27. 10. 2019 - Miloš Šolc - Hospodin mluví
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Otevřeme epištolu Pavla k židům, nebo jak čteme v těch našich biblích list Hebrejům a čteme prvé dva verše. Tak tedy Hebrejům, první kapitola, první a druhý verš. Povstaneme ke čtení božšího slova.
0:38Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích. Na konci těchto dnů k nám promluvil v synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. Budeme se modlit Pane Poše, Otčenáš, my šasneme nad tím, že v této době mluvíš k těm, kteří tě hledají, dokonce i k těm, kteří tě ani nehledají. Šasneme nad tím, jak stojíš za svým slovem, které říká, že sice nebe a země pominou, ale tvá slova nikoli nepominou.
1:43Je to především tvé slovo o Pánu Ježíši Kristu, tém synu, spasiteli světa. Tak je naší touhou, aby jsi byl v Pánu Ježíši Kristu skrze tvé slovo. I dnes mezi námi oslaven. a je-li zde někdo, kdo ti dosud nepatří, aby zakusil ten podivuhodný zázrak, narození skrze živé tvé slovo.
2:20Podlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Tak se posaďme. Pravděpodobně víme, že už po desítky let se lidé snaží navásat kontakt s nějakými mimozemšťany.
2:50V roce 1969 byla v překladu vydána kniha Eicha von Denikena Vzpomínky na budoucnost, kteří jste se ještě ani nenarodili. V této knize, která byla přeložena do mnoha jazyků, tento Erich von Deniken, se snaží o to, aby prokázal, že naši planetu navštívili mimozemšťané.
3:33a vychází se starých bájí, sumerských eposů, staroindických listů, také některých biblických zpráv. Možná začnete tušit, o jaké biblické zprávy se tato doměnka opírá. V jedné z kapitol této knihy píše, že 8. dubna 1960, čili téměř před 60 lety v osamělém údolí západní Virginie, my známe moc dobře tu západní Virginie, tam významný americký astrolog, dr. Frank Drake,
4:28se pokusil s vědeckým týmem zapojit do rozhlasových okruhů nepozemštěnů, aby zachytil jejich signály z vesmíru. Tak ta první sada pokusu, která vzešla do dějin astronomie pod jménem OZMAA, trvala 150 hodin, ale skončila neúspěchy.
5:02Neubráníme se podivu nad lidskou snahou navázat kontakt s mimozemštěny. Já když vidím ty zvláštní postavy v nějakých filmech, tak okamžitě takovou sci-fi, nebo jak to čteme, nevím, vypínám, nemám hlubší zájem.
5:38Na druhou stranu možná bych taky něco z toho mohl uvést jako úvod ke kázání. Proč tento úvod? Abychom žasli nad tím, že stvořitel nebe a země k lidem hovoří. Je to úžasné. Domýšlejme to velice prakticky.
6:11My boží děti, jak je to někdy až k pláči, jak se my někdy krčíme, a ta totalita není tak daleko, Když se pišně proti nám stavěli ti mocipání a kde jsou dnes, to tak provokovalo, i toto není žádná zásluha, ale když přijel kvůli mě krajský církevní tajemník z Brna do Zlína, ten byl tak provokován, nevím jak to říct přesně, že se před ním neplazím na kolenou.
7:00řeknu trochu nadsazeně. A můj otec miloval píseň. Jsem boží syn, toť chlouba má. Kdo chcete šťasten jako já? To je výsada. Ovšem, to, že patříme pánu bohu, to nemůže vést k píše. To je nezasloušená boží milost. A teď k tomu našemu textu. Zaprvé mnohokrát mluvil Bůh. Otevřeme Bibli a hned v první kapitole čteme osmkrát.
7:46I řekl Bůh, i řekl Bůh, buď světlo. A pak dál a dál. A tak se pak nedivíme, že když je charakterizováno Boží slovo, tak je biblicky řečno i stalo se. Protože Boží slovo to je událost. I stalo se. A co řekl Bůh, to se stalo. A my žijeme těch důsledcích Božího slova.
8:28a Biblia říká blázen v srdci sem, jak je to dál, není Boha. Jenom blázen může říct, že není Bůh. Jenom slepý člověk může přijít závěru to příroda. No dobře, ale kde se ta příroda vzala? Na co se zmůže příroda? Jestliž je jí neošivý boží slovo.
9:09Tak tedy hned první stránka Bible hovoří o tom, že Bůh mluvil. A v té první knize Bible čteme, dal jsem si práci, více než čtyřicetkrát, že Pán Bůh řekl. a i když to nemám v tom konceptu hned, tak to uvedu jenom blázem, řekne. To je pohádka. Ale co takové slovo k Abrahamovi? Že jeho potomku, a to je taky v Genesis, v první knize Mojšišově, bude jako písku nebo jako hvězd na obloze? Vnímejme.
10:11Když v 22. kapitole o tom pán Bůh Abrahamovi mluví, v tom zaslíbení, že dokonce v něm budou požehnány všechny končiny země, to znamená skrze příchod jeho potomka, pána Ježíše Krista, tak my jsme vlastně, my v dnešní době účastní toho, že povstal izraelský národ navzdory satanově nepřátelství.
10:50To vnímejme. Kolik úsilí hned od prvopočátku bylo ze strany satana tento národ zlikvidovat. A když se podíváme jenom do té knihy Ester, no to byl celosvětový plán, zlikvidovat Izrael, není možné, protože nebe a země pominou, ale slova má, říká pán Bůh, říká pán Ježíš, nikoli nepominou, Izrael.
11:21a proti Izraeli v tom Moesen je 50 arabských zemí. Nic nesvedou, protože Pán Bůh stojí za Izraelem a Pán Ježíš připravuje na to, že jednou přijde do Jeruzaléma. Jezusavéma. Když zde na světě povstane to tisíceleté království, kdy pán Ježíš bude vpravdě vládnout pohádka, no zdá se to neuvěřitelné, ale těch pohádek, o kterých čteme v Biblii, bylo mnoho a staly se realitou.
12:04Pán Bůh mluvil mnohokrát, ale poukážu z té knihy Genesis, pouze na to slovo můžete nalézt, Genesis 1, 26, tedy 26. verž první kapitoly. A tam čteme, i řekl Bůh, učiňme člověka k našemu obrazu, jako naší podobu, aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí.
13:00i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. Stvořil ho k obrazu božímu, stvořil je muše a ženu. Adolf Novotný, profesor praktické teologie, autor biblického slovníku, napsal ve své každodenní biblické pomůcce toto.
13:35Bůh chtěl mít na světě někoho, s kým by mohl hovořit. A kdo by mu rozuměl, komu by mohl být přítelem. A kdo by mu splácel lásku láskou. Proto neseme nejen podobu Otce a Matky, ale i podobu Boží. Tím se lišíme od zvířat. Je to naše největší sláva a vyznamená.
14:18a v této souvislosti musím zmínit slova pána Ježíše v Evangelii Jana z 10. kapitoli, 35. verši, kdy pán Ježíš se prohlašuje za syna Božího a ti jeho nepřátelé mu vytýkají, jak se může stavět do role syna Božího.
14:53Co jim Páneši říká? Co pak nevědí, že v písmě, to je žalm 82. 6. verš, tam stojí, že jsou lidé bohové, ošem s malým B, no protože jsou a jsme podobní pánu bohu.
15:26V tom Žalmu je řeč o lidské zodpovědnosti za soudy. V tom případě soudci jsou na místě božím. Je to tedy naprosto jedinečná role. Člověk je obdařen rozumem a má být obdařen boží bázní, aby soudil spravedlivě, aby nehleděl na osobu lidskou, aby ty své výroky nepodkládá nějakými sympatiemi, nákloností, která by odporovalo té pravé spravedlnosti.
16:13Vy jste bohové. Nežasneme nad tím, jak jsme podivuhodně stvořeni. A to je také velice jedinečný úkaz v té oblasti techniky, čeho je všeho člověk schopen. a tak se ozývá často z našich úst. Jo, tomu nerozumím. Protože ta technika jde mílovými kroky dopředu a na to člověk nestačí.
16:56ani v té medicíně. Praktiční lékaři musí odkazovat na odborníky, na specialisty, protože nestačí opravdu svými vědomostmi absolutně na to rozsáhlé, co má medicína obsáhnout. Nežasnete na to, jak jsme podivuhodně stvořeni. Pán Bůh si nás stvořil ke svému obrazu. A teďka co s tím obrazem děláme? Jak je to naše ucho nakloněné těm božím výrokům, k té boží mluvě?
17:44To druhé hovoril Pán Bůh mnoha způsoby. Víte, to je obdivhodné. Totiž Pán Bůh má takovou škálu možností, jak oslovovat člověka toho člověka tvrdého srdce, že volí tehdy a onehdy docela zvláštní způsob.
18:23Takový Martin Luther, ten se duchovně začal probouzet, když zažil hroznou bouřku. Uhodil někdy blízko vás blesk? Ukažte mi, uhodil? Jedna, dvě, no tak to není tak zlé. na Proseči, pamatuju, tenisový turnaj a do té ploche střechy uhodil blesk.
18:59To se nedá zapomenout. A před odjezděm do Kanady v tom roce 1981 jsme byli téměř na Ještědu, abychom se tam rozloučili a uhodil do Ještědu blesk. možná 50 metrů do té běže. Já jsem vyskočil teda půl metru, ať jsem chtěl nebo nechtěl. To se člověk nevyvaruje tomu ztratit nad sobou kontrolu. Blesk. Ale Pán Bůh má další a další způsoby,
19:37jakými to naše tvrdé srdce ovlivnit. Nebesa vypravují slávu Boha silného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. Tak tedy vesmír mluví. Jsme nakloněni tomu, abychom se zahleděli v tomto smyslu na vesmír.
20:08nebesa vypravují, slávu Boha silného. A dílo rukou jeho obloha zjistuje. A musíme žasnout, co všechno pod vlivem ducha svatého objevovali písatelé písma svatého před těmi dvěma tisíci lety před naším letopočtem. jakou to má harmonii s vědeckými poznatky 20. století. Mnoha způsoby, mluvil Pán Bůh, a nemohu opomenout lidské svědomí.
20:50možná jste četl někdo dostojského zločina trest, ten popisovaný vrah nemoh utéct svému svědomí, nemoh to unést, žít svědomím, že on je ten hledaný vrah, který jsou ve věznicích jenom neviní, tak mě to řekl jeden redaktor v Torontě, který byl ve vězení.
21:29to, že odmít sloužit v Československé armádě jako křesťan. Ve vězení jsou všichni nevím, ovšem vesměs jenom navenek. Uvnitř svědomí jim nedá pokoj. a nalistujme Římanum 2, 14-15, jak to říká Boží slovo. Vesměst známe, ale pro ten modernější překlad Římanum 2, 12. verše.
22:21Ti, kdo bez zákona zřešili, to znamená ti, kdo neznali zákona zřešili, bez zákona také zahynou, a kdo zřešil pod zákonem, skrze zákon, budou souzeni. Neboť u Boha nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší, ale o spravedlnění budou ti, kdo jej plní.
22:58Když totiž pohané, kteří nemají zákon, neznají Bibli, přirozeným způsobem činí to, co zákon požaduje, pak jsou sami sobě zákonem. a zákon nemají. Ukazují, že mají dílo zákona, božího zákona, napsané ve svých srdcích, jejich svědomí bude svědčit spolu s myšlenkami,
23:36Jež se navzájem obvinují nebo také obhajují v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle svého evangelia soudit, co je skryto v lidech. Žasneme nad mluvou svědomí. Pán Bůh mluví často a nejrůznějšími způsoby, a to jsme ještě nezmínili, boží zákon, který byl dán nahoře Sínai.
24:24a to byly úkazy, které to předání zákona provázeli. To byly tak mocné úkazy, že nakonec Izrael prosil, ať k ním hospodin nemluví, ať k ním mluví skrze proroky. Vůbec se tomu nedivíme. Člověk je jenom stvoření. A když mluvil Pán Bůh, aby dal to mimo jiné, to známe desatero, tak to bylo nadlidské síly.
25:12Akceptovat to, co Pán Bůh v tom okamžiku konal. To, že by byla pohádka, říct nakonec, veškeré to lidské soudnictví a právo má své kořeny právě v tom desateru. Ale není to přesné, protože desatero začíná vztahem k Pánu Bohu. Nebudeš mít jiných Bohů přede mnou.
25:48a to se opomíjí. To znamená, že v podstatě lidé ctí nějakých šest božích přikázání a z toho ty právní systémy vycházejí samozřejmě. Ale teď jsme u toho třetího a to je, že Pán Bůh mluvil skrze proroky. Mojšíř byl samozřejmě prorok, protože viděl a protože nesl boží slovo.
26:19a Pán Bůh skrze Mojžíše mluvil, Izrael si to žádal, ať k ním Pán Bůh mluví skrze Mojžíše. Ale rád bych vám zmínil proroka jiného na té tzv. hoře proměnění, kde se Pán Ježíš proměnil před zraky tří učeníků
26:50a oni viděli jeho slávu, viděli vlastně odlesk jeho království. Tak se tam vedle Mojšíše pán Ježíš setkal s Eliášem. Eliášem, který byl vzat do nebe v ohnivém voze. A to mimo jiné, ten zmíněný Denike také zmiňuje jako projev té návštěvy mimozemšťanů. protože oni měli jakési, podle Báji, ohnivé vozy.
27:27Dobře. Tak tedy Eliáš, a když nalistujeme tu devatenáctou kapitolu, první královské, tak to je jedenáctý až osnáctý verž. a já vám toto přečtu, protože tam se pojí ty podivuhodné úkazy s konkrétním božím oslovením, protože k tomu zápětí dojde.
28:03Tak tedy, první královská, devatenáctá kapitola, od jedenáctého verše, čteme, pán Bůh říká Eliášovi, jdi a postav se nahoře před hospodinem. Byla to stejná hora, na které pán Bůh dal svůj zákon, protože hora Oreb je totožná s horou Sinaj. Šel k ní Eliáš ze své země čtyřicet dnů.
28:39A hle, hospodin prošel kolem, nastal velký silný vítr, rozdrážející hory a drtící skály před hospodinem, ale hospodin v tom větru nebyl. Po větru země třeseň, ale hospodin v tom země třeseň nebyl. Po země třesení oheň, ale hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas.
29:17Když ho Eliáš uslyšel, zavinul svou tvář pláštěm, šel a postavil se u vchodu do jeskyně. A hle! Stál se k němu, ano, stal se k němu hlas. Co ty tady, Eliáši? Odpověděl. Velmi jsem horlil pro hospodina Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám a také mě usilují o život, aby mi jej zali.
29:59Hospodin mu řekl, jdi, braď se svou cestou do Damašské pustiny a až tam přijdeš, pomaž Chazela za králet nad Aramem, Jehuda, syna Namšího, pomaž za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šafatova, z Abel, Mecholi, pomaž za proroka místo sebe.
30:38Protože o to, o co jde, to nejsou v podstatě ty podivohodné úkazy. Ale byl za nimi pán Bůh, protože on jimi připravoval Eliáše na to oslovení. Ale pak zas měl tichý hlas. To je podivohodné. Pán Bůh může mluvit tiše a přitom to mění do základu lidský život.
31:15Ale chvála Pánu Bohu i za ty úkazy, které to tvrdé srdce rozrážejí jako kladivo, které rozráží skálu. Eliáš v té své životní nousy, on si přál, aby zemřel, ale Pán Bůh měl pro něj ještě úkol. a ten úkol měl Eliáš vnímat všemi svými smysly. Měl pomazat dva krále a svého nástupce.
31:49Pán Bůh mluvil skrze proroky a v tomto případě mluvil sám osobně. A ten poslední bod toho našeho kázání, že pán Bůh promluvil skrze svého syna. To může být opravdu tichý hlas, aby to s námi pohnulo. Ten Mojžíš jako prorok, čteme o tom hned ve třetí kapitole Bible, byl pak nositelem slova o tom, že přijde jiný prorok.
32:48Protože tam v ráji, tam bylo řečeno o Synu Božím, že potře tomu svůdci hadu hlavu, zatímco ten svůdce potře Synu Božímu patu. To znamená, že pán Ježíš byl uštknut tím utrpením na kříži. To bolelo nepředstavitelně. Byť zakusili ukřižování mnozí, ale syn Boží, ten navíc trpěl na kříži tím, že se na kříži stal hříchem.
33:34Ten, který nepoznal hřích, nesl hřích světa, kdy to psychiatři dobře vědí, že někdy to duchovní, duševní utrpení je horší a nesnesitelnější než fyzické utrpení. Pán Ježíš byl uštknut hadem, tím svůdcem, satanem. A pak Mojžíš poukazuje v páté Mojžíšově na to, že pán Bůh pošle jiného proroka, kterého bude Izrael poslouchat.
34:17A to byl tedy pán Ježíš, ten vidoucí s velkým V, ten prorok s velkým P, ten, který oslovuje dnes, jak oslovoval za svého tělesného pobytu na zemi. Tím posledním starozákonním prorokem byl kdo? Jan Krčitel. A povšimněme si toho, že Jan Krčitel kázal pokání číňte, nebož se přiblíčil království nebeské. A pán Ježíš kázal to samé.
35:01To je obdivhodná schoda, protože co potřebují lidé slyšet na prvé místě, no to je výzva k pokání, lítosti nad hříchem a potom následně o změně života, chození ve světle, opustit tu hříšnou cestu.
35:32Pán Ježíš mluvil. A teď bychom mohli hovořit o mnohem, co Pán Ježíš nesl. Mělo by, mohlo by stačit slovo, musíte se znovu zrodit. A když tomu ten učitel zákona, farisej, nikodem nerozuměl, tak pán Ježíš mu říká, tak ty znáš písma, tomuhle nerozumíš, to už bylo zakotvené ve starém zákoně, že lidé potřebují činit pokání a skrze boží slovo se nově narodit, stát se novými lidmi, skrze moc ducha svatého.
36:17vždyť Duch Svatý byl stejně mocný, protože je neměný ve starém zákoně jako v novém zákoně. Musíte se znovu zrodit, jak? Skrze živé boží slovo, skrze kázané slovo, skrze čtené slovo, poslouchané v rozhlase, skrze slyšení svědectví, protože boží slovo je mocné, ostřejší nad ten dvousečný meč.
36:55Známe to? Měli bychom. Když jsem se připravil, připravoval na dnešní kásání, představte si, že jsem si vybavil všechny z vás, tady někteří chybí, ale začal jsem vnímat, že vlastně my máme téměř celou abecedu pokrytou formou začátečních písmen, našich jmén.
37:31Máme A, máme Adama, i když tady dneska není, ale máme mezi sebou jiného Adama. No nemáme Boženu, anebo se mílim? Tam v ráji Pán Bůh se ptá Adame. Kde jsi? Adam se prohřešil proti božímu slovu a pán Bůh ho vede k tomu, aby se zamyslel. Prohřešil se, tak kde je? Adam říká, bál jsem se, tak jsem se skryl.
38:12Víte, ten silný člověk, ten se pro hřích bojí hospodina, protože hřích je jako hradba mezi Bohem a člověkem. A čteme o tom v 59. kapitole Izajáše. Člověk se skrývá před hospodinem. Adame, kde jsi? Boženo, kde jsi? Cecílie, kde jsi?
38:47Ty tady asi nemáme, nebo Cyrilla. Ale máme tady několik D. Davidů, že? Danielů. E. Máme tady M. Víte, ale teďka jde o to. Nepokračuji. Máme tady i Z, poslední. Písmeno a B. C. V. Jde o to, abychom slyšeli své jméno. A tedy, kde jsi? Ty mi, kde jsi? Ondro, kde jsi? Ono je velice zvláštní. Jestliže člověk nemá na místě božím hospodina boha zástupů, tak tam má někoho anebo něco jiného. A dobře poslouchejte, protože člověk je jenom stvořený. Člověk je tak slavý.
39:48a tak hledá ty náhražky. Tchán zmiňoval, když zemřel Josef, jak se jmenoval dá Stalin, Vissarionovic. Když zemřel, Tchánova známá se oblékla do černého, protože zemřel Bůh. To může být umělec, kterého si člověk povíší na to božší místo.
40:29sportovec v Hradci před lety, který provolávali, říkal, švager v ulicích, že to jsou bohové, jejich fotbalisté. No kde jsou teď fotbalisté? Ani nejsou v první lize. Jde o to, že člověk je stvořen a potřebuje stvořitele, který dává životu smysl. A pro ten boží smysl se křesťan umí všeho obdivujuto. Když jsem v životě viděl mnohé tak schopné, říkal jsem si o jednom, ten by mohl mít místo jako ten Karel Gott.
41:28tak obdarovaný spilák. A když jsem viděl toho sportovce, ten by mohl být jako ten jágr. Ne, to nebyla boží cesta. Něčeho dosáhli, ale boží cesta byla jiná. Pán Bůh si stvořil člověka pro sebe a jenom v něm člověk najde ten pravý smysl. Můžeme říct Haleluja, taky jste se něčeho vzdali, chvalte Pána Boha, ten smysl života za prostor, když jsem vám to jednou řekl, tak Bůh, jak to, že když jsi vydělával takové peníze, v Praze nemáme dělů nebo dům,
42:25Tatínek se zamýšlel, to bylo možná dva, tři roky před smrtním život, rozdával jsem. A když mu pán Bůh neumožděl, aby byl tím mistrem světa, když mistra světa v tenise profesionálu porazil, nebyla to božší vůle. Proč by se toho nevzdal? Protože jde o to, jak nás pán Bůh hodnotí, jak nás vidí.
42:58Na Floridě jsme lišeli vzácné kázání. Mojžíše, pán Bůh, nechal, aby byl 40 let učen velikým. Byl synem faraona, teoreticky. Víte, co to bylo? Teď mi před takovou pyramidou, někdo se tam byl, vám se tají dech, když vidíte ty dvoumetrové bloky, z kterých ta která pyramida je vybudována, když vidíte ty hrobky, no něco neskutečného, Mojšíš byl učen 40 let, jak být veliký.
43:46ale pak 40 let na poušti byl učen jak být malý, 40 let stráta času, no tak asi tolik Mojžíš potřeboval, 40 let. Ale v božích rukou jsou naše dny. Pán Bůh, ten není uspěchaný. Aby musel něco dohánět, co se mu vymklo z rukou. A pak čtyřicet let se Mojžíš učil, jak být veliký v božích rukou.
44:28To bylo něco. Musel osvědčovat svoji pokoru znovu a znovu. A končíme Zachém, někomu to jméno ani nic neřekne. Zachéus, to byl celník, to byl kolaborant, lidé jim pohrdali v době pána Ježíše. Ale on se doslech o pánu Ježíši a byl malé postavy, tak jak to vymyslel, aby aspoň viděl, víte, je zajímavé, jaké sklony má člověk, aby aspoň viděl, chtěl vidět pána Ježíše, vylezl na strom, ale pán Ježíš o něm věděl, nepřeslechněte,
45:26Pán Bůh ví o tobě stejně dobře jako o mně. Protože když Boží slovo říká, že i naše vlasy jsou Pánu Bohu známi, tak je to tak. Je to pohádka, ale pravdivá. Když Pán Bůh vládne vesmírem, toto jsou naše vlasy. Tak pán Ježíš je pod tím stromem a říká, obklopem zástupy, Zaché, spěšně se stup dolu, neboť musím v domě tvém zůstatě.
46:11Co čteme o Zachéhovi? Že teda spěchal z toho stromu a že dělal úžasná rozhodnutí. byl zde ten slavný učitel a chtěl být v jeho domě, v domě, o který nikdo z pravověrných židů nestál. A tak slibuje, že jestli se provinil jako celník proti někomu, tak to nahradí čtyřnásobně.
46:45Židé měli nahrazovat tu svoji vinu dvojnásobně, on dvakrát tolik. a to dělá Pán Ježíš v lidských srdcích. A znovu řekneme, haleluja. Na to nestačí člověk, ale Pán Buchano, že mění do základu naše srdce. Změnil srdce Zachéa. A tedy, kdo jste slyšeli, to své jméno stojí za to. Dneska přijmout Pána Ježíše do toho svého domu.
47:26To stojí za to. Protože jsme stvořeni pro následování Pána Ježíše. My jsme ztratili v rádi tu krásu synů božích. Stali jsme se po Adamovi říšnými. A hřích je hrozný v božích očích. A spravedlnost ve vlastní síle, to je jako kraldická Biblia říká ohyzné roucho. Ty se chceš chlubit svojí spravedlností v božích očích, to je ohyzné roucho, jenom to roucho očištěné krví pána Ježíše Krista, jenom život z ducha svatého.
48:16Ten jeho den Boží milosti, Boží moci, jeho den toho, abychom tak šli životem. Jde o Boží hodnocení našich životů, ne o to vlastní nebo lidské hodnocení, jak jsme úspěšní, jak jsme velicí. Pán Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává smysl. Takéž bychom rostli v pokoře my, kteří Pánu Ježíši patříme a u dveří mě řekněte vy, kteří byste se Pánu Ježíši chtěli dnes odevzdat.
48:57Ta Boží řeč je mocná, pronikavější nad veškerý meč na obě strany ostry. A nebe a země pominou, ale slova Pána Ježíši nepominou. Skloníme své hlavy, já se pomodlím a bratrůkazateli předám. Vedení. Pane Poše, Otče náš, ty jsi nám dal své slovo a my děkujeme za ten verš, který jsme dnes, za ty verše, na který my jsme se mohli zamýšlet.
49:33a děkujeme, že s námi máš trpělivost, že jsi změnil naše životy a že jsme svědky také toho, jak mění životy druhých. My tě z toho chválíme v tom drahém jménu Pána Ježíše Krista. Amen.