JEDNOTA V CÍRKVI 5: Jeden VYKUPITEL a SJEDNOTITEL (Efezským 4:1-6) 14.8.2026 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Efezským 4Efezským 1Římanům 101. Korintským 8
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:08My společně, bratři a sestry, procházíme téma jednoty. Je to téma, které eh tak jak vnímám, je nesmírně zásadní a důležité v naší době ve v našich sborech. Bavíme se o tom, co je to jednota z těch z těch eh eh hodin, které jsme spolu měli. Eh, když se bavíme o tomto tématu, bratři a sestry, dokázali byste mi říct, co je to jednota? Jak byste ji
0:36charakterizovali? Jednota je eh nebo vychází z toho slova jedno, že? A znamená to být za jedno nebo být v jedno ve smýšlení, v mivech, ve skutcích. A písmo nás učí, bratři a sestry, písmo nám říká, že jako znovuzrození věřící máme být společně v církvi jednotní.
1:13A víte proč? kvůli Kristu. Kristus, bratři a sestry, a je ten vrchol, ten motiv, ten, ten cíl naší jednoty. Jednota není jenom jenom jenom eh natlačená stejný natlačený stejný pohled, bratři a sestry, ale ale je to je to něco, co co vychází z toho, že známe všichni Krista. A když Pavel píše do Efezu, e, tak Efez
1:47nebyl úplně lehký sbor a píše jim o tom, předkládá jim důvody, důvody k jednotě, které my známe jako sloupy jednoty, které jednotlivě procházíme. A ty důvody nebo sloupy jednoty, bratře a sestry, eh, které máme před sebou a o kterejch musíme usilovat, stojí na základě pokory, mírnosti a trpělivosti jednoho vůči druhému.
2:22Podř jsme se do Božího slova, abychom eh prozkoumali další sloup jednoty. Eh, vy víte, kde jsme v Efezským čtvrté kapitole. Eh, budeme dnes pokračovat ve čtvrtém verši, ale budeme číst kvůli kontextu verše 1 až 6. Já vás prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali, pokud můžeme. A budu číst ze čtvrté kapitoly knihy Efezkým od prvního verše toto slovo ve
2:44jménu Páně. Prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, které jste obdrželi. S veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce a usilovali zachovávat jednotu ducha ve svazku pokoje. Je jedno tělo a jeden duch, jakož jste byli i povoláni k jedné naději svého povolání. Jeden je pán, jedna víra,
3:12jeden křest, jeden Bůh a otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit. Náš nebeský Otče, králi a pane, děkujeme ti za to, že nás voláš k jednotě. Ale tak tě prosíme na tomto místě, abychom pokořovali sami sebe, abych pokořil sám sebe, Pane, abych eh ukřižoval sám sebe,
3:38je li to nutné, abych mohl být jedno s bratřími a sestrami. Ne na základě svého myšlení, ale na základě tvého slova. Prosíme tě, Pane, za to, aby j obničil naše srdce, abych j obničil moje srdce, a abysme mohli tou jednotou, kterou nám dáváš a přikazuješ, Pane, eh být světlem a solí tomuto světu. A tak tě za to prosíme i toho dnešního večera. Amen.
4:04>> Amen. Můžete se posadit. Otázka, která nás dnes bude zajímat, bratři a sestry, je, jaký dopad do našich životů má to, že jsme Kristovci, to, že nás Kristus spasil a jaké je východisko nebo nebo jaký je dopad eh tohoto spasení do našich
4:36vlastních životů. Ale prvně pojďme od začátku. Jak za nás bratři a sestry Kristus zaplatil? Výborně. Děkuji. První Petrova, první kapitola, 18. až 19. verš říká: "Víte, že ze svého marného způsobu života Petr říká, bratři a sestry, církvím, které jsou v rozptýlení, že jejich způsob života byl marný. Bylo to něco něco vágního, něco
5:09v čem se namáhali, v čem pracovali, o co usilovali, ale to to všechno, co dělali, nemohlo dosáhnout to, co ve skutečnosti potřebovali. A tak vlastně ty jejich životy z toho pohledu věčnosti byly marné. A Petr říká i nám toho dnešního večera, bratře a sestry, takové byly naše životy.
5:40Všechno, co jsme dělali z pohledu věčnosti, bylo marné. Proč? Protože jsme neznali Krista. A ten způsob, který byl marný, Petr pokračuje z děděného po otcích, že? Bylo to něco, bratři a sestry, co jsme zdědili. Byebylo to něco, co jsme, co jsme získali tím početím. Eh, to, čemu se říká dědiční hřích. Chcete-li to, k čemu nás přiváděli e naši
6:08předkové, tak z toho jsme byli vykoupení. Ne pomíjejícími, pomíjejícími věcmi, říká Petre, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako beránka, bez vady a bez poskvrny. My jsme z toho způsobu života, bratři a sestry, se nemohli dostat sami. Potřebovali bysme, potřebovali jsme, aby někdo přišel a vykoupil nás. No a Petr
6:36přesně tohle stejné slovo používá nový zákon na jiném místě, když mluví o otrocích. Jak mohl otrok získat svobodu v novozákonní době? mohl se zbouřit a probojovat, ale to se moc nestalo, protože pak přicházely masakry a nebo se mohl vykoupit. Většina otroků měla právo zaplatit cenu sami za sebe. Popřípadě je mohl vykoupit
7:07někdo z rodiny. Jo, to vidíme i ve Starém zákoně v knize Nehemiáš, když Nehemiáš kupuje mnohé židovské otroky. Eh, a vlastně e ti, kteří je měli chránit, ti jejich šlechticí, je zase prodávali kvůli dluhům, e, které si u nich udělali. Tak to byl takový paradox. Ale Petr používá toto slovo pro křesťany novozákonní doby a říká:„Podívejte se na
7:36svůj způsob života, který jste žili předtím, než jste poznali Krista. Byl marný a Kristus vás vykoupil a vykoupil vás, bratři a sestry, ne pomějejícími věcmi stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví sama sebe, která je bez vady a bez poskvny." A Kristus toto podstoupil, aby si nás získal, bratři a sestry, sami sama pro sebe. Takže ten záměr, který
8:06Kristus měl, když nás kupoval, ten záměr, který měl, když nás spasil, bylo, aby si nás přivlastnil jako svojí nevěstu, aby nás získal. Církev je tedy popsána jako Boží nevěsta. To víme ve Zjevení například 21. kapitole v 9. verši. A v tomto slova smyslu je eh řečeno, že Kristus za nás dal to výkupné Otci. Když Pavel píše tedy křesťanům do Efezů
8:34ohledně jednoty, dává jim další důvod k jednotě. Podívejte se do toho čtvrtého verše. My už jsme probrali to, že jsme jedno tělo. Už jsme probrali to, že jsme jeden, že máme jednoho ducha. Už jsme probrali minule, že jsme povoláni k jedné naději svého povolání. A teď Pavel pokračuje a říká: "Jeden pán, jeden pán." Ten důvod, který máme k vzájemné
8:59jednotě, bratři a sestry, je, že máme jednoho Pána. Slovo Kyrios, které tady Pavel používá, je jeho nejoblíbenějším slovem pro popis Pána Ježíše Krista. Ale co to znamená, že Kristus je pán? My víme, že eh tohle povolání, Kristus
9:29je pán, bylo prvním nebo bylo jedním z prvních povolání e Kristovy církve, že že to je to ten rozdíl, kdy kdy se člověk stává křesťanem podle Římanům 10. kapitoly devátého verše. Kdokoliv vyzná Krista jako Pána a uvěří ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, bude zachráněn. A tak tahle myšlenka Krista jako Pána je
9:58je nezbytně spojená, bratři a sestry, se samým jádrem našeho křesťanství. Mnoho lidí se domnívá i mezi křesťany, že Kristova oběť nás osvobodila od otroctví hříchu. A to je pravda. Ale to, co mnozí křesťané dělají a možná to někdy děláme my také, bratře a sestry, je to domyslet.
10:29Kristova oběť nás osvobodila od otroctví hříchů, ale ne k tomu, abychom si žili svobodně. Kristus nás koupil, aby byl naším pánem. To znamená, bratři a sestry, že jsme byli otroky hříchu, ale teď jsme otroky Krista.
11:03My rozumíme, že že z pohledu nového zákona bychom mohli náš vztah k Bohu charakterizovat mnoha způsoby, že jsme jeho synové, jsme jsme spoludědíci Kristovi, protože jsme byli adoptováni a to je realita, kterou vidíme v novém zákoně. Ale pán nás vede i toho dnešního večera k tomu, bratři a sestry, abychom vnímali záchranu jako něco, co nás sice
11:29osvobozuje od hříchu, ale co nás také svazuje s Kristem. Pavel píše ve většině svých dopisů na úvod své představení. Řekněte mi, bratři a sestry z hlavy, jak se Pavel představuje. >> Výborně. Paulos Dulos, Pavel, otrok Krista Ježíše. Proč se Pavel, bratři a sestry, jeden z největších apoštolů
12:01sám sebe ve většině dopisu, které píše církvi? V dopisech, kde člověk chce mít autoritu, že pokud chci vám něco říkat a a chtěl bych, abyste to dodržovali, tak bych to měl říkat s autoritou. A Pavel první, co říká, jebratři a sestry, já jsem otrok. Já nejsem pán, já jsem otrok.
12:31A Pavel, bratř a sestry, tohle používá záměrně, aby ukázal, že ty věci, které píše v autoritě, nepíše v autoritě svého vlastního vyjádření, že my nenásledujeme Pavla, následujeme Krista. On je náš pán. A to slovo pán, to slovo Kyrios s sebou bere konotaci, vyjádření, myšlenku svrchované vlády, jak to čteme třeba v Efezským 1:23 nebo 410.
13:04Kristus je ta hlava církve, jak jsme to četli v Efezským první kapitole. A pod tímto vyjádřením tohoto slova Pán si máme představit právě tuto frázi. Takže Kristus je naším vlastníkem. Kristus je naši autoritou. Písmo nás učí, že patříme jemu a ne sami sobě. A tak musíme svými životy, bratři a sestry, oslavovat jeho. Naše mysl musí
13:32být podřízena jeho vyučování, naše svědomí jeho příkazům, naše srdce a životy jeho kontrole. On nás stvořil a zachránil, že i kdyby nás Bůh jenom stvořil, má právo na to, aby byl naším pánem 100%, protože jsme jeho stvoření. Ale on přidal k tomu ještě to, že se nad námi smiloval a zachránil nás, aby byl naším pánem.
14:05A to je přesně to místo, když kdy vidíme tu největší naši svobodu. Prvním Korintským 8:6 říká, že Kristus je náš jediný pán. Ale pokud je náš pán, pokud Kristus je náš vládce, pokud je tím svrchovaným nad našimi životy, bratři a sestry, tak společně s Pavlem musíme říct to, co píše Pavel Filipskému sboru, třetí
14:34kapitola v osmém verši, kde píše: "A opravdu také pokládám všechno za strátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista. Tady se mi líbí víc králicský překlad. Víte, co říká králicský překlad? Já to nebudu říkat. Je to to, co
15:02pouštíme do záchodu. Pokládám to všechno za za hnůj. Řekněme, bratř a sestry, pro Pavla bylo to, že poznal Krista jako svého Pána, tak vzácné, tak úžasné, tak nádherné, že všechno ostatní, co získal do té doby, co na čem by mohl stát, co by mohl pokládat za cnost, co by mohl pokládat za za bohatství z lidského pohledu, co
15:33by mohl povýšit na všechny ostatní, to všechno pokládá dá za to, co jsem řekl, aby získal Krista. Jinými slovy, on to všechno bere a háže to pryč, aby mu to nebránilo v tom jít za Kristem. A tenhle široký úvod, který jsme si dali, nás vede právě k
16:03přemýšlení o tom, co má společného to, že Kristus je Pán s naší jednotou. Má to společného několik věcí. Pojďme se zamyslet jenom logicky, bratři a sestry. Pokud je Kristus náš pán a to proč nás spasil, není aby byl naším kamarádem. Není není to ani ani jenom kvůli tomu, aby byl naším nevlastním bratrem.
16:34Není to jenom kvůli tomu, abysme mohli žít dobrý život, ale kvůli tomu, aby byl náš pán. Pokud Kristus nás spasil, aby byl náš pán, aby svrchovaně vládl v našich životech a on nám říká, že máme být jedno, pak neposlušnost tohoto příkazu je vlastně neposlušnost našemu Pánu. Že pokud pokud Kristus nás zvolá k
17:04jednotě, bratře a sestry, a říká, že musíme vůči sobě být pokorní, mírní a trpěliví, pokud nejsme, pak jdeme proti příkazu Krista. Pokud Kristus říká, bratři a sestry, v případu nebo v příkladu Pavla, že že máme mít to myšlení, že všechno, co čehosi cení tenhle svět,
17:34máme pokládat za odpad jenom kvůli tomu, abychom mohli poznat Krista jako svého Pána. Tak co z toho? A já se znovu ptám tu myšlenku vás a ptám se ji sám sebe. Co v tomhle světě se může postavit naší jednotě? Bratře, sestro, mu můžu tě urazit? Pravděpodobně ano. Můžu. Můžu se tě dotknout. Chtěně, možná
18:06nechtěně, možná chtě. Ty se můžeš dotknout mně. Je to něco, bratře, sestro, co se může postavit naší jednotě. Pokud pokud za pokud já budu budu zakládat na sobě, pak ano, ale pokud budu chtít za Kristem, pak ne.
18:36Můžeme se v mnohých záležitostech nebýt uniformní, jo. Neříkali, řeklali jsme, že jednota není uniformita. Můžeme být jiní, jo. Někdo si dává ponožky do do sandálu, jiný ne. Jo. A někdo to vnímá jako velké zlo. Ale schválně jsem to schválně jsem to odleštěl, bratři a sestry, ale žádná ta věc se nemůže postavit naší jednotě.
19:02Ne kvůli tomu, že bysme byli lepší, ale kvůli tomu, že Kristus je náš pán. On nemá více nevěst. Ty, ty, bratře, sestro, nemůžeš jít k jiné církvi. Teďka myslím všeobecné církvi, ne jinému sboru. Ano, protože není jiná církev, je jenom jedna církev. Máme jenom jednoho ducha. A ten duch nás skrze pravdu vedle do jednoty, že máme
19:31jenom jednu naději. Nemáme víc naději. Mě Bůh nepovolal k naději toho, že budu zachráněn skrze milost a jiného, že bude zachráněn skrze skutky. A nemáme jiného Pána. Nemůžeme říct, můj pán mě volá k tomu, abych vůči tobě byl takový demo makový. A já řík říct a můj pán mě volá k tomu, abych byl opačně.
20:01No, bratři, to nemůžu. Nemůžu to říct. Takže pokud Kristus je pán a má svrchovanou autoritu a proto si nás zachránil, aby byl naším pánem a má nám co přikazovat a přikazuje nám, abysme byli jedno a abysme odhodili, řekněme, eh, ty svoje světské myšlenky. a a pocity ublížení občas k tomu, abychom mohli budovat tu skutečnou
20:29jednotu, která je založená na jeho slovu a na jeho charakteru, tak je to příkaz, který nemůžeme opomenout, pokud ho chceme mít za Pána. Takže to byla ta první věc. Pojďme k té druhé věci. Pokud je Kristus pán, bratři a sestry, pak nikdo z nás není pán.
21:00Nemáme nad sebou jinou autoritu než jednoho Pána. Já nejsem pánem. Pavel a Pavel to píše i Korintským. Já ne, my nejsme páni nad vaší vírou. My jsme vaši bratři. A ta autorita, bratři a sestry, kterou nad sebou každý z nás máme, je ta autorita, o které jsme slyšeli v té jednotě, toho jednoho Pána, jednoho ducha. Máme nad sebou autoritu písma a v ní
21:25chceme následovat Krista společně. Ale to také znamená, bratře, sestro, že nemůžeš chtít být pánem nad ostatními. Protože pokud se chceš být pánem nad ostatními, pak neusiluješ o jednotu, ale usiluješ o to, aby tě, abys byl jejich pán, aby oni byli tvoji otroci.
21:56Ale my nemáme jiného Pána, protože pokud to děláš a pokud to dělám já, tak se stavím do pozice Krista. A znovu to je jedna stránka věci. A druhá stránka věci, a já jsem se jí snažil už nějakým způsobem trošku říct, ale nechci ji opomenout. To neznamená, bratři a sestro, že teďka můžeme přijít a říct:„Ty mi nesmíš nic říct, protože
22:19nemáš sám nad sebou nade mnou žádnou autoritu, protože máme jenom jednoho pána. To není to, co Pavel říká. Pavel říká, my máme jednoho Pána a ten nám dal své slovo a vede nás skrze svého ducha k tomu, abychom skrze to slovo jeden druhého povzbuzovala v lásce a dobrých skutcích a usvědčovali jeden druhého z hříchu na základě toho slova. A to je ta autorita,
22:45kterou máme na nad životy bratrů a sester. Hele, Pavel nám tady říká to stejné, bratři a sestry, co pak ukazuje Petr e a co říká i Pavel vlastně v knize Skutků 28. kapitole, když mluví ke starším sboru, mimochodem z Efezu. A pak Petr to říká. Jaký má být důvod, jaký má být motiv toho, že že jeden druhého paseme, že že
23:17jeden druhého vedeme za Kristem, že? Nemá to být to, že jsme páni nad jeden druhým, ale že milujeme jeden druhého, že chceme, abysme následovali Krista víc, že chceme, abysme víc byli podobní Kristu, že chceme, abysme byli transformováni do Kristovy podoby. A tak chci, aby si nad tím, bratře a sestro, toho dnešního večera přemýšlel,
23:42zachránil tě Kristus k tomu, aby byl tvůj pán nebo jenom aby byl tvůj kamarád? A pokud, aby byl tvůj pán a ty jsi vyznal, že že má být tvůj pán ve vyznání víry tím, že jsi ho přijal za Pána, tak volání k jednotě s ostatními je vlastně volání k následování jeho vůle pro tvůj život.
24:20A jsou a můžou být dobré důvody k tomu neusilovat o jednotu, ale ty musí být vždycky založeny na tom, co píše Boží slovo. OK? My nemůžeme mít jednotu s lidmi, kteří se neřídí Božím slovem. My nemůžeme mít jednotu s těmi, kteří kteří haní Krista nebo nebo kteří popírají Kristovo božství, nebo kteří popírají Kristovo lidství nebo kteří eh
24:44rozumíme si. O o to Pavel neříká. A on říká, píše do církve, která věří evangeliu a chce následovat a říká, vy musíte usilovat o to, abyste měli jednoho Pána. Protože všechny ty věci, o kterých tady Pavel mluví, nepřichází sami, bratři a sestry. Není to jenom tak, že se to tady objeví, ne? My musíme každý den vědomě utlačovat
25:17sami sebe, pokořovat sami sebe, že to je to, co Pavel tady říká. To, že máme jednoho Pána znamená, bratře, sestro, že ty nejsi pán, že já nejsem pán. A proto, abych nebyl pán ve svém srdci a upřímně se ti přiznám, musím každý den pokořit sám sebe. Nesmím myslet na sebe. Musím myslet na tebe. Musím myslet na tvoje dobro a ne na
25:41svoje dobro. tak tě chce, tak tě chci a chci, aby jsi byl blíž Kristu, že to to je to je ta radost v mém životě. A ty věřím, bratře, sestro, se modlíš a a pracuješ a a a chceš a toužíš, abych já byl blíž Kristu.
26:20chceme společně táhnout za jeden provaz. To je to, co tady Pavel myslí, protože ten vrchol, kterým je Boží království, nikdo z nás není schopen dosáhnout sám, protože Satan obchází jako lev řvoucí a hledá, koho by pohltil. A když se oddělíme od všech ostatních,
26:50je velká možnost, že se ztratíme. "Máte jenom jednoho Pána, který vás volá v jednotě, abyste byli jedno v Kristu, protože on je ten, který se za vás obětoval." A to je přesně to, o co musíme usilovat.
27:21A pokud Kristus je náš pán, tak musíme napodobovat jeho charakter. Kolik nám Kristus odpustil, bratři a sestry, jak on s námi je mírný, jak on s námi je trpělivý, jak on s námi je pokorný. Moje modlitba pro každého jednoho z nás toho dnešního večera je, abychom byli takoví, jako je náš Pán a společně jako
27:53jeho otroci a následovali. Amen.