NEJHORŠÍ ROK | Díkuvzdání 2026
0:03Takže pokoj vám, naši hosté, bratři a sestry, ale i pokoj vám, našim domácím na tomto místě. Já vás také vítám, že společně tady v tuto chvíli můžeme být a slavit společně díkuzdání našemu Bohu, našemu jedinému Bohu. A já jsem si pro vás připravil slovo, které možná bude na odpoledne těžké.
0:34Věřím, že málooho nechá v nějakém polospánku i přesto, že čas pooběda nebývá vděčné místo pro řečníky, jak zaujmout. Ale tak už to bývá. Ale Boží slovo má moc. A název dnešního kázání, víte, eh je možná pro někoho, to uslyšíte poprvé, ánus Horibílis. Slyšeli jste někdy tento
1:04výraz? Koukám na naše jazykověce, kteří by mohli. Ánus Horibilis je ladinský výraz, který znamená ánus je rock. Horbí, tak od toho máme slovo například horror. Takže už i nelatináři vědí, že to znamená zřejmě hrozný nebo strašlivý těžký rok. A věděl byste někdo z vás, krom těch, kteří znají [frknutí] téma mého kázání,
1:34kdo v novodobé historii použil tento termín? Tak plný les rukou, tak nevím, koho vyvolat. Dobře, prozradím. Tento termín použila v roce 1992 královna [povzdech] Velké Británie, Spojeného království, když se ohlížela zpět za uplynulým rokem své vlády na základě jednoho dopisu svých korespondentů.
2:05Ona tehdy ve své řeči ke svému 40. výročí na trůnu pronla, že rok 1992 byl rokem hrůzy anus horibílis její vlády. V tomto roce se rozpadlo manželství prince Charlese a Diany. Rozvedla se princezna Ana. Do odluky se dostala také rodina jejího syna prince Andreua
2:38vevod kní z Jorku Sar Ferguson a pro zbožnou ženu, která vládla již 40 let, to byla osobní tragédie svědectví její rodiny. A aby toho nebylo málo, tak všechna tato tragédie byla samozřejmě popisována a kdo jste tady aspoň z mých ročníků nebo přede mnou, tak si na to musíte vzpomenout. Ve všech tiscích, nejenom ve Velké Británii. O tom věděl celý svět.
3:17A aby to nebylo tak lehké, tak víte, že anglická královna také od roku 1951 od vlády své předchutyně Alžbety i zastávala také jednu z význačných rolí ve vztahu k anglikánské církvi. panovník o odluky, kterou zavedl její otec Jindřich VI, byla odloučena samozřejmě od katolické církve a král nebo královna se tedy stali takzvanými Supreme Governor of the
3:48Church of England. To znamená, přeložili bysme to guverné, dohližitel nad vládou anglikánské církve. Jak víte, anglikánská církev striktně odmítá, že by hlavou církve mohl být někdo jiný než pán Ježíš Kristus. Takže v tomto anglikáni jsou nám beze sporu podobní. A ona, která měla představovat nejenom
4:20vládu a dohlížet na plnění povinností svých vládních zmocněnců v konstituční monarchii. Víte, jaká je pozice panovníka, tak měla samozřejmě nést i tu hodnotu, kterou zastávala jako křesťanka a najednou musela čelit opravdu nevýslovným skandálům. A možná si někdo z vás pamatuje
4:52její slavný projev v roku 1947. Je tady někdo, kdo by si to mohl pamatovat? Nechci nikoho urazit. Tak víte, že já si to nepamatuju taky osobně, to se musím přiznat, ale ten projev je natolik notoricky známý. Pronesla ho 21. dubna. a tak slavný proto, že ho vysílali rádia
5:22pro celé Velké Británii a eh britském společenství národů Commonwealthsu. A mnozí jste ho opakovaně slyšeli, protože v těch všech medailonech, v těch všech zamýšleních, které se dotýkaly vlády královny, často zazníval a od 21 leteté mladé dívky, která se velice záhyb kvůli smrti svého otce, mladého krále, který zemřel velice brzy,
5:51musela ujmout vlády. Tehdy princezna ještě Alžběta pronesla v kapském městě v juhoafrické republice projev, kde zaznělo: "Prohlašuji před vámi a všemi, že celý můj život, ať už bude dlouhý nebo krátký a byl dlouhý, bude zasvěcen službě vám a službě naší velké imperiální rodině, do které všichni patříme. Kž mi pán Bůh pomůže můj slib splnit a
6:19Bůh žehnej vám všem, kteří jste ochotni jej se mnou nést. Tenhle slip poznamenal celých 70 let její vlády, která je naprosto bezprecedentní v dějinách nejenom Británie, ale všech království. Představte si, že tato žena musela čelit tomuto tlaku, těmto skandálům.
6:50A tou pomyslnou tečkou zatím vším byl 20. listopad roku 1992, kdy shořela velká část hradu Vince, což byla už nejenom osobní tragédie, ale naprosto celonárodní tragédie. Víte, tehdy už mnozí, jednoznačně i kazatelé prohlásili, že toto je Boží varování.
7:26A oprava se tehdy vyšplhala, co já jsem se dočetl, na 36,5 milionů liber. A královna po tomto 20. listopadu pronesla tedy toho 24. toho ten svůj významný projev, kde shrnula tyto události jako ánus horis. A vy se ptáte, jak to souvisí s dnešním díkovzdáním? Já si myslím, že velmi, velmi úzce,
7:57protože my si někdy úplně neuvědomujeme v záplavě vší hojnosti, jak vážné, často a těžké je vzdávat Bohu díky. První neoficiální díku vzdání, které se kdy slavilo v Americe v jejich dějinách, bylo určitě si pamatujete, to už jako samozřejmě netolerují neznalost. V roce 1621 v
8:27místě dnešního státu Mesečusec, v městě, které známe pod českým název Pimes víte, že v roku 1620 tam doplula v listopadu jedna loď. loď, která na své palubě vezla, co já jsem se dočetl, 102 poutníků, kteří prchali z Evropy za náboženskou
8:58svobodou. Chtěli žít svůj věrný život Pánu. Byli to puritáni. Loď, která je tehdy v listopadu přivezla do zaslíbené země, se jmenovala, věděl by někdo, Mayfower. Víte, co to znamená? Květ máje. A tento květ máje, jak podivuhodné, jak ikonické, jak možná ironické v Božím
9:29řízení svrchovaném, téměř z celé spálil zimní mráz. Poutníci, kteří tehdy dorazili do nového světa, zažili jednu z nejkrutějších zim a led, které kdy kdo mohl zažít. Přežilo, co já jsem se dočetl tehdy ze všech poutníků, kteří byli tehdy na palubě Mayflower 53
10:01lidí. Každý druhý zemřel hladem, zimou, mrazem, kurdějemi. Víte, co jsou kurděje? To je nemoc nedostatku, absolutního nedostatku vitamínu C. S tím se vy nemůžete absolutně nikdy setkat. Tady projevuje se spontánním krvácením těch těžších potom stádlých spontánním krvácením do vnitřností pojiva zdásní
10:32vypadáváním zubů nehojícími se otevřenými ranami a to nebyla jediná nemoc je sužovala. Poutníci nestihli Pilgrims, možná je znáte i pod tímhlenctím názvem, tehdy zasadit už plodiny, aby vypěstovaly něco, co by je udrželo životu. Takže zima z roku 1620 na rok 1621 pro ně byla anus horibilis.
11:08Museli čelit obrovským ztrátám. Viděli umírat své děti, viděli umírat své ženy, viděli umírat své muže. Kolik nocí klečeli před panovníkem Hospodinem? Kolik modliteb vyslali k nebi, aby se nad nimi Bůh slitoval?
11:41Kolik probělých nocí, kolik sasz? Kolik trízně, kolik trápení. Víte, [povzdech] zastavme se nad těmi myšlenkami. Jsme lacini, přemýšlení, moc lacini v hloubání a rozjímání. Tito poutníci zažili nejkrutější čas svého života. Byl to Boží trest. Co to bylo? Myslíte si, že si nekladli otázku, kde
12:13jsi náš Bože milostivý, dobrý, jak ty děti zpívali, který se stará o každou květinku a necháš zmrznout May flower plnou tvých zbožných poutníků. To nebylo laciné, to bylo těžké. Šlo to až na dřeň. A možná mezi vámi jsou mnozí, kteří vůbec nemáte touhu přemýšlet nad lidskou bolestí a strádáním.
12:45Ale chci vám všem říct, a to neříkám jako novozvaný prorok, ale říkám to z poznání písma. Každý z vás bude jednou čelit chvíli, kdy pro vás bude velice těžké říct Bohu díky. Je le děkovat, když máte plné tašky. Je lehké děkovat, když máte plný dům dětí. Je lehké děkovat, když vedle vás sedí vaše drahá žena nebo muž. Je lehké
13:14děkovat, když jste zdraví. Je těžké děkovat, když jste o všecko přišli. A první díkovzdání slavili oni, ti přeživší. Slavili ho na podzim roku 1621. Já jsem se dočetl, že to byly pouze čtyři dospělé dané ženy, které tehdy vařily
13:45na díku vzdání. Jsou tady čtyři vdané dospělé ženy? Jsou. možná čelili uplynulých měsících těm nejhorším ztrátám, které si vůbec dovedeme představit. Většina lidí tam skutečně z těch 53 přeživších poutníků ztratila mnohé a někteří úplně všecko. A teď je čas na konci úrody vzdát díky Bohu za uplynulý
14:16rok, kdy Mayfower téměř zcele zmrzla. A tak moji drazí, přemýšlejme, jsme ráno slyšeli, já tedy ne, ale já jsem měl tu milost s bratrem Šelce mluvit o jeho kázání předtím o jednom žaloszpěvu z knihy Abakuk. Je
14:46to jeden žalm, který najdeme jinde než v knize žalmu. Je to třetí kapitola proroka Havakuka, který znamená objímající. Chavakuk měl na Hospodina velmi těžké otázky, [odkašlání] které si možná musíte klást i vy. Říkám, možná musíte, protože žel si myslím, že si dnes málokdo chce klást nějaké otázky. je radši pohodlnější
15:14dělat, že nic nevidíme. Jeho trápilo bezprávy a nespravedlnost. A Bůh řekl: „Počkej, počkej, připravuji národ krutý a přijde a pobije můj lid." A na to řekl Chavakuk: "I kdyby nevykvetl fík, i kdyby zmizel dobytek z ohrad a tak dále, já budu chválit hospodina." To je pro nás jenom
15:47fráze, slyšíte? Nikdo z nás často vůbec nevíme, co to znamená. Chválit hospodina na pokraji absolutní nouzev. Když musíte čelit tomu, že vaši blízcí jsou mrtví. Ale právě do takové situace slavili Pilgrims [frknutí] poutníci, otcové poutníci své první díkovzdání v Americe.
16:18Je daleko těm dívzdáním, které vidíte dnes. A to nejenom svojí hojností, ale především duchovním odkazem. A já se bojím, že často i naše díkovzdání se na mnoze liší tomu, co skutečně panovník Hospodin od nás v tomto čase očekává. Jak říkám, je velice lehké vzdávat Bohu chválu povrchně v časech přebytku,
16:48v časech malicherných neschod a nesnází, ale je těžké vzdát Bohu chválu uprostřed bolesti. A že našemu Bohu patří chvála i v bolesti, si buďte jisti. Samozřejmě je to tak. A buďme rádi, že panovník Bůh dopouští takové situace do našeho života. Víte, dříve než povstali tito osadníci,
17:20aby slavili díku vzdání, museli se vypořádat ve svém srdci skutečně s těžkými otázkami. Proč? Proč náš milující Bůh, kterému sloužíme a kterého chceme poslouchat, proč náš milující Bůh, který je hojný v milosrdenství a jimá ho lítost nad lidským utrpením,
17:50svrchovaně dopustil a řídil tuto zkázu. Flower. Těch příběhů v historii Božích mužů a žen jsou tisíce. Sami víte například, jak vznikla píseň It is well with my soul, nebo ne? Je dobře dušíme. Za jakou osobní tragédií tato píseň stojí?
18:20A tak já jsem skutečně nemohl jinak, než se s vámi sdílet pravdě. Víte, pán Bůh dopouští tyto věci v životech svých dětí a my budeme a jsme nuceni nad tím přemýšlet. Všichni moc dobře víte z knihy Jobb o tom sporu mezi panovníkem Hospodinem, kdy upozornil Satana na svého tehdy nejspravedlivějšího muže na celém světě
18:50a jeho potom vydal do jeho rukou, aby ho bezdůvodně plenil. Nejprve majetek, služebnictvo, pak pobil jeho děti a nakořek nakonec řekl: "Kůži za kůži." já jsem dostal službu tohoto slova před měsícem a už tehdy jsem věděl, na jaké téma budu
19:20kázat dnes. A to jsem zdaleka nevěděl, co teprv stojí přede mnou a co mě v tomto měsíci potkalo. Víte, celý tento rok 2026 byl beze sporu pro mě rokem anus Horibilis. Hok anus Horibilis. Půl roku, mnozí víte, jsem strávil v horečkách. Musel jsem přestat chodit do
19:51práce. Ztratil jsem jistotu obživy. Musel jsem se v horečkách starat o maminku. Do toho do mě tekly litry, doslova litry antibiotik do mých žil, až se vyčerpaly všecky záložní antibiotika, včetně meropenemu, piperacyinu, amikacinu. A nebyla žádná jistota.
20:26jsem se musel [povzdech] i vyrovnávat s vyhlídkou toho, že moje ledviny selhávají a že se blíží čas dialýzy. Do toho všeho, když došlo k úlevě a přestaly horečky, těžce onemocnila moje maminka a poslední dva měsíce jsem strávil utrpení s ní. Nejprve dvě sepse, potom metastáza na mozku diagnostikovaná, potom krvácení do mozku, potom
20:54bezvědomí, potom ochrnutí celého půlky těla a potom do toho všeho se mi uskřinula pupeční kíla. Zdá se vám to nemožné? Je to tak. Podstoupil jsem akutní operaci a potom maminka, díky Pánu Bohu za to, mé přítomnosti a i z milosti rozloučení mnozých vás, kteří jste mi byli oporou,
21:31vydechla naposledy a já jsem měl tu milosti držet za ruku. vydechla naposledy pár minut před mými narozeninami. Podivohodné cesty Boží. Bratři a sestry, a to všecko bylo potrženo tím, že na mě doléhala starost o církev. Bratři a sestry se mě snažili bratří izolovat od bolestí, ale já musím vyznat, že skutečně celou tu dobu, jak
21:58říká Pavel Korintským 2 11:28 a nad to vše, co na mne denně doléhá, ještě den co den na mě doléhá starost o všechny sbory církve. Ano, to bylo velikou součástí mých modliteb a starostí. Víte, prožil jsem a stále prožívám těžký hrozný rok
22:29a prožívám chvíle, které teologové nazývají, jestli jste to někdy slyšeli, Dark Night of the Soul. Slyšeli jste to někdy? Temnou noc své duše. Tuto věc dobře mapují Boží duch a naleznete ji například v třetí kapitole. Jóa, nebo v 20. kapitole Jeremiáše nebo v 19. kapitole, když budete číst o proroku
22:59Eliášovi. Dark night of the soul. Prožívám bolest. A víte, v přísloví je psáno: "Jen srdce zná hořkost své duše." 14:10. Ani jeho radost, ani do jeho radosti se cizí člověk nevmyslí. Jsou bolesti a trápení, které nemůžeme sdílet. Nikomu z vás nemůžu některé věci předat.
23:33Tak jako nemůžeme sdílet některou radost, tak nemůžeme sdílet i bolest. A pánbůh to ví. Kazatel říká, že lépe vejít do domu smutku. než do domu veselí. Možná jste rozlobeni tématem kázání na dnešní díkovzdání. Tak buďte. Já vám říkám, že je lépe přemýšlet nad
24:04těžkými věci života, než se lacině smát a hodovat. Teprve, když jsme konfrontováni s vší těžkostí a váhou naší smrtelnosti, bolestí, tak jsme blízko toho porozumět hlouběji Boží milosti. Víte, Jób měl tři zdatné teologii přátelé.
24:37Znáte je určitě jménem Elifase, Bildada a Sofara. Tito muži přišli, aby utěšili Jóba v jeho tvíznění. A víte, Derek, Thomas, bratárský Sprur a další řekli:„Víte, co bylo nejmoudřejší, co tito tři muži pronesli? Víte, jaká věta byla nejmoudřejší z jejich úst, kterou Jóbovi řekli?
25:09No tak pozor, když mlčeli, je to tak, když mlčeli. Tito zdatní teologové řekli mnoho pravd, které můžeme označit slovem amen. Ale víte, co je zvláštní? Na konci celé situace Hospodin vzplane velikým hněvem proti těmto třem mužům. A my čteme na konci knihy Jób, že
25:42Hospodin řekl Jóbovi, ne tě mužům, Jóbovi, promluvil a řekl Elifasu Témanskému: "Proti tobě a proti oběma tvým přátelům vzplanul můj hněv." Víte, vzplanul můj hněv, to je nejlépe si představit. Neradi slyšíme o Božím hněvu, že ne? Ale splanout Boží hněv hebrejštině znamená, nejlépe bych přirovnal, když vám bouchne papinový hrnec. To je
26:14vzplanout hněvem v hebrejštině. To není jako nelíbí se mi to. A to se zřídka kdy v Bibli vyskytuje. Je to tak. Nemluvím jako blázen. To je časté. Akorát u nás už to není časté. A pánbůh splanul hněvem proti těmto dvěma nebo třema přátelům a řekl: "Nuže, vezměte si sedm bíčků a sedm berano a jděte k mému otroku Jóbovi. Přineste za
26:46sebe zápalnou oběť a můj otrok Jopa se za vás modlí, neboť na něho jistě budu brát ohled." Možná byste řekli, že to bude Job, kdo bude muset obětovat za své troufalé řeči Bohu. Ale nebylo tomu tak.
27:16A abych s vámi naložil, abych s vámi nenaložil podle vašeho bláznovství. Pán Bůh doslova říká, že Bildat, Elifas a Sofar jednali jako blázni. Ve všech těch svých dlouhých teologických rozborech. Proč Jobb musí trpět? Vždyť přece spravedlivý nemůže trpět. Bůh trestá jenom nespravedlivé.
27:47Tak jednoduchce se to dá shrnout. A nebo utrpení je vždycky jenom nástroj k lepšímu posvěcení. Ani tak jednoduché to není. Otázka lidského utrpení je hluboká, těžká. Někdy je lépe mlčet. Ale je zde někdo, kdo lidskému utrpení rozumí? Kdo není jako Bildat? Kdo není ani jako Elifas
28:19Sof? Víte, kdo to je? Je to jedině náš drahý spasitel, pán Ježíš Kristus. Není to besítkovská odpověď. Je to ryzí pravda. Tak vám chci, moji drazi, říct, že je to právě náš vykupitel, o kterém čteme Židům 57. On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami. To nebylo jenom na Golgatě.
29:01hlasitým křikem a slzami. Možná by bylo lepší, kdyby mě dneska bratři nechali doma, abyste to neslyšeli. Hlasitým křikem a slami obětoval modlitby a upěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit. Ano, Bůh Otec, tomu stačilo jenom slovo. On ho ale nezachránil. Ten kalich musel vypít až do dna a i my musíme pít často svůj kalich.
29:44Ano, otec byl mocen ho zachránit a pán Ježíš byl vyslyšen pro svou bohabojnost, ale jinak, než my bysme možná mu přáli. Víte, jak vyslyšel pán Bůh, otec svého milovaného syna? poslal ho na tu Golgotu. Už jste někdy obětovali svého Izáka?
30:18Téma oběti Izáka zde musí zaznít, protože víte, kde je v Bibli a zase někteří mlčte poprvé použito slovo láska, kterou tak my plítváme a všude ji rozhazujeme. Tak kdo by věděl? Biblisté, hebrejsté. Kdo měl hebrejštinu? Kde je poprvé sloveso Ahav? No určitě to bude první kapitola Bible. No bude to tisíckrát. Haha. Kdo ví, nebojte se. Čekám. To není
30:47řečníká otázka. Amen. Sestra řekla správně.Poprvé Poprvé je použito, kdy Hospodin říká: „Běž a obětuj syna, kterého miluješ. Poprvé v Bibliš a obětuješ syna, kterého miluješ. Není popsán tento vztah mezi vztahem
31:18mužem a ženou. Není popsán nikde do této doby ani mezi člověkem a Bohem. Dál se pak vyskytuje až přikázání, budeš milovat Boha svého. Ale Bůh říká: "Obětuj mi toho, kterého miluješ." Pán Bůh nás někdy dovede do situace, kdy řekne: "Chci tvého Izáka.
31:54Já ho ztratil. je pryč bezesporu tím nejdražším, co jsem na tomto světle světě měl. Kdo mi stál věrně po boku, byla moje maminka. Pán Bůh si ji vzal k sobě. Je pryč. Nemám nic. Ve smyslu rodiny a tím nezmenšuju vás, mé drahé bratry a
32:24sestry. Mám už jenom Pána Boha samotného. Prošel jsem tou nejtěžší zkouškou, které jsem se já nejvíc bál. toho, čeho jsem se bál, na mě přišlo a nyní v tom jsem. A tak jakou mi je útěchou, bratři a sestry, že ačkoliv možná mnozí chápete některé aspekty toho utrpení,
33:10Žalm 626 říká: "Jen se stiž před Bohem má duše. Vždyť od něj je má naděje. Jen on je má skála a spása, můj nepříp nepřístupný hrad. Nepohnu se. V Bohu je má spása a sláva. On je má pevná skála. V Bohu mám útočiště. Lidé, doufejte v něj v každý čas. Vylévejte před ním své srdce. Bůh je naše útočiště.
33:40Séla. Víte, co znamená séla? Ticho, přemýšlej. A tak chvilku se stižte a přemýšlejte, co jsem řekl. Zkuste přemýšlet nad svými životy, nad svými těžkostmi nebo možná i věcmi, o kterých dobře víte, že je to ten váš Izák, který když si pro něj pánbůh přijde, tak vám bude krvácet srdce.
34:19Každý ho máte. Každý jeden z vás. Máte někoho, koho milujete a je těžké pro vás se s ním rozloučit. Oni drazí a jsme v závěru. Neskončíme pesimisticky, skončíme optimisticky v tom smyslu, že celou tu dobu, kdy jsem byl v hlubokém dni bolesti a řeknu, že to byly někdy takové stavy úzkosti, které bych vám nerad předal.
34:49jsem Boží prozřetelnosti našel útěchu v jedné duchovní písni. A ta píseň je z roku 1887 a dlouho se u nás nezpívá. Je to škoda. Je to píseň trust. Důvěřuj, poslouchej. Protože není jiné cesty, jak být šťasten
35:21v Pánu Ježíši Kristu, než důvěřovat, poslouchat. Ta pravda mě zní od února stále znovu a znovu. Důvěřuj. Já nevím, nemám odpovědi na mnohé svoje proč. Pán Bůh za mnou nepřišel, aby mě vysvětlil. Proč mám tento kříž nést? Ale slova této písně, možná znáte její
35:54původ. Ona vznikla někde v roce právě 87 ve státě Mesečusec, jak příznačné. Jest Brocktonu tam tehdy Dwi Moody měl evangelizaci a na té evangelizaci se při jedné výzvě přihlásil jeden prostý muž, aby sdílel svoje zkušenosti. Znáte to možná, ne?
36:26A on řekl strašně zahšní větu. I not quite sure, but I going to trust and going to obe. Já si nejsem zcela jistý, parafrázuji, ale já se chystám věřit a já se chystám poslouchat. Angličtináři, víte, jak hluboký rozdíly mezi větou I will and I'm going to.
36:58I will vychází ze spontánního, okamžitého rozhodnutí, možná emocí, ale I'm going to znamená hluboké přesvědčení, které vychází z poznání toho, pro koho nebo proč jsme se rozhodli činit to, co budeme činit. A tak [frknutí]
37:28tento mladý muž řekl tuto větu a slyšel ji tam Daniel Tner a byl tak zasažen, že si ji okamžitě zapsal a poslal ji prezbiteriánskému duchovnímu básníkovi Johnu Semisovi a ten na texthoto výroku napsal celou píseň trust and obe a jak říkám, přemýšlejme nad tím, co ten
37:58mladý muž tehdy řekl a co se tehdy všech dotklo. Že bude Boha poslouchat a že mu bude důvěřovat, ne na základě okamžité momentální zkušenosti. On byl v nejistotě. Not quite sure, but I'm going to trust and I'm going to obey. Nejsem si jistý, ale budu věřit a budu poslouchat.
38:29To je spásná víra. To je víra, která vychází z moci, kterou nemůžeme popsat slovy. To je víra, kterou působí Duch svatý v našich srdcích na základě přijaté pravdy Božích zaslíbení a jeho slov a slibů. A tak oni drazí zcela rychle už než zazní tato krásná píseň v českém překladu. Vám jenom řeknu v tom anglickém originále krátce. Víte, je těžké
39:00přeložit píseň v jejím originále, aby se rýmovala do češtiny, ale věřím, že sestry, které si dali práci a budou zpívat a hrát tuto píseň vám před modlitbami, tak i v tom českém podání je tam dost věcí, nad kterými můžete přemýšlet. Ale poslechněte krátce ten originál. [frknutí] When we walk with the Lord, když kráčíme
39:28se svým pánem, Lord znamená odkaz na hospodina. In the light of his ve světle jeho slova. Glory he on our way. Jaké světlo on vrhá stín na naše cesty. We do his good will. Když děláme jeho dobrou vůli, abides with a zůstává,
39:58přebývá s náma stále. And with all who will trust and obey a s každým, kdo mu bude věřit a poslouchat. A pak je ten reflém, který je proložen každou tou slovou. Důvěřuj a poslouchej, protože tady není jiné cesty. Slyšíte? Není jiné cesty. A na to se v dnešním křesťanství lacinem často
40:28zapomíná. Není to u psychologa, není to v lécích, není to, doplňte mi, ne. Je to jednoduché. Trust and ob. Důvěřuj a poslouchej, protože není jiné cesty, než přijmout Boží vůli, kapitulovat, vzdát díky. Hospodin dal, Hospodin vzal. Požehnané buď jméno Boží na věky.
41:01No to burden we žádné břemeno, které neseme. No to share žádný bolesti, které sdílíme. Ale naši námahu, těžkou dřinu, on bohatě odměňuje. Not grief or lost. Žádný zármutek nebo ztráta. Not a throne or a cross. Žádné zmrzačení. Silné slovo a kříž.
41:34For the joy heist pro tu radost, kterou on nás obdarovává. For them who will trust and obe jsou pro ty, kteří budou důvěřovat a poslouchat. A teď asi nejsilnější kapitola nebo sloka But we never can prove. Ale vy nikdy neokusíme, dejte pozor, the delights of his love. Ty hloubky
42:06zkusím přeložit jeho lásky. Until on the alt. Dokud nepoložíme na ten oltář. Slyšíte tu ozvěnu Izáka, jak leží a avrhám nahoře Morie? Dokud nepoložíš všecko na oltář, [frknutí] nemůžeš okusit tu hloubku.
42:42For the favor he shows. Pro tu úžasnou milost, kterou on ukazuje. For the joy heous. pro tu radost, kterou nás zahrnuje. For will trust and obe jsou pro ty, kteří budou důvěřovat a poslouchat. A teď nádherný konec. Then in the fellowship set a potom v tom nádherném obecenství we will sit at his feet. Budeme sedět u jeho nohou. Koho? Pána Ježíše
43:16by nebo budeme kráčet po jeho boku. nás pošle, tam půjdeme. Never Jen poslouchej,
43:47důvěřuj, poslouchej. Drazí bratři, to bylo mé poselství pro dnešní díku vzdání. Já věřím, že vás to neochromí k vzdávání chval Bohu. Právě naopak, že to prohloubí vaše díky našemu Pánu. To, co mi znělo ještě v uších a zní dodnes je prosté. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.
44:15Pán Ježíš řekl všem, pak řekl: "Celít, kdo za mnou, zapři sám sebe, na každý den ne svůj kříž a následuj mne." A Matouš to prohloubil a dodává: "Kdo má rád otce nebo matku více než mne, není mnehoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mne, není mnehoden. Dojde za mnou a nebere svůj kříž a není mě hoden. Kdo nalezne svou duši, ztratí
44:46ji. A kdo ztratí svou duši kvůli mně, říká pán Ježíš, nalezne ji pro věčnost. A já jsem pane Ježíši, tady tělej se mnou, co uznáš za vhodné. A přeji vám všem, abyste až budete v podobně těžké bolestné ztrátě nalezli u Pána tolik útěchy, kterou mi dává on sám nyní. Pán vás
45:16požehnej. Amen.