Vděčnost #2
Biblické texty v kázání
Numeri 252. Samuelova 71. Paralipomenon 28
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:00Ale věděl by někdo, kdy se přibližně král David narodil? A komu? Tak je to hodně blízko. Já bych si nikdy netroufal házet úplně ty přesné čísla, ale opravdu jsem dlouho bádal a mám takový ucelený chronologický život krále Davida v těch důležitých bodech.
0:30a od stvoření světa od potopy až po současnost a z eschatolí dokonce. Je to velmi podrobná a užitečná pomůcka. Když se tedy počítá a odhaduje a přibližně dopočítává, Žítává právě díky tomu, že máme potom i ty desky, které se našly v historii, v archeologii, tak můžeme datovat ty věci.
1:01A král David se přibližně narodil tedy v roce 1040. 1040 př. Kr. narodil se do rodiny Jišaje, jméno matky Davidovi známe. a pokryfy ano, ale písmo ho neuvádí. A chtěl bych se vás zeptat, čí syn byl Jišaj? Jišaj byl Obedův. Obed se narodil kdo? Z koho? Obed se narodil z Boáze. Boás si vzal koho? Moje bytku. Růd, proselitku.
1:49a Boaz byl syn předáka knížeté z rodu Judova Šalmona. A ten si vzal za manželku koho? Prostitutku Rachab po oblehání Jericha. Takže pokolení a rod Judův přijímá linie Avrahámovi přes Jákoba, Ickhaka a Avraháma až samozřejmě přes Noéma k Adamovi.
2:34Je to velmi významné. Protože víme, že první král nad Izraelem pocházel z jakého domu? Král Šaul. Přesně tak. A bylo skutečně zaslíbeno, že z rodu Benjaminova nám vzíde Mesiáš? Nebylo. Takže je naprosto jasné, že tato linie je přímá linie, která vede ke komu? K pánu Ježíši Kristu.
3:14Král David. V kolika letech byl pomazán za krále? Král David prožil dětství tedy se svými bratry v rodně Jišaje, byl nejmladší ze svých bratrů a jako nár byl pomazán za krále prorokem Šamuelem a to v době, kdy byl zavržen pro neposlušnost král Šaul.
3:45Když se řekne slovo nár v hebrejštině, tak co to vyjadřuje? Chlapec, mladík. Věděli bychom věkově ohraničit toto období, je to od věku Batolecího až do adolescence. A v tom úzkém pojetí té hebrejské hierarchie těch stupňů výchovy se dá naprosto předběžně pokládat,
4:15Že to byl rok 14. až 15. Takže králu Davido by v době, kdy byl pomazán za krále, bylo přibližně 14 až 15 let, což pokud když se narodil v roce 1040, bylo v roce asi 1025. V této době po pomazání na králem dochází k další důležité události. Král David zabijí koho? Koliáše.
4:46Dostává se na dvůr krále Šaula a na tomto dvoru se stává hrdinou. Začíná být velkým bohatýrem. tahne do válek, tahne do různých bojů a jak se mu daří? Hospodin je při něm. Jak na to reaguje král? Šaul je vděčný, začíná tam závist. a ta závist a nevole se vystupňuje do takové míry, že začne dokonce brojit úklady proti králu Davidovi.
5:23Víme, že hospodin sešle zlého ducha na Šaula a Šaul se dokonce pokusí několikrát Davida zabít. Přesto ve svých úkladech pokračuje a král David se zamiluje do jeho dcery, jak se jmenovala, první žena krále Davida, Mikal, a to nic nevyřešilo. Ty úklady se stupňovily dál, dokonce král Šal zamýšlel, že právě Mikal bude tím nástrojem, jak se Davida zbavit.
5:56V této době také vzniká jedno z nejúžasnějších přátelství a hlubokého vztahu mezi dvouma muži, nesexuální, na prostorizi, hlubokého přátelství a to mezi Davidem a Jonatanem. Došlo k uzavření několika úžasných smluv a víme, že David Jonatana a Jonatan Davida opravdu miloval. Dokonce láskou, která je neporovnatelná k lásce k ženě. Byl to hluboký přátelský vztah. Jonathan, následník trůnu zavrženého krále. Zbožný muž. Král David, sok a rival. Přesto naprosto hluboké přátelství.
6:47Víme, že po svatbě smíkal, David je pod dalšími úklady a nakonec je donucen utéct z toho domu a prožívá velkou část těžkostí, Šaul mu usiluje o život a utíká kam se skryt. V roce tisíc osmnáct přichází do Nobu, kde síděli potomci kněze Elího a v tomto Nobu se skryje a pojí z chlebu předkládání. Potom uprchne a jak reaguje na to král Žaul? Zmasakruje. Nechá zmasakrovat, vyvraždit všechny hospodinovi kněží v Nobu.
7:35přežívá jenom jeden, Abiatar. Všichni tyto kněží byly přímými potomky koho? Jak jeho kněze? Elího. A my se musíme zpětně vrátit, že tento ohavný čin, který nikdo z izraelských vojáků neučinil, odmítli poslechnout svého krále Šaula a vztahnout muže na Efodu. Kdo tedy provedl tento odporný čin vyvraždění? Doek?
8:07Edumejský. Zase čteme žálmy, víme, jak to proběhlo. Král David se o této chvíle stává psancem. Jediný zachránivší se z toho rodu, Ebiatar, najde u něho záštitu, ale pořád mějme v paměti, že tento hrůzný čin byl ve své podstatě naplněním boží kladby nad Elího domem. Proč hospodin prokrál Elího? Protože stranil svým synům. Víc než hospodina si chtil svých synů. A tady dejte velký pozor, to bývá velký než v církvi do dnes. Rodina především. Hospodin. Máme tady, vidíte, koberce, to se zaže. To je v mojí rodině, to se netýká ve vaši, tak to je teda průšvih.
8:58Myslíte se, že hospodin od té doby změnil své postoje témto věcem? Ne. Jestliže někdo upřednostňuje svoji rodinu před božími věcmi a před jeho svatostí, tak ačkoliv není každej vyvražďován, tak to pán Bůh určitě nebere jako lehkou věc. a je to jedna z věcí, která v církvi působí tu nejhorší ošklivou věc, která způsobuje, že moje rodina, tvoje rodina, ty jsou takový, ty jsou makový.
9:31A to dejme veliký pozor. Tento trest dostihl syny kněze Elího do čtvrté generace, tá kledba. A víme, že nakonec byl tento dům Elího naprosto zbaven kněžství. a že hospodin tento dům potrestal do mnohých generací. Takže vyvraždění kněží v Noglu. V roce 1014 umírá kdo? Prorok Šemuel.
10:09a víte, že už v té době se nestýkal s králem Šaulem a David je stále vyhnancem. Víte, že králi dům Šaulův byl postupně vyhlazován a ubíjen, se zmenšoval, kdežto dům Davidův byl pozvedán. Víte, nemělte se, král David, co byl pomazán na králem, tak si na žádný trůn nestedl. Na to, aby usedl na trun, čekal několik dalších dlouhých let a byl psancem.
10:41Ale nakonec v roce 1010 dochází k té rozhodující bitvě, víte, jak se král, zbožný král Šaul doptával mrtvých, jak se mu zjevil prorok Šaul a bylo mu jasně předpovězeno, že bude zabit. a k téhle z té bitvě, které byl král Šaul zabit, protože v celou tu dobu pokračovalo nesnesitelné nepřátelství a porovnásledování vůči Davidovi a jeho mužům,
11:12nasedá tedy král David na trůn. Kontrolní otázka, kdo byl tedy, nebo čí následník na trůnu byl král David? Je to chyták. Kdo byl druhým králem po Šamoélovi? Kdo byl druhý král po Šaulovi? Omlouvám se, po Šaulovi. Ano, slyším to. Išbo šet. Nezapomínejme na to. David nebyl okamžitě králem, ale víme, že tam byl vzdor král, který byl potom zabit vlastními bratřími.
12:03a teprve to netrvalo ani rok, ta letá vzpoura, po Ižbožetovi nastupuje oficiálně král David na trůn. A vládne odkud? Prvně z Chebronu. Jak dlouho v Chebronu vládnul? Sedm let, takže asi do roku 1003. V roce 1003 král David se zmocňuje a dobívá Jeruzalém. A od roku 1003 vyvoluje Jeruzalém a přesouvá tam svůj dvůr.
12:38A právě v této době dopsává hospodin králi Davidovi odpočinek a dostáváme se k těm událostem, které nás už přiblížují k tomu, co budeme probírat. Dále. Král David, který ve svých 37 letech pomazán byl za králem ve 14.15. a ve 37 letech čekání na to ten okamžik, usedá teprve v Jeruzalémě a vybuduje si tam královský dům a učiní Jeruzalém hlavním městem Izraele.
13:23A právě tehdy, když dopřál hospodin klidu Davidovi, po všech těžkostech, které prožil, možná maninko taková suvka, přichází král David do Jeruzaléma jako svobodný bezdětný muž? Ne, v té době už má minimálně za manželku například Abigail, Mikal, no bylo jich víc a už má i syny a dcery. Takže přichází sem už s početnou rodinou a když vystaví ten královský palác, tak král David pojme toto předsevzetí.
14:06Druhá Samuelova 7.1. I stalo se, když král sídl ve svém domě a hospodin mu dal odpočinek od všech jeho okolních nepřátel, že řekl král proroku Nátanovi, pohleď, já sídlím v cedrovém domě a boží truhla sídlí pod stanovou plachtou. Nátan králi odpověděl, jdi a učin vše, co máš na srdci, protože hospodin je s tebou.
14:36Paralypum 23.25. Neboť Davins řekl, hospodin je Bůh Izraele, dál odpočinek svému lidu a bude na věky přebývat kde? V Jeruzalémě. A tady právě samozřejmě dokází k ustanovení v této době, to znamená kolem toho roku tisíc, které významné hospodinově smlouvě s králem Davidem. a je to pelikánská smlouva o zaslíbení Božího Syna, o němž hospodin praví.
15:17Znáte tuto větu v češtině? On postaví dům jménu jménu, On mi bude synem a já mu budu otcem a ustanovím trůn jeho království nad Izraelem na věky.
16:02A tady jsme u velké paralely. Tuto větu ve dnevnoci o půlnoci, to je ústřední věta Davidovské smlouvy, královské smlouvy pokoje, je samozřejmě i Bajt Hamikdaš, neboli chrám. My jsme si už samozřejmě říkali, že chrám, a probíráme to neustále i na biblických hodinách, je důležitý pro nový zákon z velikého důvodu.
16:36Jednak je to naprosto jasný poukaz a předobraz na co? Na novozákonní církev a samozřejmě i na Pána Ježíše Krista jako takového. Řekněte mi, povolil tedy hospodin vystavět Davidovi chrám? Ne. Proč? Proč hospodin nedovolil králi Davidovi vystavět chrám? Byl to už války, který prolil mnoho krve. Přesně tak.
17:17To ale neznamená, že by král David, kromě jednoho případu, který je v písmu jasně naznačen, kdy prolil nevinnou krev, to činil ve rozporu s tím, co mu hospodin přikázal. Takže přicházíme na velké téma. Co předcházelo k tomu, než král uskutečnil tyto věci? A tak první věc, co by mě zajímala, co potřeboval primárně k tomu, aby mohl postavit chrám. Musel učinit spoustu příprav. A jednou z takových věcí bylo, kontrolní otázka, kde tedy pobýval hospodin do této doby. Pobýval v nebesích samozřejmě, ale ustanovil nějaké místo, kde pobýval.
18:10Věděli byste, kde pobýval hospodin na této zemi, kde byl a měl být stánek úmluvy, nebo také ohelmoet, neboli také, jak bychom to přeložili, stánek setkávání. a tady kontrolní otázka. Bratři a sestry, kde pak asi byl v této době Ochelmoed? Jsme už soudce přeběhli, přeběhli jsme. Kde pak byl stánek setkávání v době proroka Šemuele? Šíl, přesně tak. A kde pak mohl být tedy v roce tisíc? Ještě ne, nešel tam do vezmy, nebyl určitě.
19:12a nikdy nebyl tedy stánek setkávání v Jeruzalémě. Jo, k tomu se dostaneme, ale jako asi teď tam, dejme pozor, v Soudivě máme stánek setkávání a máme archu umluvy. A představte si, podle Mojžíšova zákona, kde měla sídlit Aron, Berit a Donaj, smlouva hospodinovi z chrány, kde měla sídlet, kde měla být uložena. Bratři a sestry, to je jasný. Přece kde měla být uložena z krána smlouvy? Měla být u někoho doma, na poličce? Měla být jasně ve stanu setkávání za oponou, kde před tou oponou, která reprezentovala vstup do svatyně svatých, byl kadidlový, zlatý kadidlový oltář a tak dále.
20:09stoli chlebu předkládání menory a pak to nádvoří. A hospodin jasně řekl, že pokud se utáboří Izrael, tak schrána smlouvy má přebývat kde? V té svatyni svatých, kde byly ty cherubové a kde na schráně bylo místo z litovnice, kde byl provázen jednou za rok na Jom Kipur svátek smíření, obřad smíření veleknězem.
20:39Ale teď jsme se narazili, takže původně byl teda v šílu. Víme, pro hřích Elího a Izraele přišel boží soud, takže schrána vytáhla do boje a pelištejci zmasakrovali Izraelce, schránu zajali, odvezli ji do domu svého boha Dagona. Víme ty události, Dagon padne na zem, urazí se mu hlava, pak víte, co provedli pelištejci, naložili to na vůz krávy, které měli telata, to odvezli ještě s těmi nádory a s tím vším.
21:26a když ho dovezli tedy do toho Izraele, tak se zastavili u Betšémeše a tam došlo k další ráně, protože Izraelci, když přijela schrána, tak velice zbožně udělali co, schránu otevřeli, tam byla obrovská rána, a hospodin pobyl mnoho Izraelců po tom, co zneváželi, to, co naprosto nepřipadalo v úvahu. A potom schrána, co o ní víme dál. Kde se potom nacházela schrána smlouvy?
22:03Schrána smlouvy prakticky zmizela a my čteme v písmu, že za dnu Šaulových, tedy kdy potom Izraeli byl uzostalen král, tak co prováděli Izraelci za dnu Šaulových ze vzkránou? Naprosto na ní zapomněli a vůbec ji nevyhledávali. A přesto dům, tedy tabernákl, stan setkávání, někde stál. A víme tedy, kde stal v této době stan setkávání, kde od hospodinem byly přihrášeny oběti.
22:43To bychom měli mít všichni v hlavě, co se dělo tyto staletí, desetiletí, kde byl stan setkávání, kde se obětovalo, nebo se už neobětovalo, nebo to už nebylo nutné, Mojžíšův zákon už neplatil. v Gibeonu. Takže schrána smlouvy nebyla v Gibeonu, ale kde byla schrána smlouvy? Takže představte si přesně podlež božího nařízení, nebylo to tak, byl to hřích.
23:15Stan setkávání stal v Gibeonu a schránu ani nevěděli pořádně, kde je. Ale nakonec tedy král David se rozhodl, že schránu vyhledá a byla nalezena kde? v Dobně Aví Nadava v Kyriat Jarymu. A král David se tedy rozhodl, že pošle pro tuto schránu, aby ji navrátil do Jeruzaléma.
23:49A čteme to první paralipomenu 13.1. David se radil s veliteli nad tisíci, nad sty a každým vojevůdcem. David řekl celému schromáždění Izraele. Pokládali to za vhodné a za pokyn od hospodina, našeho boha, pošleme vzkaz svým ostatním bratrům do všech izraelských území a současné knižata a levíci a levířských měst a na jejich pastviny, aby se k nám schromáždili.
24:28Přeneseme k nám z chrámu našeho Boha, za dnů Saulových jí totiž nevyhledávali. A celé zkromáždění s tím souhlasilo. Všechny ten návrh pokládal za správný. A první palop je upomenul 13.5. Čteme, proto David svolal celé území Izrále od ramene řeky jegyptské až do cestě do Chámatu, a vypřenestli boží schránu z Kyriat Járímu. Pak celý Izrael táhl do Bál u Kyriat Járímu v Jucku, aby odtud vynesli schránu boha Izraele, který sídlí nad Cheruby, jehož jméno je vzýváno, a vezli schránu na novém povozu nobu a výnadalva.
25:22Povoz řídil Úza a jeho bratr, se jmenoval bratr Úzy. Říkáme to často, jako cítoslovce. Achjo. Achjo se jmenoval bratr Úzy. Věděl by někdo význam těchto jmén? Úza a achjo, co znamenají? Achjo je od slova ach, to hebrejský znamená bratr, achjo se dá přeložit hebrejský jako bratrský a úza je od slova síla odvozeno.
26:07A tyto dva byly synodem Avina Daba. Takže král David se rozhodne převést kránu do Jeruzaléma. A jakým způsobem to učinil? Nové vozy, celý Izrael je na pochodu, král David oslala, naloží z kránu na vůz, úžasné. A co pak se stalo? Hospodin se zaradoval a všem mocně požehnal. Ne. Když jste přiblížili totiž určitému humnu, a toho muže přímo máme v písmu jmenováno, takový průsmik, tak se stalo, že vůz se naklonil a u humna Gorena Kidonova došlo k tomu, že hrozilo, že vůz se převrhne.
26:59A co tehdy učinil úza? Snažil se tu schránu zachytit, aby nespadla. A hospodin byl rád. Hospodin spál obrovským hněvem a na místě úzu usmrtil. A od té doby se tomu místu v Izraeli říká Peres úza. neboť tam hospodin splanul proti úzovi velikým hněvem. Kral David na to reagoval tím, že se velice rozlobil a dostal veliký strach z hospodina.
27:37A velice si rozmyslel to, kam schránu umístí a schránu tedy do Jeruzalema v žádném případě nedoved, ale dovezl ji kam. Kde pak spočinula schrána smlouvy? Ne v Jeruzalémě, ale u koho byla potom skladována schrána smlouvy? Obed Edom Kácký. Kdo pak to byl Obed Edom? Byl to levický kněz s pokolení Merary a v tomto domě přebývala schrána tři měsíce.
28:15A co pak hospodin učinil v domě Obeda Edomského? On tomuto domu žehnal. A když se dozvěděl král David v Jeruzalémě, že hospodin žehná... Tak se rozhodl si schránu opravdu do toho Jeruzaléma zavést. Ovšem tehdy konečně studoval písma a tam se dozvěděl ku podivu, že jakým způsobem jedině může být schrána přenášena.
28:45musí být nesena zvláštním oddílem kněží, který kněží měli, dědíní. Máme kněže, máme. Máme Levýho, Levý měl tři syny, věděl by je někdo vyjmenovat, Merary, Gershon a Kohet a jednu dceru, Jochebet. a Kohed měl syna. Ten se jmenoval Amram. A Amram si zval svojí vlastní tetu Jochebet.
29:25A co pak tyto dva, koho splodili Jochebet a Amram? Mojžíše, Árona a Miriam. A víte, že potom, když byl v zákoně ustanoven všech ten postup, tak všetky tyto oddíly byly přesně rozdělení. a který z těchto oddílů jediný měl možnost pečovat o ty nejsvětější věci? Byli to kohetovci.
29:56Pouze oni měli právo. Geršonovci například se starali o co? O ty vnější stany a tak dále. Ale pouze kohetovci, z nich potom kněžská větev. A tito lidé jediní měli právo takto nakládat ze schránou. Takže schránu z toho domu, toho Oved Edoma, doručili do Jeruzaléma, už tehdy za velké slávy. Víte, že král David na sebe navlékl lněný efot, šel před tou schránou a radoval se. A když se radoval před tou schránou, zpívali se písně, obětovalo se, tahli na Jeruzalém, došli do Jeruzaléma, král David dokonce tančil.
30:41tančil, křepčil, bychom řekli, radostí. Víte, radostí to znamená, že šel takhle. No takhle většinou se u nás radujeme, že? Šel před schránou. A když přišel do Jeruzaléma z okna, vyhlížela jeho první manželka, míkal, a ta okamžitě, když ho viděla, tak ve svých očích králem co? Pohrdla.
31:11a král David v té době sradoval, víme, že s tom Jeruzalémě nechal postavit stan a do tohoto stanu umístil schránu smlouvy. Víme, že pak obětoval hospodinu, druhý den byla velká slavnost, lid se radoval, víme, že míkal, to Davidovi ano řekla, byla prokleta v tom okamžiku, hospodin uzavřel její luno a David jí řekl, že ty si myslíš, že mnou pohodla každá služka mých sluhů, ale já se nestydím pokořit a radovat před hospodinem.
32:00Ovšem tebe a otce tvého hospodin zavrhl a od té doby už David k nikdyk míkal nevyšel. Takže snobská pícha důstojnost míkal a číří, číří, radostný projev krále Davida a celého lidu Víme, že na ten druhý den tam došlo k obětem a král David ustanovil právě oběd Edoma a jeho 68 bratří, kteří byli spokoleni Merary
32:35aby střežili tu schránu v Jeruzalémě a také víme, že tam poprvé jmenuje vedoucí a uctívače chval. Kdo byl tím mužem, který se stal od tohoto okamžiku mužem, který povede chvály? Čteme to pro vedoucího chval, pro Asafa.
33:06a tehdy Asafovci poprvé ustanovili praktický zbor a začalo chválení hospodina. Dokonce máme zaznamenanou i první píseň, kterou hospodin pro Asafa složil. A tato první píseň je zase v Paralipomenon a my v této písni a v tomhle oddíle čteme.
33:36Je to osmý verž a teď v šestnácté kapitoly první Paralipomenon. Vzdávejte chválu hospodinu, vzdávejte jeho jménu, oznamujte mezi národy jeho činy, zpívejte mu, opěvujte jej, přemýšlejte o všech jeho obdivuhodných činech. Takže když budete hledat písně pro Asafa, nestačí si otevřít jenom knihu Žalmu.
34:08To byl první chvalospěv pro Asafa. A tady bude významná poznámka, která nás dál provádí tím a navazujeme na to všecko, co jsme brali i na minulém kázání. Po Elím, který byl v šílu a který byl potrestán a jeho synové, všichni zemřeli v té válce a víme, že jeho snacha rodila a když porodila, tak zemřela.
34:41a kledba se postupně naplňovala nad tímto rodem, tak přesto po Elím máme ještě další kněze a to byl Achitub, Achimelech a nakonec Ebiatar. a Ebiatar byl teda jediný ten, který přežil to vyvraždění kněží v nódu. A když se tedy podíváme sem, tak se právě dostáváme té kněžské smlouvě, kterou jsme minule probírali,
35:15která byla v tom numerí 25, 11 a 13, kdy Pinchas vykonal ten mocný čin smíření, smíření, kdy probodl ty dva v tom stanu, aby usmířil boží hněv, ale přesto čteme, že ta rána byla tak veliká, že ten den padlo v Izraeli na dvacet kolik? Teři tisíc mužů. A zeptám se, s novým zákonem to má něco společného, nebo vrací se k tomu nový zákon, nebo říká, Bůh je láska, to se nás netýká.
35:53co takhle první kapitola desátá korinským. Na co tam pán Bůh připomíná skrze ústy Davida? Taky nepropadněte s milstvou jako někteří a padlo jich za jeden den přesně tento počet mužů. Takže dejme velký pozor. Žádný já jsem v Kristu a můžu si činit, co chci. To je veliké varování. A tehdy pro to, co Pinchas učinil, ustanovil hospodinstvím tu věstřnou smlouvu toho kněžství.
36:31Ale my víme, že nebylo to naplněno až do té doby, dokud nebyl Ebiatar, kněz, sesazen z toho kněžského úřadu. Kdo se stal knězem po Evjaterovi? Evjatar nakonec krále Davida zradil. Zradil ho při jedné velice významné události. Pamatovali byste při kterém? Při vzpouře syna krále Davida a kterého? Na kterou stranu se postavil a koho pomazal za krále?
37:16a do Adoniaše. A král David před svou smrti dal jasné pořízení. Kdo se tedy ale stal náhradcem? Došlo tedy, a víte, co to bylo na několik kázání, absolutně křesťani často v této oblasti neznají ani krále, ale na tož kněžské roviny. Ale jaká líní je kněžská tedy potom byla nastolena na izraelský trůn?
37:51a kteří tam byli až do vlastně zničení, byli to potomci, no my máme nějakého sádoka, byl to cádok, sádok prosím vás neexistuje, co je sádok, ale v hebrejště máme slovo cadík a cadak znamená co spravedlivý, stejně jako nemáme Samuele a dokonce nemáme ani Šalamouna, nezná píště.
38:21To jsou naše pokolemininy všelijakých jmén, které úplně postrácejí to poselství, které to jméno nese. Je Cádok, to znamená spravedlivý. A máme tedy potom tu Cádokovskou linii, která jde až potom do té doby, než Makábejských a tak dále. Takže sádok byl nahradil tohoto muže a tuto línii. A dostáváme se dál. V roce 998 dochází k velice vážné události v Davidově životě. Král David zhřeší s Batšebou. Král David zhřeší s Batšebou, víte, procházel se potom po té střeše, viděli se koupat a zde se David dopouští nejenom
39:16v cizoložství, ale král David dochází k tomu, že s tou batšebou splodí dítě a pak nechá úkladně zabít jejího manžela, tedy Uriáše Chetejského. A víme, že potom přichází prorok Nátan, aby Davida baroval a aby vynesl nad Davidem kletbu. Varování, víme, jak proběhlo, to o těch ovečkách a tak dále, David s planul hněvem, co by provedl tomu vyníkovi
39:55a David nakonec musel slyšet z úst proroka Nátana, že ten muž jsi ty. A víme, že tady tato událost byla velice vážná a David tedy potom vyslechl z úst proroka Nátana, ano, tvůj Bůh, hospodin z tebe tvůj vinu sněl, ale protože si toto učinil a zneuctil si moje jméno před zraky celého Izraele, i já tebe zneuctím, meď se nevyzne tvého novu a jako ty jsi v tajnosti spáchal cizoložství, tak tvé ženy si vezme tvůj potomek a před zraky celého Izraele je zneuctí.
40:37a víme, že to byl počátek velice vážných událostí v životě a rodině krále Davida. Král David potom přivedl na svět prvorozeného syna s Batševou po smrti Uriáše Chetejského, co ji pojadal za manželku, jak to dopadlo s tímto prvorozeným synem krále Davida. a hospodin ho usmrtil, ale David činil pokání, to pokání máme zapsáno v kterém žalmu, velice hluboký žalm pokání 51 a v roce přibližně, krátce poté, dochází k tomu, že hospodin se slitovává a Batševa znovu otěhotní a porodí králi Davidovi koho?
41:27tak Šelomouna. Šalamoun je zase naprostá chyba. Je to prostě česká tradice. Šalamoun nepochází od slova šálom, ale od slova šálem. A šálom je hebrejský pokoj, ale slovo šálem znamená něco jiného.
41:59a prostě je to gramaticky nepřípustná přesmička. Je to šalem, šelomo. Nikdy neuslyšíte žida říct šalomoun, šelomo. A my někdy teda potom to komolíme na šelomoun, ale opravdu šalamoun v písmu, otevřeme si tamhle, přinesu několik spisů, tory, jestli mě tam najdete šalamón, tak to tam není. Slovo šalamón totiž nepochází od slovesa šálom, pokoj, ale šelom.
42:34A šelom, šálem, znamená co? To znamená celistvost, integrita, odevzdání se v pokoji. Takže není to ten klasický šálom. A my to uvidíme i v té modlitbě, kde se neustále mluví o srdci, šálem, šálem, šelomo. Takže je to takový zlozvyk komolit hebrejská jména, které vycházejí z tradice pohanů, kteří překládali boží slovo a nerespektovali často vůbec, jak je to v židovství.
43:19Jako prostě mezorecké texty tady byly ještě dřív, než my jsme si předkládali Bibli. A víme, že ze Salamou máme třeba například Samsona, to je od slova jakého Samson, to je Šamšon, od slovesa Šémeš slunce. máme prostě spoustu men naprosto pokřivených a potom se velice snadno řekne od slova, čeho je král Šelomo, od slova pokojí.
43:50Vůbec nedává smysl z kontextu těch slov, které říká písma. Byl to Še-lo-mo. A pro důkaz můžeme se zastavit v knihovně. A to Šelomo má hluboký význam. To šelomo znamená komplektní celiství a řekli bychom pokojně oddaný. Takže narodil se tedy zaslíbený král. A když bychom procházeli rychle dál, tak přicházíme k dalším událostem a to jsou 90. léta.
44:32V devadesátých letech dochází první tragedii v Davidově životě a to je znásilnění Tamáry vlastním bratrem, Amónem. Po tomto znásilnění přichází bratrovražda. Amóna nechal zabít kdo? Jeho další bratr, Abshalom. Abshalom se dostává do vyhnanství. A v těchto letech následujících David spáchá dalších hřích, potom co hospodin splane hněvem proti Izraeli, tak dojde k čemu?
45:03Dojde k takzvanému známému sčítání lidu a při tomto sčítání lidu přichází boží trest a hospodin na výběr krále Davida se rozhodne na tu volbu přispousit a pobije v Izraeli mnoho tisíc mužů. Ale když se potom dostali na jedno humno, Ornána, tak tam ten anděl stanul a tam došlo k zastavení té hrozby.
45:35A víte, že když se tam setkal David s tímto andělem, s tím napřeženým mečem u Jeruzaléma, tak právě v tomto okamžiku dochází k velice významné události, protože právě na tomto místě, na tomto humnu, který král David kupuje od koho? Od toho Ornána, Jebusejického, na hoře Moria, dojde k vytýčení budoucích základů čeho? Jeruzalemského chrámu.
46:07Takže když bychom si to všechno takhle zvzali, tak se dostáváme už do osmdesátých let a v těchto letech už můžeme nazvat mladého Šelomona za koho? Za Naára, za mladíka. a právě v těchto letech se stává to, že král David učiní opatření pro to, aby všecko připravil pro svůj dům.
46:37A to jsou velice vážné věci, o kterých se dostáváme v první paralepomenon 28 a v této kapitole 28. paralepomenon čteme o tom, co král David učinil. a já bych chtěl, aby jsme tyto slova všechny bedlivě poslouchali, protože to je obrovský příklad pravého uctívání a opravdové vděčnosti.
47:07Takže první samozřejmě po lehkém a bezobtížném Davidově životě. První paralipomenon 28.2. Když David se postavil na nohy po tom, co nechal schromáždit všechny představitele, knížata a velitele izraelských rodů, řekl Slyšte mě, mý bratři a můj lidé. Měl jsem na srdci postavit dům odpočinočí pro truhlu hospodinom vysmlouvy, pro podnož jeho nohou našeho Boha.
47:47Udělal jsem přípravy ke stavbě. Bůh však mi řekl, nestav dům pro mé jméno, neboť si bojovník a prodl si mnoho krve. Hospodin Bůh Izraele si mě vyvolil z celého domu mého otce, abych byl na věky králem nad Izraelem. Vždyť Judu si vyvolil za vévodu a v domě Judově, domě mého otce a mezi syny mého otce si oblíbil mě, aby mě ustanovil králem nad celým Izraelem.
48:20a 28.6 řekl mi, tvůj syn Šalamol, ten postaví můj dům a nádvoří, neboť jeho jsem si vyvolil za syna a já mu budu otcem. Jeho království upevním na věky, dejme pozor ale, jestliže bude pevný v tom, aby plnil mé příkazy a má nařízení jako dnes.
48:50Všimli jste si? V této smlouvě nebo zaslíbení zazněla zase velice vláštní věc. Některé smlouvy v písmu jsou takzvané bezpodmínečné, ale jestliže se v nějakém zaslíbení objeví slovo jestliže, tak je to už podmínka. a předběhnu, co pak, byl král Šelomoun opravdu věrný? Král Šelomoun nebyl věrný po celý svůj život a tím se dostáváme k tomu tématu, naplnil tady hospodin za života krále Šelomouna všetky tyto věci? A nebo ne? Ne. Nikdy k tomu nedošlo.
49:36A co to tedy znamená? A my když probíráme malé proroky, tak se dozvídáme, že všechny tyto věci budou a odehrají se teprve v budoucnosti. A víme, že kdo je tím pravým, na koho se vztahoval toto slovo. Já mu budu otcem a on mi bude synem a on mi vybuduje bůl. Kdo je tento muž, o kom primárně mluví hospodin? Byl to šelovo? Je to jasné mesiářské proroctví.
50:15A přesto tedy čtěme dál. Nyní před očima celého Izraele hospodinova schromáždění a před naším Bohem říkám, zachovávejte bedlivě a vyhladávejte všechny příkazy hospodina svého Boha, Abyste zdědili tuto dobrou zemi a jí do dědictví svým synům po vás na věky. A teď promlouvá král David přímo ke svému synu Šelomounovi.
50:4828.9. A ty, můj synu Šelomou, poznávej Boha. Na mě hebrevský rozkaz dá elohe a výcha. A je to rozkaz od slovesa jadá. a sloveso jadá v hebrejště znamená znát, poznat. A co myslíte? Je to jaké poznání? Já to opakuju mnohokrát v našich kázání. To slovo jadá. Jaké poznání má hospodin na mysli? To je hluboké poznání. Toto sloveso se například používá i ve vztahu,
51:26že Adam poznal svoji ženu. Také čteme, když Apoštol Jan mluví ke starším, tak říká, proč jsou starší? Protože poznali toho, který je od počátku. A to slovo poznat je velmi tedy hluboký rozkaz. A tady se to právě objevuje, tedy poznávej Boha, který je Bohem tvého Otce a služ mu.
51:59Co tam máte teď? Jak má sloužit král Šelomů celým svrdcem? A tam je Belev Šalem. Posloucháte, mnohokrát v těchto textů o Šelomounovi budeme číst, že Šelomoun má sloužit králi, teda o hospodinu, Belev Šalem. Když byste si našli strongy, víte, co jsou strongová čísla, to jsou čísla všech slov použitých v Biblii, tak čísla, která jsou blízko sobě, jsou čísla, které jsou od sebe oddělena málo a mají stajný původ.
52:40Stronk pro slovo a jméno a jméno Šelomouna je 8010 a slovo Šálem je Stronk 8003. To jsou slova, které mají stejný kořen, stejný původ. A řekli bychom tedy, že Šálem se dá přirožit celý celiství zbožně odhodlaný.
53:10Ale rozhodně ne Šálom Takže hospodin žádá od svého syna, aby sloužil hospodinu Belev Šálem A také navíc ochotnou duchší Neboť hospodin zkoumá, tam je slovo Doreš A Daraš, to je slovo nejako jenom tak zkoumat, ale to je prohledávat, pátrat
53:40Bedlivě hledat. A co zkoumá hospodin? Každé srdce. A zná, doslova rozumí, každému zaměření myšlenek. Budeš-li jej bedlivě hledat? Zase ty drešénu, zase to daráš. Dá se ti nalézt. Odpustíš-li ho, natrvalo, tě odvrhne. Nuž pohled, že hospodin si tě vyvolil, Bachar Becha, abys postavil dům pro svatyni Bajtla Mikdaš, posilni se a jednej.
54:21Já jsem vám to rozebíral, tyto slova na biblické. Pamatujete se to slovo hebrejště, jaké je pro slovo posilni se? Chazak, chysků, když by se mluvil všeobecně. a je to velmi silný příkaz k tomu být posilněn. Na první paralipomon 28.11. David dal svému synu Šalomounovi plán před síně jeho budov, jeho palácích, jeho horních místností, jeho vnitřních pokojů a domu pro slitovnici Beth Haka Póret
55:02a plán všeho, co měl na mysli, nádvoří hospodinova domu, všechny okolní komory, pokladnice božího domu a pokladnice svatých pro svaté věci, oddíl kněží, lévitů, všechnu práci, služby hospodinova domu a všechny předměty služby hospodinova domu. A teď se dostáváme k tématu, které my často přecházíme. Teď tady budou ty míry zlata, ty míry všeho.
55:29Já bych se chtěl vás zeptat, přemýšleli jste někdy nad tím, bratři a sestry, jaké tedy množství těch darů a těch věcí připravil král David pro stavbu Božího chrámu? V jakých číslech a v jakých hmotnostních věcech se budeme pohybovat, když budu číst, kolik toho váhově bylo? Na co budeme asi počítat dary zlata, stříbra, bronzu, železa, drahých kamenů a dřeva?
56:05V jakých myslíte si, že se budeme pohybovat v relacích? Kolik zlata toho bylo? Kolik stříbra? Budeme se pohybovat, bratři a sestry, v talentech. A budeme se pohybovat v tisících talentech. o talentech. Kolik váží talent Kikar? Necelých 60 kilo, 58,94. Takže prosím, až vždycky řeknu, kolik toho zlata bylo, tak to vynásobte 58,94, tak 59 a představte si to množství. Takže věděl by někdo z hlavy, kolik hospodin nechal skrze Davida,
56:57dát například zlata na Boží dům. Tři tisíce talentů. Tři tisíce talentů zlata. Kolik to je? Tři tisíce talentů zlata krát necelých teda 59. Umíte si představit, kolik to bylo zlata? Potom stříbro. Věděl by někdo, kolik král David dal stříbra na hospodinu v dům?
57:51Zlata bylo tři tisíce talentů. Kolik mohlo být zlat, stříbra? Stříbra sedm tisíc. A z toho na věci zlaté a stříbrné pro všechny práci konanou na řemeslníky. Uvědomte si, že toto, který král David oddělil pro Boží dům, z toho bylo vyrobeny spoustu předmětů. Misek, nádoby, různých bydlí.
58:28bazénu, ale samozřejmě také stůl pro oltář, stůl jako stůl pro chleby předkládání a navíc samozřejmě menora s litovnice. A o tom všem navíc ještě čteme, navíc protože jsem si oblíbil hospodinu dům z osobního vlastnictví, zlata stříbra jsem dal pro dům svého boha, kromě všeho, co jsem připravil pro dům svatyně.
59:06a víte, když král David ustanovil všechny tyto věci, tak o tom čteme, že to dělal sám ze sebe, že pochopil tyto věci sám ze sebe, my v písmu jasčne čteme, že nad ním byl hospodin, který ho v tomto vedl, přesně jak má ty věci naplánovat a ustanovit. A víme, že král David také vydává tuto výzvu. A to čteme také v paralipomenu 24, dál po devátém verši.
59:38Kdo se dnes dobrovolně rozhodne otevřít ruku pro hospodina? Přesný překlad by zněl, mytnadev. Sloveso mytnadev je dobrovolně a odhodlaně se pro něco rozhodnout. s dobrou vůlí. A lemálot jado to znamená zasvědčit či oddělit pro hospodina plnou rukou. A tehdy čteme, že se předáci rodů všichni ty knížata rozhodli a pro službu Božího domu dali pět tisíc talentů.
1:00:195 tisíc talentů zlata, 10 tisíc tarjeků k tomu, 10 tisíc talentů stříbra, 18 tisíc talentů bronzu, 100 tisíc talentů železa, a fut násobíme si to v hlavě, 100 000 talentů železa, ten, kdo měl drahokamy, dal je do pokladu hospodinova domu, do zprávy Gershonovce Jechijela.
1:00:50Lid se radoval z jejich dobrovolného rozhodnutí. Dát hospodinu dobrovolně z celého srdce, jak se řekne z celého srdce, belev šalém. Zase jsme u toho jména, Šelomo, Belev, Šalem. A také král David se převelice radoval. A teď bude modlitba, kterou se blížíme k konci, krále Davida před Izraelem.
1:01:24Král David, král David, na to dobro řečil hospodinu a čteme to od 29. 10. verše. Před zraky celého schromáždění, David řekl Vajomer, David, Baruch, Ata, Adonai, Elohe, Israel, Avinu, Meaolam, Veat, Aolam Požehnaný, buď hospodine Bože, Izraele, našeho otce, od věků až na věky
1:01:55Lecha Adonai, to znamená tobě, hospodiné, patří hagedula Tyto slova bychom měli znát. To znamená velikost. Vehagevura, což by se dalo přeložit moc či udatnost. Vehatyféret, což znamená sláva a nádhera. Vehaneca, což by se dalo přeložit jako síla a moc. Vehavot, což znamená majestát.
1:02:30Protože všechno, co je na nebesích i na zemi, je tvé. Tobě, hospodine, patří království, vyvýšený si jako hlava nade všechno. Veja ošer, veja kavot, mile fanécha, bohatství i sláva jsou od tebe. Veja tam mošel bakol a ty vládneš nad vším. Uvejadecha Koach Gevura, Ve Tvé ruce je síla a moc, Uvejadecha Legadel Ulecha Zek, Ve Tvé ruce je moc učinit velitím a posílit každého, Vejata Modim a Nachnulách, Ný Bože náš, Ti vzdáváme díky, Umehalelim Lešem Tifartécha,
1:03:23a chválíme Tvé slavné jméno. A tady, bratři, se dostáváme k veliké autoreflexi krále Davida a pochopení jeho postavení před hospodinem, které lžel dnes tak strašně v církvi chybí. Já bych si chtěl uvědomit a s vámi zamyslet, jestli si skutečně uvědomujeme, jak se máme stavět před hospodinem, když mu něco darujeme, nebo když pro něco děláme, nebo když se pro něco rozhodneme.
1:03:58A dávejme na to dobrý pozor. Ve 14. verči čteme, vždyť kdo jsem já a kdo je můj lid, že bychom byli se schopni k něčemu takovému dobrovolně rozhodnout. slovo dobrovolně rozhadnout, je hit pael hebrejštně, hit na dev. A čteme, že člověk má svobodnou vůli, to není v písmu nikde napsané.
1:04:31A čteme o tom, že se člověk může svobodně rozhodnout něco pro Pána Boha učinit. A to přesně vyvrací král David, když dál pokračuje ve své modlitvě. A co říká? Můžeme být sami ze svého vlastního rozhodnutí a z vlastních skutků před hospodinem něčeho a za něco před pánem Bohem ocenění?
1:05:02Může naše rozhodování být opravdu dobrovolné a jsme toho schopni? Král David na to říká jasně. jak my bychom se mohli sami dobrovolně rozhodnout. A pokračuje, vždyť od tebe je všechno, kými méchá kol a z tvé ruky jsme ti to dali. Vždyť jsme před tebou, Gerim, hosté, Vim, to znamená příchozí nebo poutnicí, jako všichni naši otcové, jako stín jsou naše dny na zemi.
1:05:40Není naděje ve enmikvé. Hospodine Bože náš, celé toto bohatství, které jsme připravili, abychom ti postavili dům pro tvé svaté jméno, je z tvé ruky. To všechno ti patří. Vím, můj Bože, ty, že ty zkoušíš, bochen, to je sloveso zkoušet, levav, a oblivuješ přímost. V přímosti svého srdce jsem se rozhodl dobrovolně darovat, dát toto všechno a nyní jsem s radostí viděl, že i tvůj lid, který je zde, se rozhodl dát toto všechno dobrovolně.
1:06:33Kdo, prosím vás, tedy vypůsobil, že se lid dobrovolně rozhodl pro hospodina a daroval mu? Král David tady vyznává, že ani on, ani nikdo z jeho lidí není toho schopen učinit dobrovolné rozhodnutí něco dát hospodinu. My ovšem už můžeme. Ne, to je naprostý nesmysl. Prostě pokud si ve svém srdci myslíš, že když předstupuješ před hospodina s díky a chválou a myslíš si, že jsi něco pro Pána Boha ty sám udělal a že ty sám jsi toho původcem, tak si musíme uvědomit, že je to konec konců vždycky sám Pán Bůh a jeho milostivé vedení nás, že nás uschopňujeme k tomu, aby jsme pro něho činili správná rozhodnutí.
1:07:31A pak pokračuje David, Adonai Elohe Avraham, Jitzchak ve Izrael a Votenu, hospodine Bože Avraham, Izákův a Izrael našich otců, zachovej toto na věky jako znamení myšlenek srdce svého lidu. Jak dlouho si to tedy Boží lid má pamatovat ve svém srdci, že dobrovolně způsobení Pána Boha mu něco darovali do příchodu nové smlouvy.
1:08:01Ne, na věky, na věky by si křesťané celý boží lid měl uvědomat, že všecko dobré, co jsme kdy učinili, i naše rozhodnutí pro pána, je pouze a jenom z jeho milosti. A hospodinu dál říká král, zaměř jejich srdce k sobě. A mému synu Šalamounovi dej neporušené srdce. Zase, jak bychom přeložili srdce neporušené, celistvé, pokojně oddané, zase ten lév šalém, aby zachovával tvoje nařízení, mitvotécha, edotécha, tvá svědoství, chukécha, tvá ustanovení a plnil to všechno a postavil ten palác, habíra nebo hrad, pro který jsme udělali přípravy.
1:08:51a pak dobrořečil celý lid hospodinu. A čteme, že celé skromáždění tedy dobrořečilo hospodinu, bohu svých otců, a čteme vajíkéhu, to je poklonili se, vajíštachavů a padli tváří zemi před hospodinem. a teď se vás chci, bratři a sestry, zeptat. Když jste se naposledy poklonili před hospodinem a když jste naposledy ve své vděčnosti a uctívání padli před hospodinem na tvář, nebo to se ať si děsím ptát, učinili jste to vůbec někdy v životě?
1:09:44Já mám pocit, že dnešní vyspělá církev, která je duchovně už daleko dál, tak si snad myslí, že takovéhle z té projevy pravého uctívání už do novozákonní doby dopatří a že jsou nedůstojné. a opravdu si myslíme, že je nedůstojné a přežité padat před hospodinem na tvář a klanět se mu.
1:10:14Já tyto projevy výdám mezi lidmi, nevýdám, ale my nemusíme. Víme, že třeba takový chudák, apoštol, Jan, když se setkal s pánem Ježíšem, tak si podali ruce. Co se stalo, když potkal apoštol Jan, pána Ježíše, novozákonní apoštol a novozákonní muž při vidění na ostrově Patmos. Jak se setkali? Padl na zem a skoro zemřel.
1:10:54My nemusíme vždycky skoro zemřít, ale jestliže Pán Ježíš tady není zjeven, je to vůbec? A když ho tady nevidíme, nebo myslíte si, že v tom Jeruzalémě, kdež uctívali hospodina, byl hospodin zjeven fyzicky, když před ním padali na tvář a k zemi. A tři a sestry, berme si to k srdci. Víte, druhý den po této modlitbě bylo velké schromáždění a hospodin bylo mu dobrořečeno, lid obětoval hospodinu a prožívali velkou radost před Pánem Bohem.
1:11:34Krále Šelomouna usadili na trůn a nechali ho veřejně po druhé prohlásit za krále. Král dostal od Šelomouna požehnání a to požehnání veliké neboť ho hospodin obdařil a dal mu hod Malchyt. Královskou čest, kterou neměl nikdo před ním. A jaký byl nakonec závěr života krále Davida po těchto událostech? Věděl by někdo z hlavy, jaké ještě významné události potkali po tom, co král David připravil všecko pro stavbu chrámu? Tak to se modlilo. Pak žili spokojeně, v klidu až do smrti.
1:12:32V roce 78 až 9 proti němu povstal jeho syn Abshalov, chtěl se zmocnit trůnu, král David byl nucen utéct z Jeruzaléma a skrývat se jako psanec, král nakonec o svého syna přichází, byl zabit a i v jeho dalším stáří ke sklonku 70. let, když byl král nemocný, ležel už na své posteli, nemohl se zahřát, měl tam u sebe šunemitku, tak došlo k další vzpouře, neboť jeho nejstarší syn, Adoniáš, se pokusil zmocnit trůnu, navzdory tomu, že za krále už byl dávno dvakrát prohrášen podle božího předsevzečí šalomou.
1:13:21Tato spoura byla potlačena. Král David přesto umírá ve svých 70 letech v roce 1970 a po jeho smrti nastupuje na trůn jeho syn Šelomou,
1:13:53kterému se v roce přibližně 1969 narodil následník trůhu král Rechoboam. Bratři a sestry a závěrečné slovo o životě krále Davida přesto zůstává stejně. I zemřel král David v utěšených šedinách ve Sevatova, sítý, uspokojený svých dnů, Seva Jamin, bohatství a slávy. Žádná z těchto událostí neskmařila to, že by se vzdálil od hospodina, že by hospodinu nebyl vděčný.
1:14:37Ačkoliv prošel spoustu těžkostí. Každý, kdo čteme žalmy z života krále Davida a známe jeho život, tak víme, že je tam mnoho zápasů, mnoho chvalospěvů a mnoho velkých věcí a na to všecko čteme vyjádření písma, že jak hodnotil hospodin život krále Davida a co čteme o králi Davidovi, jakýže to byl muž, byl to muž podle božího srdce.
1:15:07To neznamená, že byl dokonalý. Dokonalý byl až jeho pravý nástupce, který usedne na jeho trůn a tím je Pán Ježíš Kristus. A novozákonní aplikace, na závěr úplně, to schrnu slovy Apoštola Pavla, 2. listu do Korinským, 9.6. Toto však vězte, kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet a kdo štětře rozsévá, bude také štětře sklízet.
1:15:37Každý ať dá, jak si přesevzal ve svých srdcích, ne se zármutkem, nebo s donucení. Vždyť radostného dárce miluje Bůh. Bůh je mocen rozhojnit při vás každý dar milosti, abyste měli vždycky ve všem úplný dostatek a měli hojnost pro každý dobrý skutek. A jak je napsáno, rozsypal a dal nuzným. Jeho spravedlnost zůstává na věčnost. Ten, který poskytuje semeno k rozsevání a chléb jídlu, opatří a roznoší vaši sedbu a dá vyrůst plodům vaší spravedlnosti.
1:16:21Vaším způsobem budete obuhacováni k veškeré štědrosti, která skrze nás působí věčnost Bohu. To je naprosto nedílné podřízení se Evangeliu, říká poštol Pavel. a tedy díky Bohu za jeho nebůj slovní dár, za Pána Ježíše Krista, v něm už můžeme teprve okusit, jak dobrý je hospodina.
1:16:52Takže, bratři a sestry, zkusme si to doma přečíst důkladně, přemýšlet nad tím, jaké postoje bychom měli mít v tom, když něco dáváme, když Bohu sloužíme, když Pána Boha uctíváme a zkusme si to spojit s tím, jak lehké to měli ti, kteří nás předešli a kteří nám v mnohých věcech můžou být velikým příkradem.
1:17:22Pan Ježíš Kristus a Král David jsou velice úzce propojeni a život a skutky Krále Davida nám hodně odkrývají z života Pána Ježíše Krista. A samozřejmě nemít žalmy Krále Davida, tak bychom prakticky vůbec nevěděli, co vnitřně prožíval Pán Ježíš Kristus, když byl tady na zemi a když zápasil své boje.
1:17:53Takže tímto. Amen.