Prorok Zachariáš #24
Výraz Syn je v přepisu na 25 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Genesis 5Exodus 4Leviticus 10Numeri 25Ageus 2Zacharjáš 1Zacharjáš 2Zacharjáš 3Zjevení 2
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 5:14 Zacharjáš 3
- 10:13 Zacharjáš 1,8
- 22:07 Ageus 2,23
- 41:34 Genesis 5,1
- 46:45 Exodus 4,13
- 55:39 Leviticus 10,1
- 1:04:43 Numeri 25,1
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Takže bratři a sestry mi dnes, jak vám hudá, dvacátou čtvrtou biblickou hodinu nad proroctvím proroka Zechariáše. Já teda prosím, aby jsme si už připravili i to promítání, protože dneska budeme potřebovat promítat a můžeme tam dát jako úvodní ten obrázek toho velechněze. Takže Šá Arba Esrim, 24. biblická hodina nad prorokem Zechariášem.
0:45Já jenom trošku připomenu, my jsme vlastně v té předminulé biblické hodině ukončili to třetí noční podivuhodné vidění prorokem Zechariáše, kdy jsme končili s tím, že skutečně na konci času, doby soužení, hospodin podivu hodně bude jednat jak s pohanskými pronárody, ale tak především s Izraelem. A my víme tedy, že Izrael stále
1:09zůstává tím hlavním tématem té starozáchodní knihy zjevení proroka Zechariáše, čímž bez zesporu kniha Zechariáše je. Tak jsem se rozhodl, že čas od času vždycky vám také nadrámec řeknu něco o církvi, protože ta církev skutečně podle našeho chápání a konceptu výkladu, písem premilenialistického a tak dále,
1:39byla tajemstvím. Byla tajemstvím v dobách starosmluvní a vznikla tedy na letnice. A je tedy jasné, že mnoho textů v božím slově, zvlášť prorokově Zecheriášovi do detailů, který nezabývá se v té chronologii, co se s církví děje souběžně s Izraelem. Ale my jsme minule se trošku zase víc zabývali církví, zabývali jsme si trošku tou obhajovou i těch textů,
2:10které ačkoliv je jich málo, tak ale i ve staré smlouvě, jsou rozesety, myslím, v písmech staré smlouvy. A ukázali jsme si třeba na Žan 45. ukázali jsme si na které texty z písně písně a pak jsme si tak ukázali na pravdu další jeden z takových párných důkazů obhajoby toho pretribulacionistického pohledu očekávání vytržení věřících a církve.
2:35Takže to znamená před zahájením té doby soužení ukázali jsme si na ten soud odměn a na ty jednotlivé věnce, které jsou zaslíbeny věřícím z církve, které nakonec vlastně jsou i v knize chronologicky zjeveny a tak dále. Takže to si můžete připomenout, ale dnes tedy zpět do proroka Zechariáše a jdeme tedy dnes znovu do toho dalšího rozboru těch osmi podivu hodných nočních vidění.
3:11tedy jsme v 24. dní měsíce Ševatu, měsíc Ševat je 11. měsíc toho hebrejského kalendáře. Je to druhý rok kralování krále Dária Histabsesse, Čili kdybychom si to přepočetli na ten náš současný kalendář, tak bychom se dostali na rok 519 př. Kr. a tedy cca na 15. únor.
3:47Jak říkám, to, co je podstatné, opravdu, aby jsme ty paralely měli na mysli, byl to den, kdy si Izrael připomínal opakování tory po tom 40 letém putování pouští na začátku těch událostí knihy Deuteronomia. Takže dnes nás čeká čtvrté noční vidění. A já chci, abyste si všetky ty noční vidění zapamatovali, abyste si ke každému tomu vidění pamatovali něco,
4:17čím to vidění je specifické, protože pak si daleko s náze vzpomenete, o čem to vidění bylo. Takže to první vidění to byly ty jazdci a to mirtoví. Jestli si vzpomínáte druhé, když byste si chtěli připomenout, tak byste si vzpomněli na co a tam jsme se zdrželi velice dlouho. To byly vlastně celé dějiny pohanů v kostce a byly to přesně ty rohy
4:43a ty čtyři kováři. A třetí to byl tedy ten muž měřící šňůrou a to neopevněné město Jeruzalema a jeho budoucí sláva na konci doby. A když tedy přijde na to čtvrté vidění, tak to si budete taky velice snadno pamatovat. Ale také se u něj chvíli, nechci říct kolik, nedohadnu, ale zdržíme se, protože je hodně hluboké a důležité. Takže já ho nejříš přečtu celé.
5:14A pak si uděláme takový určitý zase základ k tomu, aby jsme ho mohli společně rozebrat. Takže budu číst z proroka Zachariáše z třetí kapitoly od prvního verše. Potom mi ukázal velekněze Jošu, stojícího před hospodinovým andělem. A Satan stál po jeho pravici, aby ho obžaloval. Hospodin řekl satanovi, ať tě napomene hospodin, satane, ať tě napomene hospodin, který vyvolil Jeruzalém.
5:54Což to není poleno zachráněno z ohně, Jošua byl oblečen do špinavých šatů, když stal před andělem. Ten promluvil a řekl těm, kteří stáli před ním, sundejte z něj ty špinavé šaty. A jemu řekl, pohleď, odňal jsem od tebe tvou vinu a obléknu tě do slavnostních šatů. A řekl, ať mu vloží na hlavu čistý turban.
6:28Vložili mu na hlavu čistý turban a oblékli mu šaty. Zatímco anděl hospodinu vstál. Potom hospodinův anděl napomínal Jošu, toto praví hospodin zástupu, jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat můj řád, také ty budeš obhajovat můj dům a střežit má nádvoří. A dovolím ti přicházet mezi ty, kteří zde stojí.
7:01Slyš, veleknězi Jošo, ty i tvoji druzy, kteří sedí před tebou, neboť tito muži jsou znamením, že přivedu svého otroka výhonek, neboť pohleďte na kámen, který jsem dal před Jošo. Na jednom kameni sedm očí. Hle, vyryjí na něm nápis, je výrok hospodina zástupů a vzdálím vinu této země v jediném dni.
7:33V onen den je výrok hospodina zástupů, budete zvát jeden druhého pod révu a pod fíkovník. Takže uceleně jsme si přečetli toto proroctví, možná mnoho z těch věcí už jste dokázali, s některými věci. Asociovat, kdo je zběhlejší ve čtění písma, tak určitě při čtení proroctví byste měli přemýšlet v mysli,
8:07jak to k vám mluví, co to říká, s čím si to spojujete, na co to asi poukazujeme. A je pravdou, že samozřejmě čím víc toho z božího slova znáte, tím více vám může Duch Svatý ve vašem srdci ukázat na některé věci. Samozřejmě, když toho znáte málo, ukáže vám toho také málo. Ale určitě jste pochopili, že těchto deset veršů je tak obsáhlých,
8:36že zaujímá teologii od eschatologie až po soteriologii. A kristologie je tady úplně obrovským způsobem demonstrovaná, A takže, co nás čeká asi v rozboru, to bude tolik věcí, protože toto proroctví odhaluje mnoho. A jak říkám, nejenom věcí eschatologických, ale i tedy znauky o osprvedlnění, čili spasení, soteriologie.
9:08Je tam výrazná postava pána Ježíše Krista, čili tyto texty jsou silně christo-centrické. Takže určitě veliká věc. Ale aby jsme z toho mohli vytěžit maximum, tak musíme jít postupně. A já tedy začnu hned tou první větou. Já bych chtěl, abyste se trošku zamysleli, jakým způsobem vlastně i ty samotná vidění začínají. Víte, když začínáte nějakou exegezi, tak byste si měli opravdu uvědomit i třeba nejenom, co čtete,
9:43Ale jak je to zapsáno, samozřejmě gramatiku, způsob vyjádření, jaké slova jsou použity, jaké samozřejmě časy, rody, to je k tím spojené. Ale je zajímavé, že toto čtvrté výmění se vymýká hned z hebrejsté, z bystří, ale i my v češtině musíme vidět, že něčím se liší. Často to přijde mi leda vele. Tak já to ukážu, o co mi jde, jak byste s tím měli pracovat s tím textem,
10:13protože máte na to i domácí samostudia. Takže čím začínalo první vidění? První vidění Zachariáš 1.8 začíná větou Viděl jsem v noci. Druhé vidění začíná Zachariáš 2.1 Pozvedli jsem oči a v tom jsem uviděl. Třetí vidění začíná, pozvrduj jsem oči a v tom jsem uviděl. Ale to čtvrté začíná jinak.
10:44Potom mi ukázal. A tady jsme u té krásy hebrejštiny a slabosti češtiny. Tady vám ukážu jednu odbočku, ale jazykovou, ale vy už některé věci ovládáte z těch předešlých našich zamišleních a odboček. A to je to, že ve všech těch ostatních, a zaměřte se i potom na ty další vidění, jak budou začínat, totiž ty věty vlastně začínají slovesem, který je v tom základním tvaru.
11:14V tom, si pamatujete, slovesa hebrejská mohou mít ve svých kmenech sedm základních tvarů, které vyjadřují určitým způsobem úplně jiný mód. A říkal jsem, ten základní je kal. Kal vyjadřuje prostou aktivitu. Četl jsem, pral jsem. Něco v tom smyslu. Takže když by to bylo tady, tak rajity, což je perfekt první osoba, hebrejště ale nemá časy biblická.
11:44Rozumíte to, že jsem vám vysvětoval, že v biblické hebrejště v dobách sepisování kánonu hebrejště nerozrušovala minulost, budoucnost, přítomnost, je mnohem složitější, ale my nejčastěji ten perfektní tvar překládáme jako něco, co se stalo v minulosti. Takže pozvedl jsem oči, viděl jsem. Ale uprostřed té menory, sedm kmenů, sedm je ten hyfil.
12:11A my nemáme v češtině žádný takový tvar slovesa a tak proto jste si všimli, že čtvrté vidění překladači přeložili potom mi ukázal. Ale doslova tam není ukázal, ale je tam použito toto sloveso, které v základním tvaru znamená vidět, právě v hyfilu. A teda ve Brejštině by to znělo va-ja-re-ény. Va-ja-re-ény. A kdybychom to chtěli přeložit,
12:38musíme to přeložit celou větou. To je třetí osoba rodu jednotného. Je to ale imperfect, ale sva-v-constitutive, což je spojka, která posouvá v tom narrativu ten děj do stejného modu jako perfekt. Takže by se měl překládat minulým časem. Ale to, co je důležité, je to hyfil. Já jsem vám říkal, že hyfil je něco, ten kmen, kdy někdo něco způsobí, aby se něco stalo.
13:10A to má potom důsledek na toho, který je v tom slovesu zmíněn. A slovesa hebrejská, i když jsou jedno slovo, mají obrovskou sdělovací možnost, protože ta koncovka va, ja, re, eny znamená, že mě. To ny na konci znamená mě. A to, že to je třetí osoba, tak co by to znamenalo? Jak byste to zkusili přiložit? Takže on způsobil, abych já něco viděl.
13:38Rozumíme tomu? My to překládáme do češtiny, že on mi ukázal. Ale to už je hodně obroušené. ale tady je opravdu použito slovesový filu a znamená, že kdo tedy způsobil, abych já něco viděl. Byl to hospodin. Takže opravdu tady v tomto vidění je ještě větší důraz na to, že tady pán Bůh způsobil, aby prorokovi bylo odkryto něco ještě hlubšího,
14:07než to, co mohl zahlédnout sám v těch viděních. Dokážete mě pochopit, na co narážím? Prostě pán Bůh musel způsobit ještě víc v tom prorokovi, aby on toto, co teď budeme rozebírat, uviděl. Takže kdybychom to chtěli přeložit opravdu nejvěrněji, tak by to mělo opravdu znít.
14:38A potom hospodin způsobil, že já jsem uviděl. Trošku rozdíl ukázat. To jsme to tak trošku smetli ze stou. Ale co? A my teď se budeme zabývat něčím, co naprosto převýšuje ještě i ty ostatní vidění, protože nám ukazuje nebeskou scénu, kde vlastně vidíme několik postav, mnoho postav,
15:13a je nám vzkráceně řečena duchovní realita, duchovní realita přesahující tento hmotný svět, a v této realitě bylo prorokovi hospodinem způsobeno, že mohl vidět duchovní situace Izraele, Božího vyvoleného lidu, jaká je před samotným Bohem a co hospodin hodlá učinit.
15:47Takže určitě jste si všimli, že je to velice zvláštní scéna. Něco podobného, aniž by nám bylo řečeno komu to, kdy pán Bůh ukázal, byl pohled vlastně do té trůní slávy hospodina na výsostech, kde například na začátku knihy Joba vidíme, což nás musí šokovat, že tady je přítomen další osoba, kterou bychom tam asi v trůním sále nečekali.
16:17Jsme v trůním sále v nebesích před tváří hospodinova anděla. Všímejte si, zase tam bude trojice boží, Protože vidíme, že hospodinův anděl mluví jako hospodin, ale zároveň mluví hospodin sám, to už jsme si vyložili. Že tedy zde je jednoznačně přítomen Bůh Otec, Duch Svatý a Pán Ježíš před svojí inkarnací. Je tam spousta andělů, to si potom budeme demonstrovat,
16:46ale je tam ještě někdo přítomen. Je tam přítomen osoba, velekněze Jošui, což bude i hlavní část dnešní biblické hodiny, ale ještě někdo přišel. Je tam samotný Satan. A co by vás mělo udivit a budete mít domácí úkoly? Kde stál?
17:18Po pravici. Zvláštní pozice. Zase nechám nějaký domácí úkoly. Tak přemejšlejte v žálmech nebo v božím slovu. Nebo kam třeba pán Ježíš usedl. Co asi vyjadřuje místo pravice. Jestli má význam, jestli usenete někomu po pravici, po levici, nebo když třeba nějaký žálmista říká, hospodin je po mé levici. No, tak všímejte si i tyhle věci,
17:43protože i to má velký význam a přemýšlejte. Takže zkuste zemýšlet, co to tedy je za pozici, kde se zjevil, kde stojí. České místo. To je velmi významné místo. a mnoho lidí se v tomhle pohledu děsí a vůbec neznají písmo, protože samozřejmě vidí čerta z rohy, jak pečev, já nevím, kde co. Bible nám osobu satana, nížete pekel, představuje jednoznačně jako padlého cheruba,
18:20který je vládcem, doslova bohem z malým B tohoto světa, Hospodin mu dal pravomoc mít vládu nad vzbouřním světem a hříšníky. A co nás tedy uchvacuje, proprve se to dozvídáme u Joba. Tam také vidíme, že Satan přicházel před hospodem Job a Zachariáš. Kdo je starší? Samozřejmě kniha Job je mnohonásobně starší než události ze Zachariáša.
18:55Už tehdy boží lid věděl, což muselo být veliká věc, zvláštní, že tento padlý, co znamená slovo satan, věděli byste, to je hebrejské slovo, satan. Žalobce nebo odpůrce, protivník. Doslova tady vyloženě z tohoto textu je vidětá jeho role, jak pomáhal Jošovi, jak přišel před hospodina se zastávat božího lidu. A spomeňte si, víte, proč o tom mluvím, my se k tomuto osobnosti dostaneme ještě dál,
19:31ale mnoho křesťanů si vůbec tyto vážnosti neuvědomují. Berou satana pohanským způsobem, formou dualizmu, že tady dole někde je satan, tady je pán Bůh a oni spolu bojují, chvíli vyhrává satan, chvíli vyhrává pán Bůh. Takové to vůbec v realitě není. Na písmu víme v mnohých místech, a toto je jedno z nich, že Satan až do dnešního dne má přístup před Boží trůn.
20:03A víte, že až do toho okamžiku, o kterém jsme už trošku mluvili v rámci všeobecné eschatologie, než dojde k té bitvě Archanděla Michaela, než hospodin nechá satana svrhnout z nebe, k tomu nedošlo. Tak co tam chodí dělat? Chodí na nás žalovat. Ale církev si myslí, že to je věc jenom církve, ale tady vidíte, že on to dělal už dávno předtím, než nějaká církev byla.
20:35Žaloval primárně i na Joba. A vidíme, že tady jeho úloha jednoznačná, že zaluje samozřejmě i na boží lid Izrael, tady konkrétně na Jošu. Takže vidíte, je tam obrovské mnoho věcí, takže i demologie, angeologie, všechno tyto texty pokrývají. Ale pojďme. Abych chtěl, kdo je nejhlavnější postavou v tomto videní, není to žalobce, je to hospodin sám samozřejmě.
21:05Samozřejmě máme tu proroka Zechariáše, kterému hospodin způsobil, že toto viděl, ale je tu ta osoba, o které jsme zatím nemluvili. A zároveň mluvili, a to je kněz, velekněz Jošua. Když si vzpomenete na ty mé biblické historické úgody k rozboru knihy Zechariáše, tak jsem vám slíbil, že přijde čas, ale ano, už je tu,
21:35že se budeme touto osobou hodně zabývat, protože je velmi klíčová k pochopení dalších věcí. Ale my už jsme na ní narazili. U koho? My jsme před Zachariášem probírali jiného proroka. Agea, Chagáje. A už tam jsme si poukazovali, že když mluvil prorok Ageus, tak mluvil prvně k Zerůvávelovi, synu Šeltělovu,
22:07dále také mluvil k Jošovi, synu Jechosrokovu, veleknězi a k celému zbytku lidu. A my, když jsme probírali Agea, tak jsem si dal tu práci, že jsme spolu strávili ten čas nad Šealtielovým synem Zerubávelem. Proč? Protože celé to proroctví Agea končí. Ageus 2.23 v onendem je výrok hospodina zástupu, tě vezmu, můj otroku Zerubávely, synu Šealtielův, je hospodinův výrok
22:40a učiním tě pečetním prstenem, neboť tebe jsem vyvolil, je výrok hospodina zástupu. Proč je Šáltěluv syn zrubával tak významnou osobnost? A proč Ageus opravdu se primárně soustředil na něho, kdežto Zechariáš se soustředí na Jošu? Kdo to byl? Tak to už víme. Byl to syn Šáltěluv, ale čí to byl tedy potomek a čí to byl předchůdce?
23:05Je to pokrevní linie, ne tělesná, ale dětičná, královského rodu domu Davidova. Neboť čí to byl syn? Byl to přímý potomek krále Davida přes Šelomouna, až po zbožného krále Jošiáše, jeho syna Elia Kýma a jeho syna Elia Kína,
23:35který šel do vyhnanství babylonského. A my jsme si řekli, že hospodin přísahal sám při sobě a proklel, že nikdo z této linie nikdy neusedne na královský trůn. Ale kdo jediný má nárok na královský trůn? Davidův, jenom tato linie. A tak ale víme, že v určitém roce, a vy si vzpomeňte, k babylonského vyhnanství projevil babylonský král milost Eliákínovi
24:12a jeho propustil ho ze žaláře a Eliákin měl syna, Šaaltiela. Já jsem říkal, co znamená to jmeno Šaaltiel. Vyprosil jsem si ho na pánu a narodil jsem mu Zeru Vável, což znamená doslova Bável, to je Babylon a Zeru je semeno, takže narodilo se mu símě babylonské. A Zerubável je ten místo držící, který je potom jmenován v knize Ezdraž,
24:43a nechměl až je jeden z těch hlavních, kteří vedou ten lid po výnosu krále Kýra, aby šli a obnovili chrám v Jeruzalémě. A já jsem vám říkal, že to je strašně důležité, protože právě z těchto beder se po uplynutí dalších přesně daných počtu generací, ty generace byly přesně dvané, od stvoření světa po Abrahama,
25:08od Abrahama po krále, krále po Babilonské zeď, až po Krista, to šlo vždycky pokolika. Tak, jsou ty čísla, to je ta biblická číselná, vy tak přesně to všechno zapadalo. Tak kdo se narodil, kdo byl potom konzoru Bávela? A koho on byl obrazem? Jeho tělesným přímým potomkem byl Jozef. Ne Sarimatie, ale Jozef, tesař, otec, adoptivní prakticky,
25:42pána Ježíše Krista, manžel Marie. Skrze jeho šviny tedy, protože on přijal Ježíše Krista za svého, neboť mu to poradil kdo, mu to přikázal sám anděl, má tedy pán Ježíš jednoznačně nárok na královský trůn. Ale zároveň pán Bůh dostal své slovo, že není tělesným potomkem z této linie. Protože se narodil, byl počat z ducha svatého.
26:16Ale Marie, na rozdíl od toho, byla z jiné větve Davidova rodu. Takže když jsem vám říkal, čím to tedy vrcholí, Zeru Bável je před obrazem naplnění, protože on není samotným tím pečetním prstenem, ale celýho život, jeho úloha při obnově druhého chrámu měla poukazovat na koho? Na samotného pána Ježíše Krista. Ale my jsme teď u druhé osoby této dvojice
26:46a to je pozice kněze a to dokonce velekněze. Tak už přemýšlíte, jaký role v sobě pán Ježíš má, jak je zahrnuje a jak je k tomu vedli cesty. A aby jsme to vůbec dovedli pochopit, tak já věřím, že mnoho křestenů naplosto se topí v rodokmenech. A se topí v některých vedlejších, to je jedna věc, ale když nechápou tu obrovské bohatství toho rodokmenu,
27:17který prokazuje mesiářství a ty smlouvy, to je smutné. Ale teď jsme u rodokmenů velekněžských. A tam si dovolím říct, že to bude ještě větší tragédie, očekávám. A přitom je to strašně důležitá věc. Protože my čteme, a teď jsme si to i na veliko, na veliko, přibýmínali na oslavách a konci vlastně čtvrté adventní netěle,
27:45že když tedy přišli ty mudrci, tak v jedné písni jsme zpívali, že přinesli dary. A ty dary něco vyjadřovaly. Vyjadřovaly trojí úřad Pána Ježíše Krista. A ten byl jaký? A je. Přinesli mirhu, zlato, kadidlu. Takže zlato bylo pro. Myrha byla pro
28:16Kadidlo pro kněze. Takže jsme u Jošui. A samozřejmě je vám jasné, že Jošua musí obrovským způsobem poukazovat na pána Ježíše Krista. Ale aby jsme ho nevytrhli z kontextu. Takže jakým způsobem Zerubával poukozol na pána Ježíše Krista, to už ovládáte. Míte i ty přesmičky v rodokmenech
28:46a tak dále, ale pojďme tedy se zaměřit na velekněz Jošů, který v Zechariášovi bude zmíněn ještě několikrát. A je velmi ústřední. Tak první věc, kterou si řekneme, je, že Jošua, Ješua, syn Joosadakův, co jeho jméno? Jak se jmenuje? A to je zase ta moje neoblíbená část,
29:17no částečně oblíbená, protože na ní stále upozorňuji, ach ty naše překlady. Ach ty naše překlady. Kdybychom tedy překládali Bibli věrně a všude jsme dodržovali princip toho, že stejná slova překládáme stejným způsobem. Jo? Tak dám příklad. Když bude v Bibli třeba Matthew, tak jak ho přeložíme do češtiny? Kdo je Matthew?
29:43Matouš. A přeložit byste to jako Karel? A přesto naši překladači jsou velice prodní. A tak máme ve brejště pouze jedno jméno. A to je Jehošua. Toto jméno je spojeno ze dvou části. Je to zkratka pro svaté, svaté, svaté boží jméno, které Židé nikdy nevyslovují a které my vyslovujeme také pouze v té zkratce.
30:15To znamená jah, to můžeme, to je správně. Haleluja, ale my nevíme, je to plné, ten tetragrammaton, to svaté moží jméno, které v českých biblích je hospodin. Takže jehoho šua je teda spojení toho nejsvětějšího božího jména, zjeveného lidem, a potom slovesa, jaša, hyfilu. Takže kdybychom to chtěli úplně přeložit,
30:48tak to znamená, že já je ten, který způsobuje spasení. O my tomu řekneme, že je spasitel, ale to už je vykucháno, že? Že tam se ztrácí ta činnost. Takže jméno Jehošua. Ješua. A představte si, my jsme, jak říkám, díky našim překlodům uváděni často do zmatků, že toto jméno se do řečtiny, tak víte, že řečtina, jak se řecky řekne šl,
31:21no nemá šl, že jo, oni to neumí, tak to museli nějak přepsat, jako my nemáme některé jiné, my taky nemáme fl, ale máme thl a tak dále, tak někdy nemáme v tom jazyce tu pomůcku. Tak jak si myslíte, že se zase Jošua přepisuje do kojné řečtiny? No to určitě nevráví. Jezus. Jezus. A z latiny potom ještě z toho máme my v češtině potom Ježíš.
31:53Takže neexistuje a nikdy neexistoval žádný Jozua, Jezue, Jošua, Jehošue, Jošua. A tak správně, kdybychom měli česky říct, tak jestli je Métiu Matouš, tak kdo je tohle? Tak je to Ježíš. A když máme knihu, která následuje po Deutronomiu, která zachycuje dobu 1400 let před Kristem,
32:23tak by se měla ta kniha jmenovat kniha Ježíš. Ale lidé si myslí, že tam je jiné jméno. Není. Takže je to stále to samé médno. V hebrejštině, v řečtině, v latině, ale samozřejmě originálním jazykem je pouze tady, tedy hebrejština. Takže je to Jehošua. A samozřejmě ono to má svůj význam, protože už Jozue obrovským způsobem jeho život, poslání,
32:55mělo ukazovat na pána Ježíše Krista. Neboť ne Mojžíš uvedl lid do zaslíbené země, ale právě Ježíš. A to je obrovská paralela. Ale mnoho lidí si neuvědomuje, jak obrovský významný Jozua, Jehošua měl významná. A teď máme Jošu. Lidi řeknou Jošua, tak to už zní jako Ježíš. Ale no ne, je to Ježíš.
33:25Takže my, kdybychom to četli, tak vlastně kdo stál před andělem páně, tam stál Ježíš. A zkuste si to doma takhle přečíst. Takže to je první věc, na kterou vás upozorním. A teď pojďme tedy na jeho šůl, syna jeho Sadakova. Takže první, aby jsme si mohli uvědomit, tak kdo byl izraelský král, titul krále, to chápeme. Ale co velekněz nebo kněz? Jaká je role kněze?
33:54Tak ale pojďme od začátku. Jaká byla role krále? Jaká je role krále? Vládnout, soudit, být spravedlivý, chránit, bojovat. Určitě víte víc věcí. Přijímat pocty, má být projevoná vám úcta a tak dále. soudil a tak dále. Přemýšlejte, ale to jsme probírali v jiné linii.
34:27A teď máme roli kněze. Jaká byla a je role kněze? Být prostředníkem. A to byli proroci. Tak, tam jde o ten směr. Takže prorok zastupoval koho? Před kým? Zastupoval hospodina před lidmi. Přinášel jim tu boží zvěst. Ale co děl kněz?
34:57A teď jako chápejte, že jsou samozřejmě určité výjimečné situace. Kněz mohl také prorokovat. Navíc Zechariáš, prorok, byl povoláním čím, nebo kým. Byl knězem. Ale takže se ty služby mohly prolínat. Mohly? Mohly. Takže co dělal kněz? kněz primárně zastupoval člověka před hospodinem.
35:29A až do ustanovení nové smlouvy, jak jste mohli předstupovat, jak mohli lidé přicházet k hospodinu. Každý, jak se mu zlíbí, dveře byly do kořán, pojďte ženy, děti, mladí i starci, pojďte do svatyně svatých, vítáme vás. No v žádném případě. Ve starém zákoně od vydání smlouvy bylo naprosto nepřístupné, aby člověk mohl přijít sám před hospodina.
36:02Ne, že se nemohl modlit. Martin mluvil o modlibě. Modlitba je stará jako svět sám stvoření. Ale přístup hospodinu byl po celátá období, až do ustanovení smlouvy, pro člověka uzavřený. A aby to lid chápal, tak pán Bůh ukázal ty nebeské věci, takže je zjevil Mojžíšovi na Chorébu a on podle nich měl udělat stan setkávání.
36:35A i tam vydal hospodin zákon a skrze zákon všetky ty rituály, jak byl postaven stan setkávání, si měl člověk uvědomovat, jaké je jeho postavení před svatým Bohem. A tak víme, že ta diskriminace byla obrovská. Gendrov je nevyvážena, protože tam bylo několik nádvoří. dvoří. Lid obyčejný mohl někam, ale to nebudu opakovat, to si nastudujte,
37:09někam mohli muži a někam mohli jenom kněži a někam mohl jen jednou za rok sám velekněz. My žijeme v době nové smlouvy a tak platí nová věc, takzvaný zákon všeobecného měství. To znamená, my všichni v nové smlouvě, ať muži i ženy, máme tuto možnost představovat přímo k hospodinu,
37:43ale ne bez prostředníka. Zůstal stále jediný prostředník mezi Bohem a člověkem. A to je člověk a Bůh a velekněz jedné roli, Kristus Ježíš. A víte, ta ledabilost a dnešní nezájem o starý zákon vůbec způsobuje, jak se často chováme v domě božím. No kam máš boží děcko, v Kristu můžu všecko.
38:16A to je katastrofa. Jsme vedeni k tomu, aby jsme pochopili, co pro nás Pán Ježíš Kristus udělal, aby jsme znali starý zákon. Mohlo třeba král jít a obětovat hospodinu? Jeden to zkusil a ze zlou se potácel. Ukrétně odešel s malomocenstvím. Takže prostě něco, že by si kněz osvojoval rody krále,
38:47A nebo dokonce, že by král, podívejte David, jaký to byl muž podle božího srdce. Byl to muž podle božího srdce? Byl. A mohl takový David třeba přijít a vzít si z chránu umluvy nebo si posedět ve svatyni svatých. On neexistoval. Neexistoval. A my čteme po tom roztržení té opony, obětování Kristova těla, že máme smělý přívstup v těch duchovních sférách až do vele svatyně svatých.
39:20Docenujete to? Docenujete. Ale jak tam chodíte oblečeni? Jak chodíte připraveni na setkání s hospodinem? Co by se nás mělo dotýkat? Protože všetky tyto věci nám už jsou zjevovány od starého zákona. A to, že máme Pána Ježíši Krista, neznamená, že ta osoba, ta bytost, ten trojjediný Bůh, který přebývá v té nejsvětější svatyni, se změnil.
39:55Nebo si snad myslíte, že se změnil, že říká, teď mi to vadí, ať už mi to nevadí a teď je to dobrý. Ne, my čteme o Pánu Bohu, jedna z jeho vlastností je jaká? Že je neměný. On je stálý, on je tentyž včera, Dnes i na věky. Ale církev ho vnímá fluidněji, že? Bůh starého zákona, ten to bral až moc vážně, ale Bůh nového zákona, ten už to tak vážněji nebere.
40:26Ne. Dejme si velkej pozor, co si skrze Krista dovolujeme. A jak si ceníme samotného Krista, co nám vůbec on umožnil, kam smíme? Jošua, velekněs. Takže pojďme se tedy zamyslet na tou rolí velekněze. Role velekněze. Z hebrejského pojetí tradice se bere, že za prvního velekněze na této zemi považovali židé koho?
41:00Věděl by to někdo? Nevychází to z biblických informací, ale z tradice, takže já to neříkám s autoritou, ale věřím, že na tom je mnoho pravdy. A je to určitá taková věc, na kterou můžeme přemýšlet. Kdo podle rabinské židovské tradice při výkladech písma je uváděn jako první velekněz? Zkuste přemýšlet. Já poradím, že byl sedmý a chodil s někým.
41:34Byl to Henoch. Podle židovské tradice byl prvním knězem, veleknězem božím, Henoch. Sedmý od Adama. A my o tomto muži čteme, že chodil s Bohem a dostalo se mu svědectví od pána Boha a byl Bohem vzad. Genesis 5.1. Henoch žil 65 let a splodil metušelácha. Po splození metušelácha chodil Henoch s Bohem 300 let a splodil syny a cely.
42:04Henoch chodil s Bohem a už nebyl, protože ho Bůh vzal. My víme také nepřímo i přímo z písma, že Henoch byl určitě prorok, protože prorokoval. Máme jedno jeho proroctví zapsáno kde? V listě judově. A o čem prorokoval Henoch? O příchodu páně. Víte, jaký máte představy o předpotopních lidech? Někteří nevěří na potopu, ale uvědomte si, že pán Bůh určil,
42:33že z té předpotopní doby se nám dochovalo jenom část informací. Ale biblisté i archeologé bibličtí předpokládají, že ta předpotopní doba až do potopy byla velmi vyspělá civilizace. A že oni Pána Boha znali mnohem víc než jenom to, co je nám napsáno v těch prvních šesti kapitolách. A chápe, že Pán Bůh nepokládal za důležité, aby se něco víc z té doby přímo přeneslo.
43:00Ale je při nejmenším domyslitelné, že to, co máme v písmu zapsáno, to je jenom setina toho, jak ta doba vypadala. Dokonce o životě samotného Krista čteme, že kdyby všechno bylo napsáno, co pán Ježíš učinil, tak kolik knížek by to bylo? 12, 13 den? Kolik typ než? Že by to nestačilo. Tak si představte, celá předpotopní doba.
43:29To je více jak 2000 let existence této planety odstvoření, je v Biblii schrnuta do pouhých šesti kapitol. Ale jdeme dál. Takže biblická tradice říká, že ten úřad toho kněze mohl zastávat i Henoch a že do jisté míry, přesně jak říkal Karel, potom neformálně vlastně tu pozici zaujímali i ty otcové víry. Ať už to byl. Abraham, nebo Izák, nebo Jákov, oni vlastně obětovali,
44:04oni uzavírali s hospodinem tu smlouvu, ale nebyli v tomto směru přímo titulováni. Přesto už krátce po potopě vystupuje na scénu velice významný kněz. Kdo? Melchísedech. A to bylo kdy? To bylo v životě Abrahama, když Abraham se vracel z bitvy nad krály, když vysvobozoval, to je asi první válka, zaznamenaná v písmu,
44:34když se vracel, když vysvobodil svého synovce Lota, tak potkal velice zvláštní osobnost, osobu. A tato osoba je nazvána Melchisedechem. My ho ničteme v písmu mnohokrát. A této osobě Abraham obětoval desátky. A my čteme, že tento Melchísedech, král Sálemu, kněz nejvyššího boha,
45:09je bez počátku a konce a bez debat přímo poukažuje na samotného pána Ježíše Krista, neboť on sám je v listu židům představen, že je knězem podle řádu Melchise decha. Ale pojďme dál. Pojďme do toho áronského ustanovení kněžství, protože to je to, s čím se setkáváme tady a to, co máme i v této knize. Takže po výjítí z Egypta a vydání zákona na Chorébu,
45:41byl ustanoven kněžský řád, který je nedělnou součástí synajské smlouvy. A v tomto kněžském řádu byl povolán Áron, aby se on a jeho potomci stali tím zástupcem hospodinovým, prostředníkem mezi člověkem a Bohem. Věděli byste, kdy k tomu okamžiku zjevení došlo?
46:15Došlo k tomu už prvopočátky, když hospodin přesvědčuje Mojžíše, aby šel do Egypta a vyvedl ten lid, který je Mojží s nadšením souhlasil a řekl, rád půjdu. No ne, víte, že to je první místo v Biblii, kde čteme, že hospodin splanul hněvem. Víte, že až do této okamžiku, té čtvrté kapitoly, nečteme,
46:45že by hospodin splanul hněvem. A víte, proti komu splanul? Splanul hněvem proti Mojžíšovi, protože Mojžíš hledal všecky možný výmluvy, aby nemusel naplnit svoji službu. Přesně si přemýšlejte, jak vy se stavíte ke službě před hospodinem. Mojžíš, nejpokornější muž na zemi, říká Exodus 4.13.
47:18Na to odpověděl, dovol panovníku, pošli prosím někoho jiného. Koho pošleš? A tam čteme, hospodin splanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl, což pak není Levita a Ron, tvůj brater, vím, že on umí dobře mluvit. Na tohle vychází ti naproti a když tě uvidí, bude se ze srdce radovat. Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst.
47:49A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat. Je zvláštní verš 16. Přemýšleli jste nad tím? On bude za tebe mluvit klidu, on bude tobě ústy a ty mu budeš? Bohem. Takže teď obrazy, to nestačí dnešní biblická vztah Árona a Mojžíše. Zajímavé je, Mojžíš si stěžuje, že nechce být poslán.
48:18A zase boží svrchovanost a boží vševědoucnost se projevuje i v teologie. Co říká hospodin? Mojžíš se pře s hospodinem, že nepůjde. A pán Bůh říká, já pošlu Mojžíše, teda Árona, aby ti šel naproti. Všimli jste si? On říká, ne, Áron, už ti jde naproti. Takže nějaké teologické domněnky, že prostě se stalo něco a na to navázalo něco.
48:43To znamená, že tím, že byl Mojžíš neposlušný Bohu, tak Pán Bůh poslal Árona. To by anulovalo to, co je tady sdělené. Tady je napsané, že Mojžíš si hospodinu stěžoval. Pán Bůh s ním vedl konverzaci, ale už dopředu mu poslal naproti Árona. A tak Mojžíš se stal Áronovi bohem, vozovkák s malým B, a Áron byl těmi ústy.
49:17A tak tedy není ničeho divného, že tedy právě Áron se stává potom tím otcem té velekněžské línie, ustanovený veleknězí. Ale abyste od počátku věděli, tak jak je to s tou královskou línií a tou línií kněžskou. Jak je to s královskou liní a s liní kněžskou? Byly spojeny, odděleny, králové mohly být zároveň kněží,
49:42nebo z jaké linie tedy jsou? Mojžíš, odkud byl? Z jakého kmene? Levíci. Levíci. Určitě. A kdo mohl sloužit hospodinu v krámě? Pouze a jenom levíci. A kněžský úřad mohli zastávat pouze a jenom kohenovci. a velekněžský úřad mohli mít jenom opravdu přímý potomci koho? A Ronovi. Takže za domácí úkol nastudujte, že opravdu velekněz si mohl vzít,
50:16co si chtěl na sebe, když šel k hospodinu. Vůbec pánu bohu nezáleželo, jak šlo mu o srdíčko velekněze, že není důležité, bratři a sestry, co máte na sobě, jakou úctu projevujete, když přijete do kostela a do schromáždění. Berte si na sebe klidně tepláky, montérky. Už od starého zákona vidíte, že pánu bohu vůbec nezáleželo na tom,
50:41jak měli knězí předstupovat před hospodina. Bylo to nahodilé, šlo o srdíčko. Ale víc, že ne. Prostě je to katastrofa. A právě neznalost těchto věcí vede k tomu, jak dneska vidíte, že je večeře páně a jak se někdy dovedeme opravdu k takovýmto úkonům postavit. Opravdu to není náhodou. Já nemám čas na to, abych rozebral celý třeba městský oděv.
51:09Ale pánu bohu šlo i o ty detaily, co bude na těch třásních toho roucha. Každá ta věc měla svoji symboliku. A co myslíte, mohlo to být modrý, zelený, oranžový? To bylo na volbě kněze, že si mohl zvolit třeba barvu té suknice, nebo z čeho mohla být ta čepice, nebo co na ní mohlo být napsáno, na jich, nebo podle zrovna vkusu.
51:32Pán Bůh, když budete číst knihy zákona, tak uvidíte, že to bylo do detailu dáno. Každá ta část toho oděvu má hluboké prorocké a vůbec symbolický význam poselství, prorocké poselství symbolický význam. Kontrolní otázka, A kdo ví, z jakého materiálu je páska na lněné čepici ve Lekněze? Je lněná. Co je na ní napsáno na té zlaté pásce?
52:01Amen. Bylo tam několik drahokamů na tom náprstníku, proč jich byl ten počet? A tak dále, a tak dále, a tak dále. Takže prostě bratři a sestry, já jsem boží děcko, v Kristu můžu, všecko, Tohle už Pána Boha nezajímá. Ne, jde o to pochopit tu váhu. Tu váhu. Pán Bůh je stále stejný.
52:32Já neříkám, že si máme všichni ušít kněžská roucha. To ne. Ale přemýšlejme nad tím. Jestliže máš proměněné srdce, bratře, sestro, příteli, a vážíš si hospodina, božíš se ho, bojíš se ho, tak mi prosím tě neříkej, že je Pánu Bohu jedno, co máš na sobě. Do kostela může člověk přijít vyzdobený a přitom může být v srdci odporný.
53:02Ale jestliže ty říkáš, že miluješ hospodina a že se ho vážíš, tak by se to mělo i projevit na tom, jak k němu přistupuješ. Takže přemýšlejme nad tedy veleknězem jeho rolí a jeho oblečením. Já na to nemám často s vámi rozebírat, ale já vám chci ukázat, a myslím, že rozeberme tu línii a všechno ne, ale chci vám ukázat na vážnost tohoto úřadu,
53:30ať jim dneska skončíme a budete mít nad čím přemýšlet. Jakou váhu tento úřad před hospodinem měl? Jakou to sebou neslo zodpovědnost? Tak, si se to povedal za celý národ. A my tedy víme vše v tom Zachariášovi, nechce, abyste viděli pouze Jošu. Jehošu. Ale abyste viděli, že on někoho reprezentoval samozřejmě.
54:03Tak už výklad je jasný. Šlo tedy o to, že Jehošu a Zachariášovi vlastně zastupuje celý boží lid. A slušalo by to. Měl hezky, čistý oblečení na sobě, že? Díte, přemýšlejme. Ale aby jsme pochopili ještě větší hloubky, pojďme tedy se podívat na váhu tohoto úřadu. A váhu tohoto úřadu uvidíme nejlépe na tom, jak hned po ustanovení tohoto úřadu, kde budete číst exodu
54:35a v dalších knihách, co mohl, co nesměl, jak byl uveden do úřadu, jak hned pán Bůh na začátku naložil s Áronovou rodinu. Áron měl čtyři syny. A tyto čtyři synové byly právoplatní dědicové, z kterých měla přijít línie dědičná až k Jošovi a dál. A hned na začátku pámůk tedy dělal obrovské věci v této rodině.
55:06Takže byly dva starší synové, Nádab a Abihu, kteří byli povazáni stejně jako Áron a jejich další dva bratři, kteří byli Itamar a Elí, a čtyři Aronovi synovi, Eliezer a Itamar. Vidíte, tam už plaveme. A my si musíme uvědomit, že z těchto čtyř měla pokračovat
55:39ta kněžská linie, ale jak to tedy dopadlo? Tak Nánab a Abí, Nánab, Abíhu teda spíš Abíhu, Jak dopadli hned na začátku své služby? Pojďme si připomenout. Abihu a Nádab. Leviticus 10.1. Áronovi synové Nádab a Abihu vzali každý svou kadinělnici, dali do ní oheň a na něj položili kadidlo.
56:10Přinesli před hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal. Teď přesně budete číst, jak měli přinášet oheň a tak dále. A hospodin řekl, rozumím, jsem rád, že jste tu. I vyšel oheň o hospodina a pozřel je, takže zemřeli před hospodinem. Mojžíš řekl Áronovi, toto mluvil hospodin na těch, kteří jsou mi blízko, ukážu svou svatost.
56:40Před veškerým lidem osvědčím svou slávu. Áron mlčel. Mojžíš tedy znovu zavolal Míšále a Elsfána, syny Áronova strýce, uzjela a poručil jim, přistupte a vyneste své bratry pryč od svatyně ven za tábor. Přistoupili tedy a vynesli jej ven v jejich suknicích za tábor podle slova Mojžíšová. Mojžíš pak řekl Áronovi a jeho synům Eleazarovi a Itamarovi,
57:14nebudete mít své hlavy kvůli ním neupravené a neroztrhnete svá roucha, abyste nezemřeli. Na celou pospolitost by dolehl hněv vaši bratři, celý dům izraelský, ať pláčou nad požárem, který zanítil hospodin. Ale vy nebudete odcházet od vchodu do stanu setkávání, abyste nezemřeli. Neboť na vás je olej hospodinova pomazávání. Udělali tedy podle Mojžíšova slova.
57:43Hospodin promluvil k Áronovi, ty ani tvoji synové s tebou nesmíte pít víno, nebo opojný nápoj, když budete vcházet do stanu setkávání, abyste nezemřeli. To je proždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení. Musíte rozlišovat svaté od nesvatého a nečisté od čistého a učit Izraelce všem nařízením, která vám hospodin uložil skrze Mojžíše.
58:11Mojžílč dále mluvil k Áronovi a k jeho synům, kteří zůstali naživu. Eliezerovi a Itamarovi. Takže všeobecné kněžství. Jaký máte úkol, bratře a sestry? A co na vás? A to je starý zákon, Ludvíku, kdo by přece pámuch někoho v novým zákoně zabil, protože by udělal něco špatného? Víte, buďme rádi, že pámuch nezabíjí každý den.
58:40Ale to, že to platí pro církev, prokázal hned na Ananiášovi a Safyře, když je usmrtil v prvotní církvi. Víte to, že tady sedíme a že ještě nejsme mrtví. To je projev obrovské božní milosti. Ale to neznamená, že pán Bůh o tom neví, anebo že to nemůže udělat s odkladem. Je to moc vážná věc. Hospodin, a to stále platí, říká, že na těch, kteří jsou mi blízko,
59:09prokážu svoji svatost. Víte, úlohou Izraele bylo, úlohou kněží bylo v Izraeli ukazovat na boží svatost a vyučovat, co je svaté a nečisté. A měli přivádět také lid k hospodinu. Co je úlohou církve? Ukazovat na pána Boha, na jeho svatost, na jeho majestát a ukazovat lidem, v čem je hřích a přivádět je ke spasení nebo pomáhat jim dojít z pásy.
59:36Ale běda nám, pokud děláme přesně to, co pán Bůh nenávidí. Ale jak říkám, to, že Pán Bůh neusmrcuje, okamžitě neznamená, že zapomíná. A nebo že nemá nějaké jiné prostředky, kterými se může v našem životě oslavit, aby okolní lidé poznali, že Pán Bůh je veliký spasitel, ale zároveň také dovede naložit s těmi, kteří si nectí jeho domu.
1:00:09Já bych, a myslel jsem, že to zvládneme, pokračoval, jak to je s tou línií Itamara a Eliezera. A to budete mít za domácí úklon, protože ten list rodokmene kněží. Kněžský úřad, který potom měl přejít a přešel, plynule, na nejstaršího syna Itamara. Teda přeživšího, ne nejstaršího, na přeživšího syna.
1:00:42Itamara a Eleazar. A i zde nakonec došlo k hluboké selekci a celá jedna větev, velekněžská, byla pánem Bohem prvně prokleta a trvalo několik staletí, než pán Bůh tento soud vykonal. V případě Abinadaba a Nádaba došlo k soudu okamžitě.
1:01:21Ale z beder koho? Kýha proroka Šemuele začíná příběhem, kdy Chana prosí, aby mohla otěhotnět. A prosí před knězem Élim, který má dva úžasné syny. A k něčemu dojde. A my se příště dostaneme k tomu, k čemu došlo. Tito dva synové znesvětili před hospodinem Boží svatyni
1:01:56a zesměšnili Pána Boha. A Pán Bůh za to, že jejich otec Elíhu miloval víc své syny než hospodina a cenil si více svých synů než samotného Boha. tuto rodinu, celou tu dynastii prokleje a naplnění těch soudů má obrovský dopad i do toho, k čemu my se dostáváme, protože probíráme rodokmen velekněze Jošovi.
1:02:28Takže pán Bůh neusmrtil hned, ale mělo to tak strašný dopad, že za vlády krále Šaula nechal hospodin pobít pěta osmdesát členů jedné rodiny v jednom dni Edomitou Doegem, že hříchy vlhají obrovské stíny a porušení kněžského úřadu, než skvůli velekněžského, mělo obrovský dopad
1:02:58a naplnění v událostech, že nakonec celá jedna línie kněžská byla zavržena. Ale naopak jedna celá línie byla přijata. Víte, když bychom tedy šli po té línii kněžské, víme, že se všichni zrodili s Adama A samozřejmě musí být potomci Abrahámovi, takže máme Abraháma, potom Isáka,
1:03:33Izak měl Jákova, Jákob měl Lévyho, Lévy měl Keháta, ten měl Amrama a Amron měl syna Árona. A Áron měl syna Eleazara a Eleazar měl syna Pinchase, který už v numérii, to znamená ještě v událostech před Šamuelem a prokletím velekněze Elího a jeho rodiny, udělal něco neobyčejného.
1:04:08Co udělal Pinchas, syn Eleazara? Čili kdo to byl v rodinných stahy? Pinchas musel být vnukem Aronovým. Co provedl? Víte, když král Balák si najal Baláma, aby prokrál Izrael, tak se mu to nepovedlo. Ale naopak musel žehnat. Ale Balák, Balám, prorok, přece jenom chtěl získat tu mzdu za nepravost.
1:04:43A tak Balákovi poradil, co má udělat. Když to nejde po zlým, udělej to baláku po dobrým. Pozvi si na Izraele a slav s nimi své svátky, ať tvoji lidé vstupují k jejich dcerám a oni ať spí a souloží s nimi. A víte, co se tehdy stalo? Tehdy hospodin splanul obrovským hněvem proti celé pospolitosti Izraele v numerí 25.1.
1:05:14Když pobýval Izrael v Šítimu, začal lid smilnit s moábskými ženami. Ty vodili lid k obětem svým bohům a lid jedl a klanil se jejich bohům. Izrael se zpřáhl s Baal Peorem a hospodinu zplanu proti Izraeli hněvem. Všecko jim poradil Bileam. A čteme ve zjevení Janově, že co může být někdo v církvi, kdo by radil takové věci, kdo by konal takové věci v novozákonní době?
1:05:49My čteme, že v církvím v Malé Ázii, kdy pán Bůh mluví, tak čteme zjevení Janovo 2.14, ale mám proti tobě několik věcí, že tam máš lidi, kteří drží učení Balámovo, který učil Baláka položit nástrahu před syny Izraele, aby jedli maso objotované modlám a smilnili. Tak jaký má vztah pán Bůh ke smilstvu a k obětování a službě modlám?
1:06:20To nenávidí to. A lidi, kteří jsou tímhle nakažení, anebo dokonce ostatní svádějí k tomu, aby takové věci dělali, pán Bůh potrestá. A my čteme v numeri, že tehdy díky této věci, Kolik lidí bylo zabito hospodinem v jednom dní? 24 tisíc lidí hospodin usmrtil.
1:06:50A celý lid plakal. Tam nebyla rodina, v které by nebyl někdo, koho by hospodin zabil kvůli tomuhlenstvomu činu. A lidé plakali. A přesto se nasel jeden muž, který, aby toho nebylo málo. A nebyl to obyčejný muž, byl to muž z urozené rodiny. že si přivedl moábskou ženu, souložil s ní ve staru a přišel kněz Pinchas
1:07:21a přímo při tomto aktu vzal kopii a i toho muže, i tu ženu naráz probudl. A to, že to učinil, hospodina uklidnilo a odvrátil svůj hněv od celé pospolitosti. Kdyby on to neučinil, tak pán Bůh by pobyl daleko více lidí. Víte, hříchy nás jednotlivců, když žijeme v nové smlouvě
1:07:52a nejsme voláni k vraždám nebo obětem lidským, nás můžou ovlivnit všetky. Uvědomujeme si, že naše hříchy, to, jak se stavíme k hospodinu, může mít dopad na to, jak pán Bůh potom jedná s celým zborem, s celými rodinami. Ale Pinchas prokázal horlivost hospodinu. A tak hospodin s Pinchasem už tehdy uzavřel věčnou smlouvu. A v té smlouvě čteme, hospodin promluvil k Mojžíšovi kněz Pinchas,
1:08:26syn Eleazara, syn Áronova, odvrátil mu hněv od synu Izraele, když uprostředních horlil mou horlivostí, doslova žárlil mou žárlivostí. Takže jsem ve své žárlivosti neskoncoval se syny Izraele. Proto řekni, hle, ustanovují s nimi smlouvu pokoje. Ustanovují s ním smlouvu pokoje. Jemu a jeho potomstvu po něm bude věčnou smlouvou kněžství,
1:08:57protože horlil pro svého Boha a vykonal obřad smíření za syny Izraele. Jméno zabitého izraelského muže, který byl zabit, s midiánskou ženou bylo Zimri, syn Sálu, v předák otcovského domu Šimeonovcu. Jméno zabité midiánské ženy byla Kozby, dcera Sůrova. Ten byl kmenovým předátkem otcovského domu. To byly šlechtici, rozumíte tomu?
1:09:25On prakticky zabil midiánskou princeznu a izraelského knížete. A toto odvrátilo Boží hněv, jinak by pomřelo daleko víc lidí. My si řekneme, víte, jak uvažuje člověk, který se vsteká před hospodinem. A to jako pán Bůh mohl být tak krutý. Ale děte, kdybyste měli říct, a to byl pán Bůh tak milostivý, že zemřelo pouze 24 tisíc lidí.
1:09:59Víte, to se nám Ježí chlupy na vlasti, že? Že my vůbec nechápáme, jak vážný je hřích. A jak si s ním dovedeme zahrávat, že? Víte, ale jednou to všichni uvidí, jak vážný je hřích. Co je to smrt tělesná proti smrti v pekle. A tak příště my se musíme, aby jsme pochopili Zecheriášové proroství, dostat k tomu, proč tato linie byla jedna zavržena, jedna vyvolena.
1:10:34Protože v této době ještě linie Pinchasova neměla titul velekněze. A tak vidíte, že pán Bůh má svůj čas. Protože naopak my víme, že kdo potom nesl ten veleknězský úřad, byli potomci Itamarovi. A tak tomu bylo až do doby vlády krále Davida. Protože posledním veleknězem z této línie Itamarovi byl kněz Abiatar,
1:11:05který nakonec zradil samotného krále Šelomouna. Takže já bych chtěl, je to těžší, já chápu možná větší úvod historicky, ale opravdu my často tyto věci nemáme tak dobře v hlavě. A my musíme vidět, jak velikým způsobem se na této věci, čili na tom kněžském rodu, vlastně také zjevuje Pán Ježíš Kristus a ten boží záměr.
1:11:35Takže popřemýšlejte doma nad Élím, nad jeho rodinou, nad kletbou, kterou hospodin vynesl nad Élím, a jak se naplnila a kdy se naplnila. Potom se zaměřte na to, který velekněz tedy nahradil a kdy tedy došlo k tomu, že potomci Pinchasovi se dostali k veleknězkému řádu, za jakého velekněze, kdo byl prvním veleknězem z tohoto rodokmenu, Pinchasova,
1:12:05Cádok. Správně. Byl to cádok, který pomazal Šelomouna za krále. A tedy asi kontrolní otázka, na kterou můžete přijít sami. Z jakého rodu velekněžského pocházel velekněz Jošua? Byl přímým potomkem. Aronovým byl přímým potomkem. To taky. Eleazarový byl přímým potomkem Pinchasovým a byl přímým potomkem Sádokovým.
1:12:48Takže zkuste si doma, kolik kněží vůbec znáte a jakým způsobem a kteří velekněze velice důležitým způsobem zasáhli do dějin spásy člověka. A ještě taková poslední věc, věděli byste, z jakého rodu je tedy pán Ježíš a králové Izraele, kmeny, dvanáct kmenů, judy.
1:13:19A že došlo někdy k tomu, že by nějaký král byl z levických řad, nebo že by nějaký velekněs byl z rodu judova, nemohlo dojít. A přesto je strašně zvláštní, že už od prvopočátku jsou tyto linky strašně úzce propojeny. Protože víte, jak se jmenovala manželka Áronova.
1:13:50Jsou ty úžasné rodokmeny, které tak přecházíte. A často nevíte, jaké v tom jsou bohatství. Ona byla Eli Ševet, se jmenovala Eli a Ševet, to je Bůh je mojí přísahou. A tá pocházela z jakého rodu? byla přímo sestrou Nach, Šona, Salmon. To jsou knížata Judy, z kterých pocházel kdo?
1:14:20No Boás a Jišaj, nakonec král David. Takže totiž o co mi jde? Vy musíte pochopit, že na konci věku musí dojít k tomu, že úřad kněze, krále i proroka bude zastávat a bude níst jen jedna osoba. A my neuvědomujeme si, jak tajemně, jak úžasně a hluboko je to propracováno v těch dějinách biblických. A to je zase důkaz, kdyby křesťanství někdo zpochybnil Bibli.
1:14:56To je nespochybnitelné, to jsou takové důkazy prostě neovlivnitelné. které potvrzují pravdivost písma, že je nepřirozené, protože jak by někdo mohl ovlivnit tyto věci, komu se narodí, kdy se narodí, kdy se to spojí. Že my si můžeme být stoprocentně jistí, že Pán Ježíš je Syn Boží a že všecko, co řekl, se také stane.
1:15:28A jestli na tím někdo pochybuje, tak je hlupák, Protože to můžete pochybovat nad kvantovou fyzikou. Tam bych si nebyl jistý. Ale pochybovat nad těmahle věcma, jak tohle někdo mohl ovlivnit, jak by mohlo být v lidských silách tyto věci pospojovat, tak to absolutně nechápu. Takže já se mluvám, že jsem přetáhl, ale je to těžší téma.
1:15:57Studujte doma. Rodokmeny Eliezera, rodokmen Itamarův. zamyslete se nad těmi kněžími a to nám pomůže pochopit osobu samotného Jehošuji. Takže teď je možnost to doplnit.