Velikonoce 4 - Neděle vzkříšení: Adoptován díky vzkříšení (Jan 20:1-18) 5.4.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Jan 20Žalm 16Izajáš 53Římanům 4Galatským 4
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09Pokoj vám, bratři, sestry, vážení hosté, milí přátelé, kteří jste přišli na toto místo, abyste uctívali našeho Pána a krále Pána Ježíše Krista. Vítám vás. Eh, my dnes máme tu výsadu a tu příležitost oslavovat eh vzkříšení Pána Ježíše Krista. Prázdný hrob je pro nás zdrojem radosti. A ten důvod, proč je pro nás zdrojem
0:36radosti, je kvůli tomu, že Ježíš už nevisí na kříži, ale také už není v hrobě. A písmo nám říká, že to znamená, že my můžeme být smířeni s Bohem. Ale já chci, abysme se dnes podívali na prázdný hrob a viděli ještě jeden detail, který nám možná často uniká.
1:06Prázdný hrob je totiž ukázkou Boží trpělivosti. Nevím, jestli jste se nad tím někdy zamysleli, ale věřili učedníci ve vzkříšení? Očekávali ho? Vůbec, že ten den, když dáme všechny evangelia dohromady, vypadal asi nějak takto. Dnes se dozvíme, že Marie Magdralská
1:36ještě za tmy přichází ke hrobu. Vidí, že kámen je odvalen. Běží pro Petra a Jana. Mezitím ostatní sestry přichází, aby pomazali Krista. Ale nachází hrob prázdný. A andělé jim řeknou, ať jdou zvěstovat učedníků. Jak odejdou, přichází Petr a Jan, vidí prázdný hrob a odchází domů. Pak přichází Marie
2:07Magdalská. Kristus se jí zjevuje, říká, ať jde zvěstovat učedníkům, že je vzkříšen. Pak přichází učedníci z Emaus a říká, že je vzkříšen a mezitím se pán Ježíš zvěstuje zjevuje Petrovi a až tehdy oni teprve uvěří.
2:37Nevím, jestli jste si mysleli, já jsem si vždycky myslel, že to byl jeden člověk, který k nim přišel a řekl: "Viděl jsem Pána Ježíše Krista, ale to byly zástupy zástupů lidí, kterým se pán Ježíš ten den zjevuje a učedníci přesto mají zatvrzelé srdce." A tak se není čemu divit, bratři a sestry, že lidé po celá staletí, nejvíc pak v
2:5918. a 19. století vymýšleli a přicházeli s různými teoriemi, nápady a argumenty, aby dokázali, že Kristus z hrobu nevstal, že byl mrtvý a nebo že vůbec neumřel. Nebylo to kvůli tomu, že by chyběly důkazy o vzkříšení. Jejich námitky a možná i tvoje jsou pragmatické nebo byly pragmatické. Byli totiž neochotni přijmout
3:30nevyhnutelný důsledek vzkříšení. Pokud byl totiž Kristus vzkříšen, pak je Bohem, Bohem písma, od kterého potřebuješ milost k tomu, aby ses smířil s Bohem. A to se nám jako lidem nelíbí. Pismo nás učí, že vzkříšení Pána Ježíše Krista je středobodem Božího plánu spasení. A je na stejné úrovni jako zástupná
4:00smrt. Protože kdyby pán Ježíš Kristus zástupně umřel, tak jak jsme to dneska četli, ale nevstal z mrtvých, pak by nebyl Bohem. A pak by naše víra byla marná, jak to jak jsme to taky dneska četli, e, protože Pavel to píše Korintskému církvi. Ale my jsme tu, bratři a sestry, abychom oslavili a připomněli si Kristovo
4:32vzkříšení, abychom se podívali na písma, na důkazy, které nám předkládá, ne kvůli tomu, abychom mohli budovat svoji píchu, ale abychom mohli najít naději, protože vzkříšení Pána Ježíše Krista je zdroj jediné naděje. je naří na vzkříšení a smíření s Bohem.
5:05A tak poslouchej tu zprávu naděje, která je pro každého, kdo se chce s Bohem smířit. Otečte si se mnou do Jana do 20. kapitoly. Budeme dnes číst a budeme studovat verše 1 až 18. Jan 20. kapitola, první až 18. verš. A já vás prosím ještě jednou z úcty k Božímu slovu, abychom povstali tak, jak ho budu číst, pokud můžeme. Budu číst z Jana z 20. kapitoly od
5:29prvního verše, kde se píše toto slovo ve jménu Páně. Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmi ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu. Věřela tedy a přišla k Šimonu Petrovi a k druhému učedníkovi, kterého měl Ježíš rád a řekla jim: "Vzali Pána, vzali Pána z hrobů a nevíme, kam ho položili."
5:55Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed rychleji než Petr a přišel ke hrobu první. Naklonil se dovnitř a uviděl tam ležet plátna, ale dovnitř nevstoupil. Potom přišel také Šimon Petr, který šel za ním, vešel do hrobu a uviděl tam ležet lněná plátna. Avšak šátek, který byl na
6:20Ježíšově hlavě, neležel s lněnými plátny, nýbrž byl svinut zvlášť na jednom místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který k hrobu přišel první i uviděl a uvěřil. neboť ještě neznali písmo, že musí vstát z mrtvých. Učedníci pak opět odešli domů. Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila
6:47se do hrobu a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde ležel leželo Ježíšovo tělo. Jednoho u hlavy a druhého u nohu. A ti jí řekli: "Ženo, proč pláčeš?" Řekla jim:„Vzali mého pána a nevím, kam ho položili. Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše. Nevěděla však, že je to Ježíš.
7:11Ježíš jí řekl:„Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?" Ona mu v domění, že je to zahradník, řekla: "Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil a já si ho vezmu." Ježíš jí řekl: "Marie ona se otočila a hebrejská hebrejskýmu řekla: "Rabuni," což znamená učiteli. Ježíš řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému otci. Jdi k
7:40mým bratřím a řekni jim: "Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu. K Bohu svému i k Bohu vašemu." Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: "Viděla jsem Pána a oznámila jim to, co jí řekl." Tolik ze čtení Božího slova. Budeme se modlit. Náš nebeský Otče, ty, který jsi tak trpělivý, laskavý, soucitný a dobroti, že jsi dal
8:06svého jediného syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul. Ty, který jsi si našel toho beránka, nejen zvíře, ale toho, který nesl to dřevo a byl obětován, jakos to předzvěděl v tom příkladu a příběhu Izáka. Prosíme tě, abysme toho beranka, který zemřel za
8:39naše hříchy, viděli toho dnešního dne vzkříšeného a tak našli radost a naději ve smíření s tebou. Prosím tě, Pane, ať nikdo z nás neodejí den nezměně. Amen. >> Amen. >> Amen. Můžete se posadit. Pán Ježíš v pátek ve 3 hodiny odpoledne umírá na kříži. Římští vojáci, kteří byli profesionálové a kteří svými
9:11životy odpovídali za to, že ten, kdo jim byl svěřen k tomu, že umře, skutečně umřel, se ujistili u jeho smrti. Sice mu nezlomily nohy, ale nezlomili je proto, že už byl mrtev a místo toho mu raději probodli bok. Oboje je mimochodem naplnění starozákonních proroctví o smrti Pána Ježíše Krista, ale my jsme na ně v pátek neměli čas.
9:49Setník, který tam stojí, dává svědectví a odpovídá za to, že vojáci udělali svou práci. A je to právě jeho svědectví, které Pilátovi nebo na které Pilát dovoluje Josefovi z Armatie si vzít Ježíšovo tělo. Protože se blížil sabat, sobota, Josef s Nikodémem ukládají tělo Pána Ježíše do Josefova hrobu, které bylo blízko místo
10:19popravy, což je znovu naplnění starozákonního proroctví z Izajáš 53:9. je smrt všechno, kde by pak byla naděj. Pokud by pán Ježíš zůstal z mrtvých, bratři a sestry, byli bychom mrtví i my, protože
10:49jeho smrt, to, co řekl, by nebyla pravda. nemohl by umřít za naše hříchy, pokud by zůstal v hrobě, protože smrt je následkem hříchu. A tak je to jeho vzkříšení, kterou je, které je konečnou fází toho Božího plánu spasení. Ne smrt, ale vzkříšení. Tak jak se to dozvíme ještě, když budeme
11:22studovat e knihu Římanům. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato. Poslouchejte pozorně. Kristus byl vzkříšen, aby obyčejní hříšníci mohli být smířeni s Bohem. Řeknu to jinak. Kristus byl vzkříšen, aby obyčejní hříšníci mohli být adoptováni do Boží rodiny. A pokud jsi tady,
11:57tak jsi hříšník a tohle je naděje pro tebe. bylo židovským znakem nebo zvykem tělo po smrti zabalit do pláten s vonnými látkami a to k tomu, aby se zpomalil rozklad a také, aby se přebyl zápach toho rozkladu. Jelikož e bylo zvykem tělo uložit a zaopatřit hned ve chvíli, ten stejný den, co umře, vidíme, že to stejné se děje i Pánu Ježíši
12:28Kristu. Ale oni neměli moc času, protože přicházela sobota. Pán Ježíš umírá v pátek, ale v židovském zvyku západ slunce, západem sluncem nastával nový den. Takže ve chvíli, kdy zapadalo slunce, v pátek večer už byla sobota a oni jako správní Židé už by neměli dělat žádnou práci a tak neměli mnoho času a pro
13:00nedostatek času nemohli Kristovo tělo zaopatřit a udělat ten celý proces, který bylo potřeba, ale v sobotu drželi šabet. A pak přichází ten první verš. té 20. kapitoly prvního dne týdne přišla Marie Magdalská ještě ráno za tmy ke hrobu a uviděla kámen odvalený. V neděli, ještě zatmy přichází nejprve Maléje z Magdaly.
13:31Ostatní evangeli evangelia nám říkají, že později přicházejí i ostatní eh další ženy, které chodili s Ježíšem. A dokonce to vypadá, že Marie přišla ještě s nimi, ale tady vidíme, že jde sama, že jde ještě předtím, než vůbec vyšlo slunce. Přišla, protože milovala Krista, protože chtěla vidět, chtěla, chtěla
14:02posloužit tomu učiteli, kterého tolik miloval. A to nám ukazuje, bratři a sestry, ovšem nebo na to, o čem mluví vlastně Janovao evangelium v celém svém záměru. Jeho cílem tady, stejně jako všude jinde je ukázat důvody a důkazy, proč Ježíš byl tím, kým byl, aby ti, kteří to čtou,
14:34mohli uvěřit, že on je Mesiáš, Kristus. A tak Jan předkládá tuto Mariinu lásku, tuto její touhu posloužit Kristu na jeho poslední v jejím mysli, jeho poslední cestě a tak mu prokázat poslední čest. Ale když přišází Marie ke hrobu, něco se stalo. Hrob, který byl zapečetěn velkým
15:04kamenem, byl najednou otevřen. Ten kámen byl odvalen a to v Marii spustilo, bratř a sestry, eh šok, reakci, kterou vidíme v v tom druhém verši. Marie se otáčí na podpadku, ani se nedívá do hrobu, jenom přichází, vidí kámen odvalen, vidí hrob
15:35otevřen, otáčí se, panická reakce a utíká. utíká k Petrovi a k Janovi. A když při přibíhá do Jeruzaléma a nalézá Petra a Jana, Očekávala Marie, bratři a sestry, podle našeho textu vzkříšení?
16:06Vůbec ne. Ani jí to nepřišlo na mysl. A a my uvidíme, bratři a sestry, že jí to nepřichází na mysl tady. Nepřichází jí to na mysl, když vidí anděly, což OK. Nepřichází to na mysl ani když se setkává se vzkříšeným Kristem.
16:37A když vidí Petra a Jana, tak jediná její myšlenka, jediná možnost, kterou ona dokáže připustit v této chvíli, je zdrcující. ukradli Kristovo tělo. Někdo ho vzal, někdo ho přemístil, něco se stalo. Ti vojáci, kteří to střežili, buď někoho nechali vstoupit dovnitř a nebo neudělali svoji práci. A ten kámen je odvalen
17:09a Kristovo tělo je pravděpodobně pryč. Všimněte si, že Marie ani neví, jestli to tělo tam je nebo ne. Ona se nepřesvědčila, nepodívala se dovnitř. A když tohle slyší Petr a Jan, vstávají a míří ke hrobu. My víme, bratři a sestry, že
17:40ta jejich reakce byla taky panická. Víte, proč to víme? Protože Židé neběhali. Dospělý muž a dospělá žena neběhají. To bylo v židovské tradici. A ukazuje nám to hodně, jaké bylo postavení jejich mysli a srdce, když nejeni vidíme, že utíká k nim, ale když je utíkáme,
18:13vidíme utíkat k hrobu. Proč Židé neběhali? protože mohli být tak sníženi v očích ostatních a ve společnosti, která byla postavená na důstojnosti, se tohle nedělalo. A přesto tady vidíme, že Petr a ten druhý učedník, učedník, kterého Ježíš miluje a my víme, že to je apoštol Jan, běželi spolu.
18:44Nevím, co Jan chtěl docílit tím, že nám ve svém evangeliu píše, že byl rychlejší než Petr. Asi chtěl ukázat na to, že je mladší, ale eh bez nějakého hlubšího záměru prostě říká, že předběhl Petra a byl u hrobu první. Ale to, co vidíme, je, že nemá odvahu vejít. Verš P nám říká, že se naklání dovnitř
19:25A to je velice důležité, bratři a sestry, kdyby hrob vykradli vykradači hrobů, jediná cenost, po které by šli, jediný důvod, proč by vlastně si dali tu námahu oddělat ten kámen a to vůbec nepřemýšlíme o římské stráži vycvičených vojácích. Tak jediný důvod, proč by to udělali, jsou právě ty plátna, protože to jediné
19:50tam bylo cenné. To jediné stálo peníze. To jediné byl důvod, proč by vlastně někdo vstupoval do nového hrobu. Nejen ty plátna, ale také ty volné oleje, kterými byly nasyceny, byly velice drahé.
20:33není, zda Krista ukradli zloději, ale pokud by to byli zloději, tak by to byli nejhorší zloději na celém světě v celé historii. Nejen, že nějakým závratným, eh, neznámým pro nás způsobem překonali římskou stráž. Nejenže odvalili ten kámen, ale dali si dokonce dali by si dokonce tolik práce, že by vyslíkli Pána Ježíše Krista do naha. Ty
21:00plátna tam nechali a vzali jenom mnohé tělo. Proč by to dělali? Potom verš 6. Pak přichází Petr. A Petr tak jak ho známe, jedá podle svého zvyku nebo chceteli podle své náty a ani se
21:31nezastaví u vchodu do toho hrobu. On tam prostě vlítne jak vychřice. A to, co vidí je, vynímejte, ta lněná plátna ležet na místě, kde ležel Kristus. Ale šátek, který byl zakryt Ježíš v obličej, je složen na jiném místě.
22:08A když Jan vstupuje a vidí tohle, písmo nám říká v tom našem textu, bratři a sestry, že to uviděl a uvěřil. nebyla v Janově chvíli, v této v Janově mysli v této chvíli jiná možnost, jiné logické vysvětlení, než že Ježíš byl vzkříšen. Ve chvíli, před chvílí se bál, že ho ukradl, ale plátna tam zůstaly.
22:39Ta pokrývka hlavy byla složená na místě, které bylo kousek dál. A to nedávalo z lidského pohledu žádný smysl. Kristus nemohl zůstat naživu a nějak se z toho dostat. Lazar, když vychází z hrobu,
23:13Nemohli to být zloději. Římští vojáci se ujistili, že Kristus umřel. Římští vojáci chránili ten hrob před tím, aby ho zloději nevykradli a aby se Kristus nedostal ven nebo aby ho učedníci neukradli. A tak jediné logické vysvětlení této události těch pláten, toho šátku, těch vojáků, toho otevřeného hrobu
23:45je vzkříšení. Nic jiného nedávalo smysl. Nebylo lepší vysvětlení. A to je to, co nám říká Starý zákon. Starý zákon, bratři a sestry, nekončí tím, že prorokuje o Kristově smrti. On končí tím, že prorokuje o Kristově
24:15vzkříšení. Žalm 16:10 říká: "Neboť mou duši nezanecháš podsvětí, nedáš svému věrnému spatřit jámu." Vážení bratři a sestry hosté, pán Ježíš byl vzkříšen, protože to Bůh zaslíbil. A ten důvod, proč to Bůh zaslíbil, je kvůli tomu, abychom my mohli být ospravedlněni v jeho očích.
24:47Ano, Kristus umřel za naše hříchy, za moje hříchy, ale byl vzkříšen, abych já mohl žít. Protože verš 9. Ještě neznali písma. že se to musí stát. Učedníci si nespojili dvě a dvě dohromady. Nepochopili, že pán Bůh to
25:18všechno naplánoval tímto způsobem, aby oni mohli žít věčně s ním. Nepochopili, že ta spravedlnost, kterou musí získat, není v jejich skutcích, ale v jejich spolehnutí a víře na Krista. Nepochopili. že není možné se s Bohem smířit jiným způsobem. A to s Kristem chodili tři roky.
25:57Kristovo vzkříšení byla bylo konečnou ukázkou jeho moci nad smrtí a tedy důkazem jeho božství. A pokud byl Kristus vzkříšen, pak všechno, co řekl, je pravda. A ty dnes toho dnešního rána jsi postaven před realitu, kterou nemůžeš změnit. Ano, můžeš se k ní určitým způsobem postavit. Ano, můžeš si o ní myslet různé věci,
26:27ale nemůžeš ji změnit. Kristus byl vzkříše Pojďme k tomu té druhé části, tomu verši 11 až 18. Když učedníci odchází, Marie stojí venku před rohem, před hrobem a pláče.
27:02My už jsme na začátku e v tom prvním verši viděli tu její lásku, že viděli to její odevzdání, viděli tu její touhu posloužit Pánu Ježíši Kristu. A teď, když Marie stojí venku, tak pláče a pláče kvůli tomu. A tohle je těžké možná pro nás, že nevěřil.
27:34Ona stojí venku a pláče, protože Ani když vidí ty plátna, ani když vidí tu pokrývku hlavy, tak pořád nevěří. Pořád se domnívá, že někdo hnul s tělem Pána Ježíše Krista a když se při tom pláčí naklání dovnitř, uvidí dva anděly. Já já bratř a sestry, zkuste si představit tu situaci.
28:04Marie pláče a když pláče, naklání se dovnitř do toho hrobu a vidí dva anděly. Co se normálně stalo, když když člověk potká anděla v Bibli? Ta samotná přítomnost andělů, my vidíme v ostatních evangeliích, vypůsobovala tolik strachu v římských vojácích, kteří byli profesionální vojáci, že j se
28:36třásli jak malí kluci. A Marie, když vidí, vnímejte tu hloubku jejich emocí v téhle chvíli. S tou to ani nehlou, protože někdo vzal jejího Pána. A když je vidí jednoho, jak sedí u nohou a jednoho, jak sedí u hlavy, tak přichází e v řečtině takové jemné
29:08pokárání. Ta otázka, kterou jí kladou, je položena tak, že že jí kárají. Ženo, koho hledáš? Já nevím, bratře a sestry, kdybysme u hrobu, u prázdného hrobu Pána Ježíše Krista viděli ty plátna, viděli anděly a zeptali se nás, koho jako hledáte, jestli bysme zareagovali my správně.
29:45Řekněte mi, bratři a sestry, proč plakala Marie? Ano, protože byla oddaná Kristu. Ano, dokonce ho milovala, ale nevěřila jeho slovu. Proto plakala. Nevěřila, že má být v kříše. I když jí to řekl, nevěřila ve vzkříšení, které pán předpověděl.
30:15Proto plakala. A proč to nevěřila? Protože pořád hledala jiného Mesiáše, pořád hledala jiného zachránce. Vždyť pokud by Marie věřila, že Kristus má být vzkříšen z mrtvých, pak by se radovala. Zvlášť kdyby viděla anděly, kteří to potvrzují. Ale místo toho andělům říká, ta stejná slova, která řekli učedníkům, řekla
30:42učedníkům: "Pláču protože vzali mého Pána A v té chvíli se pravděpodobně něco šustlo. Marie něco slyšela. nějakým způsobem zareagovala, vnímala, že někdo stojí za ní
31:14a tak se otáčí A to je ta asi nejsmutnější realita tohoto dne.
31:47a nepoznává ho, protože chtěla jiného Pána, protože si představovala jiného Pána a chtěla jiného Pána, protože nevěřila jeho slovu. A pán Ježíš znovu Marii napomíná stejně jako ti andělé, ale také, bratři a sestry, ji vede.
32:21Proč pláčeš? Koho hledáš? Možná to byly slzy, možná to byl zármutek, ale to, co nám Lukáš ukazuje, je, že největší pravděpodobností to bylo kvůli její nevíře, stejně jako to vidíme u ostatních učedníků.
32:52A tak, protože si myslela, že pán Ježíš je zahradník a protože v tom ji světla naděje vlastně posloužit Kristu, pokud by zjistila, kde to jeho tělo je, Marie chrlí na Krista otázku z toho důvodu, že si myslíš, že je zahradník. Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil a já si ho vezmu. Možná, možná to ne, možná to
33:18nebyli zloději. Možná to byl zahradník. To je jak detektivka. Možná to nebyli zloději, možná to byl někdo jiný. Možná to byl náhodný chodec. někdo, kdo kdo kdo se tam staral o tu zahradu a možná neukradl Krista, jenom ho přemístil, ale to vyvolává, bratře a sestry, víc otázek, než to dává odpověď.
33:50Proč by Krista předtím zeslékl? Jak by mu to římští vojáci dovolili, když tam byla pečeť na tom hrobě? A další a další a další. A tak Marie, bratři a sestry, v této otázce nehledá východisko, ale chytá se z té bla trávy. Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil a já si ho vezmu.
34:24A v této chvíli, bratře a sestry, já jsem přemýšlel, jak bude Kristus reagovat. Přemýšlel jsem možná, jak bych reagoval já. Jednou je to jasné, podruhé je to jasnější, potřetí už se to nedá změnit, protože Kristus stojí před ní. Nestačí prázdný hrob, nestačí andělé. Ani Krista nepoznal.
34:59Podívejte se, jak reaguje Kristus. Marie. Stačilo tohle jedno slovo. Možná to byl přízvuk, možná to byl způsob řeči, možná se jí konečně díky tomuto jednomu slovu rozsvítilo, co to teda znamená. Všechno to, co doteď viděla a slyšela. Ale Kristovi stočí jedno slovo.
35:32Marie a ona hebrejsky volá rabuny, což je eh čestnější vyjádření slova raby, učiteli a ukazuje na nejvyšší poctu, kterou kterou daný člověk může dostat. A když volá Krista rabuny, tak konečně poznává, kdo je vř kdo to
36:02je. A Ježíš jí říká:„Nedrž se mně, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému otci." A toto Kristovo volání, bratře a sestry, tato Kristova reakce by v určité slova smyslu byla zarážející, že? Protože Marie netoužila po ničem jiném, než být s Kristem. Netoužila po ničem jiném, než mu posloužit. A on je teďka živý. Jaká by
36:30byla vaše první reakce? Chtěl bych být s ním? Ale Kristus tím neříká jenom, aby se ho Marie nedotýkala. On jí ukazuje na záměr toho jeho vzkříšení. Kristus nebyl vzkříšen, bratři a sestry, aby dál pokračoval svůj život se svými učedníky. Nebylo to pro pro jejich radost, která by byla tady na zemi.
37:02Nebylo to, aby je provázel jako děti pro celý jejich život. Bylo to kvůli tomu, aby ukázal poslední vítězství nad smrtí, Satanem a hříchem. a vystoupil tam, kam má, ke svému otci. A tak to vyjádření 17. verše je
37:32nejen v tom, aby se ho nedotýkala fyzicky, ale také, aby se nezaměřovala, bratři a sestry, na jeho tělesné vzkříšení v tom slova smyslu, že zase bude moct chodit s ní. aby pochopila, kým on skutečně je a proč byl vzkříšen.
38:18"Jdi k mým bratřím." A já chci se tady zastavit, bratři a sestry, já už budu končit, ale chci se tady zastavit. Toto je první místo, kde v evangeliu jsou učedníci nazváni bratry. Doteď byli nazváni otroky, dokonce byli nazváni přátelé. Po vzkříšení jsou nazváni bratry.
38:56A pán Ježíš posílá Marii, aby a říká ji, aby šla k jeho bratrům, protože vzkříšení Pána Ježíše Krista, bratři a sestry, udělalo něco úžasného. Vzkříšení Pána Ježíše Krista nás adoptovalo do Boží rodiny. Galatým 4:4 až 5 říká: „Když však přišla plnost času, vyslal Bůh svého syna narozeného z ženy, narozeného pod
39:24zákonem, aby vykoupil ty, kdo byly pod zákonem a abychom přijali synovství." Pán Bůh nás adoptoval skrze vzkříšení Pána Ježíše Krista a už nejsme nepřátelé a už nemusíme být jenom otroci a už nemusíme být jenom přátelé Boží. Můžeme být jeho dětmi.
40:01A to je ta zpráva, kterou Marie měla zvěstovat učedníkům. A tak se i stalo, že Marie přichází a říká to, co to, co jí řekl pán, že vystupuje k otci jeho i jejich, k Bohu svému i jejich. A víte, co mě zaráží nejvíc? Proč Marie?
40:36Marie pocházela z Magdaly, což byla malá vesnice na břehu galilejského moře mezi Kafarnou a Tiberiadem. A víte, čím byla tahle vesnice zvláštní? Čím byla významná? Ničím. Víte, čím je Marie významná? V evangeliích se o ní před vzkříšením dozvídáme jenom jednou.
41:06Když je vyjmenován seznam lidí, kteří následovali Krista, předtím ani potom už o ní nevíme. A tak Marie, bratři a sestry, nebyla výjimečná, byla obyčejná. A neen, že by byla obyčejná, to bychom ještě zvládli překousnout, ale tady dokonce vidíme, že nevěřila
41:38a nevěřila poprvé a nevěřila podruhé a nevěřila potřetí, až Kristus musel radikálně zasáhnout a přesto k ní má Ježíš trpělivost. a používá si. Kolik šancí Marie měla, aby si uvědomila, že pán Ježíš je vzkříše.
42:15I kdyby jsi byl před prázdným hrobem, stejně bys nevěřil. Možná i kdyby jsi viděl plátna, dokonce možná i kdyby ji viděl anděly. Možná i kdyby jsi viděl vzkříšeného Krista, Ne kvůli tomu, že chybí důkazy, ale protože ve tvém srdci
42:46je jiný Bůh. Hledáš jiné naplnění a hledáš jiného Boha. možná si tím Bohem sobě samému. Pokud tomu tak je, tak moje modlitba toho dnešního rána je, aby k tobě tento text volal.
43:17I ty můžeš mít odpuštěný hřích. I ty můžeš být adoptován do Boží rodiny. I ty se můžeš podívat na prázdný hrob. a vidět vzkříšeného Krista a být zachráněn. I ty můžeš být s Bohem smířen. Římanům 4:25 říká: "On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění. I ty můžeš být spravedlivý v Božích
43:48očích." A tak tě tento text volá, možná jsi jako Marie to nevadí. Uvěř ve vzkříšeného Krista a uvěř v jeho zástupnou smrt za svoje hříchy. Vyznej ho jako Pán a budeš zachráněn. Jaká je aplikace pro tebe, bratře a sestry?
44:21Chci, abyste mě poslouchali velice pozorně. Eh, dokud je čas milosti, dokud dýcháš nebo dokud pán Ježíš nepřijde, nad nikým nelam hůl, protože Kristus může zachránit tak tvrdá srdce. jako byli v tobě, jako byli ve mně a jako byli v Marii.
44:53A on má tu moc a stačí mu jedno slovo a člověk může být zachráněn. A to je radost a to je naděho dnešního rána. Ty nad nikým nenám, dokud je čas milosti, ale naopak jdi a buď tím svědectvím o tom, kdo je
45:23vzkříšený Kristus. A tak bratři a sestry, hleďme na prázdný hrob, kde náš pán žije. A protože on žije, i my můžeme žít smířeni s Bohem na věčnost. Není to ta nejúžasnější zpráva?
45:55Pán Ježíš byl vzkříšen, aby obyčejní hříšníci, jako jsme my, mohli být adoptováni do Boží rodiny. Amen. >> Amen.