Satanova a lidská pýcha
Výraz satan je v přepisu na 11 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Milí bratři, sestry, drazí přátelé, scházíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Dovolte, abych vás pozdravil tím biblickým. Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána Ježíše Krista. Přečteme si dva verše z písma svatého a pak se stíšíme k modlitbě. Ten první z první Petrovi, páté kapitoli, pátý verš, Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.
0:43A druhý verš z Jeremiáše, proroka, sednácté kapitoli, je to devátý verš. Srdce je lstivé nade vše, je nevyléčitelné, kdo mu porozumí. Modleme se. Pane Bože, Otče náš, děkujeme za Tvé slovo. Uvědomujeme si, jaká je to milost, že to slovo je uvedeno veršem, že všeliké písmo je od Boha vdechnuté.
1:41A když se máme nad tým slovem zamýšlet, prosíme, aby při nás byla ta otevřená, pokorná srdce, hledající plnění Tvé vůle, protože ta je dobrá, libá, dokonala. Modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Když máme nějaký zdravotní problém, tak jsme nuceni vyhledat lékaře. Čekáme na jeho diagnózu. Když s ní nejsme docela spokojeni, tak případně vyhledáme jiného lékaře.
7:58a pokorný lékař, ten umí uznat ty skutečnost, když se mýlil v té své diagnoze. Ale nám dnes jde o diagnozu boží, diagnozu nás, lidí a je nutné si uvědomit, že je to všeobecná diagnoza.
8:32A tak jsme četli, že to lidské srdce je lstivé nade vše, že je nevyléčitelné. Srdce nám obrazně představuje lidskou osobnost. V té její kvalitě, v skutečnosti je za ním i co vidět lidské myšlení, lidské hledání.
9:23A tak v tom prvním bodě dnešního kázání je užitečné, abychom se zahleděli do historie a abychom vnímali, kdy to tak výrazně začalo s odklonem lidské společnosti od lidské, teda od biblického učení, od toho, co nese písmo svaté.
10:00A tak se musíme vrátit až do 18. století, to znamená o 250 let dříve. a to si uvědomujeme, že tím postupem techniky, průmyslu, rozvíjením přírodních věd, že se začala podrývat autorita písma svatého, náboženství,
10:37ale i tehdejšího lidského společenského zřízení feudalismu. Začala takzvaná doba odsvícenství. Osvícenská filozofie vystupovala přímo bojovně proti všemu konzervativismu, církvi, tradici a mezi ty nejvýznamnější osvícence patřili François Voltaire a Jean-Jacques Rousseau.
11:17To byli současníci. Zemřeli dokonce přesně ve stejném roce 1778, čili jedenáct let před začátkem francouzské revoluce, na jejímž vzniku měli svůj podíl. Je zvláštní, že ta jejich filosofie jaksi úplně zastínila ten jejich osobní život, jejich charakter.
11:58Protože když si zmíníme takový křiklavý případ onoho Jean, Jacques Larousseau, tak o něm se vědělo, že má mnoho milenek, že nakonec žil 23 let s prostou ženou, s kterou nakládal jako s otrokyní, splodil s ní pět dětí. Hned po porodu je ale odnesl do městského syročince, vůbec se k ním neznali.
12:44a statistika tohoto syročince, a je to 18. století, ta říkala, že dvě třetiny těch novorozenců zemřelo do jednoho roku. A to není zanedbatelné si právě poukázat i na tuto skutečnost. Lidé byli přímo zaslepeni tím, aby toto vnímali.
13:16A teď, co je tak typické pro ně, Volter tvrdil, že historie lidstva nikdy nebude rozvíjet pozitivně ten svůj pokrok, dokud náboženské a teologie neustoupí sekulární humanistické filozofie, čili vládě rozumu, můžeme říct.
13:49Jean-Jacques Rousseau, ten má největší podíl na tom, že nakonec sekulární humanismus vytlačil ze škol křesťanské principy. Učil, že člověk je v podstatě dobrý, ale společenství a prostředí jej zkazili a nesou odpovědnost za to lidské zlo. v naprostém rozporu jsou.
14:22Tyto myšlenky s biblickým učením. Protože Písmo svaté učí, že po Adamovi máme všichni hříšnou přirozenost, všichni zajisté zřešili a nemají slávy boží. Čteme v Epištole Římanům 3.23. A tak se ptáme, není to vlastně pícha, která vedla listvo k tomu sekulárnímu humanismu, k té osvícenecké filozofii, nepochybně.
15:12a píše se žádný člověk nevyhne. Pícha, můžeme říct, že je tím prapůvodním hříchem, protože pro ní došlo k satanově pádu. Z písma svatého víme, že dříve než byl stvořen svět, viditelný svět, existoval již svět duchovní.
15:48V Jobově knize, tam, když se Pán Bůh ptá Joba, kde byl, když hospodin zakládal zemi, Pán Bůh dodává, když prospěvovali spolu hvězdy jitřní a plésali všichni synové boží, Tak tedy předtím, než vznikl viditelný svět, již byl duchovní svět. Byl zde Satan a Pán Ježíš říká u Jana 8, 44, že viděl, jak Satan padá z nebe jako blesk.
16:43Satan byl tedy vyvršen z nebe. A v Biblii máme dva oddílky, které sice hovoří o starověkých králích, ale jejich charakteristika výslovně ukazuje na duchovní bytost,
17:17protože člověk se nemůže stavět pod tuto charakteristiku. A tak u Ezechiele ve 28. kapitole čteme o nářku nad Tyřským králem, ale čteme v těch 12. až 15. verši o božší zahradě v Eden, o tom, že byl cherubem, že byl bezúhoný až do chvíle, kdy se jeho srdce povýšilo a byl svržen na zem.
17:59To nás opravňuje ke vstažení této charakteristiky na satana. A u Izajáše ve 14. kapitole, 12. až 15. verši, tam čteme o babylonském králi, ale jeho charakteristika, ta se zcela vymyká. lidské bytosti, poslechněme. Ty jsi řekl ve svém srdci, vstoupím do nebes, nad hvězdy boží vyvýším svůj trůn, usednu nahoře, schromáždění na nejzatším severu, vystoupím na výsosti oblaku, vyrovnám se nejvyššímu, jenže jsi svržen do podsvětí.
18:57do nejnižších hlubin jámy. Takto si můžeme dokreslovat to pozadí a důvod satanova svršení do pocvětí. A jsme nyní u člověka, u toho satanova svodu, člověka, ke kterému došlo v ráji.
19:32Čteme, že Satan se přiblíšil k Evě a kdy v tom, jak vycházel z té své píchy, najednou svádí Evu tím svým slovem satanová touha po rovnosti s Bohem.
20:09ho vedla k tomu, že svádí Evu k touze po boho rovnosti. Opravdu Bůh řekl, nejeste se žádného stromu v zahradě. Eva protestuje, protože konstatuje, že je jenom jeden strom v zahradě, z kterého mají zakázáno jíst.
20:43Navíc dodává, že se ho nemají ani dotýkat. To pán Bůh neřekl a nám to poukazuje na to, abychom byli důslední v tom vnímání, co písmo svaté říká a abychom nepřidávali k němu nic. A Satan v tom svém dialogu pokračuje slovy, jistě nezemřete, neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, budete znát dobré a zlé.
21:32Tak satan nejdřív začal tím, že překrucoval boží slovo a nakonec ho přímo vyvrací. To, že Eva znala, co je dobré a Adam, to je naprosto jasné. Zřejmé, oni věděli, jak úšasná věc znamená,
22:04že mohou mít obecenství se svým stvořitelem. Ona se těšila z té nádherné zahrady z toho úžasného stvořitelského díla. Zlé neznali. Poznali to zlé, v čem spočívalo? Poznali, že jsou na zí, skrývali se.
22:42před Bohem, pokusili se tu svoji nahotu zastřít svým úsilím, navázali listi a nakonec byli vyhnáni ze zahrady, která vlastně byla stvořena pro ně. Poznali zlé. A když se začneme do dalších dějů knihy Genesis, tak hned přijdeme v té čtvrté kapitole k tomu, jak ty lidské dějiny neslavně pokračovaly, vlastně tragicky.
23:30Čteme o Kainovi, Abelovi, o dvou bratrech, kteří přinesli shodně oběti hospodinu. Protože Kain byl rolník, tak přinesl oběť té své zemědělské produkce. Abel byl pastýř, přinesl z prvorození svého stáda. Pán Bůh jednu oběť přijal, druhou odmítl. Přijal tu Abelovu oběť.
24:16a v epištole Židům v 11. kapitole čteme, že pán Bůh těm jeho darům, těm prvorozeným ze stáda, vydal svědectví. Byla to pánem Bohem akceptovatelná oběť. Ona totiž už takto z počátku odkazovala na oběť pána Ježíše Krista.
24:46na oběť, při které ta jeho krev nás očišťuje od všelikého hříchu. Pán Bůh totiž hned z počátku po tom lidském pádu přišel s řešením tohoto problému lidského hříchu s problémem lidské píchy. jenom Pán Bůh mohl náležitě nakládat, jenom On mohl přijít z řešení.
25:23Ovšem, Kain to odmítnutí své oběti přijal s hněvem, tomu se vřepřel a ta jeho zloba přes boží varování, Že hřích leží ve dveřích a že nad ním má panovat, tak Kain toto nebral náležitě v úvahu a zabil svého bratra.
26:02Ptáme se, může být již tragičtější obraz toho lidského srdce, toho převráceného, lstivého srdce a přišel trest. Kajín se stal bezdomovcem, tulákem. To jsou důsledky toho, když člověk náležitě nebere v úvahu božích slovo, které je milostivé, které sleduje lidské dobro.
26:48Nebrala to v úvahu ani Eva, ani Adam, ani Kain. Kain si činil nárok na to, postavit Pána Boha do role, že musí přijmout jeho oběť. Pán Bůh, který dává všechno, nemůže přijmout roli obdarovaného. Je to vlastně boží milost, že my můžeme přinášet oběti díků.
27:31Rád bych řekl jednu vhodnou ilustraci, totiž významný anglický misionář, zakladatel čínské vnitrozemí misie, Hudson Tyler. Narodil se v roce 1832, k pánu odešel v roce 1905. Byl jednou dotázán dvěma ženami.
28:08Jestli někdy nepodlehl píše z toho, že je takto jedinečný misijní pracovník, on totiž po 30 letech práce v Číně měl pod sebou nebo vedle sebe 641 misijních pracovníků.
28:44něco kolosálního. Třicet let práce, jak Hudson Taylor odpověděl, nevím o ničem, co bych vykonal, abych byl na něco pišný. To je významný výrok. Nevím, že bych někdy něco dokázal. Ptáme se, může být křesťan.
29:27Ten, který zakusil moc božího slova, ten, který miluje svého spasitele, může podlehnout? Někdy píše? Předpokládám, že neváháte se svojí odpovědi. Jistě, že může. Poslechněme, co napsal známý oxforský profesor C.S. Lewis.
30:03Co napsalo, píše, je jedna nepravost, které žádný člověk na světě není prost, kterou každý nenávidí u druhého a kterou si lidé ani nekladou za vinu, nejsou-li právě křesťany. Mnozí se mi přiznávali, že bývají náladoví, nebo že snadno podlehnou ženám, nebo alkoholu, nebo i zbabělosti, ale neslyšel jsem, že by se byl někdo přiznal k této nepravosti, kdo nebyl křesťanem.
30:45Ale také velmi zřídka jsem se setkal s někým, kdo by v tom byl ochotný k sebe menší schovývavosti vůči druhým, nebyli právě křesťanem. Není druhé vady, která by člověka dělala tak nepopulárním. A není druhé neřesti, kterou bychom tak uměli nenávidět u sebe samých.
31:17a čím více jí máme v sobě, tím příkřeji jí odsuzujeme u druhých. Neřesto, které tu mluvím, je pícha, domýšlivost. Může být i křesťan vystaven píše. Když Pán Ježíš připravoval své učetníky na ukřižování, na to, že ho všichni opustí, říká,
31:51a vy všichni ode mne této noci odpadnete, nebo ti je napsáno, budu být pastýře a ovce stáda se rozptýlí. A co na to Petr? Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy neodpadnu. Jak to dopadlo? Třikrát Pána Ježíše zapírá dokonce přesto, že na to byl upozorněn. Takový je člověk, takové je lidské srdce. Co následovalo? Hořký pláč. Nepochybně má i tato skutečnost.
32:55Co dočínění se satanem? A povšimněte si, že je to právě Petrova první epištola, kdy čteme o tom, že satan obchází, hledaje koho by v kralické verzi sežral.
33:25Obchází jako lev řvoucí, protože Satan usiluje o člověka. A je to pícha, která otevírá lidské srdce pro skutky, které jsou nepřátelské vůči Pánu Bohu. Je nějaká pomoc pro to lidské srdce? Převrácené srdce? Jistě, když jsme si řekli. Hned v ráni pán Bůh zastýbil příchod vítěze, toho, který potře satanovi hlavu.
34:15a je vhodné zmínit 26. verž z 36. kapitoly Ezechiele, proroka. Tam Pán Bůh říká svému lidu, zaslibuje, dám vám nové srdce a nového ducha, dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamené a vaše tělo, odstraním srdce kamené z vašeho těla a dám vám srdce masité.
34:54Na celém světě jsou lidé, kteří pro činění pokání přijali to nové srdce, stali se novými lidmi a i když padnou, tak ale povstávají, protože nechtějí žít s tím srdcem neobmitým v tom, kterém případě krví pána Ježíše.
35:35Pavel upozorňuje, neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko, vepišlo je feským, jak ale mnozí křesťané padnou, protože s tímto lstivým nepřítelem náležitě nepočítají.
36:09Satan je zde a usiluje o to nás zvést. A máme nejenom duchovní píchu, máme i jakousi intelektuální, rozumovou píchu. nebo jsme vystaveni takové píše. Můžeme mít píchu sociální, rasovou nebo taky majetkovou.
36:46Jsou nejrůznější odstíny píchy a toto kázání má nám otevírat oči, abychom byli bdělí, abychom si uvědomili, že Pán Bůh se staví proti píšním. ale pokorným dává milost. I to je v té epištole Petra. Mnohdy se stává právě to, že až po nějakém trpkém zklamání, po nějaké hrozné zkušenosti najednou se ta naše víra oživí
37:30oživí a pro pokání se utvrzuje to naše masité srdce. A tak tedy končíme poukazem na opak píchy. Cože je opakem píchy? Jistě nevduchu doplňujete. Je to pokora.
38:01Podle kralické verze my se máme pokorou ozdobovat. V nových překladech máme ji obléci. Ozdobovat, protože je to pokora, za kterou je boží dílo. a když si připomeneme nyní slova Pána Ježíše, ten nás vybízí.
38:33Učte se ode mne, nebo jsem tichý a pokorným srdcem a naleznete odpočinutí dušem svým. Toto kázání by nás všechny mělo vést k vyznání vlastní píchy a k touze po pokoře v napodobování Pána Ježíše.
39:04A končíme veršem z 1. Janovy 1. 9. Jestliže pak budeme vyznávat ti hříchy své. Věrný těz Bůh a spravedlivý. Aby nám odpustil hříchy a očistil nás od všeliké nepravosti. Budeme se modlit, pane Bože, otče náš, děkuji za toto slovo, za to, že mohu i já zkoumat své srdce,
39:46že jsem zakusil tu milost nového srdce pro oběť Pána Ježíše Krista, pro moc Ducha Svatého a že jsem ujišťován Tvým slovem o tom, že Ty odpustíš, že Ty očistíš od všeliké nepravosti pro činění pokání.
40:17a tak prosím za všechny posluchače, aby spolu se mnou činili pokání a povstávali k tomu plnému novému životu, životu k Tvé cti a slávě ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.