Omezený advent a přesto důvod k radosti
Výraz modlitba je v přepisu na 16 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
0:00Milí bratři a sestry, vážení přátelé, vítám vás u rozjímání nad Božím slovem. Budeme číst z Pavlovy epištoli k Filipenským, z první kapitoly, třetí až jedenáctý verž. Je to oddíl, který jedinečným způsobem propojuje čas lidského omezení v činnosti a čas oslavy adventu, čili druhého příchodu Pána Ježíše Krista.
0:49Čtěme tedy biblický oddíl s epištoli Filipenským 1, 3 až 11, kde čteme ve jménu Pána Ježíše Krista. Děkuji svému Bohu při každé vzpomínce na vás a vždy v každé své modlitbě za vás všechny, prosím, s radostí nad vaší účastí na díle Evangelia od prvního dne až do posud.
1:24Jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše. Vždyť je správné, abych takto smýšlel o vás všech, protože vás mám ve svém srdci. Jak ve svých poutech, tak při obhajobě a utvrzování Evangelia jste vy všichni se mnou spoluúčastníky milosti. Bůh je mi světkem, jak po vás všech touším v srdci Krista Ježíše.
2:00A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala v důkladnějším poznání a ve vší vnímavosti, abyste uměli rozpoznat to, na čem záleží a byli čistí a ve súhoní pro den Kristův, naplnění ovocem spravedlnosti, které nesete skrze Ježíše Krista, ke slávě a chvále Boží.
2:33Budeme se modlit. Pane Bože, Otče náš, my ti děkujeme za tuto chvíli, kterou jsi připravil, abychom se v ní stišili u tvého slova. Abychom si náležitě uvědomili, z jaké situace Apoštol Pavel mluví, píše.
3:04Abychom si ujasnili, že ty jsi byl i nad tím Pavlovým omezením v činnosti, že jsi vlastně touto situací sledoval své záměry. A my prosíme, abychom porozuměli, čemu má sloužit i to naše omezení v tom duchovním smyslu. Prosíme, aby si byl oslaven z této chvíle pro jméno Pána Ježíše Krista. Amen.
7:43Apoštol Pavel píše tento list filipským z římského vězení. Je to naprosto zřejmé pro slova o císařské gardě. Je to list, který píše tedy ve velikém omezení ve své nejrůznější duchovní činnosti.
8:13Je to list, ze kterého my v té naší situaci pro pandemii COVID-19 máme také těžit, protože Pán Bůh je nad tou situací a i v životě každého z nás jí sleduje určité cíle. a tak se tedy zahleďme do toho přečteného oddílu ve smyslu těch několika poukazů nebo svědectví Apoštola Pavla.
8:58To prvé, to je zmínka o tom hned v našem prvním verši. Děkuji svému Bohu při každé vzpomínce na vás, tedy poukaz na vzpomínání. Vzpomínání to je velice významný způsob náplně v našem životě a je zvláštní, že právě v této epištole Pavel vyznává,
9:35Že na tom minulém, na to minulé, že chce zapomínat, že chce usilovně chvátat k tomu, co je před ním. Znamená to, že jsou vzpomínky a vzpomínky. To, na co chce Pavel bez pochyby zapomínat, to je na to, co by ho ochuzovalo o něco, co má konat v tom, kterém okamžiku.
10:13Má zapomínat na vzpomínky, které by ho odváděli od božího záměru v náplni jeho života. Ale jsou vzpomínky, které nás mají duchovně obohacovat a vést k tomu, aby se náš život stal duchovně užitečnější Nebo dokonce, abychom se svým způsobem vraceli k té cestě v Pánu Ježíši Kristu, ze které jsme se vzdálili
10:53Když nalistujeme knihu Zjevení a budeme sledovat osovení sedmi zborů, maloazijských sedmi zborů, tak tam se dočítáme o božím napomínání pro určité vzdálení se těch božích záměrů. Konkrétně hned v tom prvním oslovení, to znamená zboru v Efezu, zaznívá napomenutí, rozpomeň se, odkud si spadl, učiň pokání a začni jednat jako dřív.
11:39to je druhá kapitola, pátý verš, tedy jsou vzpomínky, které jsou velice užitečné a přímo nezbytné pro náš užitečný duchovní život. A Pavel vzpomíná tedy na filipské a není se co divit, že právě ve vězení na ně vzpomíná,
12:09protože když se vrátíme do 16. kapitoly skutků apoštolských, tak tam je popisován vznik zboru ve Filipách. Tedy Apoštol Pavel při své druhé misijní cestě přišel v Malé Ázii do míst, odkud chtěl jít na sever, do Bitinie, ale Duch Svatý tuto cestu znemožnil.
12:49Pavel se dostává do Troady a tam ve snu k němu promluvil makedonský muž a žádal ho, aby přišel s evangeliem, můžeme říct, na pomoc právě jim. Pavel pochopil, že je to boží cesta. A tedy dostává se do Filip a tam prožil naprosto jedinečnou událost. Bylo to se sílasem, svým soudruhem, kdy ve Filipách chodí za nimi dívka o trokyně, která měla věštěckého ducha a prohlašovala o nich, že to jsou služebníci nejvyššího boha.
13:43Pavel to nějaký den toleroval, ale nakonec toho ducha vyhnal z této otrokyně. Tím ovšem její vlastníci přišli o zdroj určitého příjmu. A tak nakonec obvinili učeníky z toho, že rozvrací lid. Učeníci museli vydržet bytí holemi, byly strhány šaty z jejich těl a dostali se do věsení.
14:26V tomto stavu, čteme, že kolem půlnoci, učeníci se začali modlit. Začali zpívat. Oslavné písně. Pán Bůh začal jednat. Došlo k zemětřesení, v jezdňům spadla pouta a žalářník, který viděl situaci, chtěl spáchat sebevraždu.
15:00A tak přichází Pavel a tomuto žalářníkovi. Nakonec slouší k víře. Ještě též je noci byl žalářník s celým svým domem pokřtěný. tedy událost, která je tak mocným svědectvím, že na ní nemohl Pavel samozřejmě zapomenout,
15:35i když nečteme výslovně, že by si toto v této chvíli připomněl. Ale byl ve vězení a právě ve Filipech se ve vězení stalo toto neuvěřitelné. Byl v římském vězení, byl omezen ve své činnosti, ale měl otevřené dveře pro další činnost.
16:09A tak mě dovolte se zastavit u jakési aktualizace. Žijeme v čase omezení, ale omezení na jedné straně nám dává prostor pro činnost na druhé straně. Ptám se, k čemu se můžeme v těchto dnech vracet a užitečně vracet ve svých vzpomínkách.
16:45Předpokládám, že máte třeba albumy, možná denníky. Je dobré zalistovat a v duchovním smyslu se k určitým skutečnostem vracet. My, kteří jsme prožili znovu zrození z Ducha Svatého, si nejspíše vybavíme to schromáždění nebo ty modlitby nebo tu, kterou chvíli, kdy jsme se stali novým stvořením v Pánu Ježíši Kristu.
17:25Ale můžeme se vracet také k určitému druhu své činnosti. Vlastně, když jdeme po té cestě, kterou je Pán Ježíš Kristus, tak svým způsobem každý den můžeme prožívat určitou duchovní zkušenost. Písmo svaté nás vybízí na všech cestách, snažuj se jej, Pána Boha, Pána Ježíše Krista, rozpoznávat.
18:04Na všech cestách snažuj se jej poznávat a on zpravovatí bude z tesky tvé. Nevívej moudrý sám u sebe, boj se hospodina a odstup od zlého. To, k čemu se mohu já vracet, to je opravdu bezpočtu zkušeností. Je namátkou se jistě mohu vracet ke chvíli, kdy jsem byl pokřtěný svým otcem tam ve Vinohradské modlitebně.
18:49mohu se vracet k nejrůznějším kázáním, která mě v životě velice orientovala. Ale pak jsem vstupoval i do určité činnosti. Takové evangelizační schromáždění v roce 69 na vstětině, kde se sešlo na tisíc lidí, to je vzpomínka, kterou člověk nemůže netak
19:20vymazat, vlastně nemůžej vymazat ze své paměti. Ale pak si vybavují i dětské tábory, které jsme s Boží milostí mohli konat. A když v roce 69 jsem poprvé vedl takový tábor a poprvé v životě jsem mohl vyzvat ty dětičky k tomu, kdo by rád dal své srdce pánu Ježíši Kristu. Tak vidím, jako dnes před sebou, to bylo naproti dlouhému stolu jídelnímu, že jedna dívenka okamžitě zvedla svoji ruku.
20:07Milátka, konce jméno si pamatuj, to byl pro mě hluboký zážitek. Pro moc Božího slova já vás vybízím k tomu, abyste se v tento čas vraceli k mnohým duchovním vzpomínkám. Taková vzpomínka na vstup do manšelství, kdy zjišťujete, jak vás pán Bůh předcházel, v tom vám připravit životní partnerku nebo partnera, s kterým jste pak mohli vykročit na tu životní cestu.
20:51To je něco naprosto jedinečného. Ale zpátky ta událost znovu zrození a případně docela konkrétního zapojení do boží práce, to stojí za vzpomínku, ale nezapomeňme. Možná přijde i vzpomínka ve smyslu toho FSKého sboru. Rozpomeň se na to, odkud jsi vypadl. A čiň pokání.
21:28Nejspíš byste netušili, co lze vyčíst v tom poměrně kratším oddílu. pro tu dnešní dobu, která nám mnohé, na co nebýval čas, umožňuje. To druhé, to již je pro každého z nás nepřehlédnutelné a to je čas k modlitbám. Asi každý z nás slyšel mnoho kázání o modlitbách.
22:07A možná, když kazatel služebních slova zmíní na úvodu svého slova téma modlitby, tak si nejeden z nás může říct, tak o modlitbě jsem toho slyšel hodně. Ale mám zkušenost, že během takového kásání jsem nakonec přišel k závěru o veliké užitečnosti tohoto kásání.
22:44Už jen proto, že je nám připomenuta důležitost modlitev. A tak Pavel v tom čteném textu říká, za vás všechny prosím s radostí nad vaší účastí na díle Evangelia. Tak tedy prozba s radostí. Když se modlíme, předpokládám, že v podstatě vždycky se objeví také nějaká konkrétní osoba. V případě Pavla to byla radost, že se mohl ve vzpomínkách vrátit k Filipským.
23:48mohl tam s boží milosti založit zbor. Bylo na co vzpomínat a vzpomínky přirozeně vedly k modlitbám. Když jsem tedy zmínil určitý druh aktualizace pro vzpomínání, tak by bylo na místě, tak, abychom při těch vzpomínkách uměli také v modlitbě vzpomenout konkrétní osoby, které měli podíl na té duchovní zkušenosti.
24:29Ale v devátém až jedenáctém verši máme vlastně citovánu modlitbu a osměluji si říct, proč bychom se jí nenaučili z paměti. Tak tedy a za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala v důkladnějším poznání a ve vší vnímavosti, abyste uměli rozpoznat to, na čem záleží a byli čistí a ve sluhoní pro den Kristův,
25:10naplnění ovocem spravedlnosti, které nesete skrze Ježíše Krista ke slávi a chvále Boží. Možná nám tato modlitba jaksi splinula v tom obsahu celé epištoly, ale je to velice inspirativní modlitba. pouze tři verše. A tedy modlitba za Filipské, aby se láska rozhojňovala.
25:43Když se zahledíme na ten svůj zbor, nevím, jestli jste opravdu uspokojeni tím, jak je živá ta boží láska ve vašem středu, anebo jaký láska je předmětem vhodným pro vaše modlitby. Ale nepřehledněme jednu skutečnost této modlitbě, za kterou je vztah k písmu svatému.
26:23Je to poněkud zahaleno, ale když je řeč o tom, aby se rozhojňovala láska v důkladnějším poznání a ve vší vnímavosti, abyste uměli rozpoznat to, na čem záleží a byli čistí a bez uhoní, to je nepřímý poukaz na vztah k písmu svatému.
26:53protože z čeho pramení důkladnější poznání než písma svatého? Čím jiným než písmem svatým se oživuje ta naše vnímavost, to chtění pracovat na božím díle a kde čerpat rozpoznání, na čem záleží, kde vidět tu pravou čistotu a bezúhodnost pro den Kristův.
27:36Dříve, než se vrátíme právě k tomu pojmu dnu Kristovu, a čili k poukazu na advent, tak si jenom řekněme, že například, to je další epištola z jezení Koloským, Pavel tam píše o Epafrovi jako o tom, který ustavičně za ty koloské zápasy na modlitbách, modlitba v některých případech má být duchovním zápasem.
28:19A tak se ptám, jestli jsou modlitby v našem případě, které jsou takovým duchovním zápasem. Je vůbec něco hodné duchovního zápasu? Ale další poukaz z další epištoli z vězení, z epištoli ke Feským 6.18, tam je řeč o modlitbách za všechny svaté.
28:55To znamená za boží lid, za všechny svaté, nepochybujeme, že apoštol Pavel se za mnohé a mnohé modlil. Tam v tom vězení ve Filipech. Tedy modlitby za svaté. Možná kde kdo z nás má jakýsi modlitevní seznam. Seznam těch, na kterých mu záleží.
29:31Já takový seznam mám, jak si orientován, každý den na jinou skupinu svých přátel a jsou tam vedle bratři a sester také dosud neznovuzrození přátelé. a právě těch se týká určitý duchovní zápas, ale jsou i křesťané, kteří jsou v takové situaci a nejen situaci, ale v takovém duchovním rozpoložení, že jsou hodně duchovního zápasu.
30:15Ale nemohu nezmínit ještě jednu zmínku a sice o těch pravých vdovách, osamělých vdovách z 1. Timoteovi 5.5, o kterých hovoří a poštel Pavel, že jsou na modlitbách ve dne v noci. Víte, každá životní etapa nám umožňuje větší prostor pro určitý druh služby vdovy už v tak mnohém omezení, ale ne omezené v tom, aby se modlili.
30:59Tak mám naději, že i tato část té Pavlovy náplně v čase omezení, tato část týkající se modliteb, přinese po slyšení tohoto kázání svůj užitek. Pavel vzpomínal, rozjímal, měl stišení, následovali modlitby.
31:33A jsme tedy u onoho zmíjeného adventu. My ho máme v tomto krátkém oddíle zmíjen dvakrát. Je to ve slovech jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše. A v závěru, na čem záleží, abyli čistí a bezúhodní pro den Kristův.
32:14Totiž křesťané se neobrací v té své duchovní zaujatosti jenom k minulosti. V případě Vánočních svátků se vracíme v tom duchovním pohledu nejenom k události, kdy přišel Syn Boží na svět, tam v Betlémě. Ale křesťan právě s tím adventním poselstvím a četli jsme ho hned v těch dnešních verších
32:50se také orientuje na den příchodu, druhého příchodu Pána Ježíše Krista Když zalistujeme do odbornější literatury, tak zjistíme, Že v té druhé polovině čtvrtého století, to znamená ve století, kdy se vymanila církev z pronásledování, ještě jednou,
33:20Hned v tom prvním století, kdy v roce 313 bylo křesťansi jaksi legalizováno, tak vznikla oslava příchodu Pána Ježíša a to v tom jeho prvním příchodu. protože bylo co vzpomínat. Víte, jednalo se o půst ve třech dnech od svátku svatého Martina, od tohoto svátku, který je už samozřejmě za námi.
34:04každý týden, tři dny se církev měla postívat a vzpomínat na první přichod páně a měla jak si ty vzpomínky oživovat svým modlitevním zápasem. Ale pak na přelomu 6. a 7. století začal převládat právě ten druhý pohled. a sice pohled na druhý příchod Pána Ježíše Krista. Tak tedy Apoštol Pavel, když píše filipským, tak jim poukazuje na ten význam očekávání na druhý příchod Páně v tom odkazu, aby byli čistí a bezúhoní pro den Kristův.
35:03kéž by Pán Bůh dal, aby ten letošní advent přinášel také toto ovoce v té připravenosti, abychom náležitě prožili období, které vrcholí v té oslavě příchodu Syna Božího na svět.
35:33ale má další vrchol, protože pán Ježíš hovořil s učedníky o svém druhém příchodu. Ústy andělů, kteří při odchodu do slávy páně na to upozorňovali učedníky. A uvědomme si, když se pokoušíme o jakousi aktualizaci, že ten pojem advent, což znamená příchod, nám umožňuje setkání s přáteli docela přirozenou možnost jim poukázat na to,
36:20o co církvi šlo při ustavení tohoto svátečního období, že se jedná nejenom o oslavu prvního příchodu, ale také o vyhlížení po druhém příchodu páně. A jsme u třetí pravdy z tohoto oddílu, ve které se jednalo o využití toho omezení možností duchovní činnosti.
36:58A to se jedná o psaní dopisu. Tak zdá se, že je to docela přirozené, ale uvědomme si, že kdyby Pavel nebyl ve vězení, kdyby nebyl v tomto omezení, Tak jak by mohlo dojít k napsání epištol z vězení? Bez pochyby jsou čtyři. A sice epištola, nebo dopis ke Feským, Filipenským, Kolosenským a Filemonovi.
37:37Pavel byl ve vězení, měl čas na to psát. K tomu sloužil jedinečným způsobem tento čas. A my právě pro to omezení a poštola Pavla můžeme čerpat z jeho listu a jen si uvědomme, uvědomme, co to znamená, když domýšlíme, že v té nouzi, v tom strádání, a poštol Pavel píše, a píše boží slovo, z kterého čerpá církev i v tom 21. století.
38:25Je to nejosobnější list. Néméně než stokrát v tomto listu je osobní zájmeno v první osobě. je to nejosobnější Pavlův list. Nabil velice osobní vztah k filipským a vztah, ve kterém se neubrání ani tomu, aby napomínal, čteme ve čtvrté kapitole například,
39:04ve druhém verši, napomínám Eudii, napomínám Sintichu, aby stejně smýšleli v pánu. Nenom toto je obsahem takového konkrétního napomínání Apoštova Pavla. Ale Pavel vlastně žil v tom vězení tím, že mu šlo o harmonii ve filipském zboru,
39:35protože ten nepřítel, satan, ten přece usiluje o to, rozvracet zbory. A to i pro sednicím dvou žen, které si přestali rozumět, které možná každá prosazovala tu svoji pravdu. Apoštol Pavel musel psát i do takovéto situace. A v té naší aktualizaci řekněme si velice významnou věc.
40:09Ve zborových životech dochází k situacím, které nejsou docela na povrchu, ale my o některých rozporech a problémech víme, zkoumejme, jestli jsme to právě my, nebo jestli nejsme to právě my, kteří se máme ozvat. A budovat jednotu. A nebo jestli tedy našim prostřednícím se starší zboru, kazatel, nemají dozvědět o tomto problému.
40:44aby církev Pána Ježíše Krista byla čistá, neposkvrněná i prakticky, protože pro krev Pána Ježíše Krista boží děti jsou, božích očích čistí. Tedy aktualizace buďme činí v tom čase omezení, buďme činí i na poli, na kterém jsme možná neodvedli Pánem Bohem připravený úkol.
41:21Nevím, do jaké míry jsme zvyklí psát dopisy, ale ještě před těmi 50 nebo kolika lety ta korespondence bývala velice živá v křesťanských kruzích, ale nejde tak dalece o způsob jako o ten nejvlastnější čin. Jsou to telefonáty samozřejmě, je to e-mailová pošta, můžeme dodat,
41:56ale je to také osobní věnování se nejbližším. A když máme takový modlitevní seznam, tak nám Duch Svatý poukáže, na někoho bez pochyby, koho bychom měli také navštívit, povzbudit, poradovat se s ním a možná také napomenout. A jsme u posledního bodu z těch Pavlových odkazů a to je náplň času omezení ve smyslu radosti.
42:42řekli jsme si, že je to nejosobnější Pavlův list a je to také list, který je v celém novém zákoně. Užit pánem Bohem k poukazu na radost. V tomto listu je 16x slovo radost nebo radovatí se. Šestnáctkrát v žádném novozákonním listu. Toto není podle nejpodrobnější konkordance. Šestnáctkrát. Kdeže se Pavel raduje? Neubráním se úsměvu obdivu ve vězení.
43:37a nejspíš všichni známe. To Pavlovo ze čtvrté kapitole, čtvrtý verš. Radujte se v pánu vždycky. Opět pravím, radujte se. To je klíč radosti. Z mnohého se Pavel nemoh radovat, ale v případě pána Ježíše Krista, v případě jeho hlubokého vztahu k pánu Ježíši,
44:15nebyl žádný důvod pro skleslost, pro bolest větší, který by přehlušil tu radost v Pánu Ježíši Kristu. Radujte se v Pánu vždycky. Opět pravím, radujte se. Nebudeme se déle věnovat tomuto bodu, spíš vás vyzývám k tomu, abyste přečetli tuto čtyřkapitolovou epištolu a vždycky se zamysleli nad tím, kterým slovem radosti v jeho souvislosti.
45:06Pavel se radoval v Pánu Ježíši Kristu a nikdo nemohl namítnout, ale tobě se to dobře mluví, Pavle. Já jsem v jiné situaci. Nemohlo být většího omezení než vězení. Ale jsme u toho nejvýznamnějšího poukazu.
45:38a sice u omezení Pána Ježíše Krista na kříži. O tomto omezení můžeme hovořit jako o totálním omezení. Apoštol Pavel měl aspoň možnost určitého pohybu, dokonce mohl psát, což se neubráníme určitému úsměvu,
46:13s ohledem na podobu toho vězení, protože v Římě Pavel mohl být navštěvován do jisté míry bez omezení. Jsou v dějinách samozřejmě omezení, která byla až totální pro upevnění nohou v kládě. Ale náš pohled je nyní obrácen k pánu Ježíši. Pán Ježíš na kříži.
46:43a asi víte, že je v evangelích celkem sedm výroků z kříže nebo z křížování. Dokonce významný hudební skladatel Haydn napsal v duchovní skladbu sedm slov z kříže. Zajímavé. Jsou to první tři výroky, které se z úst Pána Ježíše týkají druhých.
47:16Ten první, Otče odpustím, neboť nevědí, co činí. V totálním omezení pán Ježíš myslí na ty, kteří ho křižovali. Otče odpustím, neboť nevědí, co činí. To stojí za hluboké zamišlení, protože když se proti nám někdo provinuje,
47:48To je zápas. My jsme schopni ho zmínit na modlitbě. Ne tak pán Ježíš. Celý ten proces ukřišování začíná touto modlitbou. Otče, odpustím, neboť nevědí, co čím. Ten druhý výrok, ten se týkal onoho zločince, který byl ukřišován vedle pána Ježíše, který se obrací nakonec v té své životní nousy, a můžeme říct duchovní nousy, na pána Ježíše s prozbou, aby se na něj rozpomenul v tom svém království a pán Ježíše reaguje v těch ukrutných bolestech.
48:39Amen pravým tobě dnes. Budeš se mnou v ráji. Pán Ježíš v té pohotovosti být spasitel. Neváhá zaslibovat ráji tomu, kdo činí pokání a kdo se ve víře k němu obrací.
49:11my jsme by křesťané nositeli božího slova. Jestli pak jsme někdy mohli takového člověka v duchovní nouzi vést až k tomu trůnu milosti, aby se dotyčný mohl doslechnout to naše provolání, Že se spasení stalo tomuto domu, jak to čteme v Biblii.
49:49Vézt druhé, kteří v tom hledání jsou upřímní a ochotní k pokání, vézt opravdu k pokání a pak ke zvěstování, milosti, odpuštění říchu a věčného života. a ten třetí výrok, kdy se pán Ježíš obrací na svojí matku, ženo, hle tvůj syn a v zápětí k Janovi, hle tvá matka, pán Ježíš na kříši.
50:23Myslí na to, aby v té rodině, kde vyrůstal, aby došlo k tomu náležitému zajištění matky. Naprosto jedinečné. Možná v těch našich situacích si řekneme, ale však po našem odchodu ono to všechno se nějak vykrystalizuje.
50:55Pán Ježíš ne tak. Pán Ježíš myslí na ty nejbližší v souvislosti se svým odchodem. Ta důslednost pána Ježíše je obdivuhodná a také má být napodobována. A tedy, to je náš závěr, jsme v čase omezení a my bychom měli hledat tu správnou náplň, ke které nás vede Duch Svatý.
51:31Dokonce jsme omezeni do takové míry, že nemáme možnost společných schromáždění. na druhou stranu, ale se nám otevírají jiné možnosti s tou zdravou biblickou náplň. A tedy, když rekapitulujeme, umějme vzpomínat. A když zalistujeme v takovém albumu, památníku, denníku,
52:09umějme se zamyslet, zdá není tento čas, tato skutečnost, důvodem k modlitbám, k napsání dopisu nebo telefonátu a jak je to s tou naší radostí. radostí v Pánu Ježíši Kristu. Nezaměňujme ten pravý zdroj radosti Pána Ježíše zjeveného ve svém slově za byť pěknou literaturu,
52:56ale která může svým způsobem být v tom opomíjení toho vdechnutého božího slova. Ukončíme toto naše rozjímání na modlitbě a modlete se v duchu se mnou, pane bože, otče náš.
53:27Ty víš o všech, kteří mohli být účastní tohoto rozjímání. A tak děkujeme za těch několik poukazů na to, pro co má být tento čas omezení i duchovní činnosti k našemu užitku. Prosím za všechny posluchače a prosím i za ty jménovi tě, kteří ti dosud nepatří anebo sešli z tvé cesty, aby je právě toto slovo vedlo k pokání a k novému životu z Ducha Svatého pro jméno Pána Ježíše Krista. Amen.