Moc Božího Slova - část 2.
Výraz duch je v přepisu na 36 místech. Přejít na první
Biblické texty v kázání
Genesis 1Genesis 31Žalm 631. Korintským 101. Tesalonickým 5Židům 12
Upozornění: Seznam je orientační a může být neúplný nebo nepřesný.
Osnova podle biblických textů (6)
- 1:50 Genesis 1,26
- 23:32 Židům 12,9
- 29:43 Genesis 31
- 36:28 Žalm 63
- 50:59 1. Korintským 10,5
- 53:35 1. Tesalonickým 5,23
Upozornění: Osnova vznikla automaticky z biblických odkazů v přepisu a může být neúplná. Rozhoduje záznam kázání.
0:07Pojďme dál v tom textu. Boží slovo jako meč pronikající až do rozdělení duše a ducha a kloubu, morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce. A žádné stvoření není před ním skryté, vše je nahe a bylo odhaleno před očima toho, jemuž se budeme zodpovídat. A tady, bratři, tady by to chtělo hodiny.
0:43My se totiž musíme dotknout ontologie. Ontologie je nauka o čem? O podstatě bytí. Je to teologický, nejenom teologický, ale filozofický termín. A aby jsme dobře pochopili tento verž, tak já se musím zastavit u ontologie člověka. V Bibli je nám zjeveno několik ontologií.
1:18Biblia nám popisuje samozřejmě ontologií samotného Boha. Dotýká se popisu ontologie podstaty bytí andělů a samozřejmě se dotýká ontologie člověka. Bratři a sestry, toto je hodně zanedbávané, ale tak zajímavé téma, protože písmo nás učí něco o tom,
1:50jaká je podstata vůbec našeho bytí. Filozofové si nad tím lámou, aby co svět světem stojí. Ale teprve Boží slovo nám dává ten jasný a pravý vhled, jak to tedy je. Genesis 1, 26 čteme. I řekl Bůh, učníme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby, ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeckým ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí, i nad každým plazem plazícím se po zemi.
2:25Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem. Stvořil ho, aby byl obrazem božím, jako muže a ženu je stvořil. Tak jsme si tu ontologii rozdělili, že? Je tady naprosto jasně zřejmé, že mezi ontologií člověka, andělů i zvířat je zde rozdíl. Protože jenom o člověku čteme, že byl stvořen k božímu obrazu, k jeho podobě. To si budeme teď pamatovat
2:56při dalších slovech. A druhá kapitola nám to rozvede. Sedmý verš. Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země a do jeho chřípí, chřípí, děti nerozumí třeba, vdechl dech života a člověk se stal nefeš.
3:26A já, duší, živou. Na třeba, sestry, tady si musíme opravdu říct, nejenom, že nám na to nestačí čas, ale on nám na to nestačí ani rozum. A jestli si myslíte, že jsem vám schopen, i kdybych jednou třeba rád se tomu tématu věnoval hlouběji, to znamená ontologii, tak Jean 139.14 říká,
3:57Tobě zdávám chválu za činy, jež budí bázeň. Podivu hodně jsem utvořen. Obdivu hodnej jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom. Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejlubších útrobách země. Tvé oči mě viděli, zárodku, jak se řekne hebrejský zárodek, embryo.
4:28pekařů v císař, císařů v pekař. To je zajímavé. Kolem, kolmy. Takže zárodek je v hybrejště samozřejmě v písmu použit. Samozřejmě vidíme, že potraty a celé to, co se teď děje, ta špína ohledně protestů či tomu rozhodnutí federální vlády v Americe, to by bylo na celé kázání.
5:00Všechno bylo zapsáno v tvé knize, všechny mé dny byly navrženy a sformuovány dříve, než jediný z nich nastal. A teď to přichází, jak si vážím divu, které konáš, Bože. Nesmírný je jejich počet, zčetl bych je, ale je jich více než písku. Žalmista vyznává, já na to nestačím. Já nestačím na to pochopit vůbec, jak jsem po divu hodně stvořen.
5:29a je jasné, že Boží slovo nám demonstruje doslovně, že jenom z části poznáváme. A jestli někdo z vás si myslí, že už něco poznal úplně, tak co říká Boží slovo? Dobře činíš, jsi moudrý? Ne, jestliže si někdo z vás myslí, že už to poznali, tak jste nepoznali tak, jak máte poznat. Víte, abych dal příklad. My se budeme dotýkat originálních jazyků.
5:59Stačí vám tedy projít v písmu jen asi 2000 odkazů, abyste si mohli udělat studii na to, co budeme jim teď rozebírat. Umíte si to představit. A to si řekněme na rovinu, že boží slovo si nebere za cíl nám zjevit všetky detaily.
6:29Víte, boží slovo samozřejmě není učebnicí biologie. Boží slovo není učebnicí somatologie. Boží slovo není učebnicí psychologie. Já když budu chtít studovat něco o hormonech produkované hypofýzou a regulaci hypotalamické osy, tak kterou kapitolu, bratři a sestry, bych měl otevřít?
7:01Nebo schlopně srdečně. Kde se o tom dočtu? A tak, bratři a sestry, buďme velmi opatrní. Samozřejmě, že Boží slovo nám neodkrývá detaily té geniality, ale dal nám rozum. A my zkoumáme a můžeme poznávat tu genialitu toho, jak jsme utvoření. Asi jsem se stal doktorem právě z toho důvodu, že mě to fascinovalo a chtěl jsem toto poznávat.
7:27A samozřejmě mě to dodnes fascinuje. Ale dejme pozor, bratři a sestry, Na tu vědu a na všechny poznatky my se musíme koukat v touto perspektivu. To znamená, ačkoliv boží slovo není učebnicí detailní biologie a psychologie a anatomie a já nevím čeho ještě, tak běda nám, pokud skrze světské myšlení a názory
7:58ale podrobíme boží slovo kritice. Rozumíme tomu, co vám teď říkám? Všechno lidské poznání my musíme zkoumat skrze písmo. A jestli, že se mu odporuje, pryč. Jestli, že mu neodporuje, je v souladu, budiš. Jsme vděční za to, že nám pán Bůh dal schopnosti studovat lidské tělo?
8:28Jsme vděční za to, že nesmůžeme operovat, transplantovat a zachraňovat životy? Jsme vděční za to, že deskriptivní psychologie nám popisuje různé postoje hnutí naší mysli a odkryvá nám určité pochody našeho duchovní a duševní podstaty. Dejme pozor ale na léčbu. A vychází ze zákeřných kořenů falešnosti. Medicína může zachránit miminko v lůně matky,
8:59anebo ho také může usmrtit. Rozumíme tomu? Tady to boží slovo říká ne. A tak, bratři a těle, sestry, hodinky se mě zastavili na půl jedné, takže ne. Já bych tak rád s vámi sdílel, protože to víte, ty moje sklony, to rozřezávat a vidět tu hloubku, jak jsme utvořeni,
9:33V tom mám zalíbení. Ale aspoň některých základních věcí. My jsme si totiž všimli, že tam je napsáno, že boží slovo je dvousečný meč. Anatomie je od jakého slova? Jitka to ví, určitě Romča samozřejmě. Je to od slova zesat, rozdělovat. A co jsme četli, že dělá to boží slovo? že vás pěkně řeže a rozděluje.
10:07A co pak nám to boží slovo rozděluje? Ono proniká na rozhraní duše, ducha, těla. A rozsouzuje myšlenky a postoje srdce. Takže my s tím musíme trošku říct něco o těle. O duši a o duchu. Boží slovo nás jasně učí, že člověk jako jeho bytost je stvořena z několika substancí.
10:47Tady filozofové používají od nepaměti slovo res. Res je latinsky tedy výraz pro substanci. Je to příčina, věc, důvod. A my musíme jednoznačně v prvé řadě vidět jednu věc, že naše podstata, naše ontologie je tvořena v komplexní jednotě.
11:17Rozumíte mi? Ačkoliv mluvíme o řezání, tak je důležité si uvědomit, a běda nám, jestli to nechápeme, že tělo, duše a duch tvoří jednu část, jednotku. A že musíme vidět, že tyto věci jsou úzce propojeny. Je to komplexnost v jednotě.
11:49Naše fyzická podstata. Řekli bychom to, co vnímáme našemi smysly a skrze co interagujeme s tím okolním světem, rozumíme si, s tím viditelným hmotným světem, tak to je to tělo. V hebrejštině se pro tělo používá slovo. Sme řečtině.
12:22Takže gevia, to je méně časté. A jak říkám, stačí asi 2000 odkazů na podrobné studium. všech těch pojmů, kde jsou užity. Překlady vám na to nestačí, já vám to za chvíli ukážu. Naše překlady tyto detaily opomíjejí. Nejčastější ale v hebrejštině pro pojem těla je slovo basar. Ano, maso, tělo, mota. A tedy řečtinu, to už jste říkali době,
12:55somatologie od slova. Soma, ale dejme také pozor, Protože to nebude dneska, zase nemůžeme rozebrat, také sarx. A v žádném případě si to nemůžete zjednodušit tak, že soma teda to je to bezříšné, to je neutrální. A ten sarx, to je ta naše hříšná tělesnost, je hruba neznalost řečtiny. To je tak složité, jak byl zjeven pán Ježíš Kristus.
13:25En sarky. V čem byl zjeven tedy pán Ježíš Kristus? V těle. A potom se mluví o těle naší hříšnosti. A tam je použito Soma. Takže nemůžeme to vytrhávat z kontextu. A ačkoliv, jak říkám, nebudu to rozebírat, sarx nejčastěji poukazuje na naši padlou přirozenost, tak ale má i svůj neutrální, jednoznačný význam, kdy popisuje naše maso, klouby, svaly, naši fyzickou podstatu.
13:58Boží slovo s tělem interaguje. Boží slovo je totiž živé a činné a ostrější než jakýkoliv dvousečný meč a proniká a na rozhraní harmon, tékaj, mielon. Takže zase podomču a sestru Jitku naprosto jasné. Harmon, řecky, hebrejštní je davak, to je kloup.
14:29A mielon, hebrejsky, moach, je morek. Takže víme, co je kloup, bratři a sestry, aspoň z těch základních hodin biologie nebo přírodopisu nebo čehokoliv. O co tady Pánu Bohu jde? Tady jde o to, že Boží slovo je schopné pronikat i na tu fyzickou část naší podstaty bytí.
15:02A z toho měli týda. Takže mělost je ta kostní dřeň v řečtině. A je to to nejniternější, co vyplňuje vnitře kostí. A klouby jsou k tomu, aby se spojovaly jednotlivé části naší kostry. Takže když chtěli v tom vyjádřit boží služebníci vedení božím duchem, co boháže boží slovo, ono se šťourá, ve smyslu rozsekává, píchá, rozděluje, přímo jezdí po těch kostech a mezi jednotlivými klouby.
15:40Víte, boží slovo jasně učí, že jestli jste byli pozorní, z čeho to naše tělo hospodin stvořilo. A když hospodin přidal příkaz, ať země vydá živočichy, tak odkaď oni vzešli? Vzešli ze země.
16:13Takže bratři a sestry země nevydala. Já nevím, jak to máte v té překladech, že ať země vydá. Tam je hyfil. A když jsem říkal, když se v hebrejštině ukáže hyfil, tak co to znamená? Že by sama země, tak jdeme udělat zvířátka. Ne, hospodin způsovil, že země vydala. Překlady zase domyslete si doma.
16:44Hospodin způsobil, že země vydala. No a tak tedy jako křesťané musíme uznat, naše tělo a těla živočichů musí jednoznačně sdílet stejné, podobné, identické v některých případech věci. Za prvé biogenní prvky, které tvoří tělo zvířat a člověka. Tak co pak? Jsme z Neptunu, z Uránia? Ne. Jsme z organických sloučením uhlíku, cukru, tuků, bílkovin, nuklových kyselí.
17:23A teď bych pokračoval. Když se tělo rozpadne, tak se znovu v praxi, a co říká pán Bůh? V praxi obrátíš. Když vezmu hromádku ze psa a hromádku popela z čověka, tak se dozvím, že tam najdu zastoupení stejných prvků. To je úžasné. Na to jsme nepotřebovali ani objevení elektronového mikroskopu, ani moderní techniku chemie.
17:54To Bible učila už před 6 tisíci let. A je to potvrzeno. Je jasné, ale také, že pán Bůh ukázal skrze své slovo, že země má vydat živé formy podle jejich druhů. Vajomer Elohim, to ceha arec nefeš chaja, le mina. Takže pán Bůh od počátku stvořil různé živočišné druhy
18:26podle jejich druhů. A tady zase, bratře a sestry, to by bylo úžasné se vám sdělat studium Karl Linné, kdo zdá jméno Karl Linné? Švédský lékař a byl nesmírně významné hodnoty pro vědu, který je otcem moderní nomenklatury a taxonomie. Víte, co to je? Nomenklatura a taxonomie to jsou vědy, které se zabývají tříděním druhu.
18:58To byl přesvědčený kreacionista. A tak není divu, že učebnicích biologie se dlouho ještě po plouznivci Darwinovi objevovali ty tabulky nebo obrazy těch druhů lineárně. Ale pak se nám tam objevila ta zvracenost, že se tam objevil takzvaný strom života. A tam na začátku nějaký typ prokariota, eukariota.
19:35To jsou lůzné typy buňky. Jedna prý je nižší než druhá. Dneska se nám to všecko sype. Prokariotická buňka. Teď objevily bakterii, která má asi 12 cm. Slyšíš, Jitko, Romane, 12 cm prokariotická buňka. A pak z těch ubohých primitivních jednobunečných organismů byly ty složitější a tak dále.
20:05Nakonec taková ta chytřejší opička pobyla ty méně chytré. On byl z toho člověk. No, bratci a sestry hrůza. Takhle ontologie není v Bibli zapsána. A tak my můžeme koukat na tu vědu a říkat si, to jsou úžasné poznatky, ale musíme také některé odmítat. Protože veškeré živé duše byly stvořeny dle svého druhu.
20:35Ale všimněme si tu významnost člověka. O žádném z živočišných druhů není řečeno, že byl stvořen k obrazu a podobě boží. Takže prostě stvoření biblické to není vymývání mozku. Ale žel se dneska, když se mluví o Karl Linému, tak já jsem v životě se neučil v biologii, že by to byl kreacionista a silný zastánce a obhájce stvoření podle Biblie.
21:09Maximálně, že byl zakladatelem taxonomie. Ale jeho dílo Filozofia botanika, tam se z toho otevřeně vyznává. Takže, bratři a sestry, naše tělo i tělo všech živočichů je stvořeno z prachu této země. Je jasné, že když se formuje i dítě v lůnu matky, tak matka přijímá zvenku minerály, různé sloučeniny.
21:43A ty sloučeniny nejprve vyrostly na stromě, někde zastřelili zvířátko, někde podojili krávu. A znovu se ty prvky v tom koloběhu zabudovávají do toho těla, a jsou z prachu země. A když zemřeme fyzickou smrtí, ať už nás pořbí do rakvé, do země, anebo spálí, tak se znovu naše těla přeměňují v tyto prvky.
22:20A teď pojďme na tu nehmotnou podstatu. Oživující tělo. Ta nehmotná podstata přichází přímo od hospodina. Neboť, jak jsme četli, hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu země a do jeho chřípí, co? Do jeho chřípí vají pach Adonaj, ve apav mišmat chajím, va jehy ha Adam lenéfe šchajá, dechl, dech života.
23:02a Adam se stal duší živou. Pán Bůh je nám v písmu označen velice zvláštním, ale snad ho znáte, když se mluví o božím kárání a mluví se o tom, že když jsme tedy byli podřízeni těm našim tělesným otcům, neměli bychom být o to spíše podřízeni komu? Otci? No tak.
23:32Otci duchů, Denis, správně, hospodin Bůh je označen jako otec duchů, židům 12.9, páter, ton, pneumaton. A to nejenom lidských, samozřejmě, ale i toho obyvatel toho světa nehmotného. To znamená andělských bytostí, včetně padlých andělů, satana a démonů.
24:05Teď bych se tát pokochal a povrtal v té ontologii andělské, lidské a boží. Protože je odlišná v některých aspektech. Co tělo a andělské bytosti? Přemýšleli jste nad tím. mají andělské bytosti a Bůh tělo, fyzické tělo? Ale na to nejde odpovědět jenoduše. Protože my víme, že andělské bytosti ani Pán Bůh nemají tělo.
24:38Ovšem my víme o zázraku inkarnace Pána Ježíše Krista, když se ta božská duchovní přirozenost navždy již spojila s tou lidskou. takže ontologie Božího syna. A my také víme, že anděle jsou bez těla, ovšem mohou tělo přijímat. Co ti dva společníci Pána Ježíše, kteří navštívili Abrahama, co pak s ním udělali předtím, než vešli večer do Sodomy a Gomory, aby ji zničili?
25:15Oni s ním poobědovali. A teď bude mít bratr Chumchal na jeskem pokázání na homosexualitu a určitě zmíní tento oddíl. Oni chtěli s těmito muži, kteří jsou jednoznačně andělé, poslání k soudu, chtěli s nimi ležet. Andělé mohou za určitých okolností přijímat fyzická těla, ale nejsou součástí jejich podstaty. V písmu je nehmotná podstata oživující tělo definována jako duše a duch,
25:58s kterým Boží slovo jasně interaguje. Židů, 4.12 znovu, neboť Boží slovo je živé, činné a ostrější než jakýkoliv dvousečný meč, proniká až na rozdělení čeho? Duše, ducha, těla. Takže tady máme, samozřejmě já to říkám v jiném pořádku, jak to tam je, tak jak to probíráme teď.
26:29Rozdělení duše a ducha. Větře a sestry, když jsme si tedy připomínali, znovu říkám z toho třicátého třetího žalmu, jakým způsobem byl stvořen nebeský zástup. Dechem hospodinových úst. Víte, v originálních jazycích božího slova
27:02je skutečně nehmotná část naší podstaty definována jako duch a duše. Ale problém je, že překlady, které máme, tyto slova, které si poukážeme,
27:32překládají prakticky tak, jak se překladateli líbí. Jestli se chcete dozvědět něco o duši, duchu, tak prostě nestačí, abyste si otevřeli naše překlady. Překladatelé si podle svého uvážení tyto slova v písmu překládají, jak se jim zachce podle kontextu. Jak jsem říkal, je to několik tisíc míst, který byste museli projít.
28:02A my uvidíme, nebo neuvidíme, jednou to přeloží jako životní síla, Jednou to přeloží jako živá bytost, jednou to přeloží jako mysl, pak to přeloží jako vůle, pak to přeloží jako dech. A různě, a různě, a různě. Takže je nám jasné, že prostě se nám to stírá.
28:37A rozlišit tedy tyto slova a zamýšlet se nad touto podstatou skutečně vyžaduje navrácení k pánem Bohem inspirovaným jazykům, v kterých bylo písmo zjeveno. Všichni reformátoři se shodli i boží otcové, církevní, že boží slovo je bezchybné a dokonalé a plně pánem Bohem vdechnuté pouze samozřejmě ve svých originálních jazycích.
29:12Každý překlad je jako černobíná fotografie. Pojďme si rozebrat, vyfotím tady třeba vás, jaké barvy měly sestry dnes na sobě. Různé odstínní šedi. To je tak maximum. A tak proto, bratři a sestry, buďme velmi pozorní. V písmu je nehmotná podstata oživující tělo, definována jako duše a duch. A my vidíme, jak se nám tyto věci prolínají.
29:43Například Genesis 31.
30:13šerbo, ruachajim. Překladatelé, když chtějí prostě potvrdit svoji teologii, tak tam prostě toho ruach a nefeš nedají. Zvířata přece nemají duše ani ducha. Přemýšlejme, bratři a sestry. Originální jazyky nám ukazují určité niance a odstiny, které je nutné hlídat. Tak tedy v hebrejštině duše. Jak se řekne hebrejsky duše?
30:43Hebrejštině. Nefeš. Přesně tak. A toto slovo, jak jsem říkal, překladatelé překládají různě. Od hnutí mysli až po život. A jak říkám, nefeš je v Biblii zmíněna jenom 754krát. Takže to je pár odkazů, které byste si měli projít. Slovo nefeš je o slove sanáfaš,
31:14Což znamená doslova dech dýchat. A tak všimejte si, že vždycky je to úzce spojeno s tím dechem. Protože naši nehmotnou, neviditelnou část nelze vidět, ale je možné s ní interagovat. No jistě. Vidíte vítr? Ne. Ale dejte tam lodičku s plachtou a bude to zřejmé. Takže ačkoliv jsou tyto podstaty našeho bytí neviditelné,
31:45naprosto jasně interagují a projevují se. V řečtině duše, to víme, o toho je celý obor. Psyche a o toho obor psychologie. Takže duše je řecky psyché, tak psyché.
32:16A co duch hebrejsky? Ruach, přesně tak. Já nebudu říkat kolikrát, to by vás pohltilo. Samozřejmě hebrejština je někdy doplněna aramejštinou. Tady to jednoduché aramejský je duch. Také ruach, ale ovšem nefeš aramejsky je malinko jinak a to se nemáme šanci tím zabývat.
32:50A co řecky? Jak se řecky řekne duch? Pneuma. Přesně tak. Víte, jak jsem řekl, dopodrobná to nemůžeme v našich překladech studovat, protože překladatelé používají různé slova k překladu těchto slov. Ale také je potřeba si zmínit, že boží slovo nám dozajísta neodkrývá celé bohatství,
33:24celé bohatství boží moudrosti, jeho stvořené entity. To není ani účel. Pán Bůh se ve svém moudrém úradku rozhodl, že nám něco zjeví, ale něco ne. Takže kdybych vám tady chtěl říct, tak já si vám to do příště připravím a já vám přesně vyložím, jak je to s tím lidským duším, jak je to s tím duchem, jak je to s tím tělem
33:52a jak spolu navzájem interagují. Tak jsem lhář. To je tajemství. To se shodli i naši otcové vevíře a reformátoři. To je prostě tajemství do značné míry. My to nevíme. Ale máme určitě z písma mnoho poznatků o duši, duchu i tělu. A teď se musíme držet, když o nich přemýšlíme.
34:27Nemůže nás ale vést také ignoranství, že prostě jsou tady také nějaké poznatky obecné lidské moudrosti ze světa. Prostě jsou tady popisy medicínského lidského těla. Jsou tady popisy deskriptivní psychologie, popisující různé naše psychologické duševní hnutí. A už dneska je nám jasné, bratři a sestry, to medicína ze začátku hodně opovrhovala tím,
34:58jak je to s tím, když tedy člověk není duševně, duchovně v pohodě a jeho tělem. On nesouvisí, že ne? No to je hloupost. Dneska už medicina ví, že musíme na člověka koukat daleko komplexněji. Už jste někdy měli žaludeční vředy ze stresu? Už jste slyšeli o tom, že mnoho příčin neplodnosti, rakovin, je dokázáno, že jsou důsledkem protrahovaného,
35:27na toho dlouhého stresu, který skrze reakci kortikoidálních os a tak dále vede k útlumení imunitního systému a tak dále a tak dále. Dneska víme, že náš mikrobiom a střeva, taková hloupost z planchna v Bibli, ve střevech se něco odehrává. O tom Bible hovoří, ledví,
35:57z planchna. Tak co už dneska moderní medicína ví? Že to má vliv i na to naše rozpoložení. A jak říká Boží slovo? Člověk unese nemoc. Ale ztrápeného ducha? Kdo unese? Takže, bratři a sestry, jenom několik poznámek k tomu.
36:28My jsme tedy učeni na základě písma, že boží slovo interaguje s duší a duchem. Ale i tělo. Víte, tady se pak dotkneme nebezpečí dualismu. Když Žalmista David býhlo toho be Midbar Jehuda, když byl z té poušti judské země, Žalm 63, tak co tam vyznavá?
37:04Jež byl ten David v té suché, vypráhlé poušti Jehudy, tak říká, že Bože, ty jsi můj Bůh, úsilovně tě hledám,
37:35Po tobě žízní má duše. Ale dejme pozor, kamalechá v sarí. Po tobě touží mé tělo. Takže víte, tam se nám do teologie začaly dostávat ty nauky o té řecké antické filozofii, toho dualismu. Že tedy to naše tělo, to je prostě, dokonce Plato a Sokrates,
38:13takže to je vězení ducha. Hinduismus, Buddhismus mluví, že naše tělo jenom májá. To je iluze. Pěkná iluze. Měli jste někdy ledvinnou koliků? To je iluze, panečku. To je iluze. A ženy, které rodili to, taky vědí, že to je jenom iluze. Takže, bratři a sestry, ne, dejme pozor. Nesmíme být ovlivněni v tomto antickou scesnou filozofii.
38:47Víte, že Sokrates, následovník Platona, nakonec chtěl osvobodit o svého ducha a tak spáchal sebevraždu, otravil se čím? Konínem, bolehlavem a ta dramatická smrt. No a otrávit se koninem je velice zvláštní zážitek. Konin působí paralýzu kosterněho svadstva. Doslova se udusíte při plném věnoví. Počnete odumírat od špiček prstů až nahoru.
39:15Ta stůhlost pokračuje a pak při plném vědomí. Úžasný zážitek. Takže ne, bratři a sestry, tělo není bezvýznamné. Tělo není bezvýznamné. A nemůžeme tady hovořit o nějaké čistotě a vyvýšenosti duše a ducha. Víte, jaký směr tím byl nakažen a který pronikal do první církve? Gnosticismus, přesně tak.
39:47Datři a sestry na druhou stranu prostě učení o duši a duchu je velice komplexní. A tak vám řeknu jenom pár informací. Duše a duch a tělo jsou v komplexní jednotě. Duše, duch a tělo ovšem mohou být odděleny. Kdy? V případě fyzické smrti jako důsledek božího trestu a prokletí.
40:17Když člověk umírá, tak se oddělí Soma, Sars, Kevija, Vásar od duše a ducha. Co se stane s tělem v tom okamžiku? Pornika zkáze. A duše a duch? Ty zkáze rozhodně nepodléhají. Pán Bůh stvořil naši duši a ducha jako nesmrtelné. A co je velmi zajímavé, když tedy duše a duch opouští tělo,
40:51zase tříhodinová přednáška, jak je to s kým a kdy, tak my víme, že oni jsou schopni vnímat, dokonce i trpět nebo se radovat a že čekají na okamžik zkříšení. Duše a duch ovšem nikdy v písmu nejsou popsány v tomto stavu jako oddělené entity. To znamená, že by nejprve vyšela duše a pak duch.
41:23když písmo mluví o tom, že jsou spatření duše těch, kteří byli stěti pro Ježíšovo jméno, používá ve zjevení, zase některé překlady to vůbec nepřekládají. Já jsem v ekumenickém vůbec nenašel, že by ve zjevení bylo v 20. kapitole použit to slovo nefeš. Ale Jan viděl, že před božím trůnem usadly trůny, tak byly duše stětých pro Ježíšovo svědectví, pro boží slovo.
41:50Když pán Ježíš se vstoupil do pocvětí, tak kázal komu? Duchům, duchům. Takže tady vystupuje jak slovo pneuma a nefeš. A opravdu je to, když se Jeremiáš, teda Jeremiáš, Eliáš, zlomený v srdci modlí hospodinu, tak říká, Ráfata, dostiš, káchna vši, vezmi moji duši.
42:25Ale zase jinde čteme, pan Ježíš na kříži říká, ne, jenom se modlí, hospodine do tvých rukou, odevzdávám svého ducha. A zkonal. Takže, pravdu, tady tyto slova jsou propojeny určitým způsobem fungují jako synonima. Je to jednota duše a ducha. Duše a duch i tělo mohou zhřešit. Když budete studovat odkazy, tak čtěte,
42:55že my neřešíme jenom v mysli, slovy, ale že i naše duše řeší. Duše, která hřeší, říká ho, mě patří všecky duše v exodu, čteme, ale duše, která hřeší, ta zemře. A dejte pozor, není tím myslený, samozřejmě to, že by ta duše přestala existovat. Je tam tá první smrt. Takže, bratři a sestry, je ale naprosto jasné,
43:25že když mluvíme o našem duchovním životě, tak nejvíce v popředí vystupuje právě duše a duch. Protože jsme četli, pokom touží a prahne naše duše jako laň po vyprahlé době. nebo proč se ve mně úzkostně rmoutiš a sténáš, duše moje, na Boha čekej. Opět jen jemu, Bohu své spáse, chválu zdáš.
43:55Tak vidíme, že opravdu duše a duch jsou úzce spojeny s tím napojením a komunikací s Pánem Bohem. A já se tady rozvedu, proč jsem to rozebral, protože v teologii existují dva směry. a tu je trichotomie a dichotomie. Je to od slova dia, trih, znamená nejřiv, tich,
44:27řezat, a že buď to rozřežeme na dvě, anebo na tři. Církevní otcové, včetně Augustina a hlavně Alexandrijská škola, Origenes a další byly trichotomisté. Ale díky velkému tlaku na církev ze strany platonské filozofie a dualismu je pravda, že mnoho reformátorů nakonec skončila jako dichotomisté.
45:00To znamená, že oni považují duši a ducha za synonyma. Rozumíme si. Já jsem přesvědčen, že pán Bůh není mnohomluvný a že veškerá boží řečí je protříbená. A že když něco boží slovo říká, tak to neříká zbytečně. A úplně na závěr, bratři a sestry. Boží slovo rozděluje myšlenky a touhy srdce.
45:32Myšlenky a touhy srdce. Zase přemýšleli jste někdy nad tím, jak definuje Boží slovo to srdce. Hebrejísky lév, levav, řecky kardia. A když si najdete, zase udělejte si studii, prosím, ale v originálních jazycích, protože překladatelé si to překládej, jak chtějí. Jednou je srcem mysl, po druhé je to nitro, po třetí je to já nevím co.
46:05Já to nechápu. Prostě když je tam někde srdce, tak to přeložím jako srdce. Zvlášť dneska se dozvídáte třeba, podívejte, ledví. V některých překladech říká hospodin, že zpítuje mé srdce, zkoumá mé ledví. On tak zhledví, to je nějaký zase nitro, nebo místo srdce je tam zase mysl. Já třeba sestrý nevím, jestli pán Bůh měl nějakou poruchu,
46:40že nemohl používat normálně i ty slova. Ne, já jsem za to, prostě držme se toho. Držme se těch slov a přemýšlejme nad těmito slovy. Takže, já třeba sestrý, aby jsme rozebrali srdce, Tak, jak je nám v písmu použito. To, teď nebudu mluvit o anatomii, ale myslím o tom, co všecko je s tímto pojmem spojeno a s jeho pochody, které se v něm odehrávají,
47:08nějaké pnutí naši mysli, rozhodování a různé věci, není možná. Ale to, co je důležité, že ačkoliv my to všecko nevíme, tak pán Bůh si to skrze své slovo verit se jednoznačně si s tím poradí. Protože pán Bůh nejenom že ví, ale co říkal dneska bratr Martin, když citoval, kdože to utvořil teda naše srdce? No, hospodin, a on ho zná.
47:41Kdo utvořil naše tělo? Kdo utvořil a vdechl nám dech života? No, hospodin. A on tomu rozumí. A proto, bratři a sestry, žalmista se mudlí nejednou. Vyspituj mě, Bože, a poznej mé srdce. Zkoumej mě a poznej mé myšlení.
48:12A pohleď, není-li ve mně cesta trápení. A veď mě cestou věčnosti. Bratři a sestry, přemýšlet nad božím slovem, nad jeho moci, nad ontologií člověka, nad tím, jak hospodin nás vidí všetky nahé. A nejenom, že nás vidí nahé, ale on kouká do vás.
48:45A když k vám mluví, tak zkoumá, jak to jeho slovo na to reaguje. Hospodin zkoumá nejenom, jak reaguje vaše tělo. Unavení, ospalí, už jdeme domů. Nebo, co si říká vaše, uvažujeme, na čím uvažuje vaše duše a duch. Pozvedáte své duše hospodinu teď? Nebo, co váš duch dělá teď?
49:15Velebí má duše hospodina. A duch, můj jasá, Bohu, vem spasitory. Haleluja. Jak se účastní bohoslužby vaše tělo? No někdy jsme všeli jak zmrzačení, není to sláva. Něco nás bolí, to pán mu chápe a vidí. Ale co naše duša a duch? A co srdce? Co ledví? Co splanchna? Co nefros?
49:53I to hospodin zkoumá. A jak to zkoumá? Skrze své slovo, bratři a sestry. Skrze své slovo. A nezapomínejme, že se mu všichni, všichni, protože kdo se nebude zodpovídat Pánu Bohu, tam je napsaný, že každý tvor se bude zodpovídat Hospodinu.
50:24Protože před ním je nahé a odhalené všecko. Radši a sestry, tedy zakončím výzvou. Pospěšme si tedy vejít do onoho odpočinutí. Utíkejme se k pánu Ježíši, aby nikdo nepadl podle stejného příkladu neposnušnosti, nevíry, jak je pro naši výstrahu nechal pán Bůh zapsat.
50:59O Židech. O těch, kteří vyšli z Egypta. A to je předobraz naší záchrany z tohoto světa. A co pak došli do zaslíbené země všichni, ti, co vyšli z Egypta? Jak se jim dařilo? Víte, je tragické, že my čteme v Božím slově Božím slově 1. Korintským 10.5. A přece ve většině z nich pán Bůh
51:30nenalezl zalíbení. Vždyť jejich těli byla poseta poušť. Rozumíte tomu, bratři? Ve většině z nich hospodin nenalezl zalíbení. Oni zdorovali duchu. A jak říká hospodin, jejich srdce stále bloudí. dodnes moje cesty nepoznali. A proto pán Ježíš ustanovuje ono nové dnes.
52:02Protože stále je tu příležitost vejít do božího odpočinutí. Neboť božího odpočinutí, jak je jinde psáno, i odpočinul hospodin sedmého dne od veškeré své práce. Boží odpočinutí, pravé boží odpočinutí, odpočinutí, sabatismus, je připraveno pro boží lid. A od kdy, bratři a sestry? Od čerejška? Od založení světa? Už před stvořením světa si hospodin přece vzal
52:35a vyvolil pána Ježíše k tomu, aby on se stal tou zástupnou obětí a vykonavatelem a naplnitelem toho našeho odpočinutí. A tak prosím vás, do onoho odpočinutí vcházíme my, kteří jsme uvěřili, jak řekl, přísahal jsem ve svém hněvu, nevejdou do mého odpočinutí,
53:05ačkoliv to dílo bylo od založení světa hotovo. Židům tři. A tři. Přemýšlejme, sestry. I všichni, kdo toto slovo slyšíme. Jak jste na tom vy? Protože to celé slovo dneska bylo neboť. A to neboť nám ukazuje, že tady boží slovo a to nás pěkně rozřezalo.
53:35A přijměte prosím na závěr s 1. tesalonicenským 5.23 slova tohoto povzbuzení od Apoštola Pavla. A sám Bůh pokoje, kež vás celé posvětí a celého vašeho ducha i duši i tělo, kež zachová bez poskvrny až k příchodu našeho Pána Ježíše Krista.
54:07Věrný je ten, kdo vás povolává. On to také učiní. Amen.