Vyhledávání kázání

0:08Tak pokoj vám, bratři a sestry. Já vám chci přáthnané dopoledne a úvodem bych, nebudu jako ota, nezapomenu, mám to tady napsané. Já bych vám chtěl opravdu moc vyřídit pozdravy od nás kuřimy a já jsem se bavil s lidmi od nás, my jsme za vás moc vděční, že prostě, že za to, že jste, ale i v rámci uplynulé konference, tak několik lidí mi říkalo, že přijaliSdílet

0:32opravdu požehnání z toho, že jste tam byli, ale i z toho, že jste posloužili písněmi. Byl to opravdu dobrý, jedinečný k čas. Dneska je ale dneska a ono se to nezdá, ale od konference už uplynuly, myslím, že jsou to tři týdny a během té doby jistě všichni z nás prožili hromadu věcí. Možná dobré věci, možná špatné věci, možná jednoduché, možná těžkéSdílet

0:58věci, možná bolestivé, možná příjemnější. A já bych se s vámi dneska chtěl podívat na život apoštola Pavla a taky na život Timotea, který spolu sdíleli a na to, že naše představy o životě se možná trochu míjí s tím, než jaký život oni opravdu měli. My si totiž možná někdy myslíme, že Pavel byl prostě ve všem vždycky dobrý. byl bylSdílet

1:26vždycky jako na vrcholu. Všechno se mu dařilo a i v dnešních dnech se klade důraz na ty, kterým se daří, že klade se důraz na výkony, na bohatství. Já když přemýšlím u nás ve firmě a když se bavím s lidmi, když se bavím o komkoliv někde v zaměstnání, tak se jenom řeší ten výsledek. Každýho jenom zajímá ten výsledek,Sdílet

1:48ne okolnosti. Jak se říká, chci výsledek, ne výmluvy. Svět patří úspěšným a dalo by se říct, že ty smutné neslavné osudy, když se někomu nedaří, takže jsou vlastně opomíjeny a možná je tak trochu radši schováváme někde v pozadí a ti, kteřím se nedaří, tak by se vlastně možná sami měli stydět za to, že jim to tolikSdílet

2:13nejde. byť třeba za to vůbec nemůžou. A dokonce i řada těch, kteří se přinejmenším sami řadí mezi křesťany, tak spojují svoji víru v takové přímé úměře s tím, že když hodně věřím, tak se mi bude hodně dařit a budu mít hodně prosperitu. Všechno půjde dobře. Jak si ale potom vysvětlit, když se prostě nedaří?Sdílet

2:35Jak si vysvětlit, když nejedeme na té vítězné vlně? Jak máme chápat, když se náš život, když jdeme za Pánem Ježíšem, myslíme to upřímně, ale dá se připodobnit spíše loďce, která je zralá na potopení. Možná si takhle připadáte dneska ráno. Více než loďka, která se za chvíli potopí, než nějaký křižník, který je naSdílet

2:59vítězné plavbě a teď všichni kolem toho pobřeží. Ó, ty jo, tomu se tak daří. Jak to máme myslet, když se snažíme sloužit naší rodině ve sboru? Snažíme se být zodpovědní a zbožní v práci, ale potom zjistíme, že si budeme muset hledat další práci. A víte, já mám dojem, že vnímání toho, co je úspěch, se stalo velmi povrchním.Sdílet

3:25Vždy na jedna křesťanská služba, když se podíváte, máme tady sborový zpravodaj, tak když se podíváte na nějaký letáček, tak se prezentují hlavně čísly. To je to, to je to, co prezentuje tu službu statistiky, přátelé. Ale co je úspěch? Co je úspěch v Božích očích? Rád bych se s vámi dneska dopoledne podíval optikou ne světa, ne firem, neSdílet

3:49rošenek a tady těch výročních zpráv, ale optikou Božího slova na něco hlubšího. Na to, že úspěch není měřený a vyjádřený tím, že se daří. Ne tím, co je vidět, ale právě tím, co není vidět, nehledě na okolnostech. A rád bych vás pozval do druhého listu Korintským. Já bych z první kapitoly chtěl ukázat na něco, co minimálně proSdílet

4:13mě je obrovskou útěchou a já jsem přesvědčený, že může být a že bude útěchou i pro vás. Vždyť, že každý scénář je dobrý scénář. Pojďme tedy číst druhou Korintským první kapitolu. My budeme ve verších 3 až, ale abysme měli kontext, tak já si dovolím číst od prvního do devát verše. Vás bych z úcty k Božímu slovu požádal, abychomSdílet

4:39povstali. Tak tedy ještě jednou. Druhá Korintským, budeme číst od začátku prvních devět veršů. Pavel z Boží vůle apoštol Krista Ježíše a bratr Timoteus církvi Boží ješe v Korintu se všemi svatými, kteří jsou v celé acháji milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Požehnaný Bůh a otec našeho Pána JežíšeSdílet

5:07Krista, otec milosrdenství a Bůh veškerého povzbuzení, který nás povzbuzuje v každém našem soužení, abychom i my mohli povzbuzovat ty, kteří jsou v jakémkoliv soužení tím povzbuzením, kterým Bůh povzbuzuje nás. Neboť jako se na nás rozňují Kristova utrpení, tak se skrze Krista rozhoňuje i naše povzbuzení. Jsme-li tedy v soužení,Sdílet

5:33je to k vašemu povzbuzení a záchraně. Jsme-li povzbuzováni, je to k vašemu povzbuzení, které se projevuje ve vytrvalém snášení, týž utrpení, jež snášíme i my. Naše naděje, pokud jde o vás, je pevná. Víme, že jako jste účastní utrpení, tak i povzbuzení. Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našem soužení, které nás potkalo v Asii.Sdílet

5:58Dolehlo na nás nad míru těžce, nad naši sílu, takže jsme si zoufali, ať jsme i pochybovali o svém životě. Sami v sobě jsme však měli ten rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé. Pojďme se ještě pomodlit. Hospodine náš Otče, tak já tě chci prosit v tuhle chvíli, aby jsi promlouval do našich srdcí. Pane,Sdílet

6:22prosím, použij svoje slovo jako ten nejostřejší meč, Pane, jako ten tvůj nejmocnější lék, jako ta nejlepší mast a balzám na to, kde to potřebujeme. Pane, já tě chci chválit i tak za tu souvislost, kdy jsme mohli z kazatele vidět, že cokoliv je tady na zemi bez tebe, tak je marnost. Ale pane, moc tě prosím, dej nám, ať můžeme skrze tenhle text v tuhle chvíliSdílet

6:46vidět, že cokoliv, když jsi v tom ty, Pane, tak nic není marnost, ale všechno má smysl. Tak nám prosím požehnej. Amen. Můžete se posadit. Já se přiznám, že jsem měl velké pokušení tohle kázání oficiálně pojmenovat podle jedné takové okřídlené asociace, která se mi vybavila. Prosím, nesuďte mě. Život je hořký. Bohu dík.Sdílet

7:12Ale vážně je na tom kus pravdy. A vyjadřuje to tenhle text, ale proto lepší postihnutí, hlavní myšlenky a proto, abych v pořádku i odjel domů, tak jsem ho pojmenoval tak, že pán Bůh má záměr se všemi těžkostmi v našich životech. A my postupně uvidíme tři takové věci. První uvidíme ten Boží arsenál, s čím vším nám může pomoct vSdílet

7:37těžkých časech. To je ten verš tři. Potom uvidíme, že naše těžkosti slouží druhým a potom v těch posledních dvou verších uvidíme, že být v úzkých nás nutí nespoléhat sami na sebe. Tak pokud si píšete poznámky, tak si můžete napsat, kterýkoliv název vás oslovil. Máte dneska na výběr. Ale začneme tím prvním bodem.Sdílet

8:00Ve verši tři apoštol Pavel otevírá ten svůj list vlastně až jakousi poetickou chvilkou, takovým chvaloszpěvem. Taký začátek bychom po prvním listu Korintským, pokud si vzpomenete, co se tam všechno odehrává, úplně nekikali. Celý úvod listů včetně pozdravu, nicméně bude dávat smysl jenom pokud pochopíme okolnosti, za který tenhle, ale vlastněSdílet

8:24všechny listy do Korintů vznikly. Já nevím, jestli to víte, ale celkem totiž vznikly rovnou čtyři listy. A tak poté, co Pavel z Korintu při svojí misijní cestě odešel, tak se dozvěděl o řadě problémů. Napsal dopis, ten se ztratil. Později píše první list Korintským, to je ta jeho první inspirovaná epištola, ve které se těmhle vážným problémůmSdílet

8:50věnuje. Já věřím, že minimálně některé z nich si vybavíte. Byly to vážné problémy a mým záměrem není se o nich bavit, ale opravdu Korintský sbor byl děs bě. Mezitím byl v Efezu, on potom, že jo, pokračoval a v tom Efezu se k němu dostávaly další špatné a špatné zprávy. Tak vznikl třetí dopis, který taky není součástí biblického kánonu. No a potomSdílet

9:15vznikl tenhle druhý list Korintský a ten se nese už v trochu jiném duchu, poněvaž mezitím od Tita slyšel, že se věci v Korintu zlepšily a to ho velmi povzbudilo. A Pavel to s korintskými opravdu neměl snadné. do města, které bylo kvůli svojí lokaci u moře branou obchodu, ale taky branou a místem prvního kontaktu různých filozofií, názorů, učení, že jo. NěkdoSdílet

9:42si něco vymyslel, tak tam přijel na lodi, vystoupil v Korintu a první, kde měl možnost se o tom sdílet, o těchhle výborných věcech, tak byl samozřejmě byl bylo přístavní město a to byl Korint. Korint bylo město opravdu všeho možného a začali sem přicházet i falešní učitelé a jejich taktika byla zcela zjevná. První bylo potřeba zpochybnitSdílet

10:08osobu apoštola a taky jeho autoritu. Pavel, který byl u toho zrodu sboru, tak lidi k němu upínali svůj zrak, brali ho jako autoritu. Tak samozřejmě první je potřeba tu autoritu zpochybnit. Takže se zaměřili na jeho apoštolství. A Pavel se musel pořád znovu a znovu obhajovat. A proto i ve verši J říká Pavel z Boží vůle apoštol například naSdílet

10:34začátku galatským, jenom abyste pochopili, musí dělat úplně to stejné, stejný princip. Je to ve více listech. A tak pochopte, Pavel neměl automaticky prostředný červený koberec, kamkoliv přišel jako nějaký papež. ačkoliv na rozdíl od papeže, opravdu byl velvyslancem Krista na zemi. Pavel připomíná, já nejsem samozvaným apoštolem, ale já jsem tím, koho veSdílet

11:00skutcích devět povolal sám Boží syn, autorizovaný, s autoritou. Ani tohle všechno nezarušovalo, že to měl snadné, že se mu nevyhly těžkosti. Spíše naopak. My víme, že to neměl snadné, že? V úvodním verši dnešní kapitoly se ovšem nezaměřuje na to, že by mluvil o sobě, že by se litoval, že by říkal:„Ty jo, kdybyste jenom věděli, co jsem kvůli vámSdílet

11:26vytrpěl, nestěžuje si, nevyčítá nikomu, proč se ke mně nechováte adekvátně, důstojně jako k apoštolovi?" Ne, on se zaměřuje na chválu, na Boha. Je to takové zvolání chvály zpěvným způsobem. Podobně jako kdybysme vzali úryvek z nějaké kancionály a třeba ho napsali do dopisu nebo ho zvolali. A Pavel chce ukázat vlastně na celkem na tři věci. ChceSdílet

11:58ukázat zejména na Boží milost a chce ukázat na povzbuzení, které v Bohu je. A my tady vidíme tři takové obraty, které stojí podle mě za komentář. Ta první věc, požehnaný Bůh, to je imperativ vlastně. To znamená, ať je požehnán Bůh za to, kým je, za to, co udělal. Podobně to vidíme třeba v Efezkým, na začátku Efezkým 13. Tam se píše: "Požehnaný BůhSdílet

12:24a otec našeho Pána Ježíše Krista." A vidíte úplně to stejné, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu. A tak stejně tady Pavel, požehnaný Bůh a otec našeho Pána Ježíše Krista. Za co? Za to, že nás povzbuzuje a to potom bude pokračovat. Druhá věc, kterou tady vidíme a na kterou chce upoutat pozornostSdílet

12:46Korintských, tak oni chce ukázat, že Bůh je otec milosrdenství. Ten koncept, že někdo je otec něho, vlastně znamená, že je původcem něčeho. Já si jsem si vybral takový blbý, možná ne úplně pozitivní ekvivalent, ale tak jako v Janovi 8:44 je Satan nazýván otcem lži, tak to znamená, že je nazýván tím, od koho přišla lež. Tak tady je pán Bůh nazývánSdílet

13:15tím, od koho přichází milost a milosrdenství. A je to krásné připomenutí toho, že milost a milosrdenství přichází jenom od něho. Stejně jako bratr Martin, tak je otec a jeho dcera je dcerou pouze něho a ne nikoho jiného. Tak když přijde na milost a na milosrdenství, tak ony pochází pouze od Boha. nikde jinde nenajdeme. Jsou to BožíSdílet

13:44atributy. Boha charakterizují a zároveň jsou vším, co máme, protože všechno ostatní je nezasloužené. A já jsem přesvědčený, že Pavel na tohle ukazuje záměrně. To je to je totiž ten zdroj síly, když budeme přicházet k Pánu Bohu, k jeho milosti. A potom ukazuje, že je Bohem veškerého povzbuzení. Pán Bůh je Bohem, který dává potěšeníSdílet

14:08uprostřed smutku. dává útěchu uprostřed toho, když jsme rozrušení. A to důležité slovo je, že je Bohem veškerého povzbuzení. Jeho zdroje jsou totiž neomezené. On má moc dát útěchu a povzbudit v jakémkoliv smyslu a v jakémkoliv množství. Je bohem veškerého povzbuzení, které si jenom dokážete představit, které by mohlo být a kteréSdílet

14:32je. Nejedná se o pouhé fráze, o nějakou útěchu, že by pán Bůh prostě tak, jak to někdy zažíváme, přišel. poplácel nás po ramenou a řekl: "To bude dobrý." Přitom my víme, že nic dobrého nebude. On nám totiž, kde je ten rozdíl mezi tím poplácáním? On nám totiž kromě toho, že řekne: "To bude dobré", tak nám také dáSdílet

14:56sílu. A v tom se liší od všech lidí. Proč? Protože jedně on jí může dát. jestli je pánbůh bohem veškerého povzbuzení, jestli je otcem milosrdenství, tak potom samozřejmě víme, že všechno pochází od něho. Všechna opravdová útěcha a síla jít dál vlastně vždycky pochází od něho, ale taky směřují k němu. Mimo Boha to budeSdílet

15:20vždycky něco částečného a došasného. A tak možná proto ty útěchy, které když si říkají nevěřící lidé nějaké fráze, ty jo, byl jsem prostě párkrát na pohřbu nevěřících lidí a přiznám se, že to bylo velmi smutné. Tam prostě není co říct, není naděje, ale v Bohu je naděje. My kdybysme šli do Jana do 14. kapitoly, do 16. verše, takSdílet

15:46bysme viděli to stejné slovo. To, co to znamená, když někoho povzbuzujeme, takže že doslova jdeme bok po boku toho člověka a že mu pomůžeme. Ne, že mu jenom řekneme z 5 m, hej, to bude dobrý, čau. Ale že jdeme s ním a že mu pomůžeme. A to je přesně to, co dělá pán Bůh. To je přesně to, co dělá Duch svatý, že je náš utěšitel, žeSdílet

16:09jde s námi a že nám pomáhá, že nás povzbuzuje. Vidíte to? Já doufám, že to vidíte, že to je víc než jenom nějaká lacinná fráze. Víš, je mi to líto. Tak drazí. My vidíme, že když přijde na povzbuzení, tak v konečném měřítku to povzbuzení je vždycky u Boha, nikde jinde. Jistě my povzbuzujeme, ale vždycky je to od Pána Boha. A proto ŽalmSdílet

16:33121:1 říká, že pomoc mi přichází odkud? Z nebes. Od Hospodina, ne od lidí. Proto když chci pomoct, tak musím pozvedat své oši k horám, ne k druhým lidem. Ne očekávat, že oni nám dají naději. Možná někdy v našich smutcích to očekáváme a je to pro nás takovou takovým prvním místem, kam se obracíme, ale my nejsme zdrojem ani dárcemSdílet

17:02opravdového pokoje. A ten jde najít jenom pouze a pouze u Pána. Máme povzbuzovat? Máme povzbuzovat? Jistě, že máme, ale my když povzbuzujeme, zkuste trošku nad tím přemýšlet, my když povzbuzujeme, tak my vždycky druhým vlastně pomáháme, aby hleděli do nebe. A možná často, to je třeba byla ilustrace pro mě, já nevím jak vy, aleSdílet

17:27já často hledám slova, jak někoho povzbudit v jeho těžké situaci a říkám si: "Ty jo, jak jak mu má dát slovo pokoje? Nestrachuj se, že snad jsou ty slova nějaká slabá." Ty jo, tak to nevím, jestli mu pomůže. To nevím, jestli bude efektivní, jestli to bude dost silné. Ukaž jim na Boha. Připomeň jim, že pán Bůh je bohem veškerého potěšení.Sdílet

17:53Nesnach se vymyslet něco, co bude jako lidsky znít hrozně tak nějak nastrojeně a že protože v těch slovech ta moc nebude. Ta moc bude vždycky u Pána Boha. A proto vždycky musíme těm lidem ukázat, hele, je to těžký, ale tamhle je pán Bůh. Ta otázka samozřejmě potom je, jestli tomu věříš, že Pánbůh je bohem veškerého povzbuzení.Sdílet

18:19A to nás přesouvá do druhého bodu kázání. A to sice, že i takové věci, jako jsou naše těžkosti, tak mohou sloužit druhým lidem. My víme, že apoštol Pavel to neměl snadné. Dalo by se říct, že kudy chodil, tudy trpěl. Častokrát jim šlo o holý život. Ale když přijde na soužení, na to, jakým způsobem minimálně tenhle textSdílet

18:43pracuje se slovem soužení nebo těžkosti, tak nemusí jít jenom o pronásledování. Pavel ve verši 4 říká, že pán Bůh je povzbuzuje v každém jejich soužení, v každém druhu jejich soužení. A kdybyste studovali tenhle text v originálu, tak byste viděli, že tady operuje s více obraty, s více řeckými slovy. Jsou to slova jako soužení, zkoušky, jako tlak,Sdílet

19:08sevření, tíseň. Tyhle všechny slova by se daly použít jako ekvivalent. A já myslím, že zrovna v téhle věci vás nemusím přesvědčovat, že zkoušek je velké množství, že bych vám musel jako dávat nějaký katalog zkoušek, abyste mi uvěřili, že je prožíváte. Pozor jenom a to je důležitý, to nesmíme zapomenout, abychom je nezaměňovali sSdílet

19:31tím, když jdeme cestou hříchu, když se když snášíme důsledky nebo Boží výchovu kvůli naší neposlušnosti. To není text, o kterým to není věc, o které tady Pavel mluví. Tohle jsou těžkosti, když jdeme cestou poslušnosti za Pánem Ježíšem. A tak těžkosti by se daly ilustrovat jako obláčky nebo jako hvězdná obloha. Když se podíváte, včera byla krásnáSdílet

19:58obloha. Byl jsem u Německů, dokonce i kluci Němečkovi to museli ocenit. To jsem byl překvapený. Přiznám se, že do Milana bych to nikdy neřekl, že se podívá na oblohu a řekne: "Je krásná obloha." Tak na na nebi my máme, že jo, různé obláčky, máme různé tvary. Některé jsou malé, některé jsou skoro průhledné, některé jsou velké a strašidelné, daloSdílet

20:25by se říct. Přináší hrůzu, jsou temné. A tak je to i s těžkostmi, že některé těžkosti prostě jsou malé a my řekneme jo, tak to zvládnu, to jenom překročím tuhle těžkost, ale některé nedokážeme vůbec přenést a drží se nás a my se jich děsíme už jenom když je vidíme někde, že se k nim blížíme a tak nehledě na jejich tvar, děsivost aSdílet

20:48vzhled, jak temně vypadají. Tak tenhle text říká, bratři a sestry, že pán Bůh povzbuzuje v kterém soužení jenom v těch průhledných malých. Ty co překrošíš vlastní silou, jenom tam, kde kde jde, nebo jsou to jenom ty velké, kde jde jenom o život, kde jenom Pavlovi šlo o život a na těch malých, na těch mu nezáleží. Ne, Pavel říká, že pán Bůh násSdílet

21:16povzbuzuje v každém našem soužení a my máme jistotu, že mu na nás záleží. Já nemohu vědět, co tyhle dny prožíváte. Opravdu nemohu to vědět, ale vím, že nic z toho není příliš temné, ale ani příliš banální na to, aby vás pán Bůh nemohl povzbudit. Tak Hospodinovy oči hledí na nás, na každou naši okolnost. Myslíte si, že bySdílet

21:45pán Bůh nechal svoje děti trpět jen tak? Nebo že by byl podobný nějaké paní učitelce ze školky, která prostě nezvládne občas mít oši úplně všude? Teda pardon, vlastně učitelky mají vždycky oši všude, ale o asi víte, kam tím mířím. On pán Bůh ví o každé jedné z nich a dokonce ví o tom, jestli si za ní můžeme sami. A nebo jestli je to nějakáSdílet

22:12forma těžkosti na naší cestě spravedlnosti. On ví úplně všechno. A tak my i když prožíváme těžkost, tak můžeme Pánu Bohu svěřit to, aby nám ukazoval, proč ji prožíváme. Kromě toho, že nás skrze samotné těžkosti vychovává tím, že působí vytrvalost, jak říká Jakub, tuším, že to je 15, že pokládejte za velikou radost,Sdílet

22:37když upadnete do množství zkoušek, protože zkoušení vaší víry působí vytrvalost. Pokud jsem to parafrázoval, tak se omlouvám, já to nerad dělám, ale taky používá zkoušky k tomu, abysme skrze ně sloužili druhým lidem. A to je něco, co věřím je, tak možná může být pro nás novinkou z tohoto textu. Já nevím, jak vy, ale s druhé KorintskýmSdílet

23:01se moc nekáže, ale mám pro vás takovou takovou eh ochutnávku, protože bratr Kazatel mi říkal, že pry budete procházet druhou korintským, tak to z toho mám velkou radost. Já si myslím, že ten pohled na to, že nejenom, že zkoušky, my možná říkáme, my možná víme, ty jo, zkoušky, to je něco, co mě proměňuje, abych se víc políhal na PánaSdílet

23:22Boha, něco, co mě činí zbožnějším. Ale my tady čteme, že zkoušky jsou proto, abysme skrze ně mohli sloužit druhým lidem. A to je něco, co může radikálně změnit pohled na to, když věci nejdou tak, jak bysme chtěli. Přemýšleli jste o tom, když přijdete o práci? Když onemocníte, tak to působí i k druhým lidem. Já jsem jednou slyšel takový hloupýSdílet

23:51vtip, že můžeme pamatovat na to, že když se nám nedaří tak strašně moc a připadáme si úplně k ničemu, takže pořád můžeme sloužit jako špatný příklad druhým lidem. To je opravdu hloupý vtip, ale tohle je něco úplně jiného a je to něco mnohem slavnějšího. Když se nám nedaří těmi lidskými těma lidskýma očima, tak jsme opravdu kSdílet

24:13ničemu. Jsme úplně zkrachovalci, kteří se někde potápí a vlastně neví, co se životem. Tak přesně v téhle chvíli, tak pán Bůh si ty naše okolnosti dokáže použít nejenom, aby sloužil mně, aby sloužil vám, ale aby nějakým způsobem mohl posloužit druhým lidem. Důležité ale je dodat, že podle toho dnešního textu neplatíSdílet

24:36rovnice. Pán Bůh nás zarmucuje a provází těžkostmi, abychom my mohli povzbuzovat druhé. To znamená jenom těmi těžkostmi. Pamatujete si na princip z prvního bodu toho dnešního kázání? To povzbuzení není z nás. To není, že ty jo, někdo třeba někdo by si řekl, tak dobrý, tak můj bratr nebo sestra jsou, já na tom nejsem tak špatně, tak to mě povzbudí. To neníSdílet

25:01ten způsob, jaký nás povzbuzuje. My vidíme, že povzbuzovat druhé můžeme skrze to, koukejte pozorně do toho textu, skrze to, jak pán Bůh povzbudil nás. Ne skrze to, že si druzí lidé řeknou: „Ó, ten to má tak těžký a skrze to budu povzbuzený. To moc nedává smysl. To je trochu masochistické. Pokud tady vidíme, jak nás pán BůhSdílet

25:25pozvedl, pokud zkoumáme s pokorným a otevřeným srdcem a přemýšlíme o tom, jak Pán Bůh pracoval v těch opravdu těžkých věcech, tak potom máme co říct druhým lidem. Víte, potom to nejsou takové ty plytké fráze. To bude dobrý právě o tom, o čem jsme mluvili. Já jsem to zmiňoval přesně, přesně kvůli tomu. A právě proto vás chci hrozně mocSdílet

25:48povzbudit, milovaní bratři a sestry, když je to těžké, nezavírejme oši před tím, jak pán Bůh koná. Když je to těžké, tak zkusme se zamyslet a uprostřed té bouřky přemýšlet o tom, co pán Bůh dělá. Já jsem přesvědčený, že dnešní pasáž může zásadně změnit způsob, jakým budeš vnímat své okolnosti. Opravdu. Strašně moc bych si přál, abysme neměliSdílet

26:14rádi jenom ty chvíle, kdy ten pomyslný led našeho života je jako klidný, ale abysme přijímali vírou i ty turbulence, abychom v nich nehleděli na tu bouři kolem nás, ale abysme se dívali na Pána Ježíše, na Pána veškerého povzbuzení, jak čteme, který v tomhle okamžiku pracuje. A k téhle věci jeden kazatel, jeden můj velmi oblíbený kazatelSdílet

26:39John Piper, tak on poznamenal v jednom kázání, že Bůh v každém okamžiku dělá 1000 různých věcí, které my vůbec nevidíme. A to platí přesně i v těch našich zkouškách, i v těch našich těžkostech. Pro nás je to těžké. My vidíme jenom ten mrak, ale pán Bůh tam dělá 1000 různých věcí. A víte, já jsem musel přemýšletSdílet

26:59nad lidmi, kteří onemocněli, byli upoutáni na na vozík. nebo zemřeli mladí, prožili ztrátu několika dětí a potom pán Bůh tyhle věci si může použít v druhých životech a může vidět tu jejich zbožnou reakci a tam já chci upoutat tu vaši pozornost. Nejenom ty jo, oni přišli o pět dětí, jak z toho mám být povzbuzený, aleSdílet

27:25stejně v té jejich ztrátě dokázali mít naději. Proč? Protože hledli na Pána Boha. A protože i my můžeme vidět, že pán Bůh není slabý na to, aby je v takové těžké věci povzbudil, tak já když procházím teď něčím podobným, tak vím, že pán Bůh povzbudí i mě. Tady je ta rovnice. A tak nestavme se s odporem v uši věcem,Sdílet

27:47které se nám nelíbí, které nejsou snadné. Pán Bůh jako ten nejmoudřejší lékař předepisuje, co přesně naše srdce potřebuje. Ve chvílí, kdy potřebujem možná trochu stáhnout takový ten náš vlastní hřebínek, možná trochu uzemnit ve chvíli, kdy potřebujeme vidět, jak mocné věci dokáže. Možná ve chvílích, kdy se máme o to vícSdílet

28:12naučit, že svět se netočí kolem nás. K tomu všemu slouží těžkosti. Ano, i k tomuhle slouží těžkosti. A tak drazí, žádná konstelace okolností není vlastně ani pro hrou. Já vím, že se to jednoduše říká, když přijdou opravdu těžké věci, ale my můžeme jenom vyhrát. Proto říká Římanům, já myslím, že to je 8:16 nebo 814, že když Pavel mluví vSdílet

28:41kontextu toho, že jsou jako ovce určené na porážku, tak on říká, že slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. To je jako, že víc než vítězíme. My úplně vítězíme jako 10:0. Jo, je to, je to slavné vítězství. My můžeme jenom vyhrát. Všechno je pro naše dobro. A tady jsou okamžiky, kdy ty texty, jako já věřím, že to všichniSdílet

29:03znáte na spaměť, že všechno působí k dobrému těm, kteří milují Boha. Římanům 8:28. Věřím, že to znáte, ale kdy tyhle verše dostávají reálné obrysy a kdy si můžeme říct, jo, tak tohle to přesně znamená. V každé okolnosti můžeme najít pozitiva. Každý scénář je dobrý scénář. Když tě opustí nejbližší, když se tiSdílet

29:27stane nespravedlnost, když tě postihne těžká nemoc a budeš trpět, když budeš hledět tváří tvář smrti, tak potom máš dvě možnosti. Buď můžeš zahořknout a nebo můžeš pomyslně otevřít oči ve víře a očekávat, jak pán Bůh bude konat. A budeš věřit tomu, co říká Bůh ve svém slově, že on je Bohem veškerého povzbuzení.Sdílet

29:54Možná pán Bůh nebude svým tesařským kladívkem pracovat na té tvojí situaci, ale možná bude pracovat na tvém srdci a potom budeš moct povzbudit druhé, protože zpětně se podíváš, uvidíš, jak pracoval a budeš moct ostatním dosvědčit. Mělo to smysl. Pojďme ale dál. Pavel ve verši 6 zmiňuje, že už sami o sobě jsou ty zkoušky svědectvím pro druhé. Sami oSdílet

30:21sobě. A když je na nás vidět, jak jsme Bohem občerstvovaní a povzbuzovaní, pak druzí přímo užitek o to víc. A opět já vím, že se tady o tom snadno mluví a že možná mi řeknete, ty nevíš, co prožívám. A já naprosto pokorně uznám, nevím, ale já chci věřit Božímu slovu a chci tě povzbudit, aby si přemýšlel uprostřed té těžkosti,Sdílet

30:48jestli není nějaké svědectví, kterým už teď můžeš sloužit druhým lidem. A to je právě to, co radikálně změní pohled na naše zkoušky, kdy to není jako teď prožívám tu zkoušku, teď je to těžký, teď se trápím, pomožte mi. Ale abych uprostřed té zkoušky už teď mohl zažívat, že pán Bůh je se mnou. A i když je to těžký, tak já můžu druhým lidemSdílet

31:09říct, ale pánbůh mě povzbuzuje. A každá zkouška jednou skončí. To my víme. Pokud ne tady, tak jednou na věčnosti. Takže můžeme vědět, že je je světlo na konci tunelu. Ve verši šest máme ještě jedno jeden takový zajímavý obrat. My tam čteme: "Sme-li tedy v soužení? Je to k vašemu povzbuzení a záchraně." Ta záchrana, o které tady Pavel mluví,Sdílet

31:34může zahrnovat více věcí. To je takový další odstín nebo úhel, který na který se můžeme na věrnost uprostřed soužení a na to, kdy se necháme povzbudit, kdy budeme povzbuzovat druhé, koukat. Tím, když Pavel a další zachovali věrnost i skrze hluboké a já bych ještě dodal soustavné těžkosti, stálé těžkosti, tak to bylo obrovskýmSdílet

32:00svědectvím pro druhé lidi. A jsem přesvědčen, že to, o čem tenhle text mluví, že to bylo k jejich spáce. že to byla záchrana jako spása. Jo, oni uviděli na to, uviděli to, že opravdu Pánu Ježíši Kristu věří, že to nejsou jenom slova, že to není, že za ním jdou jenom, když je to jednoduchý, jenom když je to pro ně výhodný, ale žeSdílet

32:24za ním jdou vždycky, že to je víc než jenom nějaká životní filozofie, kdy někdo přijde a řekne: "Radše nic říkat nebudu. Já většinou, když něco vymýšlím z fleku, tak to nedopadne dobře. Ale vymyslí nějakou hloupost, vymyslí nějakou životní, nějaké životní moudro, ale když když je to těžké, když se jim to nehodí, tak toSdílet

32:45radši opustí a vymyslí si nějaké jiné životní moudro. Oni viděli, že jsou, že jsou jako nemění, že zůstávají pevní v tom, že věří Pánu Ježíši, i když je to jednoduché, i když je to těžké, i když měli Pána Ježíše vedle sebe, i když ho nemají, i když mohli sloužit druhým lidem a druzí je poslouchali, i kdyžSdílet

33:05jsou potom ve vězení. A to bylo obrovské svědectví. A my bychom o tomhle mohli, o tomhle vztahu, svědectví, kdy jsme vytrvalí, mluvit hodně dlouho. Ale já se chci držet té hlavní myšlenky. Chci se vrátit ještě o jeden verš zpátky. Ten verš pět totiž dále ukazuje ještě na jednu takovou rovinu našich těžkostí. Pavel mluví o tom, že se na nich rozhojňujíSdílet

33:31Kristova utrpení. Pavel ty svoje utrpení připodobňuje ke Kristovým utrpením. a on se je vlastně svým způsobem přivlastní. Jak je to možné? Protože Pavel ví, že to, co zažívají, tak je kvůli Kristu, že to je pro Krista. On ví, že to není, že by byli hříšní, že by udělali něco špatně, že by někde neodvedli daně a proto po nich jde finanční úřad neboSdílet

33:59potom nějaký exekutor nebo soud. Ale on ví, že jsou to těžkosti na cestě poslušnosti. Pavel ví, že by bylo mnohem jednodušší, kdyby možná ze svojí zvěsti osekal něco tam o tý obřízce, tak to neřekneme a budeme mít míň nepřátel. Ale Pavel věděl, co byla pravda. Pavel věděl a a můžeme, abysme na něho nezapomenuli, Timoteus věděl, coSdílet

34:24byla pravda. Oni věděli, že musí hlásat celé evangelium, že musí hlásat celou pravdu. a věděl, že jsou to těžkosti na cestě poslušnosti, na cestě následování. A apoštol Petr další, že z apoštolů, kteří to neměli jednoduché, tak on přemýšlí v první Petrově, když si nalistujete první Petrovuk 4 12 až 13, tak on tam přemýšlí podobně. On říkáSdílet

34:51první Petrova 4:12 až 13:milovaní, nedivte se té výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává, jako by se vám dálo něco divného, ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste se stejně radovali a jásali i při zjevení jeho slávy. máte podíl na Kristových utrpeních, když v poslušnosti, ne v hříchu, pro spravedlnost a pro zachování dobréhoSdílet

35:22svědomí, jo, není to jenom o tom, že budete hrdinové a někde na náměstí budete hlásat evangelium, i když do vás budou střílet ze samopalu, ale já chci ukázat ty obyčejnější věci, kdy zachováme dobré svědomí, kdy jsme v práci a řekneme:„Ne, tohle já dělat nebudu, nezlob se, já radši dostanu výpověď, nech než abych věděl, že dělámSdílet

35:41něco hříšného, než abych věděl, že budu přikrývat nějaký hřích, nějakou nespravedlnost. A pokud my jdeme v téhle cestě a zakoušíme těžkosti, potom, jak říká první Petrova, tak jsme blahoslaveni. Jdeme totiž přesně ve stopách, které vyšlapal pán Ježíš Kristus. Ačkoliv na ně nebylo jediné lst, jediného hříchu,Sdílet

36:06jediné poskvrny nebo špatnosti, a to nejenom zvenku, ale i vevnitř v srdci, tak pán Ježíš snášel soužení, které nikdo z nás nesnášel. Tak když jdeme Kristovou cestou, tak jdeme přesně tak, jak trpěl Pán. A taky víme, že na ní jistě nezůstaneme sami. Čím víc trpíme, tak tím víc budeme povzbuzeni. Rozhoňují se na nás Kristova utrpení?Sdílet

36:35Teda tedy na nich. Ano, rozhojňují. A taky se na nich rozhojňuje i to naše povzbuzení, pardon, i to Kristovo povzbuzení. A tak na Pavlovi a na dalších vidíme, že ti, kteří si sáhli na úplné dno a zažili opravdu těžké věci, takže vidí Boží milost ze všech nejvíce. Víte, lidi, které jít za Bohem a Kristem stálo už hodně, tak zachovali aSdílet

37:01zachovali věrnost. Tak oni totiž ví mnohem víc než ti, kteří to mají jednoduché. Oni ví mnohem víc, že pán Bůh je dobrý a že je Bohem veškerého povzbuzení. Přemýšleli jste někdy o tom, jak je možné, že mušedníci, o kteří, o kterých hovoří historické zápisy, opravdu kupte si knížku pět anglických reformátorů a přečtěte si to.Sdílet

37:23Kupte si knížku. Ty jo, ještě kdybych věděl, jak se jmenuje. To je taky blbý, když nevíte, jak se jmenuje. Ale existuje za existuje jako kronika mušedníků. Já to kdyžtak potom, kdyby vás to někoho zajímalo, najdu, ale přečtěte si o mučednicích, o těch zápisech, jak na popravišti hleděli tváří tvář smrti s jistotou. Potom se podívejme sami do zrcadla, sSdílet

37:46jakou jistotou my hledíme na ty průhledné mráčky. Přemýšlejme, kde je problém. Proto naši bratři a sestry ve víře, kteří nás předešli na smrtelné posteli v nemoci, hleděli tváří tvář smrti s jistotou mnohem větší, než když se nám stane nějaká malá křivda nebo trápení. A otázka je opět stejná, jak je to možné?Sdílet

38:15Já jsem přesvědčený, že ten klíž je v tom, že čím víc trpíme, tak tím víc pán Bůh povzbuzuje, protože on je bohem veškerého povzbuzení a je také Bohem milosti, milosrdenství. Tak drazí v Kristu. Berme povzbuzení a inspiraci pro naše těžkosti ve způsobu, jakým to prožili i ti, kteří nás předešli. Já vás chci hrozně moc povzbudit, abysmeSdílet

38:41se na jejich těžkosti. Nedívali jako na něco, čemu se chceme vyhnout, ale jako na něco, co je nutné a na něco, co je dobré. Na to, jak je pán Bůh pozvedl. A koukejme a očekávejme, že tak pozvedne i nás. Přesně jako to říká konec verše 6. Jsme-li tedy v soužení, je to k vašemu povzbuzení a záchraně. Jsme-li povzbuzováni, je to k vašemu povzbuzení,Sdílet

39:05které se projevuje ve vytrvalém snášení. týž utrpení, jež snášíme i my. To znamená Pavel vlastně to obrací v tom, že my teď, my teď trpíme a vy budete povzbuzení, vy budete zachráněni, vám to bude svědectvím. A když jsme dokonce povzbuzovaní, tak vy jste taky povzbuzovaní. A to vaše povzbuzení se projeví za nějakou dobu v tom, že ažSdílet

39:28budete na našem místě, tak budete snášet a vy už snášíte takové utrpení, které snášíme i my. To znamená ten klíč je koukat na Boha, koukat na druhé lidi, kteří nás předešli a brát si od nich inspiraci. Ne v tom, že budeme jako následovat nějaký způsob apoštola Pavla, jak nejlépe zvládnout těžkosti. To ne. O tom jsme se už bavili ve verši tři. TenSdílet

39:53zdroj je vždycky Bůh. Ale my vybavil se mi verš Židům, z Hebrejům z 12. kapitoly. My čteme, že máme tam, že hledíme nebo že máme veliký oblak svědků, jo? Máme opravdu velké množství lidí, kteří nás v naší víře předešli. Já nemyslím, že to je náhodou, přátelé. To je něco, co nám může sloužit a proto na ně musíme hledět.Sdílet

40:25Tak skrze to, jak budeme sjednocení v našich utrpeních s Pánem Ježíšem, tak on nás učiní odvážnými, přesně tak, jak to udělal těm učedníkům, kteří se potom nezdráhali zpívat písně, radovat se a žehnat druhým. Budeme vědět, že nejsme ani prvními, ani posledními a že to je pochopitelné, že to je běžné a že to jeSdílet

40:45nutné. V první Petrově, v první kapitole, tak apoštol Petr říká: "Jste-li nakrátko, jei to nutné, zarmoucení rozlišnými zkouškami?" My vidíme zaprvé, že to je nutné nebo že to je nutné a zadruhé vidíme, že to je nakrátko. My žijeme ve světě, který je prokletý hříchem. Proto je svět plný těžkostí. Žijeme ve světě, kde naprosto všechno jeSdílet

41:13poznamenané hříchem. A taky pochopte, že jako křesťané a občané, když to řeknu úplně hloupě, tak jsme tady za exoty. My jsme tady cizinci. Tohle není náš domov. My tady jenom procházíme. Je to, když už mluvím slovy první Petrovy, to je přesně o čem první Petrova je. Ovšem procházíme s obrovským posláním, abychom ten život prožili jinak, nežSdílet

41:37jako ti, kteří v Kristu naději nemají. jako ti, kteří můžou přijít a můžou se plácat po ramenou a říct, to bude dobrý. Možná se někým povzbudí na nějakou chvíli, ale když budou hledět směrem do věčnosti, tak nemají nic, k čím by byli povzbuzení. Ne však my, naše naděje v Ježíši je pevná. Pavel to dodává ve verši 7m.Sdílet

42:05Naše naděje, pokud jde o vás, je pevná. Je to zajímavé, jak o Korintských přemýšlí v kontrastu tím s tím, co psal ve svém prvním inspirovaném listu. To nebylo úplně dobré vysvědčení, ale tady říká, naše naděje, pokud jde o vás, je pevná. On si je jistý, že jejich okolnosti, Pavlovy okolnosti, Timoteovy okolnosti, že Korintským poslouží, jak jsme četli,Sdílet

42:36těm, kteří neznají Krista, takže jim poslouží jako obrovské svědectví, aby v něho uvěřili a těm, kteří už ho znají, takže poslouží, aby byli upevněni ve víře. Tak znovu těžkosti jsou dobré. Kdybychom měli snadné životy, pak nebudeme připraveni na opravdu velké výzvy, až přijdou. Pán Bůh nás v milosti, on je, on jeSdílet

42:58otcem milosti, milosrdenství. On nás učí, on nás trénuje, on nás připravuje. A já vím, že to je kontroverzní myšlenka, ale přemýšlejte o tom. Ten, kdo nemá těžkosti, v tomhle slova smyslu vlastně nemá ani druhým co nabídnout. O tomhle jsme se bavili. To boží povzbuzení nevyčteme z nějaké teorie, že se budeme pořád dokola opakovat. Pán BůhSdílet

43:29je bohem povzbuzení. Pán Bůh je bohem povzbuzení. My ho nejlépe načerpáme, když ho sami prožijeme. A já bych si opravdu moc přál, kdyby tenhle text změnil to, jakým způsobem se na nedobré, nelehké, ne nedobré, ony jsou dobré, že to vlastně víme. Nelehké okolnosti našeho života budeme dívat. V druhém bodu jsme tedy viděli, že našeSdílet

43:55těžkosti slouží druhým lidem a v tom posledním se podíváme na to, jak ty opravdu největší otřesy budou sloužit nám samotným. Je to verš 8 až 9. Já bych se totiž chtěl v závěru podívat ještě na jednu věc. Je docela rozšířená představa o tom, že ten, kdo je zbožný a opravdu oddaný Pánu, tak že by se mu mělo dařitSdílet

44:16a že by měl být prostě vítězný. Někteří to zaštítí tím, že přece pán Bůh nedá nic, co by bylo nad naše síly. Ale otázka je, je to opravdu tak? Je tahle věta opravdu pravdivá, že pán Bůh nedá nikdy nic, co by bylo nad naše síly? No, odpověď nám dá verš 8 až. Docela jasno. My v těch verších 8 až vidíme Pavla a další služebníky evangelia, kdySdílet

44:44oni říkají, že jsou opravdu v úzkých. Pavel říká, že nechtějí, aby o tom korintští nevěděli. Oni to nezametají pod koberec. No, to je taková, to se nepovedlo. My budeme mluvit hlavně o tom, jak se nám ty věci dařily, ne? On říká, že chce, aby o tom věděli, protože těžkosti nejsou projevem slabosti, nejsou ani projevem nutně toho, že jsmeSdílet

45:08něco udělali špatně, jak jsme řekli, pokud nezůstáváme v hříchu, nezapomeňte na to, že všichni apoštolové kromě jednoho, takže zemřeli mušnickou smrtí. Možná vás ale napadne, ty jo, jakoby tyhle verše úplně nedávaly smysl, jak přece Pavel spolu s dalšími, tak má zmáknuté, proč se tohle všechno děje. On minimálně moc dobře ví, jak to funguje.Sdílet

45:33Tak jak najednou může říkat, my jsme si zoufali, pochybovali jsme o vlastním životě. Ve verši 9 měli jsme ten rozsudek smrti sami v sobě. Takhle mluví apoštol, který má povzbuzovat druhé lidi. Takhle mluví ten, který má, můžeme to říct, takhle má, takhle mluví kazatel, který má stát za kazatelnou a povzbuzovat druhé lidi.Sdílet

45:56Ne vždyť ti lidé za kazatelnou by měli být silní, měli by být vždycky dobře oblečení, vypadat dobře, ale hlavně by měli být silní a měli by být takovým jako majákem pro nás. Tak co se tady děje? Vypadá to spíše jako by se Pavel tak trochu topil v tom, co ho postihlo, jako by byl ta loďka, která je zralá na potopení. A víte, ono to vypadá, že Pavel jeSdílet

46:25nějaký hrdina víry, že všechno zvládá. My čteme, že král David, když mluví o údolí stínu smrti, kterým za svůj život jistě opakovaně procházel, takže tam jako mluví s jistotou: "Nebudu se bát. Jak je to možné? Protože je nějaký duchovní bat Spencer, který schytá 50 ran, potom se otočí a jednou ranou zvítězí? Ne, ta jistota totiž není a nesměřuje kSdílet

46:57němu samotnému. Jenom vzpomeňme, co říká žalm 23. A já jsem rád, že jsme tu píseň zpívali. On říká:„Nebudu se bát, ale to není proto, že jsem dobrej, ale neboť ty jsi se mnou. Ne, já se nebudu bát, protože Bůh je se mnou. Ne, proto, že jsem já silný. Nic z něho, ale všechno od Boha. A já jsem přesvědčený, že to je i důvod,Sdílet

47:24proč potom apoštol Pavel říká někde v první Korintským, že má zálibu ve slabostech. A on na to vlastně i odpovídá, proč? Ne, protože se ukáže, jak jsem dobrej. Ale protože se ukáže, že tam, kde já jsem slabý, tak pán Bůh je silný. To je přesně ten princip. Jak to je tedy s tím, co Pán Bůh dopouští? My vidíme, že jednoznačně Pán BůhSdílet

47:54dopouští věci, které jsou nad naše síly. Jinak bychom nepotřebovali jeho pomoc, jinak bychom nepotřebovali jeho východisko, ale nikdy nedopouští nic, co by bylo nad rámec jeho možností. Pardon. Co by bylo nad rámec jeho arszenálu? Jak jsme viděli, jeho studnice je nevyčerpatelná. On je bohem veškerého povzbuzení a taky je bohem veškerého vysvobození.Sdílet

48:20Všechno může dokáže vysvobodit z každé zkoušky. Jenomže ne vždycky je to jeho vůle. Někdy je jeho vůle, abysme tou zkouškou prošli. Možná abysme se v ní dlouze potáceli a potom abysme v ní nějakým způsobem s jeho pomocí obstáli. Jak často bylo Boží vůli, aby bouřkami dlouhými a silnými prošly i ty velké postavy z historie církve. Pavel mluví oSdílet

48:47sobě, o druhých, že soužení bylo nad jejich sílu. Pochybovali o životě, měli za to tohle je náš konec. Možná někteří lidé vypadají jako neotřesitelní hrdinové víry. Já vám ale garantuju, že tak jako býváte otřesení i vy, tak byli a jsou i oni. Já jsem přesvědčený, že kdybyste se bavili s vaším bratrem kazatelem, s vašimi bratrySdílet

49:09staršími, i když stojí na tomhle místě, i když stojí v čele a musí vést, takže by vám řekli, že nejsou v ničšem jiní než my s nadsázkou řešeno úplně obyčejní křesťané. Můžete se jich zeptat, udělejte to. Oni vám to potvrdí. Věli jste, že samotný knížek kazatelů, kdo jiný, já myslím, že bratr Roman ho tady často zmiňuje, samotný knížekSdílet

49:34kazatelů Charles Per mluvil o tom, jaké deprese prožíval. A my si někdy říkáme, ty jo, křesťan deprese, tak to je skoro jako hřích. Veliké, hluboké. Jak je to možné? Zakazatelnou silný. Vždycky měl zvučný hlas, nepotřeboval mikrofon. Víte, ono totiž platí, že čím víc neseme, tak tím vlastně těžší to bývá a k čím víc sloužíme, tak tím víc těžší toSdílet

50:03bývá. Je to podobné jako v nějakém zápase, když se soupeř bude snažit eliminovat ty klíčové hráče, tak i v duchovním boji ten zlý se vždycky zaměří první na ty, kteří jsou opět v znadsázce. Já nechci, abyste to pochopili špatně, ale kteří jsou klíčoví. Na závěr ve verši 9 vidíme, že i tohle všechno, když vůbec nevíme, co budemeSdílet

50:26dělat, že má svůj účel. Pán Bůh občas dopouští, abysme byli úplně na dně, abysme byli zahnaní do kouta, vzdállivě bez východiska. Jenomže s tím rozdílem, že my to východisko nemáme, ale on ho vždycky má. jenom nás chce naučit, abysme se nespoléhali sami na sebe, ale na Boha, který dokáže úplně všechno a který, kdySdílet

50:53tady Pavel dodává, který křísí mrtve. Proč to říká? Chce, aby viděli, že pro Boha neexistují žádné limity. Já jsem si nemohl nevzpomenout na Abraháma, když obětoval Izáka. On byl úplně v koutě. On už nevěděl, co jiného má dělat, ale řekl: „Uělám kompromis, Bože, tak posaď jsem tě poslouchal, ale tady ne." A potom Židům 11 se obrací zpátky aSdílet

51:20kouká se na to zpětně a říká, že co ho vedlo k věrnosti, bylo přesvědčení o tom, že pán Bůh je schopen naprosto všeho a to včetně toho, aby jeho syna vzkřísel z mrtvých. tak drazí pro korintské tohle musel být opravdu obrovský stimulant, velké povzbuzení. Povzbuzení do etapy, která nebude snadná. Víte, Korinští to konečně začaliSdílet

51:43s Pavlem a s dalšími, já hlavně s Pánem Ježíšem to konečně začali myslet vážně. Činili pokání ze všech těch hrůz a a zrudností, které se tam děly. A Pavel ví, že s životem ve zbožnosti přijde opozice. Pavel jí nemažemet kolem úst. Říká, jak na tom byli oni sami, ale říká, že pán Bůh je bohem veškerého povzbuzení, je bohem vzkříšení. A jáSdílet

52:08jsem přesvědčen, že ne náhodou i první kapitola 15. kapitola první Korintským je věnována přesně tomu, že pán Bůh je Bohem vzkříšení. Zůstat věrný, neudělat kompromis ve chvíli, kdy jsme zahnaní do kouta, stojí za to. Pán Bůh to sice dopouští, abysme byli úplně pod vodou, možná se někdy i i obrazně nalokáme té vody, aleSdílet

52:36nic není nad jeho síly. Nejsme v tom sami a učí nás, abysme se nespoléhali na sebe. Tak ta dnešní pasáž není něco, co bychom rádi kšetli a poslouchali. Já si nemyslím, že byste si to jako rádi přečetli na nějaké povzbuzení, že přichází těžké věci. Nikdo není rád, když je život těžký. Nebo ne? Já ale doufám, že vás pán Bůh bude skrzeSdílet

53:01Ducha svatého učit a utvrzovat v tom, že ty pomyslné mraky na obloze jsou dobré, že každý scénář je dobrý. A já bych vás chtěl povzbudit, možná jak se budeme modlit, tak přemýšlejte sami pro sebe nad nad tím, co co vás provází, k čím procházíte, abyste přemýšleli nad tím scénářem vašeho života. Opravdu nenechte to na zítra. Na to zapomenete. Já siSdílet

53:27nebudu pamatovat to. To jsem já. Já si nebudu pamatovat, ovšem bylo dnešní kázání. Na tož vy a to vás nechci podceňovat, ale opravdu přemýšlejme nad tím naším scénářem a hlásejme sami sobě, že každý scénář je dobrý scénář. Jeden kazatel kdysi poznamenal, že kdybychom si měli přesně vybrat všechny okolnosti našeho života,Sdílet

53:52kdybyste si to mohli naskládat, jak když si děláte konfigurátor nového vozu Škoda, tak nikdy byste to nenaplánovali tak moudře, jako to udělal Bůh. A dám vám otázku, zda-li pak víte, kdo to řekl? Řekl to přesně ten Spurgion, který se zmítal v depresích, protože pánbůh pomyslně vidí až za roh. A kromě toho prospěchu pro nás, kdy skrze ty zkouškySdílet

54:15buduje nás, tak on taky vidí ten rozměr, že naše zkoušky slouží druhým lidem. Já vás chci hrozně moc povzbudit. Církev není jenom o neděli. Církev není jenom o liturgii, prostě o tom, že tady přijdeme 9:30 začne bohoslužba, budeme ji mít, já nevím, do 11, o 11:30 půjdeme domů a tím to skončilo. Já vás chci povzbudit, žeSdílet

54:43bohoslužba a církev není jenom o tom, co se děje tady, ale je to zejména o tom, co se děje mezi vámi, bratři a sestry. A chci vás povzbudit, abyste aktivně přemýšleli a sdíleli se u vašich životech. Ne, aby to bylo jenom, že prostě budeme spolu sdílet, co se daří, ale že budeme sdílet, co se nedaří, ale že to budeme sdílet s tím, že uprostředSdílet

55:05těch našich těžkostí budeme hledat tu Boží ruku. Nejenom, abysme si stěžovali, aby nás někdo politoval, ale abysme o tom přemýšleli z té správné strany. Jsou to právě těžkosti a utrpení, které nás jako jedny z Božího repertoáru vychovávají, abychom se méně spoléhali na sebe a více na Boha. A na konci dne to bude znovu ta otázka, kterou jsemSdílet

55:29řekl i v prvním bodu. Jestli opravdu věříme tomu, že pán Bůh je takový, jaký říká, že je bohem veškerého povzbuzení. Tak milovaní lovosičtí, všichni, kdo tohle uslyšíte, když všechny tyhle věci sečteme pod sebe a zahrneme do nějaké pomyslné kalkulace, uděláme čáru, tak potom musíme skončit se závěrem, že těžkosti, ačkoliv jsou těžké, takSdílet

56:00jsou dobré. Já bych si moc přál, aby to změnilo způsob, jakým se na ně budeme dívat, abysme nebrali těžkosti a soužení ten tlak, to když jsme v úzkých jako ohrožení našeho duchovního blahobytu, ale jako příležitost, jako příležitost sami růst a skrze to sloužit druhým lidem, protože právě potom budeme moct ze srdce říct, je můj život hořký.Sdílet

56:29Bohu díky za to. Amen.Sdílet