My, naše Bible a současná válka
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:23Tak jsem s vámi rád u Božího slova, bratři a sestry, milí přátelé. Takže Žalm 130. čteme ve jménu Páně a povstaňme k Božímu slovu. Píseň stupňů.
0:56Z hlubin k tobě volám, hospodine, panovníku, vyslyš můj hlas. kež jsou tvé uši pozorné k mým úpěnlivým prozbám. Pokud budeš hledět na nepravosti panovníku hospodine, kdo obstojí, ale u tebe je odpuštěň,
1:32proto vzbuzuješ bázeň. Očekávám na hospodina, očekává duše má, Duše má, čekám na jeho slovo. Má duše, vyhlíží panovníka víc než strážní jitro. Víc než strážní jitro.
2:03Čekej Izraeli na hospodina. Vždyť u hospodina je milosedenství. Hojne je u něho vykoupeň. On vykoupí Izrael. ze všech jeho nepravostí. Budeme se modlit.
2:36Ke komu půjdeme, pane Bože, Otče náš? Tento vážný čas. A tak slovy Apoštola Petra vyznáváme, pane, ke komu půjdeme. Ty slova života věčného máš. A tak prosím, já bych si požehnal v srdci každého zde přítomného. Tvé slovo, které je věčné, které je živé, které je aktuálné do každé situace.
3:14Prosím, aby každý z nás se v tom dnešním kázání pro moc Ducha Svatého našel. Modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Tak se posaďme. Já jsem prožil zvláštní zkušenost ten uplynulý týden, totiž když jsem se dozvěděl, že mám kázat, tak jsem začal tu situaci v souvislosti s tou válkou na Ukrajině promítat do božího slova.
4:05To je přirozené. Vždyť přece my máme mít soucit. Jako boží lid jsou ty s těmi, kteří přišli o své drahé. Soucit pro ta města, vesnice.
4:36Ta jejich podoba je přímo otřesná. A tak jsem začal přemýšlet o nejvhodnějším textu pro toto kázání A začal jsem Jeremiášem, prorokem, ten byl ve velice složité době. Měl nést slovo o zajetí, z kterého nebylo úniku.
5:11Měl nést slovo o pádu Jeruzaléma. A dál přišel na můj mysl pláč Jeremiášův. A nepochybuji, že by kázání z těchto dvou knih přinesla užitek. A pak jsou to samozřejmě žalmy, proto také jsme četli ten žalm 130.
5:44A teď jsme u toho svědectví, protože toto mějte na paměti. Předpokládám, že my jako boží děti bereme Bibli do rukou, a to nejenom v čase soužení. Že ji bereme do rukou každodenně. A já jsem ten minulý týden, mimo jiné, přečetl celé Evangelium Jana.
6:20A najednou mě Pán Bůh vedl k tomu, že jsem si položil otázku, a proč nekázat s Evangelia Jana, konkrétně z jedenácté kapitoly. Protože když jsem tu jedenáctou kapitolu čet v předstihu, tak jsem začal vnímat určité paralely nebo určité obdoby
6:54s tou dnešní situací, čili čtěte pravidelně boží slovo. A vnímejte, že Pán Bůh skrze i toto pravidelné čtení nás může oslovit, ale jedinečně. Takže aniž budeme výslovně číst, promiňte, tu jedenáctou kapitolu Jana,
7:27můžete ji mít po ruce, protože já ten, který verš, přečtu. A tak čteme hned v úvodu o tom, že když se pán Ježíš dověděl o nemoci Lazara,
7:58tak nespěchal do té Betanie. Čteme, že se trval dva dny na tom místě, poměrně vzdáleném, kde byl. A tak ta první myšlenka dnešního slova spočívá v tom, že pán Ježíš nebude kvapit podle našich představ. Řekneme ámen? Ámen.
8:31Protože myšlení má, nejsou jako myšlení vaše. Ani cesty vaše jako cesty mé, pravý hospodin. Ale jakož jsou vyšší nebesa než země, tak jsou vyšší cesty mé a myšlení má. Víte, my máme co činit s absolutním pánem,
9:03s Bohem všemohoucím. To nás nemá odradit od toho, abychom se modlili za to a ono. Ne. Ne, říct nemůžeme jinak, než vylévat srdce před hospodinem a tak, jako možná někteří z vás, já se modlím za mír na Ukrajině.
9:35Ale kdy k míru dojde, nevíme. A jde o to, klánět se před boží majestátem a vnímat, že on má právo říct dost. Kolik modlitev bylo vysíláno za druhé světové války v prozbě o mír?
10:11Nepředstavitelně. Který den začala druhá světová válka? Víte to někdo přesně, když vtrhl Hitler s armádou do Polska? 1. září 1939. A víte, kdy skončila první světová válka? Kapitulací, já jsem řekl první?
10:45Tak děkuji, že jste pozorní posluchači. Druhá světová válka skončila absolutní kapitulací Japonska 2. září 1945. Druhá světová válka se tedy projevila v sedmi letech. Roce 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45.
11:21To byl dlouhý čas, nepředstavitelně. Moje paměť, první paměť, aspoň si myslím, myslím, sahá do roku 1945, když začala americká letadla bombardovat Prahu.
11:52Praha, ta vyvázla z těch hrozných náletů, jako samozřejmě Německo a další části Evropy, mě byly tři roky. A těžko si umíte představit tříleté dítě, jaké panice propadalo, když začaly sirény po celé Praze.
12:22To jsou moje nejranější vzpomínky. Jsme žili v domě na Vinohradech, nedaleko modlitevny. Prchali jsme do krytu, který byl v tom našem domě. A tak mám v podvědomí, jaké stísněné poměry tam byly. Kdo by se nemodlil v čase nouze?
12:58Kde jsi, pane Bože? Jak je to s tou tvojí láskou? Pán Bůh má svůj čas. Víte proč? Protože Pánu Bohu jde o jeho slávu.
13:29To si dobře vtiskněte do své paměti, do svého srdce. Protože Pánu Bohu jde o celý svět. Ta druhá myšlenka dnešního kázání spočívá v tom, že Pán Bůh miluje. Bůh láska jest. A kdo v lásce přebývá, v Bohu přebývá a Bůh v něm.
14:08Pán Ježíš miloval Martu, Marii, Lazara. Ale Pán Ježíš jako boží syn nebude kvapit, byť to byly modlitby z celých srdcí, byť to byly modlitby opostatněné písmem svatým. Protože syn Boží se modlil před tím svým hrozným údělem,
14:40jestli je oče možné, vezmi ode mne ten kalich, ale nema, ale tvá vůle se staň. Naše modlitby byť byly velice, velice, konkrétní a opodstatněné písmem, Vy neměli zapomínat na to, že Pán Bůh může mít trochu jiný čas, anebo hodně jiný čas, než je ten náš čas.
15:13Pán Bůh nebude kvapit, on nebude panikařit. Pán Ježíš setrvával v lásce k Martě Marii Klazarovi. To bylo neochvěliné. Možná někdo z nás zde přítomných si právě toto slovo má náležitě uvědomit.
15:53Pán Bůh tě miluje, i když ti případně odvolal někoho z tvých nejbližších. Vždyť Pán Bůh má nadřeteli celý svět. A zpátky k tomu božnímu času ještě. Čtěme pečlivě písmo ve smyslu aktualizování a vzpomeňme na Mojžíše.
16:24Mojžíš ve čtyřicetiletech byl hotov, řekněme to tak, vyvést Izrael z egyptského otroctví. Čtyřicetiletý muž plní síly. A tak to začal lidově řečeno od podlahy. Žádné okolky. A tak, když viděl bezpráví, tak tedy zlikvidoval prvního egyptiana.
17:01Ale to nebyl boží čas. Jak dlouho musel Mojšiš čekat? Dalších 40 let. Pochybujete někdy o tom, že pán Bůh v uvozovkách spí, že o nás přestal dbát? A když jdu dál v historii, přeskočím.
17:34Takový Gedeon, to je moc zajímavá biblická postava z knihy Souců. On se mu zjevil hospodinův anděl a pozdravil ho s přáním pokoje. A co to říká Gedeon? Když slyšel hospodin s tebou, pokud je hospodin s námi,
18:07proč nás posíhlo toto všechno a kde jsou všechny jeho obdivuhodné činy? No to je lidské myšlení, ale my se tomu nedivíme. Trpěli pod madiány a bylo to hrozné utrpení. A teďka slyší hospodin s tebou. No tak kdyby byl hospodin s ním, tak jak mohli tak dlouho trpět.
18:39Ale to je biblická klasika, kniha soudců. Víte, no aspoň někteří víte, co je sinusoida. To je zajímavý matematický útvar. A vypadá to tak, že je to hezký kopeček nahoru k ose. A pak hezká dolina, dále. To byla Sinusoida, to byl tenhle grafický útvar
19:10s Izraelem nahoru, dolu, nahoru, dolu. To je ta lidská nátura. Jak dlouho byl náš československý národ, vnímavý božímu slovu. Když přišel rok 1968, když přišel rok 1989, když jsem se vrátil z Kanady, to byl rok 1994,
19:57můj bratr v misijním úsilí přijížděl pravidelně do Československa a šířil evangelium se skupinou studentů. A já jsem mu připravil tu jednu misi. Navštívil jsem, no řeknu, nejméně 15 středních škol. A poněkud atraktivně jsem žádal, víte, rádi bychom přišli říct studentům o spojených státech a o křesťanství.
20:40Myslím, že byly jenom dvě nebo tři školy, které neměly zájem v roce 1994. Když jsem chodil pravidelně možná deset let, tak ten zájem upadal, ale velice výrazně. Za deset let, v podstatě jenom proto, že si nás někteří ředitele nebo ředitelky oblíbili,
21:12tak stále jsme měli otevřené dveře ke zvěstování Evangelia a také Ameriky. Aby to nešlo tak natvrdo, ale často o té Americe bylo jenom to, že můj brat nakresl mapu Spojených států ve třídě a teď dával studentům otázky, když tam byly křížky, tak jaké město by tohle mohlo být.
21:46A jak je tohle? No, a já jsem žasnul, že ty Spojené státy geograficky znali studenti dost dobře. Dokonce já v životě neslyšel. L.A. Víte, co to je? Já na ně koukám. L.A. No my jsme velice učenlivý, inteligentní národ, Los Angeles.
22:18No, ale o co jde? Upadala žádostivost po evangelium. Tak je to s člověkem. Když je v nouzi, tak nakonec, to se nedá odhadnout, mnozí lidé začnou hledat Pána Boha. Po deseti letech?
22:49To už se oslyšelo. A zmíním vám ještě jeden biblický případ. A to je Mojžíš, vedle Mojžíše Gedeona, to je David. Víte, David byl pomazaný za krále.
23:20To byl proroctý. A on, Saul, se ne a ne vzdát toho svého trůnu. A David, David na toho pomazaného hospodinova, nevztáhl ruku. A to je velice aktuální výzva. My totiž jako boží děti nesmíme dělat nic,
23:53proto, abychom naléhali na Pána Boha, aby se historie pohnula. To musel být tvrdý zápas Davidův. Ne a ne se ujmout vlády, ale jedině čestně.
24:24Jedině, až bude přesně boží čas. A tak se stal nejdřív sedm let králem jižní části Izraele a potom i té severní části ještě jednou. Pán Bůh má svůj čas. Pokloňme se před ním. Pán Bůh to své konání poddává své vůli a své slávě.
25:08Kdyby pán Ježíš hned spěchal do té Betanie, tak by vlastně vůbec nedošlo k tomu sedmému z těch sedmi já jsem. Protože až byl ten Lazar mrtvý, až dokonce to jeho tělo podle úsudku lidí zapáchalo,
25:43tak přišel přesný čas. Já jsem zkříšení i život. Kdokoliv věří ve mne, byť pak by i umřel, živ bude. Kdyby pán Ježíš spěchal a Lazár nakonec ještě nezemřel, ono by k tomuto nedošlo a nejenom k tomuto. Pán Ježíš pro svoji lásku má svůj čas a pán Ježíš v té své lásce, a to je třetí bod, dává své slovo.
26:31To je velice významný bod a poukaz. Když jsme v nouzi, spěcháme k božšímu slovu. my boží děti, bez pochyby. A říkáme si, jak je to možné, že jsem tohle, této situaci, nečetl,
27:03jak se jedinečně najednou osvětlilo něco z písma svatého. Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, na cestě hříšníků nestojí, na stolici posměvačů nesedá, jak je to dál, ale v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. Tak jaký je to žálm, Emo? Dlouho jsem tě nevolal, co?
27:34Jak? Gratuluju. To je žálm první. V zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí. Pán Bůh v pánu Ježíši miluje a dal své slovo. To je nenahraditelné, když čteme boží slovo.
28:07A bylo to neočekávané, že mě pán Bůh v tom pravidelném čtení písma v tomto smyslu osvětlil tu situaci hrozné války na Ukrajině. oslovil jedenáctou kapitolou Jana. Jak to má na světě vypadat,
28:42když svět odmítá knížete pokoje? Řekněte mi, kolik procent světové populace vnímá za dějem druhé světové války boží prst? Protože miluji historii, tak bych to mohl teď dokumentovat,
29:16které události, které jsou naprosto jedinečné a nepomůže vám zdůvodnění. Jo, to tak bylo. Ne, to byl božší prst. A nestačili lidé na to, aby těch několik atentátů na Hitlera se podařilo. Byl boží čas, kdy Hitler otevřel východní frontu,
29:54když již Anglie byla nakolenou a možná už chyběl jediný den, aby kapitulovala. Jen čtěte vhodné prameny. Kde je pán Bůh v této hrozivé situaci, Kdy zasáhne za tu válku může pán Bůh, tak jsou lidi někdy hrozně opovážliví,
30:32že vám předhazují, kdyby byl pán Bůh, tak by nemohlo být to a ono. Pán Bůh dává své slovo. A lidé mají zodpovědno za to, aby se jeho slovem řídili. Pán Ježíš dal své slovo. A že se nenaplňuje vždycky čas podle nás, vrátíme se k té knize Jeremiáše.
31:05Co tam čteme? A sice v 39. kapitole, v 18. verši, Jistotně vychvátím tě, abys od meče nepadl a budeš mít ti život svůj místo kořisti.
31:37Protože jsi naději složil ve mědí hospodin, někdy to i s těmi, co se úpěnlivě modlí, Vypadá tak, že musí mít dost času na to, promiňte, dost myšlení na to, být vděční za život. Je zde možná korist, možná nějaký zisk, ale to nejde, protože žijeme na světě.
32:11Tak jste viděli některé lidi s těmi taškami, kufřík, mimořádně, s nějakým tím rancem, ale měli život. Někdy nezbývá neživot, ale co je větší? Když pán Ježíš řekl, já jsem vzkříšení i život.
32:42Jestli ti ubožáci měli věčný život, tak jsou boháči. Možná se to někomu špatně poslouchá toto, ale to je skutečnost, protože pán Bůh vidí tu událost jinak než my a svět jinak než my. Ta lidská moudrost, ta kulha, ta pořád počítá s tím, že je odvyslá na lidské moci a lidských schopnostech.
33:18Ta lidská moudrost, jedně moudrost, která je z písma svatého. To je věčná moudrost. A tak si přibližme alespoň tuto starozákonní ilustraci. Když přišel mladičký David do toho vojska izraelského
33:50a viděl Goliáš, jak se holedbá tou svojí silou, tak se pozastavil nad tím, jak může někdo do pohrdá hospodinem si činit takové nároky, že přemůže izraelský lid, izraelské vojsko. Bylo to přímo stresující vidět tu izraelskou, to izraelské vojsko, které nakonec před Goliášem začalo prchat.
34:40A tak je to často s lidskou moudrostí, která, jestli nepočítá s pánem Bohem, tak přijde k závěru, že ty možnosti, schopnosti, počty, že jsou nedostačující. Protože opravdu tomu tak je. Ale protože David už v této době konal hospodinovi boje,
35:16tak vlastně konal Pán Bůh. Ale to znamenalo, že se postavil k této situace vírou, tak jak jsme slyšeli o víře i v tom úvodním slově k modlitbám. Je zde víra, anebo je zde strach. A přiznejme si, že někdy pro nedostatečnou známost božího slova se nás přidržuje strach.
35:51To je tak. A vybavme si, Jeremiáše, měl život místo kořisti. My neubráníme se lítosti a přímo hrůze z toho, jak to na Ukrajině vypadá, ty zničené budovy. Mnohým zůstal jenom život, žádná kořist, stráta v podstatě všeho.
36:28Ale je zde boží slovo a nikdo z nás neví, jestli se dožijeme příštího dne a přijde věčnost. A kdo nemá pána Ježíše, nemá život. A k čemu to všechno světské v takovém případě? A tedy, o co jde?
37:01A to se teď chceme zamyslet nad sebou. Jde o pokání. Jestli tápete v tom, jak se modlit za Ukrajinu, tak dobře poslouchejte. Modlit se o pokání. Když Jonáš, boží prorok, šel do Ninive,
37:37v podstatě dvakrát, měl jít s božím slovem, aby Nynive vnímalo, že přijde boží soud. Ne, s takovým slovem nechtěl jít, protože věděl, a víte, jak to je, ve čtvrté kapitole v druhém verši. Vždyť vím, že jsi Bůh milostivý a soucitný,
38:09pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, A slytováváš se nad zlem a Mojžíš, promiňte. A Jonáš nepřál boží milost Ninivem. Víte, lidsky to bylo úbohé kázání. Já si libuji, když slyším hluboké kázání.
38:44Co Jonáš? Nynive bude vyvráceno tečka, to je možná nejkračší kázání v Biblii. Ale Nynive činilo pokání. A pak s boží milostí nic nepohne. A řekněme to znovu všichni, to ámen. Ámen.
39:14S boží milostí nic nepohne, jestliže lidé činí pokání. Ale pán Bůh má svůj čas. Jak dlouho měl být, podle božího slova, Izrael v babylonském zajetí? 70 let. To byla hrozně dlouhá doba.
39:44A jak se měl z té poroby v Babylonii dostat? Jak? To nebyla její starost. To byla boží starost. Padla Babylonie. Ale, kdo znáte trochu tu geografii, jak vypadala Babylonie, nepřemožitelná světová velmoc.
40:19Jednou se dostali do Babylonie a Nabukadnezar ten využíval ty odvlečené židy, jak by se z babylonského zajetí Izrael dostal. Nemožné, ale přišli Médove a Peršané a přemohli tuto světovou velmoc.
40:53Nastoupil Kíros, vydal výnos a přečtu. Toto praví perský král Kýros, Ezdreáš 1, 1 až 5, pak můžete přečíst doma po povzbuzení víry. Hospodin Bůh nebez mi dal všechna královsí země a uložil mi, abych mu postavil dům v Jeruzalémě v Judsku.
41:34Výmáte, o co se teď jednalo? To je úžasné povzbuzení víry, protože tento pohan, perský král Kýros, vyznává hospodin Bůh nebes, mi dal všechna králosí země a uložil mi, abych mu postavil dům v Jerusalémě v Jucku.
42:04Když řeknu smekám, kapituluji, nebo cokoliv obrazného řeknu, ve sklonění se před hospodinem, je to nedostačující. Co to bylo za zázrak? Vždyť v rukou božích jsou i ti mocní jako potůčkové. Kdo to je?
42:34Nabukadnezar. vždyť jednou zažil takovou situaci, kdy byl podobný zvěři. Kdo to je, ten nebo onen vládce v rukou božích jenom lidé? Ke změně té, které vlády může dojít během jednoho okamžiku. A dokonce Týros vynímal, že má obnovit jeruzalemský chrám.
43:12Není to neskutečné. Tak nejenom židé se měli vracet a obyvatele Nové světové říše Je měli dokonce vybavit na ten návrat, čtěte, Ezdráše, neuvěřitelné. Protože Pán Bůh je všemohoucí. A tak ten poslední bod toho dnešního kázání.
43:47Naše úloha v této těžké době. Naše úloha. Čteme totiž, že pán Ježíš zaplakal tam u Lazarova hrobu. O pánu Ježíš je řečeno jenom dvakrát, že zaplakal.
44:18Zaplakal nad Jeruzalémem, nad tím královským městem, které nepoznalo boží navštívení v kralické Biblii. Boží navštívení v příchodu krále. Knížete pokoje.
44:50Nerozpoznalo. Pán Ježíš zaplakal. To je absolutně nemožné, abychom se vžili do toho postoje Pána Ježíše Krista. Přišel, ale nebyl přijat. A to druhé ve zmíněném postoji Pána Ježíše v souvislosti s pláčem,
45:27to bylo zde u Lazarova hrobu. Víte, museli tu Lazárovu rodinu lidé velice milovat. A tak pro tu jeho smrt to byla odezva, kterou si těžko můžeme představit. Lidé naříkali, potěšovali sestry.
45:58A teď je zde pán Ježíš. Pán Ježíš se svým slovem, a když zmíníme ten pláč, tak nepochybně ten hlavní důvod pláče byl, schrnuj tě ve slovech, pane, kdyby jsi byl zde, bratr můj, byl by nezemřel. A to řekla nejen jedna sestra, to řekla i druhá sestra,
46:31protože všemohoucnost pána Ježíše v jejich pohledu končila smrtí. Kdyby byl pán Ježíš zde, tak Lazar by nezemřel. Vždyť pán Ježíš navíc už vzkřísil dcerušku Jajírovu a syna vdovy znajím. Ale nevíme, to bylo trochu zvláštní.
47:08Lazar, ten už je čtyři dny v hrobě. Už to jeho tělo zapáchá. To už s tím nelze něco dělat. Je možné, že Pán Bůh na něco nestačí? To není možné. Vždyť Pán Ježíš je ten, kterému je dána veškerá moc na nebi i na zemi.
47:43A jak jsme si ji řekli, teď byl čas, kdy lidé byli připraveni na slova já jsem zkříšení i život. Kdokoliv věří ve mne, byť pak ji umřel, živ bude. Až teď, v tento čas, byla lidská společnost, nebo ta palestínská společnost,
48:14připravena na to vnímat tu velikost pána Ježíše, který měl moc i nad takovou smrtí Lazara. Víte, to je úžasné, že o tom mohu kázat. A možná kde kdo z vás si říká, já bych k tomu také něco přidal, abych druhým sloužil k hlubší víře.
48:49Přišel čas a pán Ježík řekl, toto sedmé já jsem. Tak tedy poukázali jsme na modlitbu o pokání Ukrajiny. Teď poukazujeme do vlastní řad na citlivost, na tu spoluúčast v té bolesti rodiny Lazara
49:25a těch dalších, co byly u jeho hrobu spoluúčast. A předpokládám, že nejden z nás děkoval za českou vládu, která otevřela dveře a ještě včera nebo kdy to bylo na 270 tisíc těch, kteří se zde věříme dočasně,
49:58objevili, je za co děkovat pánu Bohu, ale co my, naše spoluúčast na tom nářku. A co se modlit za obrácení těch, kteří se sem dostali. Modlit se za křesťany, nejenom tam na Ukrajině, aby v té zkoušce obstáli, aby církev o to výrazněji kázala o pánu Ježíši Kristu.
50:46Ale modlit se také za to, abychom nezůstávali nikomu dlužni. Svěděcího pánu Ježíši. A takový poukaz na to, že to na světě pro lidskou převrácenost srdci vypadá, jak vypadá, včetně těch mocí postavených, to je slovo, které bychom neměli zamlčovat.
51:26Jak totiž končí ta jedenáctá kapitola Evangelia Jana? A jak pak pokračuje úvod desáté kapitoli? Jestliže ho necháme tak, pána Ježíše, všichni v něho uvěří, A přijdou Římané a vezmou nám toto místo i národ. To byl závěr z této jedinečné události vzkříšení Lazara.
52:03Nám, těm vůdcům lidu, Římané vezmou lid. No co to je za zvrácenost? Komu Izrael patřil? Jim nebo pánu Bohu? tento lid zvláštní. Jestliže ho necháme tak, pána Ježíše, všichni v něho uvěří a přijdou říjmané a veznou nám
52:33toto místo i národ. A v desáté kapitole, desátý veř, velkněží se rozhodli, že zabijí i Lazara, protože mnozí z židů kvůli němu odcházeli Odcházeli a věřili v Ježíše. To je to převrácené srdce. Člověk v sobectví a v píše myslí na sebe a také na druhé.
53:04Vezmou nám lid, římané, uchvatitelé. Ti pod jejich jařmem my trpíme. Oni nám vezmou lid, je zde pán Ježíš. On přišel především pro židovský národ, ale nejenom za ně.
53:34Nestydím se za evangelium. Mocí je zajisté, moc zajisté boží je k spasení každému věřícímu. Židu předně, ale potom i řeku. Tak tedy ta dnešní výzva, modlit se za Ukrajinu v prozbě o pokáhání. Modlit se v prozbách o obrácení mnohých,
54:08aby poznali, že Pán Ježíš je jediná naděje a jediná jistota věčného života. A být soucítivý a pohotový ke svědectví. Protože to je veliká výsada. Být boží dítě. Tak skloníme své hlavy.
54:40Poděkujeme za boží slovo a budeme prosit o to, aby to rozsleté slovo se nevrátilo prázdné. aby vykonalo to, k čemu je posláno, pane bože, otče náš. My děkujeme, že ty máš v pánu Ježíši slova věčného života. Děkujeme za to dnešní slovo, za otevřené oči pro tvoji všemohoucnost,
55:13pro tvoji lásku a také to je slovo, které nás má vést k soucítění a ke svědectví. Modlíme se ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.