Vyhledávání kázání

← Zpět na vyhledávání

Přepis kázání

1. Janova 1, 1-4

17. 6. 2026 · Karel Hýsek · Biblická hodina · délka přepisu 48:05 · Otevřít na YouTube

Biblické texty v kázání

1. Janův 1

Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.

0:04Takže před týdnem jsme začali probírat první Janovu epištolu a seznámili jsme se tedy s jejím teologickým zaměřením. Nepřipomení chci říci, že jsem mluvil o učedníkovi a apoštolovi Janovi, který byl očitým svědkem pozemského působení našeho Spasitele, protože s ním

0:35chodil víc než tři roky po Galilei a po Judsku, kde pán Ježíš kázal, uzdaroval, dělal divy a zázraky. A tydlety skutečnosti jasně ukazovaly na to, že je Mesiášem. Ale Židé Pánu Ježíši přece jenom neuvěřili ta

1:09naše lidská vzpora a neposlušnost se projevila i tady. A tak byl pán Ježíš nečekaně pro učedníky, určitě nečekaně, ačkoli to pán Ježíš předtím říkal, tak byl ukřižován.

1:43Jan se setkával se vzkříšeným mistrem i po jeho zmrtvýchvstání. A tak opravdu on i ostatní apoštolé poznali, že ten mistr z Nazaretu je Boží syn, že je to vtílený Bůh. Mluvil jsem také o tom, že apoštola Jana vedl Duch svatý k tomu, aby jako očitý světek, svědek

2:14Spasitelova života, smrti, vzkříšení na nebe vstoupení i letnic, aby také autoritativně vystoupil, také i písemně proti tehdejším gnostickým herezím. tedy falešným učením, které ohrožovaly od konce prvního století, téměř ještě dalších třístoletí

2:46tehdejší křesťanské církve a ohrožovali tam správné křesťanské učení o Pánu Ježíši. že si můžeme najít, nalistovat tu první Janovu epištolu. Budeme číst z první kapitoly ten úvod, tedy první až čtvrtý verš. Můžeme k tomuto čteně Božímu slovu

3:17povstat. [odkašlání] Co bylo od počátku, co jsme na vlastní oči viděli. Což jsme spatřili, čehož se naše ruce dotýkaly ohledně slova života. Ten život byl zjeven. Viděli jsme a svědčíme. A čeho se naše ruce dotýkaly ohledně

3:48slova života. Ten život byl zjeven. Viděli jsme a svědčíme a zvěstujeme vám věčný život, kterj byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi.

4:19Naše společenství je s Otcem a s jeho synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná.

4:51Takže už ten úvod, úplně ty první slova téměř jsou téměř totožná nebo mají stejný smysl jako začátek Janovho evangelia. na počátku, Nedni teda divil, že čtenáři okamžitě věděli, kdo jim píše,

5:22protože v obojím, v úvodu evangelia i v úvodu tédle epištoly, Jan odkazuje na Božího syna jako na slovo, které bylo u Boha a které bylo Bůh. Takže čtenáři a tohodle listu nepotřebovali žádné další představování autora.

5:55A to představení Mesiáše jako slovo, které bylo už od věků Boha jeho otce, mluví proti tomu, že by Ježíš mohl býthý člověk. V tom pokračování toho prvního verše čteme: "Co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli,

6:25co jsme spatřili a čeho se naše ruce dotýkaly ohledně slova života." Jo, takže už v tomhleom prvním verši je zcela jasný argument určitého svědka proti herezi, herezi té té gnóze, že pán Ježíš nebyl skutečný člověk. To

6:56oni tvrdili, že prý měl jen zdánlivě hmotné tělo, protože hmota je podle jejich mínění už ze své podstaty hříšná. Ale učedníci, včetni Jana, ty opravdu jestli si byli něčím naprosto jisti, řekl bychom jistě

7:27na 100%, tak se byli jisti, že ten jejich mistr, kterého náš následovali, tak měl naprosto stejné tělo jako oni. Oni opravdu viděli jeho lidskost, chodili s ním, viděli, když byl unavený.

8:02Ale přestože měl naprosto stejné tělo jako oni, tak apoštolé také viděli, že byl také naprosto jiný. byl jiný ve svém myšlení, mluvení, jednání i ve svém vztahu k Bohu. Takže opravdu pán Ježíš byl celečlověk,

8:32ale přesto byl i vtělený Bůh. Učedníci s ním chodili. Byli stále v jeho blízkosti, slyšeli jeho slova, viděli jeho uzdarování, viděli divy a zázraky. Také se ho určitě dotýkali svýma rukama. My v tomhleom našem textu to čteme.

9:04Takže i Janovi [odkašlání] a ostatním učedníkům muselo být opravdu až neuvěřitelné, až nesmyslné, že někdo říkal a jiný tomu věřil, že jeho tělo bylo jen duchovní. Ale přesto se našli lidé, kteří tomu věřili.

9:40Ale apoštol Ján v těch v té době, kdy napsal toleto tydlet ty tři dopisy, což bylo v závěru toho prvního století. Nálci říkají, tak někdy kolem roku 90 až 95 byla napsena tadleta epištola, tak byl jako poslední žijící očitý svědek.

10:10Ti ostatní učedníci a následovníci Pána Ježíše, tako v té době byli všichni, všichni se stali mučebníky. Tak apoštol Pavel nebo apoštol Jan tady, když to řekneme jinými slovy, tak tam říká něco jako: "Ne opravdu já nejsem blázen.

10:41Všechno, co čtete a co vám bylo kázáno, je pravda." To, co evangelia pí, opisují, je to pravda. Já s já sám jsem to všechno zažil na svojí kůži. V tom druhém verši tam čteme, že ten život byl zjeven. Viděli jsme a svědčíme a zvěstujeme vám

11:13život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Takže přestože [odkašlání] apoštol Ján mluví o tom, že všechno, co pán Ježíš konal a co prožíval, že to viděl na vlastní oči, tak si je přesto velice dobře vědom,

11:54To, že pán Ježíš je Mesiáš a vtělený Bůh, muselo být zjeveno. Muselo být zjeveno jeho učedníkům. Musel jim být otevřen duchovní zarak, aby pochopili, že právě jejich myslel je život, že je zdroj věčného života,

12:25že je opravdu věčným slovem, které před věky přebývalo s nebeským. otcem. Takže i ty Ježíšovy divy, třeba ta dost často citovaná proměna vody, vody ve vínu, nasycení

12:55tisíců. ta Ježíšova kázání, která opravdu nesnesla surovnání s vyučováním nikoho jiného, vzdarvování všech nemocí, včetně slepoty od narození a malomocenství.

13:31Udivující bylo, že byli vzkříšeni mrtví. To všechno byly takzvané mesiášské důkazy, že opravdu ten, kdo to dělal, tak je tím ho Bůh zaslíbil, že přijde.

14:08Ale ani tydlety naprosto jasné a nepopěratelné skutečnosti bez Božího zjevení v nikom vypůsobit skutečnou biblickou živou víru.

14:41Jnalci Starého zákona, učenci a tehdejší teologové věděli, že to, co konal ten tesař z Nazareta, tak to nemůže konat bez Boží moci žádný člověk. Tisíce lidí to všechno jasně a zřetelně viděli.

15:14Jiní se i najedli. O tom teďka se docela dost u nás mluví s tím úvodem Janova evangelia, když se mluví o tom rozmnožení těch chlebů a rybiček.

15:46tydleti všichni lidé věděli, že to je, že tady musel působit Bůh. A přesto v Pána Ježíše Krista jako písmem zaslíbeného Mesiáše nepřijali a neuvěřili mu. Já si myslím, že je to velice podobné jako dnes pro mnoho lidí je i dnes zřejmé,

16:16že když se podíváme kolem sebe na přírodu, na to, jak to všechno spolu dokonale harmonizuje, že To nemůže být žádná náhoda. Dokonce [odkašlání] je, které se zázračně, když když to vezmu zázračně denně dějí,

16:46tak to opravdu to nemůže být výsledkem náhody. Lidé věří, že zatím musí být jakási geniální síla, která tydlety všechny věci, když nevede, tak je alespoň určuje. Opravdu těch příkladů je by byla spousta. Já tady uvedu jen takové dva.

17:17Třeba jediná bulka v lidském těle. je opravdu velice neplaterný, neplaterná část organismu, ale v té bunce funguje mnohem složitější logistika, tedy systém, aby všeepotřebné správně fungovalo, než velkoměsta, jako je třeba New York nebo Londýn.

17:49Každé město opravdu musí mít dnes zajištěné třeba energie, tedy teplo a elektrickou energii. Musí mít zajištěno přívod vody, potraviny, denní dodávky pro potřeba potřeby obyvatel.

18:19Ve městě musí existovat nějaký [odkašlání] odpad z plašků, odvoz odpadků. Musí tam existovat bezpečnostní složky, starost o zeleň a další stovky potřebných skutečnosti, které si většinou ani neuvědomujeme. [frknutí] A v buňce to všechno funguje jakoby samo,

18:52bez viditelného vedení. >> [odkašlání] >> Ty opravy se v bunce provádějí většinou také sami. I zdravé tělo má svoje opravárenské systémy, které jsou posílány na potřebné místo. Třeba když se člověk řízne, tak časem zjistíme, že to, že tělo se

19:22postará, že se to zacelí, zahojí často naprosto bez lékařského zákroku jakoby samo.

19:57vesmírný princip, který funguje proti zákonu o zachování hmoty. Tady ten zákon říká něco o tom, že všechno, [odkašlání] celá hmota spěje ke svému zániku. To něco, v co lidé věří má proti Bohu tu výhodu, že něco nemá na lidi

20:28žádné morální požadovky. A ta druhá věc je to, že lidé věří, že lidská věda a poznání to možná v budoucnosti, tedy pokud se sami nezničíme, takže alespoň tady na zemi to něco ovládne. že lidé [odkašlání]

20:58možná, že by i přijali skutečnost, že jsou stvořeni, ale z morálních důvodů, protože si říkají, já si budu dělat, co chci, a je to stejné Ne, v jakékoli době. Stejné to bylo i v době, kdy to

21:29velmi perfektně vyjádřil apoštol Pavel do pisech do Říma první kapitoly, kapitole 19. až 20. verš. To platí dodnes, protože to, co lze o Bohu poznat, je tedy lidem zřejmé. Bůh jim to zjevil.

21:59Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět. Když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže jsou bez výmluvy. Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha, ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách

22:32domárnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Takže [odkašlání] apoštol Jan píše na začátku svého dopisu. Takže i když slyšeli, viděli, v jejich ruce se Ježíše z Nazareta dotýkalo, dotýkali,

23:03přesto jim muselo být zjeveno, že je Božím synem. Navtěleným slovem. My víme, že když se na to jednou pán Ježíš svých učedníků ptal, tak Peter tehdy odpověděl: "Ty jsi syn Boha živého."

23:35Takže opravdu i učedníkům musel být, muselo být zjeveno, že je Božím synem a vtěleným slovem. Učedníkům to bylo jasné, ale tisícům slyšících, vydoucích a používajících svůj hmat. To nebylo zjeveno.

24:10Velmi názorným způsobem se oslavený pán Ježíš zjevil apoštolovi Pavlovi tehdy před Damaškem. Zjevení totiž od pouhého vidění a jenom tělesného poznání má velmi důležitý rozdíl. Jestliže je nám opravdu Pánem Bohem něco zjeveno,

24:47tak to dá tak následuje pevné osobní rozhodnutí, že ho budu následovat, když se ne hříšného Bůh Bůh nevysvětitelně zjevil byl a dal poznat. Dal mi do srdce dar, dar víry. Budu ho za jakoukoli cenu poslouchat a následovat. Je pravda, že tydlety zjevení

25:20jsou trochu to, co prožíváme, my jsou trochu jiné. Není to ani viditelné jako to zjevení Pavloví. Není to ani tak hmatatelné jako u apoštolů, ale musíme si uvědomit, že jde o stejný zázrak, který způsobil Bůh

25:53bez takového zjevení, vnitřního zjevení, bez Boží víry, bez poznání v našem srdci. že Ježíš Kristus je Mesiáš a tedy náš spasitel a Bůh. Tak bychom se nikdy nemohli stát, také bychom se nikdy nestali křesťany.

26:24Protože věřit bez poslušnosti takovejch lidí, kteří také říkají, že věří, ale bez poslušnosti Božího slova není tak málo. třeba děti z věřících rodin už od doby, kdy [odkašlání] začali vnímat a rozumět, také tak nějak samozřejmě věří

26:54a modlí se. Ale každému znovozavřenému křesťanovi se musí pán Bůh v Kristu Ježíši zjevit. Pán Ježíš se musí narodit v jeho srdci a dát dar víry. A to platilo kdysi, ale platí to i dnes.

27:35znovuému člověku se musí pán Bůh zjevit a dát mu dar víry, protože jen věřit to je v dnešní době velice řekli širce pojímané slovo. Každý tomu rozumí trochu jinak, ale většinou se to chápe věřit. To je

28:05možná něco jako jako znát. To nestačí. I ďábel a démoni také věří. Tady uznávají pravdivé informace.

28:35V tom druhém verši čteme: "Ten život byl zjeven. Viděli jsme a svědčíme a zvěstujeme vám věčný život, který byl u Otce, nám byl zjeven." Znovu je tady ten důraz na to, že pán [odkašlání] Ježíš byl už před věky u Otce.

29:05Je jasné, že tady to není vyloženě takové jasné učení o o žít trojici, ale pán Ježíš na mnoha místech písma říká, že já a i otec jsme jedno. A také [odkašlání] tady čteme, ten život byl zjeven. Viděli jsme a svědčíme a zvěstujeme vám věčný život,

29:36kterej byl u otce a nám byl zjeven. Tenhleten verš také mluví o osobní zkušenosti, o životě. Oni pochopili učedníci, že pánu Ježíši je život z Boha

30:06a že přišel proto, aby ten život mohl být dán i jim. Takže když apoštol Pavel tady píše o o zkušenosti, tak opravdu tady nej nemluví o těch běžných věcech, kterých byl přítomen.

30:46životě, který má souvislost se zmrtvýchvstáním o slavnosti Pascha, protože právě tohleto vzkříšení má důsledků, důsledky do životů i po smrti věřících. Učedníci také viděli živého Pána Ježíše, tedy život

31:16i po jeho vzkříšení viděli, že pán Ježíš měl tělo. Pán Ježíš říká Tomášovi, tak si tak si sáhni na na mo na ty rány, na můj bok. Bylo možné se o tom hmatatelně

31:46přesvědčit. Dokonce viděli se jeho mistra jíst, ale přesto byl pán Ježíš jiný. Těch 40 dní po Velikonocích, tak se svým učedníkům zjevoval, kdekoli chtěl. Ty fyzické

32:17zdi nebo dveře nebyly žádnou překážkou. Takže po těch 40 dnech, po Velikonocích to opravdu ujistilo učedníky o věčném životě svého mistra, ale také byli ujištěni o jistotě jejich věčných životů.

32:52A i v tédleté věci jim byl pán Ježíš zjeven, protože vlastně i to, že tédleté skutečnosti byli svědky, tak s takovou jistotou svědčí tehdejštím čtenářům a dnes nám, že skrze smrt a vzkříšení našeho Pána Máme tedy nejen ospravedlnění od našich hříchů,

33:23ale máme i jistotu věčného života s ním. V třetím verši čteme: "Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství je s Otcem,

34:02Takže apoštol Jan i ostatní věřící nebyli sobečtí. Nechtěli si tudletu výsadu věčného života nechat jenom sami pro sebe, ale byli si opravdu jisti společenstvím s nebeským Otcem i se svým spasitelem pánem Ježíšem Kristem v nobi. V nebi.

34:33Tak tuhletu možnost nabízejí ve svém svědectví a zvěsování těm, kteří nezažili takové zkušenosti jako oni. Společenství s nebeským Otcem a pánem Ježíšem Kristem věčné obecenství. To je zkušenost. To si opravdu neumíme představit. Ani

35:10je je to zajímavé, že zrovna v tédleté době jsem začal číst knihu Ester a tam v té první kapitole čteme o skvělé hostině, kterou uspořádal médkoperský král Hašveroš. Řecký řecký přepisse na svém hradě v Šušan. Ta slavnost trvala půl roku.

35:40Bylo tam předváděno královo bohatství a nádhera. Jídla a vína v zlatých nádobách bylo nad očekávání. Ale přesto jsem si naprosto jist, že to byla nesorovnatelně ubohá slavnost proti společenství nebeského Otce

36:12a našeho Spasitele s námi zachráněnými tu věčnou slávu a nádheru i ten pocit z toho společenství. si nikdo z nás nedokáže představit. A volný přístup tam mají všichni, kteří znají a věří

36:43svému zachránci a spasiteli. Tam budeme s naším Pánem, který je i věčným životem navždy. opravdu nad všechny lidské představy. A v tom čtvrtém verši čteme a toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná.

37:22Takže apoštol Ján i sbor, ve kterém žil, prožívali radost z toho, když mohli uvěřit i další lidé. byla mnohem větší, než kdyby to prožívali jenom sami, protože šlo o společnou radost těch, co zvěstovali i těch, kteří této pravděvili.

37:58Protože když slyšeli tuhletu zvěst Ježíši, tak i jim byl zjeven pán Ježíš Kristus. Já už jsem to tady asi i říkal. Já jsem uvěřil a rozhodl se žít Pána Ježíše a je to už dávno. Je to už víc než 60 let. [odkašlání]

38:28Za tu dobu jsem zažil dost radostných událostí. Radost jsem měl z narození našich dětí. Získal jsem byt, ale nic z toho nebylo plně srovnatelné s radostí a pokojem, který jsem dostal po svém uvěření.

39:06Já jsem to prožil tak, jako kdyby ze mě spadl balvan. A právě o takové radosti mluví v textu apoštol Ján. A takovou radost můžeme prožívat i my, když skrze naše svědectví z Boží milosti uvěří evangeliu, třeba i někdo další.

39:42že jak už jsem řekl, apoštol Ján [odkašlání] téměř doslova opakuje úvod svého evangelia, protože mluví tady o slovu, které bylo od věku u Boha. Boha. A to, co apoštolé slyšeli, prožili, co znali s písem Starého zákona,

40:15co slyšeli od svého mistra, to opravdu potvrzovalo jejich zkušenosti. A v tuhletu chvíli i v tomhletém tomto dopise apoštol potvrzuje svý zkušenost, že to, co zaznamenali

40:45evangelia, to je pravda. Dnes je spousta lidí, kteří se domnívají, že Bible, jaký máme v ruce dnes, že to je v podstatě trochu podvrch, že to jsou spisy pozdějších nějakých křesťanů, kteří si tam přidávali A

41:18a jsou tam různé báchorky, že to, že to není není pravda, skutečnost, ale apoštol Jan jako svědek říká, ne, evangelia je popsaná pravda. Ačkoli pán Ježíš se narodil a zeměřil

41:50jako každý jiný člověk, tedy měl tělo, ale byl vzkříšen z mrtvých a vystoupil na nebesa. A apoštolé Jan tvrdili, že Ježíš je vtělený Bůh. To, co učí gnostičtí učitelé, to je falešné učení. To jsou hereze,

42:21proto je v tomhleom dopis tak několikrát zmíněno. Kdo tvrží, tvrdí, že Ježíš nešel v těle. Je falešný učitel.

42:59jako toho, který je i učitel, učitelem, který je i životem, ale musel jít by to muselo to jim být zjeveno, protože ani uzdarvování, ani vymítání démonů, ani Ježíšovy zázraky, ani to, že křísil, vzkřísil některé lidi ze smrti. To byla jasná mesiášská znamení,

43:32ale i jí musel být jejich mistrjeven jako Mesiáš, jako Boží syn a zachránce hříšníků. Takže i když ta mnohá znamení prožilo tisíce lidí, pán Ježíš byl zjeven jen těm, které k Pánu Ježíši přitáhl jeho nebeský otec.

44:16také mají pochybnosti o té vědecké pohádce evoluce, tak přesto lidé nepřijímají a odmítají i evangelium. Ale ten hlavní důvod je to, že si chtějí žít o svém. Takže i dnes se stávají křesťaní, křesťany jen ti, kterým byl pán Ježíš zjeven skrze svědectví evangelia.

44:51Takže jen tímhletím způsobem je možné zdarma získat věčný život. A je opravdu úžasné, že skrze svědectví svědků, jejich životy byly evangelium změněny, tak můžeme i my dnes věřit a mít společnou naději na nebeský pobyt

45:21s nebeským Otcem a s naším zachráncem po celé věky. A pokud jsme tedy i my v našich životech něco, co způsobil v našich životech Bůh, pokud jsme něco takovýho viděli, slyšeli a pokud jsme se něčeho, co učinil Bůh v našem životě,

45:51pokud jsme se toho i dotýkali, tak o tom nemáme mlčet. Měli bychom o tom svědčit, i když nám to určitě [odkašlání] nepřinese žádné kladné vody, ale nemáme mlčet. máme vydávat svědectví včas i nevčas,

46:24protože pán Bůh má moc změnit každého člověka, dát mu svou milost a když si někoho k sobě přitáhne, tak se můžeme i my radovat s naději. společně radov nadějena budoucí společenství s Bohem Otcem a naším Spasitelem v nebi.

46:56A ten závěrečný verš, ten už nás opravdu by měl motivovat k hlásaní evangelia. Tomu evangelii je ve všech dobách podporováno. Dnes možná méně tvrdě, než kdysi v tom prvním století znamenalo věřit Kristu, možnost stát se mučedníkem.

47:35Dnes Satán a mocnosti zla opravdu změnil trochu taktiku, ale nikdy nezmění svou nenávist k Bohu a pánu Ježíši Kristu. Ale to by nás nemělo odradit od našich svědectví. Měli bychom pravdu vědět, vidět a mluvit o tom,

48:05co v našich životech učinil pán Ježíš Kristus, protože to opravdu není nic, co by [odkašlání] bylo pro naši pochvalu, ale je to to, co vykonal nebeský otec v naši i v našich životech.