Opusť starý kolektiv
Biblické texty v kázání
Genesis 12Genesis 11Skutky apoštolů 7
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (8)
- 5:19 Skutky apoštolů 7
- 8:24 Genesis 12
- 23:34 Skutky apoštolů 7,4
- 26:10 Genesis 11,26
- 36:24 Genesis 11,4
- 38:56 Genesis 12,5
- 46:33 Genesis 12
- 53:07 Genesis 12
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:10Pane Bože, děkujeme ti za to, že tady můžeme být. A když tady mluvíme a budeme mluvit o Abrahámovi, tak to není jenom, abychom ho lépe poznali, abychom, ale spíš abychom poznali, jak sami máme žít. Moc prosíme, abys každého oslovil tady nějakým způsobem, abychom společně rostli do tvé podoby, abys nás mohl lépe používat,
0:39aby naše životy tebe oslavily. A tak ti děkujeme za to, že jsi tady přítomný neze zvědavosti, ale abys nám žehnal, abys nám ukázal, jak opravdu věřit. Amen. Tak teď už eh se pustíme přímo do toho příběhu eh Abraháma. On se určitě
1:09nenarodil jako vzora víry, protože častokrát slyšíme jméno Abrahám a hned to spojeme s obětovaným Izaka, tak eh ale když Bůh ho povolal poprvé nebo nejdřív, tak určitě by něco takového nedokázal. A to je dobré, když časem naše víra o pravdu roste.
1:39Tak někdy je to dokonce opačně, že se dá říct, že při obrácení ten člověk měl největší víru. Tak a potom to ani nerostlo, ale spíš klesalo. Potom postupně zase vzal všechno zpátky do svých rukou. Já doufám, že to tak není, že to obracený byl jenom ten začátek a že od té doby rosteme ve věže. Tak já bych teď četl Genesis
2:0812. kapitolu od prvního verše do 9. Tak to je trochu delší úsek, ale to je ten úsek, o kterém teď chceme mluvit. Genesis 121 až 9. Hospodin řekl Árámovi: "Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu svého Otce do země, kterou ti ukážu a učiním tě velkým národem. Požehnám tě a tvé jméno učiním velkým a buď
2:40požehnáným. Požehnám těm, kdo žehnají tobě a na toho, kdo tě prokliná, uvedou prokletý. V tobě budou požehnány všechny čelidedý země. A Árám šel tak, jak mu Hospodin řekl a s ním šel Lot. Abrahámovi bylo 75 let, když vyšel z Haranu. Abram vzal svou ženu Saraj, Lota, syna svého bratra a všechen majitek jež
3:12nabili i lidi, které získali v Haranu a vyšli, aby se ubírali do kena země. I přišli do kena země. Abram prošel zemi až do místa Šekemu, až k du v more. Te byli v zemi Kenáci. I ukázal se Abrahámovi hospodin Abramovi hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému semeni." Pak tam postavil oltář hospodinu, který se mu ukázal. Od tamtu
3:43táhl k pohoří východního od bételu a postavil svůj stan. Na západ měl Btel a na východ aj. Tam postavil hospodínu oltář a vzýval hospodinovo jméno. Pak Ábrám vyrazil a stále tahl k Negebu. Když člověk tak čte ten začátek toho příběhu, tak eh první verš je to: "Povolányý odejdi ze své země,
4:15do země, kterou ti ukážu." A v pátém verši už v té zemi je. Tak člověk říká, tak to je to je rychlo. To je opravdu velice rychle. To je poslušnost. Tak první eh čtyři nebo tři verše je jenom to povolány, jak Bůh mluví. Čtvrtý verš potom, když Bůh skončí mluvit, je tam napsano, a Abrahám šel tak, jak mu Hospodin řekl. A potom pátý verš už je v
4:47cíli. Tak to zní velice dobře. Jenomže úplně tak jednoduché to nebylo. A budeme číst ještě i hodně dalších veršů. A zajímavé je, že některé důležité verše k tomu, abychom eh tomu celému příběhu rozuměli, tak některé verše najdeme teprve 2000 let později, co se to stalo v novém zákoně.
5:19Tak můžeme říct, že 2000 leté, někteří, kteří možná to četli, tak žili i trochu eh no tak v tom, že všechno bylo tak hladce a možná nevěděli eh jak to přesně bylo, ale my teď už se můžeme podívat opravdu na ten celý obraz, jak to skutečně bylo. Protože když se díváme do skutku do sedmé kapitole kapitoly,
5:50tak eh tam je ta řeč Štěpána a tam najednou slyšíme ještě další důležité informace o Árovi. Tam je napsáno: "Muži, bratři a otcové, poslyšte." A teď možná oni to ani úplně přesně nevěděli, co teď od Štěpana slyší. Muži, bratři a otcové, poslyšte. Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrhámovi,
6:21když byl v Mezopotámii, dřív než se usadil v Charánu a řekl mu: "Vyjd ze své země a ze svého příbozenstva a jdi do země, kterou ti ukážu." To, co jsme četli Genesis 12, tak to bylo povolání Abrhama, když žil v Charanu. Tak a teď Štěpan říkal, eh, tohle bylo druhé povolání.
6:52Bůh Abrahama povolal už dříve, ne teprve v Chánu, ale už v údu. Tam ho už povolal poprvé. Tak tím pádem to bylo trochu ještě jinak. Otázka možná je, no. Odkud ten Štěpan to věděl? Tak to možná nám i trochu říká o inspiraci. písma, jak přesně to bylo, protože častokrát to máme takhle, že Bůh inspiroval tím, že
7:24vedl myšlenky těch eh co psáli písmo, aby možná na něco zapomněli a nepsali to, co tam nemělo být, aby si připomněli nebo vzpomněli na něco, co tam muselo být. A určitě většina písma je i takhle napsáno. jenom tady nebylo na co si vzpomenout. Štěpanů u toho nebyl 2000 let předtím. On o tom nějak tak jinak nemohl vědět. Tak možná, že i bylo o tom
7:56řeč, že někteří to věděli, ale častokrát nebo několikrát tam inspirace písma je i tak, že to je přímo zjevený od Boha, eh, kde člověk to nemohl vědět. Tak když Mojžíš psal o stvořený, tak to bylo přímo zjevený, možná skoro diktát, když to tak napsal. Taky se od různé formy, eh, způsoby, jak Bůh nechal své slovo
8:24napsat, ale tohle tady, tak to byl tak možná inspirace tím, že Bůh mu Štěpanovi to přímo tak i zjevil. Tak Štěpan říká, tohleto tam čteme. Genesis 12, to bylo druhé povolání. Tak protože tam žil Abrahám v Haranu a když tam byl potom povolán, všechno nechal a šel. Ale tohle nebylo to první
8:54povolání. To první povolání bylo v Údu. A o tom, že předtím tam žili jako celá rodina. Tak to čteme v 11. kapitoli. Genesis 11. To musíme ještě trochu trochu zpátky. Genesis 11:31. Tam je napsáno, Terch vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna Haranova, svou snáchu Saraj, ženu svého syna Árama
9:26a vyšli spolu z haldejského úru, aby šli do kenánské země, přišli až do Charanu se tam a tam se usidili. Tak a teď z nového zákona, ze skutku víme, že už tehdy tam v údu Bůh povolal Abrhama. Když to tady teď čteme, to je sice formulován takhle, jako by byl povolán Tera, ten jeho otec a ten vzal potom
9:58Abrama. Tak pojď, jdeme. Jenomže eh to je tak napsáno podle toho, jak se něco takového píše, jo, protože když rodina se stěhuje, tak to je ten otec, který bere rodinu, jo, tak a ne syn, který bere otce a potom řekne, tak pojď, jdeme. Jo, ale skutečnost je taková, že skutečně tam už v údu povolal Bůh Abráma, aby aby šel.
10:29Tak eh a teď můžeme říct, tak poslouchal Abráma. Abram tam tehdy už dělal to, co měl dělat skutečně nebo nebo částečně ano, ale částečně i ne. Protože tam je přesně napsáno tak Genesis 12, jak co měl dělat. Takže odejd ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu
10:59svého otce do země, kterou ti ukážu. Správně by bylo tehdy, kdyby Abram vzal svou ženu Saráj a nikoho navíc. A kdyby potom šel z údu už až do kene země, tak to by byla úplná poslušnost. Tak eh ale tak to úplně nebylo. Abram sice s údrou šel, ale nešel bez
11:30otce a nešel až do kenainské země. Tak eh vzal s sebou svého otce a vzal i tak Lota s sebou. tak synovce syna svého bratra. Tak a tohle eh nakonec nebylo dobré. Nebylo dobré rozhodnutí. Je tam jasné napsáno, tak co měl dělat. Opravdu opustit eh
12:03příbuzenstvo. Tak a z domů svého otce nechat všechno za sebou a jít. jenom s manželkou, ale to nedokázal tehy. Tak dobře, já jdu. Ale tak otče, pojď, pojď se mnou. Ne, bez tebe a ještě toho Lota vezmeme s sebou. A potom šli tak ne dva, ale tak eh aspoň ve čtyřech.
12:36a opustil svou zemi, ale neopustil své příbozenstvo. Vzal otca a svého synovce. A my to potom vidíme, jak to působilo opravdu eh skutečně velké problémy. Nešel, jak jsem řekl, do kinainské země, ale jen do Charanu. Měl strach ztrátit své blízké. povolány do následování.
13:06Teď říkáme Krista, tak taky může působit tohle, že ztratíme možná své blízké. A to je možná těžké a někdy proto hledáme možná takový kompromis. Ano. Tak eh já beru Krista ještě navíc do toho všeho, co už mám, do celého toho kolektivu, kde se pohybuji, jo, do svých hodnot, do
13:36všeho, co mám, berou ještě teď Krista navíc. Eh a to působilo opravdu velké problémy. To za chvíli i uvidíme. My musíme při povolání do následování nechat všechno za sebou, co do toho nového života nepatří. To neznamená pro nás většinou, že se musíme odstěhovat, dejme tomu od nevěřící rodiny až do zahraničí. Tak to
14:05je jasné. Pro každého to vypadá jinak, ale to, co nepatří do toho nového života, to bychom neměli vzít sebou. To působí jenom velké problémy. Tak zkusme trochu se podívat na to, jak to s Abramem začalo, jak on na tom byl. Kdyby on stál teď před lidmi, aby vydal své svědectví, jak to častokrát i máme. A to je dobré, jo, tak slyšíme potom
14:36svědectví. Já jsem vyrostl ve věřící rodině, tak ne všichni, ale častokrát to slyšíme takové svědectví. Takové svědectví by Adam Abrhám nemohl říct. On by řekl:Vyrostl jsem v nevěřící rodině, kdo úctívali úplně jiné bohy. Protože to čteme Jozue 24 druhý verš. Tam Jozue řekl: "Všemu lidu: "Toto právo, právě hospodin Bůh Izraele.
15:07Vaši otcové pobývali od dávna na druhé straně řeky Efrata. Terch, otec Abrahámův a otec Nahodův a sloužili jiným Bohům. On nevyrostl věřící rodině. On ani nevyrostl v rodině, kde byli jenom ateisty, kde nevěřili vůbec, ale vyrostli ve v rodině, kde uctívali a sloužili jiným
15:40Bohům. A teď on uvěří, poslouchá, odejde, ale říká otci, jo, i Lotovi, tak pojďte se mnou do toho nového života. Ten otec, který uctívá jiné bohy, s ním teď chce jít spolu tu cestu. Tak nevíme moc o Lotovi, ale spíš tam všichni sloužili tím
16:10jiným Bohům. On vyrostl uprostřed modláštvy. Abram to bylo to, na co byl zvyklý. Když slyšel Boží hlas, on neměl zkušenosti s živým Bohem. Vůbec ne. Tak už byl to dospělý člověk. Nevím přesně kolik měl roků, když byl to první povoláný, protože to druhé povolání byl, když měl
16:4075. Tak ale kdy bylo to první ani nevíme. Dejme tomu, že to bylo o pt let po dříve, jo, 70 let vyrostl v něčem úplně bezbožným. Od Boha neslyšel a najednou slyší Boží hlas. A tak to bylo u nás také. Někdy jsme slyšeli Boží hlas. Pojď, pojď za mnou, ne všechno za sebou. a poď. No
17:12kam, jak to bude, to ti ukážu. Tak to je krok víry. A kdyby jenom nechal všechno za sebou, tak jak by měl, no, tak ale vzal tak svého otce a Lota a tím pádem i jejich přesvědčený, jejich zkušenosti z toho uctívány. Tak eh a šli a přišli do Haranu.
17:44A tak já nejsem na to experta, ale já jsem četl, že v tom Hanu se uctívali eh nebo se uctíval ten stejný Bůh Nanar, který byl hlavně uctován tam v Údu v Mezopotámii a najedno přišli tak do toho města a najedno všechno vypadalo tak známé.
18:17Najedno všechno, jak jsme byli zvyklí. Ten otec pravděpodobně najednou řekl: "Tady jsme doma, tady jsme doma, tady patříme, možná podobný chrám, tak nebo stejný způsob uctivány, tak a řekl:„Už nejdu dál, tady skončím, tady to je dobré, tady zůstaneme." A tak a Abram s otcem a s Lotem zůstal v Háranu. měl jiné povolany do kena země.
18:48Tomu bylo zaslíbený, ale teď tam zůstali. Pravděpodobné tak nemíme to 100%, ale byl to ten otec, který potom řekl:„Tady už zůstaneme." Eh a teď jak dlouho tam žili, nevíme přesně, ale v každém případě to druhé povolání. přišlo teprve, když ten otec zemřel.
19:18Možná zajímavé ještě je to, že to město Haran eh pravděpodobné to nebylo to původný jméno toho města, ale eh ten Terlna Abram měl ještě bratra, kterej se jmenoval tak Haran. Haran. V české v českém překladu to není úplně stejné jméno, jo. Tak to to město a ten ten bratr, ale původním jazyce to je stejné jméno. Jo. Tak eh a pravděpodobně
19:51se ten otec, on možná pojmenoval to město eh po po jeho synovi, po svém synovi, který už v údu zemřel. Tak to teď nebudeme všechno číst, ale ten Han opustili, tak u ten už nežil ten nejstarší. Tak otec toho Lota, ten už nežil. A teď vzali toho Lota s sebou. A když přišli do toho města, tam kde uctívali toho stejného Boha Nanara, tam
20:24řekl:„Tady to je dobré, tady zůstaneme." A teď celé město možná pojmenoval po svém synovi, který už zemřel. Víte, to je možná taková první zkouška častokrát v životě nově obráceného člověka. staré přátelé, staré zvyky a najednou to, co jsme mysleli, že jsme to nechali za sebou, najednou spadneme
20:56znovu do toho. Jo. Tak eh většinou je to největší pokušení pro ty, co právě uvěřili, tak eh padnout zpátky do špatného kolektivu. Tady to znám. Já jsem nějak neopustil ten starý způsob života, ty starý, starý přátelé, staré známý. Tak eh a najednou nás táhnou zpátky do toho, co jsme co co
21:30jsme ználi. Nevím, jestli máte takové lidi před sebou. Jo, tak vypadalo tak, že oprav to tak uvěřili, začali to dobře, ale nepřerušili nějaké kontakty, nějaký způsob života, pořád udržovali kontakty a nakonec zase no tak spadli zpátky do toho způsobu života. Víte, častokrát slyším, že to je škoda, když člověk uvěří a najednou tak
22:03ztrátí všechny ty eh vztahy, které má a už vůbec potom nemá koho evangelizovat, jo. Potom musí budovat všechno znovu, z nuly. Tak proč to děláme? My bychom měli povzbudit nově obrácené lidi, aby zůstali nějak tak mezi těmi, aby měli k tomu svědčit. Jo, tak eh rozumím tomu na jedné straně, ale je to obrovské nebezpečí. Je to obrovské nebezpečí.
22:32Určitě to je dobré, když občas ještě možná se scházíme scházíme s jednotlivci, abychom jim řekli svědectví, jo, řekli jim, já ti chci říct, co se mi stalo. A teď řekneme svědectví a bavíme se s tím jedným člověkem. Ale zůstat v tom celém kolektivu, jo, a myslet, já teď těmi s tou pátou jedu eh stanovat celý týden,
23:01jo, tak 10 nevěřících a já a já jim dám tam svědectví a a to bude dobré. No tak většinou to n skončí dobré. Já neříkám, že to první, co musíme dělat, je přerušit veškeré kontakty. To nechci říct. Jo, ale tak eh tohle je obrovské nebezpečí pro někoho, kdo právě uvěřil, aby eh nespadl potom zpátky přesně do toho. A tady to tak bylo. Oni
23:34přišli do Charanu, tak do toho starého způsobu života a najednou člověk je zpátky u alkoholu, od drogů nebo já nevím kde. Jo, zpátky tam, odkud vyšel. A tady to tak bylo. První velká zkouška. A teď eh je tam napsáno, když čteme Skutky 7:4.
24:06Potom vyšel z haldejské země a usadil se v chánu a odtamtud jej Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyní bytlíte. Tak to druhé povolání, které jsme četli teď Genesis 12, druhé povolání v Charanu znovu pojď ven už z toho starého kolektivu, z toho starého způsobu života, do kterého jsi spadl znovu. Já tak pojď už ven. Tak to druhé
24:37povolání byl teprve, když ten otecemřel. Ten, který ho tam nějak v tom držel, kterého už měl opustit od začátku a nevzít s sebou. Teprve, když ten zemřel, tak bylo to druhé povolány a odtud je Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země. Tak eh nejdřív musel zemřít ten modlá, jo, nejdřív musel zemřít ten starý
25:07kolektiv, ten starý způsob života. Nevím, co musíme opustit ještě. Co možná jsme si vzali s sebou do toho nového života, co pořád hrozí, že z toho bude obrovská zkouška, v které neobstojíme. Ne každá zkouška musí být. Některé zkoušky jsou úplně zbytečné. A tohle tady byla taková zbytečná zkouška. Já neříkám, že otec je zkouška
25:39nebo kdokoliv a musíme ale o tom přemýšlet. Ten starý kolektiv častokrát je problém, ale může to být i něco úplně jiného. Může to být nějaký koneček, chata, sport televize, já nevím, cokoliv. Jo, jeden pokoj, kterej pro Boha nechceme nějak otevřít. Teď ale musím trochu se věnovat jednomu problému s čísly.
26:10Eh, protože to je častokrát používán jako kritiku pro ty důvěry hodnosti Bible. Tak eh když zkusíme teď to doufám, že to zvládneme teď nějakou malou matematiku, jo, tak jenom čísel, ale když to děláme, máme z toho najednou problém, jo, protože Genesis 11:26 je napsáno Terach, tak otec Abramma, žil
26:4270 let a splodil Abrhama, Náchoda aana nebo tak potom Genesis 12:4 je to napsáno, co jsme řekli, že teprve nebo když vyšli tam z Haranu, Abramovi bylo 75. Abramovi bylo 75 let, když vyšel z Haranu. A Genesis 11:32, tam ještě čteme, Terachových dnů bylo
27:12200 eh 205 let, když Terach v Háanu zemřel. Tak eh a skutky 74. Z toho teď je ten problém, když najednou čteme: Potom vyšel z haldéské země a usadil se v chánu a odtud je Bůh po smrti jeho otce přestěhoval do této země, ve které vy nyiny bydlíte. Tak když se Abrahám narodil, bylo Terachovi tak eh 70 let. Jo, potom šli do Hanu později
27:46a když bylo Abramovi 75 let, vyšel z Halanu. Kolik bylo tomu otci? 145. Jo, dobře. Jak dlouho žil? >> 205. Ale tady je napsáno, že vyšli z Charanu po tom, co ten otec zemřel. Tak teď vidíme, tam je nějak to úplně nesedí čísla tady. Tak buď
28:18vyšli z Haranu ještě, když ten otec žil, tím pádem se Mojžíš pletl, nebo vyšli nebo nebo tam se spletl potom Štěpán takhle, nebo vyšli z Charanu, když ten otec zemřel, ale tím pádem neměl 205. Ale 145. Jeden se prý pl. A tak častokrát to čtete, takže eh musíte se rozhodnout.
28:49Buď je to pravdivé nebo to je pravdivé, ale oboje nemůže být na jedno pravdivé. A takhle to funguje z číslí v Bibli. Nemůžete čísla brát nějak tak úplně tak eh vážně. Já nechci říct, že teď mám řešeny toho problému, jo? Ani si nemyslím, že musíme každý problém řešit. Jo, tak když budeme potom u Pána, tak můžeme se možná ještě
29:15ptát, když nás to ještě bude zajímat, tak pane, jak to přesně teď bylo s tím Abramem a tím otcem. Tak eh možná, že už to nemusíme řešit, ale eh věřme tomu, že oboje platy nějakým způsobem. Tak Mojžíš se nesplet a Štěpán se taky nesplet. Nevíme úplně stoproc, jak to bylo, ale jedno řešený může být tohle, že verš,
29:43které musíme pochopit trochu jinak, je o tom Genesis 11 26. Tam je napsáno: "Cirah žil 70 let a splodil Abrama, Nachoda a Hana. Kdy je zplodil? Všichni tři. Všichni tři na jednu v jednom roce. Jo, trojčatu trojčaty. Tak pravděpodobně to tak nebylo. Jo. Tak pravděpodobně se
30:15narodil v tom roce, když on měl 71 syn. Nějakou dobu později druhý syn a nějakou dobu později třetí syn. A když tady je napsáno, že splodil a teď to pořady Abrama, Nachora a Hana, tak to nemusí znamenat, že to bylo v tom pořadí, protože častokrát to pořady je podle důležitosti a ne podle pořady, jak se narodili.
30:46Protože když například se podíváme na Genesis, ne na Jozue 244, tam je napsáno: "Izákovi jsem dal Jakoba a Iza." Kdo byl stáší? >> Eza. Ale tady je Jakob napsáno jako první, jo, protože Jakob byl ten důležitější. Nebo první padali Pomenon 128. Synové Árahámovi, Izák a Izmael. Kdo byl staráší?
31:18Izmael. Jo. Tak ale zase Izák jako první. Když je tady napsáno, že splodil Abráma Nahora a Harana, to nemusí znamenat, že Abram byl ten první. Možná, že ten první byl Haran. Pravděpodobné. To byl ten první, protože ten ještě zemřel dokonce v údu. A ten L možná byl skoro ve stejném věku jak Abrahám a proto byli takové přátelé.
31:48Jo, tak to nebyl teď strejda a tak synovec, jo, takže o 30 let, 50 let víc. Ale možná, že měli podobný věk a byli přátelé a proto vzali i jeho sebou. Tak a kdybychom teď počítali to takhle, že Abrahám se narodil, když bylo nejstaršímu Charánovi už 65 let, potom by to sedělo.
32:18Já nevím, jo, tak jestli to tak úplně bylo, ale může to klidně být, že ten Ham byl opravdu o tolik starší než abram. Tak a potom by to opravdu tak sedělo. Potom zase to jsem takle čl potom. No jo, ale tak to by znamenalo, že Terahovi se narodil tak Abrhám ve věku 135. A po proč potom se Abrhám tak strašně
32:48divil, když ve věku 100 let ještě měl mít syna. Jo, tak když dokonce ve věku 135 let ten otec ještě měl syna. Tak já neříkám, že to je to je vysvětlený. Na druhé straně, tak teď nechci už o tom moc mluvit, ale Abramovi, on se sice hodně divil, že se mu narodil syn ve věku 100 let, jo, ale nakonec měl ještě další syny ve věku 140 let, jo, tak to
33:17potom eh tak není to teď nezvyk, jo, tak dnes by to bylo hodně divné, tak ale tehdy tak eh to klidně může být a možná, že by to mohlo být vysvětlení toho, že Abram se narodil, když Terahovi byl 135 let a potom teprve, když zemřel v Cháranu, bylo to druhé povolání.
33:47Tak eh víc o tom teď nemusíme tak mluvit. V každém případě, že ten Abrahám tam vzal s sebou svého otce i toho Lota. To působilo obrovské problémy a teď to ta cesta s Bohem pokračovala teprve, když zemřel ten otec. Možná, že by ještě žil, kdyby ho tam nechal. To teď nevíme všechno. Jo, tak ale v každém případě Bůh s ním nemohl nijak pokračovat,
34:19dokud pořádnil ten starý kolektiv. No tak teď už zemřel a teď to druhé povolány a tak tam jsme už četli tak co tam všechno bylo v tom druhém povolány a učiním tě velkým národem požehnám tě a tvé jméno učiním velikým a buď požehnáným požehnám těm kdo žehnaj tobě a na toho,
34:51kdo tě proklíná uvedou proklety. V tobě budou požehnáni všichni tři lidí země. A Abrám tomu uvěřil a šel. Víte, když dneska někdy slyšíte přednášku o Izraeli, jo, tak už jsem to pkrát myslel, když jsem seděl na nějaké přednášce o Izraeli, někdy tam byl, teď ukázal fotky z Izraele. Tak tak si říkám, to je teď o zemi, která vznikla z
35:20toho, co Bůh tehdy řekl. před 4 000 lety. Jo, opravdu ten národ vznikl, jak to řekl, je to velký národ, který je 4 000 let starý. Je to obrovský zázrak, že ten národ vznikl a že ten národ existuje, obklopen muslimskými zeměmi, tak a pořád ten národ je. Tak je to opravdu krásné. A ještě tam, jak tam říká, a učiním tě
35:53velkým národem, požehnám tě a tvé jméno učiním velikým. Tak eh já tvé jméno učiním velikým. Udělal to. No aspoň teď tady 4 000 let později on mluvíme. Není to zajímavé? Tak je to pravda, ne? Každý věřící člověk bude znát tvé jméno. Jestli Izraelit, dokonce muslim, jo,
36:24křesťan, každý tvé jméno bude znát. Je to zajímavé. Řekněte mě, kdo postavil babylonskou věž? Jenom tři jména z toho. >> No tak to nevím. Babylonskou věž, ale Genesis 11:4 a řekliže, vybudujme si město a věž, jež vrchol bude v nebi a uděláme si jméno.
36:55Uděláme si jméno. Tak jak se jmenovali? Chtěli si udělat jméno? Nevím. Nevíme. Tak ale Bůh udělal Abramovi tak velké jméno a to je jméno opravdu skutečně známe. Kdo je Musk? Trump. V nebi. To jméno asi není neznáme. A když my přijedeme tam, se nemusím ani
37:27představit, protože naše jméno tam je známo. Známo. I když tady možná vaše jméno není tak známé. A to je krásné. Kdybychom se tam chtěli představit někomu, andělům nebo tak, jo, tak by řekli, my vás známe. Tak my jsme tady měli oslavu, když si uvěřil. My tě známe. To je úplně opačný, jak to tady je. Jo. Tady si lidé dělají velké jméno. Jo. No,
37:57ale ke čemu to je? To není důležité. Důležité je, aby Bůh naše jméno činil, udělal velký. A to je tím, že jsme poznali Pána Ježíše. To je opravdu krásné. A to musíme vědět. To jediné, co potřebujeme vědět, že naše jméno je známo v nebesích a ne tady. A když tohle dokážeme opustit, jo, to touhu nějak tak být známý, tak aby o nás
38:29mluvili tady, jo, tak to jsme už hodně vyhráli. Stačí, když naše jméno tam bude známo. A pán Ježíš to řekl, tak z toho se radujte, že vaše jméno je napsáno v nebesích. Ne, že dokážete vyhánět démony a uzdravovat a to všechno, kdybych řekl, no to jsou velké věci, ne? Velký velká věc je, že naše jméno je známo tam. Jo,
38:56lidé si chtěli budovat jméno a tak dnes už nevíme o nikom, kdo tam postavil věž. A teď Genesis 12:5 čteme trochu dál. Abram vzal svou ženou Saraj, Lota, syna svého bratra a všechen majetek jež nabili i lidi, které získali v Cháanu, tak nějakou dobu tam byli. Já jsem teď řekl možná pt let, nevím, ale možná i o
39:27hodně víc, nevíme. Tak v každém případě potom tam získali majitek a lidi a všechno vzali a vyšli, aby se ubírali do kena země a přišli tam do kenainské země. Ale zase vzal toho Lota sebou. Zase vzal toho Lota s sebou a on měl opustit příbozenců. Měl to nechat za sebou, ale vzal ho s sebou. Možná, že to
39:58byl jeho nejlepší přítel. Nevím. Může být, že oprav to věkově byly podobné na to, ale dokonce i tohle měl nechat za sebou. Já si vzpomínám na jedno svědectví jedné starší sestry. Ona řekla, že dříve měla, když byla ještě holka, měla nejlepší přítelkyni a s ní dělala úplně, úplně všechno. Každý den byli spolu, seděli ve škole vedle sebe,
40:29tak eh všechno dělali spolu a potom šli spolu na evangelizaci, když jich jim bylo 16 nebo tak zhruba. eh seděli vedle sebe, slyšeli zvěst Pánu, tak eh a řekla:„ A mě to tak dosáhlo, já jsem já jsem věděla, že to je pravda a že musím Pána přijmout." A když on řekl„ano," tak jsem se otočil ke své přítelkyni a ona řekla: „Taková blbost, ne?"
41:00A ona řekla: "Od toho dne ty naše cesty nějak šly jiným směrem." Jo, ani jsme to oba obě dvě úplně nechtěli, ale už to spolu nějak nešlo, protože buď by ona musela chodit se mnou nebo já s ní, ale spolu už nějak to nešlo. A to opravdu rozděluje to jedno rozhodnutý v životě, když říkám pane Ježíši, teď už za tebou a když ta přítelkyně nejde, tak nemůžeme
41:29už zny. Tak ale tady toho Lota zase vzal nejdřív s sebou. A když teď ještě možná, když jsem už mluvil trochu o kritice důvěry, hodnosti Bible na základě těch čísel, tady máme teď jeden další takový verš, kde lidé říkají eh no mají kritiku na Bibli eh a říkají, že Bible není důvěryhodný nebo tak.
42:01Šestý verš. Abram už teď je tam v Kenánu. Árám prošel zemi až do místa Šekemu až k dubu v more. Te byli v zemi Kenánci. Rozumíte tomu? Proč to může být problém? Ten verš?
42:31Ne, ne, já taky ne. Ale zkusím to možná trochu vysvětlit. Protože eh tento verš tady, kde je jako vysvětlený řečeno, tak eh tehdy byli v zemi Kenánci, tak se říká tak, že Mojžíš to nemohl napsat, protože to by bylo úplně zbytečné. Tak protože když tam Mojžíš žil,
43:02tak v té době pořád byli Kenánci. Kdo je vyhnal? Jozue později jako dodatek, jako vysvětlení tomu by to Mojžiš vůbec nemusel psát. To je zbytečné. Tak stejně tam byli Kenci. Proč by to psal? To znamená, že aspoň tu část Genesis napsal někdo úplně jiný, mnohem později než žil Mojžíš, ještě později než žil
43:35Jozue. Tak eh někdo, kdo už nemohl vědět, že teh v té zemi byli kinajci a proto to musel dopsat jako vysvětlený ten dodatek. Tehty tam byli kenty, protože teď už nejsou. Jenom abyste věděli. Takhle, jo, to bylo napsáno. Tak a je zhruba pět nebo šest takových míst v knize Genesis, na základě kterých se říká, že to nemohl
44:08všechno napsat Mojžíš. Kdyby člověk to normálně četl, tak by na to vůbec ani nepřišel. Nic divného mu na tom nepřipadá. Jo, ale tady se říká, no to Mojžíš musel napsat, protože ti co to četli už to nevěděli. Tak možná takové krátké vysvětlení. To slovo byli v originálu není. Byli v originálu vůbec tam není.
44:38Tak a to máte i ve studijn překladu kurzivně napsáno. Jo, tak protože to tam není. Tak to znamená, že ve skutečnosti je tam jenom napsáno tehty v zemi kenajenci. A ještě to slovo tehty se dá i jinak překládat. To se nemusí jako tehty přikládat, ale může se to i překládat ale
45:08například ale. Jo, tím pádem by tam bylo ale v zemi. Kenajenci Kenaanci. A to jenom naznačuje, že to je problém, že z toho bude problém. Jo, tak ale v zemí kinenci. Ale mi připadá, že stejně na té větě není vůbec nic zvláštního. Jo, tak protože tak Mojžíš to nenapsal jenom pro ty, co to tehdy četli. Jo, pro
45:38mě je to důležité. Já jsem to nevěděl, jo, že v zemi byli kinaci. Tak eh na základě toho, co je jinak napsáno u Mojžíše a Bůh nenechal to napsat jenom pro tu generaci, která to četla. Tak eh ale pro celé lidstvo někdy ty argumenty pro ty autorství těch kniho, vůbec nejsou přesvědčivé, vůbec ne. A
46:10člověk musí hledat důvody, proč tomu tak nechce věřit. A tady to je takový verš ten šestý, jo? Tak na základě toho říct, že to nemohl napsat Mojžíš, když pán Ježíš cituje z toho a říkal, že to napsal Mojžíš, tak což je mnohem lepší důvod tomu věřit než než tohle. Dobře, ale ještě trošku dál. Teď sedmý až
46:33devátý verš zpátky Genesis 12. Je tam napsáno. I ukázal se Abrhámovi Hospodin a řekl, tuto zemi dám tvému semeni pak tam postavil oltář hospodinu, který se mu ukázal. Od tamtu táhl k pohoří východně od bětelu a postavil svůj stan. Na západ měl btel a na východ aj. Tam postavil Hospodinů oltář a vzýval
47:05Hospodinovo jméno. Pak Ábrám vyrazil a stále táhl k Negebu. Možná krátké jenom dvě věci. To, co je zajímavé, je pořád postavil stan, jo, tak a žil celý život ve stanu, protože ta země mu nepatřila, jo, a musel pořád dál. Tak ani si nepostavil nějaký barak. Jo, tak je to zajímavé, jo? Tak Bůh mu
47:35slíbil zemi a celý život žil ve stanu, protože neměl svou zemi. To je jedna věc. Tak eh druhá je to, že tam postavil ten oltář. A oltář má takové dva prvky. Jeden je svědectví a druhý je oběť. Tak když postavíte oltáž, by člověk, my teď dnes už nemáme
48:06postavit oltář, jo. Tak ale tehy, když tam postavil oltář, tak první otázka je, komu si to postavil? Pro koho je ten oltář? Jo, čí to je oltář? A už musíte o tom mluvit. Jo. Abrhám postavil oltář na více místech. Jo a teď lidé, kteří tam byli, tak přišli, pro koho to je? Jo. A on mohl říct, pro koho? Pro toho
48:36jediného živého Boha, kterého jsem potkal, kterej mě oslovil, kterej mě poslal sem, kterej mi slíbil tohle a tohle a tohle. Tak tomu teď slouží. Víte, oltáž je vidět z dálka, jo, je to u nás vidět. Nemusí to být vidět z dálky, jo, tak že jsme věříci. Ale oltář je znamení tak svědectví. Je to u nás vidět, vědí lidé o nás v
49:07práci, ve škole, jo, tak nebo kdekoliv, že jsme opravdu věřící. Máte nějaký oltář, na kterém se to poznává? Víte, když jsem ještě byl v práci, tam kde jsem podal potom výpověď, tak když jsem tam nastoupil, já jsem si řekl, jak to mám dělat? Tak já nemůžu si dát tak ceduli tady, jo, tak jsem věřící nebo jak to dělám. Já jsem měl tam kancelář,
49:37tam jsme seděli ve dvou a lidé za námi tam chodili, protože něco potřebovali. Tak jsem si řekl, že udělám to samé, co dělá ten kolega. jenom trochu jiný jinak, protože on měl za sebou eh tak velký kalendář, kde byly nahé ženy a blbě bylo, že já jsem se musel pořád podívat na ten kalendář tam toho. Já jsem si řekl, já si dám taky kalendář,
50:05kde jsou biblické verše, jo. Tak eh, ale víte, to bylo jakoby byly dva oltáře tam, jo. Tak když lidé chodili za námi, jo, tak tam bez toho, abychom vůbec řekli jedno slovo, jo, bylo vidět tam, aha, to je takový a to je takový, jo. Tak eh a je takový oltář, máme něco, kde jsme nějak eh poznat, kde lidé se ptají, proč tam máš ten
50:34kalendář, jo? Proč tam máš takový oltář? Proč máš rybičku na autě? Tak když to nic moc neznamená, já jsem jednou tam měl poruchu auta, tak eh a tam jsem se zastavil, potom člověk se zastavil a ten mi pomáhal, jo. Tak a všechno pěkně dělal. My jsme potom to zprovoznili. Já nevím, jak dlouho to trvalo. Jo, tak já jsem myslel, proč to dělá tady, tak proč
51:01mi tak pomáhá. A potom on ještě řekl: „No, tak jako rybáři si musíme pomáhat. Tak no, tak my když tam má rybičku, no. Tak tak eh taky je rybář. Já už ani nevím, co jsme potom ještě o tom mluvili, tak ale v každém případě bylo to dokonce dobré, že si myslel, že jsem já jsem rybář, ne? No tak ale je to dobré mít takový
51:32oltáž, kde je poznat, že to je věřící člověk, kde lidé se musí ptát. Proč to děláš takhle? Proč neděláš zase tohle? A to druhé tam opravdu je eh oběť. Na oltáře se něco obětuje, jo, něco, co nás něco stojí. Tak co jsme tam už objednali, co pro nás bylo důležité? Eh,
52:02i to je důležité. Víte, možná, že náš oltáž může vypadat i tak, že to je listek papíru, na kterém jsme jenom napsali. Dnes jsem ti odevzdal i tu oblast a teď možná to tam napsat svého života nebo i ten tento hřích, protože Bůh nebere jenom tak na oltáži nějaké živé, pěkné oběty, ale bere i na
52:36žich. A když tak řekneme, dejme tomu, dnes jsem ti i dal oblast, já nevím, internetu, cokoliv, napíšeme to, jo, po podpis, datum, položíme si to tady do Bible, jo? A tak takové rozhodnutí, takovej oltáž. O tom ani nemusí lidé vědět. To je jenom pro nás, co jsme tam obětovali. A druhá strana toho svědectví
53:07pláty pro okolný svět, aby viděli. Dobře, tak to byl první eh o Árámovi a tam jsme viděli, jo, nejdřív, když se to čte jenom Genesis 12, člověk může mít ten dojem, tak eh první tři verše povolány a ve čtvrtém verše už posloucha a v pátém verši už je v cíli. Ale ve skutečnosti to tak nebylo. Byl to obrácený s kompromisy.
53:37Uvěřil s kompromisy, které působily ještě hodně problémy. Ten jeden problém jsme měli, tak to byl ten jeho otec. Ten druhý problém Lot, tak to vidíme příště. I tohle mu působil velký problém, časový problém, že ztratil hodně roků, ale potom i další problémy. Tak když pán něco řekne, udělejme to hned bez kompromisu. Je to jenom i k našemu
54:04dobru. Amen.