O STRACHU (Matouš 6:34) 25.10.2026 Meinolf Melwig
Biblické texty v kázání
Matouš 6Filipským 4Matouš 26Lukáš 221. Petrův 5
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:06Dobré ráno. No, je to pro mě taky vysada a já jsem moc rád, že vás tady vidím a že máme i potom ještě trochu společného času. Jsem oprav moc rád a nevím, proč to trvalo tak dlouho, ale tak snad to příště bude rychleji. Uvidíme. Tak chci s vámi společně přemýšlet o starostech. Nechci vám přidělat starosty, spíš opačně. Chci vás přesvědčit o tom,
0:37že si nemusíme dělat starosty. Tak uvidíme, jestli se mi to podaří. Tak když se podíváme nejdřív na jeden verš Matou 6 34, tam je napsáno: "Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého nebo vlastního trápení."
1:07Tak když teď budeme přemýšlet o starostech, nejdřív chci trochu mluvit o tom, pro koho ten verš vůbec je, komu platí tady ta výzva, ale i to zaslíbený, co v tom verši je. Je to pro každého člověka. Tak pro koho platí vůbec všechno to, co si řekneme dnes o starostech? Potom si budeme trochu definovat, co to vůbec je starost. Teď každý myslí, že to
1:36ví, ale tak trochu si to budeme ještě definovat, co to vůbec je. Potom si řekneme tři důvody z textu, proč si nemáme dělat starosty a potom se podíváme na to, co místo toho máme dělat a potom jdeme domů a děláme to tak, jak to je napsáno. Tak když se teď podíváme na ten verš, co tady je napsáno, nedílejte si tedy
2:07starosti kvůli zítřku. A tak se musíme podívat nejdřív i na ten kontext trohu, v čem to je napsano. Protože když tam je to slovo tedy, nedělejte si tedy starost, to znamená, že to z něčeho vyplývá. To je teď důsledek něčeho. To je jakoby ten závěr k tomu, co bylo užčeno. A když jdeme o jeden verš zpátky, verš 33, tam je napsáno: "Hledejte však nejprve
2:38Boží království a jeho spravedlnost a to všechno vám bude přidáno." A potom na základě toho je potom ten verš. Nedělejte si tedy starosty. Tak ten verš je řečeno naším pánem, když káže to kazání na na Hoaže, které v podstatě mluví o lidech, kteří mají tak
3:09Boha za svého krále. A mluví teď ten text o pravidlech pro Boží království. Tak ten verš platí pro ty, kteří se řídí toho, co je napsáno ve verši 33. Kéři hledají opravdu poprvé, zaprvé, nejdřív Boží království a jeho spravedlnost. A to všechno vám bude přidáno. Neplatí to pro každého, ale pro ty, kteří
3:39opravdu jsou věříci, tak a mají na starost Boží království. a těm potom platí to zaslíbený. Ale ten text o starostech tady v tom kazání na hoaže, ten začíná mnohem dříve, tak začíná už ve verši 25. Nebudeme úplně všechno číst, ale tak 25. Tam je napsáno: „Proto vám pravím, nedělejte si starost." A teď to
4:09začíná o starostech. Nedělejte si starosty o svůj život, o to, co budete jíst. A co budete pít ani o světělo, o to, co si obleknete. A zase tam máme takové slovo, jo? Proto to znamená znovu musíme jít troho zpátky a podívat se. No proč, když to začíná proto, já zase musíme jít troho zpátky a podíváme se ještě na verš 24
4:36a tam je napsáno: "Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů. Buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat. nebo se k jednomu upne a druhým pohledne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu. A teď zase a proto. To znamená souvislosti je úplně stejné, jak jsme to četli už ve verše eh 33 a 34. To je buď nebo. Buď myslíte na sebe, nebo na Boží
5:07království. Ale když myslíte na Boží království, když usilňujete o to, potom platí tohle všechno, co je tam napsáno. Tak to znamená, my musíme se soustředit na Boží věci a potom on se skutečně stará o ten zbytek, o náš život. To je tady řečeno. Neplatí to pro každého člověka. Tak nevěřícímu člověku není řečeno,
5:36nedílej si starosty. Dokonce by řekl, že to je tam opačně, že tam spíš je řečeno, jo, tak radši si dělej starosty o to, co bude. Tak mysli na to, co bude. Ale když tě to je duchovný křesťan, který myslí na Boží království, který se soustředí na to tomuto je opravdu řečeno a pláty, tak nedělej si opravdu starosti. Já se postarám o
6:07všechno, o všech vaše potřeby, o všechno, čím se trápíte, jo, co je váš problém. Ale o starostech nemluví jenom pán Ježíš sám. Tak i Pavel mluví o starostech a budeme číst ještě pár další úseky o starostech. Například list Filipský, tam říká Pavel Filipským 4 6 a 7: "O nic nebuďte úzkostlivé,
6:38ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prospěděkování. A pokoj Boží, který převyšuje všechno porozuměný, bude střežit vaše srdce, vaše myšlenky v Kristu Ježíši. A podle podle textu, podle překladu je tam také napsano, ne buďte, nebuďte úzkostlivě, ale nedělejte si starosty. Tak a to nejkradší, co máme o
7:06starostech, to píše Petr v prvním listě, první Petrův 5:7. všechnu svou starost uvrdhněte na něho, neboť tmu na vás záleží. A to je velice krásné. Tak když jsme si teď tak řekli, pro koho to je? Je to pro věřícího člověka, kterej má duchovný smyšlený, kterej je zaměřen skutečně na Boha. A tomu je tady řečeno:„Nedělej si
7:36vůbec starosti. Já se skutečně starám o vaše věci. Když se ty staráš o moje věci, o Boží království, tak potom já se postarám o ten zbytek, o celý váš život, o všechno. Tak zkusme trochu definovat, co to znamená dělat si starosty. Já myslím, že každý v podstatě ví, co to znamená dělat si starosty. Asi jsme to už někdy
8:05dělali. Aspoň si myslím, jo, že někdy jsme si už dělali starosty, ale stejně zkusme trochu přemýšlet o tom, kdy si člověk dělá starosty a co to vůbec je, o čem potom přemýšlí, když si dělá starosti. Já přečtu definice eh podle Wikipedii, tak to není teď tak, že vždycky dám se podívám, jo, tak musíme se podívat do biblického slovníku, když chce chceme
8:35definovat biblické pojmy, ale myslím stejně to je tam dobře řečeno a to vyjadřuje jádro toho, co potom říká i biblický slovník. Jo, definice subjektivně očekávaný problém je myšlenkově předjímán a projevuje se v cítěný, myšlení a jednání toho, kdo si trápí. Jo, tak to znamená, že člověk přemýšlí
9:07o něčem, co se týká budoucnosti. Jo a teď přemýšlí, co by se všechno mohlo stát. Co kdyby, jo? Tady je napsáno subjektivní očekávaný problém. Ten problém člověk ještě nemá. Ještě ten problém se nenastal. Jo, tak je to očekávaný problém. Ale v myšlenkách už teď přemýšlíme o tom, co kdyby, co
9:38když se to skutečně tak stane. A teď člověk začíná, jo? se tím zabývat a přemýšlet, co by dělal kdyby. Co když? To je v podstatě starost, jo? Co když to není teď, že člověk řeší nějaký skutečný problém, který má? To máme dělat. To problémy musíme řešit z Boží pomoci. Ale tady ten problém ještě není.
10:11Člověk jenom přemýšlí o tom, co by mohlo být. A teď si dělá starosti, co když se to skutečně stane. A teď se tím skupně skutečně trápí. Když máme rozbité auto, máme problém a to musíme vyřešit. Teď přemýšlíme o tom, co s tím. Tak co, jak se dostanou zítra do práce? Mám zavolat kolegovi, jestli mě vezme,
10:41kam to auto odvezu, které servis mi to teď opravuje. O tom ten text nemluví. Když máme problém, se tím musíme zabývat a musíme problém vyřešit. Ale to je spíš takhle, že slyšíme tam nějaký zvuk na tom autě. A teď říkáme no co když se to auto teď opravdu když spadne a poruší, tak pokazí. V noci, když se vrátím tady z toho
11:11setkání, já jsem právě uprostřed lesa a teď se to rozbije a já tam stojím a přijde nějaké auto, tam je pět silných mužů a já nevím. A teď přemýšlíme, co když ještě to o to jede, jo, ještě to není rozbité, ale už přemýšlíme. To znamená nějaký důvod už tam je. Ten důvod už existuje. Cidat starosty. Jo, něco tam slyšíme,
11:38ale ještě se nic nestalo. A my nepřemyslíme teď o tom, jestli to máme odvézt už to servisu, nechat něco spravit nebo aspoň se podívat na to, jo? Ale cokazí cestou zpátky, cestou někam. nebo byli jsme na vyšetření u léře a ten nám řekneo je tam nějaký nález, musíme to zkoumat. A teď si děláme starosti. Co když?
12:09Co když to je rakovina? Co když teď já nevím, já umřu za rok? Co potom děti? Co potom? A teď přemýšlíme. Jo, ten problém skutečně ještě nemáme, jo? Tam je nějaký nález, jo, tak za to se můžeme modlit, ale ještě žijeme, jo, tak ještě nevíme, co to je, ale v myšlenkách už se tím zabýváme, jo, a přemýšlíme, co když co když skutečně to je tohle.
12:43Tak to myslím, že je hodně důležité, abychom si uvědomili, že starosty se týkají něčeho, co je budoucnost, co se ještě nestalo, co se možná nikdy ani nestane. Možná, že ano, ale my to nevíme. Starosti jsou vždycky o něčem, co se ještě nestalo. Neříkám, že ten důvod neexistuje. Jo,
13:13když nějaký nález, je už nějaký důvod, něco tam je, když to automatné zvuky, už tam něco je, ale nic se ještě nestalo. A teď se zabýváme tím, co kdyby. A že pán Ježíš to takhle i myslí. A má tohle na na mysli. Tak to vidíme, když se podíváme znovu na Matou 6:34, kde je napsáno:„Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku. Co bude zítra?
13:43Řekněte mi, co bude zítra. My nevíme přesně, co bude zítra. A o to je starosty je jsou o zítřku, o budoucnosti a ne o dnešku. Jo. Neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení. Tak je to o zíčku. Dnešek nemá starosti. Dnešek má, co je tam napsano, má trápený.
14:13Starosti se týkají zku, něco, co ještě není. A teď říká: "To nedělejte, vy nevíte, co bude zítra. Řešte ten dnešek. Já se postarám o zítřek. Tak a to je skutečně důležité to kdybychom teď celý text četli o těch starostech, co pán Ježíš káže tam na v tom kazání na hoaže, tam je napsáno:proč si děláte starosti o tom, co budete
14:43jíst, jo? Tak co budete pít? Do čeho se budeme oblékat, všechno budoucnost. Jo, za tým máme co jíst, za tým máme co pít. Zaatím máme do čeho se oblékat a starost se týkají teď budoucnosti. No, ale coký, zítra už nebudeme mít. Tak eh ne dnes, ale zítra. Co když se to všechno zdražuje dál? Co když potom už nebudou mít na nájem? Jo, tak eh nebo
15:16cokoliv. Důvod existuje, ale to čeho se obáváme se ještě nestalo. Důležitý je právě, že ta ta konkrétní situace už existuje, ale my už se nacházíme v té situaci, ale to čeho se obáváme vůbec nemusí ani nějak tak přijet. Každý z nás má Bože jméno. Já vás teď úplně takto neznám, když
15:46někdy mluvím v našem sboru, jo, tak a vidím lidi, tak a vím teď, co prožívá jednotlivý lidé rodiny, tak to mám přímo před očima. U vás to nevím, ale vím, že všichni máte své pořemeno. Každý má svůj kříž, každý má své problémy, jo? Tak nemoci, nějaké jiné trápení kvůli dětem, kvůli práci nebo bytlení nebo finanční
16:14problémy, tak zkoušky ve škole nebo cokoliv. Všichni máme své trápení, máme problémy, rodinné vztahy. Někdy za to můžem sami. Někdy ne. Někdy musíme říct, že to je teď Boží cesta pro nás a musíme to vzít z Božích rukou. Někdy nám dokonce způsobí dru ty
16:44problémy, to trápení. Já za to nemůžu. Asi to není přímo teď Bůh, který to tak vedl, ale je to ten brat, ta sestra jsou to dru nebo nevěřící svět, který nám působí trápení a problémy. Jenom víte, že nikdo z nich nám nemůže působit starosti. Tak to nemůže dělat ani bratra, ani
17:16sestra, ani nevěřící svět, ani Bůh to nedělá. Když chceme mít starosti, tak si musíme je udělat sami. Za to nemůže nikdo jiný za starosti. Ty si děláme skutečně sami své problémy, tak můžeme vést na někoho. Častokrát nejsme sami zodpovědný za všechno, za všechny problémy, které máme, ale starosti si musíme dělat sami, když je
17:45chceme mít. Tak když máte starosti, nemůžete to svést na nikoho. Tak to jsou vaše starosti. Sami jsme si je vytvářili a pěstujeme a přemýšlíme o tom. To ani Bůh nám nedával starosty. Dokonce říkal, tak dejte mi ty starosty. Jo, tak to Bůh nám nedá starosti a nikto jiný nám je nemůže skutečně působit. jenom sami.
18:18Ještě je pravda takhle, že trochu to souvisí i s naší osobnosti. Jsou lidé, kteří si skoro nikdy nedělají starosti, vůbec ani nepřemýšlí o budoucnu, jo? Nemají takové trápeny, nemají ty starosty a někdo jiný pořád přemýšlí o tom, jo? Co může všechno být? Co když ztratím práci? Co když mě pádna opustí? Co když děti tohle a tohle? Co když z toho
18:45nalezu je nakonec rakovina? Co když? Tak no, důvodu by bylo skutečně a trochu to je podle i možná osobnosti a já mám ten dojem, čím stáší jsem, tím větší je to pokušený si dělat starosti. Tak už není jenom, nejsou jenom děti, ty jsou vnoučata a já nevím a všechno teď vidíme, co by se všechno mohlo stát.
19:15No tolik věcí, jo. A kdy člověk má teď tu tendenci o tom přemýšlit, co se všechno může stát, no tak tam má to má problémy, tam má potom skutečně starosti, ale nikdo jiný nám nedělá starosti. To je to první, co musíme vědět. Nebo to první je, musíme vědět, že si nemáme dělat starosty, protože Bůh se stará. To druhé potom co vůbec jsou
19:41starosty, že se týkají něčeho, co se ještě nestalo. Jo. A to třetí, když starosty máme, tak sami jsme si je vytvářili. A teď zkusme trochu se podívat na to, proč si nedělat starosty, proč to je špatné, proč nemáme přemýšlet o tom, co se může stát a být připravený. No ano, být připravený můžeme být. Jo, tak to jsou dvě věci. Připravit se na
20:11něco nebo dělat si starosty. Protože dělat si starosti k tomu nemusíme nic dělat. To můžeme ležet v posteli. Jo, tak a tam se nepřipravujeme, tam jenom myslíme, přemýšlíme o tom. Ale teď proč. Když se podíváme zpátky na kazány na Hoaže Matou 6:27, tam je napsáno: "Kdo z vás dokáže svou starostlivosti přidat k délce svého věku
20:40jediný loket?" To je jeden důvod, proč si nedělat starosti. Proč? Protože starosti na tom problému vůbec nic nemělí. Vůbec nic. Kdo může řešit něčeho, co nemá? co zatím nemá. Jak to chcete vyřešit, co nemáte? Ten problém, který se ještě nestal, jak ho chcete vyřešit, to nejde. A víte, když ležíte možná celou noc a
21:10přemýšlíte o tom, co se všechno může stát, jo? Co když zítra šéf mi řekne, že už pozítří nemám přijít? Co když? Jo, tak a ráno se probudíte. Co jste vyřešili? Vůbec nic. Vůbec nic. A pán tady říká, to je jeden důvod. Nedělejte si starosti, protože tím nic nevyřešíte, nic s tím neměnite. Vůbec ne. My neřešíme problém,
21:40ale ty starosti jsou tím problémem. To je potom náš problém. Ten skutečný problém, kterého se obáváme, nemáme, ale ty starosti jsou potom ten problém. My si přiděláme další problémy. Problém se řeší, ale starosti se nedá řešit. přináší s sebou jenom další problémy. Ráno vstáváte, spali jste dvě hodiny, protože zbytek v
22:11noci jste si dělali starosty a teď je to práce. Neřešili jste nic, jenom jste úplně vyčerpáný, unavený a máte další problém navíc. Já nevím, jestli to známe. Já to znám. Jo, takže někdy ležím, nemám to až tak moc. Většinou rychlouínám stejně. Tak ale znám to tak, kde půlnoci
22:41přemýšlím, jo, co když a potom další den najednou se to vyřeší úplně jinak, než jsem obaval. Nic se nestalo z toho, co jsem myslel. A když se to stane, no potom člověk má problém a teď může na tom pracovat. z Boží pomoci. Jo. Tak ale to je ten jeden důvod, proč pan Ježíš říká, nedělejte si starosti. Nic tím nevyřešíte, vůbec nic. Nemůžete ani
23:11jeden den loket přidat ke svému životu nebo něco jiného. Druhý důvod, proč si nedělat starosty je, když se podíváme na ekumenický překlad Filipským 46, tam je napsáno: "Netrápte se žádnou starosti. Starost to je skutečně trápený. To to není lehká věc, jo. To je trápený.
23:42Netrápte se. Kdo má starost, ten má trápený. Ten se skutečně trápí. Možná zbytečně, ale je to trápený. Netrápte se žádnou starosti. Tak Pavel to ví, ví, že starosti to jsou trápený, těžké trápený. A říká: "Proto ten to nedělejte. Proč si uděláte sami trápený? Proč si vytváříte trápený? To je
24:12zbytečné. Nic stejně nevyřešíte. Netrápte se žádno starosty. Starosti je ničitelem. Starosti jsou ničitelem. ničí co ničí ničí radost nemůžeme si dělat starosti a zároveň se z celého srdce radovat z čeho ze starosti. No tak to nejde. Buď radost nebo starost.
24:43Buď spokojenost nebo starost. Nemůžeme být oboji. Buď vděčnost nebo starost. Člověk nemůže být vděčný a v stejným okamžiku si dělat starosty a vnitřní klid a starost taky nejde dohromady. Buď máte klid a pokoj v srdci nebo starost. Starost působí skutečně trápení a starosty jsou ničitelem všeho toho, co
25:15máme mít ve svém životě. Když se podíváme na ovoce ducha, všechno, co tam máme mít, tak a starosty ničí všechno tohle spokojenost, radost, vděčnost, důvěru, všechno. Vniční klid až může vést ke depresi a stejně nic nevyřešíme. tak eh může dokonce zničit vztahy. Když my si děláme starosti, teď to
25:46někomu řekneme a ten to nebere vážně, tak se ještě zlobíme na toho člověka, že on to nevidí, že je mu to jedno. Jo, tak teď dokonce to ještě ničí vztahy. Někdy to možná zničí naše zdraví. Jo, tak můžeme mít z toho možná až infarkt, žaludeční vředy. Já nevím, co všechno. Všechno z toho, že si dělal starosty,
26:16které vůbec nic nevyřeší. A třetí důvod, proč si nemáme dělat starosty, i když myslím ty dva důvody už taky bohatě, jo, že to působí tak utrpení a že to je zbytečné, protože nic nezmění na situaci. A třetí je, že zaměstnávají naše myšlenky a už nemůžeme se zabývat tím, čím se máme zabývat. A proto to pán říká, nedílejte si
26:45starosty. Já se postarám skutečně a vy se starajte o Boží království. Na to myslete. My nemůžeme si dělat starosti a zároveň myslet na to, na co máme myslet. To to vůbec nejde. To je buď nebo buď mám hlavu plno starosti, nebo plno Božího království. A přemýšlíme o tom, jak můžeme být užitečně. Ale když si děláme starosti, tak se
27:15točíme jenom kolem sebe. Myslíme jenom na sebe a ne na Boží království, na jeho spravedlnost. Pavel v této souvislosti říká Filipským 4:8, na co máme myslet. Tak až do sedmého verše je to o starostech. Nedělejte si starosti, netrápte se. A teď říká:
27:45"Konečně bratři, přemýšlejte a teď o něčem úplně jiném než o těch starostech, o tom, co se může stát. Konečně bratší přemýšlejte o tom, o všem tom, co je pravdivé, ušlechtli tyle, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je to nějaká cnost. A jestli je nějaká chvála, na to myslete a buď máme hlavoplnou starosty, nebo
28:17myslíme na to, co tady je napsáno. Oboji zase nejde. Tak to jsou tři skutečně vážně důvody, proč nemáme dělat starosty. Nic to na situaci nemění. Sami sobě působíme jenom trápení a nemůžeme myslet na to, na co máme myslet. A proto tolik verší o tom, že nedílejte si starosti, nedělejte. Co máme dělat? Co máme dělat, když ale
28:48nějaký důvod je a když myslíme, co se může stát. No, ale co kdyby, co kdyby. Tak všichni to známe, jo, ale co kdyby? A teď co s tím máme dělat? Tak se podíváme na to, co nemáme dělat a co máme dělat. Co dělá nevěřící svět. Tolik lidí zkusí nějak tak eh ty starosti utopit v alkoholu. Spousta
29:18lidí aspoň na chvíli dokážou zapomenout na to. alkohol nebo nějaký jinézis teď jsou úplně soustředněný jenom na to, kolik začne pít z toho důvodu, protože má starosti, přemýšlí o tom, co všechno může být. Pomáhá to na chvíli zapomenout možná na to. nebo pracovat,
29:48pracovat, pracovat, pracovat jenom nemít volný okamžik, kde se ty myšlenky vrátí k tomu problému. Tak skutečně jenom pracovat, nemít klid. To může dělat celý den, ale potom leží v posteli a má konečně klid. je úplně vyčerpány. A teď stejně ty myšlenky se vrátí zase k tomu problému. Tak jsou jako bumerang. Stejně se vráty
30:19nebo čekaj. Už máš čas na mě a teď tam zase jsou. Tak eh co je problém? Co problém je v tom, že naše duše nebo i náš naše srdce nefunguje jak ta ruka. Já můžu říct ruce tak nahoru. Funguje to. Zatím to funguje. Jo, funguje. Ale řekněte svému srdci, nedělej si starosty a konec starosti. Úplně to tak
30:49nefunguje. Tak jak s nohou, jo, tak jak jinak s tělem. Ale srdce nebo duš tak nefunguje. Klid už nedělej si starosty, spí. Tak to nefunguje. Tak co máme dělat? Filipským 4 6 ještě nedělejte si starosti nebo teď studij o nic nebuďte úzkostliví ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním.
31:20Modlitba to je to první, když myslíme na to, co se může stát, co kdyby, co s tím máme dělat. No, vypnout, ale nejde to. No tak máme se modlit. odevzdát to skutečně Kristu. Odevzdát to, přenechat to tomu, kdo skutečně s tím něco může dělat, kdo nám dokonce slíbil, že bude něco dělat s tím. Tak pane Bože, tady máš všechny ty eh starosti, které mám.
31:52To, co mě trápí, na co musím pořád myslet. Víte, někdy to je, že máme celý pytel starosty, jo. Tak teď ho vysypáme před pánem. Pane, podívej se na to všechno, na moje starosty. Už jsi to viděl a teď to zase balíme, jo? Tak naložíme a jdeme. Ne, to není to, co tam je napsáno. Jo, uložit u Pána, to znamená skutečně tam nechat.
32:20Eh, tam když jsme bydleli ještě v Ostravě, tam bysme nebydleli přímo v Ostravě, ale troho mimo. Tak na vesnici, tam jsme měli, už jsme měli pět dětí, tam jsme měli dům a teď jsme tam měli garáž a jiný tam v našem sboru bydleli v panelch. Jo, tak a tam málo místa, měli ještě nějaké kolo, pěkné, drahé. A teď si představte,
32:48no, kam dá to kolo? No, do sklepa to možná tak ráno už tam nebude. A několik lidí měli potom ten to kolo v obyváku v obýváku. Teď si představte, že přijde někdo a říká, víš co kolo mi tam překáží? Nemůžu dát to k tobě do garáže? Jo, tak můžeš, tam je místo, tak to dej do garáže. Tak přijde v sobotu ráno, dá to do garáže, větší voda a říká: „No,
33:13víš co, nemůžu vyzvednout to kolo radši, aby to bylo nebylo v noci v garáži." Řek:„Dobře, tak to vyzvedni." Jo, tak to zase vezme. V neděli ráno, volán„No víš, to mi překáží tady to kolo. Nemůžu to zase dát do garáže? No tak můžeš. Že jo? Tak a teď to zase vyzvedne a po nějaké době bych mu řekl,"Víš co, tady máš klíč
33:34od garáže. Jo, tak kdykoliv to tam dej a nech to tam a jinak si to zase vyzvedni, jo, tak tady máš klíče a to je něco podobného, jak pán tady říká. Víte, tady máš ten klíč, jo? Kdykoliv můžeš to uložit u mě, kdykoliv můžeš se mnou o tom mluvit. Ten klíč máme jo, v modlitbě to skutečně odložit u něho. Nejenom informovat Bohu o tom. No
34:06nemusíme ho informovat, on to ví, jo. V modlitbě znamená skutečně odložit, to tam nechat a teď se starej ty, ty jsi to řekl a já teď budu spát. A proč je tam napsáno o vděčnosti? Ten problém není vyřešený. Pane, tady máš ty starosti. A teď máme dokonce děkovat za to, že nakonec to dopadne tak,
34:36jak doufám, jak si přeju, že nakonec pán to vyřeší pro nás a nakonec to bude tak, jak bych si přál. Dopadlo to v Bibli vždycky tak pro Jakuba, tak bratra Jana, dopadlo to dobře? Nebo pro Jana Křtitele dopadlo to dobře? Nebo pro Pána Ježíše dopadlo to dobře?
35:06Pro něho ne, ale pro nás. Ale tak my nemůžeme teď předpokládat z vděčnosti. Pán všechno věřití tak. Jak si to přejeme? To nemáme zaslíbený. To ne. Vděčnost za co? Za to, co? Že je všemohoucí, všechno má pod kontrolou a že stačí jedno jeho slovo, aby to vyřešilo. A když to slovo neřekne,
35:38tak má jiný dobrý plán pro nás. A a s tím potom říct, pane Bože, já vím. Ty jsi všemohoucí. Stačí jedno slovo a je to vyřešený. A já jsem tak vděčný za to, že takovému pánu to můžu teď svěřit a nedělat si starosti. A když to věřeš jinak, než si to přeju, tak vím, že ty jsi dobrý a že máš na
36:08mysl něco dobrého. A my dokonce víme, že nakonec to dopadne dobře pro nás. Tak to víme, ne? My nevíme, co bude zítra, ale my víme, že nakonec to dopadne dobře. Jestli si děláme starosti nebo ne, je zbytečně. Ale co když to dokážeme? Když skutečně dokážeme ty starosty odložit, nejenom ukázat, odložit, nechat kolo v garáži, vpát. Jo. Tak co potom?
36:40Filipským 4:7 je napsáno: "A pokoj Boží, které převyšuje všechno porozuměny, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši." Víte, když to dokážeme, najednou máme takový vnitřný klid, pokoj, kterej převyšuje podozuměný. To nemůžeme vysvětlit někomu. Proč máš takový klid? Kolikrát jsem to už slyšel, že někdo v
37:07nemocnici čeká teď na operaci, na vážnou operaci a teď ostatní tam říká, proč jste tak klidný? Tak vy ani nevíte, jestli se probudíte z toho vůbec. A proč můžete být tak klidný? No tak proč? Protože to je pokoj, který Bůh dává do srdce. Ani ten pokoj si nemůžeme sami dávat, ale Bůh to dává. Když my dokážeme odložit, on nám za ty
37:33starosti dá pokoj. A teď máme takový klid. Máme možná těžkou diagnózu, ale přesto máme klid v srdci. Jak to vysvětlit? No to se nedá úplně vysvětlit. To převyšuje všechno porozuměný, ale to je to, co Bůh skutečně dělá. A to je obrovské svědectví pro nevěřící svět. A je to pro nás jenom opravdu dobré, nepochopitelné.
38:01To není fatalismus, to není hostejnost. Ale to je Boží vnitřní klid, že on se opravdu stará. Já skončím dvěma příklady z Bible. Víte, když Petr byl ve vězení, jo, tak a co ho čekalo? Co tam je napsáno? Tam je napsáno, že tak Herodes tak zabil Jakoba a když viděl, že lidou se to líbilo, tak uvěznil i Petra. No tak jak to by to
38:31skončilo pro Petra? Co měl čekat teď z toho dalšího dne? Asi větš nebo odpoledne ho uvěznili. Co měl teď čekat? A vytám mě to strašně nebo to můžeme ještě číst, jak to je tam napsano. V té době krá Herodes vztáhl Rudca, aby ublížil některým z církve. Janova bratra Jakoba zabil mečem, když viděl, že se to Židům líbí, pokračoval a zmocnil se taky
39:00Petra. A my víme, že potom bylo ale zázračné tak vysvobozený, že Bůh poslal anděla, kterého vyváděl tam zvezený. A to, co tam pro mě je tak povzbudzující, že tam je napsáno, že ten anděl měl skoro problém Petra probudit. Tam je napsán, vstaň už. Ten anděl už byl nervózný z toho. Jo, vstaň už. Musíme tady pryč.
39:31A jak je to možné? Ten Petr tak pevně spal. Jo, asi si řekl:„No tak možná zítra bude náročný den, tak se musím dobře vyspat. Já bych nespál asi v noci, jo, tak zítra možná popravák, kdo ví. Jo, tak a on řekl: „Dobrou noc a spal." Víte, já myslím, že teď dokonce můžeme tím, že tam spíme pevně a chlápáme, jo, tak můžeme oslavovat pána,
40:02jo. Tak protože skutečně, jo, já nevím, co zítra bude. Pane, tady to máš. Už je pozdě, já teď musím spát. Dobrou noc. A když teď někdo tam spí a chrápe možná ještě od toho jako důkaz toho, že pevně spí, to je Boží oslavě, ne? Každý chlápáný je k bož oslavě. Tak to nemyslím. Jo, ale když to je skutečně tím, že dokážeme odložit
40:28svůj problém, jak ten Petra ve vězení, jo, tak řekl těm vojákům, jo, vedle, tak dobrou noc a spál. To je, to je úžasné. A potom možná ještě Ježíš, tak eh čeká ho také popravu další den. Matouš 26:38. Teď šel s učedníky a pak jim řekl: "Má duše je smutná až ke smrti."
40:59Proč? No tak protože takhle myslí na to, co bude. Zůstaňte sem zde a bděte se mnou. A on dokonce věděl, jak to dopadne. To není tak, že já nevím, co bude zítra. On to věděl. A je tam napsáno: "Má duši je smutná až ke smrti." A co dělá? No to co tam je všude napsano, co máme dělat? Tak šel a modlil se. Šel a skutečně se modlil. Otče můj, je li to možné, ať mě
41:28tento kalich mine? Ale ne jak já chci, ale jak ty chceš. Nemusí to tak dopadnout, jak já chci, ale tak, jak ty chceš. Svěžil to skutečně svému otci. A jak to dopadlo? Jak jsem řekl, pro něho špatně pro nás dobré. Tak Lukáš 22:43 je napsán: "Ukázal se mu anděl z nebe a posiloval ho. Byl vysvobozen ze strachu a měl ten
41:58vnitřný pokoj znovu a připraven na to, co přišel, na utrpený." Ale on věděl také, že to utrpení a smrt, že to nebyla poslední etapa, ale že to má pokračovaný, vzkříšený návrat ko otci a potom dokonce návrat ještě sem pro nás. On vědil také, že nakonec to dopadne dobře.
42:29Já vás chci skutečně povzbudit k tomu. Jo, nedělím si ty starosti, které jsou zbytečné. Když jsme věřící lidé, pro nás platí to zaslíbený, že on řekl: "Starej se o moje věci, já se postarám o vaše věci a já mám tu moc vyřešit všechno" a vy to nemáte. Tak mysleme skutečně na to. Já teď neříkám to jenom tak úplně krátce,
43:01že můžeme se chovat jak chceme, nemusíme si dělat starosti, jo, tak určitě máme se vyhýbat i důvodom k starostem, jo? Já neříkám, že máme uzavřít nějakou hypotéku, jo, na 20 milionů jako soukromá osoba, jo, říct, já nemusím si dělat starosti, pán se stará, jo, tak to neříkám, jo, ale kdybysme, když jsme spadli do něčeho takového,
43:28stejně tu situaci už nevyřešíme starosti. Nakonec platí potom i to, že to musíme svěžit Pánu. Tak nechci povzbudit k tomu dělat nesmyslné věci, jo, a ří Pán se postará. To ne, ale když jsme v nějaké situaci, stejně starosti nic nevyřeší. Tak eh já to přeju každému i sobě vždycky znovu, abychom si uvědomili, jo, starosti nic neměli. Starosti působí
44:00jenom další utrpení a starosti překáže v tom dělat to, co Bůh pro nás pro nás čeká. A proto musíme vzít to, co nám zaslíbil, že se bude starat o nás. Tak ať pán k tomu dá tu sílu. Taken.