se u této vlád nebudu nějak výrazně zmiňovat, nebyli něčím extra významnými, ale to, co je velice důležité, je, že v roce 558 nastupuje na babylonský trůn, na Monides.
40:11Mimo biblické zdroje, velice významný mimo biblický zdroj, jsou dějiny od historika Herodota z Halikarnasu. Tento historik žil v letech 483 až 420 př. Kr. a byl nazván určitě právem otcem dějepisu, protože Cicero si uvědomoval rozsah a význam jeho díla,
40:43který zmapoval dějiny do posud známého světa v tom pátém století před naším letopočtem. Takže my bychom se o této věce, které tady zmiňuji, dočetli už v té historii. to dílo se jmenuje Histories apodexis, což se dá přeložit jako historie výzkumného bádání, výklad zjištěného, tak on se zabýval v devíti svazcích zmapováním těchto dějin starověku.
41:16A proto víme, že ten Namonides měl potom od roku 555 plus minus spoluvládu, čili koregenství, slyšeli jste slovo koregenství. To bylo i v Izraeli a v Judsku známá věc. Co je koregenství? Co to znamená? Že žijící král otec, nebo panovník, ještě za svého života,
41:49to je velmi diskutované téma v Británii, přejímá některé pravomoce svého předchůdce a vládne s ním. Takže koregenství. A právě v roce 555, který v tom koregenství, nastupuje syn Namonida Belčasar. A právě tady je velice důležité si uvědomit, že Belčasar byl kolikátý v pořadí z té pokrevní línie krále Nebukarnezara,
42:27jestli jste dávali pozor, já jsem to i řekl, byl třetí. Protože přesně Jeremiáš prorokoval babylonskému králi Po kolik generací budou sedět jeho potomci na trůnu? Po tři. A to se doslova stalo, protože Namonid si vzal za manželku dceru krále Nebukadnezara, kterou my známe, a tomu se shodluje Josefu Flavius a další vykladači i encyklopedie Britannica, ku podivu až na Wikipédii,
43:00že manželkou Namonida byla dcera krále Nebukadnezara a tedy ta významná královna, matka, která se objevila při té otřesné události v královském babylonském paláci. Onu osudnou noc, kterou historici dokážou datovat přesně na 12. Představte si, 12. října roku 539, před naším metopočtem.
43:31a tu noc nechal Belčazar vynosit ty nádoby, ty svaté posvátné předměty z toho lupu zabaveného v tom Jeruzalémě po vyplnění chrámu. A vy si musíte dát pozor, že když čtete knihu Daniel, tak jsem vám říkal, že sedmá kapitola Daniele tyhle ty události, které se staly. To znamená, ta Belčaserová ohavná znesvědcůj hostina
44:07se staly 14 let před tím, než tato hostina. To znamená, sedmá kapitola je chronologicky v Danielovi časově datována jak. Stala se až, no, byla před tím. Rozumíte? Protože kde v jaké kapitole čteme o této hostině? Chronologie Daniele. Pátá kapitola Daniele je ona hostina. ovšem sedmá kapitola se stala k proroku před těmito událostmi.
44:42Takže na to pozor, budeme se k tomu opakovaně vracet. A já tedy s Daniele 5.5. V tu hodinu se ukázali prsty lidské ruky a něco psali na omítku zdi královského paláce. Naproti svícnu král viděl z zápěstí ruky, která psala. tu se barva králova obličeje změnila a jeho myšlenky se naplnily hrůzou. Poklesu v kyčlích a kolena mu tloukla o sebe.
45:10Dejme pozor, bratři a sestry, jestli tady v tom nevidíme ten duchovní přesah, to poselství tohoto proroctv, tohoto biblických událostí. Tady je jasný pohled na člověka, bezbožného člověka, který je konfrontovan s božím soudem. Už jste někdy svědčili, určitě jste svědčili, a když jste mluvili o božím soudu, setkali jste se určitě,
45:32jestli jste svědčili z reakcí, jak někteří lidé reagují na boží soud. Že bude nějaký boží soud. Jsou spupní, velice často. Dokonce jsou lidé tací, kteří se na to těší, že to tam pánu bohu pěkně vytmaví, jak ním byl nespravedlivý. A nebo jsou dokonce tací, kteří se tomu úplně posmívají. Ale tady je obraz muže, který je konfrontován s bezprostředním vyhlášením Božího soudu.
45:59A četli jsme, že výraz jeho tváře se změnil, myšlenky ho naplnili hrůzou, kyčlemu poklesly a kolena hrůzou, strachem narážela jedno do druhého. To je přesný obraz lidí, bezbožných lidí, který se jednou postaví, až hospodin všecky bezbožníky svolá před velký bílý trund nebesích. Tam se nebudou vynášet sebeobhajovací nějaké průpovědi.
46:29Lidé, kteří se postaví před hospodina Boha zástupů, se budou klepat hrůzou a strachy. Dříve, než ke slávě Boha Otce, vyznají, že Ježíš Kristus je Pán, aby si vyslechli svůj zatracující spravedlivý rozsudek. a byli ubrženy do Geheny. Uvědomujeme si, že všechny tyto starozákladní události k mluví velice barvitě. Takže tedy, co se dalo dál?
47:00Král nebyl schopen interpretovat, ani vědět, ani si poradit, ale nastupuje na scénu právě královna matka, která historici jistotožňují z Nito Tris. A tato královna matka, dcera, který krále Nebukadnezara, jak jsem říkal, Britannica, Flavius, další, Leopold, nebudu všetky jmenovat, kteří toto zastávají, věděla a pamatovala, že zadob jejího otce žil
47:27v království jeden muž, který rozuměl výkladu snů. A který rozuměl těmto věcem. Kdo to byl? Byl to prorok Daniel. A tak nechávají zavolat Daniele. Je nám jasné, že tedy asi Daniel se za vlády krále Belčazara, moc velkého, jak se to řekne, politického renome, necenil. Protože se na něj skoro zapomněl.
47:58Ale on přichází tedy na scénu a teď poslyšme slova, která říká. 5.18, slyš králi, Bůh nejvyšší dal nebůh Adnezarovit tvému otci. Teď byste mi řekli, aha, otec. A já řeknu, aha, jak se nazývá král David ve vztahu ke svým následovníkům. Takže podle hebrejského myšlení si musíme uvědomit, že je velice běžné, že v těch záznamech královských
48:25nebo paralipomenon, jak je ten král srovnávan, ačkoliv v žádném případě nebyl David jeho otcem. Ale ten předchůdce v rodové linii, ale nečinil to, co je dobré v hospodinových očích, tak, jak tomu činil jeho otec, král David. Rozumíme tomu, tento obrat nemůžeme brát v tomhle střevu doslovně. Takže opravdu, skutečně, to byla až třetí generace.
48:51Takže bychom to chtěli říct doslovně, byl to vnuk. A Nebukadnezar byl jeho děd. Nuže Bůh nejvyšší dal Nebukadnezarovi, dědovi Belčasara, království a velikost, slávu i důstojnost. Čteme u Daniele. Pro velikost, kterou mu dal, se před ním třásli všechny lidé různých národností a jazyků a obávali se ho. Koho chtěl, zabil. Koho chtěl, nechal žít. Koho chtěl, povýšil. Koho chtěl, ponížil.
49:24Když se jeho srdce povýšilo a jeho duch se stal nadmírně spupným, byl svržen ze svého královského stolce a jeho sláva mu byla odňata. O tom jsme četli to ponížení krále Nebukadnazara v jaké kapitole? Čtvrté. Daniele. Byla odtržena tedy ta orlí křídla z té šelmy, která byla podobná lvu. Byl vyhnán pryč od lidí. Jeho srdce se stalo podobné zvířecímu.
49:53Bydl s divokými osly, za pokrmu dávali rostliny jako dobytku. Jeho tělo bylo skrápěno neblzkou rosou. Dokud nepoznal, víte, to ponížení krále Nebu Karnezara vedlo k tomu hlubokému poznání s boží milosti, že Bůh nejvyšší má moc nad lidskými královstvími. Jenom jestli to vědí dneska i křesťané. A že nad nimi ustanovuje, koho chce. Mám to zopakovat.
50:21Že Bůh nejvyšší má moc nad lidskými královstvími a že nad nimi ustanovuje, koho chce. a ani ty, ale ty, jeho synu, Belšesare, si neponížil své srdce. Ačkoliv si všechno toto věděl, uvědomujete si, Belšasar si moc dobře pamatoval, jak to bylo, ale povýšil se snad pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil si z nich víno ty i tvoji hodnostáři,
50:53tvé ženy i ženiny. a chválil si bohy stříbrné, bohy zlaté, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. A Boha, v jehož rukou je tvůj dech a všechny tvé cesty, si však nevelebil. V čích rukou jsou všechny cesty a všechny dny, jenom v rukou Boha nebes. Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a napsalo toto písmo.
51:27Toto je pak písmo, které bylo napsáno. Mene, mene, tekel, ufarsin. Toto je výklad těch slov. Mene, Bůh sečetl tvé králování a ukončil jel. Tekel byl si zvážen na vahách a sledán lehký. Peres, tvé království, bylo rozlomeno a dáno médům a peršanům. Víte, co pak Belčasar udělal po těchto událostech? Belčasar hned poručil, aby Denele oblékli do purpuru,
51:58na krk mu dali zlatý řetěz a rozhlásil o něm, že má v království moc jako třetí. Ještě té noci byl král Belčasar zabit. Bratři a sestry, zlato, ani stříbro, ani žádný jiný člověk, včetně samotného, a teď dejte pozor, co vám řeknu, včetně samotného proroka Daniele, člověka z jeho provínění před hospodinem nevykoupí, ani nemůže zachránit.
52:29Víte, Ezechiel 14.13, který byl současný, samozřejmě, který byl proroka Daniele, to řekl jasně lidský synu 14.13. Pravý hospodin, pokud proti mě země zřeší tím, že se zpronevěří věrolomností, stáhnu proti ní ruku, zlomím jí hůl, chleba, pošlu do ní hlad a vyhladím z ní člověka i zvíře. A budali uprostřední, díte ji pozor,
53:02tito tři muži, Noé, Daniel a Job. Ti ve své zprovedlnosti vysvobí jen svoji duši, i výrok panovníka hospodina. Kdybych přivedl do země divou zvěř, ta by učinila bezdětnou ji a země by se stala spouští, aniž by ji kdo kvůli té zvěři procházel. Zdali pak tito tři muži uprostřední, jakože jsem živ, je výrok panovníka hospodina,
53:32vysvobodí syny a dcery. Oni vysvobodí sami sebe, ale země se stane spouští. A teď můžete číst dál, jak pokračuje hospodin. Ano, bratře a sestry, král Belčazar, nakonec ještě té samé noci, po té hostině, po vyslechnutí božího ortelu z prorokových úst, zahrnul proroka Daniele zlatem, šarlatem a vším.
54:02Ale nic z toho se před samotným hospodinem nepočítalo. Jak říká prorok Jeremiáš 17.5, toto praví hospodin, prokletě muž, čili člověk, v tom obecném slova smyslu, který doufá člověka, který spolehá na člověka, tělo pokládá za svoji sílu a jeho srdce se odvrací od hospodina. Bude jako jalovec v pustině a neuvidí, když přijde dobro.
54:32Usídlí se na vyprahlých místech v pustině v solné, neobydlené zemi. Zde je opět nějaká určitá duchovní věc, kterou musíme vnímat i jako novozákonní církev. Víte, žádné udílené světské pocty. Opakuj, žádné. Žádné okázalé zádušním vše, které pořádají falešné církve, protože jaký význam má zádušním vše za mrtvého člověka před hospodinovou tváří.
55:09Žádné pomníky, který tento svět staví a v kterých si libují mocní tohoto světa. Nic z toho před hospodinem člověku místo nezajistí. I právě naopak. Jen a pouze ten, kdo celým srdcem spočine z boží milosti ve víře v Pána Ježíše Krista, který byl již dávno předem ohlašován jako zaslíbený mesiáž, který má přijít.
55:44Chápeme ve starozákonní době. My už nemusíme čekat, že přijde. On přišel a přijde po druhé. A v jeho zástupnou oběť, který člověk, jehož jméno je od počátku světa zapsáno v kniže života, v knize toho zabitého beránka, jedině takový člověk může být před hospodinem zvážen a nebude shledán lehkým. Jedině takový člověk, jak čteme u Jana 3,18, kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je, dáváme pozor na ten čas, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného syna Božího.
56:33A tedy, bratři a sestry, my si musíme uvědomit, že ano, soutnat novobabylonskou říší, to je velice tragický obraz toho, jak od krále, který jsem přesvědčen ze svého poznání písma, jednou bude v nebi, čili krále nebu Karnezara, se dostáváme k jeho vnuku Belčasarovi. A jak tragické konce jsou v některých rodinách v té generacích.
57:04Víte, z dalších výpovědí mimo biblických i biblických víme, že tím nástrojem soudu, který tu noc, který přepadl Babylon, byly peršané, medové a peršané. A který král tedy nahradil krále Belčasara, který usedl na trůn? Darius. A my ho známe také v písmu jako Kíros II. Veliký. Teď dejte velký pozor, jaké jsme v roce 539,
57:34Protože v roce 522 vládne nad mětskou říší kdo? Darius Histapses. To jsou dva odlišní lidé. Histapses Darius, ten nastoupil až v roce 522. Takže Darius bylo používáno také jako titul. Takže v roce 539, a to bude příště 12. října, někteří 29. já,
58:04A na tom asi nesejde, ale bylo to tak v roce 539. Král Belčasar byl ještě té noci zabit a pak prakticky bez boje byl Babylon obsazen a dobit Médsko Persou říší, čili tím druhým rohlem. A tak, bratři a sestry, za šesté nikdy nezapomínejme na to, že Babylon jako systém, ačkoliv byl takhle obrazně potrestán, Je to předobraz toho budoucího soudu, ale nikdy ještě definitivně zničen nebyl.
58:40Je to teprv předzvěst z toho, co nás čeká. Vrchol babylonské říše a její definitivní potrestání je nám jasné. už z kontextu, jak je sestavena Bible, jestliže poslední kapitoli 17-18 předposlední, předpředposlední, mluví o zkáze Babylona, tak to asi znamená, že to bude ležet stále jednoznačně v budoucnu.
59:11A samozřejmě z naší perspektivy je to budoucnost. A toto je jen dílčí soud nad tím babylonským síměm, které je prošlo do všech světovládných zíši a systémů, které ovlivnilo. Ale definitivní Babylon bude potrestán až v době velkého soužení, v 70. Danielově týdne let. A úzce souvisí s poslední dobou. A teď je úplně poslední, někdo si už oddychne, protože se blížíme ke konci.
59:42A to je, jaké je poselství, tedy jasné poselství, ve vztahu k božímu člověku a lidu a Babylona. Víte, kniha z Jevení, Janova 18, čtyři, co jsme nečetli, pokračuje. Tu už jsem uslyšel jiný hlas z nebe, který říká, víděte z ní, můj lidé, abyste neměli účast na jejich říších a nedostali z jejich ran. Tento verž zase není nový.
1:00:12Když budete hledat pečlivě v písmu, co říká Jeremiáš 51, Jeremiáš 51, 45 ve vztahu k Babylonu. Víděte z něho, můj lidé, zachraňte každý svou duši před hospodinovým planoucím hněvem. A tato slova bratři a sestry mají eschatologicky naprosto jasně dané postavení i místo.
1:00:43Ale mají také duchovní přesah. A já se na závěr dnešní biblické chci zaslívat tím duchovním přesahem, který je od počátku těchto událostí pro každého věřícího. To znamená, jaký má být vniterný vztah věřícího člověka, a my se tedy budeme soustředit už pouze na novozákonní církve kdový milosti, ve vztahu k Babylonu a jeho systému.
1:01:13Boží člověk v každém čase, bez ohledu na věk, v kterém se nachází, totiž žádný doopravdy věřící, žádná opravdová Kristova nevěsta, tedy církev, nemůže mít žádný, žádný, žádný spolupodíl s Babylonem. Rozumíme tomu? Žádný. Veršů, které se týkají vztahu Babylona a církve, A teď chápete, že v novozákonních textech je často ten babylonský světový řád
1:01:48označován jako svět. Jak je mnohokrát v písmu daným, jaký máme mít vztah k tomuto světovému zřízení, k tomuto světu. Jan 17.6. Velekněžská modlitba. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a měj si je dal a tvoje slovo zachovali. Pokračuje to 17.14. Já jsem jim dal tvé slovo a svět proti ním pojal nenávist,
1:02:17protože nejsou ze světa, jako já nejsem ze světa. A snad asi nejznámější text, jaký je vztah světa, toho systému a křesťana. Nemluvíme o světu jako o stvořením, ale toho systému. 1. Janova 2.15. Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm otcova láska, neboť všechno, co je ve světě, žádost těla, žádost očí, i prázdná chlouba života není z otce, ale ze světa.
1:02:51A svět pomíjí i jeho žádosti, kdo však činí vůli boží zůstává na věky. A poštol Pavel, když mluví o tom babylonském pohanském systému uctívání, tak říká 1. Korinským 10.21, nemůžete pít pánův kalich i kalich démonů. Nemůžete mít podíl na pánově stolu i na stolu démonů. Či snad chceme popouzet pána žádlivosti, jsme snad větší než on.
1:03:19Na třeba sestry novozákonní církev tohoto věku, tohoto věku se dle poselství písma nachází v duchovně nepřátelském světě od počátku své existence. Je církev obklopena nepřátelským světem, který obpanovává babylonský systém. a jemuž dominuje samozřejmě velká smilnice, nevěstka, falešná církev.
1:03:50Jestli si toto věřící neuvědomí v současnosti, tak si dovolím říct, že to souvisí s duchovní negramotností. Jestli si dneska nějaký věřící člověk neuvědomuje, jak v vážné době žije církev, tak je to duchovní negramotnost. A nebo známka toho, že už byl dávno sveden. Ale tady zaznímá, viděte, znímují lidé, abyste neměli účast na jejich říších
1:04:19a nedostali z jejich ran. Zachraňte každý svou duši před hospodinovým planoucím hněvem. Ano, Kristova církev musí až do určitého daného času zůstat na tomto světě. Vždyť i pán Ježíš ve velekněžském modlitbě, když se modlík otci, říká, patnáct, neprosím, aby si je vzal ze světa, ale aby si je zachoval od zlého. Církev musí až do konce zvěstovat Evangelium a vyučovat Kristovi učedníky.
1:04:58Musí naplňovat své velké poslání. Církev musí sloužit hinoucím. nesmí se, poslouchejte vážně, nesmí se izolovat ve smyslu zavírání se do klášterů nebo do nějakých podivných sekt, komunit. Církev musí žít ve světě svatým a příkladným životem, v plném podřízení se hospodinu a jeho svatému slovu.
1:05:29Církev musí, rozumíme, musí podle písma snášet všeliká utrpení a pronásledování pro pravdu a pánovu slávu. Církev musí dbát na svoji čistotu. To je musí dbát na kázání celého, celého bratře a sestry, nefalšovaného, neobroušeného. To znamená nejenom některé kapitoly a některá slova z písma. Rizího božího slova ve své plnosti a ve svých řadách
1:06:01musí církev uplatňovat církevní kázeně. Ale co církev opravdu, ale opravdu nikdy nesmí? Nesmí mít žádný podíl s nevěřícími. Rozumíme my? Nesmí mít žádný podíl s tímto světem a jeho falešným náboženským systémem. Církev nesmí činit žádné kompromisy s pravdou, božího slova.
1:06:33Nikdy se nesmí pravá církev zaprodat a nikdy, nikdy, nikdy nesmí zapřít jméno Pána Ježíše. A to ani myšlením, ani slovem a skutkem. Rozumíme tomu? Zapírat Pána Ježíše Krista neznamená jenom to, že o něm nemluvím. Ale já můžu Pána Ježíše, a to je dneska asi nejmodernější způsob, zapírat tím, jak žiju. Protože jestliže můj život není podřízen božímu slovu,
1:07:05tak můžu o pánu Ježíši mluvit tisíce hodin. Ale je to ohavné. Ano, jen taková církev, která se jasně vymezuje proti Babylonu a jeho systému, která je věrná nevěsta pána Ježíše, může počítat s těmi útěšnými slovy, že ji pán Bůh zachová před hodinou zkoušky, zkoušky, která bude v daný čas uvedena na tuto
1:07:36zem hospodinem. Jak praví písmo z Jevení Janovo 3.10. Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, já zachovám tebe v hodině zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyskoušela obyvatele země. Přijdu brzy. Drž pevně, co máš, aby ti nikdo nevzal věnec vítěze. A Petr, a poštol Petr k tomu dodává 2. Petrova 2.9, pán jistě dovede vytrhnout zbožné ze zkoušky,
1:08:07ale nespravedlivé zachovávat prodem soudu. Na třeba sestry, čili tímto, jsem se pokusil uzavřít ten retrospektivní, ale i ten budoucí vhled do biblických událostí prorocky spojených s Babylonem. A ty se nám budou určitě v Zachariášovi opakovat. Takže za domácí úkol máte si nastudovat kapitoly minimálně z Jeremiáše, že jsme říkali 50 až 51.
1:08:40A jak pán dá příště, se dostaneme k dalším rohům. Teď je prostor se zeptat, doplnit. Studoval spolupu trochu to písmo, jak vnitro napsaný to jméne, tak jen u falzy. Proč tomu vlastně nerozuměli? Není ani aramejský. Není to aramejský. Není to ani hebrejský, no. Já jsem se ročil, že to je tak nějak, jakoby, aramejský, ale napůl.
1:09:14Ano, některý náznaky, ale nebylo to něco, co by oni dovedli, jako, světku vyložit, ty mudrce. Nestačilo umět přečíst, ale musel rovnou rozumět tomu, co to je, a potom se to dalo vyložit. Nebylo to tak, že by to Daniel přeložil. Byl mu daný výklad i k tomu slovu. Nebyl to čistý překlad.
1:09:46Já jsem tomhle tématu přemýšlel, do jaké míry, ale čas by nám to nedovolilo. to nedovolilo se věnovat odluky církve od státu. To je velmi důležité téma. Ale chci vám říct, že církev, která zůstala po nejvíše v těch zemích, a můžete studovat tu církevní historii, neoddělená, reformátoři si toho moc byli vědomi,
1:10:18tak opravdu se po nejvěce s ní stala veliká děvka. A opravdu v tom smyslu, že církev, která je propojená se státem, A to je vidět i v dnešních církvích, že samozřejmě nás hned napadnou církve, které známe z doby reformace, proti kterým se bojovalo v době reformace, jejich učení, myslím. Ale v současnosti mnohé takzvané protestantské církve jsou ještě ohavnější ve svém způsobu bytí.
1:10:51Takže samozřejmě prostě státní církve od počátku měly veliký problém a velice snadno se podařilo světovým vládcům si naklonit a infiltrovat jejich vedení. A samozřejmě nemělo to s vírou v Pána Ježíše už ve velice raných historiích církve vůbec nic společného. Takže ta precizní doktrina reformační odklonu církve od státu si myslím, že je obrovskou prevencí,
1:11:28ale to neznamená, že všecky církve, které žijí v odluce od státu, jsou opravdu kristovými nevěstami. To ne. A můžeme tedy uzavřít, poprosím, několik modlitev na závěr.