Na cele s vojáky Islámského státu...
Biblické texty v kázání
Izajáš 55Matouš 5Žalm 44Matouš 6Římanům 8Efezským 62. Timoteovi 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 12:12 Izajáš 55,1
- 18:27 Římanům 8,37
- 32:22 Matouš 5
- 39:27 Matouš 6
- 48:39 Efezským 6,18–20
- 50:32 2. Timoteovi 2,9
- 55:51 Matouš 5,39
- 1:09:19 Izajáš 55,8–10
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:05Dobré ráno, milí bratři a sestry. Je mi velkou radostí, že můžu být dnes mezi vámi. Eh, že s manželkou možná poprvé můžeme být vůbec Jablonci nad Nisou, to se přiznám. Eh a v první řadě bych i této příležitosti rád využil k tomu, abych vám poděkoval za vaše modlitby. Eh, za 10 dní, to bude už 10 let od okamžiku, kdy eh jsem byl zatčen na
0:35letišti v Chartůmu, eh kdy eh se čtyřdenní pracovní cesta změnila eh v dlouhých 14 a5ů měsíců. A vím, že i ve vašem sboru jste se modlili a proto eh je to taková, bych řekl, vzácná příležitost, kdy eh víte, že za někoho se modlíme a často nevíme, neznáme toho člověka osobně a kdy se můžeme přímo
1:05osobně setkat s tím, za koho jsme se modlili. Takže já vlastně tady můžu být takovým živoucím důkazem toho, že pán Bůh eh vaše modlitby vyslyšel. A možná než vůbec začnu mluvit, tak jenom bych si dovolil takové krátké připomenutí, eh, tady přehrát jedno krátké video, je to myslím 6 minut, e, eh, kde možná jste to video viděli, možná to bylo v době,
1:36kdy jsem se eh v koncem února roku 2017 po těch eh téměř 15 měsících vrátil ze Sudánu. Tak eh s námi udělala Česká televize rozhovor. Oni to samozřejmě hodně hodně vystříhali to, co jsme tam to svědectví, které jsme tam měli. Ale i přesto si myslím, že na takové krátké připomenutí to bude docela vhodné, abychom si to jenom připomněli a já
2:04potom bych eh rád vás seznámil eh s jednak s prací hlasům učedníků krátce, ale hlavně eh s tím, co my křesťané, kteří dnes žijeme eh v relativní svobodě, blahobytu, co my se můžeme naučit od našich pro následovaných sourozenců v Kristu. A možná v takové v té kratší druhé polovině bych i zmínil
2:34něco, co jsem se já mohl naučit, když pán Bůh mi dal tu milost, že jsem mohl e, e pro jeho jméno snášet určité utrpení. Takže jestli je to připravené, jestli bych mohl poprosit teď o to video a já potom budu hned pokračovat. >> Přežil 14 a pů měsíců v Sudánském vězení. Do Česka se humanitární pracovník Petr Jašek vrátil v noci na
2:55pondělí. V Sudánu byl odsouzen ke 20 letům vězení za špionáž, což on odmítá. Prý tam jen navštívil popaleného studenta, kterému chtěla zajistit lékařskou péči křesťanská organizace Hlas mučedníků. Proto Jašek pracuje. Sudánská policie ho zatkla jen pár desítek minut před odletem domů. O dlouhém utrpení celé rodiny natáčel Jan
3:16Novák. To byly nej takový nejtěžší okamžiky mýho života, protože jsem věděla už téměř stroc jsem byla přesvědčená, že se s manželem něco něco stalo. Ty scénáře byly eh různý od toho, že byl nějakým způsobem unesen někde, že byl zadržen eh nebo i horší scénáře se nám
3:49eh až jsme chtěli nebo nechtěli v hlavě nějakým susem honili. >> Petra Jaška vsadili do cely se šesti vězní, kteří patřili k takzvanému islámskému státu. >> Musel jsem jim prát jejich spodní prádlo, musel jsem mít všechno ty misky po jídle. Musel jsem mít záchod hol holou rukou. Ponižování od spoluvězňů brzy přerostlo v bytí.
4:11>> Takové ty facky nebo pěsti do obličeje. To jsem nějak tak ani nepočítal. Horší bylo třeba, když mě kopali dozad, tak to jsem měl i modřiny na zádech. >> Nenáviděli ho, protože byl běloch a navíc křesťan. začali eh mě nazývat nelichotivými slovy. V angličtině filthy pig, co znamená špinavé prase nebo filthy red, co znamená špinavá krysa. A kdykoli jsem
4:40neodpověděl na tento svůj na to své nové jméno nebo na tato dvě svá nová jména, tak jsem dostal ránu dolí buď holí buď do hlavy, do ramene, do ruky, do eh do prstů. První telefonem byl 10, myslím 10 dní potom, co >> co taťka eh byl zadrženej. >> Petr úplně kratičce zavolal jenom eh anglicky. Jsem v pořádku. Eh drží mě eh drží mě policie a to bylo, to
5:12bylo všechno. >> Následovaly týdny pak měsíce nejistoty a planných [hudba] nadějí. Když mi řekli, vemte si svoje věci, deku tam nechte, tak jsem v takové naději odcházel z té cely a myslel jsem si, že mě propouští >> omyl. Jaška jen přemístili na samotku do takzvané ledničky. [hudba] >> Měl jsem jenom dvě trička s krátkým
5:32rukávem a boje kazoloty, tak jsem se oblekl všechno na sebe. Ty druhé kalhoty jsem si potom musel navléct na ruce, abyže jsem abych si zahřál ruce, protože tam se nedalo vůbec přežít. >> Po čtyřech měsících stejná situace. Opět mu řekli, aby si zabalil. >> Jeli jsme dokonce kolem letiště, tak jsem se tak jakoby eh roz se radoval a
5:55najednou jsme k tomu letišti nezahnuli. Zahnuli jsme úplně někam jinam a oni mě převezli na policejní stanici Niaba Mendola, kde jsem strávil další čtyři měsíce v mnohem horších, já bych to nazval přímo nelidských podmínkách. >> Na celé 4,5x 5,5 m se tísnělo někdy až 40 vězňů. Jašek tam ve volných chvílích doučoval jazyky.
6:18>> Tam i to jídlo bylo omezováno jenom na dvakrát denně. E miska fazolí pro všechny ty účastníky nebo dvě, když nás bylo víc a placka chleba, o kterou musel člověk i svým způsobem bojovat, aby si jí získal. A když už teda se eh jedlo z té rukama z té mísy, tak jsem se tam naučil neskutečně rychle jíst, protože ten hlad vás naučí.
6:43Naděje a následná zklamání prožíval [hudba] i zbytek rodiny doma. >> My už jakoby z těch předchozích zkušeností, kdy už těch termínů bylo několik, my jsme se vždycky jako na ten termín vázali a jsme jako řekli, tak teď třeba na Vánoce a na novej rok, že teď přijede a nepřijel, tak už potom ty termíny pro nás jako my seznamenaly a už
7:02jsme prostě řekli, že dokud nebude nohou v Praze na letišti, tak není doma. >> [hudba] >> Zlom nastal až letos v lednu. Po 13 měsících Sudánský soud konečně rozhodl [hudba] za špionáž doživotí, tedy 20 let vězení a mohl začít diplomatické vyjednávání. >> Ten sudánský zájem byl najít cestu a našla se v tom, že prezident udělí
7:24milost. To byl aspoň ta cesta, kterou jsme vymysleli, že by se to takto dalo realizovat. >> Česká republika na oplátku za udělení milosti opět obnovila vztahy se Sudánem, které předtím kvůli zčení Petra Jaška zmrazila. To je poměrně málo teda. >> Já si myslím, že to není málo, protože pro Sudán je nesmírně důležité, aby se
7:40nějak vracel i do mezinárodního života. >> K výměrnému obchodu došlo minulou neděli. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si pro Petra Jaška přeletěl do Sudánu osobně. Já jsem do poslední chvíle spíš počítal s tím, že poletím normálním linkovým letadlem a teď jsme se přiblížili k té tomu salónku VIP a najednou tam byl
8:01takovej mezera v plotě a já jsem tam uviděl letadlo s českou vláčkou a znakem. A to musím teda říct, že v té chvíli už jsem věděl, že asi poletím do [hudba] >> Já bych na tomhle místě chtěl poděkovat české diplomacii pod vedením pana ministra Zaoráka za veškerou pomoc,
8:31snahu za všechna jednání. >> [hudba] >> Když tam vystupovala z toho letadla, tak jsme úplně jsme jsme si tiskli ruce a tekly nám slzy a byli jsme všichni velice dojetí z toho. >> Sledovali jsme v přímým přenosu ten taťků e ten rozhovor, jak tam vlastně briefing, tak to jsme pozorovali a pak jsme se s ním mohli setkat, takže to byla nezapomenulná situace. jako rodinu
8:58nás to obrovsky eh semklo. Tadlencta situace, kdy prostě jsme byli v daleko intenzivnějším kontaktu se všemi příbuznými a než to bylo předtím, než taťka vlastně se nevrátil. jsou věci, který, který jsem věděla tak nějak trošku od začátku a jsou věci, který se dovídám vlastně teď [hudba] úplně nově z manželových úst při vašem rozhovoru,
9:26takže eh máme až chvíli nějakou úzkost a znovu slzy v očích a a [hudba] jsem vděčná za to, že nám pánbůh zachoval a že že můžeme být spolu. [hudba] Tak to bylo jenom na takové krátké připomenutí těch věcí. Já bych možná ještě tady eh malinko, než se pustíme do
9:58toho do těch e několika lekcí, které se my můžeme naučit od pronásledovaných křesťanů, tak bych tady jenom krátce představil tu naši organizaci. My se jmenujeme pomoc pronásledované církvi, ale protože vydáváme časopis Hlas učedníků jednou za dva měsíce, tak jsme spíše známi pod tedy názvem Hlas učedníků. Eh, my e také ta organizace
10:26vznikla eh už v roce 1967. Založil ji rumunský farář Richard Humbrant, který strávil pro svoji víru 14 let v komunistických žalářích v Rumunsku. Z toho téměř tři roky strávil na samotce, kdy po dobu tří let neviděl eh denní světlo, slunce, měsíc, neslyšel nic zvenku. Eh my taky
10:56vlastně máme ještě takové přidružené nakladatelství. To se jmenuje Stefanos a já tady mám knížku třeba toho našeho zakladatele, jmenuje se Neboj se kříže, eh, která eh právě pojednává o tom, jak to vůbec všechno vzniklo. Eh, jinak vlastně můžete, eh, po shromáždění si můžete i eh některé ty knížky zakoupit a tím vlastně podpořit i eh pronásledované
11:23křesťany. Eh, jenom bych tady možná zmínil knížku Když je víra zakázaná, kde je takových 40 příběhů našich pronásledovaných sourozenců v Kristu ze 40 zemí. Eh, je to velice takové poučné a je tam i takový vždycky podnět k zamyšlení. A mimo jiné tady vlastně mám i tu svoji knížku, pokud se vám ještě nedostala do rukou Snubní prsten za
11:46život, kde se budete moci potom ten můj příběh e přečíst podrobněji. A hlavně třeba ta knížka začíná tím způsobem, jak mě 2 a pů roku předtím, než eh mě stačily do první cely, jak mě pánbůh už 2 a pů roku předtím připravoval eh právě takovým nadpřirozeným způsobem přímo pro tu vězeňskou celu. jenom chci podotknout, že ta knížka už vyšla ve 20
12:12jazycích po celém světě. Eh, myslím, že se docela poutavě čte, takže a pokud pokud nemáte s sebou peníze, nic se neděje, protože jak říká Izaiáš 55:1, pojďte a kupujte bez peněz, protože my máme platební terminál, který př přijímá všechny platební karty. Takže e tak tolik jenom možná na takový krátký úvod. Eh, já bych možná začal tím, že já jsem
12:41možná ještě bych poprosil další obrázek, na kterém e máme přehled zemí, kdy ta organizace, kterou eh Richard Humbrant zakládal v roce 7, my jsme její součástí od roku 1992. My jsme jí eh založili tři roky po pády komunismu ještě v Československu tehdy, než jsme se rozdělili. A eh dneska pomáháme křesťanům už téměř 80 zemích
13:11světa. A můžu vám říct, že pronásledování křesťanů roste tedy co do té šíře extenzity. eh poč stále jsou další a další země, které se dostávají do našeho monitoringu a potom se třeba dostanou i na tu modlitební mapu a zároveň pronásledování eh se prohlubuje co do intenzity a brutality eh toho pronásledování. A já jsem měl možnost
13:41stát u zrodu organizace Pomoc pronásledované církvi v roce 92 a za posledních možná více než 30 let jsem měl možnost navštěvovat eh pronásledované křesťany v mnoha zemích, eh naslouchat jejich svědectví víry uprostřed pronásledování. A eh já to považuju za obrovskou milost. My sami kdysi jsme byli eh my dříve narození si
14:07to pamatujeme, že jsme byli pronásledování tady, kdy bylo období, kdy jste sem museli eh ve velkém Bible pašovat. Eh já jsem to zažil. Můj tatínek byl evangelický farář a s maminkou organizovali takové eh taková setkání mládeže mezidenominační a eh to bylo všechno nepovolené a díky tomu jsme se dostali do hledáčku STB a nakonec to vyústilo v to, že jsem se
14:35jednoho dne vrátil ze školy domů a zjistil jsem, že oba moji rodiče ve stejný čas na dvou různých místech byli zatčeni eh tajnou policií vyslých. právě eh tehdy eh když můj tatínek viděl takové to moje určité eh jako vyděšení z toho z té situace, i když jsme to tak trochu čekali, tak mi právě eh přinesl knížku Richarda Vumbranda v Božím
14:59podzemí eh a řekl: „Přečti si tu knížku a posílí to tvoji víru." A skutečně se tak stalo. Eh podobným způsobem pánbůh potom posiloval moji víru. Eh, někdy byla moje víra nějakým způsobem třeba vystaveno takové otázce nebo zkoušce e právě při setkání s pronásledovanými bratry a sestrami, protože ne vždy se jednalo o lidi, kteří třeba přišli jenom
15:28o nějaké svoje materiální věci, že by eh někdo třeba v době, kdy se účastnili shromáždění křesťanského, že by někdo zničil jejich auta nebo motorky nebo že by někdo vypálil jejich domy. Často mě eh prováděli těmi vypálenými domy. Eh no a eh měl jsem možnost se setkat i s těmi, kteří truchlili eh pro ztrátu svých blízkých. Eh, já bych, měl jsem
15:59možnost se setkat a to je taková ta první lekce, kterou bych nazval e věrnost Pánu Ježíši Kristu až na smrt. E, setkal jsem se s vdovou po pastorovi. Eh, jednalo se, možná bych poprosil další obrázek. Eh, to jsou ruiny kostela v městě Jelva v státě platou, centrální části Nigérie, kde během nedělních bohoslužeb, kdy bylo uprostřed toho
16:29kostela před jeho zničením eh shromážděno 75 lidí, tak najednou se rozrazily dveře. do eh shromáždění vstoupilo eh vstoupili ozbrojenci s mačetami, se střelnými zbraněmi a přerušili to nedělní shromáždění se slovy, eh, že takový návrh měli, dá se to tak nazvat, že kdo si chce zachránit život a chce, eh, bude moct odejít domů,
16:58tak musí prvně se stát muslimem. Možná jste to nevěděli, ale muslimem se člověk může stát během méně než 30 vteřin. To je čas, který budete potřebovat na to, abyste opakovali šahádu, neboli muslimské vyznání víry. Nikdo z těch 75 lidí uprostřed. Byl tam i pastor se s tými dvěma syny. Nikdo nechtěl eh zapřít svoji víru a eh zachránit si život tím,
17:29že bude opakovat muslimské vyznání víry. Oni si totiž byli vědomi slov Pána Ježíše Krista, které máme zapsané u Matouše v 16. kapitole v 25. verši. Pán Ježíš říká:„Kdokoli by chtěl svůj život zachovat, eh, ten jej ztratí. Kdo však by svůj život ztratil pro mě, ten jej nalezne." A tak šli na kolena, eh začali se modlit, vzývat jméno Pána Ježíše
17:56Krista. Mezitím se dveře zamkly, do oken ještě natloukly takové trámy, aby nikdo nemohl utéci z toho kostela a polili eh tu budovu eh benzínem a zapálili. Když bratři a sestry začali umírat, ať už tím žárem nebo se dusili, menší skupince se podařilo jedno z těch oken prorazit, ale tam stáli eh právě muslimové s těmi mačetami a eh ti, kteří
18:27e kterým se podařilo utéci, tak je eh vlastně kosili těmi mačetami. A myslím si, že asi by se eh tam hodil ten verš Římanům 8:37, kdy apoštol Pavel říká, že pro tebe a to je citace z žalmu 44, pro tebe jsme zabíjeni, mají nás za ovce určené na porážku. Myslím si, že eh to nepotřebuje dalšího vysvětlení. Eh, ten mladší syn toho pastora byl právě jedním
18:57z těch, kterým se podařilo proniknout tím oknem, ale sám dostal ránu mačetou e zezadu do krku, ale ta rána nebyla smrtá. omdlel, krvácel. E, jeho tělo zůstalo mezi ostatními těmi, kteřím se podařilo a kteří byli zabiti. Až když útočníci eh se rozutekli a zmizeli a obyvatelé toho městečka se začali vracet postupně, eh tak zjistili, že tento mladší syn,
19:27eh, toho kazatele byl jediným, který z těch 76 lidí přežil. A ta tak já měl možnost se s ním setkat. Mezitím se mu to uzdravil, ta rána zahojila, neměl naštěstí žádné vážnější následky a se svojí maminkou mě vedli k tomu masovému hrobu, kde bylo pohřbeno těch 75 lidí. Můžu vám říci upřímně, že jsem byl tak přemožen eh tou tíhou eh té události, že
19:57eh jsem nebyl schopen ze sebe možná e vydat žádné slovo. Jenom mi tekly slzy a slzy. A vlastně jak to čteme, jak Pavel říká:plačte s plačícími. Měl jsem si možnost to vyzkoušet na vlastní kůži. Ale ten mladší syn eh toho kazatele e byl takový rozhodnutý a on říkal: „Já se chci stát kazatelem evangelia jako můj otec." A tak my jsme eh s radostí mu
20:27nabídli, že mu ho budeme podporovat na studiích. Eh, a potom když mezitím jsme jim podařilo se i sehnat peníze na stavbu nebo opravu toho kostela a když byl tento mladší syn ordinován za kazatele, tak byl ordinován za kazatele ve sboru svého otce. Přestože zahynulo 75 lidí, tak při jeho ordinaci bylo přítomno více než 250 lidí. Nikdo
20:57nemůže, jak říká pán Ježíš, že brány pekelné jeho církev nepřemohou. Eh, křesťané eh i když zakoušejí nesmírné pronásledování, tak živá církev dál roste. Eh, velmi často jsem měl možnost se setkávat s lidmi, eh, které já považuju za hrdiny víry. A pozor, teď mluvím o lidech, kteří nejen třeba ztratili svoje blízké, ale kteří velmi
21:26často ztratili dokonce části svých vlastních těl. Já to vysvětlím, protože Mohamed, zakladatel islámu, jasně instruoval svoje následovníky, jak mají eh zastrašovat ty, kteří budou odmítat zapřít svoje svoji víru nějakou jinou a přijmout islám tím, že budou eh mrzačit jejich těla, tak že jim vlastně useknou levou ruku a pravou nohu. Eh, já jsem
21:58měl tu čest se setkat s těmi mnohými takovými lidmi a při rozhovoru, kdy jsem s nimi eh seděl, mohl jsem naslouchat jejich svědectví, eh tak jsem si všimnul, že jim chybí buď levá ruka, pravá noha, někdy obojí. A můžu vám říci přesto všechno, že si určitě museli projít nesmírným traumatem toho, co zažili. Když jsem já s nimi mluvil, tak
22:27jsem eh viděl radost Hospodinovu v jejich očích. A ta radost Hospodinova, jak čteme u Nehemiáše 810, se stala jejich silou. A moje osobní víra byla nesmírně povzbuzena. Prosím další obrázek, na kterém uvidíme 26etou sestru v Kristu. Její jméno je Monika. Monika se svým manželem žila ve městě
22:58Mejduguri, to je hlavní město státu Borno na severovýchodě Nigérie. Eh, možná když slyšíte Mejdugury, už si někteří vybavíte Boko Haram, které v této v tomto městě vzniklo. Bokoharam eh je muslimská taková skupina eh která eh když bychom to přeložili do češtiny, tak v jazyce Hausa, kterým je takovým jednotícím jazykem pro mnohé kmeny a
23:27jeich, který se normálně baví svými mateřskými kmenovými jazyky, tak v tom jazyce Bokoharam znamená zakázaná kniha. Proč? Protože to hnutí původně bylo eh známo eh pro své odmítání západního vzdělání. Oni pouze uznávali muslimské školy, madrasy a všechno ostatní bylo eh haram, tedy zakázáno. Ale později se tato skupina stala spíše známá tím, že
23:57eh zabíjí křesťanské muže, znásilňuje křesťanské ženy a unáší eh křesťanské dívky, které potom doslova prodávají jako nevěsty do ostatních muslimských zemí. E, pokud jste sledovali i minulý týden nebo předminulý týden, eh, co se děje ve světě, tak znovu se podobná situace, kdy téměř 200 dívek bylo znovu uneseno. A
24:27Monika se svým manželem žili v tomto městě, byli členy místního sboru. Nebyli to jenom takoví členové, který chodí jenom v neděli na bohoslužby. Oni se účastnili všech aktivit sboru. dokonce zjestovali evangelium svým muslimským sousedům. Ale jednoho dne, byl to čtvrtek, se rozhodli, že pojedou na biblickou hodinu do jejich sboru, kdy eh
24:51na motocyklu, kdy je e na té cestě zastavil eh zástup. Jim zahradili cestu skupiny, skupina tedy Boko Haram, ozbrojeni mačetami, eh střelnými zbraněmi a e položili jim jednoduchou otázku. jste muslimové nebo křesťané? A oni samozřejmě řekli hned my jsme křesťané. A tak oni také jim dali poslední možnost si zachránit život tím, že budou
25:20opakovat šahádu, eh Bibli, kterou u nich najdou, že možná ji poručili, aby hodili na zem a eh stoupli si na ní. To je takový ten obvyklý rituál, který oni vyžadují od těch, kteří by zapřeli svoji víru. Ale oni jednoznačně řekli, my jsme křesťané, my nechceme se stát muslimi. A tak co následovalo, je vůbec těžké si to nějak představit nebo popsat, protože
25:47nejdříve vzali eh manžela Moniky a doslova před jejími zraky mu usekli hlavu. Když Monika věděla, že svému manželovi nemůže nějak pomoci, chtěla utéci, ale oni ji také chytli zezadu a jeden z nich použil svoji mačetu a také ji prořízl hrdlo. Monika ztratila vědomí, začala krvácet. Její tělo se skácelo k zemi a oni v domění, že je mrtvá, tak to její tělo
26:15hodili do strouhy e kolem silnice, kde zůstala asi 2 a pů hodiny, než se na scéně konečně objevila nigérijská policie. Nigérijská policie, která měla za úkol chránit ty křesťany, ironicky přijela s malým pickupem jenom proto, aby naložila ostatky těch, kteří ten den byli zabiti skupinou Bokoharam. A tak naložili tělo jeho manžela. Když chtěli
26:40naložit Moniku, zjistili, že Monika se hýbe, že je živá. Nemohli tomu věřit. Monika eh byla žíznivá. eh nemohla o všem mluvit kvůli tomu zranění, protože to, co vlastně já to Takže ona ona vlastně ukázala jim, dejte dejte mi napít. Oni samozřejmě dali, ale ta voda vytekla e tou ranou na jejím hrdle. Okamžitě byla převezena do eh eh
27:11nemocnice. Tam Mejduguri je fakultní nemocnice. Tu jsem měl možnost také potom navštívit, kde se jí dostalo život. zachraňujícího lékařského zákroku, ale musela tedy dostat nebo odešla z toho z té nemocnice strachostomí. to, co vidíte vlastně na jejím hrdle, tak to není náhrdelník, ale to je právě eh ta tracheostomie, se kterou ona odešla z té nemocnice. A já
27:36jsem měl možnost asi po třech týdnech, poom, co se eh toto jí událo, jí navštívit s jedním kolegou, byl to docent medicíny z Mejokliniky, z jednoho z nejprestižnějších lékařských zdravotnických zařízení na světě, který v té době působil pro naši organizaci jako dobrovolník. A my jsme přijeli s jedním cílem zjistit, jak
28:01můžeme Monice pomoci, aby nemusela mít tu trachostomii, aby mohla, pokud to ještě půjde, nějakým způsobem jí i obnovit řeč. A zatímco můj kolega se díval na ty rentgenové snímky, vyňal tu kovovou trubičku z její dýchací trubice, já jsem to měl za úkol fotit, ale pak jsem byl trošku začal být takový nervózní, protože já jsem věděl, že mým
28:24úkolem bylo s Monikou udělat rozhovor. A já vám můžu říct čestně, že jsem dělal rozhovor s mnoha lidmi, kteří ztratili své blízké podobným způsobem, ale řeknu vám upřímně, to byl asi nejtěžší rozhovor, který jsem doposud dělal. Tak jsem přemýšlel, co se zeptat sestry v Kristu, která eh byla hrůzn svědkem takové hrůzné smrti svého manžela a sama
28:48utrpěla takové těžké zranění. A po chvíli takového ztišení jsem se zeptal jednu takovou jednoduchou otázku. Já jsem se zeptal: "Moniko, jak se ti daří v Pánu? Jak se změnil tvůj vztah ke Kristu po této hrůzné události?" A můžu vám říci, že nikdy nezapomenu na tu její odpověď. Monika kvůli té trchostomě, když chtěla něco říci, tak musela udělat
29:14takovou tu běžnou proceduru. Musela se zhloka nadechnout, zavřít ten otvor v trcheostomě, aby vzduch mohl projít těmi poškozenými hlasivkami. A já se pokusím nějakým způsobem trochu imitovat ten její hlas, eh, abyste si i vy zapamatovali, co na tu moji otázku, jak se jí daří v Pánu, jak se změnil její život, eh, její vztah ke Kristu,
29:36odpověděla. eh řekla, když to přeložím do češtiny, tak řekla tyto následující dvě věty. Já upínám svůj zrak k věčnosti. Upínám svůj zrak k Ježíši. Monika mi řekla, že se považovala za takovou velice dobrou křesťanku, ale že Boží duch jí začal ukazovat v jejím životě tolik věcí, které, jak ona sama
30:06řekla, jí tak odlákávaly od toho, aby sloužila Pánu naplno. Jak si všimnete, je to velice pohledná negerijská žena. Ona říkala:„Já, jsem byla tak soustředěná na to, jaké šaty se oblík. Já jsem byla schopná denně promrhat 2 hodiny třeba tím, že budu chodit po místním tržišti, bychom dneska řekli po nějakém shopping mallu, což tam není,
30:33abych si koupila nějaké krásné nové šaty, protože mi tolik záleželo na to, jak budu vypadat. s manželem říkala, my jsme oba dva pracovali, šetřili jsme peníze, měli jsme jenom motorku, chtěli jsme si koupit auto. A říkala, naším snem bylo koupit si nebo postavit větší eh lepší dům. Ale ona řekla:„Tydlety světské věci, které mě tak eh odvlékaly
30:58od toho, abych sloužila Pánu naplno, eh ty už eh už to nechci dělat. Já chci v eh zasvětit svůj život Pánu Ježíši Kristu celé a celé mu ho odevzdat. A ona skutečně tak začala dělat. Začala nám pomáhat rozdělovat pomoc pod ostatním nigerijským vdovám a jiným křesťanům, kteří ztratili své blízké podobným způsobem. A dvakrát byl její život
31:24dokonce znovu ohrožen bojovníky Bokoharam. A my nechceme přijít o Moniku, protože e já jsem měl možnost jí potom se s ní setkat, kdy už ta trcheostomie se podařilo odstranit. eh už eh mohla dýchat normálně, ale ten její hlas je byl stále nějakým způsobem eh poznamenán tím, co se stalo. Z lékařského hlediska mi kolega říkal, že
31:54že to riziko, to, že by se to buď nepovedlo, nebo že by to stejně bylo jenom malé zlepšení, nestálo za ty útrapy, které by ona musela podstoupit. Ale i když ten její hlas je takovým eh tichým, sípavým hlasem, je to mocným hlasem Kristovy lásky vůči jejich nepřátelům. Bratři a sestry, my jsme se naučili od těchto pronásledovní
32:22křesťanů, jak oni chápou eh slova Pána Ježíše Krista, která my máme zapsá u Matouše v páté kapitole 44. verši, kdy pán Ježíš říká:„Ale já vám pravím, milujte své nepřáteli. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají a modlete se za ty, kteří vás neuctívají a pronásledují." Eh,
32:48velmi často pronásledovaní křesťané eh v Nigérii jsou ochotni to evangelium radostnou zvěst zvěstovat těm svým pronásledovatelům. A už není výjimkou, že eh už známe několik bývalých bojovníků Bokoharam, kteří opustili tuto skupinu, činili pokání a kteří se stali věrnými bratry v Kristu. Nic nového pod sluncem. Nakonec, když se podíváme na
33:15život apoštola nebo Saula, jak se z něho stal apoštol Pavel. Eh, a to je právě to, eh, ta láska k nepřátelům, to je to, co může e přivést ke Kristu i ty, kteří patří k pronásledovatelům. A to je obrovská obrovská lekce, já myslím, kterou v dnešním světě, který nerad odpouští, ale k tomu se ještě dostaneme, kteří spíš bude eh postupovat
33:45v tom starozákonním milovat svoje přátele a nenávidět svoje nepřátelé. Pán Ježíš toto postavil úplně na jinou rovinu. A můžu vám říct, že vlastně křesťanství je jedinou vírou, nechce se mi říct náboženstvím, jedinou vírou, která eh učí svoje pronásledovatele eh milovat a nepřátele milovat. Eh velmi často jsem měl možnost se setkávat i s lidmi,
34:11kteří ztratili i jiné části svých těl. Eh, já jsem možná si pamatujete, bylo to tedy v prosinci roku 2015, kdy jsem odjel do Sudánu. Ale než jsem tam odjel, jsem eh měl ještě povinnost navštívit eh severní Nigérii jednou a tam jsem se setkal s 13 letetým chlapcem. Eh, jeho jméno je Dandžuma, který jehož svědectví vám chci teď říci,
34:44Dandžuma žil ve vesnici, ta vesnice se jmenuje Nunquo. Byla, eh, byla to křesťanská vesnice, která byla obklopena eh převážně muslimským obyvatelstvem. Myslím si, že pro tu vesnici by se hodil ten příměr, který pán Ježíš říká sám, že vy jste město na hoře ležící. eh v páté kapitole Matouše, eh protože bylo obklopeno, všichni věděli, ano, je to
35:12křesťanská vesnice a právě eh na toto město nahoře ležící se jednou jednoho dne vydalo více než 1000 pří členů této skupiny Boko Haram ozbrojených kovovými tyčemi, mačetami, eh střelnými zbraněmi a přišli doslova eh krást, zabíjet a ničit. Normální reakce, když se něco takového,
35:43když nějaká vesnice, město je napadené nebo část je eh a myslím si, že je to biblický způsob, protože pán Ježíš říká, bude jestli váš budou pronásledovat v jednom městě, co máte dělat? utec do jiného. Útěk před pronásledováním vidíme, že v tomto směru je svým způsobem biblický, tak jak pán Ježíš, i když samozřejmě víme, že tam byl ten
36:03záměr, aby se šířilo evangelium dál. Dandžuma ovšem nepatřil k těm šťastlivcům, kteří stihli uprchnout před těmito nájezdníky skupiny Bokoharam. A tak první z nich eh tohoto 13 letetého chlapce udeřel kovovou tyčí do hlavy silným způsobem, že on zůstal eh bez, jeho tělo leželo na zemi bezvládně a oni se domnívali, že
36:32Dandžuma je mrtev. Ale dříve než vám budu moci ukázat fotografii Dandžumi, musím vám říct jednu věc. Islám v Africe eh se zdá mnohem krutější než kdekoli jinde na světě. Proč? Protože je smíchán s tím pohanským animismem, šamanismem. A muslimové, když zabíjí křesťany, tak velmi často si berou z těch jejich těl mrtvých
37:04části těch těl jako takové trofeje a věří, že jim přinesou štěstí, bohatství a nevím co všechno. A tak v domění, že tento 13 letetý chlapec je mrtev. Jeden z nich vzal ostrý nůž a doslova mu vypíchl pravé oko. Druhý vzal mačetu a usekl mu komplet genitálie. Dandžumovo tělo zůstalo v tak zuboženém stavu, že když útočníci se rozutekli
37:33a vesničané po delší době se začali vracet zpátky do vesnice, tak i kolem oni chodili kolem Dandžumova těla s přesvědčením, že Dandžuma je mrtev. Dokonce dandžumili vykopali i hrob, ale když chtěli Dandžumu pohřbít, Dandžuma se začal hýbat. Dandžuma byl naživu. Oni tomu nemohli věřit. A tak jeho hrob zůstal prázdný.
38:04Já jsem měl možnost po několika měsících to, co se mu to stalo, Dandžumu navštívit. A přichází k nám chlapec, který kolem pasu měl takový jednoduchý provázek, na kterým visel ten sáček s močí a s katetrem, který se jak šel, tak se to klimbalo a v ruce měl takovou hůl jako slepeckou. Já poprosím konečně jeho obrázek
38:38a měl takový úsměv na tváři. Eh, jenom řeknu jednu věc. Ten důvod, proč Dandžuma měl v úroce slepeckou hůl, je následovní, protože když dostal tu ránu do hlavy, tak došlo k přerušení optického nervu do levého oka, do toho zdravého a oni mu vzali pravé oko. Dandžuma je slepý. tečka. Byla tam se mnou jedna lékařka z Finska,
38:59která v té době pracovala pro nás a zcela jednoznačně eh konstatovala, že to oko je slepé. A můžu vám říct, že když jsme začali dělat rozhovor s Dandžumou, tak jsme zůstali úplně onemně, protože tento 13letý chlapec řekl následující větu. On řekl: "Moje jméno je Dandžuma, ale já jsem odpustil těm, kteří mi to udělali,
39:27protože oni nevědí, co činí." Ještě jednou jsme poprosili, jestli to může zopakovat, to jsme už někde slyšeli, ne? Takový kristovský duch. Pán Ježíš říká u Matouše v šesté kapitole, jestliže vy neodpustíte těm, kteří se proviněli proti vám, ani váš nebeský otec neodpustí vaše provinění. Odpuštění není něco, nějaká
39:58naše volba. Odpuštění je naše povinnost. A to je právě to, co my se můžeme učit od, i když to třeba není úplně jednoduché, mohl bych vám vyprávět řadu svědectví, jak my mladí lidé, kteří byli svědky třeba toho, že jejich otec, pastor byl před jejich očima zabit, eh jak třeba nějakou čast potřebovali k tomu, aby mohli eh dojít k tomuto
40:26odpuštění. Není to samozřejmá věc, ale je to tak. Poprosil bych další obrázek. Tady vidíte Dandžumu, jak vypadá. E, je mu dneska 23 let. Eh, a pokud by vás zajímalo, co tento, eh, mladý, ale slepý muž může dělat, já vám to řeknu. Dandžuma od Pána obdržel takovou zvláštní porci Boží milosti a stal se mužem modlitby.
40:56Modlí se nejen za svoje spolubratry, kteří zažívají nelidské nepředstavitelné pronásledování v Nigérii a modlí se za jiné křesťany v jiných zemích. A právě když ho můj kolega navštívil a vyprávěl mu můj příběh, co se mi stalo v Sudánu, tak on řekl, on si na mě pamatoval a řekl: "Viřiď Petrovi, že se za něj stále modlím.
41:22Neměli bychom se spíš mylit za Dandžumu. Dandžuma se rozhodl a začal studovat biblickou školu. Eh, je stále hlas mučedníků ho podporuje na studiích a věřím, že bude eh velice plodným evangelistů, ať už si ho pán Bůh použije kamkoliv a možná zejména proto, aby přiváděl ke Kristu ty, kteří patří k těm pronásledovatelům.
41:53Určitě mi dáte za pravdu, že eh měl mít takovou možnost se setkávat osobně s těmito lidmi a při těch setkáních eh právě moje osobní víra byla nesměrně povzbuzena. Eh lidé se mě často ptají, jestli nepotřebuju nějakou dobu na nějak to trošku strávit nebo zažít. Já můžu říct, že když jsem a to bylo situace, když jsem měl odcestovat do Sudánu, tak
42:21jsem měl na starosti téměř 300 projektů ve 27 zemích Afriky. A eh ta administrativa spojená s těmi se správou tolika projektů byla velice vyčerpávající. Kdykoli jsem měl možnost navštívit naše pronásledované souroce, tak bych řekl, že najednou všechno to práce, to bylo úplně hračka, protože eh to setkání s lidmi eh kteří bychom mohli
42:47říct nemilovali svůj život až na smrt, je skutečně úžasné. A já musím říct, že jsem začal i číst Boží slovo z takové eh nové perspektivy. Najednou jsem si začal eh uvědomovat, kolik je eh pasáží v Bibli, zejména tedy v Novém zákoně, kdy sám pán Ježíš Kristus eh nám eh nás jako svoje následovníky eh připravuje na
43:10pronásledování. Já bych tady přečetl jeden z takových známých textů. Je to z Janova evangelia z 15. kapitoly od 18. do 21. verše, kdy pán Ježíš říká: „Jestliže vás svět nenávidí, věřte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval, co je jeho. Že však nejste ze světa, ale já jsem si vás ze světa vybral. Proto vás
43:39svět nenávidí. Pamatujte slovo, které jsem vám řekl. Otrok není větší než jeho pán. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat. jestliže zachovali mé slovo, i vaše zachovají, ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal. Vidíme tady jasně, že každý, kdo se narodil z vody a z ducha, se stal
44:08občanem nebeského království. A Pavel Petr říká, že my v tomto světě jsme cizinci a příchozí. A to je právě ten důvod, proč tento svět nás bude nenávidět a pronásledovat. Ještě jednu věc, kterou víeme vidět jasně v Novém zákoně, že tam, kde vždycky bylo nějaké probuzení, tak vždycky eh se střídalo s pronásledováním.
44:36Nic nového pod sluncem, e protože eh pronásledování je vždy spojeno s nějakým aktivním projevem naší víry. A eh můžu vám říct jednu věc. Eh nikde na tomto světě není žádné bezpečné místo, eh kde bychom mohli říci, tak tady i bude svoboda zaručena. Zdaleka už to není Evropa, zdaleka už to nejsou Spojené státy. A tak víme, eh, nakonec můžeme si
45:05k tomu připojit slova apoštola Pavla z druhé Timoteovy eh t, kde říká, že všichni ti, kteří chtějí žít zbožný život v Kristu Ježíši, zakusí eh protivenství nebo pro nás záleží, který překlad si vezmeme. Já předpokládám, že my všichni žijeme nebo chceme žít zbožný život v Kristu Ježíši. To znamená, že my musíme všichni počítat
45:36s tím pronásledováním. Ale my víme, že jako eh členové věřící jsme eh části těla Kristova, církve. A tak jako je to v lidském těle, každý ten údlí jinou úlohu a pronásledování můžou mít různé formy. Můžu vám říci, že eh začíná to pronásování univerzálně, když byste se mě zeptali ve všech zemích, tak vždycky
46:04to pronásledování prvně začíná od těch nejbližších, od členy rodiny nevěřící, která vás odmítne, od komunity, která vás vyloučí a potom dále můžete ztratit všechno, zaměstnání, svobodu i život. Ale tak jako je to v tom lidském těle, ne každému z nás pán Bůh určil stejnou roli, abychom hráli. Ne každý z nás budeme trpět jako eh křesťané v městě
46:35Jelva nebo jako Monika nebo Dandžuma, ale my víme, že my jsme údyého štěla a když jeden úd trpí, trpí s ním celé tělo. Richard Vbrand, zakladatel naší organizace, eh byl neskutečným způsobem mučen a byt eh nelidským způsobem. Dokonce o tom vydával svědectví i před americkým
47:06kongresem, kdy si rozepnul košili a kde ukazoval jizvy po mučení rozhaveným železem. Ale když ho vyšetřovali, aby vyzradil jména dalších křesťanů, velmi často ho svázali do kozolce a bili ho do chodidel. Byli ho do chodidel tak silně, že Richard Vumbran do konce svého života a zemřel v 91 letech, nemohl nosit normální boty. Cestoval po všech světad
47:36dílech, ale cestoval v pantoflích, protože jeho nohy, chodidla byla tím bytím úplně zdeformovaná. Ale on řekl jednu takovou větu. On řekl, když moje chodidla byly byla byta, můj jazyk křičel bolestí. Já v tom nacházím velmi takovou přiléhavou ilustraci toho, že my, pokud ještě stále žijeme v relativní svobodě a
48:08blahobytu, my se můžeme stát těmi ústy těch, tím hlasem těch, jejíž hlas v tomto světě není slyšet, jejichž jejichž tento svět není hoden a nezajímá se o ně, ale my můžeme eh přinášet eh a modlit se za naše pronásledované křesťany. My máme i v Božím slově eh v v Novém zákoně máme i
48:39návod, jak se máme modlit za pronásledované křesťany. Eh jedn takovou z těch mých oblíbených pasáží je Efezkým 6:18 až 20. Jak víte, apoštol Pavel sám zažil eh hodně pronásledování. Eh, některé z těch listů, které psal, psal přímo z vězení. Efeským je jeden z nich. A na začátku toho dopisu Pavel se modlí za ty, které přivedl k víře, aby
49:06vytrvaly, aby se nenechali zaleknout pronásledování. A na konci té epištoly Pavel prosí Efezké, aby se za něj modlili. Na mnoha místech to slyšíme, že Pavel prosí i za modlitby, o modlitby za něho a za jeho spolupracovníky. Co si myslíte, že byl takovým tím přáním modlitebním, aby za co by se měli lidé v Efezu za apoštola Pavla modlit? Tak my,
49:35kteří známe třeba epištolu Filemonovi, kde Pavel říká, myyslím, že vám budu brzy darován pro mnohé vaše modlitby, tak nabízí se jistě otázka ta, že asi se asi jim říkám, modlete se, abych byl co nejdřív propuštěn, abych vás mohl zase navštívit. Ne, to není apoštolova prosba. Apoštol Pavel prosí o něco jiného. On říká: „Modlete se za mě,
50:01abych kdykoli otevřu ústa, abych směle kázal evangelium, pro něž jsem v okovech jako vyslanec evangelia." Já vám můžu poprosím další obrázek. I my jsme byli často e v eh nejen tedy s poutání na eh na rukou, eh na nohou, často řetězem, když mě převáželi eh na jiné místo, eh do jiné věznice nebo někam jinam, tak vždycky mi dali kápy,
50:32ká takovou černou kápi na hlavu, abych nevěděl, kam eh mě převážejí. Eh, a vždycky mě doprovázelo šest po zuby ozbrojených vojáků, protože já jsem byl považován za eh nebezpečného zločince. Ale teď se dostáváme k tomu verši, který právě jsem tam možná na začátku zmiňoval z druhé Timoteovi 2:9, kdy Pavel říká: "Ikdyž jsem spoután jako zločinec,
51:05Boží slovo není spoutáno." A eh to je eh to je možná jedna z těch lekcí. Já teď tak volně přecházím trošku k lekce, co jsem se naučil já, když jsem byl v sudánském vězení. Jenom chci říci, že ty první dva měsíce byly asi nejhorší, protože jsem byl s šesti bojovníky Islámského státu, kteří okamžitě mi začali eh dávat jenom skromný příděl
51:32jídla. A dostal jsem, když jsme dostali čaj, henek, tak jsem dostal jenom centimetr čaje v tom. Ten musel jsem pít tu vodu, která e tam jediná byla dostupná, často různě zbarvená. Za první díky té podvýživě jsem za první dva měsíce zhubnul o 25 kg svojí váhy. A protože začalo záhy bytí a různý způsoby mučení, tak jsem začal vnitřně krvácet,
52:03eh což jsem na sobě cítil. A potom jsem, protože mi nedovolili kontakt s ambasádou v určité době, tak jsem zahájil eh hladovku. Eh a po osmi dnech mě převezli do eh do eh zvěřenské nemocnice, kde se potvrdilo to, že jsem vlastně ztratil tom tím vnitřním krvácením vlastně, když bych to tak laicky řekl, polovinu své krve. Já jsem
52:27měl hemoglobin 81 g na litr. Eh, já jsem 20 let pracoval ve zdravotnictví e v tomto oboru, tak jsem přesvědčil toho vězeňského lékaře, aby mi ukázal můj krevní obraz. Když jsem ho viděl, tak se to vysvětlovalo, proč eh jsem eh zaprvé nemohl ani pořádně dýchat, eh můj mozek nedostával dostatek kyslíků a proč jsem se vlastně cítil tak, jak jsem se cítil.
52:53A to je možná jedna z těch prvních lekcí, kterou jsem se naučil. Já bych jí nazval Boží síla v mé slabosti. Znáte ten verš z duché Korintským 12:10, kdy apoštol Pavel říká:„Když mdlím, tehdy silence nebo když jsem slabý, tehdy jsem silný." A eh jenom na dokreslení toho, kdo byli moji eh spoluvězni, byl to mezi nimi eh byli to všichni mladíci ve věku
53:18mých dětí. mohli být mými syny, eh, urostlí bojovníci, silní, zdraví ze všech možných zemí, zdaleka nejen Sudánu. Byl tam Libiec, který se jmenoval Mohamed, ale nikdo mu neříkal Mohamed, protože mu všichni říkali titulem Muž meče, protože on od svých 12 let byl osobním strážcem Usáy Bin Ladina. Ale jak jsem se dozvěděl potom,
53:44to nebyl ten pravý důvod, proč mu říkali muž meče. Protože v únoru roku 2015, možná si pamatujete ty obrázky, které se nebo video, které se objevilo na krátkou dobu na YouTube e z ty z té eh popravy 21 křesťanů na libijském pobřeží. Eh, křesťané z 20 bylo z Egypta, jeden myslím z jiné africké země byli klečeli oblečeni v oranžových vestách a za nimi
54:11stáli eh maskovaní muži s noži u jejich hrdel. Ten muž meče, který se mnou sdílel celu, byl jedním z těch, kteří z těch vrahů, kteří eh zavraždili těchto 21 křesťanů. o několik měsíců později sdílí se mnou celu. Dokonce vytáhl jednou rybářský vlasec z kapsy a učil ty ostatní bojovníky Islámského státu, jak tím rybářským vlasem mohou člověka během
54:41několika vteřin zabít zezadu. A teď já jsem v absolutní slabosti. Řeknu vám upřímně, moje první starost ani nebyla, jestli nezemřu v tom vězení. Na to nebyl čas ani síla myslet. Ale mým největší obavou bylo, že můžu přijít o zdravý rozum, protože eh jsem si nemohl pořádně ani vzpomenout. Možná, protože můj mozek nefungoval s tě nízkým
55:03okysličením, s nízkým hemoglobinem. Eh a eh tak jsem volal v té svoji slabosti a aby mi pánbůh dal sílu, abych mohl těmto hrdým, mladým muslimským bojovníkům říci eh evangelium. A pán Bůh mi skutečně dal tu milost, že eh když se mě ptali na mou víru, že jsem mohl jasně říci, že eh my nemusíme, křesťané, my nemusíme dělat
55:27těch eh 17 raka, těch cviků, který jsou obsažený v těch eh modlitbách eh vlastně pětkrát eh denně opakovat stejná slova, abychom možná na nějakých pomyslných váhách vyvážili naše hříchy, ale že je tady někdo, že je to pán Ježíš Kristus, Boží syn, to oni samozřejmě neuznávají, který za nás prolil svoji krev a že my
55:51vírou můžeme přijmout a oni zůstali úplně úplně zticha. Ale pán Bůh mi také dal možnost nejen svými slovy jim zjistovat evangelium, ale také svým postojem. Známe verš z Matouš 5:39. Udeřili tě někdo na tvou pravou lci, nastav mu i druhou. Já vám můžu čestně říct, že v té mé slabosti jsem to nebyl já, kdo byl schopen jim nastavit druhou líci, ale že
56:17to byl Kristus ve mně, Kristova síla mé slabosti. Tou druhou nejdůležitější lekcí, kterou vám chci říci, je moc modlitby. Vy jste toho také byli účastní, tak proto by vás to nejvíce zajímat. Ale já jsem tito muslimové, kteří byli se mnou v té první dva měsíce a potom dál zase další spoluvězňové nebo jsem byl na samotce, oni se modlili vícekrát než
56:45pětkrát denně, protože oni se považují za mnohem lepší muslimy než eh běžný muslim. Oni dokonce říkají, že běžný muslim, který neuznává, že eh džihád znamená skutečně boj se zbraní v ruce, oni je nazývají takovým hanlivým výrazem, e arabským mušrik, což v podstatě znamená jako pohan. Když se nemodlili, četli Korán. Já jsem
57:08po dobu prvních pěti měsíců nemohl mít Bibli. Oni měli výtisku Koránu a hadísy právě té knihy, ve které jsou ty Mohamedovy výroky, které si oni pořád pročítali. A když nedělali žádnou z těch náboženských aktivit, tak se snažili spát. Mě nikdy nedovolili spát během dne a tak ke konci dne oni byli stáli ještě velice čerství. Chtěli se bavit
57:33samozřejmě na můj účet. Já jsem byl vyčerpán. A asi si dovedete představit, že v cele, která byla určena jenom pro jednoho vězně a bylo nás tam sedm, že asi to moje místo bude na to nejméně eh vhodné pro ležení. nejsmradlavější, nejšpinavější místo hned vedle toho záchodového koutu. A aby mě ještě víc jak si to eh
57:57ponížili, tak mě poručili ten záchod mít holou ruku. Ale každý večer po 9 h se stal takový zázrak naší cele. Já jsem se rozhodl, že si lehnu na to svoje místo. Oni už po 9 hod všechny modlitby za sebou. Přikryl jsem se tou dekou a aniž bych věděl, z které strany mě kopnou, šlápnou na ně, budou být holí nebo plyvnou po mně. K mému velkému překvapení já jsem
58:28mohl usnout. Já jsem spal až do 4 do rána a ve 4 ráno jsem měl ještě půl hodiny na to, abych měl takový moment ztišení, kdy modlitba byla jediným zdrojem mojí duchovní nějaké síly a děkoval jsem Pánu a viděl jsem, že pánbůh to způsobil. Ale jak to způsobil, jsem se dověděl až po třech měsících, protože to byla doba, kdy jsem poprvé
58:54mohl dostat dopis. mi dovolili dostat dopis od mojí ženy a tak jsem četl, hltal jsem, co se dělo, když jsem se nevrátil z té krátké čtyřdenní cesty. Okamžitě náš bratr kazatel vyhlásil eh modlitební a o několik dní později postní a modlitební řetězec. V našem sboru a není nás možná víc než 80 členů, něco kolem 80, nebyl den, kdyby aspoň
59:19jeden, někdy dokonce dva nebo dokonce i tři lidé se nemodlili a nepostili. za mne. Ale to nebylo všechno, co oni se ještě oni se ještě jako sbor, náš zbor se dohodl, že každý večer budou věnovat jednu hodinu modlitbám za mě. A víte, od kdy se modlili? od 8 večer, což bylo českého času, což bylo 9 hodin sudánského času. Můj sbor se za mě
59:48modlil od 9 hodin sudánského času do 10 a já jsem mohl díky jejich modlitbám každý večer usínat uprostřed svých nepřátel. Když jsem to četl, tak samozřejmě Boží duch ke mně okamžitě promluvil, jak kolikrát já jsem někomu slíbil, že se za něj budu modlit. Víte, ta nejběžnější křesťanská společenská fráze, víte, co to je? Bratře, já se za
1:00:12tebe budu sestro, já na tebe budu pamatovat na svých modlitá, ale já jsem zjistil, že jsem v tom nebyl věrný, že jsem to nedělal také. A tak jsem učinil takové rozhodnutí, že já budu, až budu propuštěn, budu vybízet eh křesťany po celém světě, abychom se modlili za naše pronásledované eh sourozence. My víme, že sloužíme všemocnému, všudy
1:00:35přítomnému, vševědoucímu Bohu. Někdo by mohl říct, tak přece pán Bůh jim sám může pomoci. Ano, ale my víme, že sloužíme Bohu, který je Bohem společenství, který touží mít s námi osobní, niterní vztah, který touží mít s námi takový vztah, jako měl s Abrahámem, s Izákem, kteří touží od nás slyšet a naše prosby na ně odpovídat.
1:01:02A tak myslím si, že je dobré seznámit. Třeba už jenom ten časopis si můžete objednat zdarma, ten vám bude chodit nebo si můžete objednat, pokud třeba už tady možná i chodí, víc čísel pro sbor, abyste si to rozebírali, šířili to dál. Určitě to není jednoduché čtení, to si myslím, že jsem vám asi dostatečně ilustroval dnes, ale jenom chci třeba
1:01:25říci, zdaleka to není jenom muslimský svět. dneska velké pronásledování od hinduistů v Indii. Eh v září jsem mluvil se svým indickým kolegou, který mi řekl, že dnes, když spočte, kolik lidí denně zahyne pro svoji víru a zejména jsou to vedoucí sboru pastoři, tak víte kolik to je? Je to 13 denně, 4700 a něco za rok. Jenom v Indii
1:01:55zemře pro svoji víru Krista. Když se to veme celosvětově, někdo to tak statisticky, nemyslím si, že je to úplně tak vhodné, ale vychází to zhruba, že každých 7 minut může někdo zemřít a zemře někdo pro svoji víru. A my máme tu možnost tyto bratry a sestry a když se s nimi seznámíme, když si třeba jejich fotografii eh vystřihneme nebo si ji
1:02:21dáme někde, abychom na ně pamatovali, já vám chci ještě připomenout tady jednu eh možná ještě teda se dostanu krátce k té třetí lekci, než vám ještě vám ukážu něco konkrétní důvod. Já jsem eh tu třetí lekce, to je vlastně možná nejradostnější lekce a to je, že žádný režim, žádná vláda, žádná policie, žádná
1:02:45vězeňská správa, dozorci nemohou e zabránit, aby evangelium bylo kázáno i v tom nejpřísnějším vězení. Já jsem po pěti měsících mě navštívil konzulární úředník, když věděli, že chci Bibli a rozmlouvali mi ji. Prvně říkali: "Jste v muslimské zemi. Pokud tady budete mít Bibli, můžete si jenom přitížit." Ale nakonec mi jeden z nich přivezl Bibli.
1:03:07Je to tady ta Bible, co mám. Eh, on mi jí nepřivezl takhle roztrhanou mi přes fungl novou Bibli. To jenom, abyste si uvědomili, že ta Bible byla poměrně dost intenzivně používaná. Já jsem byl tak hladový po Božím slově, že okamžitě jsem začal číst, ale musel jsem stát asi takhle v takové výšce u okna. E, pokud byste tady jste blíž, tak si uvědomíte,
1:03:29že je tady poškrábaná. Protože se opíral o mříže v okně a od rána do večera najednou jsem začal stát, teda hltal jsem Boží slovo. Ty podmínky v tom vězení byly jedny z nejhorších, které tady byly, ale nic nemohlo zabránit tomu, že dvakrát denně eh tvrdé fazole bez chuti, spíše se zápachem chleba, který k tomu byl, byl často plesnivý, ale nic. A to, že nás
1:03:56pouštěli na záchod dvakrát denně, jednou ráno, jednou večer, nic nemohlo zabránit té mojí radosti. Eh, sytit se najednou intenzivně Božím slovem. A já jsem si začal dělat takové poznámky tajně. Nesměl jsem mít tužku ani papír, ale v každém vězení různě věci se dají pořídit. A eh zase jsem se tak jako radoval. Eh, tři měsíce jsem byl na
1:04:21samotce. Proč jsem byl na samotce? Ta samoce vás vždycky potrestají, když něco provedete. A moje provinění bylo to, že jsem potom eh kázal v tom druhém vězení, když se mě někdo na něco ptal a chtěl se mnou mluvit, tak jsem začal eh kázat evangelium. A evangelium se nesmí kázat muslimům, takže mě po zásuh potrestali, dali mě na samotku, kde jsem právě tu
1:04:42Bibli dostal. A teď si představte, že po dobu tří měsíců od rána do večera nemusíte vůbec nic dělat, než si číst Bibli. Nebylo by to nádherné? Ale na to člověk nemusí jít do vězení. Na to si může vzít dovolenou nebo prázdniny někdy, pokud. A já vám můžu říct, že určitě je dobré mít systematicky studovat Boží slovo, ale
1:05:06zkuste někdy věnovat extrémní čas, celý čas jenom Božímu slovu. Buďte překvapeni, jak nově Boží slově k vám bude promlouvat. Nebo eh liberální teologie říká jaksi evangelia protiřeči, když jsou tři synoptická. Jan jakusi tam nepasuje. Já vám můžu říct, že když si přečtete a můžete za jeden den si přečíst všechna čtyři evangelia, když
1:05:29nemusíte nic dělat a najednou je uvidíte, jak perfektní čtyři skládačky eh puzzle, které dáte dohromady, které když je spojíte, tak nádherný obraz vydávají a žádná kontroverze tam není. Můžu vás ujistit. A tak eh vlastně po těch třech měsících jsem najednou zjistil, proč jsem měl tuto milost. Protože nás začal soudní
1:05:57proces už po čtyřech měsících. Teda mě předvedli před soudce, kde jsem se dověděl, že za špionáž a za snahu o změnu režimu v Sudánu, já jsem nevěděl, že můžete změnit režim za čtyři dny v Sudánu, mě se mi hrozil trest smrti. To bylo dalších pět paragrafů, za který nebylo trest smrti. A po dalších čtyřech měsících, osmi
1:06:19měsících začal soudní proces, který na jehož trval šest měsíců. Na jehož konci byla jedna dobrá zpráva a jedna špatná zpráva. Ta dobrá zpráva byla, že mě neodsoudili k trestu smrti, ale ta špatná byla, že mě odsoudili k doživotnímu trestu. Já jsem měl strávit zbytek života v sudánském vězení, ale je mojí radostí a možná díky vaším
1:06:44modlitbám můžu říci, že eh ten, který když otevře, žádný nezavře, ten držel ty klíče od našich cel. abysme věděli, protože najednou eh když jsme byli, když ten soudní proces začal, tak jsme byli ve vězení, kde byly ty podmínky vůbec nejhorší ze všech. Ale kdy poprvé naši muslimští, a teď mluvím o těch běžných, sice zbožných
1:07:12muslimech, ale ne islamistech v tom smyslu jako členy Boko Haram nebo Islámský stát nebo Alkaida nebo muslimské bratrstvo. Tito muslimové mohli pětkrát denně odcházet do mnoha mešit. Čtyři cely, čtyřikrát. A oni mě dali do cely, která měla 100 lidí, minimálně 100, 100 a více. A teď si představte, že tam každé čtyři cely měly
1:07:34jednu mešitu a oni tam mohli chodit. A pro ty nemuslimské vězně ta vězeňská zpráva ustanovila, eh, že jednu z těch cel vyprázdnili, dali tam židle, stůl jako oltář a udělali z toho vězeňskou kapli, kam mě pozvali hned první odpoledne po eh mém příchodu do této věznice. A najednou oni řekli:„Bratři, pozvali mě a ty dva sudánské pastory se
1:07:58mnou. Ten třetí vpravo je překladatel a oni řekli: „Bratři, máte-li nějaké slovo povzbuzení? Povězte nám." A tak já společně s těmi sudánskými pastory jsme mohli jednou týdně, možná dvakrát týdně zvěstovat radostnou zvěst zoufalým spoluvězňům. Na začátku tam bylo s námi možná 19 lidí, víc ne. Lidé přicházeli, pohané, muslimové,
1:08:30křesťané jenom podle jména přicházeli a prožívali smíření s Bohem skrze krev Pána Ježíše Krista. My jsme mohli vidět, jak ty jejich životy se proměňují. Během šesti měsíců z těch méně než 20 bylo nakonec více než 200 lidí, kteří eh mohli oslavovat svým životem Boha. A to bylo období, kdy jsme úplně přestali se
1:08:56nějak starat o to, jestli tam budeme dát dalších 6 let, 10 let. My jsme věděli, že tam budeme jenom tak dlouho, dokud si nás pán sám bude chtít tam jít. A to je ta nádherná představa toho, že když svěříme svůj život Bohu, on jej vede nejlépe. A můžu vám říct šest měsíců ve věznici Alhuda, když jsem viděl, kolik lidí přicház a to ještě bratři, ti
1:09:19sudánští pastoři mohli chodit do cel smrti, kde bylo 100 vězňů a z těch 100 vězňů 25 z nich odevzdalo svůj život Kristu, než byli popraveni. Úžasné období, nejkrásnější období mého života. Teďka není náš pán skutečně svrchovaný? On říká Izaiáš 55 8 až 10: "Vaše cesty nejsou jako moje, moje cesty nejsou jako vaše cesty. Moje myšlení není jako vaše
1:09:47myšlení, tak jako nebesa převyšují zemi. Moje cesty a moje myšlení s vámi převyšuje to moje." A jenom bych vám na závěr ještě chtěl dát takový praktický příklad, za koho se modlit. Já vám řeknu jednu věc. Já když jsem byl sedm měsíců, ještě ještě jen malou historku, už budu končit, sedm měsíců byl, měl jsem Bibli,
1:10:09byl jsem na samotce. Pro mě samotka nikdy nebyla trest. Pro mě to bylo vždycky takové vysvobození, když si máte čas pro sebe, nemusíte zápasit rychle jíst, aby vám někdo nesnědl i to jídlo, které vás nijak moc nepřitahovalo. Ale je, takže jsem relativně byl spokojený až na jeden den, který byl v červenci e roku 2016. Protože z dopisu od mojí ženy
1:10:34jsem věděl, že ten den naše dcera Vanda, kterou jste viděli v tom, eh měla promoci jako lékařka na druhé lékařské fakultě a ona byla nejlepší studentkou z celé fakulty. Dovedete si asi představit, jak bych si přál, pyšní otec, tam být a nemohl jsem. A tak ve mně byl takový nevyslovený, nevyslovil jsem to nějak, ale byl ve mně
1:11:00ten nevyslovený pocit sebelítosti. A pánbůh mě musel z toho nevysloveného pocitu sebelítosti probudit, kdy na zlomek vteřiny, možná na vteřinu, najednou a prosím další obrázek se na stěně mojí cely objevili tyto tři eh bratři. Jsou to pastoři eh vedoucích církví z Eritreje. Jsou to moji přátelé. Dokonce i Vanda se s tím jedním s ním
1:11:27setkala při jedné z těch dalších cest, kdy jsme do Eritre vezli peníze pro eh rodiny těch, kteří jsou ve vězení. Hej, Kiflu Meskel a Kidane Woldu. To jsou tři lidé, kteří když já jsem si stěžoval tak jako nevysloveně, tak ty první dva byli ve vězení 12 let už a ten třetí 11 let. Oni byli ti dva
1:11:59uvězněni v roce 2004 a ten třetí 2005, ale já jsem najednou zjistil, já si nemám co stěžovat, jestli budu tady sedm měsíců nebo sedm let. Ti už tam byli 12 let. Ale víte, co vám chci říci, že tito tři bratři jsou dodnes stále ve vězení. Ti první dva z nich v červnu dovršili 21 let ve vězení. Ten třetí 20 let ve
1:12:29vězení v březnu. Já jsem strávil 14 a pů měsíce. Já si nedovedu představit, co to je 10 let ve vězení, 20 let ve vězení. Oni by mohli být propuštěni z vězení okamžitě pod jednou podmínkou. Víte jakou? že by podepsali písemné prohlášení, že se zříkají své víry v Pána Ježíše Krista. Ale oni to nechtějí udělat. Oni nechtějí
1:12:56zapřít Krista a tak pokračují v tom a jsou vyslanci evangelia, vyslanci té radostné zvěsti ve vězení, v okovech. Ale když se budete za ně modlit, modlete se i za jejich rodinné příslušníky, aby pán Bůh svým nebeským pokojem, který převyšuje veškeré lidské myšlení, chránil jejich srdce i mysli v Kristu Ježíši. jenom ještě řeknu, ten
1:13:25prostřední, to je profesor matematiky, eh byl než byl začen na univerzitě v Asmaře v hlavním městě a dokonce dnes i jeho syn je ve vězení. Budete se také modlit? Já vám to tady nechám. to všechno tady zůstane. Použ myslím, že i ty jména tady eh se nějak podaří tam z toho dostat, když byste eh my eh nejen chvíli, když mi to pán Bůh
1:13:58ukázal, já jsem najednou věděl, že já si mám modlit za ně, ne si stěžovat. A dodnes se s manželkou každé ráno za ně modlíme, protože já si uvědomuju, co to je každé další ráno ve vězení, kdy nevíte, kolik těch rán bude, ale jenom chci říci, že eh vím, víme, že jsou stále naživu, víme, že ještě relativně se jim dají
1:14:20daří dobře. Dokonce pastor Hele i mohl z vězení, když se dozvěděl, že hlas mučedníku se stará o jeho rodinu, tak děkoval eh nám na dopise, který se podařilo propašovat z vězení, tak děkoval křesťanům, kteří eh to umožnili eh že se eh jeho o jeho rodině postará. Tak eh já myslím, že eh i mým přáním a tím bych rád skončil je,
1:14:49aby eh bez ohledu na to, co každý z nás eh co každého z nás čeká, v budoucnu my víme, že pronásledování začíná už v Evropě je tady pronásledování ze dvou zdrojů. Je to pronásledování z rostoucího vlivu islámu. Hlavně pro křesťany muslimského původu, kteří je to otázka života a smrti, protože Korán říká rodičům syna nebo dcery, kteří
1:15:11odpadnou islámu je zabít. Tak jako to čteme ve Starém zákoně navíc, tak eh i ti, kteří zvěstují evangelium muslimům, tak jsou ve stejném nebezpečí, jako kdyby to dělali v těch zemích jejich. Není to o nic méně nebezpečnější a jsou případy. A nebo tady máme druhou vlnu a to je právě ten eh sekulární progresivní sekularismus, který už tady byla zmíněna
1:15:37v tom slově. Jakmile budeme tomuto světu připomínat, co učí Boží slovo o rodině, manželství, pohlaví, tak najednou se dostaneme, abych vám tady mohl promítat případy lidí, kteří už v současné době za to jdou do vězení, platí pokuty, jsou pronásledováni, protože a to je právě to ten moment, kdy nevíme, kdo a jak každým
1:16:02čím my budeme muset projít, ale mým přáním je, aby tak, jak jsme zn shromážděni, aby pán Bůh nám dal milost, abychom v těch rozhodujících vílích, kdy bude případ, kdy budeme muset vyznat svoji víru a bude nás to něco stát, abychom vždycky tak učinili a vždycky a nezalekli se toho a nepřestali sdílet se s tou radostnou zvěstí, kázat
1:16:22to evangelium, které jsme s vámi poznali. Amen. >> Amen.