Prorok Zachariáš #26
Biblické texty v kázání
Leviticus 101. Samuelova 2Žalm 45Žalm 69Zacharjáš 3Matouš 1Jan 31. Petrův 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 6:12 1. Petrův 2,6
- 8:49 Žalm 45
- 13:35 Leviticus 10,8
- 23:42 Leviticus 10,1
- 32:22 Matouš 1,3
- 40:44 1. Samuelova 2,27
- 50:20 Jan 3,10
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:24Ještě jednou vítání a dnes tedy nás čeká už 26. sejtí nad prorokem Zachariášem a já dneska bych chtěl pokročit v tom výkladu a především tedy v tom soustředění se naše nad tou osobou,
0:54toho muže, který nám byl představen právě v tom čtvrtém podivuhodném nočním vidění. A to je tedy ten velekněs Jošua. Já jsem minulé tedy se snažil, protože aby jsme dokázali vnímat daleko komplexněji všechny tyto proroctví, soustředit vaši mysl na to, aby jste vnímali, že tak jako jsme u proroka Agea skrze toho zeru Bávela
1:30hleděli právě přes ten jeho královský původ a směřování právě na ten královský úřad našeho pána, spasitele Ježíše Krista. A tak prorok Zechariáš nám skrze osobu právě toho Jehošuji k velekněze určitě chce, aby prorocky jsme zaměřili svůj zrak na právě ten velekněžský úřad
2:03pána Ježíše Krista. Ovšem, tak jako Zerubável byl ve své podstatě samozřejmě historickou osobou, Byl to člověk, kterého pán Bůh stvořil z masa krve a kostí a sehrál důležitou roli v tom podivuhodném božím plánu, tak by bylo velice málo, kdybychom opravdu na toho jeho šluhu koukali jenom jako na nějaký obraz. My musíme vnímat, že i on je jako osoba velice podivuhodným článkem
2:39v tom celém božím záměru a podivuhodném plánu. A to opravdu chce trošku komplexnější pochopení některých témat, které, jak jsem už předeslal v těch minulých biblických hodinách, nejsou až tak mezi věřícími známy, protože opravdu vyžadují trošku podrobnější, Podrobnější, no trošku, opravdu podrobné studium písma.
3:11Na druhou stranu si myslím, že je to obrovské povzbuzení vnímat to, jak je boží slovo dokonalé, jak je hluboké a jak každá věc, včetně těch rodokmenů, je nesmírně důležitá. Že, víte, pán Bůh, to si vždycky opakujte, netrpí mnohomluvnosti. My čteme v písmu, že veškerá boží řeči, jaká je protříbená, je rizejší než samotné zlato a to zlatost ofěru.
3:45To znamená, ten problémem nás lidí je jazyk. To už několikrát boží slovo zvýraznuje a Jakub tento uzavírá velice jasně, že to je malý út, ale je to opravdu často út, který je podpalovaný samotným peklem, dňábelskými věcmi, mluvíme někdy příliš anebo vůbec. Říkáme někdy věci, které bychom radši říkat neměli
4:17a někdy mlčíme, když bychom měli mluvit měli. A jak říká, kdo nechybuje ve slově boží slovo, tak je dokonalý muž. ale byl takový na této zemi. Ale byl to opravdu jen a jenom Pán Ježíš Kristus. A víte, já nevím, do jaké míry si třeba i uvědomujete to varování, že Pán mu říká, že z každého prázdného slova budeme vydávat počet.
4:49Opravdu jazyk má moc. A na druhou stranu, ale když si teda vezmete Boží slovo, jak je hluboké, tak tam jsou věci, které my si neuvědomujeme, že opravdu každá ta zmínka nebo každá ta věc, která je tam změněna, má obrovskou hloubku. A my opravdu někdy na první, druhé, třetí, čtvrté, páté, desáté přečtení celého písma ji pořád nevidíme.
5:18Ne, že bychom o ní nečetli, ale chybí nám ta schopnost, že si ji nedovedeme spojit. a já vám nedávám záruhu, že vám dneska propojím všechny úžasnosti, to určitě ne, na to nám nebude stačit věčnost, ale určitě bych se o to chtěl pokusit vám na některé ty věci poukázat. Takže minule jsem chtěl, aby jsme vnímali pána Ježíše Krista
5:42a vůbec tu roli velekněze z toho novozákonního principu, Protože, jak jsem říkal, Zachariáš je primárně určen pro izraelský lid, o ten lid staré smlouby, který prostě si pán Bůh vyvolil a který byly dány otcové, smlouby, zaslíbení a z kterého i tělesně pochází náš pán Ježíš Kristus. A vyvíme, že Izrael až do této doby, co se týče Evangelia,
6:12stojí v nepřátelství vůči nám, ale že tady s ním pán Bůh má svůj plán a že i pro něj platí stále za slíbení. Ale chtěl jsem, abyste přemýšleli nad tím, že vy samotní jste kněži. Že my teď žijeme pod novou smlouvou a že my musíme si uvědomovat, jak nás to zavazuje. Takže já ještě připomenu 1. Petrova 2. 6. Proto stojí v písmu, hle, kladu na Sion kámen úhelný, vyvolený, vzácný.
6:42Kdo v něj věří, jistě nebude zahanben. Vám tedy, kteří věříte, je v zácnosti. Ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli. Ten se stal kamenem úhelným a kamenem úrazu a skálou pohoršení. Ti narážejí, protože jsou neposlušní slova. K tomu také byli určeni. Vy však jste rod vyvolený královské kněžstvo, národ svatý, lid určený božímu vlastnictví,
7:10abyste rozhlásali mocné skutky toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Vy, když jsi ne lid, jste nyní lid boží. Vy, když jsi ne slitovaní, jste však nyní došli slitování. Takže uvědomujeme si, jaká je to vzácná výsada. My z pohledu prostě boží v smluch jsme byli ničím jako pohané. Nebyli jsme těmi gojím, těmi národy, ale najednou jsme skrze boží milost,
7:48jeho rozhodnutí se stali účastníky všech v těch požehnání. A byli jsme označeni tím královským kněžstvem. Je to vůbec možné? Uvědomujeme si to. To opravdu, věřím, by mělo nás vést jednak obrovské radosti, ale jednak obrovské bázni, protože právě na tom životě, těch starozákonních svatých, na tom osudu Izraele vidíme,
8:18jak pán Bůh vážně bere tuto roli. Jak jsem říkal, nechci evangelium mladcinné milosti, já jsem bož děcko, v Kristu můžu všecko, No to určitě ne. Právě to zavazuje. Zavazuje to, že nám pán Bůh dal právo stát se jeho dětmi, že jsme byli nazváni kněžstvem, královským kněžstvem. Jsme byli vyvolení dětictví náležející Bohu.
8:49Takže co se týče postavení, samozřejmě jsme slavnější v tuto chvíli než celý Izrael. Tak si pán Bůh cení své církve. Já jsem minulé vám ukazoval, že v písmu ve staré smlouvě jsou dva úžasné žalmy, žalm 45 a žalm 69, oba dva jsou psány na Lilije alšošaným. A to jsou obrovské hluboké mesiářské žalmy, kdy ten 69. žalm je vlastně také velekněžskou modlitbou,
9:22protože odkryvá prorocky hluboké témata, které, samozřejmě jeho autorem je král David, ale za ním stál duch Kristův, duch Boží, který ho inspiroval. A tam jsou odkryty věci, které samotný pán Ježíš měl teprve podstoupit, prožít, projít jimi. A také jeho modlitby, které vysílal k Bohu Otci.
9:52Takže pojďme ale do toho čtvrtého nočního vidění, Zachariáš 3.1. Potom mi ukázal. Já jsem říkal, že toto čtvrté vidění je zvláštní už tím, že začíná právě tím, že na začátku je ten hyfil, čili vajareni. To znamená, že doslova bychom řekli, že on způsobil, abych viděl. A co? Velekněze Jošu, už jsem vám říkal,
10:24že je to pořád stejné jméno, jako teď oče, o kom kázal bratr kázatel v neděli. Na co kázal, to je dobré. A někdy ani ve středu už nevíme, o čem bylo nedělní kázání, ale bylo to prvních sedm, nebo osm, devět sedm veršů z Jozua, bylo to o Jozovi a věřím, že jste si všimli, že znovu opakoval, že neexistuje Jozua, že je to stále Jehošua,
10:52my to takhle si rozlišujeme, ale tak stejně i tady je stále to samé jméno. Takže Jehošua, stojícího před hospodinovým andělem a Satan stál po jeho pravici, aby ho obžaloval. Hospodin řekl Satanovi, ať tě napomene hospodin, Satane. Ale zase všímáte si, hospodin řekl satanovi, ať tě napomene hospodin.
11:22Vnímáte tam tu komunikaci božích osob? To podivohodné tajemství? Jako hospodin mluví sám k sobě? No samozřejmě, ale tomu se ještě dostaneme a znovu se k tomu budeme vracet. Který vyvolil Jeruzalém, což to není poleno zachráněné z ohně, jeho šua byl oblečen do špinavých šatů, když stál před andělem. Takže, co dnes?
11:55Já chci, aby jsme pochopili trošku genealogii. Znáte, co je genealogie? Víte, význam toho slova. Genealogie to je nauka o rodokmenech nebo, ano, následnictví. A je velmi důležité prostě pochopit trochu genealogii belekněžství Izraely. A jak jsme si už na těch předminulých biblických definovali,
12:26čili ha kohen ha gadol, je tedy hebrejský titul, kohen znamená kněz, ha kohen to je určitý člen na Hagadol, to je ten veliký, čili Velekněs. Velekněs je úřad, který je stanovený pánem Bohem. Je to úřad, který byl stanoven a je součástí božího zákona Tory. Byla vydána a předána člověku na Synaj Mojžíšovi.
13:01Ovšem, už jsem vám naznačoval, že i v předpotopních obdobích byly lidé, které židovská tradice označuje za kněze a že ve své podstatě bychom mohli mluvit i o praotcích jako kněžích. Ale samozřejmě ten titul a to ustanovení toho levirátního kněžského řádu a samotného úřadu musíme určitě počítat až od koho?
13:35Od Árona. Takže, Leviticus 10.8, jenom příklad. Hospodin promluvil k Áronovi, nebudeš pít víno ani pivo, ty ani tví synové s tebou, když budete přicházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro vaše potomky. Budete rozlišovat mezi svatým a obyčejným, mezi nečistým a čistým.
14:06Budete vyučovat seny Izraele všem ustanovením, které vám hospodin promluvil prostřednictvím Mojžíše. To je jeden z úryvků toho, ale věřím, dost transparentní. Co tedy byla hlavní úloha těch velekněží? Prostě oni jednak zastupovali samozřejmě lid před hospodinem při těch obřadech, smíření, obětí. A také ale měli lid vyučovat bázní boží, měli jasně poukazovat na to,
14:41co je svaté, co je nesvaté, co je čisté, co je nečisté. Třeba se z té, ale to je i naše úloha. Jestliže máme my ukazovat pánu lidem na pána Ježíše Krista, tak ale musí také o církve slyšet, co je hřích a co ne, co se pánu líbí, co se mu protiví nebo dokonce co nenávidí. A jestliže církev v tomto selhává, tak je to tragedie.
15:09Protože jestliže vy jste tedy dneska kněžími, je na vašem životě poznat, co je čisté, co je svaté a tak dále. Ale teď se tedy soustředíme na ten úřad přímo toho velé kněze. Jenom pro zajímavost, jak jsem říkal hebrejsky, je to hakohen, hagadol. A kdybychom to chtěli kahána rabá, je to v aramejštině.
15:39Už byste možná rabá slyšeli, že víte, v době pána Ježíše obyčejná mluva lidu byla jaká? Jak mluvili? Mluvili aramejské. Ale samozřejmě písmo a všecko, obřady se děly hebrejštině. Ale rabá, z toho máme slovo rabuny, rabi, takže rabín. takže to je vlastně přenesení toho slova z aramejštiny. Takže když dneska slyšíte slovo rabin, rabunik, rabi,
16:08tak je to právě z tohoto slova. Takže já tady poprosím, tady vidíme ten list té genealogie, tedy toho velekněřského rodu, aby jsme si uvědomili, že to má svůj počátek, musíme je tady dolů, protože to je od spoda nahoru, tady je to vidět. Takže samozřejmě já bych mohl začít dneska u Adama, ale bychom si to ještě prodloužili.
16:34Takže přeskočíme, ale pojďme tedy, já jsem, tedy víme, že prostě samozřejmě celý ten rodokmen se dá dostupovat až k prvnímu člověku, Adamovi, ale my tedy začneme, koho tam máme prvního? Je tam? Jakob tam je. No tak samozřejmě Jakob měl svého otce Izáka a ten byl Abrahamův. Takže je vám jasné, že tedy ta genealogie pokračuje.
17:11To je velice důležité. Takže Abraham, Ickhák, Jakov a jak se tedy z Jakova dostáváme k té velekněžské a kněžské línii? Tak samozřejmě Jakob měl kolik synů? Dvanáct. A těch dvanáct to jsou patriarchové, kteří položili základ a je to tedy ten základ těch dvanácti k menů Izraele. A právě třetí máme. První byl kdo? Ruben.
17:44Druhý byl. Tak co? Aby jsme měli znát trošku ty syny. Ruben byl prvorozený, potom byl. Tak jsem rád. Tak třetí byl tedy levý. Tak, takže jsme u levýho a čtvrtý byl juda. To si pamatujte opravdu, protože všimněte si, že prostě juda nebyl prvorozený.
18:19A přesto víme, že genealogie, čili Rodokmen, teda ta větev samozřejmě potom vychází z judy. A víme také, proč. Mělo to své důvody, proč pán Bůh zavrhl některé prvorozené. To mělo všechno své důvody. Já říkám, studujme to, protože to je tolik obrazu, protože není to náhodou, proč pán Bůh zavrhl Rubena na Lévyho. Proč?
18:47Tam byl nějaký důvod. A tak dále, a tak dále. Takže nic, ale to bychom strašně odbočili. Tak jsme u Lévyho. A Lévy měl syna Kehata a ten měl syna Amrama. A Amram měl za manželku Jochebet. A to už jsme kde? To už jsme v babylonském zajetí. A víte, že Amramovi a Jochebet se narodil syn?
19:17Co jsem řekl? V Egiptě, no. V Egiptě, přesně tak. V Egiptě, v egipském zajetí, protože tam se stoupili a víte, že prostě hospodin vložil potom do srdce to, že po 400 letech začali Egiptané nakládat krutě s Izraelci, ale oni se tam také náramně rozplodili, protože tam se stoupili v jakém počtu? Tak. A za těch 400 let toho egyptského zajití samozřejmě víme,
19:52že se ohromně rozplodili prostě a potom vlastně zapomnělo se na Jozefa samozřejmě a Izraelité se dostali přesně tak, jak pán Bůh oznámil už Abrahamovi do těžkostí a volali k hospodinu a hospodin jim vzbudil zachránce. Víte, jak to bylo z narození Mojžíše. Levý byl tedy takhle. Aron byl tedy starší nebo mladší brater? Byl starší brater Mojžíša, tedy jejich matka byla Jochebet.
20:29Takže a právě už u toho hořícího keře povolal hospodin Mojžíše a Árona ustanovil, aby se stal jeho ústy, jeho řečníkem. A doslova tam čteme tak zvláštní větu, že ty mu budeš bohem a že všechno, co řekne, tak bude tlumočit skrze Árona. Kolik Áron měl synů? Tak, kteří to byli?
20:59Nádab, Abihu i Tamar. Super. Takže měl čtyři syny, je to strašně důležité. A my jsme si i už řekli, že vlastně teď docházíme k tomu, a to jste měli si nastudovat, protože tím teď půjdeme, a já předpokládám už nějaké znalosti, že vlastně pán Bůh vyselektoval, když to tak řeknu, prostě celou tuto rodinu a vyvolil si nakonec prostě jenom jednu línii.
21:28A bylo velice vážné, že hned na začátku, po tom, co byly tyto čtyři synové, uvedení do postu vlastně toho, aby sloužili jako ti kněžní. Protože uvědomte si, že Lévy měl víc synů. V chrámě a okolo chrámu mohli sloužit pouze Levite. Teď nebudu rozebírat všetky Levity, ale Levi měl několik synů A každé to pokolení, myslím, teď mimo kehatovce, všechny ty,
22:03měli specifické úkoly, které se týkaly služby při stanu setkávání. Někteří nesli sloupy, jiní nesli svaté předměty a tak dále. Ale pouze kehatovci od toho je to slovo, to je kohen. Rozumíte? To jméno vlastně je Kohen. Ne Kehat, ale Kohen. No a z toho vlastně vychází slovo pro hebrejský kněz.
22:35Takže jenom z této linie potomci samozřejmě nejenom Kehat, neměli jenom Árona, teda Amrama a Árona. jenom právě potomci Áronovi měli potom tu dědičnou možnost se stávat velekněžími a vstupovat do vele svatyně svatých a přistupovat nejblíže hospodinu. Ostatní ne. Postupně bychom řekli, když to budete studovat, jedni mohli třeba jenom nosit věci, druhým třeba levité mohli obětovat,
23:10ale do svatyně svatých a obléknout velekněžské rouho a vykonávat jednou za rok na Jom Kipur, obřad smíření, mohl jenom velekněs a tedy přímý potomci Áronovi. Ovšem už na začátku hospodin projevil svoji velikou nelibost, když nevzali vážně dva nejstarší synové Árona, jeho varování a slovo. Takže my víme, jak to dopadlo hned na začátku s nejstarším synem Árona,
23:42nádabem a abýbuhem. Hospodin je usmrtil. Protože přinesli cizí oheň. Bez jakéhokoliv váhání pán Bůh je před zraky celé pospolitosti na místě zabil. Aby si celý lid a především Aaronův dům uvědomil, jak je to vážná zodpovědnost předstupovat před pána vší země. Takže My čteme Leviticus 10.1.
24:40kterým lidem osvědčím svou slávu. Áron mlčel. Prosím vás, představili jste si někdy tu scénu, že by pán Bůh zabil vaše dvě děti na místě, protože nedosvědčili jeho svatost? Víte, jaké je jiné jméno hospodina našeho? Jedno z jeho mnoho jmén. Náš pán Bůh má mnoho jmén, to je můj oblíbený předmět, vyučovat boží jména.
25:11Jaké je jedno z božích jmén? poradím vám, je šochala, co to znamená, oheň stravující. Takže spojitost, všichni víme, pán Bůh je láska, to víme ve dne v noci, ale víte také, že náš Bůh je oheň stravující. Takže představte si, že byste tohle prožili. Na začátku prvotní církve stejným způsobem a podobně demonstroval pán Bůh svoji moc,
25:40když usmrtil paralelně Ananiáša a Zafiru. A na celý boží lid, na celou církev tehdy padla velká bázeň. Takže bratři a sestry, dávejme pozor. Takže žel, nádab a abihu se neosvědčili. Ale bratři, uvědomujete si, že ještě v té samé kapitole, a teď jsme na začátku, vlastně, když si vezmete tu nesmírnou boží milost, protože už hrozilo několikrát, že pán Bůh Izrael se celé vyhladí,
26:11protože ho nerozhněvali poprvé. Vemte si, Nádapa a Víhu zemřeli a není pár okamžiků a pán Bůh už se hněvá i na Itamara a Eleazar. Protože v té samé desáté kapitole, šestnáctý verš, čteme Moží, se velmi vyptával na kozla k oběti za hřích a hle, byl již spálen. Na to se rozhněval na zbývající Áronovi syny, Eleazará i Tamara, a řekl,
26:42mnoho nechybělo. Mnoho nechybělo. A zemřeli by i títo synové. Uvědomte si ta vážnost. Kdyby se Mojžíš nepřimlouval a Pán Bůh neslitoval, tak nechal vyhladit Izraelce, ještě když byl Mojžíš na chorebu a dostával zákon. protože víte, co dole dělali židé zatím. Ale uvědomte si, že i při tak vážných věcech, jako vydání zákona a ustanovení kněžského a velekněžského úřadu,
27:11prostě nejprve dva synové zemřeli a už zpochybili i Eleazar, i Itamar. To je v té samé kapitole Leviticus 10. Takže velice vážné, ale pán Bůh tedy Itamara a Eleazara ušetřil. A z této dvou mužů potom vychází velice významné dvě linie kněžské. Ale u koho se chci hned na začátku zastavit, Itamar byl tedy mladší syn, je Eleazarův syn Pinchas,
27:46který byl tedy vnukem Aronovým, Protože s ním hospodin uzavřel zvláštní navěky trvající smlouvu. A víte proč? Takže protože on zastavil boží hněv, když vykonal mstu nad izraelským předákem při pokušení, při smilstvu, kterého se dopustili Izraelci, když je svedl kdo?
28:21Svedl je pohanský král, balák na radu. Baláma, syna Posorova, kterému se zalíbila mzda za hřích a který pozval syny Izraele, aby smilnili s moabskými ženami a obětovali jejich ohavné modle, Molochovi. Moloch. Takže víte, Pinchas tehdy propukl obrovský masakr, protože pán Bůh navštívil smrtí každý stan a nebyl by stan Izraele,
28:55kde by pán Bůh neusmrtil ty nejvybranější z vybraných synů Izraele. Ale právě Pinchas tehdy vyšel a potrestal syna jednoho předáka, který uprost se této rány si dovolil vzít moabskou ženu, aby s ní ležel ve stanu. A díky tomu, že prostě on je zabil, tak usmířil a utišil boží hněv, jinak by tehdy pán Bůh pobyl celý Izrael.
29:20A tehdy hospodin uzavřel velikou smlouvu s Pinchasem, čili vnukem, dávejme pozor, fut sledujeme, vnukem Áronovi. Numery 25.10. Hospodin promluvil k Mojžíšovi. Hněz Pinchas, syn Eleazera, syna Áronova, odvrátil můj hněv od synu Izraele, když uprostředník horlil mou horlivostí. Takže jsem ve své žádlivosti neskoncoval se syny Izraele.
29:49Proto řekni, hle, ustanovují s ním smlouvu pokoje. Jemu a jeho potomstvu po něm bude věčnou smlouvou kněžství. Dávejte pozor. Jakou smlouvou? Věčnou. Protože horl pro svého Boha a vykonal obřad smíření za syny Izraele. To je velice důležitá smlouva, na kterou my nesmíme zapomínat. A kdo kdy bude, prosím, platit?
30:22A Bůh říká věčnou. Což bude na konci velmi teologický rebus a těžká věc a my to budeme muset dát dohromady. Takže, proč je to tak důležité? Je to důležité, aby jsme pochopili, že ta vrchovaná boží prozřetelnost, to úchvatné propojení, které tady teď uvidíme a naplnění tohoto proroctví, této smlouvy, a toho proroctví je úchvatné.
30:48A bude samozřejmě se týkat i našeho velekněze Johošuvi. Tak, kontrolní otázka. Teď uvidíme věřím něco, co jsme ještě doposávat. Možná někdy zmínili, ale je to úchvatné. Manželka Áronova. Jak se jmenuje? To jsme o generace jinde. To byla maminka. To je maminka, ale teď já chci manželku Árona.
31:20Takže Jochebet byla manželka a Mrama spolu měli Mojžíše Miriam a Árona. A teď chci manželku Áronovu. Vidíte? Eliševa. Eliševa byla manželka Árona. A víte, či to byla dcera? Já jsem chtěla, abyste trošku studovali, protože tohle už je těžké.
31:52Byla to dcera Aminadabova. No tak, to už hoří. Či byl syn Aminadab? No, a nebo odkaď ho znáte Aminadaba? No, Aminadab byl pradědeček Boáze. Hoří. Takže, prosím vás, když máme teda nový zákon, tak ten začíná jakým evangeliem?
32:22Matoušovým. A víte, čím začíná Matouš? Rodokmenem. A to není proto, že by pán Bůh říkal, tak čím začneme. To je velice důležité. A tak poslouchejte, ať trošku se orientujeme. Takže Matouš 1, 3. Začnu Judou. Nebudeme až od Adama, budeme od Judy. Budeme u Judy. Juda splodil Perese a Zárus z Tamary. Ferez splodil Chesroma.
32:52Chesrom splodil Árama. A Áram splodil Aminadaba. Aminadab splodil Nachšona. A víte, koho ještě splodil vedle Nachšona, kdo byla sestra Nachšonova? Eliševa. Rozumíte tomu? Takže Nachšon měl sestru a to je Eliševa. Čili se nám naprosto jasně spojují dva rody.
33:23Juda a Lévy. Takže sestra Nachšona si vzala za manželku Árona a je tedy přímou matkou všech velekněží ve všech líniích. Takže máme tady obrovské propojení, vlastně zaslíbené královské linie Davidovské i kněžské. Takže abych pokračoval dál, protože je to úchvatné, takže koho splodil Nachšon?
33:54Nachšon splodil koho? Salmona. No a Salmon to je kníže. Co udělal Salmon? To je přece jeden text vědů, který byl. Kde? V Jerichu. A to je ten úžasný příběh, jak se do rodokmenu pána Ježíše dostává nevěstka Rachaf. A koho měli ty dva za syna? To jsme hráli přece v té hře, když jsme... Salmon měl za syna a Boási vzal koho? Moabitku? No není to uchvatné.
34:28Vidíte, jak se nám to prolímá? Moabci smilní z Izraelci. Prostě nakonec boží milost, prostě propojení neuvěřitelné věci. Takže máme tady rodokmen Pána Ježíše Krista, samozřejmě rodokmen krále Davida. A vidíme, že je přímo propojen s velekněžským rodem. Takže o co mi jde? Protože my nakonec musíme dojít k tomu, že tady je obrovské proroctví, že tady bude jednou někdo,
34:59kdo bude mít na své hlavě jak velekněžskou, tak královskou korunu. A představte si, písmu je několik obrovských toho obrazu a dokonce i částečných naplnění. Takže i dneska i Tamarová línie. Je tady veliký rebus, na kterým vám nedovedu odpovědět, protože prostě Bibli na něj odpověď nenacházíme. Jediné, co máme, jsou židovské zdroje a Talmud,
35:30protože ani rabíni nevědí, jak k tomu došlo. Ale velekněžská linie, přestože hospodin v moábských pustinách uzavřel smlouvu s Pinchasem a zaslíbil, že právě Pinchas a jeho potomci, čili je to jaká linie? je to linie Eleazorova. Má zaslíbené to věčné velekněství v téhleté linii. Ale prostě je tady vébus.
36:03My z knihy soudců víme, nevíme všetky ty, jak šly za sebou. Já bych poprosil možná ten malý rodokmen, aby to bylo zřejmější. Tam je malý velekněstský rodokmen. Dostali se v době soudců na velekněžský post potomci Itamarovi. Je to zřejmé? Vidíte, najednou prostě se nám dostává v době soudců.
36:40Dostáváme do situace, že po Itamarovi máme prvního velekněze, který je jmenován a který ale zároveň, a to je uchvatné, nebyl jenom veleknězem, ale byl také soudcem Izraele, je velekněz Elí. A tím začíná jaká biblická kniha? První Samuelova. Rabíni neví, jakého důvodu došlo k tomuto přesmyku. Podle Talmudu se Pinchas dopustil přestoupení v době Jefteho,
37:15díky kterému prostě mu byl odňat na určitou dobu jeho úřad a přešel dočasně na Itamarovu línii. Za to já hrud se do ohně nedám. Prostě my to nevíme. Ale pravdou je, že došlo k tomu, že ačkoliv hospodin uzavřel věčnou smlouvu ve lekněžství s Pinchasem, přímým potomkem Eleazorovým, tak velekněží až po Abiatara byly z linie, která pocházela z Itamara.
37:56Takže Elie, to je osobnost, o který byste měli vědět hodně. Elie byl potomek nejmladšího syna Áronova a stal se veleknězem po smrti Pinchase, nejstaršího syna Eleazara. Jak říkám, nevíme přesně, proč Talmud učí některé vysvětlení, ale ty nejsou biblická. Ale pravda to je.
38:26My víme, že Elie sehrává obrovskou roli, protože je nám představen jako ten, který na konci doby soudců byl předposledním soudcem. Protože po něm nastupuje prorok, přesně, Samuel, kterého si právě vymodlila Chana, kde byl tehdy stánek umluvy v Šílu. A víme z první Samuellovi, že právě tam sloužil Elí jako velekněz,
38:58ale zároveň také šofet, to znamená soudce. Takže uvědomujete si, že nejen máme velekněze, který je zároveň nosil také úlohu vedoucího předáka lidu. Velice zvláštní věc. Takže myška nelohym, tedy sídlo hospodina, bylo v šílu. A my tedy víme, že Elí zastával roli jak soudce, čili víme, že před krály vedli Izrael soudci.
39:31Tak zároveň lekně se. A jak sloužil? Stal se soudcem a ve svých 58 let, podle židovské tradice, dokonce židé to mají letopočtama vypočítáno od stvoření světa. A jak dlouho stál v tomto úřadě? 40 let, soudil Izrael. A zemřel tedy velice tragicky, a to v důsledku božích soudů.
40:09Eli měl totiž dva syny, Kofniho a Pinchase. Radši a sestry vidíte, tady musíte být bystří. Neples tohohle Pinchase s Pinchasem, který byl synem Eleazarovým. Chápeme to? To je jiný Pinchas. Je to stejné jméno. V konce víte, co znamená slovo Pinchas. Pi, pe je hebrejský ústa a nachaž je had, takže hadí ústa.
40:44Není moc hezké jméno, co? Pinchas. Takže když se podíváte prostě na ty dvě línie, tak nespojujte tyto dva Pinchase, to jsou dva odlišní lidé. Takže měl dva syny a my víme, že tyto synové se hanevně chovali ve své službě. A já tedy přečtu tedy 1. Samuelova 2.27. I přišel k Elímu muž boží a řekl mu, toto pravý hospodin,
41:15což pak jsem se jasně nezjevil domu tvého otce, když byli v Egyptě, v domě, v faraonově, Ze všech izraelských kmenů jsem ho vyvovil za kněze, aby obětoval na mém oltáři, pávil kadidlo a nosil přede mnou éfot. Domů tvého otce jsem dal všechny ohnivé oběti synu Izraele. Proč pohrdáte mými obětními hody? A přídavnou obětí, které jsem přikázal ve svém příbytku.
41:49Ctil jsi své syny víc než mě, když jste tloustli nejlepším ze všech přídavných obětí Izraele mého lidu. Proto je toto výrok hospodina Boha Izraele. Opravdu jsem řekl, tvůj dům a dům tvého otce bude přicházet přede mě na věky. Ale nyní je toto hospodinův výrok, ať je to ode mě vzdáleno. Protože ty, kdo mě ctí, poctím, ale ty, kdo mnou opovrhují, budou prokleti.
42:23Hle, přicházejí dny, kdy odejmu tvou sílu a sílu domu tvého otce, takže ve tvém domě nebude stařec, uvidíš tíseň v mém příbytku při všem, co bude v Izraeli dáno do pořádku. Ve tvém domě nebude po všechny dny stařec. Nevyhladím ti od svého oltáře každého, abych skoncoval s tvými očima a utrápil tvou duši.
42:55A všechen přírustek tvého domu zemře v mužném věku. A znamením ti bude to, co přijde na tvé dva syny, na Chofnýho a Pinchase. Oba zemřou v jeden den. Ustanovím si však věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Postavím mu trvalý dům a bude přicházet před mého pomazaného po všechny dny.
43:26I stane se, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechan, přijde se mu klanět za trochu peněz a bochní chléba a řekne připojně, prosím tě, k jedné z kněžských skupin, abych mohl jíst kousek chleba. Petře a sestry, toto prokletí se naplňovalo pak v rámci tisíce let. A pán Bůh nemluvil vůbec do větru.
43:58Já jsem slíbil, že biblické budou o něco kračí. A já bych chtěl, abyste si za domácí úkol nastudovali, naplnění tohoto proroctví, které hospodin řekl. Protože toto proroctví se naplňovalo opravdu v řádu staletí. A nakonec pán Bůh skutečně zcele za Abiatara odejmul Elího domu, kněžský úřad.
44:30A Itamarová línie byla vystřídána Eleazorskou linií, protože na post velekněze za dnů krále Davida a na skonku jeho života byl dosazen, kdo? Nám známý sádok. A právě sádok je přímým předchůdcem našeho jeho šluji.
45:08Takže, radši a sestry, přemýšlejte, připomeňte si, prosím vás, doma, za domácí úkol, to, co se odehrálo tehdy v šíru. Jaký to mělo důsledky pro celou Elího rodinu? Jakým způsobem pán Bůh potom své proroctví v ustanovený čas doplnil? Protože nic z toho nebylo do větru. Zaměřte se například na vyvraždění kněží, pomůžu vám vnovu.
45:39Protože za dnu, kdy pán Bůh zavrhl Saula a vyvolil si Davida, tak než se dostal David k trunu, tak si někde vyzvedl meč, kterým v roce 1025 zabil Goliáš. A tam někdo byl schovaný a něco viděl. A k něčemu pak došlo. A všecko to uvidíte, jak pán Bůh dá, se vám příště pokusím ukázat, vede a směřuje k tomu, že se naplnili všecka slova hospodinova. Všecko, co se stalo.
46:13A písmo je plné paralel. Slyšeli jste někdy paralela? A to jsou věci, které nám pomáhají, nebo nějakým způsobem ukazuje jedna na druhou, jsou vedle sebe. A vidíte tady dva rodokmeny. Jeden je zavržen nakonec a druhý vyvolen. A jsme v kněžské ryní. Prosím vás, nevidíte něco podobného v Královské? Co bych sem tam mohl teď dát? Mohl bych na začátek dát Saula
46:42a na druhou stranu bych mohl dát Davida. Protože podobné události se odehrály v těch královských liniích. Tak jako pán Bůh prvé zavrhne i Tamarovu linii, tak co udělal pán Bůh s prvním králem Izraela jeho potomky? Pro jich neposlušnost? Zavrhlo je. A to bylo vážné. Takže vnímáte tu paralelu, tu hloubku božího slova,
47:13které bychom my měli brát po naučení, to podivuhodné boží jednání, že pán Bůh nemluví do větru. Víte, na jednu stranu je to uchvatné, protože tady je takové proroctví, jestli jste slyšeli, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechán, přijde se mu klanět. Ale pán Bůh zaslíbil, že si najde velekněze, který bude předstupovat
47:40před jeho pomazaného. Prosím vás, jak se řekne hebrejsky pomazaný? Mesiáš. No, z toho máme slovo Mesiáš. Takže někdo bude předstupovat před pomazaného. Pán Ježíš bude dělat kolečko sám před sebou. Ne, my musíme najít naplnění.
48:10Takže Ezechiel, samozřejmě. Ezechiel a já vám poradím, protože krom toho, ještě poslouchejte poslední slovo. Ezechiel, kde jsme teď? Prosím vás, přibližně. Já chcę, abyste věděli roky. Takže když mluvím o Elim, v jakém jsme asi roce? Přibližně. Aspoň tisícto si pamatujte. Tisícto. Umíte si. Tisícto před Kristem. A teď mluvím o Ezechielovi. Prosím vás, kde jsme?
48:40Jsme asi v šestém pátém roce 580 před Kristem. Rozumíme tomu. A představte si, co tehdy pronesl Ezechiel, když mluví o tom mileniálním chrámu v těch posledných osmi kapitolách. Takže čtu z Ezechiele, a my se k tomu příště vrátíme, čtyřicátá čtvrtá kapitola, patnáctý verš. A však levíští kněží, synové sádokovi, kteří konali službu u mé svatyně,
49:16když ode mne synové Izraele zbloudili, ti se ke mně budou přibližovat, aby mi sloužili. Budou stát přede mnou, aby mi přinášeli tuk a krev je výrok panovníka hospodina. Takže Ezechiel mluví o tom, že tady stále zůstává zaslíbení pro koho? Pro syny? Sádokově. A sádok je přímý potomek koho?
49:47A s Pinchasem hospodin uzavřel smlouvu věčného kněžství. Takže bratři, sestry, přemýšlejme doma. Prosím, máme domácí úkol a uvidíte, jak úchvatnou roli v tom potom všem hraje pán Ježíš. A já zavřu tímto slovem, protože může někdo z vás být potomkem Itamarovým nebo Eleazarovým, asi s nás tady není nikdo, ale představte si, co můžete.
50:20A k čemu pán Bůh nás vyzývá z Jevení Janovo 3.10. Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti i já zachovám tebe v hodině zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyskoušela obyvatele země. Přijdu brzy. Drž pevně, co máš, aby ti nikdo nevzal věnec vítěze. Stefanos. Kdo vítězí toho účinním sloupem ve svatyni svého Boha
50:53a již nikdy nevýjde ven. Napíši na něj jméno svého boha a jméno města svého boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého boha. I své nové jméno, kdo má uši slyšť, co duch pravý církví. Vratře a sestry, vy nemůžete být velechněžími, nemůžete být potomky, ale můžete být sloupy v chrámu nejvyššího Boha na věky věku.
51:29Takže přemýšlejte, přemýšlejte, prosím, přečtěte. A jak pán Bůh dá, tak příště douzavřeme to, jak se všechny ty cesty budou zbíhat právě k Johošuhovi, který stojí v tom vidění před panovníkem hospodinem. A jaká je tedy budoucnost? Pro izraelský levický systém, protože my v Listu židům čteme,
51:59že máme novou a starou smlouvu, jaký je jejich vztah a jak to tedy bude s kněžským úřadem. A budeme samozřejmě tedy mluvit o miléniu.