Zaslíbení a trpělivost
Biblické texty v kázání
Genesis 21Jan 8Galatským 51. Tesalonickým 52. Petrův 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (4)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:04Tak pane Bože, když tolik slyšíme o Abramovi, tak tě moc prosím, aby nás to opravdu oslovilo, aby nás to posunulo dál, abychom i tak my rostli ve věže, abychom ty věci důvěřovali, abychom počítali s tím, co jsi řekl, co jsi slíbil. Tak my nechceme jenom číst o Abramovi jako historické osobnosti, ale chceme si ho vzít jako příklad,
0:30protože je to otec víry a my ho chceme následovat i ve věže. Tak ti děkujeme za to, že ji nechal tolik napsat o něm, o jeho cestě za tebou, jak ty důvěřoval, jak bojoval, jak rostl a tak tě chválíme za to, že ty můžeš dělat takové změny i v našich životech. Amen. >> Amen. >> Už jsme teď skutečně probrali docela
1:04dost toho, co Abrahám zažil. všechno s Bohem. Eh, teď několikrát jsme i řekli, že opravdu obstal ve zkouškách, tak je jsou tam změny. A když se podíváme teď do 15. kapitoly, tak najednou Bůh do toho všeho vstoupí a mluví znovu s Abramem a obnovuje to zaslíbený,
1:35kterému už dál. A to budeme teď číst prvních pět veršů. Po těchto udalostech se stá Abramovi ve viděný hospodinovo slovo. Neboj se, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna. Ale Abraham řekl:„Panovníku, hospodine, co mi chceš dát? Vždyť já odcházím bezdětný a nárok na můj dům bude mít mažský Eliza.
2:08Abram ještě řekl: "Hle, nedal jsi mi potomka a tak bude mým dědicím potomek mého domu." A hle stalo se k němu hospodinovo slovo. Ten nebude tvým dědicem, nebudež ten, kdo vyjde z tvých bede, bude tvým dědicem. Dědicem. Vyvedl ho ven a řekl: "Jen pohled na nebesa a spočítej věsty. Budešli je moci spočítat." A řekl mu:„Tak bude tvé potomstvo."
2:46Přali jste si i někdy, aby Bůh mluvil takhle s vámi, že já věřím, že on slyšel ten hlas. Tak eh přímo nahlas slyšel hlas. Tady je napsáno ve Vídě, tak ale slyšel to. Byl to skutečný rozhovor. Bůh mluvil, Abrhám odpověděl, Bůh mluvil takový rozova. Nevím, jestli si to někdy přejeme, že bychom mohli přímo komunikovat takhle s
3:17Bohem. Ale jsme na tom stejně líp než Abram, protože jak často takhle mluvil s Abramem? To nebyl takhle, že každý večer tak přišel Bůh a mluvil s Abrahám, tak jak byl ten tvůj den? Můžeme ho probrat. Jo. A teď by byl takový rozhovor, když eh čteme teď jenom úplně krátce 161 16, tam
3:49je napsáno, bylo 86 let, když mu Hága porodila Ismaele. Ještě nejsme tak daleko, ale předtím, to je možná i teď ještě rok předtím, tak mluvil tak jasné. A potom 17 první verš je, když bylo Abramovi 99 let, ukázal se mu hospodin a řekl, no mezitím je 14 let. Jo, tak eh dobře.
4:22Slyšel osobně Boží hlas. No, ale ne každý večer. Tady je mezitím 13, 14 let. Jo, tak to bych řekl, že Abram na tom nebyl líp než my. Protože my můžeme slyšet Boží hlas, kdykoliv chceme. Můžeme otevřít Boží slovo. Máme Ducha svatého. Můžeme to čtení připravit v modlitbě, kde my přímo mluvíme s Bohem a teď počítat a věřit, že bude mluvit
4:52skrze své slovo i k nám. Tak já myslím, že jsme na tom opravdu skutečně líp. Ale teď tady v každém případě Bůh se mu zjeví, tak a nahlas mluví, takže to slyší každé slovo. Neboj se na jedno. Jo, tak to týcha na jedno Boží hlas. A to první neboj se. On se teď nebál. Jo, tak on skutečně bojoval. Nebál se. A
5:24znovu neboj se, protože i to, co jsem ti zaslíbil, dostaneš všechno. Znovu neboj se. Neboj se, Abráme, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna. No tak odměna. Abram měl docela dost toho, jo? Už všechno měl. A teď já jsem tvoje přehojná odměna. A teď Abrahám říká: "Co mi ještě chceš dát? Já všechno má.
5:54Já všechno mám. To jediné, co nemám, tak je syn. Tak já už nic jiného nepotřebuji. Co bychom řekli, kdyby Pán nám řekl, tak eh já ti dám cokoliv, jak to řekl Šalamonovi. Jo, tak cokoliv, co bychom si přáli. V každém případě tady on říká: „Já už nic jiného nepotřebuji, vůbec nic. Jo, tak jenom syna nemám. Vždyť já odcházím
6:25bezdětný a nárok na můj dům bude mít mažský Eliza. Tak nic jiného už nepotřebuji. Já potřebuji jenom jenom syna. A potom Bůh mu to znovu říká. Ten nebude tvým dědicím ten otrok. Jo, tak ten Eliza ten je nebudeš ten, kdo vyd tvých beder, bude tvým dědic
7:01mít osobnýho syna, jo, který, kterého ty splodíš. Vyvedl ho ven a řekl:„Tívej nahoru v noci v přírodě, jo, kde vidíte opravdu spoustu věst. A když začínáte je počítat, vidíte víc a víc a víc, jo, tak to můžete počítat, až bude zase světlo. Eh, nevím, kolik se dá počítat do toho, jo, až zase bude světlo ráno. Tak ale
7:30to jsou to je miliony, jo? Miliony a miliony a miliony. No tak a tolik potomků, pol tolik potomků skutečně má a pořád víc a víc. Každěj obrácený je další potomek. V každém případě eh když potom čteme šestý verš, když Abrahám to slyšel, z tvých bedea budeš mít syna. Jo, tak eh podívej se, nejenom
8:03jednoho, podívej se nahoru, jo? Tolik budeš mít potomků. Já chci jednoho. Jo, tak jednoho nebo dva nebo pět, 10, ne, tolik budeš mít. A co je napsáno tam? Šestý verš. I uvěřil. Abram se díval nahoru, tak viděl hvězdy, nemohl já nepočítat. A potom je tam napsáno: "Uvěřil Abram. Věřil tomu i uvěřil Árám hospodinu a na
8:35základě toho byl spasen. Tak to je napsáno a on mu to počítal za spravedlnost. Bůh mluvil, Abraham věřil a proto byl spasen, že věřil, že Bůh mu dá potomka a potom dokonce takové množství, takové potomstvo, že se to nedá počítat. Věřil Abrahám v Krista nebo věřil jenom, že bude mít hodně potomků? Co přesně ho
9:06spasil? Tak někdy dokonce někteří lidé myslí, že ve starém zákoně lidi byli spaseny na základě skutků a v novém zákoně zákonu jsou spaseny na základě víry. Tak to snad všichni víme, že to není pravda. Tak každý člověk, který je spasen, je jenom spasen na základě víry. Tak jenom na základě toho, že pán Ježíš zemřel za jeho hříchy. Nic jiného. Ne na
9:33základě nějakých oběty. Zatím ještě oběty nebyly, tak podle Mojžíšova zákona. Tak ale věřil nějakým způsobem i v Krista nebo jenom tohle. Tak eh když čteme Galatsky nebo i Římanu, tak Židům, tam je Adam Árám uveden jako příklad víry v Krista, která eh spasí víra v Krista.
10:07A je to i napsano, tak Židom, že skutečně Abram nečekal jenom takže potomka, ale čekal na na nebeské město. To měl před očima více než jenom teď potomky. A dokonce podle mě se potkal s Ježíšem osobně. Jo, tak nevím do jaké míry přímo ho tam nějak poznal a tak určitě nepoznal tohle, že pán Ježíš potom přesně za něho zemře na kříži. Ale
10:41když čteme Jan 8 56, tam je napsáno: "Váš otec Abrahám zajasal, že mohl uvidět můj den. Uviděl jej a zadoval se." Tak to je víc než jenom to, že já budu mít syna. A na základě toho byl spasen, ale on viděl i více. On viděl i toho kde koho potom bude požehnán tak celé celá zem,
11:12celý svět. Jo. Tak on věděl, že tam má společ něco společného ještě s někým, kdo přijde. Tak eh věřil i v toho už. nějakým způsobem, ale teď tady věří i tomu, že bude mít obrovské potomstvo. Co teď ještě potřebuje? Co potřebuje ještě? No tak, aby se to stálo. Eh, teď musí
11:43čekat. Čekat. No, on už dlouho čeká. On už s tým ani nepočítal. Ale teď Bůh mu to slíbil znovu. A teď je napsáno a uvěřil tomu. Uvěřil tomu. Eh, ale stejně se to ještě nestalo. Jo, tak on měl tak v té době 85 možná zhruba. A my víme, že ještě potřeboval počkat na toho zaslíbeného potomka dalších 15 let. Jo.
12:13Tak eh a když Bůh nám někdy něco slibuje nebo my to vidíme v písmo přímo a říkám:„No, ale tady to je napsáno, jo? A to dostaneš. No pane, ale kdy konečně? Kdy to bude? Tak trpělivost, jak už jsme trošku o tom mluvili. A jak vám to jde z trpělivosti. Z trpělivosti. Tak eh to není úplně tak jednoduchá věc,
12:45trpělivost, ale je to ovoce ducha. Galatským 5:22. Jo, tam kdy je napsáno ovoce ducha však je a potom je tam trpělivost. Jedna věc, co působí Duch svatý v nás jako ovodce, je trpělivost. A jak říkám, trpělivost to neznamená teď opravdu jenom čekat ve frontě, jo, tak to ne, ale vůbec být schopný čekat, jo,
13:19a vytrvat v něčem, protože trpělivost a vytrvalost, tak to hodně souvisí. A my žijeme v době, kdy člověk opravdu tak nepotřebuje moc trpělivosti, tak všechno dostanete hned, jo? Tak a dokonce je taková reklama. Žijete jenom jednou, jo? Tak tak si to dovolte a když na to nemáte, tak můžete si pojčit. Jo, tak eh Češi mají mnohem víc, než kdysi
13:51měli, ale mají i mnohem víc dluhů, než kdysi měli. Tak a dokonce se říká, že Češi pořád nemají dost druhů, tak ve srovnání s jinými evropskými státy požád nemají dost dluhu, že musí se více zadloužit. Jenomže to by pan Bůh neřekl. Počkejte, šetř musíte šetřit a počkat a být trpělivý. Nemusíte všechno mít hned.
14:22Eh, a to je něco dobrého, když člověk to dokáže opravdu vytrvat v něčem a čekat, až pán to opravdu dává. Tak eh vytrvalost, zkusme to opravdu spojit. Trpělivost a vytrvalost, protože trpělivost to někdy tak vnímáme, že to je eh čekám, sedím v křesle a čekám. Jo. Tak eh sedím a čekám a čekám a čekám, ne? Ale vytrvalost
14:53znamená, my něco děláme a v tom vytrváme a to je trpělivost, jo, než potom oprav to skutečně to přijde trpělivě čekat, ale ale opravdu vytrvale něco dělat, vydržet, snášet a je to spojím spojený se zaslíbeným. To slovo zaslíbený a to slovo trpělivost najdeme několikrát vedle sebe. Tak například Židom 10:36
15:25a to byl verš, který potřeboval také slyšet Abna. Je vám totiž třeba vytrvalosti, abyste vykonali Boží vůli a obdrželi zaslíbený. Ano, dostanete to, ale potřebujete vydržet. Potřebujete být vytrvalost. vytrvalí. Jakub 13. Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost a vytrvalost ať má dokonalý výsledek.
15:57Eh, a teď je něco velice zajímavé, co se stane tady v tom příběhu, když Abrahám se díval na hvězdy, tak eh když uvěřil Bohu, že to tak bude, Bůh teď dokonce s ním uzavře takovou takovou viditelnou smlouvu, jo? Takovou smlouvu. A to budeme teď číst. Je to pro nás něco velice tak neznámého.
16:28Takové smlouvy neuzavíáme. Jak tady teď Bůh uzavře s Bohem. My píšeme něco na papír, jo, a tam dáme podpis. Ale dříve smlouvy byli trochu jiní. Eh, a to byl takový způsob, jak uzavřeli někdy lidé smlouvu. A teď to dělá Bůh s eh s Abramem. od devátého verše. Tak i řekl Bůh Abramovi: "Vezmi pro mě třeto
17:00jalovici, třileto kozu, třletého berana a hrdličku s holubětem." Vzal tedy pro něho všechna tato zvěřada, rozpůlil je a dal jednu jejich část naproti druhé. Ptáky nerozetnul, dravci se splétali. eh na mrtvoli, ale Ábrahám je odhanděl. A když zapadalo slunce na Ábráma padl hluboký spánek a hle padala na jeho
17:31hrůzu a veliká temnota. Vers 17. Pak zapadlo slunce a nastal soumrak a hle koříci pec a ohnivá pochodň, která prošla mezi těmi dýly. Víte, když to čtete ráno ve ztyšení ten úsek, jo, tak a říkáte si, tak co mi to dnes chce říct, jo? Tak co to vůbec znamená, co jsem tam vůbec tečel, co s
18:01tím nějak mám dělat? Někdy je to opravdu dobré trochu znát i pozady toho, možná během dnes někdy i vrátit k tomu, co jsme četli a číst k tomu nějaký komentář, abyste si neudělali špatné závěry z toho. Jo, tak ale tehdy to opravdu bylo takhle, když šlo o něco důležitého. Takže to byl jeden způsob, jak uzavřít smlouvu. Jsou i pro ještě jiné
18:34způsoby i biblické spolu jíst sůl. Jo, tak eh to takhle neděláme dnes, jo? Tak jako smlouvu. Nebo bratrsk pusa, nebo pokrevný bratr. Jo, tak to jak to slyším. Výměny mezi sebou oblečený botu hlavně. Jo, to vidíme tak v knize Růd. Tak eh a takové různé způsoby.
19:05Tak eh ale tady teď je to skutečně něco jiného. Rozpůl zvěřata. Jo a teď ty dvě strany té smlouvy, tak prochází mezi těmi půlky. A to znamená, když já nedodržuji tuto smlouvu ať se mi stane to, co těm zvířatům tady. To je smysl toho. Jo. Tak jak vážně to
19:36myslíš? No to myslím tak vážně, jak když já to nedodržuji. Můžeš mě rozpůlit, můžeš m zabít. Já ručím svým životem tým. Jo, tak vážně to místím. To je víc než podpis. Jo, to je víc než ověřený podpis. Tady jde o život. Když člověk tu smlouvu nedodržuje, jo, tak ten druhý ho může zabít. Tak ať se mi potom stane tohle, co se
20:04stalo těm zvěřatům. A když to máte před očima teď, jo, tak to říká, ne, to ne, to to nechci, aby se mi to stalo. Vždycky, když je něco hodně hodně důležitého, tak tekla krev. Tak eh a to to čteme i v Božím zákoně, tak vždycky, když je to hodně důležité, tak teká krev. A tady teď také. A teď kdo
20:35prošel tam? Kdo prošel? Kdo by tam měl projít? No tak když to je smlouva, no tak Abram a potom Bůh nebo Bůh a Abram. Ale tady je napsáno tak a když zapadalo slunce, na Abráma padl hluboký spánek od hospodina. Tak eh on nebyl schopný projít. A to Bůh působil takhle. On spal,
21:07on to neprošel. Proč? Protože to je jednostranná smlouva. A potom tam Bůh prošel. Jenom Bůh a hle kouříci pec a ohnivývá pochod, která prošla mezi těmi dýly. Bůh tam prošel. Tu smlouvu podepsal jenom Bůh. Jo. A Árám ne. Protože Árám nemusí nic dodržovat. On je pasivní. Tak v té smlouvě
21:40Bůh se zavazuje něco dělat, ne na základě toho, co dělá on. A to je to je něco opravdu velice pěkného, důležitého. Jo, je to jednostranná smlouva. Já ti dám syna z tvých beder a z něho bude velké potomstvo. Tak a ty nemusíš dělat nic. Jo, i když potom ještě uvidíme, co to znamená nic. Jo, tak eh jestli to
22:11neznamená něco, tak ale v každém případě Abrhám se nemusel zavazat k ničemu. K ničemu. Boží. A to je stejně jak jak naše spasený. Jo, tak co musíme dělat my a tak my musíme uvěřit. Tak ano, ale to není teď nějaký skutek, který musíme vykonat. Přesto ještě musel čekat. Nebydlo to hned.
22:42A teď přemýšleli, Bůh to slíbil. Slíbil toho potomka, jo, z tvých med a Sád nemůže mít děti. Jak to řešíme? To nemusí on řešit. To je jednostraná smlouva. To dělá Bůh. No tak v každém případě, jak když teď čteme 16. kapitolu, první verše, tak vidíme tam, jak to bylo z trpělivosti.
23:14Saraj Abrhámova žena mu nerodila. Měla však egyptskou otrokiny jménem Haga. Saraj řekla Abramovi: "Hhle, Hospodin mi zabránil rodit. Vejdi, prosím ke mé otrokinni. Snad budou mít dítě sný." Abram Saraj uposlechl. Abramova žena Saraj, tedy na konci 10 let Abramovo pobývaný v kenánské zemi vzala
23:46svou otrokinni Egypťanku Haga a dala ji svému muži Abramovi za ženou. vešelka Hága a ta oděotněla. Tak možná nejdřív tohle čí to byl nápad sá teď ne, že vždycky jo, tak to je ta žena tak to vůbec nechci říct, jo, tak teď nemusíme hned říct, jo, tak to už te Eva, teď Sala vždycky. Ne, ne, ne, ne, ne, tak ne, tak ne. Jo.
24:17Eh, ale tady by Abrahám měl říct to ne to ne to nebudeme dělat takhle ne poslehl. To teď zase neznamená, nikdy nesmíte poslouchat manželky. Jo, tak to vůbec ne, protože trochu později je dokonce napsáno, tak nevím, jestli ten verš eh také někdy mám. No v každém případě někdy tam je napsáno, jo, dělej to přesně tak, jak
24:48Saraj řekla, jo, když má potom poslat pryč Haga a Ismaele. Dělej to přesně, jak to manželka říká. No, ale tam tady ne, tady by to neměl, ale poslouchal a dělal to. Tak prní poznámka, ale to nebylo ani cizoložství, ani smilstvo. On si ji vzal za manželku, za ženu. A to bylo i zvykem takhle to dělat, když nějaká žena byla neplodná, jo, tak a teď
25:19měla nějaký vyšší postavený, že potom tomu manželovi dal jinou ženu otrokiny, tady ta se nemohla ani bránit. Tak když budeme krátce potom mluvit o Haga, tak to byla chodinka, jo? Tak s ní se dělalo to, co se chtělo, jo. Tak najednou je manželka, musí rodit, jo. Tak nemohla si jí vůbec nic vybrat. Tak v každém případě eh on si je vzal za za ženu, tak to
25:50nebylo nějaký podvod, to nebylo cizoložství, tak eh tak bylo to čisté. podle tehdejších tradic. Ale my můžeme opravdu říct, že pokažte v Bibli, když vidíme, že někdo si vezme druhou manželku, že to nebylo dobré. Pokažte. Tak eh ke konci to řekneme si krátce i o Jakobovi, který měl dvě manželky, jo. I tohle
26:20nebylo nakonec dobré, jo. Tak eh i když to možná nejdřív připadá, že to bylo oboji od Pána, ale i tam to uvidíme. Druhá manželka byla vždycky ke škodě v Bibli a to nikdy nebyl původný plán. I když to bylo podle těhdejších tradic, nebyl to v tom smyslu hřích, ale ten hřích byla ta nedůvěra a netrpělivost, tak v tomto nebylo dobré. No, v každém
26:50případě tehdy podle tradic, když ta otrokně teď opravdu porodi tak dítě, syna, tak to byl potom považován za syna tak panny. i když nebyla. Tak eh a je to těžké tak potom toho tak přijmout a to vidíme i u Sára. 15. verš. V každém případě pak Hága poradila Abramovi syna a Abram svého syna, kterého porodila Hága, pojmenoval
27:20Izmael a Abramovi bylo 86 let, když mu Hága poradila Ismaila. zhruba rok předtím, možná trochu víc než rok předtím, jo, tak se stalo to, co jsme řekli, že Bůh opravdu obnovil to zaslíbený, uzavřel tu smlouvu a řekl:přebuješ ještě trpělivost. A hned přemýšleli o tom, co můžeme my pro to dělat, aby se stalo to, co Bůh slíbil.
27:49A to vidíme častokrát v Bibli, jo? Tak i potom to vidíme. Izák, Rebeka, jo, tak to samé. Tak eh potom ten podvod, co tam byl, Bůh něco slíbil, ale co můžeme my teď dělat proo aby se to skutečně stalo? Tak a to vede častokrát do hříchu. Co můžeme my dělat? Trpělivě čekat, být vytrvalí v tom, co máme skutečně dělat.
28:19My nemusíme Bohu pomáhat, abychom dostali to, co máme dostat. Nemusíme mu pomáhat. Tak znamená to, že Abrahám nemusel dělat vůbec, vůbec vůbec nic. No, tak měl mít intímný styk se Sád. No to určitě měl dělat. Eh, a snad to dělal. Tak to byla jeho zodpovědnost. No tak já mám mít dítě a tak musím pro to něco udělat. Ale ne tohle si vzít ještě
28:52další manželku, protože ta jedna je neplodná. Ani neposlouchat. A to je i v tom, že tak my jsme my jsme vyvolený, jo, tak Bůh to dělá, ale stejně my musíme uvěřit. Tak eh když se ptali, jo, co mám dělat, abych byl spasený? No tak nic, počkej, až Bůh to udělá, ne? uvěř Pána Ježíše. Jo, tak eh to, co máme dělat, musíme dělat. Tak uvěřit. A tady tak on měl co
29:27vyspat s manželkou, tak to měl zodpovědnost a v tom měl být vytrovalý až od jeho dny. No tak to jsem už zkusil 20 let, to nejde. Tak to teď zkusím z toho druho, ne? Vytrvalost dokonce. v takových věcech. Tak ale on to vzal do svých rukou a to je vždycky špatně. Jak můžeme Bohu trochu pomoct, aby se
29:59stalo to, co slíbil? Tak eh to známe několik příkladů, kde to vzali sami do rukou. Když něco dlouho trvá, když pil Mojžiš na hor Sinaí, jo, tak dostal tam zákon, lid čekal, jak dlouho ještě máme čekat, ten se už nevrátí. A teď jdeme zpátky a potřebujeme nějakého Boha. Tak si dělali zlaté tělo.
30:29V čem byl problém? Netrpělivost. Když Saul a Samuel, Samuel mu řekl, že se vrátí v čas, aby obětoval, tak Saul čekal a čekal a Samuel nepřišel, ale on nesměl obětovat jako král, ale Samuel jako prorok, on měl obětovat a Saul, já to už nevydržím, já teď sám obětuji. A to byl začátek konce.
31:02Tak netrpělivost. Vždycky to vidíme netrpělivost. Tak a to musíme i mladým lidem dnes říct, jo. Buďte trpěliví i v oblasti partnerství. Trpělivý. Víte, co je správné? Tak to dělejte, čekejte. Jo, modlete se i za vytrvalost, za trpělivost. A boží cesty o pravdě jsou ty nejlepší.
31:34Tak čekat na syna se dá zrovnat na čekání na partnera. To je potom něco i podobného. A Abrám už dlouho čekal, tak eh 80 let má. Jo, tak to už je docela dlouho, jo? Tak partnerku má, ale syna pořád nemá. A i potom, když máte partnera. Jo, tak a teď chodíte spolu a tak pořád čekejte být trpělivý. Vydržte až to svatbí. Jo, tak
32:07i tohle je třeba říct, být trpělivý, čekat. A Bůh nás to učí i předtím už. Tak eh a tak častokrát ani to nepatří, nefunguje. Sex patří do manželství a v manželství to má být. To je druhá věc. Víte, někdy mluvíme jenom o tom, že sex patří do manželství. Počkejte až to manželství. Ale druhá věc je toho, ale do manželství to skutečně patří, jo,
32:36protože když potom to tam není, to tak může véstu různých pokušených, jo, tak eh až v manželství, ale potom by to tam mělo být. Tak v tom by měl Árám být důsledný, trpělivý, tak a no tak a opravdu pokračovat v tom. Dnes někdy tak eh kluci říkaj, kdybys mě opravdu milovala, jo, tak bys mi důvěřovala tak a tak by ses nebránila.
33:08No tak potom je třeba říbys mě opravdu miloval, tak bys počkal. Tak eh, skutečně čekat. Jakob čekal sedm let, jo. A potom dostal tu, kterou nechtěl. Tak k tomu se taky ještě dostaneme. Jo, ale jak jsem už to krátce řekl, eh, trpělivost má ještě ten jiný aspekt. V Bibli častokrát,
33:39když se mluví o trpělivosti, se mluví o trpělivosti s lidmi. Jo, tak být trpělivý s lidmi, nejenom s Bohem. Jo, tak protože to vypadá tak, že on si nechc čas, tak ale i mezi sebou s lidmi. První tesalonickým 5 14. Vzývám vás, bratři, napomínejte neukázněny, potěšujte málomyslně, ujímejte se
34:10slabých, mějte trpělivost se všemi. Tam potřebujeme trpělivost, jo, s dětmi ve výchově. s manželem, s manželkou, s bratrem ve sboru. A už jsem to řekl, když jsme dělali nebo když jsem já začal dělat takové trochu učednictví a když jsme se scházeli, no, tak trpělivost tak rychle se lidé neměnili nebo neměny. Tak a já doufám, že potom když se
34:42ohlížíme zpět, vidíme nějaké změny. Tak ale trpělivost i v tom Bůh je trpělivý také s námi. Proč on tak dlouho čeká s tím druhým navrátem? Proč tak dlouho čeká? Druhý Petrov 3:9. Pán je ottálí splnit cva zaslíbený, jak si to někteří vykladají, nibrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul,
35:14ale chce, aby všichni dospěli k pokání. Nechci teď ten verš přímo vykládat, tak ale v každém případě to není to, že Bůh ottálí, ne? To zaslíbený to bude. On přijede. Tak ale má trpělivost. Má trpělivost s těmi, kteří mají ještě uvěřit. Tak eh my můžeme přesto se modlit. Pane, už přijď, už stačí, už přijď. Ale někdy
35:44potom, já nevím, jestli to znáte, na jedné straně se modlíte, pane už oprav to přijdí. Už je dost toho všeho. Jak dlouho ještě chceš čekat a dívat se na to všechno, co se děje tady ve světě. Někdy tak jsem se modlím, říkám, pane Bože, už oprav to je dost. Nevidíš to všechno? No jistě to vidí. A někdy myslím na někoho, jo, kdo ještě neuvěřil
36:11a tak říkám: "Pane, možná počkej ještě trochu." Jo, tak eh a on to takhle vidí a je trpělivý a jsem rád, že nepřišel, než jsem uvěřil. Jo, ale teď jsou ostatný. Tak pane Bože, tak dělej to tak, jak jsi to určil ty, protože to je to skutečně nejlepší trpělivost. Jo, tak on neotálí, ale myslí na ty, co mají být ještě
36:38spasený. A v poradenství potřebujeme trpělivost. S lidmi ve sboru potřebujeme trpělivost. S mládeží potřebujeme trpělivost a vy mladý potřebujete trpělivost těmi staršími. Tak trpělivost teď máme i ve sboru takový trochu. Nechci žít spol, nechci to rozvést. Jo, ale to cože tam daný buci trochu trpělivější, jo, tak trochu vydržte trochu nebude
37:09všechno hned vydržte trochu. Tak eh ale tady to byl hlavně Sáraj, která nebyl eh která nebyla trpělivá. A co byl problém Abrama tady? že poslouchá špatnou radu. Nechci říct, že jeho problém byl, že poslouchal manželku. No to to ne, že poslouchá špatnou radu. Dostaneme špatné rady. Dostáváte špatné
37:40rady? Dělej to takhle nebo dělej to tak. A to musíme zkoumat, jo, někdy dokonce od věřících lidí. Já možná řeknu jeden takový příklad ještě. Tak když jsme mluvili o tom eh odmítnutí bohatství nebo nezaslouženého majetku nebo něco takového. Sice to je úplně v malinkém, jo, ale eh v Německu můžete nechat posoudit zdravotný stav, jo? A
38:11když člověk na tom je špatné, dostane z nějaké pojištěný do čeho platí, jo, tak dostane potom nějakou podporu a potom jsou tam různé stupně. té toho zdraví nebo témoci a podle toho, jak je člověk samostatný a nesamostatný, dostane víc a víc, jo. Tak eh a my za manželkou ještě nedostaneme nic, jo. Tak eh a to se potom posoudí nějak takhle,
38:42jo? A potom nám řekli:„No, proč vy nic nedostanete?" No a já vám řeknu: proč ne? Protože na všechny otázky, které kladu, odpovídám správně. Když se ptáj, jestli manželka ještě může a teď tohle tohle může v noci ještě sama na záchod. No může. A může si ještě uvažit sama něco jednoduchého. No může a může ještě to a to. No může.
39:14Tak a my jsme o to žádali, tak abychom měli tu podporu a teď kladli otázky. Tak eh a manželka odpověděla na to, jo, potom jsme dostali dopis, že je potřebné aspoň 12 bodů mít. Jo, já nevím, maximum jeěně 15 50, tak to je nejvyšší úroveň. A tak aspoň abyste něco dostali 12, jo? Potom jsme dostali dopis, že máme nulu bodů. Nulu.
39:43Jo. Tak a teď lidé nám radili a tak to musíš trochu jinak odpovědět na ty otázky. Tak nemusíš tam lhát, jo, ale nemusíš pokaždé říct, ano, může, ano, může a nemůže. Jo, tak to musíš trochu trochu jinak. No, je jsou takové dny a takové dny a něko, ale většinou ne, nebo já nevím. A potom bychom měli tu podporu. Ale víte
40:11čemu věřím? že by tom bychom to měli přesně podle odpovědí, které nám dáváme, že potom říká: "Aha, když já věřím tomu, že by Bůh potom řekl, aha, když myslíte, že to je takhle, tak uvidíte, jak to skutečně je, když to tak máte, když říká:„No, to už nemůže. No to tak už nemůže. A teď dostaneme tu podporu, ale
40:35potom to opravdu už nemůže. Já věřím, že to všechno ještě tak může, protože to i říkám a přiznám se, jo, tak ale to je to je něký pokušení, tak to řekněte jenom trochu, no tak to těžko už to může těžko. No to může těžké, má bolesti. Jo, tak ale může to ještě. A takže po 12 letech rakoviny, že je to ještě všechno tak může. Já věřím to i
41:06to, že jsme řekli, ne, my budeme odpovídat vždycky přesně, jak to je. Radši ještě trochu víc říčně, aby pán řekl, jo, dobře, tak to budete mít ještě i takhle. Tak eh být i v tom upřímný, tak a důvěřovat Pánu. My nemusíme tam pomáhat a stejně nám nic nechybí. Tak to ale vy byste mohli mít o tolik víc. No tak ale my máme dost.
41:35My máme dost. Co nemůžeme, jo? Nebo vy co nemůžete? My všichni máme toho dost. Tak eh můžeme a důvěřovat Pánu. A já myslím, že z toho je oslaven, když my důvěřujeme, když jsme opravdu trpělivý, když to nebereme do svých rukou, když čekáme, až Bůh nám něco dá. Tak to je teď nechci tolik odpočít, ale když čtete knihu Ester, jo, tak teď tam
42:04ty holky byly vybraný, celý rok byli připraveny na tu noc s králem. Já nevím, jestli se všichni nebo všichni tak moc těšili na to. Jo, tak to No, tak ale stát se královnou, jo. A potom je tam napsano, tak eh, že ten večer, než šli ke králi, si mohli něco žádat a dostali to, tak žádat co? No, já nevím, nějaké zvláštní oblečení, nějaký parfum nebo já nevím co
42:36co toho králen jak osloví. Jo, já nevím, možná, že některé holky tam přemýšleli celý rok o tom, co si potom tam přát. A to je tam pěkně napsáno, že esta si nepřála nic. Esta si nepřála nic. Tak když Bůh to chce, tak to bude. A když to nechce, to ani nechci. Já nežádala nic. Jo. A dopadlo to tak podle toho, jak Bůh to chtěl, ale on to tak chtěl. A víte, to
43:03je tak opravdu dobré, když nemyslíme, že musíme Bohu nějak pomoct v něčím, ani v tom osobním životě, v práci, jo, tak já bych už pomálu mohl nějak postoupit, jo, tak eh ale musel bych, já nevím, co dělat, jo? Nemusíte dělat nic. Tak buďme vždycky upřímný. Řekneme to, co je pravdivé. dělejme to, co je správné v očích hospodina a on se přizná
43:35k tomu. Tak eh to je opravdu nejlepší rada. Neposlouchejme veškerou radu. A tady poslouchal radu Saraj, což nebylo dobré. Tak teď tady mám ten verš, o kterj jsem mluvil. Genesis 21:10. Jo, tak to je teď trochu do budoucna, když už i Saraj má potom syna a teď říká Saraj řekla Abramovi: "Vyžeň tuto
44:05otrokyni i jeho syna, neboť syn té tto otrokinyně nebude dědcím spolu s mým synem Izakem." Abrhám byl z toho velmi zkleslý. Byla to záležitost jeho syna. Bůh však Árámovi řekl:„Nebuď zkleslý kvůli chlapci a své otrokiny. Poslehni sádu ve všem, co ty říká." Jo, abychom si nevzali ten závěr, tak neposlouchat manželku, jo. Tak že to
44:32bylo špatné, ne? Ne, ne, protože to byla špatná rada. Tady potom má dělat přesně to, co Sára navrhla, co řekla. Ale dostaneme špatné rady, špatné návrhy a máme je zkoumat podle písma a někdy je dostaneme od bratři, od sestry, od zkušenějších, od moudřejších. Tak aspoň tak nám to připadá. Dobře. Tak eh teď v každém případě Hága
45:00je těhoodna. Čeká syna. Abram skutečně čeká teď syna. Tak on se radoval z toho těhotenství. Jo, tak to bude jeho syn. Bůh mu slíbil nebo syn to nevěděli tehy. Jo, tak ale dítě. Tak a Bůh to slíbil. A teď Hága se stála co? Pyšnou. Pyšnou najednou. Jo. Tak eh ta
45:31moje pány nemá dítě. Tak to oni zkusili tolik roku a nic. A se mnou to šlo hned. Jo, já mu teď porodím syna. No tak se povýšila. Tak se povýšila na celej. Tak eh a jak tohle může dopadnout? No vždycky špatně. Tak pícha vždycky špatně dopadne. Vždycky. Jo. Tak eh a teď když čteme 16. kapitolu 5 a 14 ještě
46:05Saraj pak řekla Abramovi: "Ty můžeš za mě pokáři, ty za to můžeš. Já jsem ti dala do klína svou otrokni a když viděla, že odtěhodně, přestala si mě vážit, ať Hospodin vykoná soud mezi mnou a tebou." Abram Sarají odpověděl: "Vž tvá otrokyně je v tvé moci. Nalož sny, jak uznáša správné."
46:38Sara jí pak pokožovala tak, že to už nevydržela, že od ní Hága utekla. Hospodinův anděl ji nalezl. Kdo to je hospodinův anděl? Ještě možná se dostaneme k tomu trochu později, ale to je skoro na každém místě ve starém zákoně hospodinov anděl. Je to Kristus. Kristus teď šel za n za Haga. Hospodinů
47:08anděl nalezl v pustyně u vodného pramene, u pramene na cestě do šů a řekl: "Hagaro, odrokaje, odkud jsi přišla a kam jdeš? Teď mluví Kristus s Haga z otrokiny. Utíkám od svě pány Sáji. Hospodinov andělí řekl: "Ne, ne, navrať se ke svě páni a pokož se pod její ruku."
47:38A to muselo být těžký. Tak ne. Ona asi byla na cestě do Egypta zpátky domů. Ne, běž zpátky. ke své páni a poklašce, pojď její ruku. A hospodinov andělí řekl:„Aď to je úžasné." A to nemluví Abramovi, to neříká Sari, ale Haga, té otrokiny. Velice
48:09rozmnožím tvé potomstvo, takže pro množství nebude moci být spočítáno. To říkáte otrokni. Dá jeho hospodínov anděl řekl: "Hle si těho dna a porodíš syna. Dáš mu jméno Izmael, protože Hospodin naslouchal tvému souženi. Bude to člověk jako divoký osel. Jeho ruka bude proti všem a ruka všech bude proti němu. Usídlí se naproti všem svým bratřem."
48:40Haga dala hospodinu, který k ní promluvili jméno. Ty jsi bůh viděný. nebo si řekla, což jsem zde tak neprohledná za tím, kdo mě uvidí uviděl. Proto se ta studna nazývá Belachaj. Ta je mezi Kadešem a Bededem. Teď vidím, že už je pozdě. No tak předtím jsem měl trochu víc času a teď mi ten čas chybí. No, tak trošku ještě
49:07zkusíme. A chceme ještě fotit, tak budeme jíst ve dvě. No dobro, kou ještě. Tak ta Haga, jo, tak otrokin je pro ty své vůli, manželka proti své vůli, jo, tak vyhnána potom podle své vůli a teď musí musí vrátit se vrátit eh a pokořit znovu. A ona to dělá. Vrátí
49:37se, poslouchá, poslouchá hospodina, jo. A vrátí se. Ale to, co jí řekl Hospodin v anděli, řekl, velice rozmnožím tvé potomstvo, takže pro množství nebude moci být spočítáno. Tak eh Izmael potom měl kolik dětí? 12. Jak Izák, tak 12. a potomci. Tak to jsou
50:08Arabové, které žijí tam u Izrael kolem. Jo. Tak a je to tak, jak tam je napsáno. Bude to člověk jako divoký osel. Jeho ruka bude proti všem a ruka všech bude proti němu. Bojovali pořad mezi sebou. Jo, tak Arabové bojovali pořád mezi sebou. Tak a bojovali proti Izraely. Přesně tak, jak je tady napsáno.
50:38Tak eh teď trochu přeskočím tady, jo, ale všichni potomci potom přes Haga, přes Izmael je jsou Adabové. A když někdy tak slyšíme, jo, tak je, že jsou tři náboženství, které má jenom jednoho Boha. To je pravda. a tři náboženství, které se odvolají odvolávají na Abráma, že Abraham je jeho
51:08jejich otec. To je také pravda, že se odvolaj na to. Jo, judaismus, islám a křesťanství. Ale islám se neodvolává s prav právem na to. Tak protože eh islam se nemůže odvolat na to, že všichni muslimové mají Abrama za otce. To není pravda. Tak to opravdu není, protože Abrahám je otcem dvou
51:39národnosti. Jo. Je otcem Izraelitu a je otcem Abram eh Arabu. Tak a Izraelité a Arabové jsou bratranci. Jo, tak ale neplatí to pro každého muslima. Tak když islám v Afghánistánu s Abrahámem nemá nic společného, vůbec nic, tak nemůžu se odvolat na Abrhama, že to je jejich otec. I když tak v
52:10islámu to tak je, jo. Celý islám má Abrhama jako svého otce. Ale to je neprávem. Tak Adabové se můžou odvolat na Ismaele. Tak ale to je jenom ty národy, které je kolem. A když to teď už nebudem to číst, ale oni dostali určené eh území, kde mají žít a vůbec ne, že se mají rozšířit po celém světě. Tak eh to je úplně něco, co se nedá ani starým
52:43zákonem nějak opájit. Co dělá islám? Vůbec ne. Vůbec ne. S Abrahámem to má nic společného. To můžou Arabové se můžou odvolat na to. A oni mají své území, co Bůh jim dal a ne na rozší ženy. Tam jsou úplně jasné eh hranice dano. Ale jako otec víry se můžou odvolat na to jenom ty, kteří skutečně věří v živého Boha. ani celý Izrael,
53:13ale jenom ty, co opravdu uvěřili v živého Boha, v Krista, jenom ty nakonec se může odvolat na Abráma jako svého otce. Tak Ávram je otcem etnických nebo dvou etnických národů. Izrael a Arabové. Jo, ale duchovní otec. jenom skutečně pro ty, kteří uvěřili tak v Pána Ježíše. A když ještě čteme krátce Galatským
53:454:22, kde je napsáno, neboť je napsáno, že Abrahám měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. Ten z otrokyně se však narodil podle těla. Ten ze svobodné skrze zaslíbený. To je jsou tak ty dva národy, ale potom se to alegoricky vyloží, tak ne teď podle těch synů, jo, podle těch toho potomků, ale pod ty ženy, kde jsou teď alegoricky vyložený
54:16Haga a Saraj. Tak to nevím, jestli to teď budem ještě číst. Možná, že to už překročím, necháme, ale tam je potom Haga obraz na zákon. a Saraj na svobodu a to je potom opravdu Mojžíský zákon je Haga a tak svoboda v Kristu je Saraj. Tak někdy by bylo dobré teď asi nebudem mít čas, ale tohle trochu studovat víc do hloubky. A to
54:48všechno souvisí s Abramem, jo? Tak s jeho potomky, přes Izrael, tak přes Iáka. A t můžeme skoro všechno vysvětlit, co se děje na Blízkém Orientu. Jo, tak eh teď a potom bychom se dostali zase do knihy Daniela, do Zjevení. Všechno to souvisí nějakým způsobem s Abrahámem. Tak to by ho museli tady ale být celý měsíc. Jo. Tak a my chceme spíš ty praktické lekce ze
55:16života Abrahama. Ale i ty teologické lekci by byly velice zajímavé a hluboké, ale to necháme na nějaký další pobyt. Jo, dobře. Tak ukončíme to teď.