Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

Mrtvá VÍRA

23. 8. 2026 · Kázání · délka přepisu 1:04:49 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

Jeremjáš 17Ezechiel 36Matouš 1Matouš 7Matouš 13Marek 3Galatským 2Zjevení 22

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

Osnova podle biblických textů (6)

  1. 12:02 Matouš 1,25
  2. 16:09 Marek 3,21
  3. 19:13 Galatským 2,9
  4. 45:00 Ezechiel 36,26
  5. 56:53 Zjevení 22,12
  6. 59:58 Matouš 7

Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.

0:04Takže ještě jednou dobré ráno, bratři a sestry a pokoj vám. Jsem skutečně Pánu Bohu vděčný, že můžeme být společně shromážděni na tomto místě před tváří našeho nebeského otce. A věřím, že právě v Pánu Ježíši Kristu a skrze Ducha svatého budeme i v tuto chvíli přistupovat eh k tomu kázanému Božímu slovu, které bez

0:34pochyby musí vždycky být tím jádrem a tím úplným středem našich bohoslužeb. Bratři a sestry, já když jsem ležel v těch horečkách půl roku doma na lůžku, tak přicházely určitě strašně těžké chvíle, které se těžko popisují slovy, kdy člověk zažívá různé úzkosti, strachy, bolesti.

1:08A eh zvlášť když teda ještě víte, že máte na starosti někoho jako já, maminku, o kterého se musíte navzdory všem těmto okolnostem postarat, protože jak jsme dneska i slyšeli v modlitbách a jak věřím všichni všichni pevně zastáváme, eh smrt to je zisk, protože my víme, komu jsme uvěřili, víme, kam jdeme, kdo je naším pánem.

1:38a co nás čeká. A přesto nemůžeme se oprostit od toho, stejně jak říká apoštol Pavel, ale zůstat tady je ještě mnohem důležitější pro vás. Takže správný věřící by měl mít stejné pocity, prožívat stejnou touhu jako apoštol Pavel. Já když jsem byl v těch obrovských těžkostech, úzkostech, chvílích, kdy jste skutečně odkázáni jenom na to, že

2:10jsem mohl poslouchat Boží slovo, protože jsem nebyl schopen číst a kázání a nebo písně, tak jednou z písní, která mi obrovským způsobem dodávala sílu a povzbuzení, byla píseň, e, jejíž autorem je presbiteriární učitel Institutu biblického Las Los Angeles. Eh, [frknutí]

2:41je to nebo byl, protože ta píseň pocházela z roku 1886 a hudbu složil Daniel Bring Towner a možná, že ji někdo znáte. Ta píseň zní trust and obe for there's no other way to be happy in Jesus but to trust and obey. Důvěřuj a poslouchej, protože tady není žádné jiné cesty, jak být šťastný v Pánu

3:13Ježíši, než důvěřovat a poslouchat. Ta píseň má nádherné sloky. To je kázání, když kráčíme s Pánem ve světle jeho slova. O jakou slávu on vnáší a vylévá na naši cestu. Dokud konáme jeho dobrou vůli, on s námi stále zůstává. Trust and obey. Důvěřuj a poslouchej.

3:47pouštěl jsem si ji stále, ale já na n dneska kázat nebudu, ale navážu na ty slova. Pokud pánbůh dá, tak na tuto píseň, na text Božího slova, který v ní je obsažen, bych kázal příště. Včera jsme o tom mluvili s bratrem Šolcem. Dostal úkol domácí. Musí tuto píseň vyhledat. To už se mu podařilo. Ve čt na 10 v noci mě volal, že úkol je splněn

4:11a my si jí při tom kázání budeme samozřejmě nebo před tím kázáním potom zpívat. A to bude úkol pro Olinku, protože já jsem jí posílal, když ležela v nemocnici s těmi zlomeninami, tak jsem jí taky posílal, že až nás pánbůh jestli nás uzdraví a vrátí do shromáždění po těch našich těžkostech, že se k tomu vrátíme,

4:42protože lidé dneska hledají štěstí, že i v církvi úplně jinde nemůžou ho nalézt a neuvědomují si, že právě toto je klíč, tato stará pravda. Trust and obey. Důvěřuj a poslouchej, protože není žádné jiné cesty, jak být šťasten v Kristu, než důvěřovat a poslouchat. No, já na to navážu, protože jak jsem poslouchal ty desítky, desítky,

5:12možná stovky kázání, tak jsem stále se vracel nebo pánbůh mě vracel stále ke stejnému jednomu tématu a to je víra. Co to je spásná živá víra? A určitě vy, kteří jste trochu studovali teologii, tak víte, že nejlépe se demonstruje pravda právě v protikladu tomu, co

5:42pravda není. Jak byste chtěli definovat dobro? Dobro je opakem zla. A tak tím dnešním tématem, který je před námi, je mrtvá víra. Mluví Bible o mrtvé víře? Můžeme mluvit o mrtvé víře. Máme mluvit o mrtvé víře? No jistě, že máme. A bratři a sestry,

6:13tak zkušební otázka, odkud asi budu kázat a kdo nás povede? povede nás dneska Jakub, Duch svatý skrze svého otroka a služebníka Jakoba. Takže kdo může, prosím povstaňme ke čtení Božího slova. Budeme číst z epištoly Jakubovi a budeme číst z druhé kapitoly od 14. verše. Slyšme tedy slovo Boží.

6:49Co je platné, moji bratři? Říkáli někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit? Budeli bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživě a někdo z vás jim řekne: "Odějte se v pokoji, zahřejte se, nasyťte se a přitom jim nedá to, co potřebují pro své tělo. Co je to platné?

7:23Tak iy víra nemáli skutky je sama o sobě mrtvá. Někdo však řekne: "Ty máš víru, já mám skutky. Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích." Ty věříš, že je jeden Bůh dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak třesou se. Cožpak to neuznáš, ty nechápý prázdný člověče, že víra bez skutku je neučiná,

7:54že je marná? Cožpak náš otec Abrahám nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? Vidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že v těchto skutcích se stala víra dokonalou. I naplnilo se písmo, které praví: "Uvěřil Abrahám Bohu a bylo mu to připočteno za spravedlnost a byl nazván Božím přítelem."

8:25Vidíte, že ze skutku je člověk ospravedněn a nejen z víry. A nebyla podobně ospravedlněna ze skutku ji nevěstka Rachav, když přijala posly a propustila je jinou cestou? Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutku. Kdo má uši, slyš vzkříšení, co Pán praví skrze své neomylné, mocné živé slovo svému lidu, své církvi,

8:56kterou vykoupil svou krví, neboť tak Kristus miloval církev, že sám sebe za ní vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky, ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhoná. Posaďme se. Já se na začátek krátce pomodlím. Náš drahý nebeský Otče, Hospodine, Bože

9:27náš, tak my [frknutí] v bázni přistupujeme před trůn tvé slávy, abysme skutečně s očekáváním naslouchali tvému slovu. Prosím, odkryvej nám hloubky tvého slova. abysme měli uši k slyšení, abysme jako tvůj lid pochopili, co je skutečná spásná víra a co je víra mrtvá. Prosím tě o to, aby si sám skrze svého

9:57ducha probouzel v životu ti, kteří jsou stále mrtví ve svých vinách a hříších a které se ti tobě zatoužilo spasit. Amen. Drazí bratři a sestry, já bych chtěl na začátek v krátkosti říct, kdo je to Jakub, kde se tu vzal list Jakubův, z kterého dnes čerpáme, protože je to velmi důležité.

10:33Jakub, autor tohoto listu, se nám hned na začátku představuje jako otrok dulos Boží a Pána Ježíše Krista. Je to však všecko, co víme o tomto Jakubovi, ne? Je toho mnohem víc, ale nestačí jenom číst list Jakubův, abysme si mohli utvořit obraz o tom, kdo je autor tohoto listu. Já bych vám vřele doporučoval jedno úžasné kázání na téma hrdinů víry

11:01rozšířené. Je to knížka, která vyšla, kterou autorem byl Macarthur. A jedním z těch hrdinů víry opomíjených při čtení písma je právě tento Jakub. Tento Jakub podle svědectví písma je totiž jednoznačně mladším bratrem samotného Ježíše Krista. Je to jeho mladší bratr, který se tedy narodil z Marie

11:31a byl počat Josefem. Byl to tedy Josefův první biologický syn, kterého počal, protože víme, že Marie jako taková jako snoubenka počala s pan jako pana z Ducha svatého. To je doktrína, přes kterou vlak nejede. Slyšíte mě? Nejede. Další věc, kterou se ale tímto hned zpočátku dozvídáme, je vyvrácení toho děsivého bludu, který zastává katolická církev a

12:02pravoslavná. A to je o věčném panenství, otrokyně Boží, věrné služebnici Marie. Marie jisto jistě byla pannou a zůstala ji až do doby, než porodila svého prvorozeného. U Matouše 1:25 čteme, že Josef nepoznal Marii, dokud neporodila svého prvorozeného syna a dala mu jméno Ježíš.

12:33Co znamená poznat? Víte, velice krátce, vy to všecko znáte v řečtině Ginosko. Je to od hebrejského slova jadá znát. I poznal Adam svou ženu Evu. A co? Narodil se Kain. Je to eufenismus. Co je eufenismus? Je to jemný výraz pro to, jak odhalit pohlavní ste, kdy muž vstoupí k ženě intimně a spojí se s ní a pán Bůh činí zázrak z plzení.

13:10My jasně z písma víme, že pán Ježíš nebyl jedináček. Byl to první Mariin syn. Ale již v Matoušovi 13:55 jsme jasně jsme jasně přesvědčeni o tom, že lidé kolem Pána Ježíše Krista dobře věděli, že pán Ježíš má rodinu. Není to ten sív tesařův. Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda.

13:41A což pak jeho sestry nejsou s námi? Takže pán Ježíš měl minimálně, jak víme, čtyři bratry a sestry. Je to věc, která je jednoznačně daná a já bych chtěl, abyste chvíli zkuseli si přemýšlet nad tím, jaké to bylo asi pro Jakuba vyrůstat vedle Pána Ježíše Krista,

14:11mít staršího bratra, který je ve všem dokonalý, který nikdy neučinil od svého narození nic. co by mu mohl kdokoliv vytknout, ani jeho rodiče. Pán Ježíš od počátku naplňoval v plnosti Boží zákon. Byl to ten jediný spravedlivý, jehož skutky jsou dokonalým naplněním

14:42Mojžíšova zákona. To nedokázala ani Marie, to nedokázal ani Josef. A už vůbec ne to nedokázali jeho bratři. A tak bysme řekli, vyvrátím všechny ty bludy o tom, jak pán Ježíš činil ty zázraky už v dětství. Jaké to bylo pro Jakuba žít v takovém prostředí? Řekli bysme, ten musel uvěřit, ten v

15:12Pána Ježíše věřil od počátku. Je to tak. Jeho bratři museli být uchváceni přece tím, když denně seděli vedle Pána, spali s ním v jedné místnosti. Až do jeho 30. roku, než zahájil veřejnou službu, byl pán Ježíš jako nejstarší syn a zřejmě po smrti Josefa určitě musel převzít autoritu nad rodinou a starat se o ně.

15:38Tak to měli, jak se říká, z první ruky. A přesto my čteme jasné svědectví z Janova evangelia. Co? Že jeho vlastní bratři 75 v něho nevěřili. Slyšíte mě? Jeho vlastní bratři v něho nevěřili. A bylo to dokonce tak vážné, že pán Ježíš, když začal svoji službu, tak jeho příbuzní, jeho bratři, jeho

16:09rodina Marek 3:21, když to uslyšela jeho rodina, přišli, aby se Pána Ježíše zmocnili, říkali, že se pomátl. Tam je řecké slovo sesté. To znamená doslova bysme řekli, to je tak tvrdé slovo, zešílel. Představte si, tak na něho a na začátek jeho služby reagovala jeho rodina. Přemýšleli jste někdy nad tím? Rozjímal jste nad tím?

16:40Víte, že to není první a jediná příležitost, že ho chtěli se ho zmocnit. Přišli, je tady tvá rodina, jsou tady tví bratři. On měl své učedníky. Takže žádná pohádka, žádné legendy, jeho vlastní bratři v něho nevěřili. Dokonce si ho i dobírali. To víte moc dobře, když ho nabádali, aby sestoupil na svátek stánku do

17:09Jeruzaléma, i když moc dobře věděli, že už se ho chtějí Židé zmocnit a zabít. Kde se tedy stal zlom? A stal se nějaký zlom. Máme o tom důkaz v písmu. Přímý ne, ale nepřímý jisto jistě. A ten nepřímý důkaz je, že to byly zřejmě události právě závěru života Pána Ježíše Krista, jeho ukřižování a vzkříšení,

17:39které posloužilo k tomu, které pán Bůh použil k tomu, aby se Jakub obrátil. Kde o tom máme důkaz? No právě ve skutcích, když se učedníci vrátili z té Olivecké hory, tak se vrátili do té horní místnosti, zřejmě do té místnosti, kde pán Ježíš slavil svoji poslední sederovou večeři a ustanovil večeři Páně. A tam čteme ve

18:11Skutcích 14, že ti všichni byli svorně spolu, vytrvale se modlili spolu s ženami, spolu s Marií. matkou Ježíšovou a s jeho bratry. A jestliže tam je a jeho bratry, tak to byli jeho rodní bratři, protože apoštolové a učedníci jsou jmenováni zvlášť. Takže pán Ježíš za svého života měl stejné bolesti a těžkosti, které bratře

18:40a sestro prožíváš ty, když čelíš ve své rodině. Odmítnutí. Může ti pán Ježíš pomoct, když si připadáš sám sama v tom, že svědčíš svým příbuzným stále, stále, znovu a znovu a oni tě mají za blázna? Určitě. Vždyť on sám to zažil na vlastní kůži, neboť ani jeho vlastní bratři v něho nevěřili. Ale tady čteme, že už jsou u díla, už jsou

19:13zde. A o Jakubovi máme zmínky jistě v listu ve skutcích apoštolských i v listu galatským. A dokonce se od Pavla dozvídáme Galatským 2:9, že Jakub spolu s apoštolem Petrem a Janem byli považováni za takzvané sloupy církve. Víte, že Jakub vedl Jeruzalémský sbor a list Jakubův byl právě jedním z prvních

19:44listů, který byl kdy vůbec napsán v novém nebo období Nového zákona. Jeho datace je jistě ještě před jeruzalémským koncilem, to znamená před rokem 49, to znamená někde v roce 44 již nebo krátce potom musel Jakub tento list napsat. A tento list je primárně, dejte pozor, když otevřete list nebo když vám přijde

20:15dopis, na co se koukáte první, komu je ten list adresován. nepřicházejme ty první řádky bl. Čteme je velmi pozorně. Jakub píše: Jakub, otrok Boží a Pána Ježíše Krista posílá pozdrav 12 k tvenům rozpíleným v diaspóře. To je 12 kmenům. Komu? Židům. Tento list je primárně určen

20:48stejně jako list Židům. Komu? Židům. To neznamená, že pro nás není důležitý. No, ale jestliže tole na začátku přehlédnete, tak vám unikne zcela zřejmý fakt, jakým způsobem zřejmě tento list je psán a jaká logika je tam Duchem svatým použita. No, čistě židovská, to znamená přímočará,

21:18velmi odlišná od způsobu argumentace, kterou například používá Pavel v listu Římanu. Chápete? Ale ne protikladná. Tento list čelil v době reformace určitému neporozumění ze strany Martina Luthera, který si nevěděl s touhle epištolou rady. On kázal o spasení z čisté víry. Amen. A najednou měl pocit, jakoby celý tento list stál úplně proti tomu,

21:47ale tomu tak není. Jedním z velkých hesel reformace, kterým se reformátoři řídili a musíme se jim řídit taky, že jestliže v písmu narazíme na zdánlivou protimluvnou informaci, tak chyba nebude v písmu. Může si písmo protiřečit? Ne, jsme daleci toho přijmout učení dnešních liberálních,

22:17já nechci říct křesťanů, ale liberálních lidí, kteří se pokládají za křesťany, kteří si myslí, že nějakou teologii kázal Jakub, nějakou teologii kázal Petr a něco k tomu řekl Juda a něco k tomu řekl Pavel. Víte, i takové hrůzy jsme poslouchávali na sjezdu delegátů.

22:50I takovým věcem věří někteří kazatelé a kazatelky, že v písmu vlastně máme rozdílné teologie, rozdílná svědectví a že někdo hold následuje Pavla a někdo Jakuba a někdo kd. Prosím vás, koho následoval Jakub? A v jaké autoritě slouží Jakub? Opakujte, otrok Boží a Pána Ježíše Krista. Jak se

23:20představoval Pavel? Stejně Petr, kdo je Apolos? Kdo je Pavel? Tito všichni mužové sloužili pod autoritou jediného Boha a v jednom duchu. A tak tato úžasná epištola si zaslouží velice významného místa v našich řadách a musí být kázána. A o to více v dnešních dnech, kdy čelíme

23:51stejným problémům, na které právě Jakub musel reagovat. Víte, my si někdy prvotní církev velice idealizujeme. Myslíme si, děly se zázraky a všecko bylo dobré, ne? Hned od počátku museli Boží mužové čelit falešným učením, falečním naukám. A vlastně proč vznikla bývalná většina listů novozákonních? Byli právě reakcí

24:20na ten odklon od pravdy. Je to tak? A tak právě Jakubův list je reakcí na první veliké falešné pochopení evangelia a to je rozmáhající se takzvaný antinominialismus. Anti znamená proti a nomos znamená zákon. To znamená bezzákonnost. Již v počátcích kázání evangelia spasení

24:53z pouhé milosti, přijetí zástupné oběti Krista, přičtení jeho spravedlnosti se vyskytovali tací věřící, kteří tvrdili, že věří Kristu a přesto jejich život zůstával stejný nebo byl ještě horší než předtím. Ale taková víra, říká Jakub, je mrtvá. To není spásná víra. kterou kážeme a kterou nás pověřil, abysme šířili sám

25:23Pán. A víte, jakub dopadl? Dopadl jako větřina Božích velkých mužů. Byl pro svoji víru zavražděn. On byl přímo v tom ohnisku, v tom tavícím tyglíku toho Jeruzaléma, kde byl přímo trnem v oku jeruzalémským židovským duchovním, kteří

25:54ještě dál po smrti Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání pokračovali v přinášeních obětí a dál žili ve svém slepém zákonnictví. Dneska jsme na začátku četli text, kde pán Ježíš šel vždy přímo k jádru, jak bratr Denny vysvětloval. On nechodil, jak říkal bratr, kolem horké kaše a říká:„Vy jste synové ďábla.

26:34službě svého bratra a pána, protože my čteme, že jak se nazývá, že je otrokem Dulos. nazval svého bratra Kyrios. Uvědomil si, že je to Bůh. Tak pokračoval v této službě. Spasení je z milosti. Nemůžeme si zakládat na svých skutcích. Nemůžeme dosáhnout spasení.

27:05Musíme přijmout Boží spravedlnost, Boží oběť. a ve víře v Krista žít své životy. No a to samozřejmě netrvalo nekonečně v roce 62 dokládá Josefus Flávius antikvitátes judajice židovské starožitnosti, že byl Jakub, bratr Páně popraven, věděli byste, jak

27:36byl ukamenován k smrti. na příkaz velekněze té doby Chanana Ben Chanana. Sám velekněz se postaral o to, aby tento vedoucí a kazatel Jeruzalémského sboru v Jeruzalémě byl zprovozen ze světa a to smrtí ukamenováním. Bratři a sestry, o co nám tedy jde dnes? Chtěl bych, abysme si uvědomili, co je

28:08spásná víra a co spásná víra není. Víte, velice jednoduše konáme skutky pro to, abychom byli spaseni, nebo konáme skutky proto, že jsme spaseni? Na tom leží a padá zcela všecko. Jestliže konáme skutky pro to, abychom byli spaseni, tak jsme na přímé cestě do pekla.

28:40Jestliže ale konáme skutky, protože jsme spaseni, tak máme pevnou důvěru, že naše víra je pravá a že jdeme rovnou do nebe. A tady je ten problém. Tady se otevírá před námi jelmi vážná situace a to je, že my musíme umět v církvi mezi sebou rozlišovat, ale hlavně sami v sobě. Co je tedy spásná víra?

29:19Spásná víra, která je darem od Boha, která je probuzena v živém srdci. Člověka, který prožil znovuzrození. A co není? My máme před sebou totiž celé spektrum falešné víry nebo projevu falešné víry, které na jedné straně začínají legalismem. Víte, co je legalismus? To je snaha zasloužit si spasení tak, jak činili Židé

29:51a jak neskáže katolická církev a další, kteří jsou falešní. A proč tady vlastně byla reformace? Ačkoliv dneska vlastně žádnou reformaci nepotřebujeme, už vrátili jsme se tam, kde jsme byli. Ne, bratři sestry, já vím, že ne, že věříte a pevně si uvědomujete, o čem mluvím. Proč přišla reformace?

30:22Evangelium bylo v temnotě. Lidé nevěděli, jak mají být spaseni. Musíme se plazit po kolenou do Říma. Musíme papežům, kteří se báli s prostitutkami v bordelech platit odpustky, aby naše duše šla do nebe,

30:53aby samospásná, všeobecná církev ovládající středověk posvětila naše spasení, aby nám prodala trochu té milosti. Spasení není z vás. Je to Boží dar, aby se nikdo před Bohem nemohl chlubit.

31:28Ale najednou je tu problém a to je něco, co se objevilo hned z počátku. Byli tu lidé, kteří se projevovali nějakými skutky, ale stále dál žili v legalismu, nebo dokonce byli ohrožováni křesťané k tomu, aby se znovu vrátili k legalismu. Například lis galatským. Falešní věřící se vloudili mezi prvotní

32:00církev a učil: "Musíš dělat to a to k tomu, že věříš v Krista. Ne. Tím vyprázdníš Kristův kříž, znehodnotíš jeho oběť. Ale na druhou stranu tady byli lidé, kteří tvrdili, že věří v Krista, kteří vyznávali, že jsou věřící, že jejich život byl dalece tomu,

32:30aby se projevila moc nového života na jejich cestě. A tak je tomu i dnes. Máme tu lidé, kteří chodí do protestantských sborů a dál pokračují ve svém legalismu. Dál spoléhají na svoji svavospravodlnost. Co je ale ještě děsivější, máme tu lidé

33:00a to je další skupina falešné víry, kteří se vykazují mocnými činy. Dynamis. zázraky a přesto jim pán Ježíš v poslední den řekne: "Běžte pryč. Já vás neznám, pachatele bez zákonnosti. Neboť ne každý, kdo mi říká: "Pane, pane" vejde do Božího království, ale ten, kdo činí vůli mého Otce. A víte, tak tam budou stát kazatelé

33:31velikých sborů, mocní a uslyší, běžte pryč. A pak je tady jistá šedá zóna. Jsou to lidé, kteří jakoby jakoby nesou nějaké ty skutky víry. My jsme loni kázali na to, na co? Na ovoce ducha. A tak je to i

34:01s těmi skutky víry. Mně se moc líbilo vyjádření jednoho teologa, učitele teologického brata Dereka Thomase, prezbiter Jána z Veilosu, který to řekl takto. Poslouchejte. Jsou to věřící, kteří se podobají vánočním stromečkům. Nebudeme řešit problematiku slavení Vánoc, prosím vás, ne, ale představte si vánoční stromeček

34:29ozdobený krásným ozdobami, například hruštičkami, jabličkami, krásnými třpitivými, které na povrch vypadají jako živé, ale je to jenom ozdoba. A tak opravdu je to těžké někdy rozlišit a každý musí primárně zkoumat sám sebe,

35:02jak je to s tím jeho srdcem a s tím jeho postojem. Ale to, co je tady před námi položeno, je něco, co není osobní záležitostí, co je věcí pastorů, kazatelů celé církve. A to je umět rozšit mrtvou víru. Mrtvá víra je mrtvá nebo teologický popis hebistis nekra. Nekros nekromancie nekrolog.

35:32Nekros co to je mrtvost? Mrtvý. Žádné skutky víry, žádné vnější důkazy o opravdovém znovuzrození. Naopak stále stejné evidentní skutky. těla, ale to co bratr McArthur a bratr Also, které jsem poslouchal a další, co je děsilou už v 90. letech na americkém křesťanství a na takzvaném

36:02evangelikálním světě, kam i my se hrdě přihlašujeme, je, že sbory jsou zaplněny, možná přeplněny lidmi, kteří mají mrtvou víru, kteří ale jsou dnes i denně skazatelem ujišťováni o tom, že je vše v pořádku, že jdou do nebe. A z toho by pravým bratřím kazatelům měl [frknutí] běhat mráz po zádech.

36:33Je to jako člověk, který má rakovinu a umírá, vy mu řeknete: "Bude dobře." Když se mě pan doktor můj známý ptal, máme říct mamince úplnou pravdu? My nechceme žít ve falešné naději. A víte, že maminka tu pravdu přijala.

37:11Já chci slyšet pravdu, i když není příjemná. A tak bratři a sestry, bratr Arcy Prou řekl jednu úžasnou věc při jedné konferenci, která se týkala vyučování pastýřů. Víte, jaký je hlavní úkol pastýřů, Božích mužů, učitelů, kazatelů, aby celý svůj život zasvětili kázání Božího slova v tom smyslu,

37:42aby přinášeli věčnou útěchu a ujištění těm, kteří jsou skutečně spaseni a aby nedali pokoje a klidu v usvědčování těch, kteří sedí pod kazatelnou a jsou mrtví. Mám to zopakovat nebo rozumíme? To je náplň ujišťovat na základě Božího slova vás, kteří jste znovuzrození, že máte jistotu věčného života, že vám bylo odpuštěno,

38:11že vám jsou přičteny Kristovy zásluhy, že pro jeho jméno ale nedat pokoj těm, kteří zde sedí a kteří jsou mrtví ve svých svých vinách a hříších a ujišťovat je, a dál žijí takový život. Problémem dnešního evangelikálního světa je, že činí kompromisy.

38:44Je to pohodlnější nejít do konfliktu. Je to pohodlnější mlčet. Je to lepší mít plné modlitebny i plné kasy z desátku, než skutečně mířit na opravdovost. Ale opravdoví pastýři se nemohou spokojit s tím, že mají ve stádu mrtvé. Prosím vás, může se doktor spokojit s

39:15tím, že leží na oddělení mrtvoly? Má je tam nechat dál ležet, rozkládat se, hnit, ale žel dneska v mnohých společenstvích. Tomu tak je. A co je problémem dnešního evangelikmu? Že dokonce se snaží inkorporovat doktrínu o takzvané nějaké tělesnosti,

39:45která může být tolerována do církve. Arsou dal krásný příklad. Chcete to pochopit? Když byli jednou na evangelizaci, tak zastihl jednoho muže v Americe a byl to drogový dealer, který žil nahromadě se svojí ženou a on mu snažil se svědčit o Pánu Ježíši Kristu. Řek

40:15všechno je dobré. Já v Krista přece věřím. Já vím, že zemřel za moje hříchy. Já jdu do nebe. Calm down. Ale dál si budu pokrávat drogy a dál se budu pálet vesmílstvu se svojí dívkou. Jesus loves me. Ježíš mě miluje. Co todle je? Kde nabral takovou víru? Kdo ho vyučil takovým bludům?

40:51Přišel Ježíš Kristus povolat nás ke spáse a smířit se svým Otcem proo abyme zůstali stejní, jako jsme byli předtím, než jsme uvěřili? Stačí jenom umět odříkat modlitbičku. Pane Ježíši, odpusť mě moje hříchy. Děkuju ti, že jsi za mě zemřel. Amen. Kolik takových lidí již bylo ujištěno, že jsou spaseni? Kolik takových lidí je

41:14pokřtěno, kolik takových lidí dokonce stojí v popředí a vedou sbory. Můžeš znát celou Bibli z paměti. Můžeš znát celé vyznání víry. Můžeš být učitelem teologie. Můžeš znát všechny doktrinální pravdy, ale jestliže tvůj život není změněn, jestliže na tvém životě není vidět proměna,

41:56No, řekli bysme, no, tak se někteří pletou, ne? Tak my jsme lidi. Jenomže tadle lež je smrtelná. Rozumíte mi? Je to jed. Protože jde o život. Je důležité vědět, jestli mám spásnou víru nebo mám mrtvou víru. Je důležité vědět, jestli ten, který sedí vedle mě, který se nazývá mým bratrem, sestrou, má spásnou víru, nebo má mrtvou víru.

42:28No jestli si toho vůbec někdo z nás přijímá, ať je ti dobře, oblékni se, buď s Pánem. Pán ti požehnej. A víte, jak říkal učitel Arsis Proula, kazatelé, pastýři, učitelé, to jsou jako nádejníci,

42:59kteří přinášejí cihly. Já jiné slovo v češtině neznám. V angličtině je proto výraz nositel cihel. My jenom přinášíme cihely. Já vás nemůžu znovu zrodit. Já vás nemůžu změnit. Já nemůžu změnit vaše srdce ani vaše smýšlení. Vůbec ne. Já jsem jenom ten, který v poslušnosti přináší cihly, ale je to Bůh, Duch svatý, který z těchto cihel,

43:30jak sám chce, buduje svůj chrám. Ale já musím ty cihly přinášet. To je moje povinnost. My musíme kázat pravdu. A tak jak je to tedy s těmi skutky? Máte z toho zmatek? Pohleďme na to z jiné perspektivy.

44:02Jsou tady zjednodušeně dvě kategorie. Jsou tady lidé, kteří mají skutky. A já se zeptám, můžou tyto skutky, které tito lidé mají, být hned evidentně důkazem vnějším, že jsou znovuzrozeni? Ne. Dobře. Takže samotné skutky nestačí k důkazu o pravosti víry, ale řeknu to jinak. Jsou tě litaci, kteří nemají žádné skutky

44:29víry. Můžu říct, že jsou takoví lidé znovuzrozeni? Můžu? O tom písmo mluví. Víra bez skutků je mrtvá, jako je mrtvé tělo bez ducha. Opakuji, víra bez skutků je mrtvá, jako je mrtvé tělo bez ducha. My nekážeme to, že hned zpočátku znovuzrozený člověk je dokonalý. Ani té dokonalosti nejsme

45:00schopni dosáhnout v tomto těle. Ale jestliže nedošlo k změně v jeho životě, jestli nevidíme proměnu, tak nemůžeme, nemůžeme takového člověka ujišťovat o jistotě spasení. Ezechiel 36:26. Dám vám nové srdce, nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce

45:31kamena z vašeho těla a dám vám srdce masité. Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle ustanovení a nařízení mých a budete zachovávat je a plnit. Jeremiáš dám jim jedno srdce, jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny. Svůj zákon dám do jejich nitra, zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem. Oím budou mít lidem. Prosím vás, copak

46:03to tam neslyšíte? Dám jim jedno srdce, aby si dál žili, jak chtěli. Dám jim svého ducha, aby pokračovali v tom, jak žili předtím. To je přece nová smlouva. Uvěř v Krista a žij si dál, jak chceš.

46:37Běžte do celého světa a získávejte mi učedníky. Křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. To znamená, kdo kradl, ať už. Kdo smilnil ať už. A můžeme pokračovat. A co je hlavní také výzvou, když přicházíte k němu, to je Pánu Ježíši Kristu, kameni živému, jenž byl

47:06od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný. I vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti příjemné Bohu. Vždyť jsme jeho dílo stvoření v Kristu Ježíši. K čemu? K dobrým skutkům, které nám dopředu připravil. Znovuzrozený člověk musí cítit a mít

47:35úplně změněné tužby srdce. Jeden ze znaků, bratří a sestro, že jsi Kristův, je, že najednou tvé srdce, které dříve bylo nepřátelské vůči Bohu, touží Boha milovat, poznávat, touží bojovat s hříchem, touží naplňovat jeho vůli, touží být ve společenství jeho lidu, touží Bohu sloužit,

48:07touží bojovat s hříchem nebo ne? A to, že dál bojujeme ve svém nitru, jak říká Pavel, jak ubohý jsem člověk, kdo mě zachrání z těla mé smrti, hříšné přirozenosti. Díky Bohu, že už není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši. Ale to

48:37není z výraz k tomu, když tady nejsem pod zákonem, smím již dál řešit. naprosto ne. A tak bratři a sestry, Jakub se musel potýkat s velmi vážným tématem. Už tehdy v prvotní církvi byli lidé, kteří měli toto laciné vyznání víry. Víte, já bych to ještě zjednodušil takto. Ono je velký rozdíl věřit v

49:07Krista a v Boha a věřit Kristu a Bohu. Rozumíte mi? Je velký rozdíl věřit v to, že je tady Kristus, který zemřel za hříchy a vstal z mrtvých. Je tady Bůh. Tomu přece věří i démoni, ale třesou se. No dneska se už lidé ani před Bohem netřesou. Démoni o tolik mocnější v moci jako padlí andělé se před Bohem třesou. Ale

49:39co ty, hříšný člověče, jsi tak arogantní, že ani neuznáš, kým Bůh je? A tak bratři a sestry, poznali jsme i v tom, co říkal Duch svatý skrze Ezechiele, aby se mě báli. To je jeden z projevů znovuzrození. Máme před Bohem bázeň. Chceme ho milovat. Kdo mě miluje,

50:11zachovává má přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká, protože pro všechno, co se narodilo z Boha, je to způsob, jakým přemáháme svět. A co je to, čím přemáháme svět? Naše víra, bratři a sestry, tak tady to kulminuje. Já jsem se dostal mnohokrát do určitých diskuzí o tom, že

50:42jak je to tedy s těmi skutky. My tady kážeme furt o těch skutcích. Vždyť stačí víra. No amen. Ale my musíme umět tu víru definovat. My musíme tu víru umět spásnou pojmout. A písmo nás jasně učí, co je živá. spásná víra a co živá spásná víra není. A tak říká 122 buďte však těmi, kdo slovo činí.

51:12Nebuďte pouze posluchači. To byste klamali sami sebe. Víte, jaké je tam řecké slovo použito pro ty posluchače? Akroatají. Akroata. Víte, pro co to byl používaný výraz? Studoval to někdo z vás? Akroat to bylo publikum. Jako když přijdete do divadla. [frknutí] Možná bude drama, možná bude

51:42komedie. Na něco jste se přišli podívat, ale naše sbory nejsou divadelníma sálama a naše lavice nejsou publikem. My jsme voláni k tomu, abysme byli těmi živými kameny, živými údy. Ty i já. Já nejsem herec, který tady hraje divadlo.

52:15My jsme součástí jednoho těla. Jestli máš živou víru, tak ta ti nedá klidu, dokud ty sám nevykročíš a nezačneš činit to, co on nám přikázal. Bratr Karel bude pokračovat, jak pán Bůh dá v listu Janově. A tak mu to nechci brát, jenom řeknu z listu Janova 24. Kdo říká, poznal jsem ho a jeho přikázání nezachovává, je lhář

52:45a není v něm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo v pravdě, v něm láska Boží dosáhla svého cílu. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. V kom? v Pánu Ježíši Kristu. A tak bratři a sestry, přemýšlíme nad tím. zabýváme se v sobě těmito otázkami. Já když si přivádím lidi ke křtu nebo jsem

53:17připravoval lidi ke křtu, tak jsem s nimi rozebíral tyto témata, aby sami sebe zkoumali, aby přemýšleli nad svým životem. A jak říkám, jsme dáleci toho, abysme nepochopili to špatně, že nám jde o to, že jak se někdy káže, že jste uvěřili v Krista, teď jste dokonalí, ne? Vaše srdce ale muselo být změněno. Víte, stále budeme pevně stát na ordo salutis,

53:49na tom, že spasení je podivohodné svrchované Boží dílo v nás, není z našich skutků. Ale tady se dostáváme k něčemu provokativnímu a to je, že na základě čeho budeme souzeni, na základě čeho písmo od počátku jasně učí, že Bůh soudí člověka

54:24Aby jste řekli, co to je? To platí pro nevěřící. Kde to jsme? Ne. Pán Ježíš v listu do Sard říká: "Podle slova jsi živý, ale jsi mrtvý." Pánu Ježíši šlo o to, že už v prvotní církvi se objevovali lidé, kteří byli mrtví. Prosím vás, co to znamená být mrtví? To znamená, že v tom shromáždění měli posazený mrtvoly lidi, kteří zemřeli a

54:50dál tam seděli. Já trošku beru na sázku, hyperbolu. Nebyli tam lidi, kteří byli duchovně mrtví, ale mysleli si, že jsou živí. A ve přijde pán Ježíš Kristus a posílá skrze Jana takové svědectví. A ještě, že už dneska žádná směrna není, žádný sbor ve směrně už není, takže už se nás to netýká.

55:22To už by pán Ježíš nikomu neřek. A pán Ježíš dokonce církvi v Tiaty říká, když navazuje na to falešné učení, které se tam rozmohlo skrze ženu, která se nazývala duchovně Jezável. Co říká pán Ježíš? A její děti zahubím smrtí. A všechny církve, dejte pozor, nevěříci,

55:52ale všechny církve poznají, že já jsem ten, kdo to říká. Pán Ježíš, který zkoumá ledví i srdce a každému z vás. Chápete to, komu to pán Ježíš říká? Znovu opakuji, kdo je adresát. Je to církev. Každému z vás odplatím podle vašich skutků. To je vážné téma. No, ale pán Ježíš neprošel reformaci,

56:23takže neměl úplně jasno v tom, že spasení je z pouhé milosti a že se skutky již nemusíme zabývat. Je to tak. On tomu nemohl rozumět. Ještě mluvím jako blázen. Bratři a sestry, je to právě pán Ježíš, který nejvíce kázal o pekle. Je to tak? A je to právě pán Ježíš, který nejdůrazněji zdůrazňoval,

56:53že je to on, který každému odplatí podle jeho skutků. Na závěr písma čteme o tom Zjevení Janovo 22:12. Přijdu brzy. Chcete, aby pán Ježíš přišel brzy? Amen. Co bude dělat jako první?

57:23Moje mzda přijde se mnou, abych odplatil každému podle toho, jaké je jeho dílo. Víte, že jedna z prvních věcí a dejme pozor na ty sentimentální věci, pán Ježíš, otevřená náruč, růžový, všecko. První věc, která nás v nebi čeká po vytržení, je soud před soudnou stolicí Kristovou, takzvaná bema. Každý z nás se musí postavit před Pána

57:51Ježíše Krista, aby vydal počet ze svého života. Řekneme tomu amen nebo je to bludná náuka? No, jestli tomu nevěříš, seš úplně mimo. Studuj Korintským. Kolikrát jsme upozorňováni na tom, že se všichni musíme postavit před Krista a budeme vydávat počet ze svého života. A pán Ježíš každému odplatí

58:22podle toho, jak žil nový život, jaké skutky víry konal. Ale pak je ještě děsivější soud a to je soud před velkým bílým trůnem. Matou 16:27. Syn člověka přijde ve slávě svého otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků. Jeremiáš 17. kapitola. Já hospodinsku mám srdce a zkouším ledví, abych každému dal podle

58:53jeho cest, podle ovoce jeho skutku. a sestry, my plně věříme v to, že jsme ospravedlněni pouhou milostí a že jsou nám přičteněni jeho skutky, jeho spravedlnost. Ale nezapomínejme na jasné učení písma, že pán Ježíš bude

59:26že bude odplácet každému podle jeho skutku. A je tady to nejděsivější a to je, že jestliže nikdo nemá spásnou víru a jeho víra je mrtvá, tak nemůže ani počítat s Kristovou spravedlností. nemůže počítat s žádným odpuštěním hříchu, ani s žádným přijetím do Boží slávy. Někdo mi nabítl, co takový lotter na

59:58kříži. Ten uměřil za 5 minut 12. Je to tak? My čteme v Matoušovi 7:44, jak to vypadalo s těmi loty na kříži. Byly po pravici a po levici. Co dělali oba dva? bratr říká, obba dva se posmívali pánu Ježíši Kristu. Řekneme amen. Amen. Ale pak čteme v Lukášovi, že jeden začal napomínat druhého posmněvače, to se ani

1:00:28Boha nebojíš. A potom přichází a říká:„Ježíši, vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království." A pán Ježíš mu říká: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji." To nevidíme, jak si to písmo zase protiřečí? No jistě, že si neprotiřečí. Ale jak tedy to bylo? Bylo to tak, že ti lotři se nejprve ty

1:01:00vrazy posmívali Pánu Ježíši oba, ale pak viděl ten jeden z těch lotrů, jak se pán Ježíš modlí i za své katy. A vykladači jsou přesvědčeni, že došlo k tomu znovuzrození, tomu pochopení. A on najednou první skutek víry co dělá? Obrací se k tomu druhému a napomíná ho. A co dělá dál? Modlí se.

1:01:37Jeho víra nebyla mrtvá. On nevěřil v Krista. On uvěřil Kristu. A tak bratři a sestry, jsme v závěru. Mým cílem dneska bylo skutečně vás přivést k tomu, abyste přemýšleli, jak říká Jakub. Cožpak neuznáš, ty nechápě v řečtině je tam použito slovo antropé kéne.

1:02:09Kenos. Kenosis. Nauka o vyprázdnění. Je to prázdný člověk. Neuznáš ty prázdný. Co to znamená prázdný? Tam nikdo není. Neuznáš, ty prázdný člověče. Konečně neuznáš, že tak jako je mrtvé tělo bez ducha, tak je mrtvá i víra bez skutku.

1:02:42Bratři a sestry, kešně nám pán Bůh milostiv. sami sebe zkoumejme, jestli skutečně žijeme z víry, ale pak taky buďme vdělí, aby ty naše sbory a naše církev žila z víry, aby to, co kážeme, bylo skutečně vidět na našich životech. To bylo cílem mého kázání. A na závěr tedy slova povzbuzení od samotného Pána

1:03:12skrze jeho otroka Jakuba, jeho rodného bratra, který se stal i jeho učedníkem a věrným následovníkem. Buďte však těmi, kdo slovo činí. Nebuďte pouze posluchači, kteří klamou sami sebe. Neboť je li někdo posluchačem slova, ne tím, kdo jej činí. Ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svou přirozenou tvář.

1:03:44Podíval se totiž na sebe, odešel a hned zapomněl, jaký byl. Víte, jsme u toho divadla. Dneska mnozí možná, nevím, budou poslouchat to kázání a přesto bude to pro ně jako divadlo. Budou konfrontováni s Božím slovem, ale odejdou a zůstanou stejni.

1:04:14Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svob svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutků, ten bude blahoslavený ve svém jednání. Jakří pán Bůh nás ve své svrchovanosti ještě před řízením světa vyvolil v Pánu Ježíši Kristu. Pán Bůh nás určitý čas povolal skrze hlásání evangelia.

1:04:49Pán Bůh nám dal zázrak znovuzrození, kdy to mrtvé srdce proměnilo živé a dal nám svého ducha. Pán Bůh nás vede cestou posvěcení, kdy v poslušnosti v tomto životě jdeme za ním, konáme jeho skutky a žijeme na jeho slávu, aby nás nakonec oslavil, ať už při jeho příchodu nebo naší smrti. Amen.