Oslava Boha skrze lidské utrpení
Biblické texty v kázání
Žalm 119Izajáš 55Římanům 8Židům 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (3)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:06Tak jsem ráno otevřil kalendář, začal počítat, jak dlouho jsme se takto neviděli. Tak je to osm týdnů. A začal jsem lovit ve své paměti, kdy to tak mohlo, anebo jestli vůbec nastat v tom mém životě, abych byl od svého zborového společnosti oddělen.
0:39Možná jeden případ jsem našel v rámci svých studií, nevím. V každém případě jsem rád, že jsem dokonce na tomto místě, abych s vámi sdílel boží slovo. Víte, před těmi osmi týdny jsme byli v Černé hoře na skok a pak v Kroměříži, to byla delší návštěva, bylo veliké teplo. Tak pětihodinová cesta a ten aircondition, k tomu se říká chlazení, jo, klimatizace, pět hodin to šlo na mě naplno, takže do dvou dnů mě začaly zlobit moc průdušky a dobrých pět, šest týdnů.
1:31ta léčba byla náročná. Ale musím takto začít proto, že jsem v rámci postupného čtení Písma svatého přišel právě ke knize Job. a kdybychom charakterizovali tu knihu, tak vesměř bychom řekli, je to kniha velikého utrpení, ve kterém ale tento výjimečný muž,
2:11Biblého dokonce Nový zákon. Jmenujeme si dalšími dvěma výjimečnými muši. Víte, kterými? Noé, Daniel, Job, kteří by vysvobodili sebe pro spravedlnost v případě těžkostí.
2:42tento Job obstál. Strhující čerba. Takže to je pozadí dnešního slova, protože to nebylo možné myslet na kázání, ke kterému mělo dojít už před měsícem, než na podkladě této knihy. A kdybychom to měli označit nějakým titulem, tak by se jednalo o skutečnost, že utrpením se významněji vidí Pán Bůh.
3:27A to je zkušenost nejspíš kde koho z nás, že Boží dítě, čím je ve větších utrpeních, tím se víc přimyká k Pánu Bohu. Zatímco na druhé straně ten, který je nějakým polovičatým křesťanem, i když to tak písmo svaté nedefinuje, tak ten utrpením se vzdaluje a vzdaluje.
4:06Ale mluví to o utrpení, to může být někdy vystaveného nebezpečí čistého teoretizování. Jak si ta řeč, v tomto případě Boží řeč, se slyší pouze nějakým odstupem, který moc nepromlouvá.
4:58Já přečtu z té první kapitoly řadu veršů, než vás vyzvu k tomu, abyste povstali a slyšeli závěr, ale musím se ještě vrátit, protože bych nehrad to pomenul, moji reakci na to slovo, které jsme slyšeli před chvílí.
5:30Volala mi sestra Renata ze Spojených států, že musíme na YouTube si poslechnout syna Billy Grahama, který sorganizoval takzvaný Prayer March, to znamená modlitevní pochod na Washington, na hlavní město Spojených států.
6:04tak se desítky tisíc lidí tam před tím Lincolnovým památníkem, který má ty chodníky až k tomu kapitolu, k té vládní budově, tak se tam desítky tisíc Američanů modlilo za tuto situaci.
6:35A to s ohledem na koronavir a s ohledem na budoucí volby ve Spojených státech. Mluvil víceprezident naprosto jasné slovo o závislosti na pánu Bohu. Tak jsme se neubránili myšlence, kdo by tady, v té naší republice, mohl vyvolat něco podobného.
7:10Ale otázka zní, do jaké míry zkazatelen vůbec zaznívá jadrné slovo k tomu nejenom modlit se o moudrost do ty naše představitele, ale výslovně o to, aby se obrátili k Pánu Bohu, aby vnímali zodpovědnost, která je jim svěřena Pánem Bohem.
7:41Modleme se za církev, aby společnost nepostrádala jasné slovo k tomu, aby činila pokání a hledala Pána Boha, Protože je to právě určitý druh utrpení, který lidi vede k tomu, aby se hluby zamýšleli nad životem, nad časností života, krátkostí života.
8:16Když Jan Krčitel vystoupil, tak vyzýval k pokání a pokání činit. Nebo se přiblížilo království boží. My nepochybujeme, že se blíží druhý příchod Pána Ježíša. Takto na okraň. YouTube, Prayer, March, jedinečná událost.
8:54Čtu první kapitolu knihy Job. Nevizívám nutně k tomu, abyste sledovali čtu ze studijního překladu. V každém případě pozorně poslouchejte. Byl muž v zemi Úzu, jménem Job. Tento muž byl bezúhoný a přímý, bohabojný a odvracející se od zlého. Narodilo se mu sedm synů a tři dcery.
9:40Jeho statek vydal na sedm tisícovcí a tři tisíce velbloudů, pětset přežení z kotu a pětset oslic a velmi mnoho čeledi. Onen muž byl nejzámožnější ze všech synů východu. Jeho synové chodívali a pořádali hostinu každý doma ve svůj den. Posílali pro své tři sestry a zvali je a vyjedli a pili s nimi.
10:14I stávalo se, když proběhly dny hostiny, že jeho pro ně posílal a posvěcoval je. Stával časně ráno a přinášel zápalné oběti, podle počtu jich všech, neboť jeho říkal, moji synové možná zřešili a ve svém srdci zlořečili Bohu. Tak to činil Job po všechny dny. Tu nastal den, kdy přišli boží synové, aby se postavili před hospodina.
10:48Mezi nimi přišel také Satan. Hospodin tehdy Satanovi řekl, odkud přicházíš? Satan hospodinu odpověděl, z obchůzky na zemi, z procházení po ní sem a tam. Zatán, hospodin se pak satana zeptal, jestli pak jsi všiml mého otroka Joba, neboť není na zemí jemu podobného, už je bezúholného a přímého, bohabojného a odvracujícího se od zlého.
11:27Satan na toho hospodinu odpověděl, bojí se snad jí ob Boha bezdůvodně, což pak ty jsi neohradil jej, jeho dům a všechno, co má ze všech stran, nepožehnal si dílo jeho rukou a nerozhojnil se jeho statek na zemi. A však vstáhni nyní svou ruku a zasáhni vše, co má. Určitě ti bude do tváře zlořečit.
12:00Hospodin řekl satanovi, hle, vše, co má, je ve tvé ruce. Pouze na něho. Ruku nevztahuj. A satan odešel z hospodinovi přítomnosti. Nastal den, kdy jeho synové a dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra. Tu přišel k Jobovi, posel a řekl, Skot právě orál a osice se pásli vedle něj. V tom vpadli šebovci, pobrali je
12:36a služebníky zabili ostrí meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti toho známil. Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl, boží oheň padl z nebes. Zapálil ovce i služebníky a strávil je, unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil. Ještě mluvil, když přišel jiný a řekl, chaldejci postavili tři oddíly, vtrhli na velbloudy, pobrali je a služebníky zabili ostří meče. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.
13:18Zatímco mluvil, přišel jiný a řekl, tvoji synové a dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra, ale silný vítr se přihnal přes pustinu a opřel se do čtyř rohů domu. Ten se zřítil na ty mladé a zemřeli. Vnikl jsem pouze já sám, abych ji to oznámil. A teď povstaňme.
13:53Na to Job vstal, roztrhl své roucho a ostříhal si hlavu, pak padl na zem a klaněl se, řekl. Nahý jsem vyšel z nitra své matky a nahý se tam navrátím. Hospodin dal a hospodin vzal, kudíž požehnáno hospodinovo jméno. V tom všem Job nezřešil a nepřiskl Bohu nic bláhového.
14:43Skloňme se k modlitbě. Pane Bože, Otče náš, děkujeme i za tuto knihu, o které samozřejmě, tak jako o všech knihách písma svatého, platí, že všeliké písmo od Boha jest vdechnuté.
15:19A ty vidíš každého z nás zde přítomného, případně naslouchajícího skrz ten internetový přenos a my prosíme, abychom všichni uměli pokorně naslouchat a nepřivlastnit ti nic nemoudrého, vždyť si svoji lásku, všemohoucnost dokázal ve svém synu, pánu Ježíši Kristu. Proč by nás, proč bys tedy nám s ním nedal všech věcí? V jeho drahém jménu se modlíme. Amen.
16:04Amen. Tak se posadme. To slovo, které znám po léta a jsem jim přímo uchvácen, to je slovo z té poslední kapitoly, které říká Jobovo vyznání. Pouze jsem slíhal o tobě. Nyní pak i o komé tě vidí. Je to utrpení, pro které Job poznal Pána Boha hlouběji, důvěrněji.
16:55a to je proti lidské logice. Víte, ono se totiž, tak už jsem to svým způsobem předeslal, může stát, že ty, kteří se považují za hledající pána Boha, když na ně dolehne nějaká zkouška, futrpení, tak pána Ježíše opouští.
17:27Ne tak Job. A připomínám, že Jobovi bylo mnoho skrytého. To jenom my se díváme na tu knihu očima, která znají ten závěr a ten podivuhodný boží zásah v jeho životě,
18:01tu neskutečnou zlobu a činnost satana, chtěl bych vás upozornit na to, že kniha Job je do značné míry také knihou věroučnou. Není výraznější případ o tom, co všechno, praktický příklad, co všechno satan může v životě božího člověka způsobit.
18:46Nezapomeňte, v žalmu 119, vidíme, že je to nejdelší žalm, tam v 71. verši čteme K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení. To je velká věroučná pravda. Pán Bůh je nad utrpením. a jestliže postavíme svůj život nad tímto slovem, tak nemůžeme mít skleslou, jak to říct, až beznadějnou mysl, když nějakým utrpením procházíme.
19:44tam je v tomto verši dodáno velice významně. Proč je to dobré, že Žalmista pobyl ztrápení? Abych se naučil ustanovením tvým. Jsou případy, kdy utrpení, a jsme znovu u toho věroučného, jsou případy, že utrpení v případě věřících lidí je proto, že se dosud nenaučili božím přikázáním.
20:29To je smutné. Znát boží slovou, ale nedůsledně plnit. k dobrému těstmi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým. Jobovo utrpení nemělo souvislost s nějakým pádem, s nějakým hříchem. Byla to právě jeho spravedlnost, jeho výjimečnost,
21:06pro kterou pán Bůh ho zmínil před satanem. Další věroučná pravda, že před boží trůn má satan přístup. Ale jestliže pán Bůh k něčemu svolí, tak má dotyčného nazřeteli, nedopustí pokoušet nad jeho možnosti.
21:41Kdo řekne Haleluja? To je obrovská věc. Stát na božím slově. Pán Bůh věděl, kolik toho na Joba dopustí. On věděl, že Job obstojí. Haleluja. byl jeden na světě, který přišel o sedm synů a tři dcery.
22:12To stačí přijít o jednoho syna a i křesťan začne naříkat do takové míry, že se ptá, proč? Zatímco se křesťan měl ptát, pro co? Co je důvodem takové ztráty? Job přišel o děti, ale předtím přišel o veškerý majetek.
22:45Nikdo z nás se s ním absolutně nemůže měřit. Ale pán Bůh usoudil, že Job se má stát příkladem i nás, hádejme, po čtyřech tisíci letech. Je zvláštní zkoumat, o jakou tu zemi Úzu se jedná. Josefu Flavius to byl židovský historik.
23:25tak ten jí umistňuje někde v Sýrii, čili na sever od Izraele a mimo jiné podotýká, že zakladatel Damašku tohoto syrského města byl právě jeden z tohoto národa, potomek náchora Abrahamova, ale to jenom na okraji.
23:57a proto hádáme, kniha Job se pokládá za nejstarší knihu písem a proto hádáme, že již přes čtyřmi tisíci lety byl takový Tomoš a říká v tom citátu, pouze jsem slýchal o tobě, nyní pak ji o komé tě vidí.
24:35Musíme tento výrok chápat v tom kontrastu. Jobže by jenom slíchal o hospodinu. O to ne. O hospodinu mohl slíchat takový náman sirský. Znáte z Biblie? Vojevůce, onemocněl malomocenstvím, ale v jeho domě byla dívenka izraelská
25:11Kdyby můj pán šel k proroku do Izraele, ten by ho možná uzdravil. Necituji přesně, ale jde o ten smysl. Tak náman šel, slyšel o hospodinu. A když, který prorok? Eliseus. V nových překladech je to jméno. Jinak podáno, když se už říká sedmkrát se ponoř do Jordánu, tak v něm to vzkypělo. Co pak ty naše řeky nejsou lepší? Ale nakonec byl přemluven. Tak tedy ponořil se a ozdravil.
26:04Tak o takovém Námanovi bylo možné prohlásit, že pouze slýchalo o hospodinu, ale co Job, ta jeho slova například 13, 15, by mne i zabil, což bych v něho nedoufal, onť sám je spasení mé.
26:35a zatím byl hluboký prošitek. A nebo 1925, já vím, že vykupitel můj živ jest a že v den nejposlednější nad prachem se postaví. A vůbec ten citát, který jsme četli, nahý jsem vyšel z života své matky a tak dále. Job, Job duchovním zrakem viděl hospodina, ale při srovnání toho času před utrpením a po utrpení musel přiblížit ten kontrast.
27:35Utrpení ho poučilo, co to znamená ve skutečnosti vidět hospodina jako všemohoucího, jako toho, který má veškerou moc a který tím, čím v životě procházíme, ukazuje svoji soucnost a svoji moc v životě svých dětí.
28:13Ale zahleďme se na to, co znamená biblicky vidět hospodina, a nevím, jestli jste slyšeli někdy termín, přirozená teologie. Přirozená teologie znamená, že pán Bůh, teda znamená, učí, že pán Bůh může být viděn prosvědnicím svého stvoření.
28:52A my známe slova. Nebe sa vypravují slávu Boha silného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje. Tehnologý P 주고 vždyš o gláberach. Vždyš je Pána Boha nemůžeme vidět fyzickýma očima, protože Biblia říká, že nikdo by nemohl zůstat živ, kdyby viděl Pána Boha.
29:29To můj Žíž se musel dostat do rozsedliny skalní a pán Bůh ho přikryl rukou, aby viděl jen odles k boží slávěn odcházející boží slávu. Člověk nemůže vidět Pána Boha, ale stvořením nebesa vydávají takové svědectví, že když někdo prostřednicím vesmíru nevnímá Boží důkaz o existenci, tak je blázen.
30:20Říká blázen v srdci svém, není Boha. A my žijeme v době vlastně přes 100 let, kdy americký astronom J.S. Spiner v roce 1912 zjistil, že se vesmír rozpíná.
30:58V roce 1912 došlo k naprostému otřesu materialistické filozofie, protože ta tvrdila, že vesmír je věčný. Zatímco, když se vesmír rozpíná, znamená, že jednou vesmír byl v nekonečně malé hmotě.
31:29Jednou měl svůj počátek a to je naprosto jedinečné svědectví, protože v epištole Židům v 11. kapitole čteme, že on učinil z ničeho to, co vidíme. Víte, toto nás má velice, velice provokovat k tomu, abychom byli jasnými svědky.
32:05To mi kazatele za totality jsme měli nesnáze, okamžitě jste to rozpoznali, když jste řekli nad Herakví. Křesťana byla to příležitost, na pouřby chodívali i atejste. Říká blázen, v srdci svém není Boha. Tendl zesnul, ten už něco z té boží soucnosti zažíval. A tajemníci zuřili, ti hned hrozili tomu,
32:46že byla ponížována materialistická filozofie a že když to bude kazatel, nebyli jsme jeden, dva, pokračovat v takovémto způsobu kázání, takže přijde o ten svůj státní souhlas. Jen si uvědome hluboce osobně, jak jsme někdy bázliví, jak jsme někdy zakřiknutí, nevýrazní a přitom známe, říká blázen v srdci svém, není Boha.
33:27Možná jste slyšeli tento výrok, který řekl německý filosof Immanuel Kant. Žil v letech 1724 až 1804 řadou filozofů, chápán jako největší filosof po řecích Aristotelovi a Platonovi, prohlásil toto.
33:59Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým, rostoucím podivem a úctou. Ještě jednou dvě věci. Naplňují mou mysl vždy novým, rostoucím podivem a úctou. Hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně. Pán Bůh není nesrozumitelný. Není skrývající se. To, co je možné poznat o Bohu, čteme Fepištové Řívanů, známe je s tým, lidé chtějí vidět Pána Boha.
34:56Jeden císař si zavolal mudrce a říká mu, ukaž mi pána Boha. Ten mudrc mu říká, pane, dívejte se na slunce. Nevím, kolik řekl. A panovník mu říká, jseš blázen? To oslepnu. a Mudec mu říká, vy se nemůžete dívat na služebníka Boha a chcete vidět jeho stvořitele, jenom blázem chce v tomto případě vidět Boha.
35:50Ale k tomu mravnímu zákonu nežasnete někdy nad tím, jak to pán Bůh podivuhodně stvořil v tom našem svědomí. Poslechněte Žímanum 1, 19, 20, nebo což poznáno býti může o Bohu, známe je s tým, Bůh za jisté zjevil jim, nebo neviditelné věci jeho, hned od stvoření světa.
36:28na věcech učiněných rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a božství, tak, aby oni byli bez výmluvy. Když mluvíte se svými přáteli, poukazujte, jak je to s jejich svědomím, kde se vzalo svědomí. To je obdivuhodný boží záměr, když tvořil člověka ke svému obrazu a ve 2. kapitole Žímanů v 15. verši ukazují dílo zákona, napsané na srdcích svých,
37:15když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, která se ve spolek obvinují, ane také vymlouvají. Svědomí zavazuje. Ale někoho k obdivu toho morálního zákona, někoho zavazuje k tomu, nebo vybízí, vede k tomu, že se vymlouvá.
37:51A jsme u velice významné věroučné pravdy, že totiž Pán Bůh mluví nejenom prostřednicím vesmíru, nejenom prostřednicím morálního zákona, ale Pán Bůh mluví především skrze své slovo a hned dodejme a to slovo tělem učiněno jest a přebývalo mezi námi a viděli jsme slávu jeho jakožto jednorozeného od Otce.
38:47a zpátky k Jovovi. Pán Bůh v jeho utrpení začal mluvit. Boží slovo bylo zatím poznáním, že začíná ve skutečnosti vidět hospodina. A co to bylo za slovo? My bychom ho v žádném případě nečekali, když se podíváte do písma.
39:22Když pán Bůh začíná hovořit v 38. kapitole, tolik kapitol, se snažili tlumočit boží slovo Jobovi jeho přátelé, nic se nedělo. Jenom to Joba vedlo k roztrpčenosti. Neutěšitelní těšitele. To je špatně, jak to tam zní.
39:55Teďka mně to vypadlo. Prostě potěšitele ne na své místě. Ale když, víte, já jsem s těma mýma očima na tom tak. Že nakazatelně, a nemám rád tuto kazatelnu, ale co jde o mně, já mám rád kazatelny, které mají takovou porci, takový, takový, no děkuji, prostor a tady hezky světlo, protože tady to mám nedost daleko,
40:40A k čemu kazatelna, když musí mít? Bibli takhle blízko, no. A nemluvě o sytli, ale tady se zdáš, že je dobré sytli. Tu odpovíděl hospodin Jobovi z Vychřice. Poslouchejme. Kdo je ten člověk, který zatemňuje radu výroky bez poznání?
41:10Přepásej si nyní bedra jako muž. Vyptám se tě a pouč mě. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz pokud víš něco rozumného. Kdo určil její rozměry, jestli pak víš? A nebo kdo nad ní roztáhl měřící šňůru, do čeho byly zapuštěny její podpěry? Nebo kdo založil její rohový kámen, když jítřní vězdy společně jásali a všichni boží synové hlaholili?
41:47a tak dále. Přečtěte doma. 38, 39, 40, 41. Otázka na otázku. Závěr prvých dvou kapitol, ten zní takto. No tak vidíte, tak já mám jenom Bibli v ruce. Tak já přečtu až ten skutečný závěr. Ne.
42:4340. kapitola Hlej, jsem nepatrný, co ti mám odpovědět? Kladu si ruku na ústa. Promluvil jsem jednou a již odpovídat nebudu. i po druhé, ale vícekrát ne. Následuji další stať, kde Pán Bůh přibližuje jedinečné stvoření ve smyslu slona a pak ve smyslu velké ryby v tom studijním překladu behemota.
43:41A co na to? Odpovídá Job. Vím, že dokážeš cokoliv a žádný plán pro tebe není nemožný. Kdo, že je tento člověk, který bez rozmyslu zakrývá radu, jistě povídal jsem o něčem, co nikdy nepochopím, bez rovnání se mnou jsou to obdivuhodné věci a nemohu je poznat.
44:16Víte, písmáky zaráží, že v těchto čtyřech kapitolách vlastně nečtěte nic o boží milosti zjevené ve vykoupení. Na druhou stranu Job říká, já vím, že vykupitel můj živ jest. A Job věděl, jak významné jsou jeho oběti za jeho děti.
44:57Ale někteří posluchači by rádi slyšeli celé evangelium v jednom kázání, tak si jeden farář postěšoval, že má rozpaky, když někdo na něm chce říct celý teologický obsah Bible, ale když hovoří Pán Bůh, ten vševědoucí, tak ví, co jsou v tom kterém případě ty nejpádnější argumenty.
45:33A v Torontě se obrátil jeden mladík z komunistické rodiny tady na severu Čech. Pracoval na farmě, staral se o zvířata, neměl co dělat, protože v našem sboru dostal Bibli. nevím, po měsíci, po dvou se vrátí a říká, jsem křesťan. A my koukáme a on vydává si, jde si, při čtení knihy příslojí, jsem se obrátil a znovu srodil.
46:12Stál se nadšeným křesťanem. Člověk se může obrátit na jakoukoliv knihu Bible, protože za každou knihou je ve skutečnosti odkaz na Pána Ježíše Krista a na spasení, které je v něm. Job začal vidět hospodina na podkladě utrpení, když pán Bůh se mu představuje jako svrchovaný Bůh, který má všechno ve své ruce.
46:55Jsme u apoštola Pavla. Apoštol Pavel vydává zvláštní svědectví. říká o tom, že mu byl dán do těla satán, anděl satán, pro kterého on má v sobě trn, aby se nepovyšoval, třikrát prosil,
47:37aby Pán Bůh ten trn od něj odjal a slyšel prosté. Dostí máš na mé milosti. Ale to utrpení v jeho životě hrálo obrovskou roli, aby se zjevením nadmíru nepovyšoval. Vlastně to jeho utrpení mělo velice pozitivní význam. Pavel se modlil, pán Bůh odepřel. To Pavlovo utrpení hrálo svůj význam a to nemluví o utrpení, když Ananiáš, ten boží muž tam v Damašku, byl vyzýván k tomu, aby se modlil za Pavla,
48:35tak pán Bůh Ananiášovi zjevuje, že Pavla povolává, aby mnoho pro něj vytrpěl. Samozřejmě mimo další skutečnosti. A to je vlastně to jádro dnešního poselství. Jestliže pán Bůh dopustí nějaké utrpení v životě svých dětí,
49:05Tak tím sleduje vždycky významný duchovní pokrok. Job říká, aj chaterný jsem, což bych odpovídal tobě. Ruku svou kladu na ústa svá, jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nejbrž i po druhé, ale nebudu víc přidávat ti. a je zvláštní, že utrpení křesťanů má navíc, vedle toho osobního efektu, má navíc dosah i v okolí, v případě přátel.
49:54A když apoštol Pavel píše z vězení do Filip, tak říká v první kapitole 12 až 14, chciť pak bratři, abyste věděli, že to, což mne obklíčilo, víte, římské vězení, k většímu prospěchu Evangelia přišlo, Takže vězení mé pro Krista rozhlášeno je po všem radouzu. I jinde všudy. A teď pozor.
50:28A mnozí z bratří v pánu, spolehše na vězení mé, hojnější smělost mají bez strachu luvit slovo. A poštol Pavel procházel utrpením vězením. Hrozný vězením samozřejmě. aby spolubratři měli větší odvahu k tomu kázat slovo. A my čteme v písmě, že my jsme vlastně divadlem tomuto světu.
51:02A svět vnímá, jestliže jsme v nějakém utrpení, ale vnímají to i spolubratři, spolusestry. a to, když obstojíme v tom svém utrpení, tak to má dopad v jejich životě. A poštol Pavel vnímal, že jeho utrpení má dopad i v životech nositelů Evangelia.
51:39Ale my nemůžeme končit jinak, než poukazem, tím spíše před námi památka večeře páně. Poukazem na pána Ježíše Krista. A tak se ho zmínit především, než Izajáše proroka, 53. kapitolu. Utrpení pána Ježíše to má dalekosáhlý význam po všechny věky.
52:16Byly to naše nemoci, které snášel, naše bolesti, které nesl. A my jsme si o ně mysleli, že je zasažen a ubyt od Boha. a zkrušen, ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění a na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
52:48Těmi jizvami, šrámami, tím utrpením pána Ježíše Krista bylo nám způsobeno lékařství. A kdo jednou z Boží milosti tomuto uvěří, ten nemůže pochybovat o tom, že když byl vydán Syn Boží, jako Boží beránek za naše hříchy, jak by nám a v něm spolu Otec všechny věci nedal.
53:33A tam na kříži, když byly světky utrpení páně, ti dva lotři, tak jeden se rouhal, byl zatvrzelý. A ten druhý musel onoho ruhačně napomenout, ani ty se Boha nebojíš, jež to si v témž potupení.
54:03a my jsme za jisté spravedlivě nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil. A pak se obrací k pánu Ježíši, aby se na něj rozpomenul ve svém království a pán Ježíš mu říká, amen pravým tobě, dnes budeš se mnou v ráji. Ta oběť Pána Ježíše Krista, ta měla a má věčné důsledky.
54:39Důsledky i v tom, že v našem utrpení si máme připomínat slova Židům 2,18, nebo že sám trpěl pokouším byv, může také pokušení trpícím zpomáhatí. Totože Pán Ježíš trpěl, může nám, našem utrpení, pomáhat. A čím je utrpení větší, tím se Boží děti více k Pánu Ježíši vinou.
55:16Mám množství zkušeností právě ze svědectví těch, kteří se v utrpení k Pánu Ježíši víc vinuli. Zmíním alespoň tu jednu velice osobní, když se k našemu vinohrádskému sboru připojovala jedna sestra, jmenovala se Jana Hrdá, už je na věčnosti.
55:48Byla mimo jiné významnou činovnicí mezi handicapovanými lidmi. Byla ochrnutá od krku až po chodidla jako ta známá americká křesťanka Johnny. Jen se připojila ke zboru, chtěla nějak pracovat na božím díle, začala psát přání k narozeninám, všem členům zboru, velice složitě určitým zařízením,
56:43Ale když jsem k ní přišel na návštěvu, byl to radostný člověk, který znal svého pána a který mu byl velice blízký. Končíme třemi citáty, na kterých bychom měli stavět svůj duchovní život. Ten první, Římanům 8, 28, Vímeť pak, že milujícím Boha všechny věci napomáhají dobrému.
57:22Ten druhý, v 1. Korinickým 10, 33, Pokušení vás nezachvátilo než lidské, ale věný tě z Bůh, kterýž nedopustí váš z pokoušeti nad vaší možnost. ale způsobit spokušením také i vysvobození. Abyste mohli znésti 1. Kor. 10, 13 a teď Izajáš 55, 8, 9 nejsou zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví hospodin.
58:05Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšuji cesty mé, cesty vaše a myšlení má myšlení vaše. Takového máme Pána. Jehož osobnost je nad veškerou naší stižitelnost, ale který v Pánu Ježíši Kristu se stal viditelným, Žítelným, konajícím a hodným našeho následování. A utrpení ta slouží jenom k prohloubení našeho duchovního života.
58:47A proto zůstaňme u těch slov Joba. Hospodin dal, hospodin tež odjal. Buď požehnáno jméno hospodinov. Postaňme, poděkujeme Pánu Bohu. Pane Bože, Otče náš, děkujeme, že dáváš své slovo a že skrze Tvé slovo jsme se mohli znovu zrodit z Ducha Svatého.
59:27Chceme se mu více učit. To je slovo více, respektovat více, mu přikládat náležitou váhu. A když se v našem životě objeví utrpení, dej milost, abychom ti podobně jako Job nepřivlastnili nic nemoudrého,
59:58Protože ty vším tím v našem životě sleduješ ty nejlepší cíle. Modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.