ŠTĚDRÝ DEN: Anna a Simeon: vánoční očekávání (Lukáš 2:1-7&25-38) 24.12.2025 Roman Klusák
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (2)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:09A já vám ještě jednou eh chci popřát hojnost Božího pokoje toho dnešního rána. Vážení hosté, bratři a sestry, mám pro vás otázku na začátek. Eh, těšíte se rádi? >> Děti? Výborně. Eh, děti, já mám pro vás sérii otázek rychlých a chci, abyste na ně rychle odpověděli, hlasitě, abych slyšel. Těšíte se na dnešní večeři?
0:34>> Jo. >> Rychle, já potřebuju rychle. Těšíte se na dárky? Jo. >> Těšíte se na první školní den? >> Jo. >> Slyšel jsem ano. Slyšel jsem ano. Tak věřím, že to nejste jenom vy, ale že i rodiče se na to těší. >> Přesně. Těšení je něco, co je očekávání nějaké úžasné, nádherné, radostné události.
1:14tak to přináší radost, že? A my se těšíme kvůli tomu, že když ta chvíle přijde, přináší radost do našich srdcí. přináší radost do našich životů. Ale častokrát, tak jak už to bývá i v našich životech a nejvíc to asi vidíme u našich dětí, ta radost pak nezůstane u nás samotných, ale přichází s touhou se o n sdílet, že
1:42když děti dostanete dárky, co uděláte bez ohledu, jestli to někoho zajímá nebo ne? přiběhete za tím člověkem a ukážujte mu je, že nejvíce je to tatínek, který v té chvíli je zaneprázdněn. Ale ta radost, kterou jste měli, když přišlo to naplnění toho vašeho očekávání, vystilo v to, že se o tu radost chcete sdílet.
2:15A víte co? Dnes je pro nás den radosti a proto mi dovolte se s vámi o tu radost, kterou máme z toho dnešního rána sdílet. My budeme dnes studovat dva úseky, eh, které se oba nachází v Lukášově evangeliu. Eh, věřím, že si ty kázání pamatujete, ale kázal jsem je v roce 2022, tak nevím. Otevřete se mnou do Lukáše do druhé kapitoly.
2:45Budeme číst první až sedmý verš a pak 25. až 38. verš z té druhé kapitoly a teď budeme zároveň i studovat. Takže budeme studovat Lukáše druhou kapitolu první až 7 verš a 25. až 28 omlouvám se až 38. který bude hlavní toho dnešního rána. Proto prosím, abysme z úcty k Božímu slovu povstali. A já budu číst z Lukášova evangelia z
3:14druhé kapitoly od prvního verše toto slovo ve jménu Páně. Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě proveden soupis obyvatelstva. Tento soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když v Sýrii vládl Quirinius. Išli všichni dát se zapsat. každý do svého města. Také Jozef vyšel z Galileje
3:44z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlem, neboť byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií svou snoubenkou, která byla těhotná. Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila. i porodila svého syna, toho prvorozeného, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v
4:11útulku pro pocestné. A od verše 25. A hele, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izrael. A Duch svatý byl na něm. Jemu bylo Duchem svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Ten přišel v duchu do chrámu, když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s
4:38ním učinili podle obyčeje zákona. On si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl: "Není, panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji. Neboť mé oči spatřily tvou záchranu, kterou jsi připravil před tváří všech lidí. světlo ke zjevení národům a slávu tvého, slávu tvého lidu Izraele.
5:06Jeho otec a matka se podivili nad tím, co bylo o něm mluveno. Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: "Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení jemuž bude odpíráno. i tvou vlastní duší pronikne meč, aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí. A byla tam prorokně Ana, dcera Fanuelová z kmene Ašerova.
5:37Ta již byla velmi pokročilého věku. S mužem žila sedm let od svého panenství a v dobu byla až do svých 84 let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. Tolik ze čtení Božího slova. Budu se modlit.
6:04Děkujeme ti náš nebeský Otče, králi a pane. Děkujeme ti, Pane, za to, že ty jsi král, který naplňuje naše nejvyšší potřeby, který není králem, který by nám odpíral věci, které potřebujeme, ale který dává a nezadržuje. A nejvíc to vidíme na oběti tvého syna, jehož příchod si připomínáme.
6:36A je to něco, co horlivě očekáváme a co jsme očekávali. A dnes si připomínáme tvoje naplnění a tak tě za to chválíme, velebíme a uctíváme, protože ty jsi jediný hoden. Amen. >> Amen. Můžete se posadit.
7:07Když Lukáš píše své evangelium, píše ho, vážení přátelé, bratři a sestry, abychom dostali spolehlivé svědectví, abychom dokázali pochopit a přijmout věci, které, který jsme byli naučení a abychom, když o nich rozvažujeme, dokázali pochopit, proč je Bůh učinil tak, jak je učinil v této chvíli.
7:39A mluví o nich jako o událostech, které potřebují být důvěryhodné z toho důvodu, že mají velký dopad na naše životy a na naše věčnosti. A v druhé kapitole, nebo spíš druhá kapitola, začíná událostmi, které si my připomínáme na Vánoce. Poslední čtyři týdny, tak jak jsme si připomínali i zapálení těchto svíček, jsme se
8:07připravovali a očekávali, že k tomu byly ty týdny. Byl to advent, byl to čas, kdy jsme měli očekávat a připravovat se na příchod Krista. A náš znak v těch čtyřech týdnech měl být upřen v určitém slova smyslu na nebe. V očekávání, kdy pán Ježíš přijde a my jsme čekali, abysme se připravovali. A víte proč?
8:39Protože příchod Pána Ježíše Krista je pro nás tou nejradostnější událostí v našem životě. A tak se pojďme společně radovat dnes, protože přišla naše záchrana. Hlavní myšlenka toho dnešního textu je tato: Příchod Pána Ježíše je radostnou událostí pro ty, kteří věří a očekávají
9:09na Boží záchranu. Ale neskončila tím. Ještě je tam otázka, na co tyto Vánoce čekáš ty? Já to ještě jednou zopakuji. Příchod Pána Ježíše je radostnou událostí pro ty, kteří věří a očekávají na Boží záchranu. Na co tyto Vánoce čekáš ty?
9:47Nejprve se pojďme zamyslet nad naším prvním textem. Kdybychom ho vzali mimo kontext, kdybychom začali tou druhou kapitolou jako počátkem Lukášova evangelia, šlo by, zdá se, o normální výčit historie, že když jsme ho četli, nebylo tam nic zvláštního, nebylo tam nic magické. Nebylo tam nic nadpřirozeného. Nic nenaznačovalo význam toho, který má být narozen.
10:21Augustus, jeden z císařů, jednoduše prakticky, pragmaticky vydává pověření na rozkaz senátu k tomu, aby byl proveden soupis obyvatelstva, jak jinak než kvůli daním, jak nám to říkají historici. A jak bylo zvykem na základě židovské tradice, každý se šel zapsat do města,
10:52ze kterého pocházel jeho ken, jeho rodina, jeho eh příbuzní. A protože byl Josef z domu Davidova, šel do Betléma. A když tam byli Marie, která byla Josefovou snoubenkou, v té chvíli porodila, protože se naplnil čas jejího porodu a porodila svého prvorozeného syna.
11:23A tento mariin syn se narodil Dechlévě a byl položen do jeslí. A když se na to podíváte na první pohled, bratři a sestry, normální příběh v uvozovkách normální. Ale my dnes zjistíme, že ten, kdo se narodil, nebyl v žádném případě jen tak normální člověk.
11:54A první náznaky toho, o koho že se to jedná. Pokud bysme začínali tou druhou kapitolou, kdo že je to ten, který leží v tom chlévě? Kdo je ten narozený chlapec? Vidíme právě v tom, co následuje. které byly určeny Mojžíšovým zákonem, přichází Josef a Marie do chrámu. A Jzef s Marií
12:24přišli do chrámu ze dvou konkrétních důvodů. Za prvé, aby zaplatili oběť za očištění a za druhé, aby zasvětili Pána Ježíše Bohu jako prvorozeného chlapce nebo prvorozené dítě, tak jak to určuje Mojžíšův zákon v knize Exodus v 13. kapitole v druhém verši. Ale to není vše, co se ten den děje. To by bylo celkem normální.
12:54My přicházíme a jsme s Marií a v J s Josefem, omlouvám se, v tom chrámu v Jeruzalémě a rozumíme, že oni podle zákona toužili naplnit všechno tak, jak předpověděl Pán, ale najednou z ničeho nic jakoby se tam objevují dva radostní svědci.
13:27lidé, kteřé, kteří tam nepatřili do toho příběhu, pokud by byl normální, které bychom tam nečekali a kteří nám ukáží na to, kdo že je to ten, který se zrovna narodil. Podívejte se do verše 25. Hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele a Duch
13:53svatý byl na ně. První svědek, kterého tady vidíme o narození a o významu toho, kdo se narodil, byl Simeon. Simeon pocházel z Jeruzaléma. Neznáme, kolik mu bylo, nevíme, co dělal, ale to, co je nám dáno, je jeho duchovní stav. Podívejte se, byl spravedlivý.
14:24Jinými slovy, písmo nám říká, že člověk, který je spravedlivý, je správný nebo jedná, myslí a uvažuje, jak je správné před Bohem. na základě Hospodinova zákona a častokrát se jedná o vlastnost spojenou se svatými starozákonní doby. A nejen, že je spravedlivý, ale Simeon je také zbožný, což znamená bohabojný.
14:54Je to věrný dodržovatel zákona a je to duchovně citlivý muž. Co se týká jeho charakteru, je velice pozitivní. A kdybyste si měli vybrat nějakého svědka, bratři a sestry, Simeon by byl ten, kterého chcete, protože jeho svědectví sebou přináší určitou váhu. To byl jeho charakter. Ale to není vše.
15:24Simeon byl ten, všimněte si ve verši 25, kdo věřil Božím zaslíben A nejen, že věřil, ale čekal. A nejen, že čekal, ale věřil. Potěšení Izraele je fráze, která ukazuje na čas Hospodinovy záchrany,
15:55kterou známe ze starozákonní doby, například z proroka Izajáše ze 40. kapitoly v prvním verši. A to všechno by bylo dostatečné, abysme uznali Simona jako vhodného svědka pro narození tak významné osoby, o které se tady píše. Ale ještě je nám dána jedna maličkost. Duch svatý byl s ním.
16:28A to nám ukazuje na jeho vztah s Bohem. A skrze Ducha svatého získává Simeon proroctví a nebo chcete-li zaslíbení, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Nevím, jestli jste o tom někdy přemýšleli, bratři a sestry, kdo z nás, kdyby měl na výběr, bratře a sestry, by raději čekal, kdybysme
16:59dostali zaslíbení, že nezemřeme, dokud nepřijde druhý pánův příchod. Kdo z nás by raději čekal, kdybysme si mohli vybrat, že přijdeme k Pánu a nebo tady budeme trpět, dokud on nepřijde. Kdo z nás by si vybral, že tady radši bude trpět? Já ne. Ale Duch svatý na základě charakteru, který Simeon měl, ho chtěl použít jako svědka.
17:31Slovo Mesiáš, které tady máme zaznamenáné v tom zaslíbení Ducha svatého, znamená pomazaný a odkazuje na Bohem zaslíbeného zachránce a spasitele. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale zdá se, jakoby Lukáš tvrdil, že Simeon čekal celý svůj život. My nevíme, jak dlouho ve skutečnosti čekal,
18:01ale to, co víme, bratře a sestry, Ježíš, že čekal trpělivě. Proč? protože věřil, že Bůh naplní své sliby. A ten byl v tu chvíli, kdy měl pán Ježíš přijít duchem veden do chrámu. A ten kontext nám říká, jakoby Simeon zastavil rodiče Pána
18:31Ježíše a jakoby od nich vzal to dítě. Zkuste si představit tvář Josefa a Marii, když přijde nějaký starý člověk v chrámu a najednou vám vezme dítě. A nejen že vám vezme dítě, ale začne o něm pronášet věci, které byste nečekali a najednou zjišťujete, že už se nejedná o normální dítě, že už to není jen tak
19:01malý chlapec. tak pronáší chvaloszpěv. Ty verše, které čteme, když ho bere do náruče, od 29. jsou chvaloszpěvem. Chvaloszpěvem, který je, který je zdrojem radosti Vánoc. Bratři a sestry,
19:31všimnějte si, co píše ten verš 29. Nyní, panovníku, podle svého výroku propouští svého otroka v pokoji. Neboť mé oči spatřily tvou záchranu, kterou jsi připravil před tváří všech lidí. světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele. Ta radost, kterou prožíval Simeon, když držel malého Pána Ježíše, nebyla v tom,
19:58že přišlo děťátko, ale protože čas čekání pro tohoto otroka skončil. Čas čekání a očekávání se naplnil. Simeon očekával příchod Boží záchrany celý svůj život trpělivě a najednou to očekávání, které nebylo čtyři týdny, které nebylo až dojím večeři, ale které bylo celý život, skončilo
20:36a Simeon může odejít v pokoji. A ta a ta fráze, bratře a sestry, je úžasnou ukázkou toho, o čem tady Simeon mluví, protože ta fráze ukazuje na hlídku. Používala se, když král odcestoval z města a přikázal svému strážnému, aby hlídal hradby a hlídal město, dokud se král nevrátí. A on měl službu a musel zůstat na stráži, dokud se ten
21:06král nevrátí. A když se ten král vrátil, byl propuštěn hlídač v pokoji. A přesně to je fráze, kterou používá Simeon k tomu, aby ukázal, co vlastně teď v této chvíli zažívá ten čas jeho hlídky, dokud nepřijde Mesiáš, skončil ten čas toho boje, to toho strádání, toho očekávání, dokud nepřijde zachránce,
21:38skončil a může jít v pokoji, Ne kvůli tomu, že by přišla nějaká katastrofa a ten král se nedostavil, ale protože král přišel. A Lukáš zde používá slovní hříčku. Simeon může odejít v pokoji, protože přišel ten Boží pokoj.
22:11A tak Simeon chválí Pána, protože jeho oči viděly Boží záchranu. Slovo záchrana ale nemluví jen o vykoupení od nepřátel. Zdá se jakoby když Simeon popisuje příchod Krista, jakoby popisoval toho, kdo vykoupí Boží lid od nepřátel. Ale není tomu vždycky tak ve Starém zákoně. Slovo záchrana totiž odkazuje i na spasení. To je to slovo, které je
22:41použito v řečtině, spasení. A tak moje otázka pro tebe toho dnešního dne, pokud tady sedíš a pokud tady jsi, je zda tyto Vánoce očekáváš Boží záchranu. Kdyžli tady sedíš, tak moje otázka je, zda opravdu tyto věto Vánoce očekáváš a jestli očekáváš jen na dárky
23:13nebo na dobrodou večeři a nebo jestli očekáváš Boží záchranu jako Simeon. A možná se ptáš, proč bys jí měl chtít? Možná se ptáš, proč bys jí měl čekat. Písmo totiž říká, že jsi v zajetí, že jsi v otroctví. Jan 8:34 říká: "Ježíš jim řekl, Ježíš
23:46jim odpověděl: "Mlouvám se, amen pravím vám, že každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu." Písmo říká, bratři a sestry, vážení hosté, že lidé, kteří žijí v tomto světě a my jsme byli mezi nimi, nejsme svobodní,
24:17A jsme v otroctví, které nás na jedné straně činí zajatcem hříchu a na druhé z nás dělá Boží nepřátele. A víte, co je ta nejhorší zpráva? Že se z toho otroctví nemůžeme dostat. Je jedno, kolik toho uděláme. Je jedno, kolik zaplatíme. Je jedno, jak dobří budeme. Otroctví hříchu nikdo nemůže zlomit sám.
24:52Nejsi a nikdy nebudeš schopen naplnit totiž Boží standard, kterým je dokonalost. A právě proto se Simeon tak radoval, ne? kvůvli tomu, že byl dobrý, ne kvůli tomu, že byl svatý, ale proto, že konečně viděl toho, kdo přišel, aby zachránil z toho otroctví, aby porazil toho nepřítele.
25:27A víš co? To je ta nejúžasnější a nejradostnější zpráva. Protože to je ta nejdůležitější potřeba, kterou potřebuješ neslyšet. A pokud tady jsi a víš o tom a není to něco, co bys neslyšel minimálně dnes, je před tebe kladna ta otázka, kterou už jsem položil.
25:57Na co tyto Vánoce očekáváš? A co je ta skutečná radost, kterou tyto Vánoce mají přinést do tvého života? A Simeon přišel, aby zvěstoval,
26:29o koho že se to jedná. Verš 32. Světlo ke zivení národům a slávu tvého lidu Izraele. Verš 32 nám říká vážnou a důležitou věc. Víte, ten hřích, který nás otročuje, nebo chcete-li naše touha si řídit svůj život, naše touha dělat si věci po svém,
26:59naše touha jít proti Boží vůli, naše touha jít po podle naší vůle, to všechno je hřích. Nás vedou k tomu, že totiž žijeme ve tmě. A my jsme to četli, že žijeme ve tmě. bez toho, aniž bychom poznali sami sebe, aniž bychom poznali Boha, aniž bychom poznali svoji hříšnost, Boží svatost.
27:29Žijeme své životy a věřím, že mi každý z vás dáte za pravdu, dokud jste nepoznali Krista, jako bychom žili s klapkami na očích. Ani Boží trest, ani Boží dobrota se nás nějak nedotýkají. Ale co se stane, když přijde Kristus? Verš 34. Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho
27:59matce: "Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení jemuž bude odpíráno. I tvou vlastní duší pronikne meč, aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí." Ale když přišel Kristus, tak přišel jako světlo, že to už jsme četli. On přišel, aby zjevil to, kým je Bůh, aby zjevil tu jeho cestu záchrany. A tak světlo přišlo do tmy.
28:31Ale co se stane, bratři a sestry, když světlo přijde do tmy? Jan nám o tom píše ve třetí kapitole v 19. na 20. verši. Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.
29:03Ale když přišel Kristus svým příchodem, rozdělil lidi, že on přišel jako světlo a tak lidé, kteří touží po světlu, protože ví, že nejsou dobří a potřebují očištění, přichází ke světlu, aby viděli, kde potřebují očištění. Ale lidé, kteří milují tmu, chtějí být v tmě a žijí podle tmy, zůstávají ve tě, protože
29:30nenávidí světlo, protože světlo jim ukazuje na tu tmu. A tak chci přidat ještě jednu otázku k té, kterou už jsem dal. Nechci se ptát jenom, co očekáváš tyto Vánoce, ale proč to očekáváš. Očekáváš Boží záchranu
30:02a očekáváš jí protože jsi dobrý a nebo proto, že jsi hříšní. Očekáváš Boží milost? Očekáváš ji proto, že ji potřebuješ kvůli svému hříchu a nebo proto, že si ji zasloužíš kvůli svým skutkům? Děti, já mám pro vás otázku. Řekněte mi, nebo víte co, to není otázka
30:33pro vás, protože vím, že byste jí nedobře odpověděli. Zeptám se rodičů. Dostanou vaše děti dárky? dnes večer, jestli tedy nějaké dostanu, kvůli tomu, jak se chovají nebo navzdory tomu, jak se chovají a nemusíte odpovídat.
31:04Boží záchranu, protože si uvědomujete, že jste hříšní. Očekáváte Boží milost, protože si uvědomujete, že bez ní se před Boha nemůžete postavit. Očekáváte Boží dobrotu, protože sami si ji nezasloužíte. Simeon se radoval, protože mohl odejít v pokoji kvůli tomu, že jeho oči viděly záchranu, kterou Bůh
31:34připravil pro hříšné lidi, protože na ní čekal tak dlouho. Pojďme k tomu druhému svědku, verš 36. A byla tam prorokně Ana, dcera Fanuelová z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku. S mužem žila sedm let od svého panenství a vdovu byla až do svých 84 let. Druhým svědkem, který je radostný, bratři a sestry, je Ana.
32:07Zajímavé je, že zde víme z jaké byla rodiny. Víme, z jakého byla kmene a víme kolik jí bylo. Ale to, co je jedinečné, bratři a sestry, na ní není její stáří,
32:40ale to proč. E, omlouvám se, že od svatby, sedm let po tom, co žila se svým manželem, žila jako vdova. Omlouvám se. A my si rozumíme. Ale proč žila jako vdova? Já chci, abysme se trošku zamysleli nad eh tou kulturní situací v Izraeli 1. století. Člověk, který nežil v rodině, na tom byl hodně špatně.
33:11Děti, kteří byli sirotci, museli žebrat. vdovy, které neměly dospělé syny a nebo manžely nebo otce museli žebrat, Ale tato mladá žena, která sedm let po svém panenství žila s mužem,
33:41možná něco mezi 20 a 30 lety. Pořád mladá žena se mohla zaopatřit velice rychle tím, že se vdá a mohla se o sebe postarat tímto způsobem. Ale ona se rozhodla, že bude raději sloužit Hospodinu
34:17A ona ne. Ona se totiž rozhodla čekat. Ona se rozhodla čekat na Boží zaslíbení. A my to vidíme v tom našem textu, že její touha byla, když viděla Krista, mluvit všem, kteří očekávali vykoupení Izraele, protože ona sama ho očekávala. A to je důvod, proč sedm let po svatbě, když se stala vdovou, zůstala vdovou až do svých 84 let.
34:53Ana totiž spoléhala na hospodina. Místo, aby spoléhala na člověka. Rozhodla se důvěřovat ve vykoupení Boží místo aby se rozhodla spoléhat na vykoupení lidské. Rozhodla se, že svůj život zasvětí Bohu a tak neopouštěla chrám, tak jak máme napsáno, a posty a modlitbami sloužila Hospodinu. A co je to zvláštní?
35:31Vidíte tady někde, že by měla svědectví ducha o tom, že neumře, dokud nespatří Mesiáše? Není tady. A přesto se rozhodla čekat. Přesto se rozhodla raději očekávat na Hospodinovou záchranu, než jít za člověkem. Ale když přišel Kristus, vidíme, že nějakým způsobem, ať už na základě toho, že znala Simeona a mluvila s ním a znali se, protože oba očekávali
36:01vykoupení Izraele nebo nějakým hnutím ducha, my nevíme. Přišla a začala se radovat. A podívejte se, bratři a sestry, k čemu ta její radost vedla. K čemu vedla? Podívejte se do toho textu. k tomu, že začala svědčit o té radosti, že všem, kteří očekávali vykoupení Izraele, najednou začala mluvit o tom miminku, které přišlo, protože ono bylo tím
36:31vykupitelem. Slovo vykoupení, které tady máme, nás vrací k otroctví. Pamatujete, co jsme řekli o tom, v jakém stavu se nacházíme přirozeně? Co hřích dělá v našem životě?
37:10získat do vlastnictví něco zaplat zaplacením ceny za to něco. Kdybyme to chtěli zjednodušit. Nejvíc šlo o otroky. Když člověk byl v otroctví, mohl být vykoupen členem své rodiny na základě ceny, která se normálně počítala podle počtu let. Ale my jsme říkali, že hřích, tam je to trošku komplikovanější. Hřích z nás totiž nedělá jenom otroky
37:40hříchů, že? Co z nás ještě dělá? Pamatujete si, co jsem řekl? Boží nepřátelé, že? A Bůh nás nemohl jen tak propustit. Bůh nám nemohl jen tak odpustit. Záznamy totiž o našich skutcích jsou zapsány u něj v nebesích. Ne, pokud by Bůh měl zůstat spravedlivý a my jsme mohli být zachráněni, někdo
38:13musel zaplatit. A protože to nemohl být nikdo jiný, protože nikdo jiný nebyl schopen. Přišel Bůh sám a vzal na sebe podobu člověka. A víte co? To je ten důvod, proč se Simeon a Anna tak radují. Oba totiž potřebovali a očekávali na Boží záchranu a Bůh ji poslal.
38:45A to je ten pravý důvod radosti Vánoc v mém životě a v životech věřím mnohých z vás. To je důvod, proč jsme dnes tady. A znovu se tě chci zeptat, na co očekáváš tyto Vánoce ty? Bůh ti nabízí spasení zdarma.
39:17Bůh ti nabízí záchranu A já tě prosím na tomto místě. Směř se s Bohem. Nedovol, aby hřích zatemňoval tvé oči dýl než do této chvíle. Uvědom si, jak si stojíš před Bohem a žiji Božím nepřítelem. A že v každou chvíli se můžeš postavit na Boží soud
39:47a že Bůh z lásky k tobě poslal svého jediného syna. Ne, aby tě odsoudil, ale aby tě zachránil. Ale když budeš žít v nenávisti ke světlu,
40:19A já tě prosím, směř se s ním, protože pokud pohrneš cestou, kterou on připravil, nikdy se k Bohu nedostaneš. Ale naděje pro radost, záchranu a vykoupení ještě dnes trvá. Vyznej Ježíše jako Pána a uvěř ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých a budeš zachráněn. A on to všechno učinil. On to všechno připravil.
40:49On přišel jako obyčejný člověk obyčejným způsobem, aby se stal neobyčejným zachráncem. A ty svědectví těch důvěryhodných svědků o radosti, kterou on připravuje díky své záchraně, tě vybízí, abys věřil.
41:31A ty, bratře a sestro, očekáváš Boží záchranu? Těšíš se na ní? Pak ti jistě tento text nabízí radost, protože Bůh již dokončil, že? Co ještě můžeš přidat ke své záchraně? Co potřebuješ přidat, když pán Ježíš už za tebe zemřel a byl
42:03vzkříšen? A tak pokud nevěříš v Pána Ježíše a pokud věříš v Pána Ježíše, Spolehni se jen na Boha. jako svou cestu záchrany a bude zachránět.
42:34Vyznej mu své hříchy a bude ti odpuštěno a ty i ty získáš radost, kterou ti nikdo nemůže vzít. A tak moje modlitba a přání pro každého jednoho z nás je, abysme získali to, co nemůžeme ztratit, tyto Vánoce. Amen.