Podobenství o fíkovníku | Marek 13:28-31
Biblické texty v kázání
Římanům 10Genesis 3Genesis 4Žalm 104Jeremjáš 31Matouš 23Marek 8Lukáš 212. Korintským 12. Korintským 11
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (7)
- 10:31 Lukáš 21
- 21:02 2. Korintským 11
- 22:54 Římanům 10,18
- 29:32 Marek 8,38
- 31:47 Genesis 4
- 36:13 Žalm 104
- 39:29 2. Korintským 1,20
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Tak dobré ráno, bratře a sestry. Vítejte tady všichni u nás v Ostravě. Prosím otevřete si své Bible do Marka 13. kapitoly. Už se blížíme k závěru této kapitoly a dnes budeme ve verších 28 až 31. A již tradičně já ty verše pro nás přečtu a pomodlím se za náš společný čas. Marek 13. kapitola 28. až 31. verš.
0:44Ježíš zde promlouvá a říká: "Od fíkovníků se naučte podobenství. Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko. Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, věřte, že je to blízko přede dveřmi. Amen. Pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane. Nebesa a země pominou, ale má slova
1:14jistě nepominou. Musme se pomodlit. Otče náš, jak velká je tvá sláva, jak ohromná je tvoje moc. Ty držíš tento svět ve svých rukou. Ty určuješ generace, určuješ chod světa, řád přírody.
1:53A my ti děkujeme za slovo, které nás vždy oživuje a a připravuje nás na to, co přichází a pomáhá nám žít tam, kde jsme a nacházíme se každý den. A pane, prosíme tě, povzbuď nás znovu. Nasyť nás jako své děti pokrm svého svého slova, tak abychom jásali a měli radost po všechny dny svého života.
2:25Amen. Na první pohled tenhleten text se může zdát jako jednoduché podobenství, ale ten to zdání klame. Verše 29 a 30 jsou jedny z nejkontroverznějších veršů téhle kapitoly a zároveň taky celého písma. Kdybysme se podívali na text Marka 13, možná bysme tady našli a my jsme se o tom bavili s Filipem. taková dvě teologická
2:55epicentra, kdy to opravdu, kde to opravdu bublá pod povrchem, kde to, kde to vře. A jeden je právě ve 14. verši ta ohavnost spustošení a kdybysme měli najít to druhé epicentrum, byl by to právě tento text, protože stačí pár rozdílných vysvětlených určitých výrazů v dnešní pasáži a naráz tu máte interpretace, které se od sebe mohou lišit i několika
3:24tisíci let. Podívejte se do textu. Třeba to slovo fíkovník. Má tohle symbolizovat Izrael. Když se podíváte do Starého zákona, tak to často bývá. Ozeáš, prorok Ozeáš ku příkladu popisuje Izrael jako rané plody fíkovníků. A nebo Jeremiáš, když promlouvá lidu, judskému lidu, tak je přirovnává k dobrým a špatným fíkům.
3:54Ale co tady? Platí to i tady. A co tedy ta fráze toto pokolení? Na koho se to vztahuje? Vztahuje se to na generaci lidí žijící v době, kdy Ježíš chodil po tomhle světě? Nebo na generaci lidí žijících během druhého příchodu Krista? A nebo fráze tyto věci. Je to odkaz na druhý příchod Krista a nebo nebo na zničení Jeruzaléma nebo
4:21nebo něco něco mezi. Jeden teolog H. Hell Lindy. Možná jste o něm slyšeli, toho jsem tu ještě nezmiňoval, ale ten patří právě mezi ty, kteří se snažili odhadnout dobu Krista druhého příchodu. A my jsme si řekli, že to není dobrej nápad, že to není ideální způsob, jak číst písmo. Nicméně on se právě dívá na tohleto podobenství a a na dění ve světě
4:52a na základě tohodle toho podobenství a toho dění ve světě odhadl, že Kristus se možná vrátí v roce 1988. Takhle takhle on to takhle on to vnímal todleto podobenství. Samozřejmě 1988 už dávno uplynulo a my tady pořád jsme. Ježíš se ještě nevrátil,
5:22ale jak na to ten autor, ten teolog Lindzie přišel? Přišel na to následovně. Ve fíkovníku, který vidíme v tomhletom podobenctí, viděl Izrael právě na základě těch starozákonních symbolik, toho, že fíkovník je Izrael. A v té frázi, když již jeho větev změkne a vyhání listy, viděl jakési znovuzrození Izraele, jakési jakési znovuvnikutí. A a když se
5:49podíváme zpět do historie, tak víme, že v roce 1948 skutečně došlo k obdobení státu Izrael. No a jestliže to Ježíš myslel tak, že toleto pokolení označuje generaci lidí žijících v době vzniku izraelského státu, tak to bude tadleta generace, která uvidí vyvrcholení proroctví o příchodu Krista. Musíme, musíme přiznat, že Lindzie nebyl
6:18naprosto dogmatický ve svých propočtech, ale sám řekl, generace v Bibli něco jako 40 let. Pokud je tento závěr správný, pak během 40 let nebo přibližně 40 let od roku 1948, okamžik, kdy vznikl Izrael, by se všechny tyto věci mohly stát. To znamená, když přičtete těch 40 let, těm 1948, najednou máte rok 1988 a výpočty jsou hotový a a Ježíš se vrátí.
6:53Tohle byla jedna z těch bláznivých interpretací a těch interpretací je víc, mnohem víc. A zodpovědností pastýře je takové texty alespoň trošičku rozmotat, aby aby jsem to mohl předat nám všem a abychom z toho jako ovce Božího stáda měli měli úžitek. O to nám o to nám jde vysvětlit si, o co vlastně v této pasáži běží. A tak si společně vyložíme dnešní
7:20text a ujasníme si, o čem o čem je a vyvodíme si z něj důsledky pro naše životy. A a všimněte si, Ježíš začíná slovy: "Od fíkovníku se naučte podobenství." Náš pán tady vyzývá učedníky, aby se poučili. Tenhleten výraz poučte se vyjadřuje myšlenku, kdy kdy někdo přijme určitou informaci a a ta informace je pravdivá a na základě té pravdivé
7:47informace se přizpůsobí, přizpůsobí celý svůj život právě téhleté pravdivé informaci. A tak by to mělo fungovat, že i v našich životech. Takhle takhle funguje duchovní růst, když si osvojujeme Boží pravdu a a přizpůsobujeme ji náš život. A tak Ježíš tady nabárá své učedníky, aby se poučili od fíkovníků. Ať vám fíkovník
8:15vysvětlí, ať vám fíkovník dá tuhletu lekci. Poslouchejte dobře. Dívejte se na fíkovník. A z textu je patrné, že Ježíš zde mluví o podobenství. Říká, tady je to podobenství. a podobenství, jak už jsem několikrát zmínil a a rychle to připomenu, je je krátký příběh nebo v tomhletom případě je to ilustrace, která vyjadřuje nějaký morální princip nebo
8:38nějakou duchovní pravdu a dělá to pomocí jevů z každodenního života. Nebo bysme to mohli říct jednodušeji, podobenství je pozemský příběh, pozemská ilustrace s nebeskou aplikací, s nebeským významem. A to podobenství v dnešním textu funguje jako paralela, taková ilustrace nebo přirovnání. Ježíš bere nebo přirovnává určitou událost, o které o které mluvil
9:09v předchozích verších, proto jsme četli celou tu 13. kapitolu. A přirovnává jí ke koloběhu životu života fíkovníku. Podívejte se, druhá polovina 28. verše. Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko. Ježíš tady mluví o fíkovníku a a hned z kraje víme, že Ježíš je kde? Ježíš je na olivové hoře.
9:37A olivová hora, jak víte, byla poseta alejemi olivovníku. Ale ale Ježíš si ke své ilustraci vybírá fíkovník. A proč zrovna fíkovník? Nebylo to proto, aby fíkovníku mohl připsat symbolický význam podobně podobě Izraele. Tak jak to například provedl po cestě do Jeruzalémy. Jestli si pamatujete, Ježíš, když poprvé přichází do Jeruzaléma, to
10:06ten poslední týden jeho života, tak vidíme, že proklíná fíkovník, který na první pohled působil jako jako plodný, ale byl ve skutečnosti bez ovoce. A Ježíš tuhletu událost s fíkovníkem využívá jako ilustraci, aby ukázal učedníkům a ukázal i nám ten žalostný duchovní stav Izraele, který se chýlí ke konci, protože brzy bude
10:31souzen, přijde skáza. Tam se jednalo o symbolismus. Tady se však o takový symbolismus nejedná, což je patrné nejen z toho, jak to říká Ježíš tady, ale i z paralelní pasáže v Lukášovi 21. kapitole, tam to Lukáš rozvíjí a a říká, že Ježíš řekl jim podobenství:„Podívejte se na fíkovník a na všechny ostatní stromy."
10:58Tady nešlo o symbolický význam stromu. Ježíš zde chce ilustrovat příchod jistého období pomocí přirozeného přírodního jevu, jmenovitě cyklu, kterým mnohé listnaté stromy prochází. A pro takovou ilustraci by byl olivovník a mnoho dalších keřů v té oblasti nevhodný, protože tydlety rostliny jsou stále zelené, neopadají
11:25a tak by ta ilustrace nefungovala. Ale fíkovník, fíkovník se chová jako většina lisnatých stromů. U nás na jaře vypučí a a začíná rozvíjet listy. Pak přes léto vidíte, jak ta zeleň bují na podzim listí opadne a přezimu je strom holý. A s danou událostí, o které zde Ježíš mluví, je to stejné. Také má svůj průběh. Také zde budou vidět jisté
11:56změny, které naznačí, že se ta daná událost a to následující období blíží. A v tomhletom případě jde o jakýsi přechod od jara k létu. Když když jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že je že je léto blízko. A tohle jev, který určitě většina z nás, nei všichni známe. Když byste šli uprostřed zim zimy na zahrádku a přišli byste k nějaké jabloni
12:22nebo švestce a bude mnohem jednodušší ulomit tomu stromku větev, protože je ve vegetačním klidu. proud mízy ve větví je minimální a a tak nejsou tak pružné, nejsou tak ohebné jako na jaře nebo v létě, když stromy nasazují pupeny, když když vraší nové věte a a pod kůrou aktivně proudí míza.
12:52A je to právě v tomhletom období jara, kdy se také může stát, že přijde taková ta typická dubnová přeháňka a shodí vrstvu sněhu. A a při pohledu na zem to vypadá jako bychom byli uprostřed zimy. Ale když se podíváme na stromy, vidíme, jak graší. Vidíme, jak začínají pomalu otvírat pupeny, jak se začínají rozvíjet listy. Moc dobře
13:17víme, že jaro je tady, protože stromy nelžou. Ten ten proces nás ujišťuje, že přichází jaro. A zde vidíme právě ten aspekt toho podobenství. Všem známý přírodní jev z každodenního života ilustruje hlubší pravdu. A tu vidíme právě v těch následujících verších. A to jsou ty velmi kontroverzní verše. A když už jsme u těch
13:46kontroverzních veršů, tady je ta malá vsuvka, kterou jsem udělal na začátku a dělám ji tady znova. Už už při tom přehledu té 13. kapitoly, kterou jsme měli několik týdnů zpátky, jsem avizoval, že jsou pasáže v písmu, které jsou obtížné a tohle je jedna z nich a jsou těžké na vysvětlení. A v případě takových pasáží má kazatel
14:10povinnost skázat to, co vnímá v tom okamžiku jako nejpravděpodobnější výklad textu. Kazatel má povinnost skázat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na základě pečlivého studia písma a může se mýlit a může později změnit názor a a to je v pořádku, protože se zde nejedná o zásadní zásadní otázky křesťanské víry, jako je jako je spása,
14:41jako je trojice, jako je kristologie. To znamená, že odpověď na tuto otázku nebo interpretace těchto textů se můžou lišit. A to neznamená, že ten druhý není věřící. Neznamená to, že se nemůžeme sejít v jednom pod Kristem, pod jeho evangeliem. Konec suvky. Tady jsou ty dva verše a znovu je
15:11přečtu. Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, věřte, že je to blízko přede dveřmi. Amen. Pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se to všechno nestane. A tyhlety dva verše je třeba rozebrat trošku jako Lego stavebnici, abychom se lépe dopracovali k jejich významu. A všimněte si, jak Ježíš začíná, tak i vy.
15:35Tak i vy. A všimněte si, ke komu zde promlouvá. Tohle není nějaké obecné neurčité oslovení. Tohle je velice konkrétní oslovení. V řečtině, tak jako v češtině, slovesa většinou zahrnují osobu a číslo. Že pokud byste řekli, když uvidíte, hned byste věděli, že se jedná o druhou osobu množného čísla podmiňovacího způsobu. A můžete to vztahovat na celou
16:03skupinu lidí. Není tam určité, kdo kdo to je. Když ale přidáte to zájmo, vy, vy, když vidíte, kladete zde důraz na určitou skupinu. No, jedná se nutně o každého, ale o konkrétní lidi, o vás. A to je, co tady Ježíš dělá. On tady říká: "Vy, když vidíte a promlouvá přímo ke svým učedníkům." A a tahle lekce o fíkovníku je tedy
16:31konkrétně pro vás, pro vás učedníci. Vy se poučte z tohodle toho fíkovníku. Vy, když vidíte, to znamená, že cokoliv, co bude následovat, se týká těchto učedníků, kteří jsou v tom okamžiku s Ježíšem. Co mají tito učedníci vidět? Mají vidět, že se tyto věci dějí. Přirozená otázka, o jaké věci se jedná.
17:04A znovu proto bylo pro nás tak důležité, že jsme si přečetli celou tu 13. kapitolu, abychom si připomněli ten obsah. A z té 13. kapitoly jsme si už v minulosti udělali krátkou osnovu, abysme se orientovali dobře. A viděli jsme, že v tom prvním a čtvrtém verši nám tato kapitola přináší zprávu o zničení chrámu, kde Ježíš říká:„Ani
17:35kamen nezůstane na kameni z toho, co vidíte vy učedníci." A od toho pátého až do 8 verše nás Ježíš varuje nebo varuje učedníky před falešnými Mesiáši a falešnými znameními. A ve verších 9 až 13 Ježíš varuje před pronásledováním a vyzývá věřících k vytrvalosti. A pak od 14. do 20. verše hovoří o současném i budoucím soužení, které se
18:00prolíná. Je tady Jeruzalém, je tady konec věků. A pak od verše 24 až 27, co jsme studovali minule, mluví o druhém příchodu syna člověka. A dnešní pasáž podobenství o fíkovníku. Verše 28 až 31. A pak je tu to závěrečné varování v těch zbývajících verších 13. kapitoly. Varování, abychom byli vdělí a ostražití. A když když si dáme tuhletu osnovu před
18:31sebe a podíváme se na n, co nám z toho plyne. A myslím si, že to dává logický smysl. Pokud se víra z tyto věci má týkat učedníků, kteří jsou v tom okamžiku s Kristem, protože protože on říká, vy když vidíte, tak není možné, aby výraz tyto věci byl odkazem na druhý příchod Krista. Vidíte tu logiku toho textu? Nemůže to být odkazem na druhý příchod
18:57Krista a na veškerá znamení, ta kosmická znamení, která s tímto příchodem budou souviset, jak jsme studovali minulý týden, protože druhý příchod teprve nastane a učedníci, jak víme, zemřeli již v prvním století a nyní čekají na vzkříšená těla spolu s Kristem. Takže se minimálně nemůže jednat o věci z veršů 24 až 27.
19:22A tak výraz tyto věci se musí vztahovat na verše 5 až 23. Ten výraz, tyto věci se tedy vztahuje na na klamy a svody falešných učitelů nebo dokonce falešných Kristů. Vztahuje se na války a válečné zvěsti, boje mezi národy či zemětřesení. Vztahuje se na prodásledování od duchovních a i sekulárních autorit. na na pronásledování od členů rodiny.
19:50Vztahuje se na ohavnost spustošení, nezbytnost útěku před přicházejícím soužením. Vztahuje se na falešné divy a znamení v podání falešných proroků. A jsou to právě tyto věci, před kterými Ježíš varuje své učedníky a říká:„Vězte, že je to blízko před dveřmi. Pokud máte něco přede dveřmi, pokud vám pošťák
20:13přináší poštu a nebo nějaká zásilka vám přichází a a zavolá vám a řeknu:„sem přede dveřmi." Tak víte, že je opravdu blízko, že není jenom na cestě, že je ještě 10, 20 minut od baráku, ale že je před barákem, že že čeká, až vyjdete a podepíšete nebo mu dáte nějaký kód, abyste si mohli vzít zásilku. Je to přede dveřmi. Tohleto varování,
20:37tyhlety věci, před kterými Ježíš učedníky varuje, jsou přede dveřmi a zbytek nového zákona a zejména zejména skutky apoštolů tohle potvrzují, protože mnoho z toho, co Ježíš tady říká, se naplnilo právě za života učedníků. Já vám dám příklad. Tady stačí si opravdu projet knihu skutku a možná pár epištol a a vše, co tady Ježíš
21:02vyjmenoval, se tam v podstatě dá dohledat. Skutky. Pátá kapitola změní TDA a Judu Galilejského, kteří si získali následovníky a vedli spouru. Skutky osm popisují Šimona kouzelníka, který sváděl lidi. Skutky 20 Pavel varuje před falešnými učiteli povstávajícími i zevnitř církve. V druhým Korintským 11. kapitole Pavel mluví o falešných apoštolech
21:33a Jan ve svém listu mluví o mnoho antikristech, kteří kteří povstali. Celé období před zničením Jeruzaléma bylo plné povstání nepokojů a ozbrojených konfliktů. Tady máme ty války. A pak skutky 16 zmiňují zemětřesení ve Filipech. A kromě toho i historické zdroje potvrzují, že v prvním století bylo zemětřesení v Laodesi, bylo
22:00zemětřesení v na Krétě, v Pompejích a skutky 11. Tam zase zaznamenáváme proroctví Agaba o velkém hladu. A ten hladomor opravdu přišel, postihl římskou říši za císaře Klaudia. A pak je tady to vydání soudům. A a my víme, když si čteme skutky, že Petr a Jan jsou před židovskou radou. V páté kapitole v Skutku apoštolové jsou
22:28zbyčování a v šesté a sedmé kapitole vidíme Štěpána, který je odsouzen a potom ukamenován. A pak v 22. kapitole Pavel připomíná, že křesťané byli pronásledováni v synagogách. A co postavení před vladaře? Kapitola 25. Pavel je před festem. Kapitola 26. Pavel je před Agripou. Předtím ještě kapitola 24. Pavel je před Félixem a na konci Pavel je na cestě a
22:54proto, aby stál před samotným císařem. A co hlásání evangelia všem národům? Skutky 1. Tam se píše, že zbožní Židé ze všech národů slyší evangelium, které Petr káže během letnic. První eh kapitola Kolosským Pavel mluví o naději evangelia. jež k vám přišlo a jako na celém světě přináší ovoce a roste. A pak Římanům 10:18 Pavel mluví o
23:22Kristovo slově, které proniklo do celé země, do nejzaších končin obydleného světa. A mohli bychom pokračovat dál a dál. Verš po verši. Učedníci do jisté míry zakusili vše, co Ježíš v těchto verších popisuje. A věřící vnímali toto verše jako předpověď, která se týkala přímo jich. Jestli si pamatujete, mluvili jsme o tom, že před
23:50dobytím a zničením Jeruzaléma, když se teprve k tomu devastujícímu konfliktu schylovalo, co udělali všichni věřící, utekli do hor. Přesně, jak to Ježíš přikazoval svým učedníkům. Utekli do hor a na základě toho jenom hrka křesťanů zemřelo během během zničení Jeruzaléma, zatímco desítky tisíc Židů bylo vyvražděno.
24:16Co z toho vyplývá? Skončila veškerá tato znamení v prvním století po zničení Jeruzaléma? Ne, tak docela, že? My jsme si řekli, že tohle není takové černobílé, jak jak bysme rádi. Znovu jsme totiž o té u toho výrazu prorocká perspektiva, kdy jedna historická událost předobrazuje budoucí finální událost. A tak nejen v prvním století můžeme
24:47najít tyhlety věci, ale po všechna staletí můžeme zaznamenat to to, co tady Ježíš popisuje. Falešní proroci, nemáme dnes mormoni, jehovisti, různé sekty, které se prohlašují za křesťanské. Ve světě jsou války, kalamity, katastrofy. Každý den si můžeme najít v novinách a ve zprávách a dočí se o nějakém konfliktu, ať to je Ukrajina, ať
25:13to je Irán, ať to jsou občanské války v Sudánu, Jemenu, Měmaru, Somálsku, zemětřesení v Jižní Americe, rozsáhlé požáry v Evropě, děsivé sesuvy půdy v Nepálu, tornáda ve Francii, v Německu, věřící jsou systematicky pronásledováni v Severní Koree, Somálsku, Nigérii. World Watch List, té organizace, která sleduje pronásledování
25:40křesťanů po celém světě, spočetla, že jenom v tomhletom roce bylo pronásledováno a diskriminováno kvůli víře víc než 38 milionů křesťanů. Prorocká perspektiva nám pomáhá pochopit a skloubit fakt, že věci, o kterých čteme, se do jisté míry už míry už staly, že věci, o kterých čteme, se také dějí v současnosti a jsou to věci, které se
26:09budou dít až do druhého příchodu Krista. A pro nás je to připomenutím, že Bůh ve své svrchovanosti, ve své prozřetelnosti vede dějiny lidstva tak, aby určitý události sloužily jako předobraz těch finálních a my jsme použili to slovo eskatologických událostí, kdy kdy čekáme na příchod Pána Ježíše a připomíná nám to, že Bůh má všechno
26:39pevně ve svých rukou. A jednoho dne, tak jak to náš pán přepovídá, dojde ke kosmickým znamením, která budou doprovázet jeho druhý příchod, jak jsme to viděli i minule ve verších 24 a 27. Postupem dál, protože tímhle náš zápas s textem nekončí. Nyní přicházíme k 30. verši a tady je další interpretační oříšek. Podívejte se znovu. Ježíš říká:
27:10„Áen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane. Nejprve připomňme si, že kdykoliv, kdy Ježíš začne svojí větu, jakoukoliv větu slovemen, znamená to, abysme nastražili uši, abysme dávali extra pozor, protože tohleto, co bude následovat, je velmi důležité. A tak Ježíš říká amen. Ale ta hlavní otázka tohoto verše je,
27:38jaké pokolení zde má Ježíš na mysli? Které pokolení má tohleto všechno zažít? A velká část výkladů se točí právě oho okolo tohleto tohoto výrazu. Toto pokolení, toto pokolení, jak mu máme rozumět. A budete možná mile překvapeni, že existuje pouze sedm možných výkladů téhleté fráze oproti 14 15 co se týče celé 13. kapitoly Marka.
28:10Někteří zde vidí odkaz na na celé lidské pokolení, když se baví o toto pokolení. Někteří zde vidí odkaz na židovský národ. Někteří zde vidí odkaz na generaci lidí, kteří budou v té době naživu, míněno v období na konci věku. Někteří celou záležitost uzavřeli tím způsobem, že řekli, jednoduše se tady Ježíš zmýlil,
28:32je mimo, je vedle. Ten nej nej nej nej nej nej nejpravděpodobnější výklad téhleté fráze můžeme zredukovat na dva žavé kandidáty a myslím si, že jeden z nich dává ten nejlepší smysl v kontextu pasáže a kontextu kapitoly, jak to chápu nyní. Ale před předložím vám oba dva, protože oba dva jsou zajímavé a
29:02souvisí blízce s textem. První možnost, toto pokolení, ten výraz, toto pokolení, odkaz na lidi s určitým smýšlením, konkrétně se smýšlením, ve kterém oni odporují Kristu a jeho evangeliu. Jedná se o generaci s nevraživou mentalitou vůči Pánu Ježíši. Toleto je, todle je pokolení. V tomhletom pokolení je odkaz na na vzpůrné nevěřící lidi všech dob.
29:32Jak během pozemského života našeho Pána, tak v dějinách církve, tak v současnosti, tak i v budoucím věku. Jednoduše v každém období tady bude toto pokolení, které bude nenávidět Krista. A tenhle tenhle pohled není od věci. On se opírá o smysl výrazu toto pokolení, který Ježíš často používá v evangeliích. Poslouchejte dobře. Marek 8:38. Kdo by
30:01se styděl za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i syn člověka, když přijde ve své ve slávě svého Otce se svými anděly. Vidíte tady Ježíš říká toto pokolení a nazývá ho hříšním, cizoložným a nebo v případě náměsíčného syna, který potřeboval uzdravit. A a když ho
30:22přivedli k Pánu Ježíši, Ježíš se podívá a dívá se kolem na lidi a říká: „Ach, pokolení nevěřící a a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte ho sem ke mně." A znovu toto pokolení vyjadřuje myšlenku zvrácené nevěřící generace. Nejsilnější argument je ale v Matoušovi 23. kapitole. Na ten
30:53poukázal teolog Anthony Hukma a vysvětluje následující. Tam, když si to přečtete, já vám to přečtu ten verš nebo ty verše. Ježíš tam říká: „Hle, pro proto já k vám posílám proroky a moudré muže i učitele zákona. Některé z nich zabijete a ukřižujete. Některé z nich budete byčovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu,
31:18aby na vás padla všechna spravedlivá krev vylévaná na zemi od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Barachiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. A pak 36. verš. Amen. Pravím vám, to všechno přijde na toto pokolení. A je to právě na tento 36. verš, na který Hokotma poukazuje a argumentuje, že výraz toto pokolení musí být
31:47nepochybně načasový, protože je použit v kontextu smrti Ábela a Zachariáše. Oba tito muži byli zavražděni, nepřáteli Boha. Kdo zavraždil byla? V té kapitole v Bibli? Genesis 4. A co Zachariáš? Zachariáš byl kněz, kterého zavraždili. A v které to bylo knize?
32:18Dočteme se o tom v druhé letopisu kolem 26. kapitoly. Když byste se podívali na hebrejskou Bibli, tak byste zjistili, že Genesis a Letopisu jsou na opačných koncích Bible. To znamená, mezi nimi je ta největší vzdálenost. Tohle, tohle je napříč generacemi. Tohle je nějakých 3000 let rozdílu. To znamená, tohle ne není přes jedno pokolení. Tole není přes jednu generaci.
32:48A proto proto ten argument musí být nadgenerační, nadčasový. Tohle zní jako velice dobrý argument, nemyslíte? To je argument, který se dá podpořit. Ale já si myslím, že ten druhý pohled je ještě lepší. Todle je ta druhá možnost. Možnost, kdy toto pokolení je odkaz na skupinu lidí v určitém časovém období. Tenhleten pohled vychází z toho,
33:20jak je slovo pokolení použito v řeckém novém zákoně, ale zároveň také v řeckém překladu Starého zákona. A když když si najdete každou pasáž, která tuhletu frázi obsahuje, zjistíte, že tenhleten výraz bez výjimky s sebou vždycky nese nějaký časový podtext. I v případě takových těch frází jako z pokolení na pokolení, který je
33:45širší než jedna určitá generace, to s sebou nese nějaký časový prvek. A když tomu přidáme ten dosavadní výklad, kdy kdy jsme viděli, že Ježíš promlouvá přímo ke svým učedníkům a když si jednoduše přečteme ten text, tak ten nejjednodušší význam a ten, který se přirozeně nabízí při čtení těch těch slov, je je tento druhý pohled, že
34:08se jedná o generaci v určitém období lidských dějin. A v tomhletom případě se jedná konkrétně o učedníky, kteří kteří byli s Ježíšem. Ježíš říká:„Vy vy, když uvidíte tyhle věci, vaše pokolení, vaše pokolení nepomine, dokud se to nestane." A to nahrává i tomu závěrečnému verši, ve kterém nacházíme ujištění,
34:37které Ježíš dává svým učedníkům. Ta realita toho přicházejícího soudu, kterou zde Ježíš vyjadřuje, vysvětluje s veškerým soužením společně s proroctvím, že tak monumentální stavba, jako byl Herodův chrám, pamatujte, ty kameny měly někdy i 600 tun, že i taková stavba bude srovnaná se zemí se učedníkům těžko vstřebávala.
35:06A Ježíš na to reaguje naprosto ohromujícím prohlášením, které smetá všechny pohybnosti. A a to je to je ten bod, ve kterém se ten text odráží i do našich životů, do do reality našich životů. Ježíš říká: "Nebbe a země pominou, ale co?" Ale má slova jistě nepominou. A tohle by pro nás mělo být ohromující a a povzbuzující.
35:42a úžasné vyjádření. A tady je důvod ve Starém zákoně, kdybyste si našli ta slova nebe a země, tato slova jsou často spjatá s myšlenkou stálosti a neotřesitelnosti. Všeatní může podlehnout skáze. Zemětřesení může pohnout zemí, hladinou pod moři. Sopečná aktivita může doslova urvat část hory.
36:13Naše zem může projít jak všemožnými změnami, ale nebesa sama o sobě a zem zem sama o sobě, ta planeta, ta je neotřesitelná. Žalm 104. Tam čteme, že Hospodin založil zemi na základech, nepohne se na věky věků. Žalmista tady jednoznačně vyjadřuje tu pevnost a stálost stvoření. A pak tu je kazatel, mudrc, moudrý muž, který píše v první kapitole:
36:42"Generace odchází, generace přichází a země navěky zůstává. Slunce bude vycházet, slunce bude zapadat." Kazatel se tady odkazuje na ty nejjistější reality lidské existence. Země tady bude navěky, slunce bude vycházet, slunce bude zapadat. To znamená nebesa budou navěky. My si můžeme být jistí, když se ráno probudíme, pokud se Ježíš nevrátí, věci
37:07se nezačnou měnit, tak zítra ráno vyjde slunce. Pokud bydlíte na Hané a jste někde v mlze, tak možná neuvidíte, ale bude tam. A pak Jeremiáš 31 tam píše: "Toto pravý Hospodin. Jestliže budou změřena na nebesa nahoře a prozkoumány základy země dole, také já zavrhnu celé potomstvo Izraele za všechno, co páchali." je Hospodinův výrok.
37:35A co tím Hospodin skrze Jeremiáše Izraeli říká? Sděluje jim svoji milost, ukazuje jim svou milost. Říká, že pravděpodobnost, že by se vás Hospodin zřekl Izraeli, přestože jste tak hříšný národ. Ta pravděpodobnost je tak veliká jako pravděpodobnost, že by se zhroutilo celé stvoření. A ta pointa je velice jasná. Hospodin ujišťuje Izrael, že jeho existence je
38:03neotřesitelná a pevná jako existence samotného stvoření. A tak pro učedníky výraz nebesa a země byly byly symbolem neotřesitelné jistoty a stálosti. A teď se podívejte, co tady Ježíš prohlašuje, protože tady je něco pevnějšího, tady je něco jistějšího, tady je něco stále stálejšího než samotná nebesa a země. Je tady něco, čím
38:31neotřesou ani kosmická znamení, která Ježíš zmiňuje ve verších 24 a 27. A co to je? Co je to? Máte to v textu Boží slovo. Protože i kdyby ten nejstálejší řád stvoření pominul, i kdyby nebesa a země pominuly, Boží slovo je na věky. To nikdy nepomine. Tak pevné a neotřesitelné je Boží slovo. Je je
39:01pevnější než celé stvoření, protože Boží slovo je věčné jako sám jeho autor Bůh. A pro nás bratři a sestry, víte, co to znamená? Já tomuhle říkám, tomudle verši říkám lovecký lístek na Boží sliby. Lovecký lístek. S tímhletím, s tímhletím veršem můžete projít celé písmo a lovit jeden Boží příslib za druhým s naprostou
39:29jistotou, že každé zaslíbení, které nám Bůh ve svém slově dal, se jistě naplní, protože Boží slovo nepomine. Boží slovo je navěky. Pavel to vyjádřil následovně v druhým Korintským 1:20. Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je. Jinými slovy, projděte si Bibli od Genesis do zjevení a najděte každé zaslíbení. A a Pavel dodává, kolik jich
39:55jen je v něm, to jest v Kristu jsou co? Ano, jsou jistá. A můžete opravdu začít už v Genesis ve třetí kapitole v 15. verši, kde Bůh potom, co Adam s Evou zhřešili a odmítli ho a vysloužili si prokletí, Bůh dává to první zaslíbení. Zaslíbení, že potomek Evy rozdrtí hlavu Satana. A my víme přesně, o kom je řeč, že je to
40:25pán Ježíš Kristus, jehož příchod nám Hospodin ve svém pevném slově slibuje od samého začátku s každým, s každou smlouvou, s každým zjevením. A protože jeho slovo nikdy nepomine, Boží slovo se naplnilo a Ježíš Kristus, syn Boží, druhá osoba trojice, přišel na tento svět, aby opravdu rozdrtil hlavu Satana a navěky zvítězil nad hříchem
40:52tím, že ho přibyl ke kříži ve svém vlastním těle. To je ten nejúžasnější slib, který se naplnil a který přináší záchranu každému, kdo činí pokání, kdo uvěří v Krista. A pokud nejsi věřící, poslechni si tohleto zaslíbení z Římanům 10. kapitoly, které je zrovna tak jisté a je jistější než než nebe a země.
41:24Pavel tam píše: "Vyznášli svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn." Ne možná, ne pravděpodobně, ne, doufejme, ale budeš zachráněn. A tohle zaslíbení je pevné a důvěryhodné. je pevnější než nebe a země, protože nebe a země pominou, ale slovo Boží nepomine.
41:50Ale je tady ještě jeden důsledek, na který bych chtěl v závěru upozornit. Jak jsem říkal, blížíme se ke konci 13. kapitoly. Filipi dáli pří dáli pán příští neděli dokončí. A ačkoliv je to velice komplikovaná kapitola mnoha předpovědí, soužení o druhém příchodu Krista, tak od samého začátku v tomhletom textu sledujeme, že tahleta kapitola není v
42:19první řadě o o nějakých eskatologických výpočtech, ale o věrnosti. Není není o pred o predikcích, ale o poslušnosti. A rád bych právě v tomhle závěru se podíval na celou situaci z pohledu učedníků, kteří byli svědky Ježíšových slov. Jak víte, s Ježíšem byli v tom okamžiku čtyři učedníci. Jan, Petr, Ondřej a Jakub. A dva z nich, dva z nich, Petr a
42:49Jan, napsali několik listů církvi. A pro nás je velice užitečné si všimnout, na co kladou ve svých listech důraz, co dominuje těmto dopisům. Tihleti dva učedníci Krista jistě slyšeli ohromující předpovědi o soužení a a příchodu Pána Ježíše. Měli možnost si vyslechnout každý detail týkající se budoucích věcí, které které jim Pán ukázal, které se jim
43:20rozhodl zjevit. A v případě Jana víme, že toho bylo docela hodně. Celá kniha Zjevení. Jaký vliv to tedy mělo na ně? Co ve světle toho poznání, které oni měli v otázkách posledních časů, v otázkách příchodu Krista a soužení, co co bylo to hlavní, co psali věřícím v rané církvi? Oba z nich mohli jistě vysvětlit mnoho
43:49věcí ohledně konce věků, ohledně příchodu Krista, ohledně budoucího soužení, ale to není to, co dominuje jejich dopisům. To není tou hlavní náplní jejich epištol, čeho si můžeme všimnout, je, že ve světle svého poznání budoucích věcí Petr a Jan povzbuzují církev. povzbuzují církev k věrnosti, k lásce k Bohu a k blížnímu, k
44:15vytrvalosti, k vyznání hříchu, k odpuštění, k poslušnosti, k opatrnosti, ke zdravému rozlišování, k odmítání falešných učitelů, ke stranění se modlářství, k duchovní obezřetnosti, připravenosti trpět, k trpělivosti v tomhletom světě. To je to, co by nás mělo, měly tyto budoucí věci. To je k čemu by nás měli motivovat. Motivovat k životu církve, k
44:44zdravému životu církve, k lásce, k odpuštění, milosrdenství, k obezřetnosti, rozlišování, trpělivosti jeden s druhým. A tu a tam, když Petr utrousí, malé připomenutí toho, co nás v budoucnosti čeká. Není to o nějakých výpočtech, není to o nějakých datumech. Je to je to povzbuzení, kdy kdy Petr každého z nás ujišťuje, že naše současné
45:10soužení bude odměněno při druhém příchodu našeho Spasitele. Takhle takhle to napsal Petr. Milovaní, nedivte se té výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává, jako by se vám dělo něco divného. Ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste se stejně radovali a jásali i přesjevení jeho slávy. Ten důraz nepřestává být na tom, abychom
45:43milovali Krista celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou. A proto, jak píše Pavel Tesalonickým, povzbuzujte se těmito slovy, ať slova o druhém příchodu naplní vaše životy touhou následovat Krista celým svým srdcem. Jak to vždy si vyjádřil Luther? My bychom měli žít tak, jako by Kristus včera zemřel, nevstal z mrtvých a zítra
46:13se vrací. A to by mělo naplnit naše životy touhou po Kristu a touhou následovat se vší věrností. Drahý Pane, znovu ti děkujeme za slovo, které ano připomíná nám budoucnost, která je nevyhnutelná, která spočívá na tvé svrchované moci a slovu, které jsi dal a ve světle toho, co přichází. Pane, dej nám milost a vedení svého ducha, abychom
46:45žili v očekávání, žili v lásce vůči tobě a jeden druhém, žili ve věrnosti před před tebou a před tímto světem, aby v nás viděl Krista, aby od nás slyšel evangelium, aby i svět tak jako my mohl být zachráněn skrze tu úžasnou
47:16úžasnou milost Pána Ježíše Krista, který se za nás vydal na kříž, zemřel podknou smrtí a třetího dne vstal z mrtvých a nyní sedí po pravici Boží a jednoho dne se vrátí ke tvé chvále, naší radosti. Amen.