Prorok Zachariáš #28
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:24Ještě jednou vás tedy, bratři a sestry, vítám. Dneska tedy už šá Šmomé Esrym na 28. biblické hodině nad prorokem Zechariášem. Já bych poprosil, aby už se tam dal ten obrázek. My jsme měli teď trošku delší pauzu. Já jsem minule dával spousty úkolů. prosil jsem vás, abyste doma pročítali některé texty,
0:55abyste nad nimi přemýšleli, abyste nad nimi rozjímali, protože opravdu v té dnešní biblické už dokončíme ten pevný základ, který bude naprosto důležitý, aby jsme mohli pokročit v rozboru proroctví proroka Zechariáše. Vy si určitě pamatujete, že vlastně to místo, kde jsme se zastavili, je čtvrté podivuhodné noční vidění,
1:24které se stalo proroku Zachariášovi. Víme, že prostě toto slovo, které se stalo ve vidění proroku, tak je úzce zaměřeno na osobu velekněze Jošui. A my už jsme v těch uplynulých biblických hodinách se zabývali touto osobou. Zabývali jsme se různými kontexty, které nám pomohou pochopit i to proroctví
1:57a i ostatní proroctví, které se v této knize na tuto osobu stahují. Není možné prostě jinak, než vykládat písmo písmem a u proroctví to platí mnohonásobně více, protože pokud nebudeme mít položený základ k tomu, jak rozumět a co vlastně v těch obrazech vnímat, tak z toho nebudeme schopni ani čerpat. Zůstaneme pouze u povrchu a maximálně pochopíme jenom to, co je řečeno na ten první poslech.
2:30Ale Boží slovo je hluboké. Je mnohonásobně hlubší, než si dovedeme představit. A já doufám, že se věnujete doma četbě písma pravidelně, že procházíte písmo znovu a znovu, každým rokem. A já věřím, že mi dáte zapravdu starší věřící, že každý rok, když znovu čtete písmo, tak vás znovu a znovu udivují udivují podivohodné nové souvislosti, které jste prostě dříve nevnímali.
3:03A nevnímali jste je často právě proto, protože prostě jste neznali ten kontext těch dalších událostí. Ale čím více a hlouběji poznáváme písmo v kontextu, tak tím více můžeme vytěžit z těch jednotlivostí. Víte, já bych to uvedl na míru slovy pána Ježíše Krista, za které promluvil v Matoušovi 13.52. On jim řekl, proto se každý učitel zákona,
3:33který se stal učetníkem království nebe, spodobá člověku, hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré. Rozumíme tomu? Já jsem přesvědčen, že pán Ježíš v tomto kontextu myslí na to, že opravdu pravý učedník Pána Ježíše Krista, který zná písmo, tak musí být obeznámen s tím,
4:04že má ze svého pokladu vynášet to staré i to nové. A my víme, že prostě v tom kontextu určitě se to odráží na poukaz na písmo nové smlouvy a bezdebat na písma staré smlouvy. Takže víte, že jsou někteří novozákonní věřící, někdy pochybují nad tím slovem věřící, kteří prostě si myslí, že stačí pouze studovat Evangelia a nový zákon,
4:37ale tak to není. Pán Ježíš nic z tohoto takto nezamýšlel. A naopak, pokud vnímáme toto slovo, tak ten poklad máme dvojí, máme ho v písmech staré i nové smlouvy. Takže, bratři a sestry, já jsem si dnes tedy připravil takový nadhled, který nám pomůže pochopit tu roli a tu symboliku toho,
5:12kněze Josui v té komplexnosti dějin spásy, ale i eschatologie. Víte, že prostě nauka o spasení je jedna z doktrin systematické teologie, ale samozřejmě víme, že eschatologie je nauka o posledních věcech, ale oni to jsou samozřejmě sestry. To nelze úplně oddělit, protože vše souvisí se vším a všechno má svůj daný kontext.
5:41Já jsem si tedy připravil takové schrnutí, aby jsme viděli tedy dějiny z pásy a zároveň, aby jsme tak přišli k tomu výkladu eschatologie. V prorovském kontextu totiž musíme chápat osobu velekněze Jošuji zaprvé jako fyzickou existující historickou osobu, která sehrála nezustupitelnou roli při obnově jeruzalemského chrámu
6:15po naplnění 70. letého trestu babylonského zajetí. To je naprosto nutné. On jí byl. To není smyšlená postava, to je historická postava. A právě na této historické postavě docházíme pochopení toho, že v něm a jeho potomcích bude naplněna boží smlouva kněžská s Pinchasem,
6:46což je opravdu velmi důležitý moment starozákonní smlouvy. Druhá věc, kterou budeme vnímat, je, že sám velkněst Jošua je typusem představitelem Izrále, samotného před hospodinem. My jsme si řekli, jaká je úloha kněze, a velekněze obzvlášť, zastupovat lid před hospodinem.
7:17Takže když přemýšlíme nad touto osobou, musíme vidět etnický Izrael a včetně všech proselítů, kteří se stali účastní synajské smlouvy. Rozumíme tomu. A za třetí je to typus, který poukazuje na samotného pána Ježíše Krista. To jsme již také společně v biblických prošli a zamýšleli se nad tím.
7:47No a za čtvrté, což je pro nás obzvláště důležité, Jehošua, Jošua je samozřejmě jak jménem stotožněn s pánem Ježíšem, ale tak poukazuje a představuje typu z kněze, věrného kněze všeobecně. A teď dejte pozor, kněze nové i staré smlouvy.
8:17Takže já proto, aby jsme tento kontext lépe chápali, začnu od stvoření světa. Což je docela velký kus, ale nebojte se. Já jsem připravil klíčové datomy, které jsou samozřejmě, bratři a sestry, zaokrouhleny, co nejvíc to šlo. A já bych chtěl, aby tohle jste nosili ve svých srdcích a myslích. Protože vám to strašně pomůže se orientovat nejenom v tom, co teď probíráme,
8:47ale v historii celého písma. A není to tak těžké. Takže když bychom tedy začali od Adama, začneme dříve, začneme stvořením světa, víme, že předtím existovala věčnost. Nebyl čas. Hospodin je věčný, čili existoval vždycky. A vždycky existovat bude, je to těžké pochopit, ale jeho atribut a jeho podstata je taková,
9:22že Bůh nemá počátek ani konec. Ovšem, pán Bůh se v té námi těžce nepředstavitelné nebo představitelné věčnosti rozhodl, že stvoří svět a že stvoří všecko, co my dnes nazýváme světem. A myslím tím tedy celý vesmír, ale dejme pozor i nebesa. Takže ten duchovní realm, nebo tu duchovní říši.
9:55Takže na počátku opravdu hospodin se rozhodl, že stvoří nebesa a zemi. Před tímto okamžikem Pán Bůh existoval jako všemohoucí věčný Bůh se všemi svými atributy ve své trojedinosti, jako Otec, Duch a Svatý. El Shaddai se také překládá jako Bůh sám sobě dostačující. To znamená, že Pán Bůh neměl ničeho nedostatek
10:25a vlastnil a měl v sobě plnou aseitu. To znamená, že nikdy nebyl a nebude na ničem ani nikom závislý. On je sám v sobě zdrojem všeho, ale on sám nepotřebuje zcela vůbec nic. V této námi nepředstavitelné věčnosti pán Bůh naplánoval celé dějiny. Jeho knihy byly napsány a pán Bůh se rozhodl,
10:55Víme, že dokonce i pán Ježíš byl už dávno před tímto stvořením světa vyhlédnut a určen jako oběť za hříchy, ale to jeho naplánování bylo naprosto dokonalé, bylo do detajů. A tak se stal den D. Den byl večer a bylo jitroden první. Vlastně to šestidení stvoření. A když bychom to chtěli časovat, tak skutečně to vychází podle biplistů, kteří počítají to podle takzvaných toledot.
11:27Toledot, víte, to jsou ty rodopisy. První kniha Biblie je kniha Genesis, anebo se také nazývá knihov rodopisů, protože v ní jsou rodopisy, kde máme do detailu určeny věky a stáří a úmrtí těch důležitých biblických postav. a to není náhodou. Právě to umožňuje spolu s kontextem celého písma dojít k určitému závěru a tím se biblisté zabývali ve starověku i v novověku.
11:58Takže když bychom to zaokrouhli, přibližně se nacházíme v tom okamžiku, že svět byl stvořen asi 4 000 let před Kristem. Všimněte si, jak to celé stvoření a časnost bude kopírovat šestidení, sedmidení cyklus toho božího týdne. Biblisté, a já jsem vám to už možná říkal, to tajemství, počítají s tím, že všechny ty dispenze času
12:26se dají rozdělit jako dispenze toho šestideního stvořitelského týdne. A víme, že tím sedmím dnem je sabat a ten poukazuje na milénium. Takže čtyři tisíce let před Kristem my bychom měli asi spozornit, protože pokud dobře počítáte, tak jsme se přiblížili datu, kdy se lidstvo dostává do času šesti tisíc od stvoření světa.
12:54Takže kdo má uši, rozuměj. Prostě slyš a rozuměj. To by nám mělo něco evokovat. A my tedy pojďme na tu historii v kostce. 4 000 let př. Kr. stvořil Pán Bůh svět, hned na počátku po stvoření světa, které učinil v 6 dnech, 24 hodinových dnech, protože hebrejština je naprosto přesná a říká, že byl večer a bylo jítro, den první, takže tam nemůžeme svévolně dosadit
13:26nějaké obrazy nebo chápat to jenom jako nějakou metaforu. To neumožňuje ten text. Ten text není psán jako prorocký, není psán jako alegorie, je psán jako historický záznam. Je to proza, je to historický záznam události. A když prostě pán Bůh předpokládal a věděl, že přijdou moudří lidé,
13:56kteří se budou snažit napasovat tam miliony let evoluce, tak, aby to pojistil, řekl, že byl večer a bylo jitro, den, první a tak dále. Takže stvoření světa, šest dní, sedmý den posvěcený jako den odpočinku. Víme ovšem, že hned na počátku, kdy byl stvořen člověk, první muž, potom žena, došlo ke zvedení člověka satanem.
14:26Je nám tedy jasné, že v této době se také odehrála vzpoura v nebesích předtím, protože muselo dojít k pádu Lucifera, což byl Cherub. A v době, kdy byl člověk umístěn v zahradě Getsemane, už víme, že satan byl padlým andělem. To se nedozvíme z Genesis, to se dozvídáme z dalších prorockých textů a textů například v Izajášovi a dalších knihách.
15:00Takže, co je důležité, po pádu zaznívá z božích úst předpovězení zaslíbení Mesiáše ve třetí kapitole, takzvané protoevangelium. A co je důležité, já se teď nebudu zabývat všemi odkazy, ale budu se zabývat věcmi takzvaného kněžství. My jsme si řekli, že úlohou kněze je zastupovat člověka před Bohem, kněží měli obětovat zvířata a tak dále.
15:29Já tedy přečtu takový sevrubný popis, jak se písmo kouká na kněze. Bude to několik textů. Židum 5.1. Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v božích věcech, aby přinášel dary a oběti za hřích. Tuto čest si nikdo nemůže přisvojit sám nýbrž je povolán Bohem, jako i Áron. Levitikus 10.8. Hospodin promluvil k Áronovi.
15:55Nebudeš pít víno, ani pivo, ty, ani tvé potomstvo s tobou. Když budete přicházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli, to je věčné ustanovení. Pro vaše potomky budete rozlišovat mezi svatým a obyčejným, mezi nečistým a čistým. budete vyučovat syny Izraele všem ustanovením, které k vám hospodin promluvil prostřednictvím Mojžíše.
16:20Malachiáš ještě 2.7. Vždyť ty kněze střeží poznání. Z jeho úst se vyhledává zákon, neboť on je poslem hospodina zástupu. Takže jestliže svět byl stvořen před čtyřmi tisíci lety, tak ale my víme, že hned na počátku byla přinešena první oběť. Kdo jí přinesl? Hospodin. Bez debat. Hospodin je na to nepřímý ukaz,
16:52ale těžko by hospodin sehnal zvířecí kůži, aby překryl hřích nahotu Adama a Evy, pokud by prvé nezabil zvíře. Takže první krvavá oběť byla přinesena ještě v té edenské zahradě hospodinem. Určitě víte, že po vyhnání Adama Evy z ráje, Adam poznal svoji ženu, to znamená, měli pohlavní styk,
17:23a Evě se narodili první syn a pak druhý syn, Kain a Abel. A jak bratr teď poznamenal, tam čteme, že když přišel čas, oni přinesli oběť. Přinesl oběť Kain i Abel. Rozumíte tomu? Nemáme explicitně v písmu zaznamenáno, jakým způsobem a co všecko hospodin sdílel do detailu s prvními lidmi v předpotopní době.
17:53Ale bez debat z tohoto můžeme nepřímo usazovat, že lidé moc dobře už před potopou věděli, jak se hospodin uctívá, že se mu musí obětovat. A ve své podstatě v této době platil princip takového všeobecného kněžství, protože lidé mohli přinášet hospodinu oběti. Víme, že Kain přinesl oběť bez víry a přinesl ji z plodů své zemědělské práce
18:20a hospodin na něho nesklédl a nepřijal ji, kdežto Abel přinesl oběť z toho nejlepšího tučného a především přinesl krvavou oběť ze stádu svého dobytka. Víme, jak to dopadlo, Kain rozhněval a svého bratra zabil. A tady vidíme, že se nám štěpí všechna světová náboženství. Jsou pouze dvě. Jedno pravé, které ctí samotného boha Bible.
18:48A dejme pozor, lid v této době uctíval hospodina. A druhé nepravé, všechny falešná náboženství, proto říkáme náboženství Abelovská a Kainovská. Máme Abelovské kněze a Kainovské. Když tedy pominu a vezmu celou tu dobu předpotopní, je to dlouhá doba, tak o ní máme v Bibli záznam douze do šesté kapitoly. Pán Bůh nepokládal za důležité, aby s námi sdílil všechny detaily,
19:18které se děly na této zemi, přesmála v období, počítejme se mnou, jak ta doba přibližně trvala, což je dlouhá doba. To je dlouhá doba, když víme, že nejstarší člověk světa metů šalém žil kolik? 969. Správně. Takže Noé třeba 960. Takže je to obrovské období.
19:51A my víme, že se rozmohla nepravost a Pán Bůh se rozhodl vyhladit lidstvo, ale Noé našel milost u hospodina. A tak hospodin zachránil Noého skrze archu. A je zajímavé, určitě jste si všimli, že Noé dostal příkaz od hospodina, že má přivízt do archy některé druhy zvířat, suchozemských zvířat a ptáků, kteří měli být zachráněni,
20:19ryby nepotřebovali útočiště v arše, ale biblista musí spozornět a říct, on jasně slyšel, že má naložit čistá a nečistá zvířata. Doufám, že víte, o čem mluvím. Takže rozumíte tomu, je někdy do šesté kapitoly Pánem Bohem zjeven přímý seznam čistých a nečistých zvířat? Ne, ale to neznamená, že nebyl předán. Protože Noé přesně věděl, které zvířata jsou čistá a které jsou nečistá
20:51a my se to posléze dozvídáme teprve až při studiu Levitiku. Takže dávejme pozor, co udělá Noé po potopě. Po potopě Noé, když s ním hospodin uzavírá smlouvu, ještě předtím, první, co Noé udělá, přináší hospodinu oběť krvavou, čili plní roli kněze. A přináší samozřejmě pouze z čistých zvířat.
21:23Takže dovedl rozlišovat, co je čisté a co je nečisté. A dovedl chápat, co se Pánu Bohu líbí a jak lze Pána Boha uctit. Nepřišel, neupekl mu chleby. Prostě učinil to, co bylo hodno. Takže přemýšlíme fut na kněžstvím. Takže pak máme přibližně rok 2200. Víme, že lidstvo se rozšířilo ze tří synů Noého, Šéma, Cháma a Jefeta.
21:55Ty obydlili celou zem a víme, že tedy krátce po potobě dochází k první veliké spouře proti pánu Bohu při stavě bábelské věže. Protože kůž splodil Nimroda, Nimrod položil základy města Bábel byl Ninive a dalších a byl prvním takovým světovládcem typusem antikrysta v písmu. A co je důležité, tak víme, že pán Bůh tedy smátl jazyky
22:28a rozptýl lidi po celé šíři země. Z nich vznikly všechny rasy, národy a kmeny. Ovšem já se zastavím u jednoho důležitého rodu, který pocházel z koho? s Šema, byl to potomek. Avera, od toho máme slovo Haivri, a Averite jsou tedy jinými slovy nazýváni.
23:00Haivri, Averite, máme semické národy, od Šema. A pak máme Averity, Averite, Haivri, Ivrit, což je jazyk biblických hebrejštiny, no to jsou hebrejové. Takže Abraham byl potomek Šéma a byl potomek Ávěra, proto Abraham byl nazýván a jeho potomci dodnes, že jsou to hebrejové.
23:32Neplest židy, jo, prostě je to složitější. Zeptám se, Abraham byl žid nebo pohan? Amen. Přesto po povolání Abrahama čteme hospodinem. Abraham teda přibližně narození 2150.
24:03Ty čísla nejsou přesné, ale odhadem. Víme, že když mu bylo 75 let, tak byl vyveden hospodinem z kaldejského uru, aby získal zemi za dědictví, ale už předtím byl povolán jeho otec, terach potomek náchodův, kteří všichni byli potomci Averovi. A byly to pohané. Abraham po povolání hospodinem, to jsme teď opakovali v neděli,
24:35co první činí, když přichází do kenánské zaslíbené země, staví hospodinu a obětuje mu. Obětuje mu. Obětuje mu a to se opakuje. Takže Abraham sloužil ve své podstatě jako boží kněz. Pojďme dál. To nejdůležitější, co musíte vidět ve dne v noci o půlnoci, je určitě abrhámovská boží smlouva. Rok 2080 překrystem, protože je to velice důležitá smlouva, vůbec na této smlouvě stojí veškeré lidské spasení
25:13a všechno, o čem budeme mluvit. Ta smlouva je ústřední pro novou smlouvu, pro všecko. Tato smlouva byla uzavřena s Abrahamem, tam se zaprvé. Byla to smlouva unilaterální nebo bilaterální? Víme, co znamená laterální, bilaterální. Bilaterální smlouva je, že tu smlouvu uzavírají dvě strany a ty se zavazují. Unilaterální znamená, že ta smlouva je zavázána jedním účastníkem,
25:40který se zavazuje, že naplní to, co slíbil. Unilaterální. Máme v tom důkaz, protože když na Abrahama padla mrákota a přízrak po té, co obětovala zvířata, víte, že kará, ani karáty, berit, jako usekl jsem, rosekl jsem smlouvu, oni neuzavírají, ho rozsekávají, je to z toho, že se vzali ty dobytčata, ptáky nepůlil a víme, že když padla na Abrahama mrákota, víme, co dělal Abrahám při tom, když hospodin tuto smlouvu uzavíral, spal.
26:16Potom usnul. Nejprve odháňal vratce a pak na něj padla strašná mrákota, přístrach a usnul. Takže opravdu nebyl účasten. A když se uzavírala smlouva, tak ty účastníci té smlouvy museli projít oba nebo jeden. Kdo tedy prochází? Přišla ohnivá pochodeň, oblak ohnivý a to byl hospodinův anděl, sám pán Ježíš Kristus před inkarnací.
26:47Proč je to tak důležité? Protože v galackým čteme mohla smlouva vydaná po 430 letech zrušit tu smlouvu první? Nemohla. To je důležité, protože my vlastně víme, že to je tedy jaká smlouva v pořadí druhá. První byla smlouva s Noémem a veškerým tvorstvem, že hospodinu už vícekrát nezahubí lidstvo potopou, zahubí ohněm. Druhá smlouva a největší a nejdůležitější je avrhámovská smlouva,
27:16která je nadřazena všem ostatním a z ní vycházejí. To si pamatujeme. Takže víme, že ale pak uzavřel hospodin další sloumu s Avrhámem, která nám často uniká a to je rok 2067 př. Kr. kdy Abraham, když byl hospodin přikázal Abramovi, to bylo jeho původní jméno, aby ho přejmenoval na Abrahama a jeho manželku Sarajna Sáru,
27:49tak tato smlouva byla jaká? Byla unilaterální nebo bilaterální? Velmi důležité. Je to bilaterální smlouva, je podmíněna, čím je podmíněna? Je podmíněna obřízkou, proto víme, kdo je dnes všecko obřezán, protože v té době už měl syna Izmaele, původce všech arabských národů Izmaeltů, a ty jsou taky obřezáni až dodnes, a vlastně Korán je odsud odvozován.
28:23ale v té době ještě nebyl na světě syn zaslíbení Izák. Takže Abraham byl obřezán v 99 letech a spolu s ním veškeré mužské potomko, potomstvo jeho domu, i ti, kteří byli koupeni za nějakou cenu. A pozor, pán Bůh říká, budeš dodržovat moji smlouvu, mé ustanovení, budeš přede mnou chodit, to je podmínka, a budeš obřezávat své syny, nebo ty najaté,
28:52osmého dne, obřízka není z Možíšova zákona, to je už cte, a říká hospodin, pokud nebude někdo obřezán, tak co? Bude vyloučen, odseknut od tvého lidu. Abrahamovská smlouva obřízky. Je velice důležitá, je to bilaterální podmínečná smlouva. Protože na této smlouvě nestojí naše spasení, protože my víme jasně, že podmínkou našeho spasení není obřízka.
29:25Ale pro potomky Abrahama, účastníky této smlouvy, to znamená potomky Izákovi, Izmaelovi a ostatních, je to závazné, pokud se chtějí hlásit k abrahamovské smlouvě. Takže potom rok 2066, Abrahamovi je 100 let a Sáře je kolik? Kontrolní otázka, jak tyto dva daleko od sebe byly? Deset. Deset.
29:56Sáře bylo 90 let. Se narodil za syn zaslíbení Izák, který je ale jediným právoplatným dědicem všech zaslíbení. Takže pojďme dál. Víme, že i Izák obětoval pánu Bohu a pán Bůh s ním uzavírá smlouvu potvrdu zeji. V roce 2006 př. Kr. když si budete pamatovat rok 2000 přibližně, je narození dvojčat Ezaua Jákoba z manželky Izáka Rebeky. A v roce 1906 př. Kr. Jákob dostává nové jméno,
30:33když se vrací od svého hodného strýce Lávana, když si už vysloužil svoji domácnost, měl své syny a ženy, už bylo položeno základy celého Izraelova domu, tak při souboji Jákoba v noci s hospodinem, hospodin po tomto souboji, kdy Jákob vítězí, dostává nové jméno a to jméno Izrael, což znamená bojuje Bůh. Takže víme o Jákobovi jeho život,
31:07jeho službu a chápejme, všichni tyto sloužili jako kněží ve své podstatě. Pojďme dál. Tak, já jsem přeskočil jednu důležitou věc Avrahamova života. Totiž Avraham se ve svém životě setkává s důležitou osobou po bitvě nad krály, kdy vysvobodil Lota s rukou zajetí i z Sodomského krále a to s knězem Melchisedechem,
31:37který je nazván knězem Boha. Boha nejvyššího, Elion, Kone, Šamájim, Véhaárec, Boha nejvyššího, vlastníka nebe i země. A co Abraham činí? On dostává požehnání od tohoto kněze. Tady je prvně napsáno, že je kněz. a Abraham činí co? Odevzdává tomuto knězi desátky.
32:09A my víme, že je to důležitý akt, protože skrze něho prakticky tomuto knězi přinesli desátky všichni ti, kteří zešli z jeho beder, včetně Lévyho. Super. Takže na to nezapomínejme. V roce 1898 je Jozef prodán kvůli žádlivosti svých bratří do Egipta. Vy víme, že už té abrahámovské slouvě bylo jasně dopředu předpovězeno,
32:39že lid boží se stoupí do Egipta a bude tam po 400 let zajetí. Že se tam rozplodí a potom výjde s velkým bohatstvím. Takže přesně toto se naplnilo. Jakob se stoupil v roce 1875 př. Kr. s celou rodinou do Egypta. My víme, že to bylo pěta sedmdesát duši. A v egyptském zajetí byl opravdu národ izraelský.
33:13Už mluvíme o národu izraelským. A všichni izraelité jsou tedy také hebrejové. Byl tam po 400 let, přesně s těmi dobami od výjití té smlouvy. Když tedy v roce 525 př. Kr. se narodí Mojžíš, tak začíná prakticky ono vysvobozování.
33:45Víme, že ale to nepřišlo hned, Mojžíš musel na to počkat, musel dospět a víme, že se mu v jeho kolika letech, přibližně 80. říkám, tady je to těžké dopočítat, 45-46 na přelomu ukázal hospodin v hořícím Keři na hoře Sinai, kde pásl ovce svého tchána Midianského měze Jitra.
34:19Takže a dostává pokyn, že vyvede izraelský lid z egyptského zajetí. Máme exodus, který tedy všechno známe, je spojen s těmi deseti egyptskými ranami a vyvedením Izraele z Egypta, ustanovením paschy, což je naprosto důležité. Zajímavé je, že Izrael se stoupil do Egypta s pěta sedmdesáti dušemi a vychází z něho 600 tisíc, dejme pozor, mužů.
34:54Takže odhady jsou ke dvou milionům, když budeme počítat ženy a děti. Takže pojďme rychle dál. Rok 1450 př. Kr. klíčový moment. A vyhovíme napřesně na den, a to si pamatujte. Je to vydání zákona a ustanovení, uzavření tzv. synajské smlouvy, zkráceně starý zákon v tom úzkém slova smyslu.
35:29A došlo k němu 49 dní po exodu, po svátku, který jasně počítáme i my. tedy 6. dne měsíce Sivanu, což je svátek Šavuot, neboli Pentakost, neboli Letnice. Takže my si na Letnice nepřipomínáme pouze seslání ducha svatého, ale také vydání zákona Mojžíšem, ale často se na to vůbec nepamatuje.
36:02Takže kontrolní otázka. Je to obrovský klíčová smlouva. Na co se zeptám, kdo ji uzavřel s kým? Byla unilaterální nebo bilaterální? Byla jednoznačně bilaterální, byla podmíněná poslušnosti Izraele.
36:36Zákon jasně praví, kdokoliv toto činí, bude živ. A kdo nečiní, ten zemře, bude proklad. Takže to je strašně důležité. Je to podmínečná smlouva. To znamená, pokud Izrael poslouchal všechno, co bylo v zákoně dáno. Prosím vás, hlavně nechápejte zákon jako desatého. To je daleko víc přikázání. Celý zákon se dá shrnout do dvou přikázání.
37:06Budeš milovat hospodina Boha svého, celou svoji duší, silou, mocí. a druhé, blížního svého jako sám sebe. V tom spočívá celý zákony proroci. Ovšem, tento zákon se dá rozdělit na deset přikázání. A všech této deset přikázání je dopodrobna rozebráno v tom levickém zákoně, který upravoval vztahy mezi lidmi, vztahy bohoslužby a všeho, co tam bylo.
37:33Zajímavé je, že mnoho lidí si neuvědomuje, komu bylo desatero dáno a s kým je tato smlouva uzavřena. pouze z Židy, ne z Pohany. Takže je to velice důležité, protože když si toto křesťané neuvědomují, tak se topíme. Takže jednoznačně je to jednak smlouva bilaterální, je podmíněná a také je to smlouva manželská.
38:06Neboť zde hospodin uzavírá manželský vztah se svojí ženou, Izraelem. A protože to bylo, co pak manželství? Zeptám se, kontrolní otázka, ženatí a v dané. Manželství je unilaterální nebo bilaterální smlouva? Na to si to budete dobře pamatovat. Jaká? No měla by být bilaterální, protože pokud dobře vím, tak by měla souhlasit, jak žena, tak muž.
38:34A tady opravdu hospodin promluvil a Izrael řekl, všechno, co si řekl, budeme činit. Takže důležitá informace. Takže byla to smlouva bilaterální a byla podmínečná. To znamená, v případě neposlušnosti přišly na Izrael všechna prokletí, která byla v pěti knihách Mojžíšových napsána.
39:04Je jich mnoho a když studujete historii izraelského národa, tak všichni musíte říct, to se stalo a ještě stane. Když přemýšlejte o holokaustu, když přemýšlíte o babylonském zajetí, když přemýšlíte o ničení jeruzalemského krámu, když přemýšlíte o zdrancování v roce 70, to všechno jsou důsledky porušení této smlouvy.
39:34Ale hospodin říká z ústy apoštola Pavla, A mohla smlouva po těch 430 letech zrušit tu první? Nemohla. A díky tomu i dnes trvá naděje pro Izrael. Chápete tomu? Protože Izrael byl hospodinem zapuzen a dostal rozlukový list. Dopodrobna o tom mluví prorok o Ozeáš.
40:05Protože celý Ozeáš je o tom, že si vzal nevěrnou ženu, Goméru propustil ji, ale jak to končí? Úžasným podobenstvím. Budu do pustiny, budu ji lákat. Znovu si ji zamiluju a znovu si ji vezmu. Takže Izrael je zapuzená, manželka hospodina, ale platí pro ní, že přijde čas, kdy se hospodin ke své synajské manželce vrátí.
40:38Takže postavení stánku setkávání, posvěcení Árona za velekněze, hospodin hned z počátku říká, že ne celý Izrael bude přistupovat k hospodinu, ale hospodin si vyvolil za všechny pobrotě prvorozené v Egiptě, všechny prvorozené v Izraeli, jak mezi lidmi, mužského pohlaví, tak mezi zvířaty. A každý prvorozený musel být vykoupen.
41:11Ovšem, jeden kmen z dvanácti byl Bohem vyvolen, aby se stal zástupcem před hospodinem místo všech prvorozených v Izraeli. A to byl kmen? Lévy. A víme, že byl součástí staré smlouvy tzv. levitní, nebo levický kněžský systém. Takže tady začíná levický kněžský systém a prvním veleknězem byl hospodinem skrze Mojžíše pomazán
41:44kdo? Áron a jeho synové. Při posvěcování na počátku po postavení stánku setkávání. Ohelmo et. Takže chápeme to. A co je důležité vědět, že hned na počátku Pán Bůh zjevuje svoji svatost a svoji velikost a to, že usmrcuje hned na počátku prvorozené dva syny, Árona, který byl potomkem samozřejmě Lévyho a Koheta a Amrama.
42:21a zůstávají mu čili dva synové, pouze starší Eleazar a nejmladší Itamar. To je velice důležité, protože skrze tyto přechází dědičně kněžská služba mojžišovského typu Levického dál. Když se zeptám, v čem spočívala Levická služba, co měla odrážet, nebo jaká byla její podstata.
42:54Tak, kde k ní dostal Mojžíš inspiraci? Na chorebu, když mu hospodin, když tam byl 40 dní a 40 nocí, ukázal věci nebeské. Protože v nebesích už dávno svatyně byla a je. Takže on to, co viděl na té hoře při zjevení hospodinovi slávy, když se hora třásla a kouřila jako pec, měl učinit jako obraz, jako podobení, jako stín těch nebeských věcí.
43:29Takže vidíme, že to áronské kněžství, to levické, není samotným vyjádřením podstaty, ale je pouze tím odrazem nebo tím stínem těch věcí nebeských. A je to velmi důležité. Takže pojďme dál. Rok 445 př. Kr. 12 vědů hned potom krátce proskoumává zaslíbenou zemi. Víme, jak to dopadlo. To on už boží lid byl v této době xkrát neposlušný.
44:04A xkrát porušil smlouvu. On ji porušil ještě dřív, než Mojží se stoupil z té hory. Víte, že když hospodin napsal svým prstem první desky desatera a dal je Mojžíšovi, tak už dávno lid po tom, co slyšel deset božích přikázání, zřešil, smilnil, postavil si zlaté tele a hospodin chtěl s Izraelem na dobro skoncovat. Ještě další možná zvláštní postřeh.
44:31Abrahamovská smlouva měla prostředníka nebo neměla? Kdo byl její prostředník? Když uzavíral hospodin smlouvu s Abrahamem, kdo byl prostředník této smlouvy? Hospodin. Nikdo. Když uzavírá hospodin smlouvu s Izraelem, má tato smlouva prostředníka? No Mojžíše, to jsou všecko verše, co vám říkám. To není vymyšlený, to je písmo.
45:01Takže Mojžíš je prostředníkem. Tato smlouva nebyla přímo Bohem ustanovena s člověkem, ale skrze člověka. Proto ve starém zákoně k Bohu nikdo nemohl přistupovat přímo, ale vždycky jenom skrze Mojžíšův zákon. Pamatujme na to. To je obrovský rozdíl. Takže pojďme dál. Co následuje dvanáct vědů, s čím se vrátilo deset z nich,
45:28nebo prostě jak to dopadlo? Tu zemi pohanilo, zmalomyslnili lid, že prostě tam jsou obři, že to nedobijou. Pán Bůh se nesmírně rozhněval a přísahal ve svém hněvu, že všechny generace od dvaceti let výše, kteří vyšli z Egypta, že nikdo z nich nevejde do země zaslíbená, že hospodin počká, až všichni padnou na poušti, kromě dvou.
45:59Jozua a Káleva. A tento trest se nakonec vztahoval i na samotného Árona i Mojžíše. Protože ani Mojžíš nedosvědčil hospodinu svatost. Víte, kdy zhřešil Mojžíš proti hospodinu? Ano, a co se tam stalo? Víte, to nás vždycky zarazí prostě.
46:30Mojžíš snesl tolik protivenství od Izraelců, kolikrát ho chtěli kamenovat, kolikrát ho chtěli odstranit, kolikrát proti němu reptali. A oni opět reptali. Víte, že hospodin je zkoušel na té poušti. A oni neměli co pít. A tak zase reptali. A hospodin řekl, že má jít, vzít svojí hůl, zvednout ji, promluvit k té skále a ona vydá vodu.
46:59My už z Nového zákona víme, že tou skalou byl sám Kristus. Ovšem Mojžiš udělal co? Přišel k té skále a ve vsteku do ní dvakrát praštěl. Přemýšlejme, do koho udeřil. A tady je konfrontace zákona v milosti.
47:30Zákon nebyl schopen, Mojžíš stělesnující zákon, uvést boží lid do zaslíbené země a sám tedy se postavil nahoru, na východním břehu Jordánu a viděl zaslíbenou zemi a pak zemřel. Na které hoře? Nahoře nebo zemřelo. Mojžíš. Ale sám do zaslíbené země a přejít Jordán nesmělo.
48:03Čili kdo přivádí do zaslíbené země? Zákon? Nebo Ježíš? Jozue. A Jozue se jmenuje Jehošu a hebrejsky. Takže pojďme dál. Takže smrt Árona 407 nahoře hor. 407 je velice důležitý milník, protože v této době také došlo
48:33k obrovským významné události. A to je, že po tom, co se v numeri dočítáme, že moábský král se bál Izraelcu a povolal si proroka, božího proroka, hospodinová proroka, Baláma, syna Bosorova. Aby mu prokral Izrael, tak samozřejmě on nemohl. Víme, němá oslice, promluvila, ale my čteme až v Novém zákoně, že prorokovi se zalívila mzda za hřích.
49:08A tak když nebyl schopen Izrael proklít králi Balákovi, tak mu poradil. Poradil mu lest. A to je, aby pozval syny Izraele, aby se účastnili smilných hodů před Balpeorem. A to tedy způsobilo tak obrovskou ránu, že v Izraeli hospodin nechal pobít 24 tisíc.
49:40A v této době je důležitý moment, Protože tady se ustanovuje boží smlouva s Pinchasem. Boží smlouva s Pinchasem. Boží smlouva s Pinchasem, čili třetím synem Áronovým, protože při této ráně, co Pinchas udělal, šel a když viděl, že jeden z potomků z kmene, no byl to Zimri a Kozbí, z jakého kmene byl Zimri?
50:14Šimeon. Šimeonita, syn předáckého předáka, a vzal si a smilnil z Kozbí, což byla dcera knížete midiánského. Tak on si ji vevrl do stanu a tam spolu leželi a Pinchas, aby odvrátil boží hněv, tak je probodl. A tím zastavil boží hněv, to jsme si už minule opakovali. A tehdy hospodin ustanovuje smlouvu s Pinchasem,
50:44smlouvu věčného kněžství, která bude a musí být naplněna. Tuhle smlouvu si pamatujte, jinak nemůžeme chápat ani to další naplnění těch ostatních proroctví. Já tedy možná akorát tu smlouvu s Pinchasem zopakuji. Vy ji určitě znáte 25.10. hospodin promluvil k Mojžíšovi kněz Pinchas, syn Eleazara, syn Áronova,
51:15odvrátil můj hněv od synu Izraele, když uprostředních horlil mou horlivostí. Takže jsem ve své žádlivosti neskoncoval se syny Izraele, proto řekni hle, ustanovil jsem s nimi smlouvu pokoje. Jemu a jeho potomstvu po něm bude věčnou smlouvou kněství, protože horlil pro svého boha a vykonal obřad smíření za syny Izraele. Tato smlouva musí platit. Pojďme rychle dál.
51:48Rok 1406, smrt Mojžíše, a Izrael pod vedením Jozua vchází do zaslíbené země, aby ji obsadil. Haaretz ha mu vtáchat. Je hebrejsky země zaslízená. Haaretz ha mu vtáchat. Rok 1375 je smrt Jozue, čili končí kniha biblická Jozue. Potom následuje samozřejmě velmi zajímavá vzuvka
52:21a to jsou události knihy Rout. Velmi důležité, Naomi, Rout, Boaz, víme proč, protože tady počíná a je důležitý milník rodokmenu samotného krále Davida a pána Ježíše Krista, neboť prvně si někdo vzal nevěstku Rachab, to byl Nachšon. Nachšon splodil Boáze, ten si vzal Moabitku.
53:03Růd a spolu měli Obéda. A to byl předek Jišajův, který byl otcem krále Davida. Ale v této době ještě zpátky, Samozřejmě se odehrává celá kniha soudců, čili 1375 až 1075 smrt. Koho? Šam, Šona. A tady už se překrývá další události, a to je poslední soudce Izraele, čili měs Samuel, první Samuelova.
53:35První Samuelova. Už jsme tedy v době, kdy stánek úmluvy stojí kde? V Šílu. Chana si tam neplodná přichází vymodlit svého syna, prvorozeného, proroka Šemuele. A my se dozvídáme, že kněz Elí, který byl potomkem koho, to už z minulých biblických víme, byl potomkem Itamarovým, sloužil té době jako veletněst v Šílu a jeho dva nepodaření synové,
54:07Kofny a Pinchas, kteří se rouhali hospodinu, činili zlé věci, takže pán Bůh je proklel a prorokoval Elímu, jak naloží s jeho domem. Také jsme si to v minulých biblických hodinách říkali. Byla to silná kledba a opakovali hospodin dvakrát. Prvně ji řekl skrze muže Božího, který navstivil Elího a podruhé ji musel zvěstovat jako první úkol
54:39mladičký prorok Samuel, jak my říkáme. Takže to je velice důležité, protože tato kladba působí, že hospodin zavrhuje jednu celou linii kněžskou, která pochází z Árona a to linii Itamarovskou. Jenomže to naplnění této kladby, a tu kladbu si najděte v písmu, protože je opravdu silná.
55:09Hospodin naplnil v dílčích okamžicích. První okamžik, velice důležitý, pojďme dál. Je rok 1075, bitva u Šíla. Při této bitvě je zajata hospodinova schrána. A co se děje? Jsou zabiti oba dva synové Eliho, Kofny a Pinchas. Když se to dozvídá starý, silný a tlustý muž, Elí padá vzad, zlomí si vás.
55:42A manželka Pinchasova rodí v bolestech svého syna. Ichavod není sláva, protože hospodinová sláva opustila Izrael a umírá. A z Ichavoda pochází potom zbytek této kněžské linie. Pojďme dál. 1045 prorok Šamuel na dotírání Izraelců ustanovuje králem nad Izraelem krále Šaula Benjaminovce
56:19a pomazává ho za králem. Víme ale, že král Šaul zhřešil, protože byl neposlušný a vzdorovitý hospodinu při bitvě s Amalekity a hospodin krále Šaula, bo Saula, ale hebrejský je to Šaul, je to stejné jméno, jako měl Šaul. Znáte nějakého Šaula z Nového zákona?
56:49Pavel Starsu. Takže, a on byl z jakého rodu mimochodem? Byl to Benjamínovec. Vidíte ty komplexní souvislosti. Takže král Šau je zavržen a tady vidíte zase paralela. Nejprve je zavržena jedna větev celá velekněžská kněze, a teď pán Bůh zavrhuje celou jednu královskou linii a vyvoluje novou. A to linii královskou, která bude pocházet z Davida.
57:22protože v roce 1028 př. Kristem, teda 24 potom, je pomazán Jišajův syn v Betlehémě z rodu Jišajova a z rodu Judova za krále nad Izraelem. Aby se naplnila písma, protože už dávno předtím všichni proroci prorokovali Jákob, když žehnal svým synům. A další, že z kterého kmene vzejde král, který bude pást,
57:54musí být z Judy, ne z Benjamína. Takže, aby se naplnila písma, 1111 př. Kr. dochází k dalšímu dílčímu naplnění kletby nad Elího domem. A to je pobytí 85 kněžích z domu Elího v Nobu. Víme, že se tam David přišel skrýt před pronásledováním králem. Šaulem a když odtamtud odešel, je to tam mimochodem ty předkládené chleby,
58:24které nesmí jíst nikdo, jenom kněží, k tomu se vrací i pán Ježíš v Novém zákoně, tak potom Šau dává příkaz a dejme pozor, Edomita, čili přímý potomek Ezaua, stahuje svoji ruku, protože nikdo si to netroufl a pobyl 85 kněží a zachránil se pouze jediný, a to byl Evjatar, nebo v biblích našich Abjatar.
58:56A tento kněz sloužil po celou dobu krále Davida jako jeho velekněz. Rozumíme tomu? Pojďme dál. Rok 1010 př. Kr. smrt krále Šaula a Jonatana, vláda krále Davida nad Izraelem. Oficiálně Izraelu vládne už král David. Rok tisíc klíčová smlouva hospodina s Davidem. Zaslíbení krále, který vzejde z beder Davidových,
59:30tu smlouvu taky byste měli znát, a který vyboduje hospodinu chrám. 990 př. Kr. narození syna zaslíbení Šelomouna. A po celou tuto dobu Abiatar slouží věrně. Dokonce slouží i věrně při vzpouře Davidova syna Avšaloma, která byla přibližně rok 975 př. Kristem. Takže Aviatar byl věrný. Ale aby se naplnila písma, v roce 970 př. Kristem,
1:00:05v posledních dnech života krále Davida, víme, že povstal proti Davidu a hlavně teda proti jeho synu, Šalomounovi, jeho syn. a do Niaš a společně s velitelem armády Joabem a veleknězem Abiatarem se nechal pomazat za krále nad Izraelem. Co je důležité, je, že Abiatar samozřejmě moc dobře věděl, že hospodin si přeje na trunu Šlomona a přesto zradil.
1:00:39A mělo to obrovské důsledky nad celým zbytkem osudu Elího domu. Aby Jatar po této zradě, po tom, co umírá král David, je králem Šalomounem. Zapuzen, je vyhozen a my víme a čteme to přímo v Královské. 1. Královská, 1927. Šalomoun vyhnal Evjátara, takže nebyl hospodinovým knězem, aby se naplnilo hospodinovo slovo,
1:01:14které ustanovil nebo promluvil o domu Élího v Šílu. Rozumíte tomu? Všecko to svědčí o naplnění boží věrnosti, ale také varování. Takže tímto končí Élího i Tamarovská linie a dochází k naplňování božího zaslíbení dané Pinchasovi, neboť místo aviatara je ustanoven na tento post kněz Cádok.
1:01:44Cádok znamená ze slova spravedlivý nebo ospravedlněný. A my víme celou tu genealogii těch kněží. Kde ji najdeme? Najdeme ji první paralipomenom 5.29. Synové Áronovi, Áron a Mojžíš a Miriam. Synové Áronovi, Nádab, Abihu, Eleazar i Tamar. Eleazar splodil Pinchase, Pinchas splodil Abíšu, Abíšua splodil Búkyho, Búky splodil Úziho, Úzi splodil Zechariáše, Zechariáš splodil Merajot, Merajot splodil Amariáše, Amariáš splodil Achítuba, Achítub splodil Cádoka, Cádok splodil Achímase, Achíma splodil Azariáše, Azariáš splodil Jochanana, Jochanan splodil Azariáše,
1:02:34Azariáš sloužil v tom domě, který postavil potom Šalomón jako kněz. Azariáš splodil Amariáše, Amariáš splodil Achituba, Achitub splodil Sádoka, Sádok splodil Šáluma, jsou dva sádokové, neplest. Šálum splodil Chilkiáše, Chilkiáš splodil Azariáše, Azariáš splodil Serajáše a Serajáš splodil jeho cadaka,
1:03:05který byl odveden v roce 586, nebo možná v těch prvních deportačních vůnách dříve, do babylonského zajetí. A jeho cadakovi se v babylonském zajetí narodil kdo? Hněz Jehošua, který po vydání dekretu krále Kyrského, pojďme dál, 586 zničení chrámu, babylonské zajetí, 70 leté
1:03:39a 538 dekret krále Kira, všecko známe, rok 536 zahájení prací na hospodinově době a obnovení druhého chrámu. Víme, že se navrátil do Jucka tehdy, jak Zeru Vável, přímý potomek krále Šelomouna, tak i Jošiáš, přímý potomek kněze Pinchase Cádoka.
1:04:09536 práce ustávají na chrámu protivenství a rok 519 př. Kr. 24. dne měsíce Ševatu, to je jedenáctý měsíc Luag Hašanaha Ivri, druhého roku vlády krále Dareia. Histapsese se stává podivuhodných osm vidění k proroku Zechariášovi. A součástí těchto podivuhodných vidění je i osud a role kněze Ješu Jošui.
1:04:46V rok 516 dokončení chrámu. Bratři a sestry, mluvám si, že jsem dnes přetáhl, já jsem říkal, že budu končit biblické dříve, ale toto je to v kostce, co nám položí základ, aby jsme teď dokázali nahlížet, jak na věci naplnění proroctví předešlých, historické události v době roku 519 a zároveň, aby jsme dokázali chápat to úžasné zaslíbení,
1:05:18které se musí naplnit. A znovu opakuju, když jsme si říkali na začátku. My musíme přemýšlet, a doma už to zkuste, nad jeho švěrou za prvé jako nad fyzickou osobou, která sehrála svoji roli v daném čase, za druhé jako toho, v kterém musí a v jeho potomcích dojít na plnění Pinchasovská kněžská smlouva. Za třetí, přemýšlejme nad ním jako na typusem Pána Ježíše Krista,
1:05:53jako na toho, který zastupuje celý boží lid a zároveň jako typuse kněze. Takže tohle všechno, když pochopíme, tak potom budeme schopni, neříkám do všech detailů, ale pochopit tu podivnoho mnohou úlohu, kterou zastává Jehošua ze chariášových viděních.
1:06:25Takže tolik dneska ode mě. Zbývalo mi toho ještě mnohem více, ale už by toho bylo moc.