#01 Soli Deo Gloria | Konference ZOD a Poutníkovy četby 2025
Biblické texty v kázání
Jan 21Jan 6Jan 8Jan 202. Timoteovi 3
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (5)
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:03Tak bratři a sestry, milí přátelé, já jsem velmi vděčný našemu Pánu, že tak můžeme společně se sejít toho dnešního dne, že můžeme společně chválit a uctívat našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista a oslavovat našeho Boha Otce, tak jak zní i ten název konference Solid Gloria, tedy všechna sláva patří Bohu. Všechna sláva patří
0:27Bohu. Kež. Všechna sláva patří Bohu za vše, co dnes je vykonáno zde na tomto místě skrze slova, písně, ale i to společenství, které máme a tak, jak Duch svatý bude působit, mocně působit mezi námi. Já bych chtěl na úvod poděkovat organizátorům konference. Chtěl bych poděkovat Ústeckému sboru a starším sboru. Chtěl bych poděkovat suchým,
0:52borovanským, dalším, kteří se podíleli na přípravě té konference. Já myslím, že my přijdeme, často vidíme všechno, co už je připravené, co máme, ale zatím je hodně nebo mnoho mravenčí práce, tak jsme za to velmi vděční. Tak mně bylo předepsáno tento text v Janovi 20. kapitole a verše 30, 31. Ten text, který mi byl předepsán Jan 20
1:21301 a Solid Gloria vyvrcholením předchozích čtyř Solas. Tak písmo svaté, tak říkám, můžeme klidně povstát. Já nevím, jak jste teďka po cestě, možná jste dlouho seděli, ale z úcty k Božímu slovu prosím, abychom povstali. Tak písmu máme napsáno, ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými
1:50učedníky. Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, syn Boží a abyste věříce měli život v jeho jménu. Abych se pomodlil na úvod. Tak nebeský, svatý Bože, vzdáváme ti chválu, Pane, za to, že máme tak tvé slovo, že ve tvém slově je zapsáno vše, co potřebujeme k tomu, abychom poznali, kým je pán Ježíš
2:16a že tam vše je zapsáno k tomu, abychom mohli v něho uvěřit. Tak děkujem, Pane, za tu milost toho, že tak můžeme vidět eh na stránkách písma tvého slova našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, jehož chceme oslavovat a tak jak on oslavoval, Pane tebe, aby tobě z toho vzešla chvála, tak se modlíme, aby ji tak i působil skrze tvé slovo, které je živé
2:42činné, aby tak pronikalo do našeho nitra, aby nás tak povzbuzovalo, aby nás pozvedalo, aby nás upevňovalo ve víře a v pozná áí toho, kým ty jsi a jak ty jsi mocný. A tak se modlíme ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen. Amen. Můžeme se posadit. Děkuji. Víte, eh když se podíváme na ty dva verše v té 20. kapitole, verš 30 a 31 v Janovi, e, tak tyto dva verše, tak
3:10v podstatě v nich máme shrnutý celý účel sepsání evangelia podle Jana. Takže když budete číst Jana a budete si říkat, jak mám pochopit to Janovo evangelium nebo evangelium podle Jana, co tam tedy je to zásadní, tak když přijdete k těmto dvěma veršům na konci té 20. kapitoly, tak to jsou přesně ty dva verše, které vám řeknou ten účel toho, proč bylo sepsáno
3:32evangelium podle Jana. A pokud čteme Jana, samotného Jana evangelium podle Jana, tak vidíme úžasnou Boží milost a vidíme to zapsanou v jeho slově, v Božím slově, kdy skrze víru a to skrze Krista a pouze Krista samotného je Bůh dokonale oslaven. Vidíme tam skutečně všech pět sólas v samotné jedné knize. Máme tady shrnuto všech pět sólas s nádherným
3:59vyvrcholením právě soli diogloria. Tedy všechna sláva patří Bohu a Bohu samotnému. Nádherně se nám to shrnuje do těch souhlas. Víte, žalmista říká, žalmista říká, že když pohledíme na stvoření, tak samotné stvoření přináší Bohu slávu. A stvoření skutečně přináší Bohu slávu, ale stvoření samotné není nejvyšším zjevením bože Boží
4:28slávy. A nýbrž tím hlavním a tím nejvyšším takovým, řekněme, eh zjevením Boží slávy je vtělení jeho jediného syna Ježíše Krista. A zároveň to všechno, co pán Ježíš Kristus zde na zemi učinil. Pán Ježíš řekl, máte tam ty ty verše, nebojte se, nebudu všechny citovat, ale v té 12. kapitole 28 řekl: "Otče, oslav své jméno." Víte, to byla hlavní myse
4:55Pána Ježíše Krista. Otče, oslav své jméno. Z nebe se ozval hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím." To všechno, co Pán Ježíš konal na této zemi, tak bylo proto, aby Bůh Otec byl oslaven. A my vidíme, my vidíme i v písmu, když když sledujeme, že jo, čteme to evangelium podle Jana, tak vidíme, jak jak syn oslavuje Otce, jak otec oslavuje
5:19syna. A zároveň vidíme ten naprosto unikátní způsob, jakým syn oslavuje Otce. Naprosto unikátní způsob. Víte, upřímně, já já jako syn svého otce, já já nemohu oslavit svého otce dokonale, ne? Nejenom proto, že jsme oba hříšníci, ale já nemohu oslavit a naplnit všechny touhy mého otce. Přiznám se, že i když mám syny, kterým je pět a
5:44tři, tak už dnes mohu říct, že nejspíš asi vidím, že ani moji synové nebudou schopni naplnit všechno, všechny moje představy a že ani moji synové nebudou těmi, kteří by plně oslavili svého Otce. A možná všichni, jak jsme tady synové, otcové a tak se musíme smířit s tímto, že nebudeme schopni oslavit své otce. Ovšem pán Ježíš, pán
6:11Ježíš naprosto jedinečným způsobem oslavil Boha Otce. A pán Ježíš to vyjádřil ve své modlitbě Janovi v 17. kapitole v těch prvních pěti verších, kde máme napsáno, když toto Ježíš pověděl, víme, jak povzbuzal učedníky, učil je ty poslední věci. A když toto Ježíš pověděl, pozdvihl své oči k nebi a řekl:„Oče, přišla ta hodina, oslav svého
6:34syna, aby tvůj syn oslavil tebe." Vidíme, že všechno, co pán Ježíš chtěl konat, všechno to, co mělo přijít, tak pán Ježíš, to, co to, co bylo a to, co bude, tak pán Ježíš chtěl, aby tom všem byl Bůh oslaven, aby se aby se oslavil, tak jakožsi mu dal pravomoc nad veškerým tělem, aby všem těm, které jsi mu dal, dal věčný život. ten třetí verš a toto
6:58je věčný život, aby poznávali tebe, jediného pravého Boha a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. Ten čtvrtý verš úžasný. Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal. Já jsem tě oslavil, Bože. Já jsem tě oslavil, Otče, na zemi za to dílo, které jsi mi dal. A v pátém verše.
7:24Nyní ty, Otče, oslav mne u sebe tou slávou, kterou jsem u tebe měl dříve, než byl svět. My vidíme, vidíme a když nejenom v tomto textu, ale když čteme celé, celé evangelium podle Jana, tak vidíme, že veškeré dílo Kristovo vede k Boží slávě. A to naprosto nádherným a jedinečným způsobem. Když budeme číst, když budete číst doma evangelium podle
7:46Jana a nevím podle toho, jak čtete rychle, třeba zabere to hodinu a půl až dvě hodiny, když se někdo trošku víc zamýšlí nad tím textem, tak vidíme, že všechno, co Kristus dělá, tak vede k Boží slávě a je to naprosto jedinečný způsob toho, jak pán Ježíš oslavuje Otce. Co nám ukazuje ten náš dnešní text? Tedy ten náš dnešní text nám
8:05ukazuje, že kromě těch znamení, která máme zapsána, když čteme Janovo evangelium, tak učinil Pán Ježíš i mnoho dalších jiných a vidíme, co říká Jan, že ta zapsána nejsou, ale my můžeme v klidu a v důvěře vědět, že Bůh ve své moudrosti a prozřetelnosti tak vedl apoštola Jana k tomu, aby zapsal všechno, co je potřeba. My máme tady
8:29zapsáno všechno, co potřebujeme. A ta, která jsou zapsána, ta znamení, tak jsou zapsána, abychom uvěřili, kým je pán Ježíš, že je Mesiáš, syn Boží a abychom, pokud v něho věříme, měli život, věčný život, který je v něm a pouze v něm. A co jsem shrnul teďka jenom ty dva verše, o kterých my dnes budeme hovořit. Ale ten první bod, který, který bych chtěl
8:53zmínit, tu první věc, kterou bych chtěl zmínit, je tedy to, že máme dostatečný záznam. Ta první věc, my máme dostatečný záznam. Poté do Jana do 20. kapitoly 30. verš, kde máme napsáno ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. Vidíme, že všechno, co apoštol Jan veden Duchem svatým zaznamenal, je
9:20dostatečné k těm účelům, ke kterým bylo sepsáno toto evangelium. Všechno, co je tam napsáno, tak je dostatečné. Dostatečné, naprosto dostatečné pro nás. A zároveň vidíme, že pán Ježíš vykonal podle Jana tedy mnoho, mnoho jiných dalších znamení, dalších mocných činů. Víme, že něco máme popsáno u Matouše, něco u Marka, něco něco máme u Lukáše,
9:42ale je tam také mnoho a mnoho, o kterých ani nevíme. A my nemusíme, nemusíme nějak spekulovat. Zkrátka víme, že podle Jana jich bylo mnoho a já věřím tomu, že jich bylo mnoho jak před vzkříšením, tak jich bylo určitě mnoho i i po vzkříšení a bylo mnoho těch mnoho těch znamení. A i přesto, že nemáme všechna ta znamení zapsána, tak to v žádném
10:06případě nesněžuje Kristovo dílo. To, že nemáme úplně všechno popsáno, co potřebujeme, nebo my máme to, co potřebujeme, ale že tam není popsáno úplně všechno, tak to nesněžuje jeho dílo. V žádném případě to nesněžuje písmo, které máme. Ani to nesněžuje Boha Otce. Ani nás to neochuzuje ve víře, ani nás to neochuzuje v milosti,
10:28protože je tam všechno. To slovo, to slovo, které máme, to evangelium, které můžeme číst, to evangelium, když řekneme evangelium podle Jana, to evangelium, z kterého teď nebo v tuto chvíli nyní čerpáme, tak je dostatečné k víře pro nevěřící a zároveň je dostatečné k povzbuzení věřících. A Jan, Jan to říká zcela jasně. A my, co jsme křesťané, tak víme,
10:54že z Janova evangelia čerpáme. Když přicházíme v našich chvilkách osobním ztišení a přicházíme do písma a čteme evangelium podle Jana, čteme Jana, tak víme, jak jsme, jak jsme povzbuzeni. Vidíme tu Kristovu slávu, vidíme Kristovu Kristovu moc a z toho stále čerpáme. Je to úžasný zdroj Boží moci. Je to úžasný zdroj Boží lásky. Je to
11:17úžasný zdroj Boží prozřetelnosti. A i přesto, že tam mnoho věcí není, tak je tam všechno potřebné. Všechno, co potřebujeme. A my můžeme jenom žasnout. Žasnout nad Boží slávou, která je v Kristu Ježíši, v tom, co máme zapsáno. Víte, na konci Janova evangelia, když se podíváte do 25. verše, promiňte, ve 21. kapitole, tak Jan 21:25 máme napsáno,
11:45ještě mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil. Kdyby se o každé zvlášť napsalo, myslím, že by celý svět neobsáhl knihy o tom napsané. Celý svět by neobsáhl, kdyby tam bylo všechno, tak by celý svět neobsáhl. A někdo by možná namítl, proč tam toho nemáme více, že jo. A já se vám přiznám, když když jsem uvěřil, tak jsem
12:11si říkal, když jsem četl evangelia, tak si pamatuju, jak jsem jednou odložil písmo na noční stolek a říkal jsem si, ty jo, škoda, že tam toho není trošku víc. A měl jsem takovou jako myšlenku, že bych rád tam měl víc věcí. Musím říct, že dnes po 21 letech si říkám, toho je tolik. Toho je tam tolik v tom písmu. Toho je tam tolik i v tom samotném evangeliu.
12:35Ani celý život mi nestačí vše odkrýt a vše pochopit stopr a potom ještě vidím Jana 21:25, kde je napsáno, že ještě mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil. A kdyby o každé bylo napsáno, tak by světlo nemohl pojmout, jak je Bůh moudrý, že nám dal přesně to, co my potřebujeme. A my již tak musíme hledat, že jo. Musíme růst.
12:59Musíme poznávat a to máme podle Jana jenom to, co potřebujeme. My máme to, co potřebujeme, tu potřebnou část. A pokud by tam bylo vše, tak by bratři a sestry, drazí přátelé, ani nebylo v našich silách to všechno pojmout. My bychom nebyli schopni pojmout vše, co by bylo zapsáno, kdyby tam bylo všechno. Víte, a když budem o tom přemýšlet, ale i
13:25přesto, tak o nikom jiném na světě nebylo napsáno tolik kniho, o Pánu Ježíšovi, o někom jiném. Nenajdete žádnou osobnost, žádného politika, vojevůdce, nenajdete nikoho, žádnou osobnost na světě, o kom by bylo napsáno více knih. Já si pamatuju, když jsem začal studovat na teologické škole a tak jsem byl až v šoku. Naše knihovna ve škole, to bylo
13:50takový, já nevím, jestli jste někdy byli v Děčině, malé Tesco v Děčině. Tesco v Děčině. A a tole všechno si představte, že je pryč zboží, je pryč, jsou pryč potraviny a všude jsou jenom knihy a regály a všude, všude nenajdete místo, kde by bylo volno a všude jsou jen knihy. A já se přiznám, že když jsem přišel do té sekce, které která říká
14:12Ježíš Kristus, Jesus Christ, tak jsem přišel do té sekce a musím říct, že těch knih tolik, obrovské množství. A a to jsme i ve škole neměli všechny, které byly napsány, ale o nikom jiném, o žádné jiné sekci, jakékoli osobnosti, jakéhokoli člověka nebo významné osobnosti a tak dál, tak o nikom tam nebylo více. Obrovské množství. Obrovské množství.
14:38To bylo samotné, o samotném Kristu. A teď si vemte, kolik je ještě knih, jaké další obrovské množství knih, ať už knih třeba teologických nebo knihy, různé různé komentáře, jakákoli křesťanská literatura, ale i nekřesťanská, že jo, můžeme říct to, co je různá literatura, dějiny, filozofie a jiné knihy. A to nezmiňuju heretické knihy, prosím, ale
15:02mnoho, mnoho knih, které Krista byť alespoň zmiňují. O někom jiném nemáme tolik tolik zmínek. O někom jiném není tolik referencí. O nikom jiném není tolik napsáno. Ale přesto to, když my přicházíme, když my přicházíme ke Kristu, když přicházíme e k jeho poznání, tak my vycházíme z toho, co máme v této knize. My nemusíme, my nechodíme do
15:30jiných zdrojů. My nemusíme chodit do jiných zdrojů, do jiných knih, ale my vycházíme přesně z toho, co máme v této knize a tam máme všechno. A zde konkrétně přicházíme do Janova evangelia nebo evangelia podle Jana. A máme tam vše podle Jana to, co Jan říká, že máme zapsáno v této knize všechno, všechno, co potřebujeme znát.
15:56Tak to je neuvěřitelné. Tak malá kniha. Dávali jste něikdy něikomu jenom to samotné Janovo evangelium? Takhle to někomu podáváte. Tak malá knížečka, tak malá kniha. Je tam všechno, co člověk potřebuje. To je neuvěřitelné. Všechno, co potřebujem zná o Kristu, všechno, co je potřebné k víře, všechno, co je potřebné k věčnému životu. Tak moc
16:21se Bůh oslavil a tak moc se Bůh oslavuje. Tak moc se Bůh oslavuje. A já jsem se přeskočil ve svých poznámkách. A Bohu stačilo v uvozovkách tak málo, aby nám odhalil toho tolik. Přicházíme do jedné malé knihy. Je tam toho tak málo si řekneme, tak jako já jsem si před těma 20 lety řekl. A přesto je tam toho tolik. Je tam vše, co
16:51potřebujeme. A chceme-li rozmýšlet nad písmem, chceme rozmýšlet nad Kristem, tak si nemůžeme vyčerpat materiál. My se nemůžeme, když přicházíte Božímu slovu, tak si nikdy nemůžete vyčerpat materiál k tomu, abyste rozmýšleli o Pánu Ježíši Kristu. Máme dostatek a čím víc rosteme, čím víc poznáváme, čím víc chápeme, tím
17:13více vidíme, tím více se radujeme, tím více vidíme tu Boží slávu. A pak když přijdeme na konferenci Solidio Gloria, tak se tak se radujeme, protože vidíme, kolik je tam moci. Já se přiznám, že když jsem si připravoval to kázání a tak jsem se musel dlouhé douze rozmýšlet, jak mám vlastně do 40 minut shrnout, že Jan je dostatečný, že nám na těch
17:37několik znameních mě ukazuje a ta znamení jsou jasná a že Ježíš nemůže být nikým jiným, než co Jan říká, že on je Mesiáš, syn Boží. Tak ta znamení nám pomáhají poznat, tedy kým on je. Znamení pomáhají poznat, kým on je. A pojďte se podívat se mnou, prosím, do 31. verše. To je druhý bod, který dnes máme a máme napsáno, nebo to ten druhý bod je on je
18:03Mesiáš, syn Boží. On je Mesiáš, syn boží. Jan 20:31 máme napsáno na začátku toho verše. Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, syn Boží. ta znamení, která tam máme zapsá, tak nám stačí k tomu, abychom uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, syn Boží. A v té první polovině toho evangelia podle Jana se
18:28Jan soustřeďuje na sedm jedinečných a zázračných znamení a ta znamení zjevují Kristovu Kristovu osobu a Boží slávu. Když se podíváme na těch sedm znamení, my nebudem prosím všechna číst, ale podíváme se, podíváme se tak, jak je máme. Je to voda proměněná ve víno. Je to uzdravení syna královského úředníka, uzdravení ochrnutého muže,
18:54nasycení zástupů, chození po vodě, uzdravení slepce a nebo vzkříšení Lazara. Těhle sedm znamení máme v písmu. A to, co Jan říká, kdybych napsal jenom těch sedm znamení, kdyby tady zůstalo jenom těhle sedm znamení o Kristu, tak nám to musí naprosto stačit, že když se jakýkoli člověk zamyslí nad tím a přemýšlí o tom,
19:22jaký jaký to je zázrak, tak musí věřit, že Ježíš je Mesiáš, syn Boží. Ale Jan díky Pánu, Jan psal i další věci a tak psal hlavně o pravé totožnosti Pána Ježíše, o pravé totožnosti o tom prorokovaném Mesiáši a spasiteli světa. A skrze víru v něho my získáváme věčný život. Kristus v pravdě člověk, v pravdě Bůh. Nebo můžeme říct pravdě Bůh a v
19:50pravdě člověk. Ján to vyjadřuje nádherným způsobem v Janově evangeliu, tedy 114, kde máme napsáno: "A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu. Slávu, jakou má od Otce jediný syn, plný milosti a pravdy." My víme, že to slovo můžeme zaměřit, zaměnit s Pánem Ježíšem a můžeme říct a Ježíš se stal tělem a
20:15přebýval mezi námi. A Bůh se stal tělem a přebýval mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, říká Ján, který byl očitým svědkem těch událostí. Spatřili jsme jeho slávu. Slávu, jakou má od Otce jediný syn, plný milosti a pravdy. Plný milosti a pravdy. Když pán Ježíš o sobě mluví jako jako o synu, nebo když Jan, apoštol Jan, když o
20:40něm hovoří jako jako o synu, tak to neznamená, že pán Ježíš je nějakým způsobem druhořadý Bohu Otci. nebo že je otcem stvořený, ale naprosto naopak. On ty výrazy, on toto používal přesně tak, jak to mělo být chápáno, že on je stejné přirozenosti jako Bůh Otec. My víme v Janově, že napsáno v 10. kapitole 30. verši: "Já a otec jsme
21:05jedno." Já a otec jsme jedno a my to vidíme zejména v těch jeho já jsem výrocích. Pokud čteme evangelium podle Jana, tak vidíme ty výroky Jáj jsem. A v Janově evangeliu nebo evangeliu podle Jana máme sedm důrazných výroků, jimiž je Kristus identifikován jako Bůh a Mesiáš. Je jich tam sedm. Můj nejoblíbenější je: Já jsem ta cesta,
21:30pravda a život. Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Ale pán Ježíš jasně poukazuje na to: Já jsem a věřte, že nikdo z těch, kteří byli přítomni tomu, když pán Ježíš hovořil o sobě jako oj jsem, tak nikdo nebyl na pochybách, že pán Ježíš připomíná ta slova, která připomínal Mojžíšovi, Boží slova, která byla
21:55připomínána Mojžíšovi u hořícího keře. Teda čteme v Exodus, že jo, 3:14. Sems který jsem. Jsem, který jsem já jsem. A vzpomeňme, co Pán Ježíš řekl na konci jedné vyhrocené debaty, kterou měl právě právě z Židy. Tak v Janovi 8:58 máme napsáno: "Ježíš jim řekl: "Ámen, amen." Pravím vám: "Dří než byl Abrahám, já jsem dřív
22:25než byl Abrahám, já jsem." A všimněte si, jaká byla reakce těch lidí, kteří ho slyšeli. Reakce těch lidí, kteří slyšeli slova Pána Ježíše, tak oni přesně věděli, co Pán Ježíš říká. Přesně věděli, na co poukazuje. A všimněte si, jak podle toho také jednali. Hned ten následující verš 59 máme napsáno: "Zvedli kameny, aby je
22:49na něho hodili. Zvedli kameny, aby je na něho hodili." Ježíš se však skryl, prošel mezi nimi a vyšel z chrámu a tak odešel. Později můžeme vidět, když byl pán Ježíš před Pilátem, že jo, v 19. kapitole v sedmém verši a můžeme vidět, že jo, předtím předchází to, že že Pilát chce chce si očistit ruce a chce dát, řekněme, ruce pryč od říká: „Já jsem na
23:14něm nic nenašel. Já jsem na nic nic nenašel." A Židé mu odpověděli, že jo, za co ho má odsoudit. A oni říkali v 19. kapitole sedmém verši v Janovi. My máme zákon a podle toho zákona musí zemřít. A poslouchejte pozorně. My máme zákon a podle toho zákona musí zemřít. A ten důvod? Protože se vydával za syna Božího. Protože se vydával za syna
23:42Božího. Tam nebyly žádné pochyby o tom, za koho on se prohlašoval. A on se prohlašoval za toho, který se zjevil Izraelitů ve starém zákoně nebo jak to říkáte ve staré smlouvě, jakkoli tomu říkáte. Tak on se jim zjevil jako já jsem. Tak on se prohlašoval: "Já jsem." A a a ti ty ti farizejové, ti zákonníci, ti lidé dobře věděli, za koho se pán
24:08Ježíš označuje, za koho se prohlašuje. Pán Ježíš Kristus, věčný Boží syn, přišel na tento svět, aby ukázal, kým je. odhalil neposlušnost a hřích lidstva a zároveň s tím přinesl oběd za naše hříchy, jedinou záchranu pro hříšníky a přinesl světlo na tento svět a byl oslaven Bohem Otcem. A pokud tedy chápeme, že pán
24:34Ježíš Kristus je Mesiáš, syn Boží, jediná cesta k životu, čemu nás to vede? Čemu nás to vede? A to je náš třetí bod dneska poslední. Vde nás to k tomu, že musíme věřit. Že musíme věřit. V Jenovi 31. verši v 20. kapitole máme na konci napsáno: "A abyste věříce měli život v jeho jménu." Abyste věříce měli život v jeho jménu. Víte, v osobě
25:02Ježíše Krista Bůh fyzicky vstoupil do našeho světa. Do našeho světa, který je dočasný. všechno na této zemi všechno zajde. Všechno, všechno půjde. Možná nemám dobrý výraz pro to, ale je to, je to dočasné. A v Ježíšově se Bůh a člověk stal jednou osobou, osobou jako žádnou jinou, jedinečnou osobou, jakou svět, kdy viděl nebo uvidí
25:27v pravdě Bůh a v pravdě člověk. a ta jedna osoba změnila průběh dějin. Víte, dnes, dnes, když posloucháte třeba různé přednášky taky třeba na těch elitních univerzitách, kde kde se hodně liberalizují a kde se hodně odkřešťanšťují a a ztrácí takové ty kořeny toho e toho, z čeho ty různé učení a kultura vůbec zešla právě z
25:52křesťanství. A a můžete zažít třeba v Oxfordu, kde jsou profesoři, kteří studují historii a jsou to třeba agnostici a tito lidé, když když sledují průběh dějin třeba od Kristova kříže a docházejí až do dnešní doby, kdy se diví, proč se proč se jako společnost odvrací, proč se ta kultura tolik mění. A oni říkají, že se toho obávají,
26:17protože vidí, jaký vliv měl Kristus a jeho kříž křesťanství na celou kulturu, na celou společnost. My to můžeme porovnat, že jo, když se podíváme třeba na západní svět historicky vývojem, když se podíváme na východní svět nebo když se podíváme na na Asii a tak dál, tak vidíme tam, kde bylo, řekněme biblické křesťanství, tak to jsou země, ve
26:44kterých vidíme ten obrovský rozdíl, že jo. A tak jsou mnozí, mnozí historici, kteří si uvědomují tyto věci, aniž by byli křesťané, ale uvědomují si to, že pán Ježíš je někdo, kdo změnil průběh dějin naprosto. A když čteme Jana, tak máme všechny potřebné informace k té spásné víře. Když čteme jakékoli knihy Nového
27:11zákona, jakoukoli další knihu Nového zákona, tak máme věci, které, které potřebujeme, když čteme nový zákon, když čteme starý zákon nebo starou smlouvu, řekněme, tak můžeme vidět Krista a věřit. Co řekl apoštol Pavel Timoteovi, že jo, v druhé Timoteově 3:15. Od dětství přece znáš svatá písma. ještě mohou dát moudrost záchraně skrze víru,
27:33která je v Kristu Ježíši. Když vememe Boží slovo a čteme Boží slovo, jakkoli ho čteme a nevidíme tam Krista, tak ho nečteme dobře. My můžeme vidět Krista v celém Božím slově a můžeme ho poznávat, můžeme můžeme vidět tu Boží slávu, vidět naplnění, které je v něm. A zároveň víme, že mnozí i v té době mnozí nevěřili. A lidé, kteří viděli znamení,
28:04lidé, kteří slyšeli jeho slova, lidé, kteří dobře věděli, co pán Ježíš o sobě říká, kým je, mnozí uvěřili později. Já myslím, že nemusím připomínat ten příběh o o Nikodémovi. Nejprve nechápal. I když uznal, že pán Ježíš musí být poslaný Bohem, tak nejprve nejprve nechápal. A co mnozí z nás, že jo, co mnozí z nás?
28:30I my jsme nevěřili. Možná jsme něco věděli. Možná něco jsme nebo vy, co jste vyrůstali v křesťanských rodinách, tak jste možná věděli něco více, nebo jste toho věděli poměrně dost, ale neměli jsme život věčný, že? Museli jsme slyšet, museli jsme přijmout, věřit a vyznat, že Ježíš Kristus je náš Pán a spasitel a jediná
28:54možnost záchrany v naší bezmocnosti. Každý musel vyznat bez ohledu na to, kolik měl znalosti, kolik měl nachozeno do shromáždění a tak dál. Ale jak to potom vypadá, když člověk vyzná, když někdo vyzná Krista? I tole nám Jan ukazuje, jak to vypadá, když lidé pochopí a poznají, že Kristus je syn Boží, že je ten Mesiáš, jak to
29:21později vypadá, když oni ho vyznávají, když uvěří. A věnovy máme znovu celou řadu takových výroků, ale já já třeba řeknu to, vy tam máte ty odkazy, nemusíme všechno procházet, ale Filip například řekl, nalezli jsme toho o něm psal Mojžíš v zákoně a proroci Ježíše. Raduje se Ježíše, syna Josefova z Nazareta. A Natanael na to reaguje o
29:47čtyři verše později. Rabi, ty jsi syn Boží. Ty jsi král Izraele. Pohledí na Ježíše a říká: „Ty jsi syn Boží." Samařane ve čtvrté kapitole, že jo, pamatujete určitě, když pán Ježíš přišel k té samařské ženě ke studni, aby mu dala vodu. Tu událost znáte. O to víte, že ona šla do té vesnice a lidé přišli a mnohem víc jich uvěřilo pro
30:17jeho pro jeho slovo. A té ženě pak říkali teď už věříme ne proto, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně zachránce světa. Kristus teď už víme, že todle je zachránce světa. Teď už víme, známe jeho slova. Petr v tom v tom nejkrásnějším vyznání, jednom z nejkrásnějších říká: "Pane, v šesté kapitole, že jo,
30:44pane, ke komu půjdeme? Máš slova života, věčného života a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten svatý Boží. Cokoli nám nabízí svět, cokoli nám nabízí kultura okolo, co my řekneme, když věříme v Krista? Ke komu bychom šli, pane? My víme, že ty jsi Kristus, ten svatý Boží. Co řekla Marta v té známé výměně s Martou? Pán Ježíš v 11.
31:14kapitole 25:27, kde pán Ježíš říká:„Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře na věčnost." A pak se ptá Marty: "Věříš tomu?" a řekla mu: "Ano, pane, já jsem uvěřila, poslouchejte, já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, syn boží, který má
31:40přijít na svět." Takhle reaguje člověk, který pozná, kým je, kým je Kristus. A potom to možná nejznámější vyznání, které znají i mnozí, mnozí nevěřící možná, protože znají nevěřícího Tomáše, ale on tak nebyl nevěřící. A Tomáš ve 20. kapitole verších 28 29, kdy vyznává, když vidí Krista, vzkříšeného Krista a
32:04říká: "Můj pán, můj Bůh, můj pán, můj Bůh." A toto by měla být reakce věřícího člověka, křesťana, člověka, který pozná Krista, který se uvěří v Krista, který se raduje nad tím, kým je Kristus. Můj pán, můj Bůh. Pán Ježíš mu na to řekl, že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili. Blahoslavení, kteří neviděli a
32:35uvěřili. Ten 29. verš té 20. kapitole je povzbuzení pro nás, bratři a sestry. My jsme blahoslavení. My jsme neviděli, my jsme nebyli přímými účastníky tak jako apoštol Ján. A přesto jsme uvěřili. A pán Ježíš říká: "Blahoslaveni ti, kteří uvěřili, kteří poznali by třeba jen na základě toho, že četli někdy evangelium
32:58podle Jana a že poznali, že Kristus je Mesiáš, že je syn Boží a že když hledli na něho a můžeme říct tím vnitřním zrakem, kdy Bůh nás proměňuje moci Ducha svatého obnovuje naše nitro, když činíme pokání a vyznáváme ve víře, když zjišťujeme, že nemáme, co bychom přinesli, před Boha, že jediné, co můžeme, je vyznat Krista a stojíme
33:22před Kristem a a a našem nitru vidíme a říkáme: "Můj pán, můj Bůh, aniž bych ho viděl fyzicky, můžu jenom hledět do písma. Můj pán, můj Bůh." Tak to vyznává člověk, který poznává Krista na základě víry, evangelium. I ten náš hřích byl již to, že jsme nevěřili, že jo. A my to víme. Ale on se nám dal poznat skrze své slovo a skrze
33:54evangelium, které nám říká, že Kristus žil dokonalým bezhříšným životem a zemřel krutou ponižující smrtí ve velkých bolestech. A co víc? Že na něho byl vylit pohár spravedlivého Božího hněvu za hříchy nás všech. On zaplatil trest, který jsme si za naše hříchy zasloužili né my. On zaplatil trest, který jsme měli nést
34:25my. On nesl hněv, který měl být vil na nás. On nás vysvobodil z otroctví hříchů. Jenom v Kristu máme tuhle milost spásy a věčný život. Jenom v něm. A my hledíme na něho jako na našeho zachránce, jako Mesiáše. A my si uvědomujeme, že nikdo jiný nemohl tole vykonat než syn Boží, než sám Bůh. A těm, kteří ho přijímají ve víře,
34:50kteří ho přijímají, tak Bůh zaslibuje, že jejich hříchy jim budou odpuštěni a budou mít věčný život v Boží přítomnosti. Asi ten nejznámější verš, který je v Janovi, který snad zná každý. Jan 316. Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného syna, aby žádný, kdo v něho věří, co? Nezahynul, ale měl život
35:13věčný. Jan 6:37. Každý, koho mi otec dává, přijde ke mně. A toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. Každého, kdo vyzná, můj pán, můj Bůh. Tak ta otázka pro nás i toho dnešního rána, toho dnešního dne je: Věříš v
35:43něho? Věříš v Pána Ježíše? Věříš v Pána? nebo se spoléháš na sebe. Spoléháš se na na svoje znalosti, spoléháš se na to, že třeba nějak chodíš do shromáždění a nebo věříš v něho. Protože podle písma jen on tě může zachránit. Jen on tě může zachránit. To, co Jan tady říká, tak v podstatě vidíme, že kdokoliv, kdo dnes
36:10čte evangelium podle Jana, jenom to evangelium, když někdo dneska čte, tak má možnost uvěřit. tak má možnost uvěřit. Máme tady zapsáno všechno. Když se přečteme ty verše 30 a 31, ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. Tato však jsou zapsána. To, co tady máme zapsáno,
36:34tak je dostatečné k tomu, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, syn Boží. A co víc? abyste věříce měli život v jeho v jeho jméno. To je úžasné zaslíbení, které tady je. Možná mnozí dáváte, když evangelizujete, tak dáváte možná jako první věc nevěřícím nebo přátelům evangelium podle Jana, že jo. A dáváme evangelium podle Jana. A
37:01ten důvod je samozřejmě jasný, protože je tam téměř 100 výroků o víře. Je tam téměř 100 výroků o víře. A člověk, který přichází a čte tuto knihu, toto samotné malé evangelium, tenhle úžasný zdroj, který máme, dostatečný k Boží moci, Boží slávě a k pochopení díla a toho, co Kristus vykonal pro nás hříšné a bídné,
37:27tak je to dostatečné k tomu, aby člověk mohl uvěřit a my musíme uvěřit, jinak budeme odsouzeni na věčnost. Toto není žádná hra. Toto je otázka věčnosti. Víme, že mnozí nevěřili v té době. Víme, že mnozí nevěří dnes. Proto jsem se těšil dnes na tu konferenci sem, že budu mezi věřícími, že budu ve velkém
37:58společenství, že si trošku odpočinu od toho světa okolo. A co činil pán Ježíš, že jo, to co činil, to činí i dnes. Věříme. připravuje učedníky, vyzbrojuje věřící, vyzbojuje křesťany a posílá je do světa. Bratři a sestry, i my jsme učedníky. My jsme zachováni v tomto světě s nějakým účelem. Je tady nějaký důvod, proč jsme
38:23zachováni. A ten účel je, abychom naplňovali jeho vůli a oslav oslavovali ho svým životem. To je ten hlavní účel. My jsme to slyšeli na začátku, když když bratr Radim říkal, jaký je hlavní smysl, hlavní cíl člověka. Oslavovat Boha. Oslavovat Boha vším. Takéž i my můžeme říct, tak jako pán Ježíš, můžeme vyznávat a říct, oslav své
38:51jméno. Každ můžeme každé ráno vstát, vycházet do nového dne a řícte, oslav své jméno. Oslav své jméno skrze to, co činím, jak mluvím a co koukám, kam chodím, co dělám, jak žiju, aby to všechno bylo ke tvé slávě, tvé moci.
39:22Otče, oslav své jméno. Tak nebeský Otče, svatý Bože, děkujeme ti za to, že evangeliu podle Jana jenom v té samotné jedné knize máme zapsáno všechno, co potřebujeme. všechno dostatečné k tomu, abychom poznali, kým je pán Ježíš, abychom mohli vyznat, že on je Mesiáš, syn živého Boha. A co víc, abychom mohli uvěřit, abychom mohli
39:54uvěřit a mít život věčný. Děkujeme za tvé slovo, děkujeme za tvou milost a děkujeme za celé písmo, které máme. Děkujeme za to, že to tak nádherným způsobem poukazuje na Pána Ježíše Krista. Děkujeme za to, že to tak nádherným způsobem oslavuje tebe, Bože. A kež my všichni, jak jsme zde, můžeme vidět více z tvé slávy. Kež to není jenom hezký nápis
40:23reformace a keš je to skutečně vtisknuto do našeho srdce, do našeho nitra, protože ty jediný jsi hoden slávy a ty svou slávu nikomu nedáš. Tak ti děkujeme, Bože, za to, že ty jsi moudrý, že ty jsi laskavý, že ty jsi věrný, že ty jsi jedinečný. Jménu Pána Ježíše Krista. Amen.