1. Janova 1, 5-7
Biblické texty v kázání
1. Janův 1Galatským 41. Tesalonickým 5
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:07A dnes tedy budeme pokračovat od toho pátého do sedmého verše. A v těhletěch původních verších opravdu není to jako v ostatních dopisech, že by se tam ten autor představoval, ale ale ti křým to bylo adresované, tak asi asi dobře věděli, kdo jim napsal, protože jsou tam ty priority,
0:38které opravdu apoštol Jan zvěstoval. Takže věděli, kdo jim napsal. a také [odkašlání] tydlety první verše spojuje se svými osobními zkušenostmi, protože v době, kdy následovali jako učedníci svého mistra při jeho cestách po Galilei a Judsku,
1:09tak tuhle tuhletu svoji zkušenost využívá apoštol Jan [smích] jako argument [odkašlání] proti herezím, proti falešným učením, které učili takzvaní takzvaní křesťanští kazatelé, kteří byli ale ovlivněni gnosticismem v závěru té toho prvního století po Kristu. učili, že Ježíš Kristus byl duch,
1:42který neměl hříšné tělo. Oni totiž věřili, že duch je dobrý, tělo špatné, takže podle nich byl i pán Ježíš duch, který neměl hříšné tělo. Ale právě tohleto, že pán Ježíš opravdu žil v těle, to si učedníci z minulosti velmi dobře pamatovali. A ačkoli pán Ježíše žil v těle,
2:16tak přesto byl bez jediného hříchu. V těch úvodních verších také je řečeno, že byl vtělené slovo i život, který existoval už od věků u nebeského otce. A má se svým nebeským otcem stejnou podstatu. je Bohem. Ale tahleta skute skutečnost opravdu
2:46musela být i těm jeho učedníkům časem zjevená. Oni s Ježíšem z Nazaretu začali chodit pravděpodobně proto, že viděl, že je to skvělý učitel, ale časem poznali, že to není jenom člověk, že to je vtělený Bůh a nebylo to nic, co by nějak pochopili oni sami.
3:16Muselo být to, muselo jim to být zjeveno. A stejné je to v podstatě, ale i s námi. I nám tadleta skutečnost, že pán Ježíš Kristus byl zároveň člověk, ale také je Bůh, tak musíme tédleté skutečnosti uvěřit. Jinak bychom nebyli ospravedlněni
3:47a neměli bychom naději na společenství s Pánem Ježíšem Kristem a s jeho nebeským Otcem. Takže pokud máte s sebou své Bible, tak si je otevřete v té na začátku toho prvního Janova dopisu a budeme číst od pátého do sedmého verše. Pokud můžete, tak povstaňte ke čtení Božího slova.
4:22A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vámi zvěstujeme. Bůh je světlo a není v něm žádná tma. Řekneme-li, že s ním máme společenství a přitom chodíme v temnotě, nelžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle,
4:53máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho syna nás očišťuje od každého hříchu. Můžete se posadit? [odkašlání] Minule jsme četli, že pán Ježíš učedníkům oznámil, že Bůh je
5:24světlo. A já jsem si nepamatoval v evangeliích žádné místo, kde by bylo zaznamenáno, že toleto pán Ježíš řekl. Konkordance to potvrdila, protože opravdu v žádném evangeliu není nikdy zaznamenáno, že by pán Ježíš řekl, že Bůh je světlo. V starém zákoně je to napsáno na mnoho a
5:55mnoha místech, ale pán Ježíš sám mluvil několikrát o tom, že on sám je světlo, že je světlem světa, [smích] že když lidé budou [odkašlání] chodit v jeho světle, nebudou ve tmě. Takže když apoštolé mluví o Božím
6:25světle, tak v podstatě nedělají rozdíl mezi světlem Pána Ježíše Krista a světlem jeho nebeského Otce, Bůh se nám zjevuje ve třech osobách. Nerozumíme mu tomu. Nerozumíme tomu.
6:55Bůh otec, Bůh syn, který je také v Novém zákoně nazýván slovo i život. a Bůh Duch svatý jsou v jistém smyslu totožní a v jiném úhledu pohledu jsou rozdílnými osobnostmi a mají i rozdílné úkoly. Pán Ježíš, Boží syn,
7:26přišel jako pravé světlo do temnoty hříšného světa a to světlo osvěcuje každého člověka. A pán Ježíš přišel ze své slávy do naší bíddy hlavně proto, aby za nás zemřel. A protože před letnicemi měli učedníci zkušenosti
7:56hlavně s Božím synem, jsou si jisti tím, že pán Ježíš byl plný Božího světla, ve kterém nebyla ani částečka tmy, tedy nebyl dotčen ani jediným smítkem temnoty hříchu. A proto si to píšej zde [smích] tedy apoštol Já,
8:26že v Bohu a ani v jeho synu nemůže být žádná tma. A protože jsou si toudle skutečností, která pramení ze skutečností jejich životů s Pánem Ježíšem, tak jistí, tak tuhletu pravdu tak směle zvěstují těm dávným čtenářům těch dopisů, ale je to zvěstováno
8:57i dnes po téměř 2iletích i nám. Takže je [odkašlání] tady psáno o světlu a o tmě. v podstatě tedy o Bohu a hříchu. A to je vlastně první z těch mnoha protikladů, které najdeme v tomhletom dopise.
9:34V opravdové tmě není ani jediná [odkašlání] částečka světla. Vzpomínám si, že to je kdysi před lety jsme byli na návštěvě v děmenovských jeskyních a tam průvodce na tom jednom místě asi možná na půl minuty vypnul všechno ta světla viditelná a obklopil nás opravdu tma, o které by se dalo říci, že se dala
10:04skoro krájet. To bylo stejné. Nic jste neviděli. Ten průvodce také se zeptal, jestli by někdo dokázal se vrátit k východu v takovédle tmě. Tak úplně vyloučené to asi nebylo, protože tam jsou betónové chodníky a jsou tam zábradlí. Tak kdyby se člověk držel zábradlí a trochu si
10:34pamatoval, jak šel, tak by se možná k tomu východu dostal. Ale v té tmě opravdu bylo slyšet jenom tu tekoucí vodu v říčce, ale přesto jsme byli rádi, když se potom ty světla rozsvítila.
11:06A v té temnotě, tam kdyby někdo škrtnul zapalovačem, tak jste to viděli možná na kilometr. Tenkrát ještě nebyly mobily, ale zapalovače s sebou asi lidé nějaké měli. Takže tma a světlo, ale i v noci, kdy říkáme, že je tma, tak přece jenom dokonce ani v lese není taková tma, jako
11:40třeba v jeskyních nebo v dolech a některým nočním zvířatům třeba Sovám neúplná tma poměrně vyhovuje. Ažel se najdou i lidé, kterým také do určité míry vyhovuje částečná morální temnota.
12:17Protože v těch temných a nejasných podmínkách jejich nesprávna jednání, tedy hříchy snadněji projdou bez povšimnutí, ale na světle [odkašlání] tak neujdou jejich hříchy pozornosti ani lidem a už vůbec nemohou uniknout dokonalému Božímu pohledu.
12:51A tak je pro nevěřící lidi mnohem příjemnější Boží existenci popírat, než počítat vážně s Božím soudem. V tom šestém verši čteme: Řekneme-li, že s ním, s Ježíšem Kristem i s nebeským Otcem máme společenství a přitom chodíme v temnotě,
13:23ležeme a nečiníme pravdu. Tohle je opravdu první test, kde si můžeme zkontrolovat, jak vážně bereme svou víru v Krista. Apoštol Jan to říká, že s Kristem, který je světlem světa, nemůže mít nic společného nikdo, kdo žije nebo je ovlivněn
13:56temnotou hříchu. Protože světlo a tma, to jsou dvě věci, které se navzájem vylučují. Ale žel se i v křesťanství hřích často nepovažuje za něco tak strašného,
14:28co by trvale hřešícího věřícího skutečně vylučovalo ze společenství s Kristem. V dnešních církvích je to často tak, že stačí se vyspovídat. Někteří lidé se spoléhají na očistc. Či to nějak dopadne v těch nekatolických kruzích. Tam zase
14:59se často říká, hrůzy mezi zničující temnotou hříchu a jasem svatosti.
15:30Ježíšova světla. Boží světlo a tma hříchů se nedá zředit do takového šera, které by bylo v Božích očích přijatelné. O tomřeščení a zhřeščení budeme mluvit později, protože to je i v těch dalších kapitolách, [frknutí]
16:07ale právě tolerance a přehlížení hříšného jednání nebo dokonce zametání takových hříchů pod koberec. To opravdu během dějin zdiskreditovalo nejen katolickou církev, ale i mnohé protestantské věříci jako nevěrohodné Kristovy následovníky,
16:38protože opravdu tvrdit, že máme společenství Kristem, s Kristem, ale tuhletu skutečnost, když Když naše hříšné jednání opírá, to je opravdu velká arogance. To je opravdu lež,
17:08protože todleto spojuje lidskou hříšnost s Ježíšovou svatostí. A to je nemožné. Tma a světlo se nemísí tak jako se opravdu nedají smíchat oleji s vodou. Ale to, že není málo těch, kteří tak snadno vyslovují,
17:39že jsou také křesťané, vždyť byli pokřtěni jako děti, že také věří v Krista, ale hřích se jim nezdá hrozný. Takových křesťanů jsou zástupy. I když dnes to říkají z jiných důvodů, než kdysi například opakují, že Bůh je taková láska, že by nikoho hříšného neodsoudil.
18:12A tehdy si zase podle toho učení gnostiku mylně někteří mysleli, že hřích těla, tedy hmoty, nemá na lidskou duši znečišťující vliv. Ale když se tu mluví o společenství s Kristem ve světle,
18:42je nutné si uvědomit, že se nejedná o jen o současnou chvíli života a o ten lidský pocit v tédle chvíli, protože mít společenství s Pánem Ježíšem ve světle to přesahuje před přes součas častnost do budoucnosti, tedy až do věčnosti. Opravdu to společenství mezi padlým stvořením
19:13a svatým stvořitelem je umoženo tím, že jsme se stali adoptivními dětmi toho, kterého oslovujeme Otče náš. I když toho nejsme hodní, vždyť nám, hříšným lidem je dána možnost skrze oběť a krev našeho Spasitele. Kvůli tomu je nám slíbená možnost trávit
19:45věčnost v blízkosti svatého otce v nebi. A právě v tomhle pohledu, který dosahuje až do věční do věčnosti, si takovádle možná snadno vysvětlitelná, ale nebo vyslovitelná léž, tak přece je to věc, která si zasloží odsouzení.
20:17Ten sedmý verš jsem rozdělil na takové tři části. V té první části sedmého verše čteme: "Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, v tom světle, jako on je v tom světle. Tady nás ale nutně napadá, že existují jiné Bohem nestvořené, vymyšlené
20:48falešná světla, která svádějí tolik lidí do záhuby a světla svádějící do věčného zahnutí skutečně existují a není jich málo. třeba světla jiných náboženství, kteří nevěří v Krista jako jediného zachránce světa.
21:24učení takzvaných křesťanských směrů, kteří Krista uznávají jen jako velikého člověka, ale upírají mu jeho božství. A ve světle [odkašlání] vědy zase mnoho lidí věří v nic, do kterého se prý všichni v atomech rozplyneme.
21:58o čem se v tomhle místě písma mluví, že chodíme, že prožíváme stejné světlo, které přinesl pán Ježíš, ve kterém nyní přebývá. To je opravdu světlo Pána Ježíše, které ukazuje hlavně na něj, ale které taky ukazuje i do nebe, když to světlo následujeme, když se snažíme vyhýbat každému hříchu.
22:32V té druhé části, tedy prostřední je napsáno: "Jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou." Opravdu, pokud jsme v tom správném světle, jako je pán Ježíš, tak máme společenství s Bohem, obecenství,
23:02blízký vztah, ale je jasné, že to není vztah rovnocenný, protože Protože pán Ježíš i Bůh nás nesmírně přesahuje. Možná, že se ten náš vztah a to naše společenství s ním podobá v Bibli používánu příkladu, když se mluví o vztahu mezi
23:34ovcemi a jejich pastýřem. Ani my jako stejně jako ovce. Nechápeme všechny záměry našeho pastýře, ale známe jeho hlas a víme, že když ho posloucháme a následujeme, tak děláme to nejlepší, co v dané chvíli můžeme dělat.
24:06Víme také to, že pastýř nás zná jménem, dotýká se nás. jedná s námi, vede každého z nás a když je to nutné, tak nás i nese náš pastýř ví lépe než my, kudy máme jít a dokáže nás ochránit i v jakémkoli nebezpečí.
24:38Můžeme se na něho také ve všem spoléhnout. Protože nikdo a nic nás nemůže vytrhnout s jeho rukou. A pochopitelně, když mluvíme o společenství, tak máme sice společenství s Pánem Ježíšem Kristem, jeho otcem, ale i s ostatními ovcemi.
25:15Ne, že by to bylo [odkašlání] jiné v těch vztazích, ve sborech a mezi námi, že by mezi námi nevznikaly nikdy žádné konflikty a nedorozumění, ale i tydlety události dokáže nejlépe urovnat náš pastýř. Pokud se podřídíme a pokud poslechneme pravdivá slova písma.
25:49A v závěr toho sedmého verše to je takový klíčový [odkašlání] verš celého tohodle oddíla. A krev Ježíše Krista, jeho syna, očišťuje nás od každého hříchu. Tohle prohlášení je opravdu nejlepším důkazem a potvrzením toho, jestli se nacházíme ve světle odpuštění
26:19a nebo případně jestli jsme stáli ještě v temnotě hříchů. Protože opravdu nic jiného než krev Ježíše Krista tak opravdu nemůže očistit lidský hřích. Protože opravdu za ty naše lidské hříchy pán Ježíš Kristus zemřel.
26:54A také jenom osvrchovaný pán Bůh rozhoduje o tom, liich hřích odpuštěný nebo neodpuštěný. A přece mnoho lidí spoléhají i na jiné možnosti. Všichni lidé cítí, že neodpovídají těm Božím normám.
27:24a tak usilují o zlepšení svého postavení před tomu, čemu věří před svými božstvy a věří víc těm ostatním možnostem než očištění svých hříchů skrze Ježíšovu krev. Tady opravdu musíme zmínit všechny ty uhonské náboženské systémy, i když je pravda, že
27:54některé tydlety systémy Ježíšovo morální identity uznávají, ale pán Ježíš pro ně není spasitelem. Uznávají ho jenom jako morálního učitele a proto raději, aby si svá božstva naklonily a vyhnuli se jejich hněvu,
28:25tak si je chtějí udobřit dary, obětmi, různou činností. Například přinášejí božstvům květiny, zapalují jim vonné tyčinky a svíčky, obětují jídlo, věnují čas pro meditaci, konají pouť a další skutečnosti a zvyklosti, které jejich božstva
28:55vyžadují. A pohané to dělají rádi, protože všechno je snažší, než se pokořit a uznat svoji hříšnost. Tože před Pánem Bohem neobstojíme. Pochopitelně ale i křesťanské církve se během staletí v mnohém odklonily od spolehnutí se na očištění pouze
29:27Kristovou krví. Teoreticky to v tom učení stále trvá. Je to tam. Je to základ. Ale prakticky v tom té lidové zbožnosti, tak mnoho lidé, mnoho lidí očekávají pomoc jinde. Spoléhají na přímluvy svatých. Nejlepší je přímluva panenky Marie.
29:59[odkašlání] Věří v místa, kde se zvláštně zjevila. Věří v rituály. například to vykuřování, zapalování svíček, svěcenou vodu a mnoho dalších věcí. Věří v pomoc ostatků svatých, věří zázračným obrazům a jiným věcem,
30:29u kterých ani Ježíšovi učedníci a následovníci v prvních stoletích nic nevěděli. Jo, už je potřeba říct, že se od Krista neodklonili jen tradiční historické církve, [odkašlání] ale i protestantské církve se odklonily od Krista hlavně zpochybňováním pravdivosti zvěstí Bible.
31:01Když považují dávné události jen za bajky, tak proč se trápit Boží přís přísnosti? Proč zmiňovat hrůzu pekla? Proč se obávat závažnosti hříšného jednání? Opravdu takoví křesťané a není jich málo, považují Krista jen za základ. jenom za příklad
31:33a Boží spasení a věčný život mají jenom za jakousi nejistou naději. Dnes panuje takové přesvědčení i mezi křesťany, že dnes se musí nejen křesťanská víra podřídit vědeckému poznání, ale to je opravdu omyl, protože je to postále jen krev
32:06Pána Ježíše Krista, jeho Božího syna. která nás očišťuje od každého hříchu. Myslím si, že každý, kdo tomu uvěřil, tak mu Duch svatý buď v okamžiku uvěření a nebo později dal dostatečné potvrzení, že se stal Božím dítětem,
32:38že ty jeho minulé hříchy byly opravdu očištěny, smazány a že se k nim nebeský otec už nebude nikdy vracet. Protože to, jestli víme, že nám byly naše hříchy skutečně odpuštěny, to je v podstatě tím rozdělujícím bodem,
33:08zda jsme nebo nejsme Božími dětmi. Například Galatským čtvrtá kapitola, šestá, šestý verš je napsáno: "A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého syna do vašich srdcí, ducha, která, který volá Aba, Otče."
33:40A ještě jeden verš z první Tesalonským 5:5. Neboť vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě. A když tak to už dodávám já a když jsme Boží synové, takže má také máme žít v Ježíšově světle.
34:11Takže když si ten to dnešní uvažování trošku shrneme, zopakujeme, takže to dnešní opakování je velmi zřejmé a jasné. Mluvili jsme hlavně o Božím světle, které ukazuje na Boží čistotu a svatost a otmě, která je obrazem hříšnosti
34:41a odvracení se od Boha. A tady si opravdu musíme vybrat. Tady to nejde nějak smíchat. Buď žijeme ve světle a jestli nežijeme ve světle, tak nutně musíme žít určitým způsobem ve tmě.
35:12Žijeme-li ve světle, snažím-li se žít ve světle, snažím-li se vyhýbat hříchu. Pán Bůh ví, že jsme slabí a že si na to nestačíme, ale právě proto [odkašlání] je ochotný nám pomoct. Poslal do našeho duch srdce ducha, který nás zapečetil. který nám pomáhá, který nám připomíná.
35:47Je to opravdu úžasné, když víme, že žijeme, chceme žít v Božím světle a že se opravdu chceme vyhýbat té tmě, která je obrazem hříšnosti a odvracení se od Boha.
36:21Buď žijeme ve světle, snažíme se žít bez hříchu, nebo se podobáme těm, kteří se od světla odvracejí a utíkají od něho. Možná, že se některý, někteří z nás podobáme, jak už jsem tady zmínil, třeba sovám a jiným zvířatům noci, kterým temnota nebo šor vyhovuje víc než žít v jasném světle.
36:57Ale je potřeba si uvědomit, že opravdu ten náš život ve světle, to není jenom otázkou tédleté chvíle, té naší současnosti, toho, jak to cítíme, prožíváme. Tohleto je věc, kterou posuzuje pán Bůh a má to dalekohlé důsledky přesahující až do věčnosti,
37:29protože opravdu máme zaslíbenou zaslíbené společenství s nebeským Otcem, s Pánem Ježíšem Kristem eh s mnohými těmi, kteří nás už předešli.
38:03To, o čem jsme mluvili a co je stěžejným textem toho dnešního dílu je to, že jediným fungujícím prostředkem, které pokání, když se opravdu pokoříme, když když Pána Boha prosíme o očištění, od našich hříchů, tak je to předrahá krev prolitá naším spasitelem Pánem Ježíšem na Golgotě.
38:41Také jsme upozorňovali na to, že lidé se raději spoléhají na jiné prostředky, které by jim mohly pomoci obstát před dokonalým Bohem. Často jsou dobré skutky, dělání dobrých věcí. Tohle přeci pán Bůh nemůže přehlídnout. On to ví, ale ty naše dobré skutky,
39:12ty opravdu nedosahují té úrovně, aby aby nám umožnili být ve společenství s nebeským Otcem v nebi. Tydlety věci neumožňují, abychom byli spaseni. Protože tydlety všechny věci nemůžou obstát před dokonalým Bohem
39:44do jeho blísosti vejdou jenom ty, které on si k sobě povolá. mnoho, mnoho lidí v těch pohanských zemích, kteří Kristovu oběť nepřijímají, ale i věřící z křesťanských církví, kteří o oběti na Golgatě už tolik
40:15slyšeli, ale přesto se raději spoléhají na jiné věci. vlastně ukazuje na to, abychom uvažovali, zvažovali, kde a jak žijeme.
40:47jestli nám nestačí žít v jakémsi šeru, v temnotě, jestli si opravdu přejeme žít v jasném světle Ježíše Krista, protože tam je pochopitelně také každý náš nedostatek mnohem lépe vidět. A jak už jsem řekl, kdyby nám Bůh neslal do našich srdcí na pomoc Ducha svatého,
41:19v bibli čteme, že nás pán Bůh zapečetil, také je to nepochopitelné, že v Bibli čteme, že si nás Bůh předvěky vybral. Proč? Kdyby se za nás pán Ježíš Kristus nepřimlouval, tak kdo z nás, kdo z lidí by mohl dosáhnout
41:50takového stavu, abys měl mít naději věčného společenství s nebeským otcem a s naším Spasitelem, ale také i s našimi bratery a sestrami v našich sborech. Ale dokonce ani s těmi, kteří nás na věčnost už předešli. Možná, že se na to už těšíme, že se i s nimi tam setkáme
42:28a nedostali by se do toho do toho výběru nikdo z těch, kteří ani, kteří uvěří o nás. možná budou žít po nás, že opravdu jak je to s námi.
43:01Řekneme-li, že s ním máme společenství a přitom chodíme v temnotě. Lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho syna nás očišťuje od každého hříchu.