#03 Odkaz zbožného muže | Konference Úsilí o svatost 2024
Biblické texty v kázání
Exodus 232. Samuelova 51. Královská 81. Královská 111. Paralipomenon 28Přísloví 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
- 1:39 1. Paralipomenon 28
- 9:19 2. Samuelova 5,4–10
- 18:32 Exodus 23,25
- 25:47 1. Královská 8,38–40
- 31:34 Přísloví 2
- 36:12 1. Královská 11,4
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:11Tak pokoj, pokoji vám všem, milé sestry, milí bratři, všem, kteří jste přišli na naši konferenci. Eh, je to úžasný čas. Je s tím spojená také eh velká odpovědnost, mnoho, mnoho příprav. Však už jste to zaznamenali, když jste když jste sem přišli a a chvála Pánu za to, že jako sbor můžeme tímhle způsobem sloužit. Dneska nás čeká jeden eh úsek ze Starého
0:39zákona. Máte v programech, je to první letopisu nebo první paralypomenon 28. kapitola, verš 9. Ale než budeme číst trošku širší úsek, tak mi dovolte, abych se pomodlil. Tak pane Bože, děkujeme za tuto výsadu, že můžeme studovat tvé Boží slovo, že Pane toužíme poznávat tě a prosíme, Pane, aby ji otevíral naše
1:11srdce, aby, Pane, jsi boural eh naši zdorovitost a hřích, který prostě často je v našich srdcích. Tak prosíme, Pane, aby ty jsi se oslavoval. Já prosíme, Pane, za ten čas, kdy budeme rozebírat tento odkaz krále Davida. Prosíme, Pane, aby byl aktuální stejně tak pro nás, jako tehdy měl být pro Šalamoun. A prosíme, Pane, aby nás to vedlo tě
1:39následovat v poslušnosti, v bázni před tebou a v touze sloužit tobě na prvním místě. Tak prosíme, Pane, ty jednej a ty se oslav. Ve jménu Pána Ježíše. Amen. Tak pojďme, pojďme do našeho textu. Jak jsem zmínil, je to první letopisů 28. kapitola. Já si eh dovolím přečíst od začátku té kapitoly po 10. verš. Naším
2:10veršem bude verš devt. David shromáždil do Jeruzaléma všechny izraelské velitele, velitele kmenů, velitele oddílů, kteří sloužili králi, velitele, e, pardon, velitele nad tisíci a velitele nad sty, předáky nad vším majetkem a dobytkem krále a jeho synů, spolu s dvorními úředníky, hrdiny, všechny zámožné lidi. Král David se
2:39postavil na nohy a řekl: „Slyšte mě, mí bratři a můj lidé. Měl jsem na srdci postavit dům odpočinutí pro truhlu Hospodinovy smlouvy, pro podnož nohou našeho Boha a udělal jsem přípravy ke stavbě. Bůh mi však řekl:„Nestav dům pro mé jméno, neboť jsi bojovník a prolil jsi mnoho krve. Hospodin, Bůh Izraele, si mě vyvolil z
3:07celého domu mého Otce, abych byl navěky králem nad Izraelem. Vždyť Judu si vyvolil za vévodu a v domě Judově dům mého Otce. A mezi syny mého Otce si oblíbil mě, aby mě ustanovil králem nad celým Izraelem. Ze všech synů a Hospodin mi dal mnoho synů, si vyvolil mého syna Šalamouna, aby seděl na trůnu Hospodinova království nad Izraelem. Řekl mi: "Tvůj
3:38syn Šalamoun, ten postaví můj dům a má nádvoří, neboť jeho jsem si vyvolil za syna a já budu jeho otcem. Jeho království upevním navěky, jestliže bude pevný v tom, aby plnil mé příkazy a má nařízení jako dnes. nyní před očima celého Izraele Hospodinova shromáždění a před naším Bohem říkám: "Zachovávejte a vyhledávejte všechny příkazy Hospodina
4:09svého Boha, abyste zdědili tu dobrou zemi a dali ji do dědictví svým synům poá po vás navěky. A ty, můj synu Šalamo poznávej Boha svého Otce a služ mu celým srdcem a ochotnou duší. Neboť Hospodin zkoumá každé srdce a zná každé zaměření myšlenek. Budešli jej hledat, dá se ti nalézt.
4:40Opustíšli ho, natrvalo tě odvrhne. Nuže pohleď, že Hospodin si tě vyvolil, abys postavil dům pro svatyni. Posilni se a jednej. Tak představte si takovou na první pohled zdánlivě, řekněme úžasnou situaci. Jaké by to bylo zdědit obrovský majetek? Jo, zkuste si to představit.
5:12Získáte dokonalé zabezpečení, jo? Získáte určitou nezávislost. Budete si moci koupit, co byste chtěli, co vás napadne. Nebudete mít v tom prakticky žádné omezení, nebudete mít nedostatek. Mohli bychom to shrnout slovy, že něco takového je životní výhra. Jedním z takových šťastlivců byl jakýsi Huntington Hartford II.
5:43Věřím, že vám to jméno vůbec nic neříká. To nevadí. To byl muž, který vyrůstal v bohaté rodině a někdy asi před skoro 100 lety, ve 30. letech minulého století, v jeho 11 letech zdědil po otci obrovský majetek tehdy v hodnotě 90 milionů amerických dolarů. Jo, dneska by to byla mohla být téměř miliarda dokonalé vyhlídky. Jo, představte si vás
6:14v situaci takového kluka. Ten chlapec získal prestižní vzdělání na Harvardské univerzitě. V 60. letech patřil k nejbohatším lidem světa. Jo, mezi jeho známé patřili takoví jako Charlie Chaplin, Salvátor Dalí, jistě znáte a takové různé celebrity té doby. Jenomže vedle toho majetku mu chyběla jedna důležitá věc. Chyběla mu moudrost
6:44a tak investoval do nesmyslných realitních projektů. Přišel o stovky milionů dolarů na financování filmů, divadelních her. dokonce měl nadaci, která nesla jeho jméno a ten hloupý a rozmařilý život ho nakonec v závěruho života vedl k bankrotu. Zbankrotoval a dožil v ústraní se skromným zbytkem toho původního obrovského bohatství.
7:15A ten náš příběh, který jsme teď četli, tak trošku začíná velmi podobně jako mládí toho pana Hartforda. My se nacházíme v saméměru vlády krále Davida. A David byl velký král. Jo, na konci jeho vlády ta izraelská země byla sjednocená, byla silná, byla zabezpečená. Většina těch nepřátel byla poražených. A on nyní
7:45předává tohleto dědictví svému synu Šalamounovi. Ale ten Davidův odkaz, to není žádná vladařská strategie, ani obchodní nebo politická, nic z toho, co by mu třeba pomohlo jako novému králi zvětšit majetek nebo zvětšit vliv, moc. Nic takového. Nic takového David nepředává. David byl zbožný muž přes všechny ty chyby a hříchy, které měl. Byl to zbožný
8:15muž a věděl, co je nejdůležitější, co musí svému synu předat, aby on uspěl v té těžké roli vládce nad Izraelem. A David Šalamo vedl ke zbožnosti. Odkázal svému synu poučení o tom, jak je nezbytné budovat svůj vztah s Bohem. Tak milé sestry, milí bratři, víte, čím můžete podpořit růst vašeho vztahu s
8:48Bohem? Tahleta Davidova slova, která pronesl téměř na závěr svého života ke svému synu, tak nás učí, že máme, že potřebujeme podporovat růst našeho vztahu s Bohem. A v tomhle textu nám dává dvě dva body nebo řekněme dvě eh součásti a to je poznání Boha a plná a ochotná služba Bohu. Tyto dvě
9:19věci. Tak název tohoto kázání je odkaz zbožného muže. David dokončil během té své vlády mnohé události nebo respektive mnohé to, co chybělo z té Jozuovy kampaně. Jo, obsadil, co zbývalo, nebo aspoň většinu z toho. Možná nejznámější je jeho dobytí Jebusu, později Jeruzaléma. Druhá Samuelova 5 4 až 10. Můžete si to určitě
9:51doma přečíst. David byl z lidského pohledu úspěšný král, ale hlavní příčinou Davidova úspěchu nebylo to, že byl statečný bojovník nebo že byl dobrý vojevůdce, ale to, že si jej Bůh Bůh sám vyvolil, aby vládl nad Izraelem a Bůh jej po celou dobu jeho života provázel. A David si toho byl vědom. David si uvědomil,
10:21jak je slabý a že z lidského pohledu on sám David byl poslední tím, kdo by mohl used izraelský trůn. A to ho vedlo k pokoře. Nebyl dokonalý. Známe hřích s batebou a a další hříchy, které spáchal. Ale když čteme v první královské v 15. kapitole, pátý verš. Tak ta charakteristika, jak Bůh hodnotil jeho život a jeho vládu, je, že činil
10:51to, co bylo správné v Hospodinových očích. No, to je charakteristika Davidova života. A David se svým způsobem stal vzorem pro všechny ty další následující krále. A víme, že jen málo z nich vůbec dohlédlo toho Davidova příkladu. A tak na začátku téhleté kapitoly, tak David povolal ty přední muže Izraele, včetně svého syna. Povolal je k sobě do
11:21Jeruzaléma a hovoří k nim: "On, velký král odchází a chce předat to, co ví, že je nejdůležitější svému nástupci a těm, kteří ho budou podporovat v té vládě." A ten Davidův cíl je, co jim chce říct? Hledejte svou naději v Bohu. On chce, aby nepodlehli obavám z toho, že odchází, že nebude, co co bude, až
11:51zemře. Jo, v těch lidech to muselo vyvolávat určité obavy, ale on chce, aby se spolehli na toho, který je stále přítomný, který je stále s námi, i když není vidět na samotného Boha. A v téhleté souvislosti jim i dává ten nejdůležitější důvod, úkol, řekněme ten technický úkol, postavit dům pro uctívání Hospodina.
12:22A tímhletím vlastně začíná ta dvojice výzev, která předchází a je součástí toho našeho kázání, kdy David nejprve vyzývá ten izraelský lid. To je v osmém verši, ty vůdce toho lidu a potom mluví přímo k Šalomunovi. To je ten devátý verš. A ta jeho výzva k lidu v tom osmém verši, tak zdůrazňuje: "Zachovávejte a vyhledávejte všechny příkazy hospodina
12:50svého Boha." A on skutečně chce, aby pevně drželi a aby zkoumali Boží příkazy. Jo, jejich úkolem bylo zachovat a prohloubit následování Pána Boha, aby prohloubili svou poslušnost Bohu. Protože přímo v tom verši to spojuje se zaslíbením. Tam není vlastně nic složitého. Chtějí-li si udržet tu zaslíbenou zemi,
13:20tak musí být poslušní Bohu a musí následovat Boha. musí růst ve zbožnosti. Pokud chtějí tu zemi předat eh těm dalším svým potomkům, musí být takový, jak jim říká David. A ta druhá výzva potom směřuje přímo na syna Šalamo a to je náš první bod, respektive druhý, tohle byl kontext. Takže druhý bod, poznávej Boha.
13:50A David oslovuje před celým shromážděním a my nevíme, kolik tam bylo lidí, ale určitě minimálně nějaké stovky toho svého syna a říká mu„ A ty můj synu Šalamoune. A ta jeho slova navazují přímo na tu výzvu, kterou dával tomu lidu. To znamená, že ani ten královský syn, budoucí král, z toho, co řekl tomu lidu obecně, není výjmut.
14:21Ta jeho odpovědnost Šalamouna v té době byla úplně stejná jako těch, kterým bude vládnout. Nebyl z toho nějak vyjmutý. Stejně tak on měl zachovávat a měl vyhledávat všechny Boží příkazy. Jinými slovy, být poslušný Bohu, který jej ze všech těch Davidových synů a víme, že jich neměl úplně málo, který jej vyvolil. A proto ten začátek té Davidovy výzvy je
14:51Poznávej Boha, svého otce. Že David přikazuje Šalomoi, že má poznávat Boha. A to sloveso poznávej, tak má význam mít znalost o něčem nebo o někom. A obvykle to je znalost, která se získává nějakými smysly, nějakým pozorováním, zkoumáním. Jo, znalost, za
15:22kterou stojí nějaká práce, nějaký získat, nabít. A jeho úkolem bylo znát Boha, dozvídat se. o Bohu a to není jenom o pouhých faktech. Já věřím, že Šalamon už hodně i věděl. Ty fakta jsou samozřejmě nezbytná. To je pravda, bez nich to nejde. Ale je to hlavně o tom, aby Šalamon to poznání vnesl do svého srdce.
15:59A že hovoříme o skutečně těsném vztahu mezi Šalamounem a Bohem, tak David to uvádí tím spojením Boha, svého Otce, jako toho, kdo dal Šalamonovi život, kdo ho zachoval až do té doby, eh, že mohl př převzít to království jako toho, kdo svou vůlí vede a komu patří naše poslušnost. Šalamunova samozřejmě na
16:30prvním místě. O něm ten text je, nás také, nezapomeňme na to, ale také toho jako Boha Otce, jako toho, kdo se láskyplně stará a ochraňuje. Jo, dítě, když si představíte malé děťátko od narození, tak přirozeně, postupně poznává svého tatínka a učí se jej poslouchat, jo, spoléhá na něj a ten jejich vztah postupně roste.
17:00Není to dokonalý vztah. Zkažení jsou oba, tatínek i děťátko, ale myslím, že dobře ilustruje, co David od Šalamo chtěl, aby se skutečně učil záviset na Bohu, aby se učil spoléhat na Božím vedení, na Boží vůli, tak jako se malé dítě učí spoléhat na svého nedokonalého pozemského otce. Tak milí svatí, poznání Boha a to
17:31průběžné poznávání je naše životní nezbytnost. Jo, prostě bez toho to nejde. To je základ, bez něhož se náš život rozpadne a propadne do marnosti a zmatku. Stejně jako toho muže v té úvodní ilustraci. Ale co více, jo, bez závislého srdce na Bohu nebude zdravá ani naše služba Bohu. Jo, to je
18:01nezbytná podmínka pro naši službu. A to je třetí bod, který tady máme, služ Bohu. To sloveso služ opět v příkazu, tak má význam pracovat, ale zde spíše ve významu sloužit v postavení někoho nižšího vůči někomu, kdo je vyšší v postavení otroka a ne svobodného vůči
18:32jeho pánu. A David tím zcela otevřeně zdůrazňuje Šalamounovo podřízení Bohu a vede jej k uctívání Hospodina, což také patří do významu toho slova sloužit. Protože stejně Mojžíš nařizoval lidu po vyjít z Egypta, aby se neklaněli jiným bohům, ale Exodus 23:25. Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu a on požehná tvému
19:02chlebu i tvé vodě. odstraním ze tvého středu nemoc. Jo, to podobná výzva, stejné slovo, které vede k uctívání Hospodina. Skutečný Bůh, náš Pán, tak měl mít a má mít výhradní vystavení, e, výhradní postavení, výhradní pozici v našich životech. Modly nejsou nic,
19:32nemají žádný žádný význam. A tak ta Šalamounova služba Bohu podle toho Davidova příkazu, tak měla se vykazovat dvěma vlastnostmi. Služ mu celým srdcem a ochotnou duší. To spojení celým srdcem, tak znamená neporušeným, nerozděleným srdcem. Jo, srdce v té,
20:03řekněme židovské kultuře té doby, tak bylo chápáno jako místo, kde se nachází myšlenky, jo, kde sídlí vůle, emoce, jo, a zároveň vědomí toho, co je správné a co je špatné. A tak tohleto srdce, řekněme takové centrum, tak mělo být to, co David přikazoval Šalomonovi, tak mělo být celé zaměřené na hospodina. Jo, v jeho srdci nemělo být místo pro
20:36žádného eh falešného Boha nebo cokoli prostě eh jiného. A Šalamon tu otcovu výzvu přijal. Jo, my víme a přečtu za chviličku, že když se modlil o nějakých 14, 15 let, myslím později při zasvěcení chrámu, který nechal postavit, tak použil stejnou výzvu ke shromážděnému lidu. No, v první královské 861 tak čteme: "Necht je vaše
21:06srdce celé s Hospodinem, naším Bohem, abyste žili podle jeho ustanovení a zachovávali jeho příkazy, jak je tomu dnes." To byla Šalamounova slova tomu shromážděnému lidu. Tak sloužit celým srdcem v sobě nese poslušnost Bohu. Jo, bez toho to prostě nejde. Je to poslušnost Bohu, poslušnost jeho příkazů všem, ne těm, který, které
21:35si vybereme, které se nám líbí. Ty ostatní tak jako zahrneme někam pod koberec, ne? Jo, je to poslušnost zjevené Boží vůli, protože naopak neposlušnost ukazuje pravý opak. Ukazuje nepodřízené srdce. ukazuje srdce, které není celé zaměřené na Hospodina, které není ochotné mu naplno sloužit, i když člověk
22:05může říkat cokoliv. Ta druhá vlastnost, kterou David spojil s tou službou, byla sloužit s ochotnou duší. Zase v tom židovském kontextu tehdy, tak duše byla část člověka, která myslí, která cítí, která má touhy, která chce něco. A ta ochotná duše
22:36je, jeli ochotná, tak je nakloněná ke službě. Je skutečně otevřená ke službě. je dobrovolná, jo? Libuje si ve službě Bohu. Taková duše je skutečně připravená sloužit Bohu naplno a odhodlaně. nezná přestávku, nezná dovolenou ve službě Bohu. To je postoj té duše. Služba Bohu takovou duši i naplňuje.
23:12Ta služba Hospodinů, k níž David vyzýval Šalomouna, tak prostě měla být jeho celoživotní upřímnou a odevzdanou službou v poslušnosti našemu Bohu. Bratři a sestry, přesně takové vlastnosti má mít naše celoživotní služba Bohu, ať se prakticky projevuje jakkoli. Ten význam, to co tady David říká Šalomoi, tak naprosto vylučuje
23:44jakoukoliv povrchní službu, která je vedená jen na oko před lidmi, abych vypadal dobře, aby mě někdo poplácal po zádech. Toto naprosto vylučuje a je zde jeden zásadní důvod, proč tomu tak je. A to je náš další bod, že Bůh tě vidí. totiž nic v celém Božím stvoření není Bohu skryté.
24:17Nic není utajené. Jediné žádné, žádné zákoutí lidského srdce není Bohu neznámé nebo utajené. A právě proto David zdůvodňoval tu výzvu vůči svému synu těmi slovy: Hospodin zkoumá každé srdce. a zná každé zaměření myšlenek. říká mu to naprosto otevřeně, protože ten význam zkoumá,
24:49mimochodem sdílí vlastně stejný kořen jako to slovo vyhledávat v tom osmém verši, kdy David přikazoval tomu shromážděnému lidu, tomu celému Izraeli. A jak jsme řekli, vyjadřuje to podrobný pohled na předmět zájmu. Ne ne nějaký povrchní jako jako přehlédnutí situace. nikoli, ale do hloubky. A můžeme si to přirovnat k vědci, který
25:19pečlivě pozoruje vzorek pod mikroskopem a zajímá ho, jak celek toho vzorku, tak jde do každičkého detailu a využívá těch vlastností toho mikroskopu a toho zvětšení a tak dále, aby mohl ten vzorek zmapovat do skutečně největší podrobnosti. Ale na rozdíl od vědce, který se snaží zkoumat nové věci a snaží se na něco nového případně přijít, tak Bůh vše, co
25:47zkoumá, všemu rozumí, všechno zná. Jo, nestane se, že by Bůh přišel na něco nového. Ha, jsem překvapen. Vůbec ne. Vůbec ne. Když se vrátíme ještě k té stejné modlitbě, kterou Šalamon se modlil po zasvěcení toho chrámu zpátky tedy v první královské 8 38 až 40, tak tam Šalamon říká tato slova, jo, každou
26:18modlitbu a každou úpěnlivou prosbu, která vzejde od kteréhokoliv člověka z celého tvého lidu, Izraele. znají přece každý ránu svého srdce, když vztáhnou své dlaně k tomuto domu, vyslyš v nebesích, v sídle, kde pobýváš, odpusť, jednej a dej každému podle všech jeho cest, jak znáš jeho srdce. Vždyť ty
26:49jediný znáš srdce všech lidských synů, aby se tě báli po všechny dny, co budou naživu na povrchu země. kterou jsi dal našim otcům. Jo, prostě v každé životní situaci každého člověka je to Bůh, kdo má dokonalý přehled a tudíž také dokáže nejlépe do každé té lidské situace zasáhnout. Bohu není nic z toho, co se odehrává v
27:22lidské společnosti, v lidských srdcích, v lidských myšlenkách. Nic z toho Bohu neunikne. Ani ho to nepřekvapí, jak už jsem zmínil. Takže můžeme před Bohem něco skrýt? Jasná odpověď, že nemůžeme. Jo, lidské životy, milí svatí, jsou Bohu přehledné. Asi jako když se díváte na prázdné náměstí za krásného jasného dne. Vidíte celou
27:56plochu, vidíte všechny domy, kde to náměstí končí. Vidíte možná kdejaký kousek na dlažbě. Boží přehled je daleko, daleko, daleko větší. Je totiž, tudíž je hloupé, doslova hloupé domnívat se, že něco před Bohem skryjeme, že nějaký hřích zůstane Bohu utajen. On to ví dříve, než jsme ten hřích spáchali. Nejsme se vůbec třeba
28:26zamysleli jít tím hříšným směrem. Ale pak musíme také pamatovat, že všechny naše myšlenky i skutky tak dojdou svých důsledků, i když si to nepřipouštíme. A to je další bod a to je nezapomeň na důsledky. Tak David říká Šalomounovi, že Bůh odplácí každému podle jeho cest
28:58už v průběhu života. A to je důvod, proč David na závěr té své výzvy varuje Šalomo před neblahými důsledky svých rozhodnutí, aby nebral žádné rozhodnutí na lehkou váhu. Ta Davidova slova, budešli jej hledat, dá se ti nalézt. opustíšli ho, natrvalo tě odvrhne. Takhle to podmíněné vyjádření, budešli jej hledat, tak je opět
29:29ten stejný kořen slovesa jako ze začátku verše zkoumá a předchozího verše vyhledávat. Jo, tedy opět David vyzývá lid Šalamouna, nebo v tomhle případě Šalamo na prvním místě, aby se vším úsilím vyhledával Boha. Úplně stejně, stejnou intenzitou, ale Boží mocí. Tak je výrazně více. Bůh zkoumá lidská srdce.
30:05Úžasné je, bratři a sestry, když čteme ten text, že vidíme a dozvídáme se, že Bůh se nijak neskrývá, že Boha je možné nalézt. My víme, že Boží existence je zřejmá. Když se podíváme kolem sebe na Boží stvoření, Římanům 119 nám o tom hovoří. Takže existence Boha je neoddiskutovatelná, ale problém je v lidském srdci.
30:33V lidském srdci, ve kterém si člověk hledá výmluvy pro svou vzpouru proti Bohu. Proč? No, aby se nemusel Bohu podřizovat. Je to dětinské, jak jsme si už řekli, je to hloupé, ale je to každodenní realita. A někdy tak jednáme také, když ve když zřešíme, tak děláme, jakoby Bůh nebyl,
31:04jako bychom ho nechtěli, aby viděl do našich životů, aby vedl naše životy, abychom byli Bohu podřízeni. Ale úžasné je, že jak čteme, že Bůh odhalí svou existenci těm, kdo jej hledají. A ti, kdo nehledají, tak zůstanou ve vzpouře až do těch hořkých konců jejich životů. Nakonec úžasné je, že sám Šalomoun učil svého syna. Můžeme to číst v knize
31:34Přísloví ve druhé kapitole, vezmu prvních šest veršů, tak tam čteme, že Šalamon říká toto. Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy, učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti, jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti, jestliže ji budeš hledat jako stříbro,
32:07pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha. Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost. To znamená, bratři a sestry, že poznání Boha pochází od Boha samotného a je na Bohu. Ano, je to na Bohu, komu
32:39otevře oči, aby člověk pak začal vnímat Boží existenci a přiznal si to, co je zjevné. A z Boží milosti uvěřil spásnou vírou v oběť Pána Ježíše Krista. A ten, kdo zůstane ve vzdoru proti Bohu, tak bude Bohem odvržen. A to sloveso odvrhne, které máme v tom našem textu, tak má význam odmítnutí až
33:10s odporem. Jo, jako když prostě chcete vyhodit něco fakt ošklivého. Jako když vytáhnete z lednice něco, co už tam hodně dlouho být nemělo a už podle prvního vjemu svým čuchem poznáte, že to je něco hrozného. Nemusíme uvádět konkrétní příklady, tak odvrhnete to, odhodíte to skutečně s patřičným postojem, s patřičnou nelibostí. To je stejný význam
33:40toho slovesa, které čteme tady v tom našem textu. Ale v každém případě nikdo, žádný člověk nemůže obviňovat Boha za to odvržení. Protože bratři a sestry, každý z nás je vinen. Každý z nás je vinen svými hříchy a kvůli nim si zasloužíme spravedlivé odsouzení.
34:10Úžasné však je, že když čteme v listu efeským, ale Bůh bohatý v milosrdenství pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtví pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem. milostí jste zachráněni a spolu s ním nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v
34:41Kristu Ježíši, aby ukázal v budoucích dobách oplývající bohatství své milosti v dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Neboť jste zachráněni milostí skrze víru a ta záchrana není z vás. Je to Boží dar. Není na základě skutků, aby se někdo nechlubil. Bůh dal záchranu ve svém synu. Bůh dal
35:11vše, co je potřeba. Bůh dal dokonalou cestu. A ten Davidův život nám může posloužit jako ilustrace závěru té Davidovy výzvy. Dokud Šalamoun chodil věrně s Bohem, tak ten jeho život byl doslova výkladnicí Božího požehnání. Dvakrát se mu Bůh zjevil.
35:42Jeho moudrost byla známá v celém širokém okolí v mnoha zemích. Ekonomický rozma Izraele dosáhl za jeho vlády vrcholu. Žádní nepřátelé se prakticky k ničemu nezmohli. Ale my také víme z písma, že Šalamoun ve svém stáří selhal a zhřešil proti Bohu. Čteme, že jeho ženy odvrátily jeho srdce kzení za jinými bohy a jeho srdce nebylo
36:12celé s Hospodinem. První královská 11:4. A Bůh jej potrestal, přesně jak ho otec varoval. Bůh jej potrestal. Vzbudil už za jeho vlády několik nepřátel. A víte, že jedním z nich byl jakýsi Jarobeám, který pak za vlády jeho syna Rechabeáma zajistil nebo dopustil to, že se země rozdělila. Samozřejmě tím, kdo to vedl, byl Bůh.
36:41A tomu Davidovu rodu zůstal pouze jeden kmen a 10 kmenů se oddělilo. Ale i v tomhle vidíme úžasnou Boží milost. Bůh nezavrhl celý ten Davidův rod. Dodržel slib, který dal Davidovi, že zachová tu vládu toho Davidova rodu a že skrze něj přijde Mesiáš. Ale ty důsledky toho Šalomo hříchu byly obrovské.
37:12Rozpad, úpadek, pád do modlářství a nakonec, jak víme, vyhnanství. Tak bratři a sestry, nesmíme brát hřích na lehkou váhu. Člověk je, a musíme si to přiznat, že člověk je ve své lidské podstatě z hloubky srdce doslova prožrán hříchem. Představte si zkažené jablko, ze kterého lezou červy,
37:44které je plesnivé ze všech stran. Daleko horší je lidské srdce. A my musíme připustit, že dodnes mnohdy nemáme dostatečnou nenávist vůči hříchu. Je příliš snadno hřích ve svých srdcích tolerujeme. Je příliš snadno se necháme ukonejšit. Možná podobně tehdy to byl sestup u Šalamouna. Možná si říkal, ale přece o nic nejde, tak hospodina stále miluji a
38:17ale půjdu a občas se někde pokloním nějakému jinému Bohu. Půjdu do nějakého jiného chrámu. A ten postup byl od špatného k ještě horšímu. Tak my bratři a sestry, potřebujeme vidět, jak Bůh hledí na lidský hřích. A potřebujeme chápat, že skutečně to je to nejhorší možné na celém světě, v celém vesmíru.
38:47Ale jak jsme četli list efeským, kousek z listu efeským, tak Bůh dal záchranu. Bůh dal cestu, že i ten největší, nejšpinavější, nejprožranější hříšník má spásu v Kristu Ježíši. upřete svou víru na Pána Ježíše. Vy, kdo ještě vzdorujete, jo, kdo se nechcete podřídit Bohu, tam u něj najdete dokonalé odpuštění,
39:19dokonalou záchranu, úlevu od břemen, které vás tady tíží, od těch hříchů, které ničí, drtí váš život a najdete odpuštění až na věčnost, na věčnou nekonečnou existenci, kdy budete s Bohem. skrze víru v Mesiáše, kterého dal. To je úžasný dar. To je úžasná úžasná cesta ke spáse, k osvobození. Prosím, přemýšlejte nad tím, pokud jste
39:50ještě nevydali svůj život Pánu. Mám tady na závěr ještě pár řekněme aplikací, abychom to mohli trošku víc vtáhnout ještě do našich životů. Tak my v lidské historii, když navážu na tu úvodní ilustraci, tak my v lidské historii nalezneme hodně lidí, kteří získali obrovské dědictví a všechno to promrhali a nezůstalo jim nic.
40:20Šalamon sice nepromrhal zěděný majetek, o co hůř on promrhal svou zbožnost. zbožnost, kterou jeho otec mu před smrtí zdůrazňoval, což byl ten Davidův odkaz. Ano. Šalamun hodně zvelebil izraelské království a odkázal tomu svému synu Rechabeovi obrovské bohatství. Ale ten Šalamounův odkaz nebyl stejný
40:50jako ten Davidův odkaz. Ten Šalamounův odkaz byl poskvrněný hříchem. A právě díky tomu vytvořil otec Šalamon pro svého syna příčinu pádu, který skončil, jak už jsme si řekli. Tak bratři a sestry, možná můžete svým dětem odkázat úžasné věci. Možná jim můžete odkázat dům, mnoho peněz, úžasné akcie, investice, cokoli, firmu. Můžete
41:18jim odkázat třeba obrovský majetek, ale to nejvíc prospěšné, co jim můžete odkázat. je to, co je povede ke zbožnému životu. A pokud váš odkaz povede vaše potomky ke zbožnosti a k touze budovat svůj vztah s Bohem, tak jim dáváte to nejlepší dědictví. Tak jim dáte to, co překoná tenhleten svět,
41:49co má dopad až na věčnost. A je to stejně tak zcela konkrétní. ten Davidův odkaz. On dal Šalamonovi jasné parametry, prostřednictvím čeho poroste jeho zbožnost. Pro nás, milí svatí, to platí úplně stejně. Potřebujeme poznávat Boha, potřebujeme Bohu sloužit. To je nakonec projev i zároveň té zbožnosti. Služba. Jak můžeme Boha poznávat?
42:18To zní možná jako otázka z nějaké základní nedělní školy. Samozřejmě máme Boží stvoření, které svědčí o Boží existenci, ale to nás nepřivede do hloubky poznání Boha. Naším dominantním v zásadě vlastně jediným zdrojem není nic jiného než písmo. A je s podivem, kolik lidí, kteří se nazývají křesťany, vůbec nechápou
42:48nezbytnost Božího slova. Možná to není váš případ, ale je takový skutečně hodně. Zpochybňují věrohodnost Božího slova, zpochybňují pravdivost. Ale jak potom s takovým přístupem chcete růst v poznání Boha, když zdredit, když si člověk zdiskredituje jediný zdroj, ten nejlepší nástroj, který ten jediný zdroj, který má. Protože co potom
43:15nahradí v tom zdroji poznávat Boha, Boží slovo? Jo. Budou to lidské filozofie, budou to různé lidské výmysly. Jak vedou? zpochybňování víry, zpochybňování Boha, vede to do zmatku. Takže i my bratře a sestry, i když mnozí si věří, myslíte, že stojíte na písmu a držíme se písma a chvála Pánu za to, to nechci vůbec pochybnit, ale i my
43:44potřebujeme si skutečně připomínat, že tím naším jediným zdrojem je písmo. Jo, můžeme určitě eh získat určité e třeba povzbuzení z dobrých knih. Rozhodně ano, ale stále tím měřítkem je Boží slovo a nesmíme na to zapomínat. My potřebujeme těžit poklady Božího slova, které jsou v Božím slově obsažené, protože to je to, kde začíná a
44:12kde se prohlubuje naše poznávání Boha a je to celoživotní proces. A nezlobte se na mě, bratři a sestry. Já věřím, že s ohledem na Boží neomezenost je to proces na věčnost, že i na věčnosti budeme stále a stále se o Bohu učit a poznávat jej. Ale jak již bylo řečeno, to poznávání není jen o faktech. Jo, fakta jsou nezbytná, ale my potřebujem to poznání
44:40vnést do našich srdcí, aby skutečně náš život byl podřízen tomu, co se o Bohu učíme. A jedním z těch projevů je právě ochotná duše, ochotné srdce to Bohu sloužit. A těch způsobů, jak můžeme Bohu sloužit, je skutečně nekonečné množství. Ale musí se vždy vyznačovat těmi vlastnostmi, kterými vyzýval král David Šalamouna.
45:11Služba Bohu celým srdcem a ochotnou duší. Protože jinak hrozí, že ta služba bude zaměřená jen na lidskou slávu. Může vypadat hezky, ale nebude k Bohu, Bohu ke slávě. A můžeme si představit mnoho případů služeb, které byly úžasné. měli třeba i celosvětový dopad, pak se najednou ukázalo, že to byly falešné fasády. K čemu potom taková služba je? Pokud je
45:41středem člověk a ne Bůh. Že služba v jakékoliv oblasti, bratře a sestry, začíná v srdci, v tom našem hříšném, ale z Boží milosti očištěném srdci. A je jedno, jestli máte dar vyučovat, jestli máte schopnost povzbuzovat druhé, nebo jestli máte skutečně touhu za bratry a sestry a za další se intenzivně modlit, nebo máte dar eh velmi
46:13srozumitelně zvěstovat evangelium. To je úplně jedno. Nebo jestli máte schopnost uklidit zaneřáděnou sborovou místnost po shromáždění, kde proběhl nálet dětí. Jo, to je jedno, co ale vždycky a zcela nezbytně to musí začínat u srdce. Ano. Služte, jak vám Pán dává. Hledejte
46:43příležitosti ke službě. Nebojte se přinést ve službě i oběť, ale hlavně, jak už bylo řečeno, slušte celým srdcem a ochotnou duší a hledejte Boží slávu, ne tu lidskou. Takže pokud shrnu ten dnešní text, tak máme tady zbožného muže, krále Davida, který vedl svého syna, aby poznával
47:15Boha, aby Bohu sloužil, aby skutečně naplno a ochotně sloužil Bohu v té roli, kterou Bůh mu přisoudil, krále Izraele, aby tomu, aby v tom smyslu vedl své srdce, svou duši. Ale víme, že Šalamon v tom neuspěl. Ale bratře a sestry, prosím, následujte ten stejný Davidův odkaz a věřím, že nepromarníte
47:45své dary, to, co Bůh vám dal, tam, kam vás postavil a že tím budete sloužit Bohu ke slávě a že tím budete sloužit i církvi. Amen. Tak Pane Bože, my ti děkujeme za zbožný odkaz krále Davida. Nebyl jen pro Šalamona, je úplně stejně pro nás. A pane, eh, prosíme, aby vedl naše srdce, abychom
48:15skutečně chtěli se podřizovat tomu, co tvé Boží slovo říká, abychom toužili skutečně růst ve zbožnosti ze základu, který je nenahraditelný, který je prostě zcela nezbytný. Pane, prosíme tě, aby to celé sloužilo ke tvé slávě, aby ty jsi byl vyvýšený a ne myi. Prosím, Pane, aby jsi pracoval v lidských srdcích. Pane, my jsme
48:43hříšníci, vyznáváme před tebou. Prosíme, Pane, bourrej naše hříchy, veď nás k vyznání a prosíme, Pane, oslavuj se v tom, jak postupně nás připodobňuješ k obrazu tvého syna, Pane Ježíše. Tak prosíme, Pane, ty jednej, prosím, za každého z nás v této místnosti. A je zde někdo, kdo ještě před tebou se nepokořil? Prosím, pane, proměň jeho
49:10srdce, zlom jeho píchu. Modlíme se ve jménu našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista. Amen.