Ovoce Ducha svatého #3
Biblické texty v kázání
Žalm 16Kazatel 2Jan 16Filipským 41. Tesalonickým 2Židům 111. Petrův 53. Janův 1
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 6:25 Kazatel 2,8–11
- 18:13 Žalm 16,11
- 21:48 Židům 11,34
- 26:51 1. Tesalonickým 2,19
- 28:53 Jan 16,22
- 43:53 Filipským 4,6
- 46:23 1. Petrův 5,7
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08Tak jo, budeme pokračovat. Ještě stihneme jednu přednášku před obědem a potom bude další přestávka. Já se ještě pomodlím do začátku. Taky pane Bože, děkujeme za to, že budeme společně přemýšlet o o tom, co ty v nás chceš působit. Otce ducha svatého. Děkujeme ti za to, že ducha v sobě máme a děkujeme ti za to, že působí i svě
0:40dílo. A my tožeme potom, aby to bylo i vidět v našem chování, v našich šaních a v tom, co děláme. A tak ti děkujeme za to, že můžeme se teď zabývat i dalšími prvky ovoce Ducha svatého a děkujeme ti za to, že ty jsi tady přítomný. Amen. Tak máme celkově devět eh prvků, bych řekl tak ovoce
1:16Ducha svatého. Zatím jsme probrali první, teď probídáme druhý a třetý. Radost a pokoj. Začneme radosti. Věřím, že to je největší touha každého člověka, aby byl šťastný, aby byl radostný. Jak můžeme asi říct, že potom
1:48touží každý člověk, jestli věříci, nevěříci, aby byl šťastný. jestli živě někdo eh hledá zlato na liažce nebo jestli někdo dnes hledá život jeho partnera v Ostravě nebo jestli někdo hledá zapomenutý v alkoholu. Nakonec za vším tím stojí hledány
2:18tak eh radosti, štěsty. A když se podíváme na vstinéřskej katechismus z roku 1648, tam je napsáno cíl a smysl lidské existence a tam je napsáno, co je nejvyšším cílem člověka. Nejvyšším cílem člověka je oslavovat Boha a věčně se z něj radovat.
2:48Tam je napsáno, že největší cíl člověka k tomu je přímo stvořen, aby byl šťastný, aby se radoval. Tak a když jsme řekli, že to je stejně to, co každý člověk ve svém životě nejvíc hledá, štěstí, radost, uspokojení, nějak takhle, tak můžeme říct, no tak to je to je ideální. Tak Bůh nás stvářil k tomu, co i každý
3:18člověk nejvíc hledá. Tak to je to je výborný. Když cíl eh Boží a cíl každého člověka se tak ideálně shodují, tak to je to je dobré. Ale v čem je problém? A to vidíme, když se díváme do Starého zákona, do knihy Jeremiáše, druhá kapitola, verš 13, kde je napsan: "Dvoji zlů spáchal můj lid, odpustili mě
3:48zdroj živých vod a vytesali si cistany. Cistény rozpukané, jež vodu neudrží." Tak Bůh nevyčítal lidem, že chtějí být šťastný a radostný, že hledají ve svém životě radost a štěstí. To jim nevyčítá. To je to, k čemu jsou stvořený. To, co Bůh jim vyčítá, je kdo to hledají. a že lidé opustili ten zdroj živé vody a
4:20potom si udělali cistany, které neudrží vodu a tam hledají. Problém není v tom, že člověk chce být štěstný, že chce být radostný. To je to je úplně v pořádku. K tomu jsme dokonce stvoření. Ten problém je ale v tom, že lidé to hledají tam, kde to nemůžou najít a že k tomu opustili tak Boha. Kde je zdroje živých vod? Tak a kde člověk hledá to štěstí bez
4:50Boha? Když eh přemýšlím o tom, asi to můžeme srdnout a říct, že to jsou tři oblasti, kde člověk hledá tak štěstí a radost a naplněný život bez Boha. A někdy dokonce jako věříci hledá tam to skutečné štěství. první je jsou materiální věci, materiální svět
5:20v konzumu. Tak to druhé je partnerství. Takže člověk hledá dokonalé štěstí v partnerství. A to třetí je úspěch a uznání. tak chce být uznán, chce mít nějaký úspěch a tomu dává uspokojení, radost, štěstí a můžeme říct, že z koho každý člověk hledá víc nebo méně v těch třech oblastech to to život i štěstí,
5:55ale nemůže to tam najít, dokud to tam hledá bez Boha. Víte, to máme úplně jasný důkaz, že člověk to tam nemůže najít, protože existuje aspoň jeden člověk, kterej to všechno měl v dokonalém míře. Bylo to byl >> Šalaban. Tak to můžeme skutečně říct, že on to všechno všechno měl. Tak a nenašel tam to štvěstí.
6:25A je nám dán jako varováný, že tam to člověk nenachází. A je zajímavé, že i po tisí letech potom pořád nejde tam hledat. Eh, a nemůže to tam najít. Podívejme se trochu do knihy kazatele aspoň krátce, jak potom Šalamon to sám hodnotí. Tak kazatel 2 8 až 11. Nahromadil jsem si tak stříbrou a zlatou a zabral i
6:56vlastnictví králů a kraji. Opače jsem si zpěváky a zpěváčky i rozkoše synů lidských milostnice. V ničem, co si žádali oči, jsem jim nebránil. Svému srdci jsem neodepřel žádnou radost a mé srdce se zadarovalo ze všeho, za čím jsem se pachtil. A to byl můj podl ze všeho mého pachtění. I pohledl jsem na všechno, co bylo mými
7:25rukama vykonáno. Úspěch uznání na své klopotné pachtěný a hle, všechno je pomivost a hodba za větrem a žádný úžitek z toho pod sluncem není. Tak velice upřímné sednoty na konci svého života. Já jsem to všechno měl. Já jsem měl majetek jak nikto jiný. Já jsem měl tak vztahy, jo, tak partnerství 1000 žen a
7:59tam jsem to nenášel. Já jsem měl ten úspěch. Všechno jsem si budoval. Jo, královna švyšla. Všichni mě chtěli vidět se mnou mluvit, protože jsem byl tak úspěšný. A tam jsem to nenašel. A víte, to je podle mě tak Bůh, který to tam nedává. A proto to člověk tam to nemůže najít, protože Bůh nechce, aby člověk našel dokonalé štěstí v životě bez něho,
8:31protože to tam u něho je. Víte, nakonec je to zajímavé, ale veškeré štěstí, veškerá radost je od Boha. To je první bod, bych řekl radost je vždy od Boha. Kazatel 313 tam je napsáno a také, že když kterýkoliv člověk, kterýkoliv, jestli věřící, nevěřící, o Izraelit nebo
9:02pohá, kterýkoliv člověk, když kterýkoliv člověk jí a pije a užívá blaho při vší své namaze, je to boží dar. Kdokoliv může si užívat něčeho, je to jenom proto, že Bůh mu to dává. To uspokojili v tom. Kolik lidí má všechno a vůbec si to nemůžou užívat, protože Bůh jim to nedává. Každá radost přichází skutečně od Boha.
9:33Když člověk není radostný, když není spokojený, když pořád hledá a hledá a hledá to štěstí a nemůže ho najít, je to, protože Bůh mu nedá on má tu radost, to štěstí. Tak protože chce, abychom to štěstí opravdu našli tam, kde to je u Boha. A víta, Bůh je přístupný pro každého člověka. To znamená, že ten zdroj živých vod je dostupný pro každého
10:06člověka. Eh, a zajímavé je, jak Šalamon jako král to hledal všude tam, kde to nemohl najít. Přitom měl otce, kterej hledal a našel radost tam, kde to skutečně je. Ale Šalamon byl sice moudrý, tak ale ne ve všech oblastech. V tom nebyl moc moudrý. Když se podíváme na na žalm aspoň na na
10:38něco trochu žalm čtyři osoby, tam říká žalmistaváš do mého srdce větší radost, než když mají mnoho obilí a vína. Tak on se porovná tady s těmi, kteří všechno mají a říkají, ale já mám větší radost. A hned říká, odkud ta radost je? Ty mi dáváš to srdce větší radost, než mají oni z toho svého majetku, z toho všeho,
11:09co mají. Jim nedáš takovou radost z toho, ale mi dáš větší radost. Tak to Dávid skutečně pochopil, že ta skutečná radost je eh od něho. A teď když mluvím o Duchu svatém, že to je o vodce Ducha svatého, že tohle chce působit i v nás, tak radost. Tak vidíme to i v tom. Dů dává radost.
11:39Tak Ježíš přišel, aby dával život v hojnosti. Otec dával už ve starém zákoně radost a štěstí. Tak skutečně můžeme říct, že naplňný život, radost a štěstí, to, co každý člověk nedá, možná jít jenom u Boha. A Bůh to dává. někdy dává i nevěřícím radost z určitých věcí, ale i tohle je od Boha, protože je to z jeho
12:11daru, co on i vytvořil. Tak ducha máme neustále, kde máme neustále úspěch, kde máme neustále nejlepší partnerství, kde máme neustále těškerý majetek, ale ducha máme neustále. Takže teoreticky bychom mohli být vždy naplnou radosti, ale víme, že to také není úplně takhle. A když jsem už řekl, že na jedné straně Duch svatý působí ovoce,
12:44eh a my ani nevíme přesně, jak působí to, roste to, my to vnímáme, jak něco roste v nás, ta láska, radost, pokoj. A nemůžeme to přesně popsat. Když někdo říká, jak to děláš? Proč jsi pořád také radostný? Vysvětlette to někomu. Proč? No, protože Bůh to dává. To nemůžete přesně říct nějaký pokyny, jak se to dělá. Ovoce rostou. Tak to jsme včera i
13:10řekli, že zemědělíělec se dívá a vidí, jak to roste a neví jak. Také můžeme říct, že nevíme přesně jak. Na druhé straně máme i vyzvy ke radosti. Máme to jako příkaz, že se máme radovat filipským štěžím. Štěři štěží. Radujte se pánu vždycky. Znovu říkám, radujte se. Tak když se neradujete, když neprožíváte
13:40radost, tady je ta výzva. Radujte se. Ale já nevím, jak. No, tady to je napsáno, jak v Pánu nechci obdarovat. od Pána. Dej prostor Duchu svatému v tvém životě, aby to mohl působit, protože to působí. To je ovoce Ducha svatého. Tak a jak jsem řekl, ovodce to roste všechno dohromady. Láska nemůže být, že někdo prožívá obrovskou lásku k
14:09Bohu, obrovskou lásku k lidem, ale je pořád smutný. Tak to nejde dohromady, tak to všechno roste dohromady. možná něco trochu rychleji než to druhé, ale když člověk má takovou lásku k Bohu a k lidem, jak má mít, no, tak je i radostný, protože duch působí i tohle. Tak co můžeme dělat, když neprožíváme radost, jak máme jsem
14:40řekl, dávat duchu víc prosto, blížší blíží se Bohu ještě více, protože tam je v Pánu. V Pánu sejte. Cíl v mém životě je najdeme v úzkém kontaktu s Bohem. život podle toho, jak on to chce a ne jak já to chcem. Víte, a to je takový takové těžké říct, já mám žít podle
15:12toho, jak to někdo jiný chce, ne jakcci chci. Máme se podřízovat někomu, máme dělat to, co on chce a ne, co já chci. A v tom narezáme největší radost. To je nelogické. To předpokládá. Víra to člověk dělá jenom když důvěřuje Bohu, že říká:„Budu žít tak, jak ty chceš, ne jak já. Ty budeš na prvním místě, ty
15:42budeš rozhodovat, já se budu menšit a menšit a menšit a najedno zjistím, že v tom je ta radost. Ale není to logické. A dokud člověk eh nedůvěřuje Bohu naplno, tak nebude držit. Bude vždycky usilovat o to, co on chce a bude vždycky hledat tam, kde on si myslí, že to najde. A to může dělat i jako křesťan, že si myslí, nakonec to je v
16:14těch materiál materiálních věcech, nakonec je to v pátnéství. Nakonec je to v tom, že nemám toho správného nebo že nemám tu správnou. Nakonec je to všechno v tom. Nakonec to je v tom, že lidé mě neuznají, že jsem nic nedokázal v životě a potom se snažíme a snažíme a stejně v tom to není. Ale když člověk důvěřuje Pánu,
16:41když říká, já věřím, že tvá radost je v tom, že budou dělat to, co on chce, budou se podřízovat, budou poslouchat, budu poslušný, tak eh nakonec v tom najdeme eh uspokojený, radost, štěstí, naplněný život. A Bůh to tak schválně dělal, že jenom ten, který mu důvěřuje, najde potom i tu radost, když sebe už
17:11nebere tak důležité, ale když má Pána Boha na prvním místě, v závislosti na Bohu, v podřízenosti, v poslušnosti, tak eh v boji proti Ježíšu, tam nalezá to, co každý člověk hledá v čistotě. Ne v nečistotě, protože Bůh to dává. Dává to komu chce a dává to tomu, kdo mu opravdu důvěřuje.
17:41Tak čím blíž se dostaneme do Boží blízkosti, čím větší pro nás je, čím menší jsme my sami, tím radostnější budeme. Tak protože Duch svatý potom to působí. Už jsme řekli, že Bůh vybral učedníky, aby byly s ní, protože to je proměňoval. Tak eh když byli v blízkosti s Ježíšem. A podívejme se ještě na jeden žalm. Eh
18:13žalm 16:11. Tam říká žalmista: "Zeszku života mi dáváš poznat. Vrcholem radosti je být s tebou. Ve tvé pravici neskoná prá. Víte, to je přesně o tom, co Duch svatý působí. Tady to to říká, vrcholem radosti je být s tebou. Vtal, když mysty psali žalmy, to nebylo
18:43tak, že Bůh jim řekl:„Teď si sedmi a napiš nějaký pěkný žalm o mě." Jo, tak eh a ten závěsta říkal:„ Nechci, sedni, poslouchej a píš něco pěknýho nikdo nenutil žalmisty, aby to psali. Byli tak plný toho, že to museli psát. Tak to byl její zkušenost. To byl to, co prožívali. A tak to řekli." Vrcholem radosti být s tebou.
19:15V tvé blízkosti je dokonale blaho. Tak to je zkušenost, kterou můžeme mít i my určitě ještě. Je to silné slova. Vrcholem radosti je být s tebou. To možná někdy řekneme i partnerovi a s tou před svatbou, když jsme ještě úplně zamilovaný. Jo. Tak a kdo to ještě říká po 10, po 20, po 30 letech? Vrcholem radosti je
19:47být s tebou. Tak ano, také je to moc pěkné, ale to není vrcholem radosti, protože to je hříšný člověk ten pán stejně jak my. A vrcholem radosti nemůže být být spolu s hříšním člověkem. Tak já nechci říct, že v partnerství nenajdeme štěstí. Ale dokonale štěstí člověk tam nemůže najít, protože to ješný člověk. Nemůže
20:17být vrcholem radosti být spolu se mnou. Co nemůže být jo na chvíli? Tak eh a potom je to i dobré, když je to předložené na chvíli možná. Jo, tak ale s Bohem to tak je, protože to je dokonalá osoba. S Duchem svatým to taky je to dokonalá osoba a s Otcem. A to prožil už i David a my to můžeme prožívat. A víte, Bůh dává radost z
20:45poslušnosti. Jo, tak poslušnost, to je slovo, které možná nemáme tak tak rády úplně poslouchat. Poslouchej. No také dítě to slyší rád, ale jako boží děty je to pro nás něco, v čem je radost. Skutky 541. Tady je o učetnicích napsano. Oni tedy šli z Vedady a radovali se, že byli uzná za Fortn
21:17abyli potopený pro to jméno. Bylo byčovaný, všechno bolelo a prožívali radost. Jak je to možné? Je to radost, když všechno bolí? Ne. Radost je, když Bůh dává radost. A Bůh dával tu radost za poslušnost. Oni byli poslušní, svědčili a teď nezávislí na tom, jaké to mělo důsledky, že všechno bolo. Byli radostní.
21:48Oni nebyli radostný z uzdravovaný. Oni byli radostní tak z toho, že všechno bolelo, protože Bůh jim to dával do srdce. Dokonce, kdy čteme Židům 11:34, vždyť jste měli soucit z vězny a úloupány svého majetku jste přijali s radosti vědouce, že máte v nebi vlastnictví lepší a trvalé.
22:18Někdo tady ztratil majetek a v tom měl radost. Ne v tom, že měl pořád víc a víc a víc a větší a větší radost, ne. Někto se radoval z toho, že pro Krista svůj majetek ztratil, byl uloupený a Bůh chytal most. My nemůžeme řešit, že radost je v tom, kdy všechno ztratíme. To ne. V tom není radost. Radost je vždycky od Boha, ale
22:48může tu radost i dávat, když něco máme nebo dokonce když ztratíme pro Krista. Protože to je něco, co Duch svatý působí podle sebe. A ještě radost ze služby lidem, když nemyslíme jenom na sebe, když sloužíme skutečně lidem. Já vám přečtu krátkou studii, kde bylo napsáno: "Lidé,
23:18kteří pomáhají druhým, darují nebo se věnují dobrovolnictví, vykazují větší život i spokojenost, méně depresi a silnější pocit souáležitosti. Anglicky se to říká hpas high. To je světská studie. Někto, kdo nemyslí pořád na sebe, ale investuje svůj život do druhých, prožívá z toho radost,
23:49tak štěstí, naplněný v životě. Jak to? No, protože Bůh to tak udylá. Když člověk myslí jenom na sebe, nenajde to. Sopci nejsou šťastní a radostní. Je to, je to tak. To byl potom také závěr té studie a potom to je dokonce vědecké vysvětlení, že dávány se uvolňují hormony štěsty, jako je dopamín a oxytocin.
24:22Nemusíme to vysvětlit, jo, jak Duch svatý to dělá. Nemusíte si zapamatovat, jo, tak názvy těch hormónů. skrze Bůh to dělá, ale dělá to Bůh vložil to do života. Když sloužíme druhým, tak přináší to štěstí. Víte, to je zase znovu ta nelogika, jo? Člověk by řekl, no tak když mám pořád
24:53víc a víc, když myslím na sebe, když sloužím sobě, když ostatní slouží mně, z toho budu mít největší užitek. Ale nefunguje to tak, protože Bůh svatý to do svaty to působí opačně a z dlouhodobého hlediska sobectví vždycky izoluje. Potom člověk je sám to také v té studii je. Sobci mají často méně stabilní vztahy, cítí se osamělejší a uvádí menší
25:24smysl života. Přitom se zaměř jenom na sebe, aby všechno měli a Bůh to nedává. Tak protože radost je vždycky od Boha. Tak víte, někdy to u nás funguje dejme tomu k Vánocu, jo? Tak když obdarujete děti a teď vidíte v nich, jo, jak se radují, jaký jsou šťastní, jo, to působí
25:54určitě rodičům větší radost, než mají potom z vlastního daru. Aspoň nás to trpilo, jo, když jsme se dívali na to, jak děti se radovaly, tak to bylo i pro nás největší radost. Tak se radujte z toho, že někomu jinému se daří. A tak to funguje nejenom v rodině. V rodině bych řekl, že to je do určité míry ještě přirozený,
26:21ale Duch svatý může opůsobit, že to funguje dokonce ve velké Boží rodině také, že má to obrovskou radost z toho, když vidíte, že vašim sourozencům se daří, že Bůh jim žehná, že jim pomáhá, že oni duchovnou duchovně rostou. A Pavel to tak proříval pořád. Z čeho měl Pavel radost? Z majetku on nic moc neměl. Tak nebo z
26:51partnerství, on nikoho neměl. nebo z úspěchu, tak eh ani z toho. Ale prvním tesalonickým 2 19 tam říká, kdo je naše naděje nebo radost nebo věnec chlouby měli právě vy předším pánem Ježíšem při jeho příchodu. Vždyť vy jste naše sláva i radost.
27:21Pavel se radoval, když se díval, když se podíval na věřici, když tam viděl vývu, když tam viděl skutky, když viděl, že někdo se rozhodl žít na plno s Kristem. To byla největší radost pro Pavla. Nebo i Jan píše to podobně. Třetí Jan 4. Nemám větší radost, než když slyším, že mě děti chodí v pravdě. Neexistuje pro
27:52pro Jana tady větší radost, než když vidí, že lidé žijou skutečně v pravdě. Pan Ježíš je ta pravda. Tak když žijou s Kristem. Víte, je to něco krásného. Vy zapomínáte na sebe, myslíte na druhé a jste na jedno mnohem mnohem víc šťastný než předtím. Vidíte, že někdo roste duchovně, že někdo uvěří a to je vaše největší
28:22radost. Když z Boha duchovně tak roste, když poznáj nové věci, když vaše vlastní děti uvěří, z toho máte největší radost. Ale musíme i konstatovat tohle, že radost tady na zemi nikdy nebude dokonalá. Nebude a nebude neustále. Nemůžeme říct, že někdo se neustále jenom raduje a všechno je jenom dobré.
28:53To není tak, protože i Jan tomu říká pán Ježíš sám. Jan 16:22, tak i vy nyiny máte zahmutek. Obět vás však opět vás však uvidí a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdy nevezme. Ale teď máte zámuty a to také všichni známe. V tomto světě plno hříchů nemůže nemůže být neustá
29:23radost. ztratíme blízké, prožíváme i jak někdo se otočí zády Kristu a tak potom ta radost není plná, není stoproc. Eh, lidé nám můžou radostnou určitou určitý čas i vzít. Okolnosti nejsou vždycky radostný. Máme plá s těmi, kteří trpí. Tak a to není potom dokonalá
29:54radost, když pláčeme s tím, co prožíváme ostatní. Tak ale i tohle má svůj smysl. Dokonce je napsáno, že je lépe v tomě smutku než v tomě štěstí. Já sice hodím raději na svatbě než na požby, tak ale i když člověk je na požbu, najednou si uvědomuje, že ten život někdy skončí a znovu přemýšlí možná i o prioritách ve svém životě. A v
30:25tom smyslu je to lepší být tam než jenom svrbách. Pravda je, že radost také v tomto světě není dokonalá. Prožíváme vždycky i chvíle, někdy možná i delší eh obdoby zámutku a nevždycky je radost. Ale Pavel, když to píše tady ten dopis o
30:58radosti, tak nepíše z Havái, ale píše z vězení. píše o radosti, tak Filipským o radosti píše tak z vězení a i tam prožívá tu radost, protože protože vidí, že ostatní jsou povzbuzení z toho, že Pavel i tam mluví o Kristu a teď vidí i ovoce toho, že je ve vězení.
31:29Tak a modlí se za otevřené dveře, ale ne vězenské dveře, aby mohl ven, ale za otevřené věže dvěže k tomu, aby zvěstoval evangelium. On nechtěl ani v zvězený, chtěl tam svědčit, ale měl radost, když viděl, že ostatní byli povzbuzení. Tak mohli bychom ještě drzom mluvit o radosti a že radosti skutečně jenom od Boha.
31:59Není to v tom, co máme, tak není v tom, jak vypadáme, co jsme dokázali, tak není v partnerství, když jste smutní, není z toho, že nemáte toho správného nebo tu správnou, tak je to ovoce ducha. Tak potřebujeme se víc dostat do blízkosti Boží a tam ta radost je a ta radost je i ve službě lidem, kdy člověk nemyslí pořád na sebe. Tak mohli bychom o to
32:29trochu více mluvit, ale chceme ještě mluvit a i o pokoji. A znovu se podíváme do listu Filipským. Jak jsem řekl, co Pavel píše zzebí o nic nebuď buďte úzkostliví, ale ve všem oznamujte Bohu své žarosti v modlitbě z prosbě a prosbě v děkování. A pokl Boží, který přemýšlí je všechno porozuměný, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v
33:01Kristu Ježíši. Tady vidíme, že buď starost nebo v ničný pokoj, protože to začíná tím o nic nebuďte úzkostliví. To jsou starosti. A teď je máme odevstát Kristu s děkovaným. A když co dokážeme, potom prožíváme ten Boží pokoj, kterej duch v nás působí,
33:31tak člověk si nemůže dělat starosti a prožívat vnitřný hluboký pokoj. To nejde. To nejde dohromady. Tady máme ty starosti odložit a potom prožíváme ten vnčný pokoj. Tam je, tam je souvislost. To jsou protiklady buď starosti nebo vníčný pokoje. A co je dělat si starosty?
34:01Všichni si děláme někdy starosty, ale když přemýšlíme trochu o tom, co to je dělat si starosti, já jsem se podíval i do slovníku, tam byl napsáno, eh, že to je duševný neklid nebo úzkost způsobenou potenciálními nesnazemi či problémy, části spojenou s nejistotou. Víte, skutečně tohle je starosti. Člověk
34:33přemýšlí ne o tom, co se stálo a teď jak vyřešit ten problém, protože to máme dělat. Tak když máme nějaké problémy, když se něco stalo, tak musíme přemýšlet o tom, jak to vyřešit, jak problémy odstranit, hledat nějaké řešení pro nějaký problémy, ale to nejsou starosty. Starosti je, že přemýšl o tom, co by se mohlo stát,
35:05jak by něco mohlo dopadnout. Ještě to se nestalo. Jo, ky člověk ty lá starosti, tak možná už ten důvod tam je, možná už nějaká diagnóza tam je. Máte rakovinu, ale teď si děláte starosti. Ne s tím, že máte rakovinu, ale teď si děláte starosti s tím, co z toho může být. Možná už za rok nežiju, jo? Možná teď
35:35ztratím úplně eh svobodu, jo, nebo samostatnost, nebo možná, že musím na další operaci. Možná tohle. Starost si dělá člověk s tím, co se může stát, jak se něco může vyvíjet to. A dokud člověk pořád o tom přemýšlí, co se může stát, jak něco může dopadnout, nemůže prožívat v nič pokoje, nakonec ani nějakou radost
36:06a soustředí se jenom na nějaký problém, který může nastat, ale vůbec nemusí. Jak často jsme to možná i zažili, že jsme si dělali starosti a nakonec nic z toho stejně nebude nebo nebylo. Nestalo se toho a kolik hodin jsme ztratili tím, že jsme o tom přemýšleli. Možná, že jsme ani nespáli. Pořád jsme měli před očima. Co může být? Co když mi opustí? Co když?
36:40Jo, tak a nic to nedělá. Víte, eh, pro starosty neexistuje řešení, protože ten problém ještě nastal. Nemůžeme něco řešit, co se ještě ani nestane. Jak jsem řekl, ten důvod možná tam je, ale ta skutečná věc, o které přemýšlíme, se ještě nestala. Stadost je skutečně spojený s větším do
37:10budoucnosti. Starosti se vždycky týkají budoucnosti. Eh a je jasné, že pan Ježíš měl stejné pochopení, že měl stejné chápání toho. Když se podíváme na Matou 6 34, tam je napsáno: "Proto se nestádejte." A teď je budoucnost, nestádejte o zítřek. neboť zítřek se postará samo o sebe. Každý den má dost svých vlastných
37:41starostí. Jo, tak nepřemýšlejte o tom, co může zítra všechno nastat, co může všechno být. Řežte ten dnešek, jo? a ne to, co bude. A trochu chci zůstat ještě u těch starosti, protože jsem skutečně přesvědčen, že to hodně souvisí s tím pokojem, kterej Duch svatý chce působit v nás. My nemůžeme být plnou starosti a prožívat vnitřní pokoj. Tak by
38:13potřebujemo odložit ty starosti. A když pán Ježíš to tady tak i říká, nestarejte se, nedělejte si starosti o zítřek. Jo, tak nedělejte si, proč ne. A je několik důvodů, proč ne. že to první je nic na nic to na problému nezmění, protože ten problém ještě neexistuje. A to pan Ježíš říká Matou 6:27. Kdo z vás dokáže svou starostlivosti
38:44přidat k délce svého věku jediný loket? Nic to na problému nezmění. Přemýšle celou noc o tom, co se může stát, jak mám reagovat. Jo. Co když zítra v práci se stane tohle? Přemýšlíte celou noc, ráno se probudíte, možná, že jste tady nespáli a nic se nezmění. Tím, že jste o tom uvažovali, že jste si dělali starosti, neměli nic víc. To je
39:14to první, to co pán Ježíš tady říká. Jaký smysl to má? Požat si to, představit, vymarovat si to v různých bávách, jo. Co se všechno může stát. Já to mám ještě před očima. Když jsem eh na začal pracovat v civilní práci ještě pro po studiu a teď můj šéf po mně tam něco chtěl, kde jsem řekl, to nemůžu jako křesťan dělat. A teď teď eh jsem tam měl
39:45tu odvahu božíctvo, to to nebudu dělat. A on potom řekl: „No, tak uvidíme." A tím jsme se rozešli pro ten den a já jsem byl doma. A já jsem celou noc pořád přemýšlel o tom, co mám dělat, až mě zítra vyhodí. Jo, tak máme tři děti a už nebudu mít práci, kde můžu něco najjet. Už jsem přemýšlel, jo, kde bych mohl možná
40:15užádat, žádat o práci, u jaké firmy možná, já všechno jsem už přemýšlel o tom a nic z toho se nestalo. Vůbec nic. Ani už nebylč o tom. Jo, on se uklidnil, jo, on to už nezačal znovu, tak a všechno v pohodě. A dá se říct, že všechny ty starosty byly úplně zbytečný. Jenom jsem nespal, jo, dělal starosti. V ničný pokoje jsem měl, radost jsem nic
40:44neměl, jsem neměl. Tak a nic jsem změnil. To druhé starosti působy utrpení. Člověk, který si dělá starosti, ten trpí skutečně, protože tady je napsano, netrápte se starostní. To je trápení. Starosty je trápený. Člověk se skutečně trápí. Tak eh a to je zbytečné. To nemáme dělat.
41:15My se učíme tím, že si děláme staroste. Co když maturitu neudělám? Co když neobstojím v té zkoušce? Co když to je to je tvápení zbytečné. Stanosty jsou, dá se říct ničitelné. A co ničí? Zabíjí radost. To jsme ho už řekli. Eh, starosteničí spokojenost, potom vděčnost. Člověk si nemůže dělat
41:47starostí a být vděčný. Tak pocit bezpečí. důvěru, tak všechno to zvčí. Můžou vést až ke depresi, ke infarktu nebo jiným zdravotním problémům. Vztahy to zničí, protože ostatní nás už neběhou vážně. Člověk se zlobí, je naštvaný, udažený,
42:17tak tím trpí i ostatní ničí naše svobodu, protože už nedokážem o něčem jiným přemýšlet. Starosty nitří skutečně všechno a starosty jsou opakem toho pokoje, kterej Bůh skrze ducha chce přemýšlet. A to třetíkrátce, co starosti působí, tak zaměstnávají. naše sm naše myšlenky a smysly. Už se
42:47nemůžeme soustředit na nic jiného. Ani na službu, ani na Pánu, ani na jiné lidi. Tak když máme hlavoplnost starosti, tak nepřemýšl o jiných lidech, o Bohu, o službě, tak máme hlavu plnou starosti, jak to zpíváme v něk v nějaké písničce. Točíme se pořád kolem sebe. Tak eh
43:21Ježíš to formuluje v tom verši, eh, že máme míst na Boží království a potom nám všechno bude dáno a nemáme si dělat starosti. Tak co máme dělat? Nevěříci častokrát zkusí utopit tak starosti v alkoholu. Pomáhají jim to možná zapomenu na krátkou chvíli, ale potom je všechno zpátky. Někteří dny zkusí utopit starosti v práci, aby byli pořád
43:53zaměstnány, aby neměli ani čas myslet na své starosti. Ale vnčný pokoj je prč. Filipským 4:6 to říká o tý starosti a potom říká ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkování tak modlitba pá děkování odevstává ty starosti s děkování eh a teď jsem poslouchal kazaný kde
44:25někdo řekl s děkováním znamená že si sedneme přemýšlíme o tom všem za co můžeme ještě děkovat přesto, že máme ty starosti, pořád jsem spasený, pořád jsem zdrowě, pořád to, ale já vám dojem, že tady tohle spíš znamená s děkováním ochl je toho o co si děláme starosti, že nakonec Bůh je vyšší, nakonec on to má ve svých rukách, nakonec on ten
44:52problém pro nás vyřeší. A proto už teď ti děkujeme, pane. Tady máš ty starosti. Jsou to tvoje. Teď dělej s tím, co chceš. Věřeš to podle sebe. Já vím, že tu moc máš. Víte, někdy to večer i dělám, kdy člověk je tak ve službě, jo, tak teď slyší ty problémy ostatných. Někto se zase svěžuje a mluví o tom, že hrozí tak rozpad manželství a potom
45:23další a veče a potom člověk je plno toho, co slyšel a někdy večer říkám:pane bože to jsou problémy tvých dětí, ne mých děty, jo, tak to jsou tvoje děty, tak starej se ty, jo, tady to máš všechno zpátky. Já teď potřebuju spát. Tady to máš tvoje děti a potom kyž člověk to dokáže odevstat starosti a v klidu uznat uznán
45:52to to pána chválí tím že v noci chlápe. chlápáním oslavujeme Pána, jo, protože tam neležíme a děláme si starosti, ale přestneme, chrápeme a chválíme Pána, protože máme ten vnčný pokoj. Tak my děkujeme za to, že víme, že Pán to všechno pro nás vyřeší a odevstáme
46:23starosti. První Petrov 5:7. všechnou všechnu svou starost uvrhněte na jeho, neboť mu na vás záleží. Dejte mi své starosti. To pán Ježíš říká. Dejte mi své starosti, já se postavím. Dopadne to dobře. Dopadne to vždycky dobrze. Můžeme říct, že Ale Pán to poved vždycky tak, že to dopadlo dobře. No, když myslíme tím, že to
46:53dopadne tak, jak si to přejeme, tak nedopadne všechno vždycky dobře, ale všechno dopadne tak, jak Pán to dovoluje. On to má pod sebou. On naše modlitby bere vážně. A potom on činí to rozpudí a tím pádem to dopadne tak jak pro nás to může být dobré. On z toho potom něco dobrého dělá. A když to dokážeme
47:23své starost, dalo by se říct i více o pokoji, jo, než jenom tak o tě starosti. Ale když to dokážeme, starosti, co se týká budoucnosti, co se všechno může stát, jo, o dětech, o manželství, o o tom, že nemáme práci, že ten byt je malý a já nevím všechno. Tak jo, když to dokážeme všechno odecat, tak ten výsledek toho je napsáno vzpickém 4:
47:49a pokoj boží. co Duch svatý chce působit v nás a pokor boží, které převyšuje je veškeré nebo všechno porozumělý bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. Odevstáme starosti a od Boha dostáváme pokoj. To je obrovská nebo velká výměna. Tady máš mé starosti. A on říká:„Tady máš můj pokoj."
48:19A ten člověk spí. Víte, já myslím na Petra. Jo, byl ve vězení. Jakub už byl zabit. Jo. A teď Petra čekal to samé. Ale pro Petra měl pán jiný jiný plán. Poslal anděla, který ho vysvobodil z vězení. Víte, co je tam zajímavé, že ten anděl musel probudit toho Petra. Už vstal konečně. Protože Petr tak pevně
48:50spál. Čekal ho možná poprava další den, možná večer, tak řekl: "Pane, zítra to bude náročné, já teď potřebuji si ještě to převyspat" a usnout. A já myslím, že to je něco, to je ten vnčný pokoj, že ten anděl ho skovem mohl probudit. přes veškeré starosti, které mohl odevstat a pokoj Boží, který převyšuje všechno podí
49:20střeřit vaše srdce. Vy to někdy to slyšíte od lidí, kteří byli v nemocnici na operaci. Čekali je těžká operace a teď ti ostatní na pokoji, tak řekli, jak je to možné, že jsi tak klidný, jak jsi tak klidná. To je vážná nebo operace. Nemusíš vyprovodit, odkud máš ten pokoj v srdci a potom můžeme říct, no tak to je nadpřirozený pokoj, který Bůh dává,
49:49protože já vím, že on to má všechno ve svých rukou. On to on to má upřirozený klid, nadpřirozený klid jsem chtěl říct. Já jsem to někdy tak slyšel, že někdo řekl, já nechápu, že můžeš být tak klidná. Nevíš, co se může stát? A já nejsem moc takový klidněj. Jo, já docela rychle strátím hlavu, ale když to dokážeme, je
50:18to pěkný, pěkný svědectví. Jak můžeš být tak klidný? To Bůh mi dá ten klid, protože já vím, že on všechno má pod kontrolou a někdy dokonce svěci si to vyložili jako stejnost. Ti je to všechno jedno. Ne, není mi to vůbec jedno, ale já vím, že já s tím nic neudělám. Tak eh čas už uběhl, tak vončí mi to. Ale radost a pokoj. Tak to je samozřejmě
50:50hlavní verše v listě Filipským. Tak proto jsem trochu tak eh i šel do toho listu. A to je to, co Duch svatý v nás chce eh probudit nebo spíš dávat. Víte, ještě jsem myslel, když list Filipským jenom úplně krátce, jo, tak když oni dostali ten dopis, kde tak teď pán píše o tom, netrapte se, žádné starosti, všechno
51:22odevějte. a radujte se, jo, jak to musí znít pro zboha, který prožívá pronásledování. Jo, a teď říká, no, on tady píše o pokoj, o radosti, jo, tak nevíme, co prožíváme. Možná, že to někdo tak eh prožil. No ten Pavel, tak ten možná, že nevěděli, že byl ve vězení, jo, tak mysl, že psal nebo nějak takle, jo. Eh, a já dokázu, si dokážu představit, jak
51:54potom tam někdo postal a řekl, eh, já vám chci ještě k tomu dopisu něco říct. Možná, že si myslíte, že to, co Pavel tady píše, je nemožné, že to neexistuje. Ale můžu vám říct, že před 10 lety jsem pracoval tady v místním vězení. Já jsem byl žalářník a jednoho večera nám přivezli dva muři. Jeden z nich by Pavel
52:24byl právě ten, kterej píše tady ten dopis. A já jsem ho dal do vnho vězení, jo, tak do řetězu, nohy do kladu, jo, aby vůbec nic nemohlo se stát. Oni byly předtím byčovaný, jo, tak eh krváceli, oni potřebovali nemocnice, ne vězení, jo. Tak eh a to je ten člověk, kterej píše ten dopis. A víte co? v noci v těch bolestech, tak se tak radovali, že
52:55chválili Pána a zpívali jim kohoslavě. A znáte ten příběh, jo? Tak jak potom to zemětřesený a já jsem na zamkn té radosti, co tam oni měli, jak tam zpívali, já jsem skrze toho eh uvěřil a od té doby se můj život změnil. Ten Pavel, který vám tady píše o radosti a o vličný pokoji, on to myslí vážně a on to sám prožívá i v těžkých těžkých eh
53:25obdobích i ve vězení. Já jsem to všechno viděl. To bylo obrovské svědectví. Já nevím, jestli to tak bylo, ale já si to dokážu představit. ten žalážník byl z Filipy, tak eh určitě tam řekl i svědět svoje svědectví a on mohl dokázat, že Pavel to prožíval nejenom teoreticky, ale i v praktickým živote. A já si to, já vám to přeju i sobě, aby duch svatě
53:51to působil v nás, abychom odložili starosti, abychom více důvěřovali a abychom prožívali ten vličný pokoj, uprostřed nejistoty toho té doby, v které žijeme a abychom byli radostní. Ne z toho, co všechno máme, ne z toho, že nám pandství funguje, ne z toho, že máme v zaměstnáný úspěch, protože to všechno se může rychle mělit, ale z toho, že
54:21máme Krista, máme zajištěnou budoucnost a že on to v nás působí. Amen. >> Jo, možná, že to ukončíme ještě krátkou modlitební chvíli, jo, kterou já potom ukončím, abych nemluvil jenom já. Tak dám vám ještě prostor k modlitb.
54:59Taký pane děkujeme za úžasné slovo, které eh prostě do našich srdcích a ukazuje opravdu na čem na čem záleží, kde se nachází opravdová radost a pokoj a jistě to není v našich okolnostech a v tom, jak se odvíjí náš život. To je finančně nebo nebo vztahově nebo v práci, ale ale tu největší radost jako učedníci, kteří
55:19možná měli tou mít radost z toho, že tady je poslouchají démoni, že jsou schopni uzdravit, ale ta největší radost, jakou mají mít, je to, že jejich jméno je knize života, že znají svého Pána a nebej nám největší potěšení z té blízkosti, kterou budeme mít s tebou. abychom o tom usilovali našeho nejvíc, aby v těch ostatních věcech jsme e jsme
55:44se upozoradovali, ale neustále k tobě, aby to pro nás bylo nejdůležitější a naši radost, aby se odvědělo od to, že opravdu známe před velice intěra a naděje je sobě. prosíme. Amen. Paneš krále, chválíme ti, že znovu můžem vidět, že tvý slovo je pravda, že eh můžeme být svědctví šalamů a můžem bejt
56:14svědectví ostatních a můžem to vidět i na vlastním životě, že nám ukazuje, že eh že opravdu v tobě je opravdová radost, že všechny ostatní věci jsou e jsou pomivý a a jsou a nedokážou nám dát eh takovou radost jako jako ty, jako Bůh radosti. E tak pane, prosíme tě, opouštím, když když hledáme tu radost a i i teďka potom, co nás zachraňuj ve
56:40věcech, který který nejsou eh který nejsou ty věci, když to je materialismus nebo ostatní lidi nebo nebo cokoliv jinýho, tak prosím tě a přidat vždycky hezkou zpátky a jedná se k tobě, já tě hledám tady z tobě a tak díky taky, že eh že vždycky, když dáme naše starosti, jak tak ty nám můžeš dát a dáváš pokoj, kterej jsme včetli přivěšuje e všechno,
57:09co co co můžem co můžeme chápat a a rozumět, tak to je to je šílený. E díky, díky tady za tu výměnu, kterou můžem jít. A díky taky za tu výměnu. Takže ey si vzal náš náš dřív na sebe a jem za náš dřích tvoji spravedlnost a trp se teda jsme měli trpěl a tak to je ta naše největší radost, že se nám odpustil. Tak pane, těšíme se, že budeme s tebou v
57:37nebi a prosíme teď už brzo. Amen. >> Amen. Spasitel pane Ježíši, chcem ti děkovat za to, že můžeme i dnes jako součas toho slova. To zmáš pro nás připraven radosti pokoj. A teď ti děkujeme za pokoj, radost, kterou tento svět nezná. Děkujeme ti za to, že my se můžeme tobě,
58:08že naše srdce může být upokojené k tobě, že můžeme naši myslí zavěřenou na tebe, na Boží slovo. Takě chceme prosit, aby to praktické vyučování, které jsme slyšeli o lásce, abychom se více milovali navzájem, aby láska, kterou ty nám dál byla na nás, tak nás jí posilují dej nám pro zbytek dnešního dne.
58:38Děkujeme ti za to, že máme tvé slovo, že může být vám naší Boh že může zasahovat pro něo naše srdce. Můžeme opravdu zapoušet do té lásky pane Ježíši, ožen ty ji se oběoval za nás, abychom mohli šít život zasí tobě, abychom se o tebé mohli učit, protože ty jsi provil tu lásku, tu největší lásku vážíš.
59:08Tak tě chválíme společně velíme tě jako církev a radujeme se z toho máme pánov. Tak pane, tebe chceme opravdu z celého srdce chválit za to, že jsi vstoupil do našeho života, když jsme tě vůbec nehledali a děkujeme ti za to, že ty nám můžeš skutečně dávat to, po čem každý člověk touží. Naplněný, radostný, šťastný
59:39život. A my víme i kde to můžeme nalézt. Je to opravdu u tebe v tom úzké blízké spojení, v tom úzkém blízkém spojení s tebou a děkujeme ti za to, že můžeme vědět, že jednoho dne budeme navždy v tom úzkém spojení. Chválíme tě za takovou budoucnost, která nás čeká a prosíme, aby i teď už tady na zemi byli vidět v tobě
1:00:09v nás ovoce tvého ducha i láska iost i pokoj i to, o čem ještě budeme mluvit, abychom tím sám byli naplň a byli tým i věčím svědectvím pro tebe. Amen. Amen.